Rychlá odpověď: Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu většinou asi 20 až 60 cm, důležitější je ale jejich šíření do stran. Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém, proto nejvíc trpí suchem, utuženou půdou a špatnou výsadbou. U domu, zídky a plotu řešte hlavně vzdálenost, vodu a budoucí šířku porostu.
Kořeny tújí se na zahradách řeší hlavně ve chvíli, kdy už je problém vidět: plot se špatně opravuje, chodník se zvedá, živý plot hnědne, nebo se má stará túje přesadit. Jenže právě u kořenů platí, že co se pokazí při výsadbě, často se ukáže až za rok nebo dva.
Tento článek píšu prakticky: ne jako botanickou definici, ale jako zkušenost člověka, který už túje sázel, vyrýval, podřezával kořeny, řešil sucho v řadě u plotu a srovnával je s bobkovišní. Dozvíte se, kdy jsou kořeny tújí neškodné, kdy mohou zlobit a proč samotná hloubka není nejdůležitější údaj.
FAQ – hloubka kořenů thuje, kořenový systém a živý plot
Jak hluboké kořeny má thuje?
Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu nejčastěji přibližně 20 až 60 cm, podle stáří, půdy a zálivky.
Nejdůležitější ale není jen hloubka. Túje má mělký vláknitý kořenový systém, který se rozrůstá hlavně do stran. Proto může dobře držet v půdě, ale zároveň rychle trpí suchem v horní vrstvě. U starších rostlin mohou jít některé kořeny níže, ale většina jemných přijímacích kořenů zůstává poměrně mělko.
Mají túje invazivní kořeny?
Túje většinou nemají invazivní kořeny v agresivním smyslu, ale jejich hustá mělká kořenová síť může překážet.
Kořeny tújí obvykle aktivně neničí pevné základy jako mohutné stromy, ale v úzkém pásu u plotu, chodníku nebo zídky umí vytvořit problém. Berou vodu, zaplní horní vrstvu půdy a ztíží pozdější rytí nebo opravy. Prakticky tedy nejsou extrémně nebezpečné, ale potřebují prostor.
Poškodí kořeny tújí základy domu?
Kořeny tújí běžně nepatří mezi hlavní ničitele základů, ale u domu je lepší sázet s rozumným odstupem.
Riziko roste tam, kde je stará drenáž, praskliny, špatný zásyp nebo trvale vlhké spáry. Túje nehledá beton, ale hledá vodu, vzduch a prostor. Pokud máte u domu okapový chodník, hydroizolaci nebo drenáž, nechte si přístup na údržbu. Bezpečný odstup je levnější než pozdější oprava přes vzrostlý živý plot.
Jak daleko sázet túje od plotu?
Túje sázejte od plotu tak, aby zůstal prostor na kořeny, šířku koruny i stříhání, ne jen na sazenici.
Přesná vzdálenost záleží na odrůdě a plánované výšce, ale častou chybou je výsadba těsně k hranici. Malá sazenice vypadá nevinně, za několik let ale potřebuje místo. Myslete na to, že živý plot se bude rozšiřovat a budete ho muset stříhat. Údržbový prostor je u tújí stejně důležitý jako samotná hloubka kořenů.
Jaké kořeny mají tůje?
Tůje mají mělké, husté a vláknité kořeny, které se rozprostírají hlavně v horní vrstvě půdy.
Nejde obvykle o jeden hluboký kůlový kořen. Spíš o síť jemných kořínků a několika silnějších bočních kořenů. Díky tomu túje dobře využívá vláhu po dešti, ale zároveň je citlivá na vyschnutí povrchu. Pokud je půda tvrdá, suchá nebo přehřátá, kořenový systém thuje začne rychle trpět.
Rostou kořeny tújí víc do hloubky, nebo do šířky?
Kořeny tújí rostou prakticky víc do šířky než hluboko dolů, hlavně u živých plotů.
Proto se při výsadbě doporučuje spíš širší rýha než zbytečně hluboká jáma. Kořeny potřebují měkký prostor do stran, aby se mohly rozrůstat mimo původní bal. Když narazí na tvrdý jíl, stavební zásyp nebo betonové omezení, růst se zpomalí. Šířka kořenové zóny je pro vitalitu tújí zásadní.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Kondziolková.
Dobrý den mám velmi krásné květy ale v poslední době mi začaly žloutnout listy. Neví jestli je to, že jsem přihnojovala na list a nebo zaléváním. Fotku nemám
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žloutnutí listů u orchideje znamená přerušení dodávky živin z kořenů do listu. To může být způsobeno zahníváním kořenů vlivem časté zálivky nevhodnou vodou. Dejte rostlince suchou dietu na dva týdny ji nezalejvejte a pak ji na chvilku celou ponořte do kyblíku s odstátou vodou, vytáhněte a nechte okapat. Snad se zmátoří.
Je plíseň na orchideji nakažlivá pro ostatní rostliny?
Ano, plíseň na orchideji může být přenosná, pokud jde o aktivní houbový růst v prostředí s vysokou vlhkostí a minimálním větráním.
