Recept je podle Kluků v akci koncipován pro šest porcí.
Ingredience maso: 2 kg jehněčí kýty s kostí, mletý pepř, sůl, 150 g másla
Postup:Kluci v akci jehněčí kýtu vykostí a stáhnou řeznickým provázkem. Cibuli nakrájejí na hrubé klínky, rozloží ji na dno pekáče, vloží kýtu, kterou osolí a opepří. Poté Kluci v akci přidají bobkový list, máslo i kost z kýty. Podlijí vše vodou, přiklopí a pečou za občasného přelití vypečenou šťávou doměkka.
Ingredience na koprovou omáčku: 100 g másla, cca 100 g hladké mouky, 1 l 33% smetany, cca 80 g cukru, sůl, svazek kopru
Postup: Kluci v akci na másle připraví jíšku, kterou za stálého míchání zalijí smetanou a provaří 20 minut. Během vaření ochutí směs cukrem, solí a přidají sekaný kopr.
Aby byl pokrm dokonalý, tak Kluci v akci doporučují podávat hned dvě přílohy. A to brambory s tvarohem a halušky s máslem.
Ingredience na brambory s tvarohem: 1 kg brambor, 200 g tvrdého tvarohu, sůl, 100 g másla
Postup: Kluci v akci brambory oškrábou a uvaří v osolené vodě, dále doporučují přidat kmín. Scezené brambory Kluci v akci podávají se strouhaným tvarohem, přelévané přepuštěným máslem.
Ingredience na halušky s máslem: 200 g syrových brambor, 1 kg hladké mouky, 2 dl mléka, voda podle potřeby, sůl, přepuštěné máslo
Postup: Kluci v akci syrové brambory oškrábou a nastrouhají najemno, v míse je smíchají s mlékem, moukou, solí, podle potřeby přidají vodu – těsto by nemělo být ani příliš řídké, ani příliš husté, doporučují Kluci v akci, prostě takové, aby se dalo dobře protlačit sítem na halušky (noky). Halušky pak zavaří do vroucí osolené vody.
Obě přílohy v rozumném množství Kluci v akci podávají současně. Jedině tak vznikne dokonalá souhra chutí jehněčí kýty se sladkou koprovou omáčkou, bramborami s tvarohem a haluškami.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vandenberk.
Dobrý den.Chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně křenu.Letos jsem si chtěl naložit hlávkový zelí s křenem.Křen jsem si tyčovým mixérem na jemno rozdrtil a uzavřel do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložil do ledničky.Křen byl kupovaný v marketu a měl dost velkou sílu.Druhý den jsem ho chtěl použít a uplne z něho vyprchala ta síla.Tak mám zelí s křenem a není to vůbec cítit.Nedávno k pečenýmu kolenu jsem do předu dal očistěný křen na dva dny do vody a stalo se úplně to samý tak nevím kde je chyba.Prosím o radu co dělám špatně.Předem děkuji za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Květákové placičky s kuskusem a smetanovou omáčkou
Kluci v akci ve svém pořadu předvedli recept na skvělé květákové kuličky s kuskusem. Při vymýšlení tohoto receptu se nechali inspirovat zeleninovými koulemi, kterými se krmí Richard v pražské ZOO (Richard je gorilí samec). Nic méně to nemění nic na tom, že tento skvělý smažený pokrm je dalším možným řešením, jak si vytvořit velmi chutné květákové placičky podle pořadu Kluci v akci. Stačí, když místo kuliček vytvoříte placičky. Podívejte se, co na to budete potřebovat:
Ingredience
200 ml suchého kuskusu,
250 g spařeného květáku,
100 g mrkve,
200 ml horké vody,
3 lžíce olivového oleje,
2 hrsti petrželky kudrnky,
100 g mungo klíčků,
sůl,
2 vejce,
sušené pohankové nebo pšeničné klíčky na zahuštění,
slunečnicový, olivový nebo palmový olej na smažení.
Kluci nejdříve připraví kuskus. Zalijí ho ve větší míse vařící vodou a nechají nabobtnat, podle nich stačí oblíbených 15 až 20 minut. Potom si spaří květák vařící vodou a nastrouhají jej na hrubém struhadle, stejně tak nasekají mrkev a petrželku. Vše smíchají s kuskusem, přidají klíčky mungo, olej a sůl.
Do směsi kuskusu přimíchají vejce a vytvoří těstíčko, ze kterého tvarují kuličky. Pro náš záměr si vytvarujeme placičky. Pokud je potřeba, směs kluci zahustí sušenými pohankovými nebo pšeničnými klíčky. Těsto nechají chvilku odležet.
Kuličky / placičky kluci smaží ve vyšší vrstvě oleje – krátce ze všech stran dozlatova. Podle nich je praktické smažit placičky v menším kastrolu nebo menší hlubší pánvi – nespotřebuje se tolik oleje.
