Pod pojmem mexická směs se nám vybaví chutné jídlo, koření, směs mražené zeleniny, zahrádkářům pak možná osivo. My se ale zaměříme na pochutiny, které příjemně v různých variacích podráždí naše chuťové buňky. V tomto článku naleznete recepty využívající kombinace koření, zeleniny, masa a dalších přísad, které si zamilujete.
Postup: Vepřové kotlety nakrájíme na tenké nudličky, osolíme, opepříme a na oleji opečeme dozlatova. Pak podlijeme vývarem z masoxu a dusíme doměkka. Ke konci přidáme červenou a zelenou papriku (nakrájené na kostičky), kukuřici a hlavně kečup. Pokud je směs řídká, zahustíme ji solamylem. Jedná se o rychlou variantu s vepřovým masem.
Ingredience: 450 g mletého hovězího masa, 2 cibule, 2 papriky, 1 mrkev, 1 střední celer, 1 plechovka sterilovaných rajčat, podle chuti červené víno, 100 ml zeleninového vývaru (z kostky), 150 g sterilovaných červených fazolí, podle chuti sterilovaná kukuřice, podle potřeby olivový olej, 2 stroužky česneku, podle chuti chilli, podle chuti tymián, podle chuti sůl, podle chuti pepř
Technologický postup: Na pánvi rozpálíme olej a mleté hovězí maso na něm osmahneme. Přidáme nakrájenou cibuli, mrkev, celer, papriku, opepříme a osolíme. Okořeníme chilli kořením, zeleninovým vývarem v kostce a tymiánem. Vše zalijeme dvěma deci červeného vína a přimícháme sterilovaná rajčata. Kdyby byla celá směs příliš hustá, přilijeme trochu vody. Přikryjeme pokličkou a za občasného míchání necháme dvacet minut dusit. Potom přisypeme kukuřici a červené fazole – vše sterilované. Promícháme, popřípadě dochutíme, a servírujeme s pečivem.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
Zdravim,jake je davkování připravku champion?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
CHAMPION 50 je kontaktní postřik na bázi mědi proti plísni a některým bakteriím. Použití najde nejen proti houbovým a bakteriálním chorobám, ale i k ochraně květů meruněk proti mrazu.
Dávkování se liší podle použití:
- ovocné výsadby, réva vinná, bobkovišěň se použije roztok o síle 0,1 % - 0,5 % (1 až 5 gramů přípravku / 1 litr vody);
- meruňky ochrana květů proti mrazu se použije roztok o síle 0,2 % (2 gramy / 1 litr vody);
- zelenina, brambory, cibule, cukrovka se použije roztok o síle 3,5 % - 4,0 % (3,5 až 4 gramy / l vody);
- chmel se použije roztok 0,5 % (5 gramů / litr vody);
- lesní kultury, okrasné jehličnany se použije roztok o síle 0,6 % - 1,0 % (6 až 10 gramů na litr vody).
Pro přípravu postřiku na suchou skvrnitost bobkovišně použijte roztok o síle 2,5 gramu na jeden litr vody.
Kompostovat lze jakýkoli druh zeleniny, ať už vařený nebo syrový. Vaření zeleniny neovlivňuje její kompostovací potenciál. Kompostu uškodí pouze ingredience, které přidáváte do vařené zeleniny. Pro kompostování je nejlepší obyčejná, dušená zelenina.
Zde je seznam oblíbené zeleniny, kterou lze kompostovat:
Brambory: Pečené, vařené, dušené, pečené nebo vařené brambory jsou skvělé pro kompostování.
Cibule: Nakrájená, lisovaná nebo odšťavněná cibule se v kompostu snadněji rozkládá. Kvůli její úrovni kyselosti jsou pro kompost nejlepší pouze malá množství cibule.
Listová zelenina: Zkuste do kompostu přidat vařený špenát, kapustu nebo rukolu.
Tykve: Kompostovat můžete jakýkoli druh tykve, včetně letních a zimních odrůd.
Brukvovitá zelenina: Květák, brokolice, růžičková kapusta, zelí a kedlubny jsou skvělé možnosti pro kompostování.