Spory se šíří vzduchem, zejména ve stagnujícím prostoru. Pokud máte květináče těsně u sebe, zvyšujete riziko. Při podezření na aktivní plíseň doporučuji orchidej dočasně izolovat a upravit režim větrání. Pokud jde o zasolení, nakažlivé není. Rozhodující je správná diagnostika problému ještě před zásahem.
Kdy už je orchidej opravdu ztracená?
Orchidej je obvykle ztracená tehdy, když dojde k masivní hnilobě kořenů a rozpadu centrální růžice.
Pokud je více než 80 % kořenů měkkých, substrát silně zapáchá a listy kolabují během 48 hodin, jde o pokročilý rozklad. V této fázi už nejde o běžnou plíseň ani škůdce. Rozpoznání hranice nevratnosti vám ušetří zbytečné pokusy o záchranu.
Může orchidej přežít bez většiny kořenů?
Ano, orchidej může přežít i s výrazně redukovaným kořenovým systémem, pokud je zachována zdravá růžice a alespoň část aktivních kořenů.
Je nutné vytvořit stabilní prostředí s mírnou vlhkostí a dostatkem světla. Záchrana orchideje bez kořenů vyžaduje trpělivost a kontrolu vlhkosti. Pokud však současně probíhá hniloba, šance klesá. Rozhodující je včasná diagnóza a odstranění poškozených částí.
Mám použít fungicid hned při podezření na plíseň?
Ne, chemický zásah by měl přijít až po potvrzené diagnóze aktivní plísně.
Impulzivní použití fungicidu může poškodit citlivé kořeny. Pokud nejste jistí, zda jde o plíseň nebo zasolení, nejprve proveďte mechanický test a sledujte vývoj. Špatná diagnóza může orchidej poškodit více než samotný povrchový problém.
Může být bílý povlak jen prach nebo minerální usazenina?
Ano, velmi často jde o minerální usazeniny z tvrdé vody, nikoli o skutečnou plíseň.
Zasolení substrátu vytváří tvrdý prášek bez zápachu a bez reakce na vlhkost. Pokud se povlak po navlhčení nemění, pravděpodobně nejde o aktivní plíseň na orchideji. Přechod na měkčí vodu problém obvykle vyřeší.
Vadí plíseň ostatním pokojovým rostlinám?
Aktivní plíseň může při dlouhodobé vlhkosti ohrozit i další rostliny ve stejném prostoru.
Riziko je vyšší v uzavřených, nevětraných místnostech. Pokud máte více květin pohromadě, doporučuji zlepšit cirkulaci vzduchu. Plíseň na orchideji sama o sobě není vždy agresivní, ale špatné prostředí může podpořit šíření spor.
Kolik dní mám čekat, než zasáhnu?
Při nejisté diagnóze je rozumné sledovat vývoj 3–5 dní, pokud nejde o zjevnou hnilobu.
Plíseň se během několika dní projeví změnou struktury nebo šířením.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka bezáková.
Prosím,proč "gumovatí"olistění,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Gumové nebo spíše vrásčité a kožovité listy se obvykle vyskytují na orchideích Phalaenopsis a Paphiopedilum a může to mít dva důvody: nedostatečná zálivka nebo tepelný stres.
Nedostatek vláhy je pravděpodobně nejčastější viník. Buď rostlina není zalita dostatečně, nebo její kořeny prohnily (obvykle z nadbytečného zavlažování) a systém není schopen získat vodu, protože kořeny prostě nemůžou přivést vodu do rostliny. Pokud má vaše rostlina vzdušné kořeny, podívejte se na jejich stav. Jsou stříbrné a pomačkané? Pokud ano, váš problém může být v nedostatečném zalévání spíše než v přelévání. Pokud najdete kořeny duté a slizké, pak máte případ kořenové hniloby.
Nadměrné zalévání způsobuje hnilobu kořenů a je nejčastější příčinou ztráty orchidejí u nových pěstitelů. Zkontrolujte svůj způsob zálivky. Hnilobu z kořenů odstraníte pomocí skořice, se kterou poprášíte vitální kořeny a řezné rány. Použijte zakořeňovací stimulátor a dejte pozor, aby byla rostlina ve stínu a zvyšte vlhkost vzduchu nejlépe vložením rostliny do igelitového pytle. Jakmile je list vrásčitý, zřídka se vrátí do lesklého tvrdého stavu, ve kterém byl před tím, ale může se poněkud zlepšit jeho stav.
Druhou příčinou gumových listů je často přehřátí. Dotkněte se listu a pokud máte pocit tepla, pak je to váš problém. Sluneční svit může být pro rostlinu příliš silný a nebo letní teploty přes 30 stupňů nedělají rostlině také dobře. Zvyšování vlhkosti a cirkulace vzduchu můžou být užitečné při prevenci tepelného stresu.
Extrémní chlad může také způsobit gumové listy, ale listy jsou často kašovité od mrazu a obvykle mají tmavou barvu.
