Červená řepa se u nás v obci zavařuje po generace. Každý rok se opakují stejné otázky, stejné chyby a stejné obavy, jestli je zavařená řepa ještě v pořádku. Právě proto má smysl dát dohromady zkušenosti z praxe a doplnit je tam, kde samotný recept nestačí.
Rovnou řeknu to podstatné: u červené řepy se většinou nekazí recept, ale postup. Když dodržíte základní zásady zavařování, vydrží řepa roky, chutná pořád stejně a je bezpečná ke konzumaci.
FAQ – Často kladené otázky
Jak poznáte, že je zavařená červená řepa bezpečná ke konzumaci?
Zavařená červená řepa je bezpečná, pokud má vtažené víčko, čirý nálev a přirozenou tmavě červenou barvu bez zákalu.
Z praxe platí jednoduché pravidlo: po otevření sklenice nesmí být cítit žádný nepříjemný zápach a víčko se nesmí po otevření „odlepovat“. Pokud zaznamenáte zakalený nálev, bublinky nebo změnu barvy, řepu nekonzumujte. U zavařování platí, že jistota je vždy důležitější než snaha něco zachránit.
Proč se po zavaření objeví zakalený nálev?
Zakalený nálev vzniká nejčastěji kvůli špatnému poměru surovin nebo nedostatečně svařenému nálevu.
V praxi se to stává tehdy, když se ocet, cukr a sůl jen zahřejí, ale neprojdou varem. Dalším důvodem bývá příliš dlouhé vaření řepy předem. Zakalený nálev je jedním z nejčastějších signálů, že zavařování červenéřepy neproběhlo správně a trvanlivost bude výrazně kratší.
Jak dlouho vydrží sterilovaná červená řepa?
Sterilovaná červená řepa při správném postupu vydrží 1 až 2 roky bez ztráty chuti a bezpečnosti.
Rozhodující je skladování. Ve sklepě nebo chladné spíži si řepa drží kvalitu výrazně déle než v teple. Pokud je skladována při vyšší teplotě, může se chuť měnit a nálev kalit. Dlouhodobě se vyplatí hlídat stálou teplotu a tmu.
Jaký je rozdíl mezi zavařovanou a nakládanou červenou řepou?
Zavařovaná červená řepa prochází tepelnou sterilací, zatímco nakládaná se po uzavření již nezahřívá.
V praxi to znamená, že zavařovaná řepa má výrazně delší trvanlivost a hodí se do spíže nebo sklepa. Nakládaná řepa je určena k rychlé spotřebě a patří do lednice. Pokud chcete mít zásobu na celý rok, je zavařování červenéřepy jediná spolehlivá cesta.
Je zavařování červenéřepy v troubě bezpečné?
Ano, zavařování červenéřepy v troubě je bezpečné, pokud dodržíte správnou teplotu a čas.
V praxi se osvědčuje teplota kolem 180 °C s vodou v pekáči, která vytváří potřebnou páru. Chyba nastává tehdy, když jsou sklenice v troubě nasucho nebo při příliš vysoké teplotě. Pak hrozí prasknutí sklenic nebo nedostatečná sterilace.
Proč je řepa po otevření měkká?
Měkká řepa je nejčastěji důsledkem příliš dlouhé sterilace nebo převaření před zavařením.
Řepa by měla být uvařená doměkka, ne rozvařená. Pokud ji vaříte příliš dlouho a následně ještě sterilujete, ztratí pevnost. To je typická chyba při snaze „udělat to jistější“. Ve skutečnosti tím kvalitu zavařené řepy zhoršíte.
Jaký je nejlepší nálev na červenou řepu?
Nejlepší nálev na červenou řepu je jednoduchý octový nálev s vyváženým poměrem vody, octa, cukru a soli.
Ve svém příspěvku STERILIZACE ŠŤÁVY Z ČERVENÉ ŘEPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel cani.
zavařuje někdo šťávu z červenéřepy?pomoze ,díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE KLÁRA.