Recept na omáčku
2 zakysané smetany,
2 lžíce olivového oleje,
ředkvička nebo křen,
sůl.
Kluci rychle smíchají zakysanou smetanu s olejem a najemno nastrouhaným křenem nebo ředkvičkou, osolí a podávají se smaženými kuličkami / placičkami.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.
Dnes jsme na zahrádce vykopali křen, který jsme tam z oddenku před dvěma roky zasadili, abychom ho použili při nakládání okurek.Křen ale skoro nepálí
a vůbec není štiplavý. Mohli jsme ho s něčím zaměnit nebo je to něčím jiným?
Děkuji za zprávu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ola Hrušková.
Dobrý den, loni jsem sterilizovala Křen podle návodu, bohužel stratil stiplavost, pálení, prostě chuť, co Křen na mít. Jak uchovat Křen aby zůstal silný(stiplavy) po celou dobu a to do další sezóny. Děkuji
Hovězí na houbách dle Kluků v akci s bylinkovou nádivkou
Ingredience na 4 porce: 600 g hovězí loupané plece, tříbarevný mletý pepř, hrubozrnná mořská sůl, 600 g kachního sádla, směs sekaných bylinek (tymián, bazalka, rozmarýn, petrželka)
Postup:Kluci v akci maso osolí a opepří čerstvě drceným pepřem, který dobře vpracují do masa. Maso opečou na troše kachního sádla z obou stran a vyjmou. Poté hovězí obalí v nasekaných bylinkách a vloží je do pekáče s kachním sádlem. Pečou pozvolna ve vyhřáté troubě při 125 °C 3−4 hodiny. Během pečení Kluci v akci maso otáčejí a nádobu nepřiklápí. Po upečení hovězí vyjmou, porcují a podávají s nádivkou a přelévají omáčkou s houbami.
Bylinková nádivka
Ingredience: 400 g starších žemlí, 4 vejce, 250 ml mléka, 50 g másla, 300 g špenátových listů, 2 hrsti čerstvých bylinek, muškátový oříšek, sůl, máslo na vymazání a strouhanka na vysypání formy
Postup:Kluci v akci žemle nakrájejí na malé kostičky, navlhčí je mlékem, přidají žloutky, ochutí muškátovým oříškem a solí a nechají prosáknout. Pro zjemnění Kluci v akci přidají i rozpuštěné máslo, ale není podmínkou. Poté vmíchají špenát (mají-li mladý, dávají čerstvý, starší výhonky spaří a vymačkají, rozmražený taktéž vymačkají) a nasekané čerstvé bylinky, na závěr pevný sníh z bílků. Vloží do pečicí nádoby vymazané máslem a vysypané strouhankou. Pečou dozlatova při 180 °C.
Houbová šťáva
Ingredience: výpek z masa, 1 cibule, 500 g čerstvých lesních hub, drcený kmín, sůl, 30 g másla
Postup: Očištěné houby nakrájejí Kluci v akci na hrubší kousky, cibuli na kostičky. Z masa odeberou výpek a opečou na něm houby s cibulí, přidají kmín, osmahnou a po chvilce odstaví. Na závěr Kluci v akci pokrm osolí a zjemní máslem.
Kluci uvádějí, že na 5 až 6 porcí budete potřebovat:
2 velké cibule
6 stroužků česneku
2 lžíce sladké mleté papriky
kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo vodu
1 kohouta
sůl
snítku rozmarýnu
1 lžičku mleté papriky
250 ml 33% smetany
1 kapii nebo červenou papriku
4 žampiony
slunečnicový olej
Postup
Kluci v akci nejprve na oleji orestují do sklovata na kostičky nakrájenou cibuli, přidají česnek, zarestují, pak zapráší mletou paprikou, krátce osmahnou, zalijí vývarem, osolí a přivedou k varu.
Části naporcovaného kohouta Kluci v akci na straně kůže naříznou, osolí, opečou na oleji ze všech stran dozlatova, přihodí snítku rozmarýnu, během opékání lehce popráší mletou paprikou, poté maso vyjmou (olej uchovají i se snítky rozmarýnu) a vloží do základu na omáčku, přiklopí, dusí do měkka, na závěr zalijí smetanou, nechají přejít varem a podávají.
Na oleji po opečeném mase Kluci v akci orestují papriku na krájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony kladou na každou porci kohouta, navrch ozdobí snítkou opečeného rozmarýnu.
Jako přílohu doporučují Kluci v akci špecle, bramborové noky, knedlíky nebo rýži.
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání.
Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Květákové placičky s květákovým pyré a pečenou cizrnou
Kluci v akci ve svém pořadu ukazují také další recept na květákové placičky. Tentokrát ale placičky nejsou tvořeny z rozmačkaného květáku, ale jde o pevná kolečka nakrájená z celého květáku. Ty se pak orestují jako steaky a dopečou v troubě. K tomu mají výborné květákové pyré z kousků, které odpadly při krájení květáku posyp z lískových oříšků. Báječné jídlo. Podívejte, co na to potřebujete:
Ingredience
200 g vařené cizrny v plechovce,
2 lžičky koření harissy (zde můžete vidět jak vypadá a kolik stojí harissy cena),
2 lžíce olivového oleje,
1 květák,
4 jarní cibulky (bílé části),
2 lžíce ghí,
200 ml smetany 33%,
sůl,
pepř,
2 lžičky tahini pasty (zde můžete vidět jak vypadá a kolik stojí tahini pasta cena),
ještě trochu olivového oleje,
koření harissa (dle chuti),
100 g lískových ořechů,
hrst plocholisté petržele.
Postup
Nejdříve kluci v pekáčku smíchají cizrnu s harissou a olivovým olejem a potom ji nechají péct 10 až 15 minut na 180 stupňů.
Potom kluci statečně nakrájí květák napříč asi na 2 cm silné pláty, okrajové části, které jim při tom odpadnou si nechají na pyré. To připravují tak, že si nakrájí odpadlé kousky na ještě menší drobné kousky. Bílé části jarní cibulky také nakrájí nadrobno a osmahnou ji v hrnci na ghí. Přisypou k ní kousky květáku a společně ještě chvíli restují. Osolí, opepří, zalijí smetanou a nechají společně asi 20 minut krásně povařit. Poté vše rozmixují do hladkého pyré. Přidají tahini pastu, doplní ještě trochou soli a společně vše promíchají. Mňam.
Nyní si kluci připraví placičky z nakrájeného květáku. Plátky květáku z obou stran pokapou olivovým olejem a posypou harissou. Krátce osmahnou na pánvi s ghí a vloží do trouby na 160 stupňů a nechají péct 15 až 20 minut.
Mezi tím si kluci připraví oříškový posyp. Lískové ořechy rozsekají na menší kousky a nejprve na sucho opečou v rozehřáté pánvi. Pak je zakápnou olivovým olejem a přidají nasekanou petržel.
Výsledný pokrm pak servírují jako steak z květáku s květákovým pyré a pečenou cizrnou. Další výtečná variace jak připravit květákové placičky na mnoho způsobů. Celý postup můžete vidět v pořadu ČT zde: Květákové steaky s květákovým pyré a pečenou cizrnou.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Svobodová.
Dobrý den pane Schneidere,
jsem z Prahy, ale tento víkend nebo až příští pojedu za rodinou do Lužických hor a budu vystupovat v Novém Boru.
Tak kdybyste měl zájem a čas, tak se pak můžeme přes mail domluvit, že bychom se někde na autobusáku sešli a já bych Vám dala odnože.
Ty stačí jen na dva až tři dny dát zakořenit a pak smícháte zeminu s pískem a zasadíte. A když bude kytka u okna / za sklem / tak ze dne na den uvidíte, jak to roste před očima :-)
Mějte se krásně
Lucie Svobodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Schneider.
Jinak já jsem taky z Prahy. Na Děčínsko jezdím jen koncem jara.
Tradiční domácí kulajda patří do skupiny klasických českých jídel. Receptů, názvů a modifikací je celá řada. Taková kulajda se zakysanou smetanou, se žampiony, nebo z čerstvých hub potěší vaše chuťové pohárky. No, a jak kulajdu dělají Kluci v akci, se můžete dočíst níže. Jsou zde uvedeny dvě varianty: jedna s použitím instantní jíšky a druhá z klasické domácí jíšky.
Ingredience
800 ml vody, 300 g brambor, 30 g sušených hub, 200 ml smetany ke šlehání, 1 snítka čerstvého kopru nebo 2 lžíce sterilovaného, 5–7 lžic instantní jíšky, 50 g másla na zjemnění, 4 vejce, kmín, sůl, bílý pepř, ocet
Recept
Nejdříve kluci namočí sušené houby minimálně na 1 hodinu, nejlepší je to podle nich přes noc. Dále kluci očistí brambory a nakrájí je na hrubé kostky, zalijí vodou, a přidají namočené houby včetně vody, ve které byly namočené, osolí, opepří, přidají kmín a vaří, dokud nejsou houby a brambory měkké, tedy cca 15–20 minut. Pak to kluci zalijí smetanou, zahustí instantní jíškou, ochutí octem, zjemní máslem a přidají pokrájený kopr. Do mírně osolené a octem okyselené vroucí vody vloží v naběračce rozklepnuté vejce a zavaří ho tak, aby žloutek zůstal měkký a obalený vařeným bílkem. Po 3 minutách varu vejce vyjmou a vloží je do studené vody, aby se zatáhla. Při podávání vkládali do každé porce polévky jedno zastřené vejce.
Ve svém příspěvku DRUHY A ODRŮDY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Staněk.
