Využití zavařovaných broskví je široké. Zavařené broskve dodají i docela obyčejnému jídlu trochu svátečnější charakter. Broskvový kompot můžeme použít ve sladké i slané úpravě jídel a v teplé i studené kuchyni.
Broskvový kompot bez cukru
Návod na nakládání broskví.
Ingredience
Broskve (cca 6 broskví na litr);
Jablečný džus;
Voda;
Velký zavařovací hrnec - nejlépe s roštem;
Velký vývarový hrnec na vaření broskví;
Malý kastrol na sterilizaci poklic;
Několik různých velkých misek pro uchovávání loupaných broskví, slupek a nakrájených broskví;
Ostrý nůž a škrabka na zeleninu;
Sterilizované sklenice, víčka a kroužky;
citronová šťáva - volitelné
Postup
Broskve omyjte a oloupejte škrabkou nebo povařením po dobu 60 sekund a poté ponořením do ledové vody.
Broskve nakrájejte, odstraňte pecku a nakrájejte nebo nechte na půlky.
Připravte si sirup z ovocné šťávy složený z ovocné šťávy a vody v poměru 1:1. Během mytí, loupání a krájení broskví tento sirup jemně zahřejte na sporáku.
Po dávkách vložte nakrájené broskve do připraveného sirupu a nechte je asi 5 minut povařit. Poté pomocí děrované lžíce přeneste ohřáté broskve do čistých sklenic. Mezi okrajem sklenice a ovocem nechte volný prostor asi 3 cm.
Jakmile jsou sklenice naplněné, nalijte na ně horký sirup a ponechte 2 cm volného prostoru.
Mezi broskve a zavařovací sklenicí vjeďte nožem nebo špachtlí a trochu přitlačte, aby se uvolnily vzduchové bubliny, a v případě potřeby přidejte další sirup, abyste u okraje zachovali 2 cm volného prostoru.
Ve svém příspěvku POSTŘIKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Kdy je třeba stříkat vinnou révu a jaké přípravky doporučujete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
kdy začít vylamovat postranní výhony,do jaké výšky a jestli ponechat výhon a nebo ho zastřihnout za kolikátým listem, letos stříkám každý týden proti šedému povlaku před loni nádherné hrozny a vše šlo v niveč povlak to zničil,tak jsem zvědavá letos do teĎ jsme ani na ovoce nepoužívali postřiky jen na kadeřavost broskví,ale prý se nic bez postřiku nevypěstuje díky Vorobjevová
Na 1 sklenici o obsahu 750 ml budete potřebovat 300 až 400 ml nálevu.
Postup
Vodu zahřejte, ale nemusíte vařit, stačí, aby se v ní rozpustil cukr. Takto připraveným nálevem dolijte broskve naplněné ve sklenicích asi 1 centimetr pod okraj hrdla. Zavařené broskve budou výborné na kuřecí plátek se sýrem a broskví. Zavařování broskví je vášeň.
Ve svém příspěvku JAK SPRÁVNĚ ZAVAŘOVAT BROSKVE NA MNOHO ZPŮSOBŮ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Němcová.
Já dám umyté broskve nakrájené na čtvrtky do slenic,naliji tam převařenou vodu,přidám necelou lžíci cukru,někdy půlku,podle zralosti a sladkosti broskví.
Dám do hrnce,sklenice zaliji vodou nad víčka a steriluji 20 minut při 80 stupních.Dělám to tak každý rok a jsou dobré.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Marmeláda z broskví se připravuje z předem umytých, oloupaných a vypeckovaných broskví. Dužinu rozmačkejte (nejlépe vám to půjde šťouchadlem na brambory, přesypte do domácí pekárny), přidejte želírovací cukr, lžičku kyseliny citronové a zapněte na program „marmeláda“. Až bude program u konce, kápněte trochu marmelády na talířek a nechte zchladnout. Bude-li marmeláda málo hustá, přidejte ještě jednu lžičku kyseliny a důkladně promíchejte. Nalijte do sklenic, otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.