Vhodná doba řezu: kdy stříhání oleandru pomůže chorobám i kvetení
U oleandru se často ptáte na vhodnou dobu řezu, ale v běžném textu je praktičtější mluvit o tom, kdy dělat stříhání oleandru. Stříhání má dvě role: tvarovací a zdravotní. Tvarovací řeší výšku, hustotu a kvetení. Zdravotní řeší suché, nemocné, napadené nebo poškozené části.
Zdravotní stříhání neodkládám, pokud je větev zjevně nemocná, suchá nebo napadená rakovinou. Čekat jen proto, že „není správný měsíc“, může být chyba. Tvarovací stříhání je jiné. Tam je lepší myslet na to, že oleandr kvete na výhonech podle způsobu růstu a příliš tvrdý řez může oddálit kvetení.
Po odkvětu se často odstraňují odkvetlá květenství a upravuje se tvar. Větší zásahy dělám raději s rozvahou, často na jaře nebo po hlavní vlně kvetení podle stavu rostliny. Vždy používám rukavice a čisté nůžky. Po řezu oleandr několik dní sleduji, protože řezné rány jsou vstupní bránou pro infekce.
Správný praktický moment pro stříhání: ne estetické „holení“ keře, ale odstranění problematické větve a prosvětlení přehoustlé koruny.
Fotografie znázorňuje stříhání oleandru v rukavicích nad přeslenem listů, s odstraněnou suchou větví a vzdušnější korunou.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE DRUHY A PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena Čápová.
na orchidei se mi nespustil květ,ale vyrostli mi tam asi 4 lístky,asi sazenička,co s tím mám udělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nechte ji povyrůst a až bude mít dostatek vzduchových kořenů, tak ji můžete odstřihnout a přesadit. Tvorbu vzduchových kořenů můžete podpořit častým sprchováním rostliny a dostatkem světla po celý den.
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Japonská vrba ztrácí růžovou barvu nejčastěji kvůli nedostatku světla nebo chybějícímu řezu, který podporuje nové barevné výhony.
Typické zbarvení mají pouze mladé výhony, proto je pravidelný řez japonské vrby naprosto zásadní. Pokud rostlina roste ve stínu, barvy se také ztrácí. Dalším faktorem je stáří větví – starší výhony už barvu nemají. Pro udržení efektu je potřeba kombinace slunného stanoviště a každoročního řezu.
Kdy je nejlepší stříhat japonskou vrbu?
Nejlepší doba na stříhání japonské vrby je konec zimy nebo brzké jaro, kdy ještě nezačala intenzivně růst.
Řez v tomto období podpoří tvorbu nových výhonů, které nesou typické zbarvení. Můžete ale provést i lehký letní řez pro udržení tvaru. Důležité je, že řez japonské vrby není jednorázová záležitost, ale pravidelná péče. Pokud ho vynecháte, koruna se rozpadne a rostlina ztratí svůj dekorativní vzhled.
Jak často zalévat japonskou vrbu?
Japonská vrba potřebuje pravidelnou zálivku, protože špatně snáší sucho, ale zároveň nesmí stát ve vodě.
Ideální je udržovat půdu stále mírně vlhkou. V létě zalévejte častěji, zejména u rostlin v květináči. Přelití ale může způsobit problémy s kořeny. Zálivka japonské vrby musí být vyvážená – ani sucho, ani přemokření. Právě špatná zálivka je nejčastější důvod, proč rostlina chřadne.
Proč japonská vrba usychá?
Usychání japonské vrby bývá způsobeno suchem, přemokřením nebo poškozením kořenů.
Často jde o kombinaci faktorů – například špatné stanoviště a nevhodná zálivka. Pokud jsou kořeny dlouhodobě ve vodě, začnou zahnívat. Naopak sucho způsobí rychlé zasychání výhonů. Problémy japonské vrby je potřeba řešit včas, jinak se stav rychle zhoršuje. Důležitá je kontrola půdy a celkového stavu rostliny.
Jak dosáhnout husté koruny japonské vrby?
Hustou korunu japonské vrby vytvoříte pravidelným a poměrně razantním řezem.
Bez řezu rostlina vytváří dlouhé a řídké výhony. Každoroční zkrácení větví podporuje větvení a zahuštění. Ideální je kombinovat jarní řez s lehkým letním tvarováním. Stříhání japonské vrby je základní nástroj, jak ovlivnit její vzhled. Čím více řežete, tím hustší a kompaktnější koruna bude.
Může japonská vrba růst ve stínu?
Japonská vrba ve stínu poroste, ale ztratí barvu a nebude tak dekorativní.
Sluneční světlo je klíčové pro tvorbu barevných listů. Ve stínu rostlina zeslábne a výhony budou méně výrazné. Pokud chcete plný efekt, zvolte slunné stanoviště. Polostín je kompromis, ale plný stín není vhodný. Pěstování japonské vrby je vždy nejlepší na světle.
Jak správně zasadit japonskou vrbu?
Japonskou vrbu sázejte do propustné, živné půdy na slunné místo, kde bude mít dostatek prostoru.