Dobrý den, chtěl bych poradit s výběrem odrůdy vinné révy konzumní. Lokalitou pro její pěstování je obec Potštejn, podhůří Orlických hor, v nadmořské výšce cca 300 m nad mořem, jihovýchodní strana. Prosím poraďte jakou odrůdu zvolit.
děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kluci v akci ve svém pořadu ukázali přípravu velmi chutných květákových placiček, tvořených křupavým korpusem košíčků, upečených z kvalitní celozrnné mouky a ochucených oreganem bezvadně se snoubící s lahodnou náplní květákového kari a svěžího salátu plného křehkých klíčků vojtěšky, munga, červené řepy, řeřichy a hrášku. Výsledkem jejich receptu je 8 porcí květákových placiček o průměru 10 cm. Podívejte, co na to budete potřebovat:
Těsto na košíčky
2 ½ dl ovesných vloček,
2 ½ dl ječné mouky,
1 dl vody,
0,5 dl olivového oleje,
1 lžička sušeného oregana,
2 špetky soli.
Z ingrediencí kluci zpracují těsto a nechají ho půl hodiny odležet. Poté ho plní do formiček na tartaletky (zde se můžete podívat jak vypadají formičky na tartaletky), prsty si podle potřeby namáčí ve vodě, aby se jim těsto nelepilo.
Před pečením těsto ještě propíchají vidličkou a hned pečou ve vyhřáté troubě na 170 °C po dobu 10 až 12 minut.
Předpečené korpusy naplní květákovou kari směsí a vrátí zpět do trouby na ještě 15 až 20 minut.
Květáková kari směs
4 lžíce olivového oleje,
3 stroužky česneku,
1 jarní cibulka,
250 g květáku,
1 lžíce kari,
sůl,
hrst petrželky,
2 vejce.
Kluci nejdříve na oleji pozvolna osmahnou nasekaný česnek, až uvolní vůni a lehce zezlátne, přidají cibulku, osmahnou ji, vmíchají nadrobno nasekaný květák, ochutí kari, také ho osmahnou a osolí. Pak to odstaví, nechají zchladnout a do směsi vmíchají nasekanou petrželku a vejce.
Květákovou směsí doplní rozpečené formičky a dají dopéct.
Tyto úžasné květákové placičky kluci podávají s tímto listovým salátem.
Listový salát s klíčky
4 hrsti rukoly,
½ ledového salátu,
klíčky podle chuti (vojtěška, mungo, červená řepa),
panenský olivový olej,
citronová kůra a šťáva.
Nejdříve kluci smíchají rukolu s natrhaným listovým salátem, přidají klíčky, trochu citronové kůry, zakápnou olejem a zastříknou citronovou šťávou.
Kluci v akci tento recept nedoplnili s hráškem, ale i tak je jejich dušená mrkev skvostem. Kdo chce, může si do mrkve přidat i zmrazený zelený hrášek. Kluci si nejdříve v hrnci ohřejí mléko, rozpustí v něm máslo a decentně osolí. Do této vroucí směsi nasypou krupičku a nechají zhoustnout. Aby nevznikaly hrudky, tak je možné krupici přidávat pomaleji po menších částech. Kluci z krupice a mléka za stálého míchání vytvoří hustou směs, a míchají do té doby, než se přestane přichytávat na stěny kastrolu. Pak hrnec odstaví a nechají trochu zchladnout. Krupice nemusí být úplně studená, ale nesmí při doteku pálit. Vychladlou krupici vyškrábou z hrnce do skleněné mísy a přidají k ní dvě celá vejce a důkladně vše promíchají rukou. Ze vzniklého těsta pak tvarují pomocí dvou navlhčených lžic malé noky. Podle kluků v akci má nok mít 3 strany, dva vrcholy a musí být dobře utažený, aby se při vaření nerozpadl. Všechny noky si předpřipraví na talířek a pak je teprve najednou uvaří ve slané vodě.
Nyní si kluci nakrájí mrkev na drobné jehlany a najemno nakrájí i cibulku. V hrnci si rozpustí máslo, přidají cibuli a nechají ji zesklovatět. Cibule nesmí být spálená ani tmavá. Ke smažící se cibuli přidají nakrájenou mrkev a krátce ji orestují. Orestovanou mrkev zapráší hladkou moukou a vytvoří světlou jíšku smažením po dobu tří minut. Pak ji zalijí vývarem a dobře promíchají, aby v omáčce nebyly hrudky. Nyní je možné do hladké omáčky přidat rozmrazený zelený hrášek. Omáčku kluci ochutí muškátovým květem, bílým pepřem a trochou soli. Společně to pak povaří asi 15 minut při průběžném míchání.
Dušená mrkev se podle Kluků v akci servíruje tak, že se nejdříve na talíř položí nočky a k nim se přidá omáčka s mrkví.
Podle kluků v akci lze marinované libové vepřové maso připravit velmi jednoduše, chutně a ještě s efektem! Kluci ho zprudka a krátce opečou, což podle nich zaručí, že nebude vysušené a zůstane krásně křehké.