Nemáte-li domácí pekárnu nebo nechcete-li ji použít, nasypte našťouchané broskve do hrnce, podlijte malým množstvím vody, přidejte želírovací cukr a kyselinu citronovou a vařte asi 45 minut za stálého promíchávání. Horké plňte do sklenic, uzavřete, otočte dnem vzhůru, nechte vychladnout.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ OLEANDRU DKVETLÉ TOBOLKY-STŘÍHAT -NEVÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Marková.
Mám po odkvětu vystříhat zbylé výrustky mezi větvičkami, nebo nechat.nevím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Stříhání odkvetlých výrůstků je čistě záležitost estetická. Pokud vám tyto zbytky po květech vadí, tak je ostříhejte. Rostlině je to jedno. Oleandr bude kvést stejně v obou případech.
Broskev je plod ovocného stromu broskvoně obecné, který původně pochází z Číny, odkud se pak šířil do celého světa. Plod broskvoně má kulovitý tvar, uprostřed něho se nachází tvrdá, dřevnatá pecka, která je obklopená dužinou, v případě zralosti oranžové barvy. Povrch plodu kryje slupka oranžové až rudě červené barvy, záleží na tom, jak je zralý a kolik slunečních paprsků na něho dopadalo. Sáhnete-li na broskev, nepřehlédnete drobné chloupky, které lze před konzumací či zpracováním jednoduše smýt vodou.
Broskev obsahuje spoustu minerálů jako vápník, draslík, železo, sodík či zinek a vitamínů, především A, B a C.
Broskve můžete jak konzumovat za syrova, tak je lze upravovat vařením, například v podobě kynutých knedlíků s broskví, nebo si upečte buchtu na plech s tvarohem a broskvemi. Nakládání. Broskve můžete také zavařovat, v tomto případě ale volte raději tvrdší, méně zralé plody, pokud už máte plody měkké, přezrálé, bude lepší, když z nich připravíte marmeládu z broskví.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Technologický postup: Z broskví seřízneme vršky, lžičkou vyjmeme pecky a část dužniny. Krabí maso osmažíme na másle. Krabí maso a dužninu z broskví usekáme nadrobno a spojíme smetanou. Náplň mírně osolíme, okořeníme a naplníme do broskví. Broskve plněné krabím masem necháme vychladit, poté teprve servírujeme jako předkrm.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
V srpnu můžete zasadit řadu kvetoucích rostlin, kterým se bude dařit koncem léta a na podzim. Pro pozdní květy zvažte výsadbu krásenky speřené, cínií, aksamitníku, měsíčku lékařského, hledíků, slunečnic a fialy šedivé. Pro časné jarní květy můžete také zasadit macešky. Trvalky, jako je kosatec německý, astry a chryzantémy, jsou také dobrou volbou pro výsadbu v srpnu.
Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Mladý stromek po výsadbě se na jaře seřízne tak, že se zcela odstraní terminální výhon a zbylé 4 výhony se seříznou na 2 až 3 pupeny, pokud možno souměrně do stran. V červnu a na přelomu srpna a září se zaštípnou všechny narostlé výhonky vždy asi o 1/3. Dbejte na to, aby konce zaštípnutých výhonků byly vždy zhruba ve stejné úrovni. Dávejte pozor, aby žádný výhon nebyl silnější a nepřebral funkci hlavního výhonu.
Druhý rok se seřezává vedoucí výhon na 6–8 pupenů a boční na 2–3 pupeny. Následně se v červnu a srpnu (září) postupuje stejně jako v prvním roce.
Ve třetím roce na jaře se znovu seřízne hlavní výhon na 8–10 výhonů a boční na 2–3 výhony. Snažte se na každé hlavní větvi vypěstovat druhé rameno s bočním obrostem. Zaštipujte v červnu a srpnu stejně jako v předešlém roce, a to i na druhých ramenech.