2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO
Hlavním účelem sterilace (neboli procesu konzervace teplem) je teplotní destrukce zdraví škodlivých mikroorganismů, které se docílí působením vyšších teplot než 100 °C. Zároveň se tím zajistí zdravotní nezávadnost a delší trvanlivost potravin. Sterilace potravin se provádí šetrnějšími postupy než například sterilace ve zdravotnictví, kde jsou kladeny vyšší nároky na usmrcení škodlivých mikroorganismů. Při sterilaci potravin je důležité, aby se pokrm zbavil již zmíněných škodlivin a zároveň si uchoval své výživové vlastnosti. Při výběru způsobu sterilace se zohledňují především vlastnosti potravin, které ovlivňují intenzitu růstu mikroorganismů (například kyselost) a tepelnou odolnost mikroorganismů. Suroviny by měly být před sterilací čisté a čerstvé, což celou sterilaci zefektivní a činí ji úspěšnou.
Sterilovat lze i v mikrovlnné troubě, a to velmi jednoduše. Čisté ovoce, zeleninu či houby naskládejte do sklenic, zalijte je cukerným roztokem nebo lákem, okraje sklenic osušte a uzavřete šroubovacím víčkem (nutné opravdu šroubovací víčko), ale nedotahujte příliš pevně. Do mikrovlnné trouby vložte zavřené sklenice po obvodu, ne na střed (pouze v případě, že zavařujete jen jednu sklenici, postavte ji doprostřed), a to maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l. Sklenici o tomto obsahu nechte v zapnuté mikrovlnce při jejím základním nastavení (výkon 700 wattů) 6 minut. Pozor, tato doba platí pouze pro jednu sklenici, čas sterilace se zvyšuje podle jejich počtu a naopak při vyšším výkonu mikrovlnné trouby se doba zavařování zkracuje. Například sklenice s objemem 0,3 litru se zavařuje při výkonu 700 W pouze 3 minuty.
Pro příklad uvádíme dobu sterilace 1 sklenice (0,7 l) při různých výkonech mikrovlnné trouby:
700 W = 6 minut
750 W = 5 1/2 minuty
800 W = 5 1/4 minuty
850 W = 5 minut
900 W = 4 1/2 minuty
Pokud zavařujete více sklenic, musíte dobu sterilace vynásobit počtem kusů. To znamená, že při výkonu 850 W budete 2 sklenice sterilovat 10 minut (2x 5), 3 sklenice 15 minut a 4 sklenice 20 minut a stejně tak postupujte u jiných výkonů své mikrovlnné trouby.
Po skončení sterilizace vyndejte sklenice z trouby, dotáhněte víčko, obraťte a na 5 minut nechte stát dnem vzhůru, aby se uvnitř vyrovnala teplota. Výhodou tohoto způsobu zavařování je jeho rychlost, dále to, že na 10 sklenic spotřebujete jen 1 KWh a že lze společně zavařovat například okurky i ovoce, v neposlední řadě také to, že můžete zavařit jen malé množství sklenic.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Maso zavařujte bez kostí a raději libové, protože tuk se hůře steriluje a časem dostane nežádoucí příchuť. Někteří varují i před použitím cibule, která rychle kysne a může vám zničit vaše dílo. Přísady, jako je kmín, majoránka, česnek, nové koření a podobně, nesmějí být ničím znečištěny a doporučuje se raději je před zavařováním přecedit a k zavařenému masu do sklenic vůbec nepřidávat. Při zavařování masa je rovněž důležitá čistota rukou, surovin, nádob a všech ostatních pomůcek. Zavařujete-li do sklenic, umyjte sklenice i víčka v horké vodě se sodou a pak je dobře opláchněte pod tekoucí vodou. Gumové červené kroužky umyjte kartáčkem ve vodě se sodou, opláchněte je a pak je vypařte (nevařte) 10 minut nad vodou s jedlou sodou (na 12 kroužků 1 lžička sody na 1 l vody). Nechte uschnout na čisté utěrce. Maso