V naší poradně s názvem DESINFEKCE KOŘENŮ OKUREK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kašpar petr.
každoroční kroucení okurek a jakou dezinfekci kořenu okurky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ke kroucení listů okurek může dojít z mnoha příčin. Jedna z nich je napadení plísní. Nejlepší způsob ochrany před touto chorobou je změna odrůdy okurek, která je odolná vůči plísním. Jde o Liberty Hybrid, Saladin a County Fair 83, všechny odrůdy prošly mořením a byly vyšlechtěny pro odolnost proti plísním. Sehnat se dají na světových internetových obchodech.
Zahrádkáři i v případě klematisu musí bojovat proti různým škůdcům a nemocím. Stává se třeba, že rostlině začnou rychle odumírat listy, pak i výhony a když s tím nic neuděláme, uhyne i celá rostlina. Proto se doporučuje preventivně na jaře rostlinku ošetřit fungicidem (spodní část nebo zálivka), a opakovat to po čtrnácti dnech. Listy klematisu mohou být také potaženy bílým povlakem, který se může objevit i na květech a výhonech. V takovém případě klematis trpí houbovým onemocnění erysiphe polygoni. Na květech se může objevit i šedá plíseň, která zasahuje poupata, květ i stonky hnědým povlakem plísně. Na klematisu se mohou objevit tmavě hnědé skvrny. Toto hnědnutí listů u klematisu je příznakem onemocnění antraknóza. Jako jiným rostlinám ani klematisu se nevyhýbají mšice a slimáci.
Mezi choroby plaménku patří vadnutí plaménku, padlí, rzi a různé druhy hniloby kořenů. Vadnutí plaménku je závažné houbové onemocnění, které způsobuje vadnutí a odumírání, často postihující skupiny Viticella a Integrifolia. Padlí se projevuje jako bílý houbový výrůstek na listech a rzi se projevují jako nažloutlé spory na plodech. Hniloby kořenů, stejně jako ty způsobené Phytophthora a Phymatotrichopsis, mohou způsobit vadnutí a odumírání, které lze zaměnit s vadnutím.
Vadnutí plaménku
Způsobeno houbou Phoma clematidina (dříve Ascochyta clematidina).
Mezi příznaky patří tmavě hnědé až černé skvrny na listech, rakovina stonků a vadnutí.
Mladé výhonky jsou obzvláště náchylné.
Často postihuje hybridy s velkými květy a může způsobit uhynutí celé rostliny nebo odumření částí výhonku.
Padlí
Způsobeno houbami, jako je Erysiphe.
Projevuje se jako bílý, práškový povlak na listech.
Listy mohou vadnout a odumírat.
Zranitelnější jsou rostliny stresované suchem ve stinných oblastech se špatnou cirkulací vzduchu.
Rez
Způsobeno houbami, jako jsou druhy rodu Puccinia a Aecidium.
Mezi příznaky patří mírně oteklé oblasti na révě s erupcemi nažloutlých spor.
Hniloba kořenů
Způsobena různými houbami, jako je Phymatotrichopsis, Phytophthora, Pythium, Rhizoctonia a Fusarium.
Mezi příznaky patří vadnutí, žloutnutí a odumírání rostlin s hnilobou kořenů v blízkosti nebo pod úrovní půdy.
Přemokření a špatná drenáž mohou přispívat k hnilobě kořenů.
Ošetření a prevence
Vadnutí plaménku
Postižené stonky seřízněte hluboko pod zavadlou oblastí. Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu a řádnou zálivku. Zvažte použití tekutých produktů z mořských řas. Některé odrůdy jsou náchylnější, proto vybírejte druhy odolné vůči chorobám.
Padlí
Zlepšete cirkulaci vzduchu a vyhněte se zalévání shora.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kamélie, která takto ztrácí všechny listy, k tomu může mít různé důvody, včetně stresu z prostředí, špatných půdních podmínek nebo problémů se škůdci/chorobami. Stres mohou způsobit faktory prostředí, jako jsou extrémní teploty nebo nesprávné osvětlení, což vede k opadávání listů. Problémem může být také pH půdy; kamélie preferují kyselou půdu a zásaditá půda může bránit vstřebávání živin. Listy mohou navíc poškodit škůdci, jako jsou roztoči, třásněnky a nosatci, nebo choroby, jako je hniloba kořenů a plíseň kořenů. Co teď s tím? S největší pravděpodobností se něco špatného odehrává v květináči. Nějaký škůdce, který užírá kořeny nebo houba, která je ničí.
Aplikujte kurativní postřik tří systémově působících přípravků Mospilan, Nissorun a Otriva. Tato skladba chemické ochrany zničí vše co rostlinu užírá i saje a zároveň se vyrovná i s houbovými chorobami. Přípravky můžete smíchat do jednoho postřiku a nebo aplikovat postupně po třech dnech.