Ve čtvrtém roce na jaře je koruna hotová. Správně založená koruna se skládá ze 4–5 hlavních větví, ramen v základu koruny, na nichž je ještě po 1–2 větvích vedlejších. Nyní dbejte na to, aby se hlavní výhony neprodlužovaly. Občas je zkraťte až do staršího dřeva, aby se obrost na dolních větvích nevyholoval. Příliš silné výhony nebo krátké slabé výhonky zkracujte nebo celé obřežte. Ostatní výhony ponechte jako plodonosný obrost.
Plodonosný obrost se vytvoří z bočních výhonů zkracovaných v předchozích letech na 2–3 výhony. Ve čtvrtém roce na jaře budou na bočních výhonech 2–3 výhonky. Nejspodnější se seříznou na 2–3 pupeny, jako rezerva pro příští rok, a zbylé výhonky seřízněte na 6–10 pupenů, ty pak přinesou úrodu. V příštím roce na jaře se tyto odplozené výhony celé seříznou až na loňský dvoupupenový čípek. Z výhonu zkráceného v minulém roce jako rezerva opět narostou 2–3 výhonky, které se seříznou stejně jako v minulém roce, a to nejspodnější na 2–3 pupeny a zbylé výhonky 6–10 pupenů. Tento postup opakujte i v následujících letech. V umění pěstovat plodonosný obrost je totiž podstata dobré úrody broskví. Od čtvrtého roku se již broskvoně v létě zaštipují jen jednou, a to koncem srpna nebo v září (po úrodě) tak, že se zkrátí všechny výhony, které od jara vyrostly o třetinu. U starších plodných broskvoní se stále vyřezávají všechny zahušťující větve, příliš nahloučené větve a všechny větve vedoucí dovnitř koruny.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
myslím, že sklizeň v říjnu je pozdě, už mění chuť a když přejde mrazem,
je úplně jiné, horší chuti. Já sklízím v srpnu, než začnou bobule měknout
a chuťově jsou výborné
Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
Ve svém příspěvku ŘEZ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Vašátko.
Dobrý den.Ještě jsem stromek nestříhal a proto bych se rád zeptal, jak na to. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
Mám samce a samici asi 1,5 metru od sebe v rohu pozemku na celodenním slunci asi 8 let. Rakytník odrůda Sluníčko/ranný začal plodit asi 3.rokem a úroda je rok od roku větší. Samce jsem radikálně seřízla asi o 1,5 metru když měl cca 4 metry, nyní už roste pomaleji. Samici řežu opatrně, vlastně jen tvaruji, protože jsem se dočetla, že se mají odstraňovat u této odrůdy raději pouze suché větve. Jednou jsem seřízla výšku asi na 2,5 metru a občas uříznu jako dárek větvičku s plody (jsou úplně obalené a jdou dát celé do mrazáku k postupnému použití), tedy v srpnu. Jindy do živého neřežu.
Souhlasím s údržbou cca 4m okolo křovinořezem, vyráží z kořenů.
Pro snížení výnosu a tím dosažení špičkové kvality se hrozny mezi polovinou července a srpnem prořezávají. Obdělávání půdy a opatření na ochranu plodin se podle potřeby opakují. Přibližně v polovině srpna hrozny dosáhly své plné velikosti a dochází k plnění hroznů. Koncem srpna, začátkem září hrozny změknou. Od tohoto okamžiku je počasí zvláště důležité pro kvalitu hroznů a pozdějšího vína. Práce na vinici se v srpnu omezují na prořezávání dlouhých výhonů a odstraňování poškozených hroznů. Odkrývání zóny hroznů začne v srpnu. Listy se odstraňují ručně, aby se zlepšilo vystavení hroznů světlu a větrání.
V naší poradně s názvem SVILUŠKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana hladikova.
je mozne byt pokousana od svilusky ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
No jejej, svilušky jsou pěkný svině a zvláště v srpnu jsou aktivní v trávnících a koušou o stošest. Někteří lidé raději odjíždějí na celý srpen pryč, aby nebyly na své zahradě, protože je tam napadají agresivní svilušky. Svilušky milují sucho a v tomto létě ho bylo opravdu nadmíru, takže se jim krásně žilo. Pravidelné kropení jejich počty sníží. Dobře fungují různé chemické postřiky, například Nissorun.