si připravte tak, jak jste zvyklí, poté jím plňte čisté sklenice. Po naplnění pečlivě otřete okraje sklenic, nejprve čistou hadřičkou namočenou v teplé vodě, poté čistou suchou utěrkou (nebo lépe hadříkem namočeným v čistém lihu). Stejně ošetřete před uzavřením okraje víčka. Uzavřené sklenice dejte na plech s vodou tak, aby se nedotýkaly, a nechte sterilovat 4 hodiny v troubě vyhřáté na 80 až 90 °C. Pak troubu vypněte a nechte v ní stát sklenice do druhého dne. Po ukončení sterilace vyjměte sklenice z vody, zkontrolujte, zda víčka drží a pak sklenice uložte do chladna a temna. Nezapomeňte si na ně napsat datum sterilace. Zpočátku zavařeniny raději denně kontrolujte, později alespoň jednou za týden. Vadné zavařeniny buď ihned spotřebujte, nebo je zkuste ještě jednou převařit, a to 60 minut při 100 °C v plném varu. Před použitím vždy zkontrolujte obsah sklenice, jestli v ní nevidíte plynové bublinky, necítíte zápach či kyselost. Objevíte-li nějaké odchylky, je nutné celý obsah zničit.
Ve svém příspěvku ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila.
Dobrý den,
muž mi koupil červeně kvetoucí anturii.Nyní má občas jen jeden červený květ a ostatní mají hnedozelenou barvu.
Prosím poraďte, co s ní mám dělat, aby zase kvetla červeně.
Děkuji.í
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní sálání. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování ve sporákové troubě
Ve sporákové troubě bez regulace teploty zavařujeme jen z nouze. Mezi sklenice postavíme jednu prázdnou jen s vodou a teploměrem. Podmínkou je, aby trouba pekla po celé ploše stejně, což je největší kámen úrazu!
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit!). Například můžeme použít skleničky od „Kunovjanky“ – na plech se jich vejde 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ zavařovací sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařování v mikrovlnné troubě
Do trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří!
Tento postup vychází z dlouhodobé praxe při zavařování v domácnostech i při obecních akcích. Není to teorie, ale osvědčený základ, který funguje bez ohledu na konkrétní recept.
Výběr a příprava řepy
Používejte zdravé, pevné bulvy bez poškození. Řepu vždy vařte vcelku ve slupce, aby si zachovala barvu i chuť. Po uvaření ji nechte vychladnout, oloupejte a teprve poté krájejte nebo strouhejte podle receptu.
Příprava nálevu
Nálev vždy svařte a dodržte poměry octa, cukru a soli. Nálev musí projít varem, jinak hrozí zakalení a zkrácení trvanlivosti.
Plnění sklenic
Sklenice musí být čisté a nepoškozené. Řepu plňte pevně, ale nemačkejte ji násilím. Zalijte horkým nebo studeným nálevem podle receptu tak, aby byla řepa zcela ponořená.
Sterilace
Sterilujte ve vodní lázni nebo v troubě při předepsané teplotě a čase. Voda ani nálev nesmí vařit. Po sterilaci sklenice ihned otočte dnem vzhůru.
Chlazení a skladování
Sklenice nechte pomalu vychladnout. Po vychladnutí zkontrolujte víčka. Skladujte v chladu, suchu a temnu.
Jakmile tento základ zvládnete, můžete bez obav používat jakýkoli z uvedených receptů.
Uchovat červenou řepu zavařováním, aby mohla být celý rok připravena ke konzumaci, je prastarý zvyk, který funguje dodnes. Přestože má červená řepa nejvíc vitamínů a hodnot jako syrová, konzervace řepy má pro hospodyňku smysl. I těch vitamínů, minerálů a dalších hodnotných látek po zavařování červenéřepy zůstane ještě dostatek.