Pokud vařená zelenina neobsahuje přísady přitahující škůdce – jako je olej, cukr a sůl – neměli byste mít problém s kompostováním.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovanázelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
Ingredience: 0,5 kg kuřecího masa, 1 rajčatová šťáva nebo protlak, 4 rajčata, 2 polévkové lžíce kečupu, 2 větší papriky, bílé zelí, mrkev, 2 cibule, 1 pórek, 5 středních chilli papriček nebo sušené chilli (dle vlastní odvahy), 0,5 kg fazolí (nejlépe uvařit čerstvé), sterilovaná kukuřice, česnek (dle chuti), pepř, oregano, bazalka, olej, sůl, solamyl
Postup: Pokud používáme sušené fazolky, namočíme si je den předem, aby byly rychleji uvařené. Kuřecí maso nakrájíme na menší kousky, osolíme, přidáme (dle chuti) pálivou papriku, olej a trochu solamylu. Necháme uležet nejlépe přes noc. Druhý den na rozpálené pánvi s trochou oleje zprudka opečeme a po dopečení maso odstavíme. Na zbylém tuku na pánvi orestujeme nejprve pokrájené zelí a mrkev, až tato zelenina lehce změkne, přidáme rajčata, papriku, cibuli, pórek, česnek a necháme dusit. Průběžně podléváme vodou. Když je zelenina téměř měkká, přidáme rajčatovou šťávu nebo protlak, dvě lžíce kečupu, vařené fazole, sterilovanou kukuřici. Opepříme, osolíme dle chuti a přidáme koření. Lehce provaříme. Směs by měla být hustší, aby nám nevytékala z tortilly.
Proces kompostování vařené zeleniny se mírně liší od kompostování jiných materiálů. Než je přidáte do kompostu, je třeba mít na paměti několik věcí:
Vařená zelenina se rozkládá rychleji. Po uvaření se zelenina rozpadne a začne rychle hnít, což je nehygienické a může to vést k nepříjemnému zápachu. Malé množství hnijících potravin je pro kompost v pořádku, ale příliš velké množství může kompost ohrozit přilákáním škůdců.
Vařená zelenina má obecně vysoký obsah dusíku a vody. Příliš mnoho obou by mohlo zabránit správnému zahřátí kompostu a může také způsobit nežádoucí zápach. Klíčem je vyrovnat kompost přidáním materiálů s vysokým obsahem uhlíku a nízkou vlhkostí, jako je papír, sláma a piliny.
Kompost by měl být umístěn mimo vodní zdroje. Nikdy nepřidávejte vařenou zeleninu do kompostu, pokud je v oblasti, kde je problém s odtokem vody.
Vynechejte zeleninu smíchanou s masem a živočišnými tuky. Typicky jde o zeleninu z vývaru. Abyste se vyhnuli komplikacím při kompostování zeleniny, měli byste její kompostování vynechat, pokud je kombinována s masem nebo mléčnými výrobky. Kromě toho by se zelenina, která je pokryta tuky, oleji, omáčkami nebo přebytečnou solí, neměla kompostovat vůbec.
Několik druhů zeleniny je známých svými vlastnostmi zmírňujícími stres díky bohatému obsahu antistresových živin. Listová zelenina, jako je špenát a kapusta, bohatá na hořčík a folát, pomáhá regulovat kortizol a posiluje nervový systém. Mezi další prospěšné druhy zeleniny patří brokolice, batáty a artyčoky, z nichž každá nabízí jedinečné výhody pro zvládání stresu.
Listová zelenina
Špenát, kapusta a mangold jsou vynikajícími zdroji hořčíku a folátu. Hořčík pomáhá regulovat kortizol a podporuje nervový systém, zatímco folát přispívá k produkci dopaminu, neurotransmiteru zlepšujícího náladu.
Sladké brambory batáty
Tato kořenová zelenina je plná komplexních sacharidů, vitamínu C a draslíku, které všechny hrají roli při zvládání stresu a snižování hladiny kortizolu.
Brokolice
Tato brukvovitá zelenina je dobrým zdrojem vitamínu C, který je důležitý pro stresovou reakci těla.
Artičoky
Artičoky mají vysoký obsah vlákniny a prebiotik, což může pozitivně ovlivnit zdraví střev a potenciálně snížit úzkost a stresové příznaky.
Avokádo
Ačkoli je avokádo technicky ovoce, často se dává do zeleniny a je bohaté na zdravé tuky a hořčík, které mohou pomoci podpořit relaxaci a snížit stres.
Mrkev
Mrkev je dobrým zdrojem vlákniny a může přispívat k pocitu sytosti, což může potenciálně snížit přejídání související se stresem.
Řepa
Řepa je bohatá na dusičnany, které mohou zlepšit průtok krve a potenciálně snížit úzkost a stres.
Fazole a luštěniny
Fazole, cizrna a čočka jsou vynikajícím zdrojem hořčíku a vitamínu B1, které jsou známé svými uklidňujícími vlastnostmi a přispívají k normální funkci nervového systému.