Vrba japonská (Salix integra 'Hakuro Nishiki'), běžně známá jako vrba celolistá, je obecně považována za relativně nenáročnou na údržbu, ale může být náchylná k určitým škůdcům a chorobám. Mezi běžné problémy patří padlí, skvrnitost listů, rakovina a rez. Problematický může být i hmyzí škůdce, jako jsou mšice, červci alias puklice a housenky.
Škůdci
Mšice: Tento malý hmyz vysává mízu z rostliny, což může způsobit kroucení a deformaci listů.
Puklice: Červci pokrytí tvrdou skořápkou se také mohou živit rostlinnou mízou, což vede k jejich žloutnutí a oslabení růstu.
Housenky: Tyto larvy mohou, pokud se nebudou kontrolovat, způsobit značné opadávání listů.
Dřevokazní brouci: Červotoči se mohou zarývat do stonků a větví a oslabovat rostlinu.
Síťnatkovití: Můry s průhlednými křídly můžou způsobit skvrnitý nebo tečkovaný vzhled listů.
Brouci: Některé druhy brouků se mohou živit listy.
Nemoci
Padlí: Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý, práškovitý povlak na listech.
Skvrnitost listů: Různé houbové nebo bakteriální patogeny mohou způsobovat skvrnitost listů, což může vést k opadávání listů.
Rakovina: Rakovina vytváří propadlé, nemocné oblasti na stoncích a větvích, často způsobené houbovými nebo bakteriálními infekcemi.
Rez: Oranžové nebo žluté pustuly na listech.
Agrobacterium tumefaciens: Bakteriální onemocnění, které způsobuje hálky nebo nádorovité výrůstky na kořenech a stoncích.
Chrastovitost vrby: Houbové onemocnění, které může způsobit léze na listech a stoncích.
Plíseň: Vrby mohou postihnout různé plísně, které způsobují odumírání a změnu barvy listů.
Hniloba kořenů: Špatně odvodněná půda může vést k hnilobě kořenů, která může rostlinu oslabit nebo zahubit.
Péče
Dobré pěstitelské postupy: Zajistěte správnou výsadbu, zálivku a hnojení pro podporu zdravého růstu a snížení náchylnosti k škůdcům a chorobám.
Stříhání: Rostlinu pravidelně prořezávejte, abyste odstranili odumřelé, poškozené nebo nemocné větve.
Hubení škůdců: Ručně škůdce sbírejte, používejte insekticidní mýdlo nebo zahradní olej nebo přineste užitečný hmyz, jako jsou berušky, k hubení mšic.
Hubení chorob: Okamžitě odstraňte napadené části rostliny a v případě potřeby zvažte použití fungicidů.
V naší poradně s názvem OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír.
Potřebuji přesadit oleandr - je možné přesazení provádět nyní v červnu,když má již pupeny na květy?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesadit můžete, ale jen z menšího obalu do většího. Rostlinu několik dní nezalejvejte, aby se kořenový bal trochu zcvrknul a šel dobře vytáhnout z květináče. Pak ho opatrně vytáhněte a umístěte do většího květináče, kde ho okolo doplňte novým substrátem. V tomto období jsou nežádoucí jakékoliv zásahy do kořenového balu, takže žádné oklepávání starého substrátu nebo stříhání kořenů. Po přesazení ihned zalijte a s další zálivkou pak normálně přihnojujte až do konce srpna.
Kořeny tújí: co jsem zjistil až při rytí kolem starého živého plotu
Poprvé jsem hloubku kořenů thuje začal řešit ne při sázení, ale až při opravě okraje záhonu u staršího živého plotu. Na první pohled vypadaly túje klidně: zelená stěna, pravidelně stříhaná, žádné zvednuté dlaždice. Jenže jakmile jsem vzal rýč a chtěl vybrat úzký pás zeminy u kmínků, narazil jsem na úplně jinou realitu. Nebyl tam jeden silný kůlový kořen, který by šel hluboko dolů. Byla tam hustá síť tenkých a středně silných kořenů, která se táhla pod povrchem do stran.
Největší překvapení bylo, že kořeny nebyly tak hluboko, jak si mnoho lidí představuje u třímetrového živého plotu. Většina jemných kořínků byla v horní vrstvě půdy, kde se drží vlhkost po dešti a kde je nejvíc živin. Silnější kořeny šly níže, ale pořád to nebyl typ kořenů, které by člověk čekal třeba u starého ovocného stromu. U běžné zahradní túje jsem opakovaně narazil hlavně na kořenovou zónu do hloubky přibližně 20 až 60 cm, podle stáří, půdy, zálivky a toho, jestli byla rostlina od začátku správně vysazená.
To je důvod, proč je dotaz jak hluboké kořeny má thuje trochu zrádný. Prakticky důležitější je otázka: kam všude kořeny sahají do šířky a kolik vody v té zóně dokážou získat. Když túje roste v měkké, přiměřeně vlhké půdě, kořeny se rozprostřou do prostoru a rostlina drží dobře. Když je ale zasazená do úzké rýhy u betonu, v jílu, štěrku nebo stavební suti, začne se chovat úplně jinak. Nevytvoří pohodlný kořenový talíř, trpí v létě suchem a často začne hnědnout odspodu nebo od vnitřku.