Další ze způsobů, jak lze zavařovat, nabízí mikrovlnka. Toto zavařování určitě uplatníte, máte-li menší počet sklenic anebo například sklízíte-li úrodu postupně. Zavařování v mikrovlnce je relativně rychlé. Máte-li sklenice naplněné a uzavřené, můžete začít zavařovat. Pozor, v mikrovlnce můžete zavařovat jen sklenice s víčkem na závit. Nemusíte ho extra moc utahovat. Vložte sklenici do mikrovlnky, pod ni raději umístěte misku nebo talíř, kdyby náhodou sklenice vytekla, abyste neměli špinavou celou mikrovlnku. Můžete vložit sklenic několik, jen je potřeba, až budete nastavovat dobu zavařování, abyste čas vynásobili počtem umístěných sklenic. Další faktor, který ovlivní dobu zavařování, je výkonnost vaší mikrovlnky. Máte-li výkon 700 W, budete zavařovat 6 minut, při 800 W 5 minut a 15 sekund, při 900 W 4 minuty a 30 sekund. Nezapomeňte, že časy jsou uvedeny při zavařování jedné sklenice – vy je musíte vynásobit, nezavařujete-li po jedné sklenici. Prakticky pokud budete zavařovat více sklenic najednou, tak tím žádný čas neušetříte, jen u toho nemusíte celou dobu stát. Po skončení programu vyndejte sklenici z mikrovlnky, otočte dnem vzhůru, nechte 5 minut a otočte zpět. Hotové zavařené broskve nechte vychladnout.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Sklenice máte připravené, důkladně uzavřené a teď už jen zavařovat. Pokud jste se rozhodli, že budete broskve zavařovat v myčce, tak je s rozestupem naskládejte do myčky, je potřeba, aby sklenice stály rovně. Zapněte myčku na nejdelší program a nechte ho doběhnout do konce. Až myčka vypne, vyndejte sklenice ven a otočte je dnem vzhůru, nechte asi 5 minut a otočte zpět, pak už jen nechte sklenice vystydnout. Tento způsob zavařování sice bude trvat poměrně dlouho, ale najednou jste schopni zavařit poměrně velké množství sklenic a kromě naskládání a vyskládání sklenic z myčky vás to nebude stát žádné jiné úsilí a nenadělá vám to žádný nepořádek. Vyzkoušejte sami a uvidíte, jak se tento způsob osvědčí.
V naší poradně s názvem DRACENA SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Štěpánková.
Dobrý večer, dostala jsem od maminky v srpnu dracenu. Na listech se tvoří žluté a hnědé skvrny. Zalévám 1 x týdně, občas rosím listy, nevíte prosím, čím to může být? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčina těchto skvrnek na draceně může být slunce. Vypadá to, jako by byly listy vypálené od sluníčka. To se může stát například, když je rostlina blízko u okna, na které zaprší a pak po dešti vysvitne slunko. Kapičky, které zůstanou na skle, můžou vytvořit malé optické čočky koncentrující sluneční svit na jedno místo, v tomto případě na list. Podle ostatních listů je vidět, že se rostlině u vás daří, možná ji trochu přelíváte. Nechte ji občas zcela vyschnout.
Máte-li více sklenic na zavařování a nemáte myčku, pak dalším vaším pomocníkem může být trouba, ať plynová, elektrická, nebo horkovzdušná. Uzavřené sklenice naskládejte na vysoký plech a zalijte vodou do výšky asi 2 centimetrů, nechte mezi jednotlivými sklenicemi mezery, aby se nedotýkala jedna druhé a aby mezi nimi mohl proudit vzduch. Takto připravený plech vložte do trouby předem vyhřáté na 180 °C a zapněte spodní i horní ohřev, pečte 30 minut, vyndejte, dejte dnem vzhůru, nechte 5 minut a otočte zpět, nechte vychladnout.