Chřest
Chřest je dobrým zdrojem železa a kyseliny listové, které mohou pomoci podpořit náladu a zdraví mozku.
Česnek
Česnek obsahuje sloučeniny, které mohou pozitivně ovlivnit střevní mikrobiotu těla a potenciálně snížit příznaky úzkosti a stresu.
Ingredience: 350 g těstovin, 1 cibule, 3 vejce, 250 g uzeného masa, 200 g sýra, 200 ml smetany ke šlehání, mletý černý pepř, sůl, sterilovanázelenina
Technologický postup: Nejprve cibuli a uzené maso nakrájíme na malé kostičky. Na pánvi rozpálíme tuk a přidáme cibuli s masem. Směs opepříme, osolíme a orestujeme dozlatova. Mezitím dáme těstoviny vařit do slané vody. Těstoviny mohou být v podstatě jakékoliv, nejlepší jsou však vřetena nebo mašličky. Sterilovanou zeleninu slijeme z nálevu a necháme okapat. Zapékací misku vymažeme podle chuti sádlem, olejem či máslem. Do misky vložíme uvařené a propláchnuté těstoviny. Přidáme směs z pánve, sterilovanou zeleninu a vše důkladně promícháme. Smetanu smícháme s vejci, směs nalijeme rovnoměrně na těstoviny a vše posypeme sýrem. Těstoviny dáme péct asi na 30 minut do trouby předehřáté na 180 °C.
Ingredience: 1 sterilovanázelenina ve sladkokyselém nálevu, 1 sáček směsi želatiny na vaječnou tlačenku a aspik (pokud nebudete dělat domácí), nálev ze zeleniny, 5 natvrdo uvařených vajec, 100 g měkkého salámu, 150 ml majonézy, 1/2 kávové lžičky soli, koření dle chuti, forma na srnčí hřbet, potravinářská fólie, síto
Postup: Nálev ze sterilované zeleniny si dáme stranou. Všechny suroviny nakrájíme na malé kostičky, včetně zeleniny. Vše osolíme a opepříme a přidáme majolku. Želatinu uvaříme dle návodu i s nálevem ze zeleniny. Počkáme, až směs trochu vychladne, nalijeme ji ke všem surovinám a zamícháme. Dáme do srnčího hřbetu, který jsme vyložili igelitovou fólií, a necháme cca 3 hodiny ztuhnout v ledničce, nejlépe do druhého dne.
Podáváme nakrájené na plátky jako svačinku s rohlíkem. Pokud koupíme normální želatinu (ne dortovou), přidáváme do tekutiny 2 dl nálevu ze zeleniny a necháme povařit jen chviličku při stálém míchání.
Sušení potravin je nejjednodušší a nejpůvodnější konzervační metoda, kterou lidé praktikují už celá tisíciletí. Dnes mnohde upadlo sušení potravin v zapomnění, i když právě tímto šetrným způsobem můžeme zachovat důležité účinné i aromatické látky. Pouze vitamín C se při sušení odbourává, musíme ho tedy získat z jiné stravy.
Sušením se stávají potraviny nejen trvanlivějšími, ale jsou i lehčí a zmenší se jejich objem, takže pro jejich uskladnění potřebujeme málo místa. Spotřeba energie při sušení potravin je poměrně malá, zejména tehdy, když využíváte jen tepelné zdroje, které máte po ruce. Pokud chcete sušit větší množství potravin, vyplatí se pořídit si sušičku. Potraviny se takto konzervují bez jakýchkoliv přísad (v protikladu ke koupeným sušeným plodům), takže je konzumujeme přírodně čisté.
Bez vody nemůže existovat život – přesně tento princip se při sušení využívá. Sušeným potravinám se během hodin nebo dní odebírá za kontrolovaných podmínek voda, takže v nich nakonec žádné mikroorganismy nemohou žít. K sušení se nejlépe hodí ovoce, zelenina, houby a bylinky. Ideální teplota pro proces sušení je mezi 30 až 70 °C, přičemž je třeba se starat o pravidelné větrání, abychom se zbavili odpařené vlhkosti. Nejšetrnější je sušení při co možná nejnižší teplotě, protože pak zůstanou zachovány důležité živiny. Čím je vyšší teplota sušení, tím více živin se zničí.
Ovoce musíte pečlivě vybrat, umýt, dobře osušit a odstranit stopky. Peckovité ovoce se vypeckuje. Jádrové ovoce se zbaví jádřinců a dužina se pokrájí na kousky nebo kolečka. Vcelku se suší jen třešně, švestky a bobule. Všechno ostatní ovoce se krájí na nepříliš velké kusy, řezy nebo kolečka.