Ingredience
Na 4 porce
600 g minutkových plátků z vepřové pečeně.
Na marinádu
50 g kremžské hořčice;
50 ml oleje;
50 ml vody;
hrst plocholisté petržele;
mletý pepř;
sůl.
Na krokety
600 g brambor vařených ve slupce;
1 šalotka;
3 stroužky česneku;
1 lžička mleté papriky;
1 lžička drceného kmínu;
mletý pepř;
sůl;
2 žloutky;
1 lžíce plnotučné hořčice;
worcesterská omáčka;
olej na smažení.
Na kapustičky
500 g růžičkové kapusty;
80 g másla;
4 snítky tymiánu;
1 lžíce krupicového cukru;
střik bílého vinného octa;
mletý pepř;
sůl
Postup
Ze všech ingrediencí na marinádu kluci vymíchají lák, do nějž vloží na hodinu plátky vepřového masa. Poté marinované plátky napíchají na špízy, vloží na plech vyložený pečicím papírem a pečou ve vyhřáté troubě při 250 °C po dobu 8−10 minut.
Během marinování si kluci připraví krokety. Nejdříve nastrouhají brambory na jemném struhadle a smíchají je s nadrobno nakrájenou šalotkou, česnekem utřeným se solí, ochutí mletou paprikou, drceným kmínem, pepřem a solí, plnotučnou hořčicí a worcesterskou omáčkou. Ještě nakonec vše promíchají se žloutky. Z hotové směsi tvarují krokety a smaží je v oleji dozlatova.
Po dobu, co se peče maso na špízech, tak si kluci připraví růžičkovou kapustu. Nejdříve ji očistí, nakrájí na půlky či čtvrtky, opečou na rozehřátém másle, přidají snítku tymiánu, zasypou cukrem, a zahřívají, než cukr zkaramelizuje. Pak zastříknou octem a dochutí pepřem a solí.
Hotový pokrm podávají na talíři se špízy, kapustičkami a smaženými kroketkami.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolina.
Dobrý den, ano je to přesně tak jak uvádíte i mě se to stávalo s kupovaný křenem a česnekem, nyní mám svůj Křen domácí, je to plevel tak ze ho kam ho dáte tam poroste, ale síla toho křenu se nedá popsat.
Postup: Kluci v akci si nejprve připraví marinádu. Nasekají rozmarýn, petržel i česnek, smíchají vše s olejem a maldonskou solí. Maso potřou olejem, opepří a z obou stran prudce opečou, poté potřou připravenou marinádou a vloží do trouby vyhřáté na 65−70 °C a dopečou tak, aby bylo maso na řezu šťavnaté, růžové, nikoliv zcela propečené. Maso krájí Kluci v akci na tenké plátky a podávají například s žampionovým ragú.
Žampionové ragú s chřestem
Ingredience: 1 šalotka, olivový olej, 400 g hnědých žampionů, 400 g zeleného chřestu, střik vína, střik koňaku, čerstvě mletý pepř, 200 g crème fraîche, sůl
Postup: Šalotku Kluci v akci nakrájejí nadrobno a osmahnou ji na oleji dosklovata, přidají nakrájené žampiony, osmahnou je, zastříknou vínem, koňakem a znovu osmahnou. Na závěr Kluci v akci ochutí pokrm solí, vmíchají smetanu a očištěný, nakrájený chřest.
Kluci v akci líčka očistí, rozkrojí napůl, osolí a opepří. Zeleninu nakrájejí nahrubo, cibuli na kostičky. V hrnci rozehřejí olej a opečou líčka ze všech stran, zprudka a krátce, poté je vyjmou a ponechají stranou. Do hrnce do výpeku po líčkách Kluci v akci vloží kořenovou zeleninu a opečou ji do zlatohněda. Následně přidají cibuli. Na závěr přidají celé divoké koření, tymián, rozmarýn, nasekaný česnek, osmahnou, přidají trochu přepuštěného másla, dále rajský protlak, opět zarestují, zalijí vínem a vývarem, přivedou k varu a zavaří.
Poté Kluci v akci do základu vloží opečená líčka, přiklopí a dusí v předehřáté troubě na 140 °C asi 1,5–2 hodiny doměkka. Hotová líčka vyjmou na talíř, vyndají koření a omáčku rozmixují, nebo ji radí propasírovat. Dochutí solí, pepřem, případně lehounce osladí cukrem a okyselí citronem. Těsně před podáváním Kluci v akci do horké omáčky zašlehají máslo.
Jako přílohu na másle zprudka opečou dozlatova žampiony, osolí je, opepří a posypou nasekanou petrželkou, vše upraví na talíř společně s bramborovým pyré. Tento recept, jak uvádějí Kluci v akci, je určen pro 4–6 porcí.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro léčebné i potravinářské účely se sbírá kořen zpravidla dvouletých rostlin. A to na podzim (září až listopad) a někdy také na jaře (březen až květen). Kořeny se vyryjí rýčem, opatrně očistí, aby se neotloukly, a skladují v chladu a vlhku, nejlépe ve sklepě v písku.