Pokud máte horkovzdušnou troubu, nastavte teplotu na 250 °C, zapněte horkovzduch a pečte 9 až 10 minut. Vše ostatní je stejné jako při pečení v troubě.
Ve svém příspěvku KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vrtěl Alois.
Vážení.Poraďte mi čím mám pohnojit. vinnou révu.Na podzim jsem nehnojil vůbec.Mám jednu hlavu odrůdy Padarok zaporoža,jednu hlavu odrůdy Diamant ,jednu hlpozdravem Vrtěl. Padarok má velké hrozny,ale na střapci byly idrobounké.To asi bylo tím,dy Negro a jednu hlavu odrůdy Muškotály. Odrůdy jsou staré tři roky a Dimant pět let.Přečetl jsem si Vaše informace z článku na internetu,ale nejsem z něj chytrý. Jsem v pěstování amater.Budu rád,když mi poradíte.Odrůda Padarok měla velké bobule,ale na střapcech byly i malé bobulky.Hrozny dostaly padlí- bobule byly potaženy šedým povlakem.Stříkal jsem to postřiky proti padlí,ale ,už to bylo asi pozdě.Střapce ibobule mají být velké,ale sklidil jsem jich jen pár.Zbytek jsem musel zlikvidovat.Byl bych velmi rád,kdybyjste mi aspoň trochu poradili. mám li něčím pohnojitPředem Vá děkuji zaradu .S pozdrave
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vrtěl Alois.
Vážený pane,prosím o radu.Mám již třetím rokem hlavu vinné révy odrůdu Padarok.Tato odrůda ma velké střapce a velké bobule.V loňském roce vzniklo na odrůdě padlí- oidum.Prováděl jsem postřik discusem v červenci a v srpnu,ale to již asi bylo pozdě.Některé bobule byly velmi malé,měly šedý povlak a začaly praskat.Bylo po nich.Kdyby jste mi mohli poradit kdy a kterým post4ikem mám révu stříkat.Postřiky na padlí jsou discus,kvadris zato,topas a letos mi v obchodě nabídli Dynali,že je proti padlí,hnilobě a červené spále,ale má se použ
8ít jen dvakrát do roka.Jeden známý mi radí,že mám provadět postřik častěji,když jsou vlhká rána.Odrůdu mám umístěnou na jihozápad.Děkuji Vám za radu.
Omyté a osušené kuře osolíme, posypeme grilovacím kořením, sladkou paprikou a vložíme do vymazaného pekáčku. Navrch kuřete poklademe plátky másla, přidáme trošku hřebíčku (dle chuti) a dáme péct do trouby v uzavřeném pekáčku. Kuře pečeme asi 45 minut na 200 °C. Poté kuřeti propíchneme kůži, aby pustilo šťávu, kterou potom kuře přeléváme a pečeme asi ještě 15 minut. Pekáček odkryjeme, aby se kůrčička dopekla, a zasypeme ho na kostky nakrájenou broskví nebo ananasem. Pokryjeme na plátky nakrájeným hermelínem a zalijeme smetanou. Pekáček opět zakryjeme a necháme chvilku péct, aby se sýr roztekl. Luxusní kuřátko podáváme s brambory, rýží nebo jen chlebem.
Jak jsem již psala, pro zavařování je lepší volit broskve tvrdší a méně zralé. Nejprve je omyjte a dejte do mísy. Převařte si vodu, ve které hned rozmíchejte kyselinu citronovou v poměru na 1 litr vody asi 20 g kyseliny citronové. Připravené broskve přelijte připraveným roztokem a poté ochlaďte ve studené vodě. Nyní by vám slupka z broskví měla jít lehce dolů. Oloupejte je, rozpulte a odstraňte pecku. Naskládejte do sklenic, poté zalijte nálevem, důkladně uzavřete lahve a můžete zavařovat.