Červená řepa je dobrým podpůrcem imunity, regeneruje organismus, podporuje růst tkání, má pozitivní vliv na funkci kardiovaskulárního systému, používá se při léčbě rakoviny a zároveň má preventivní účinky vůči této chorobě. Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný.
Červená řepa je plodina pocházející původně ze Středozemí, dnes je oblíbená v Evropě, Severní Americe a spoustě asijských zemí. Je známá pro své přínosné účinky na lidské zdraví, obsahuje mnoho vitamínů, minerálů a dalších prospěšných látek.
Konzumace této zeleniny celkově podporuje odolnost organismu. Červená řepa má pozitivní vliv na nervovou soustavu organismu člověka, posiluje nervy. Dalšími jejími nezanedbatelnými účinky jsou pozitivní vliv na vidění a zrakovou ostrost. Je vhodné ji užívat při ženských obtížích, menstruačních potížích a v období klimakteria. Červená řepa blahodárně působí na kardiovaskulární systém člověka, pročišťuje krev a podporuje krvetvorbu. Díky obsahu železa rovněž doplňuje červené krvinky. Osvědčuje se při rekonvalescenčních stavech po prodělané borelióze a klíšťové encefalitidě. Podporuje látkovou výměnu, tudíž má detoxikační účinky, a vyplavuje škodlivé látky pryč z těla. Má i protinádorové účinky, a tak se při léčbě rakoviny doporučuje pít šťávu z červenéřepy. Díky vysokému obsahu vlákniny působí dobře červená řepa na trávení, podporuje produkci trávicích šťáv a podporuje i činnost žlučníku a jater. Je dobrým pomocníkem při hubnutí. Pro svůj obsah kyseliny listové se doporučuje těhotným ženám a při přípravě na těhotenství. Celkově má červená řepa regenerační účinky, podporuje růst vlasů a nehtů, zpomaluje stárnutí organismu. Červená řepa je sice co do chuti sladká, avšak je nízkokalorická.
Nutriční hodnoty zavařované červenéřepy na 100 g jsou: 55,57 kcal, 1,6 g bílkovin, 10,6 g sacharidů, 0,17 g tuků, 2,8 g vlákniny, 16 mg vápníku, dále obsahuje sodík, draslík, hořčík, křemík a vitamíny C, B a jiné.
Ingredience: 5 kg červenéřepy, fenykl; nálev – 2 l vody, 0,5 l octa, 20 g soli, 350 g cukru nebo 60 cukerinů (umělé sladidlo)
Technologický postup: Řepu očistíme a vaříme ve vodě dle velikosti řepy asi 1–2 hodiny (do změknutí). Po uvaření a vychladnutí řepu oloupeme a nakrájíme na kostky o délce hrany cca 1 cm. Dáváme do sklenic, zalijeme studeným nálevem, přidáme 5 zrnek fenyklu. Zavíčkujeme a sterilujeme v troubě ve vyšším pekáči nebo plechu, do kterého dáme utěrku, naskládáme sklenice, přidáme cca 3 cm vody a nastavíme teplotu trouby na 180 °C a takto zavařujeme asi 20 minut. Po vytažení z trouby otočíme dnem nahoru a necháme vychladnout.
Zavařovat můžeme v elektrické nebo také v plynové troubě. Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice postavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmějí být poskládány těsně vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje samozřejmě k zavaření kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme, lze použít jen skleničky s víčky na závit. Na plech se jich vejde 6 až 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, tvrdší ovoce zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Do mikrovlnné trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist-off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří.
Zavařovat můžete prakticky všechno, od ovoce a zeleniny přes houby až po maso.
Pokud jde o ovoce, vybírejte nepotlučené a zdravé, nenahnilé plody.
Méně zralé ovoce má více pektinů, což napomůže k tomu, aby byly marmelády hustší.
Jestli chcete použít méně rafinovaného cukru, použijte zralé plody.