Druhy ovoce se světlou dužinou ponořte před sušením krátce do slané nebo citrónové vody nebo je postříkejte zředěnou kyselinou citrónovou, aby nezhnědly. Můžete je také blanšírovat v horkém cukerném roztoku s trochou citrónové šťávy, čímž se zvýrazní jejich sladká chuť. Ze zeleniny se hodí k sušení především kořenová a cibulová zelenina, ale v poslední době jsou vyhledávaná i sušená rajčata k rozmanitému použití v kuchyni. Zelenina se očistí, umyje a kuchyňsky připraví. Tvrdá zelenina se před sušením blanšíruje (to později zkrátí čas vaření).
Houby se jen přeberou a očistí, v žádném případě se neumývají. Otlačená nebo červavá místa velkoryse vykrojte. Houby, které už nejsou pevné (nedají se krájet), se k sušení nehodí. Větší houby nakrájejte na tenké plátky, malé se mohou navléct vcelku na provázek a usušit.
Bylinky na kořenění i na čaj se jen přeberou a malé snítky nebo větvičky se svážou do svazečků. Z
Jako vždy si nejprve očistíme a odblaníme maso. Maso můžeme prošpikovat špekem a osolit. Maso je dobré nechat marinovat několik hodin (někdo doporučuje i 24 hodin). Připravené maso si můžeme nejprve zprudka osmažit na pánvi, dokud se nezatáhne a pak ho vložit do pekáče. K masu přidáme očištěnou a najemno nakrájenou zeleninu a připravené koření. Vše ještě zakápneme olejem a dostatečně podlijeme vodou. Vše pečeme v troubě tak dlouho, dokud nezměkne nejen maso ale i zelenina. Maso se zeleninou je potřeba čas od času polévat. Jakmile je maso i zelenina měkké, vyndáme z pekáče kuličky koření a bobkové listy. Maso pak z pekáče můžeme vyndat, a pokud je zelenina stále na kusy, můžeme ji rozmixovat.
K tomuto pokrmu se hodí podávat jako příloha bramborový knedlík nebo brambory.
Naštěstí většinu vařené zeleniny lze kompostovat, když je v čisté formě. Zelenina by se neměla kompostovat, pokud:
je smíchána s masem nebo mléčnými výrobky;
byla smíchána s omáčkou;
obsahuje oleje nebo tuky;
obsahuje hodně přidané soli nebo cukru;
Vyhněte se kompostování velkého množství kyselé zeleniny najednou, jako je cibule nebo rajčata.
Pokud kupujete mraženou nebo balenou zeleninu, nezapomeňte před kompostováním znovu zkontrolovat štítky složek. Některé z nich mohou mít přidané přísady, jako jsou oleje a omáčky, které by se neměly dávat do kompostu.
Základem je, že veškerá vařená zelenina může být kompostována, pokud do ní nejsou přidány přísady, které přitahují škůdce nebo brání jejich správnému rozpadu.
Vařená zelenina může být v některých případech pro kompostování lepší. Proces vaření přiměje zeleninu, aby se začala rozpadat, takže hnije rychleji než syrová zelenina. Kromě toho jsou v kompostu k vařené zelenině přitahovány bakterie, které vydávají teplo, což urychluje proces kompostování.
Zatímco vařená zelenina má tendenci kompostovat se rychleji než nevařená, existuje několik věcí, které byste měli udělat, abyste zajistili, že bude kompostována lépe:
Před vhozením zeleniny do kompostovací nádoby z ní sceďte všechnu přebytečnou vlhkost.
Ujistěte se, že v kompostu jsou i jiné druhy materiálů, jako je sláma a papír, aby se vyrovnal poměr dusíku a uhlíku.
Vyhněte se kompostování příliš velkého množství vařené zeleniny najednou.
Okurku a cibuli nakrájejte najemno a nasypte do vysoké nádoby. Přidejte sůl, pepř, ocet a hořčici a nakonec do mísy vyklepněte vajíčko a zalijte olejem. Tyčovým mixérem vyšlehejte do potřebné konzistence. Pokud je tatarka příliš hustá, můžete přidat trochu oleje.
Postup: Škvarky umeleme na masovém mlýnku, přidáme nadrobno nakrájená vejce a jemně nakrájenou cibuli. Ochutíme hořčicí (výborná je dijonská hořčice), solí, pepřem a důkladně promícháme. Nakonec přidáme nadrobno nakrájenou okurku. Škvarkovou pomazánku s okurkou podáváme namazanou na čerstvém chlebu. Můžeme ozdobit paprikou, rajčetem nebo pórkem.