Nejdůležitější a také nejnápadnější účinnou látkou křenu je thioglykosid. Při porušení pletiva (například strouháním) se působením enzymu myrozinázy tento glykosid štěpí na cukr a izothiokyanáty, které se obecně nazývají hořčičné silice. Izothiokyanáty mají výrazné fytoncidní účinky. Významný je i vitamín C, jehož obsah v křenu je přinejmenším stejně vysoký jako u pomerančů a dvakrát vyšší než u citronů.
V malých dávkách povzbuzuje křen chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Vyšší dávky mohou vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice. Křen působí preventivně proti bakteriálním, ale i některým chorobám způsobenými viry, houbami a prvoky. O fytoncidním účinku křene se můžeme přesvědčit při nakládání červené řepy, k níž přikládáme plátky křenu, nebo jablek nastrouhaných s křenem; v tomto složení podléhají méně plesnivění. Směs strouhaných jablek s křenem můžeme v uzavřených sklenicích dlouho skladovat. Obdobně dlouho lze uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem.
V minulosti se používal křen zejména zevně. Přikládal se na omrzliny a klouby postižené revmatismem a ještě v nedávné době se běžně používaly křenové placky (stejně se uplatňovaly i hořčičné placky). Přikládaly se zabalené na postižené místo, které se během krátké doby silně prokrvilo, a revmatické bolesti polevily.
Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení (zvyšuje vylučování trávicích enzymů a normalizuje střevní mikroflóru), odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě, pro vysoký obsah vitamínu C je výborným prostředkem při rekonvalescenci. Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci.
Vnitřně se podává nejčastěji čerstvý, nastrouhaný, pro zmírnění štiplavosti obvykle smíchaný s nastrouhanými jablky v poměru 1 : 1, a to v dávce 1 až 4 polévkové lžíce denně. Při průduškových chorobách se osvědčila inhalace křenu (1 polévková lžíce křenu se vaří ve vodě a páry z ní se inhalují přibližně 10 minut). K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá macerát křenu v červeném víně (litrová láhev se naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá se 10 dní luhovat a pak se užívají první 3 dny 3
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den ,tenhle problém řeším též jenže s křenem co mám doma na zahrádce a to jsem z čr bude to asi chyba při pěstovaní nic jiného mě nenapadá.
Ingredience: 3 vepřová kolena, 500 ml černého piva (může být i řezané), 15 stroužků česneku, 4 cibule, 8 lžic plnotučné hořčice, mletá sladká paprika, nové koření, pepř černý celý, bobkový list, kmín, 300 ml vody na podlití, instantní jíška tmavá nebo chlebová střídka na zahuštění šťávy, mletý černý pepř, sůl, provázek, hořčice, čerstvý strouhaný křen
Postup: Kluci v akci vepřové koleno vykostí, kůži nakrojí na mřížky a do masa řádně vetřou hořčici, sůl, pepř, kmín, sladkou papriku a česnek nakrájený najemno. Zarolují a dobře svážou provázkem. Takto připravené maso Kluci v akci vloží do pekáče, osolí, okmínují, zasypou hrubě nakrájenou cibulí, přidají nové koření, bobkový list a celý pepř. Zalijí pivem, zakryjí alobalem nebo poklicí a dají péct do trouby při 180 °C cca na 1–1,5 hodiny. V průběhu pečení maso podlévají a přelévají. Jakmile je maso měkké, odkryjí alobal a maso dopékají na barvu a dokřupava. Veškerou šťávu s rozpečenou cibulí Kluci v akci slijí do hrnce, zredukují a lehce dohustí jíškou nebo chlebovou střídkou. Podle potřeby dochutí. Z masa odstraní provázek. Prokrojené koleno podávají Kluci v akci se šťávou a šťouchanými brambory a vše doplní hořčicí a strouhaným křenem.
V naší poradně s názvem USCHLÁ RŮŽE Z JERICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Roth.
Dobrý večer.
Když dědeček byl asi měsíc před smrtí dal krabičku a v ní bylo něco co vypadalo
jako koudel.Na otázku co to je odpověděl to je růže z Jericha.Bohužel víc už mi
nestačil říct.70roků neměla vodu.Když jí dám do vody,za jak dlouho se zazelená.
Moc děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud ji umístíte do vlažné vody, měla by se vaše růže z Jericha otevřít asi za 4 hodiny, přičemž na plnou velikost se může otevřít až za několik dní. Chcete-li ji „zasadit“, tak naplňte misku oblázky nebo štěrkem a přidávejte vodu, dokud nebudou oblázky ponořené. Umístěte svou Růži z Jericha navrch tak, aby se její kořeny dotýkaly vody. Můžete také vynechat oblázky a dát rostlinu přímo do mělké misky s vodou, ale je známo, že oblázky jí pomáhají vyvážit a také vypadají hezky. Umístěte ji na nepřímé, ale vydatné světlo a čekejte! Použijte destilovanou vodu nebo nechte vodu z kohoutku přes noc odstát, aby se chlór a další chemikálie odpařily, než ji použijete na rostlinu.