Větší ovoce s peckami, jako jsou broskve, švestky, meruňky a podobně, vypeckujte. Menší ovoce nebo to, které jde špatně vypeckovat, napřed trochu rozvařte, pak propasírujte přes cedník.
Správnou hustotu marmelády poznáte podle toho, že když ji kápnete na talířek, se kterým zahýbete, měla by zůstat v celku. V případě, že se rozteče, přidejte želírovací cukr nebo lžičku kyseliny citronové.
Pěnu tvořící se při vaření ovoce s cukrem průběžně sbírejte, může snížit trvanlivost zavařeniny, a navíc to nevypadá ve skleničce moc pěkně.
Sklenice a víčka vždy pečlivě umyjte a osušte.
Přesvědčte se, že víčka nejsou poškozená a že dobře těsní.
Nepoužívejte sklenice, které jsou naprasklé nebo mají odlomený kraj, špatně by těsnily.
Zavařujete-li něco tekutého, používejte při plnění sklenic přiměřeně velký trychtýř, který vám usnadní a urychlí práci.
Sklenice nevystavujte extrémním teplotním šokům, hrozí jejich prasknutí.
Po skončení sterilace je obvykle nutné sklenice vyndat z trouby nebo zavařovacího hrnce a nechat vychladnout, aby obsah sklenic nebyl dlouho vystaven teplu příliš dlouho, mohlo by pak dojít ke změně konzistence, tvaru i barvy zavařeniny.
Zavařeniny uchovávejte v chladu a na tmavém místě, nejlépe ve sklepě, nebo postačí i spíž či skříň na potraviny, kde se nevyskytují extrémně nízké nebo naopak vysoké teploty.
Po otevření skladujte vždy zavařeniny v chladničce a spotřebujte je v co nejkratší době.
Sterilace je konzervace, kterou se umrtví rozkladné mikroorganismy na kompotovaném ovoci, které skládáme do sklenic ve stavu syrovém. Při vaření uniká ze sklenice teplý vzduch a vzniká částečné vzduchoprázdno. Po zchladnutí vnější vzduch přitiskne víčko na gumový kroužek, víčko pevně drží na sklenici a kompoty se nekazí. Sterilovat můžeme přímo ve sterilačním hrnci s teploměrem, ale použít můžeme i hrnec obyčejný nebo sterilovat přímo v troubě. Po vyjmutí z horké vody sklenici zchlazujeme, ovoce si tím zachová lepší barvu a zbytečně neměkne dlouhým stáním v horkém nálevu.
Zavařeniny, které provařujeme přímo v hrnci, jako jsou marmelády, povidla a ovocné džemy, plníme rovnou do skleniček a po zavíčkování obracíme dnem vzhůru. Při chladnutí získáme stejný efekt jako při sterilaci, víčka se dobře uchytí a guma přilne těsně k okraji zavařovací sklenice. Tento starodávný způsob je označován jako švýcarský.
Recept na třešňový kompot
Suroviny: třešně, 1 l vody, 200 g cukru
Technologický postup: Třešně přebereme, otrháme stopky, propláchneme ve vodě a dáme na utěrku okapat. Umyjeme sklenice a dáme také odkapat. Víčka vyvaříme ve vodě se lžičkou soli a opláchneme nebo pokapeme rumem. Uvaříme cukerný roztok. Na 1 litr vody dáváme 200–300 g cukru. Do umytých, odkapaných sklenic třešně nasypeme, protřepeme a ještě doplníme. Sklenice zalijeme mírně vychladlým cukerným roztokem asi 2 cm pod okraj sklenice. Sklenice pečlivě uzavřeme a naskládáme do širšího kastrolu. Do kastrolu nalijeme vodu do necelé poloviny výšky sklenic a vaříme při 85 °C 20 minut. Sklenice ve vodě necháváme, dokud voda téměř nevychladne. Poté vyndáme, nejlépe položíme opět na utěrku dnem vzhůru, ať zjistíme, zda je sklenice dobře uzavřena. Skladujeme lépe v temnu.