Praktický závěr z rytí kolem tújí: u tújí se nebojte hlubokého agresivního kořene, ale nepodceňujte mělkou hustou síť kořenů. Právě ta rozhoduje o vodě, stabilitě, přesazování i vzdálenosti od plotu.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.
U mladých tújí bývá kořenová zóna překvapivě mělká. Když vysadíte kontejnerovanou sazenici vysokou 60 až 100 cm, většina kořenů zůstává první sezónu v původním balu a v nejbližším okolí výsadbové jámy. Proto mladá túje vypadá, jako že „sedí v zemi“, ale ve skutečnosti ještě neumí pořádně tahat vodu z okolí. Stačí několik horkých dní, suchý vítr a nezalitý bal uprostřed jinak vlhké zeminy a rostlina začne vadnout nebo šednout.
U menších a středních tújí se kořeny často drží v horních 20 až 40 cm. U starších a vyšších rostlin se hlavní kořenová hmota může dostat níže, přibližně do 45 až 60 cm, ale stále jde o systém, který je z praktického pohledu mělký a plošný. Neznamená to, že žádný kořen nemůže jít hlouběji. Znamená to, že většina funkčních jemných kořenů, které přijímají vodu a živiny, pracuje v horní vrstvě půdy.
V české zahradě to má jeden zásadní důsledek: túje netrpí jen tím, že „má málo vody“. Často trpí tím, že voda není tam, kde jsou kořeny. Když zalijete jednou za čas hadicí povrch, voda po tvrdé půdě steče pryč. Když zalijete moc rychle, zůstane mokrý povrch, ale kořenový bal uvnitř může být suchý. A když je výsadba příliš hluboko, kořenový krček je zasypaný a rostlina se dusí v místě, kde má přecházet kmen do kořenů.
Pro běžného majitele zahrady je nejpraktičtější pracovat s tímto rozdělením:
Velikost túje
Typická hlavní kořenová zóna
Co to znamená v praxi
Mladá sazenice do 1 m
asi 15 až 30 cm
Potřebuje pravidelnou zálivku přímo ke kořenovému balu.
Živý plot 1 až 2 m
asi 25 až 45 cm
Kořeny už jdou do stran, ale stále rychle trpí letním suchem.
Starší túje 2 až 4 m
asi 40 až 60 cm
Větší problém než hloubka bývá konkurence o vodu a prostor.
Vzrostlá nestříhaná túje
místy i více, podle půdy
Přesazování je rizikové, protože jemné kořeny jsou daleko od kmene.
Tabulka není laboratorní měření, ale praktická pomůcka pro rozhodování. Pokud máte písčitou půdu, kořeny budou hledat vodu jinak než v těžkém jílu. Pokud máte pod tújemi mulč, kapkovou závlahu a kyprou zeminu, kořenový systém se vyvine lépe než v úzkém pásu mezi betonovým plotem a chodníkem.
Fotografie ukázuje mělkou, hustou síť kořenů túje po opatrném odhrnutí zeminy u staršího živého plotu, aby bylo jasné, že kořeny nejdou hlavně kolmo dolů, ale rozbíhají se do stran.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ OLEANDRU DKVETLÉ TOBOLKY-STŘÍHAT -NEVÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Marková.
Mám po odkvětu vystříhat zbylé výrustky mezi větvičkami, nebo nechat.nevím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Stříhání odkvetlých výrůstků je čistě záležitost estetická. Pokud vám tyto zbytky po květech vadí, tak je ostříhejte. Rostlině je to jedno. Oleandr bude kvést stejně v obou případech.
Kořeny tújí u plotu, domu a zídky: čeho se bát a čeho ne
Pokud máte túje u domu, plotu nebo zídky, rozdělil bych riziko na tři části: mechanické poškození, vysušení půdy a budoucí přístup k údržbě. Mechanické poškození základů bývá u běžných stříhaných tújí menší obava než u velkých stromů. Mnohem častěji se řeší to, že živý plot přeroste, zhoustne, špatně se stříhá ze sousedovy strany a kořenová zóna vysuší úzký pás zeminy.
U domu je potřeba přemýšlet i nad okapovým chodníkem, drenáží a hydroizolací. Túje samy o sobě nemusí být agresivní, ale jejich kořeny se přirozeně tlačí do míst, kde je vlhko a vzduch. Pokud je u domu stará drenáž, spáry, dutiny nebo špatně provedený zásyp, je vždy lepší sázet dál. Ne proto, že by túje byly „ničitelé základů“, ale proto, že jakmile jednou u domu vznikne problém, oprava přes vzrostlý živý plot je drahá a protivná.
U plotu je praktická vzdálenost důležitější než přesná hloubka kořenů. Když dáte túje příliš blízko k hranici, možná první dva roky budete spokojení, protože rychle vznikne zelená stěna. Jenže za pět až osm let budete řešit stříhání, šířku, světlo, souseda a kořeny v úzkém pásu. Pokud má být plot vyšší, hustý a dlouhodobý, vyplatí se myslet dopředu.