Zalévání
Vyměňujte vodu pro svou růži z Jericha každý den, aby byla čistá. (Pokud tu a tam vynecháte den, bude to stále v pořádku.) Vše, co musíte udělat, je natočit si každý večer trochu čerstvé vody. Ráno misku s oblázky sceďte a přidejte odstátou čerstvou vodu.
Největším trikem u zalévání růže z Jericha je nepřehnaně ji zalévat. To je snadné, protože rostlinu stačí vyjmout z vody každý týden, aby si odpočinula. Žádné dohady o tom, kolik vody jí dát nebo jak často. Stačí jí dát každotýdenní krátkou pauzu od vodní misky a je spokojená.
Každý měsíc dejte své růži z Jericha týden bez vody, aby trochu vyschla. Vyberte si každý měsíc stejný týden (první, druhý, třetí, apod.), aby to bylo snadné. Misku s kamínky jednoduše sceďte a rostlinu ponechte na oblázcích, nebo rostlinu úplně vyjměte a dejte na tmavší místo.
Teplota
Růže z Jericha nejlépe prospívá při pokojové teplotě, takže pozor na průduchy, průvan a extrémní výkyvy teplot. Je to sice pouštní rostlina, ale extrémní horko nebo chlad ji mohou stále poškodit.
Víme z historie, že Římané v zájmu rozšiřování svého území vedli dlouhá desetiletí války s Kelty, Germány a jinými národy. Římští vojáci putovali Evropou, a v dobách, kdy zrovna nevedli urputné boje, mísili s místním obyvatelstvem a předávali jim výdobytky své kultury. S postupujícími vojsky se tak rozšiřovalo pěstování révy po ostatních částech Evropy, na území dnešní Francie, Rakouska, Maďarska, a také k nám. Velký vliv na rozvoj vinařství mělo rozšiřující se křesťanství: víno bylo potřebné pro náboženské obřady. S rozšiřováním křesťanství souvisí příchody různých církevních řádů na naše území (cisterciáci, premonstráti, benediktýni), kteří přinášeli vzdělanost – někteří z mnichů byli v té době téměř jedinými, kteří uměli číst a psát. Uměli také léčit, starat se o půdu, pěstovat různé rostliny a zemědělské plodiny a chovat domácí zvířata. A také pěstovat révu a z hroznů vyrábět víno. Navíc je panovníci často obdarovávali půdou.
V legendách a ve více či méně věrohodně napsaných kronikách se můžeme setkat s příběhem o sv. Ludmile, jak se stala křesťankou a jak vychovávala svého vnuka Václava k získávání praktických zkušeností s různými profesemi. Vypráví se, že sv. Václav okopával vinici a také šlapal hrozny při sklizni. Ať už je to pravda nebo jen legenda, z tohoto příběhu vyplývá, že v této době se réva na našem území běžně pěstovala. První písemné záznamy o existenci vinic v Čechách jsou z roku 1057, kdy se v zakládací listině biskupství v Litoměřicích uvádí, že kníže Spytihněv daroval litoměřické kapitule pozemky pro zřizování vinic v okolí Litoměřic včetně vinařů. První písemná zmínka o vinicích na Moravě pak pochází z roku 1101, a tou je také zakládací listina, tentokrát kláštera v Třebíči.
Jan Neruda píše ve své Baladě o Karlu IV.: „Eh, vezu révu z Burgund sem...“ Jak moc se Karel IV. zasloužil o rozvoj vinařství na našem území?
O Karlu IV. bychom z dnešního pohledu mohli říct, že to byl velmi dobrý ekonom a velmi úspěšný podnikatel. Měl schopnost vidět možnosti ke zlepšování stavu země. A velmi výrazně se zasloužil o rozmach českého vinařství. V roce 1351 nechal dovézt odrůdy, které znal z let výchovy na francouzském dvoře a které měly nahradit doposud pěstované odrůdy. Ty byly sice plodné, ale s malými hrozny a bobulemi a vína z nich byla nekvalitní, řídká a obsahovala málo alkoholu. S novými odrůdami dovezl i vinaře, kteří uměli révu vysázet a pěstovat a také vyrábět kvalitní vína, a měli to naučit i místní obyvatele. A aby byl o tuto zemědě
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fr.persin.
někde jste chybovali. lák se musí převařit a cibule , česnek, křen případně jiné
indegrience zaléváte třeba i teplým lákem pro urychlení a to vše najednou i s proloženou cibulí. Vaš výrobek doporučuji nejíst! a vhodně zlikvidovat! Může vzniknout prudce jedovatý mrtvolný jed.