Před výsadbou si položte tři jednoduché otázky:
Budu se za túje schopen dostat se zahradními nůžkami nebo plotostřihem?
Kam poteče voda při silném dešti a kde bude půda v létě nejsušší?
Co budu dělat, až budou mít túje dvojnásobnou šířku oproti dnešku?
Místo výsadby
Hlavní riziko
Praktické doporučení
U pletivového plotu
Přerůstání k sousedovi a složité stříhání
Nechat prostor na údržbu a počítat s šířkou dospělé rostliny.
U betonové podezdívky
Suchý, přehřátý a omezený kořenový prostor
Zlepšit půdu, mulčovat a nenechat výsadbu bez vody první sezóny.
U domu
Kolize s drenáží, okapovým chodníkem a údržbou fasády
Sázet raději dál a nechat přístup pro opravy.
U chodníku
Kořeny v mělké vrstvě, sucho, obtížná výměna obrub
Volit širší výsadbový pás a pravidelný řez.
Moje zkušenost je, že nejhorší kombinace je úzký výsadbový pás, beton z obou stran a občasná zálivka. Túje tam sice několik let rostou, ale nikdy nejsou opravdu silné. V horkém létě začnou ztrácet barvu, vnitřek prosychá a majitel pak hledá hnojivo, postřik nebo chorobu. Přitom hlavní problém bývá často pod zemí: kořeny mají málo prostoru, málo vzduchu a nerovnoměrnou vláhu.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
FAQ – choroby oleandru, žloutnutí, suché listy a záchrana rostliny
Proč žloutnou listy oleandru?
Žloutnutí listů oleandru nejčastěji způsobí špatná zálivka, vyčerpaný substrát, nedostatek živin, poškozené kořeny nebo stres po zimě.
Pokud žloutnou hlavně starší spodní listy a rostlina dál roste, nemusí jít o vážnou chorobu. Horší je rychlé žloutnutí spojené s hnědnutím, měknutím výhonů, zápachem substrátu nebo lepkavými listy. Tehdy zkontrolujte kořeny, spodní strany listů a stonky. Staré žluté listy už nezezelenají, ale důležité je, aby nepřibývaly nové.
Je žloutnutí listů u oleandru vždy choroba?
Žloutnutí listů u oleandru není vždy choroba. Velmi často jde o reakci na vodu, světlo, teplotu nebo výživu.
Chorobu podezřívejte hlavně tehdy, když listy nejen žloutnou, ale zároveň hnědnou, vadnou celé výhony, na stoncích jsou tmavá místa nebo substrát dlouho zůstává mokrý. U běžného pěstebního stresu pomůže úprava zálivky, lepší světlo a přiměřené hnojení. U hniloby nebo rakoviny oleandru je potřeba odstranit napadené části a zlepšit podmínky.
Co dělat, když oleandru opadávají listy?
Když oleandru opadávají listy, nejdřív zjistěte, zda byl přesušený, přemokřený, napadený škůdci nebo oslabený po zimě.
U přísušku rostlinu postupně prolijte a chraňte květináč před přehříváním. U přemokření vylijte vodu z podmisky, zkontrolujte odtok a případně kořeny. Pokud jsou listy lepkavé, hledejte mšice, puklice nebo červce. Opadané listy se nevrátí, proto sledujte hlavně nové rašení a to, zda opadávání po zásahu ustává.
Jak zachránit oleandr se suchými listy?
Oleandr se suchými listy zachráníte podle příčiny: upravte zálivku, zkontrolujte škůdce a suché větve ostříhejte do zdravého pletiva.
Pokud schnou jen špičky, často jde o nepravidelnou vodu, malý květináč nebo přehřívání nádoby. Když jsou přítomné pavučinky, může jít o svilušky. Lepkavost ukazuje na savý hmyz. Suchá celá větev už se nevzpamatuje, proto ji odstraňte. Po zásahu několik týdnů sledujte, jestli rostlina tvoří zdravé nové výhony.
Co znamenají lepkavé listy na oleandru?
Lepkavé listy na oleandru většinou znamenají savý hmyz, hlavně mšice, puklice, červce nebo molice produkující medovici.
Medovice je sladká lepkavá tekutina, na které se později může usadit černý povlak. Prohlédněte mladé výhony, paždí listů a spodní strany listů. Rostlinu izolujte, omyjte a potom použijte vhodný přípravek podle škůdce. U puklic je důležité mechanické odstranění a opakování kontroly, protože jeden zásah často nestačí.
Jak poznám mšice na oleandru?
Mšice na oleandru poznáte jako drobné zelené, černé nebo šedavé shluky na mladých výhonech, poupatech a spodních stranách listů.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Anturii zalévejte až ve chvíli, kdy vrchní vrstva substrátu částečně proschne, nikdy ne podle pevného rozvrhu. Pravidelnost bez kontroly půdy je nejčastější příčinou problémů.