U křenu selského (Armoracia rusticana) nejsou ani tak důležité listy nebo květy, jako spíš tlustý kořen v zemi. Při jeho naříznutí se začnou uvolňovat silice, které vyvolávají slzení, stejně jako při krájení cibule. Zároveň se postarají o uvolnění ucpaných dýchacích cest a čelních dutin. S tím je spojeno i léčebné užívání: křen rozpouští sliz a užívá se nastrouhaný s medem nebo cukrem jako prostředek proti kašli (třikrát denně jedna čajová lžička). Látky v křenu brzdí infekce. Křen se rovněž často používá v kuchyni. Aby nebyl příliš ostrý, je dobré jej spařit trochou horkého vývaru, poté ke křenu můžeme přidat strouhané sladké jablko nebo trochu mrkve. Přidáváme-li křen do konzervované červené řepy, krájíme ho očištěný na kolečka nebo jej hruběji nastrouháme, aby se mohl jíst spolu s řepou.
Křen selský je vytrvalá, 30 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jemně rýhovaná, dutá, větvená. Přízemní listy jsou až 80 cm dlouhé, eliptické, zubaté, dlouze řapíkaté. Dolní lodyžní listy, které během vegetace odumírají, jsou peřenolaločné, krátce řapíkaté, horní lodyžní listy pak podlouhlé až kopinaté, zubaté nebo i celokrajné, přisedlé zúženou bází. Květenství se objevuje na konci větví a je složené z mnoha hroznů, květy jsou stopkaté, 4četné, špinavě bílé. Plodem je šešulka. Křen kvete v květnu až červenci.
Křen podáváme jemně nastrouhaný k vařenému nebo pečenému masu nebo z něj upravujeme křenové omáčky, zejména na tučná vepřová masa (ovar, uzené). Křen dobře opereme kartáčkem, pak ho tence oloupeme a jemně nastrouháme, ale vždy až těsně před podáním, aby stykem se vzdušným kyslíkem neztrácel vitamíny.
Používá se jako přísada k jídlům, zejména masitým. Fytoncidního působení křenu je také využíváno při nakládání okurek nebo červené řepy, k nimž se přidávají plátky křenu, díky kterému naložené směsi nepodléhají (nebo alespoň podléhají později) plesnivění.
Nejdříve je čas na marinádu, aby se maso mohlo dostatečně dlouho uležet. Kluci si si nakrájí šalotku, a v hmoždíři rozdrtí divoké koření. Dobře rozdrcené koření nasypou do skleněného pekáče, přidají k tomu šalotku, tymián a zalijí to koňakem a olivovým olejem. Marinádu nesolí, protože nechtějí, aby sůl při marinování vytahovala vodu z masa a mohlo tak zůstat stále šťavnaté. Marinádu dobře promíchají a vykoupou v ní kotlety ze všech stran. Všechny kotlety postupně naskládají do marinády. Celý pekáč pak dají do lednice na jeden den uležet. Je to proto, že kotlety jsou silné a dlouho trvá, než do nich prostoupí všechna chuť z marinády.
Když je maso namarinované, tak kluci připraví omáčku. Nejdříve si rozpustí máslo a přidají na něj lišky. Říkají, že je možné použít i žampiony nebo hřiby. Krátce je orestují a přidají hladkou mouku. Připraví si světlou jíšku smažením mouky po dobu tří minut. Ke konci této doby zapráší kari kořením a nechají mžik osmahnout, aby se kari nespálilo. Ihned pak vše zalijí vývarem z květáku. Dobře to promíchají, aby se rozpustila veškerá jíška a přivedou k varu. Pomalu to pak za průběžného míchání vaří 10 minut. Nakonec ji lehce osolí a zjemní mlékem nebo smetanou.
Po uvaření omáčky si kluci rozdělí uvařený květák a uvařené romanesco na menší růžičky a naskládají je cikcak do pekáčku. Vše pak zalijí omáčkou s houbami. Omáčku na květák a romanesco důkladně rozlijí na všechna místa a navrch růžiček pokladou kousky sýra s modrou plísní. Celé to pak vloží do trouby, která je rozehřátá na 190°C a nechají zprudka zapéct, aby se sýr nahoře rozpustil a trochu zapekl.
Nyní si připraví teflonovou žebrovanou pánev, kterou vymažou olejem a nechají rozehřát. Kotletky opékají zprudka po obou stranách, nejdříve 2 minuty na jedné straně a potom 2 minuty na druhé straně. Pak teplotu sníží a nechají chvilku zapéct pod pokličkou nebo je dají na chvilku do trouby.
Zelenina by měla být zapečená s mírně nahnědlou barvou navrchu a perfektně vonět. Kluci hotové potraviny servírují na talíř tak, že nedříve umístí zapečenou zeleninu s omáčkou a k ní přidají kotletu, kterou teprve teď osolí šupinatou solí.