V praxi to znamená zálivku přibližně jednou za 7–10 dní v létě a jednou za 10–14 dní v zimě, vždy však záleží na teplotě, vlhkosti a typu substrátu. Přelití je pro anturii výrazně nebezpečnější než krátkodobé sucho.
Proč anturii hnědnou okraje listů?
Hnědé okraje listů anturie jsou nejčastěji důsledkem suchého vzduchu nebo tvrdé vody. Tento problém se objevuje postupně a bývá dlouhodobý.
Typické je prostředí s ústředním topením, nízkou vlhkostí a zaléváním studenou vodou z kohoutku. Pomáhá rosení, použití dešťové nebo odstáté vody a omezení hnojení, které zvyšuje koncentraci solí v substrátu.
Co znamená, když anturii žloutnou spodní listy?
Žloutnutí spodních listů je často přirozený proces stárnutí, ale může signalizovat i přelití nebo špatný substrát. Rozhodující je množství a rychlost změny.
Pokud žloutne jeden starší list za několik měsíců, není to problém. Pokud žloutnou listy hromadně a substrát je trvale mokrý, je nutné upravit zálivku a zkontrolovat kořeny.
Proč anturie nekvete ani po roce pěstování?
Dlouhodobé nekvetení anturie souvisí nejčastěji s nedostatkem nepřímého světla nebo se stavem kořenů. Rostlina může růst, ale nekvést.
Anturie potřebuje jasné rozptýlené světlo, nikoli polostín v hloubce místnosti. Dalším častým důvodem je příliš velký květináč, kdy rostlina investuje energii do kořenů místo květů.
Mohu anturii přesadit hned po koupi?
Okamžité přesazení po koupi se u anturie nedoporučuje, pokud není substrát zjevně nevhodný nebo zapáchající. Rostlina potřebuje čas na adaptaci.
Ideální je počkat alespoň 6–8 týdnů, než se anturie přizpůsobí novému prostředí. Přesazení v období adaptačního stresu často vede k opadu listů a dlouhodobé stagnaci.
Je anturie vhodná do ložnice nebo dětského pokoje?
Anturie není ideální volbou do dětského pokoje, protože je jedovatá a při požití nebo kontaktu může způsobit podráždění.
V ložnici může být umístěna pouze mimo dosah dětí a zvířat. Při manipulaci s rostlinou je vhodné používat rukavice a zabránit kontaktu mízy s pokožkou.
Jak poznám, že anturie trpí přelitím?
Přelití se u anturie projevuje žloutnutím listů, měkkými stonky a zatuchlým substrátem. Kořeny bývají tmavé a měkké.
Pokud je půda dlouhodobě mokrá a květináč nemá drenáž, je riziko velmi vysoké. Řešením je omezení zálivky, kontrola kořenů a případná výměna substrátu za vzdušnější.
Habry jsou náchylné k hnilobě kořenů. Jde o hnilobu, která napadá primárně stromy dubu a dochází při ní k hnilobě kořenů. Dubová kořenová hniloba – známá také jako dubová kořenová houba nebo kořenová hniloba Armillaria – napadá a zabíjí kambiální tkáň stromů (Cambium je tkáň odpovědná za tvorbu dřeva). Pokud se neléčí, onemocnění povede k odumření kořenů a kmene. Obecně platí, že prvním příznakem hniloby kořenů jsou vybledlé listy, které začnou předčasně opadávat z větví. Větve mohou dokonce začít odumírat blízko vrcholu stromu. Dalším příznakem tohoto onemocnění jsou houby rostoucí v blízkosti báze habru. V extrémních případech může habr obecný nemoci podlehnout a uhynout. Nejlepší obranou proti hnilobě kořenů je prevence zajištěním správného zavlažování stromu a dobré drenáže půdy. Zde můžete vidět obrázky, na kterých je vidět strom napadený kořenovou hnilobou.
Pieris je náchylná k několika chorobám a škůdcům. Nejčastějšími problémy jsou hniloba a rakovina kořenů Phytophthora, skvrnitost listů (způsobená různými houbami) a mušky síťnatky. Hniloba kořenů je často spojena se špatným odvodněním, zatímco skvrnitost listů je častější ve vlhkých podmínkách. Síťnatky způsobují tečkování a změnu barvy listů.
Nemoci
Hniloba a rakovina kořenů Phytophthora
Toto houbové onemocnění postihuje kořeny a může způsobit odumírání větví, vadnutí a změnu barvy listů. Daří se mu ve špatně odvodněných nebo podmáčených půdách.
Skvrnitost listů
Různé houby mohou způsobovat skvrnitost listů, které se projevují jako červenohnědé nebo stříbřitě šedé skvrny na listech s tmavými okraji.
Rakovina listů a odumírání výhonků
Toto onemocnění, způsobené Phytophthora ramorum, může vést k hnědnutí a vadnutí listů, zejména na mladších výhonech.
Škůdci
Síťnatky
Tento hmyz se živí spodní stranou listů a způsobuje tečkovaný nebo vybělený vzhled. Může také způsobit žloutnutí nebo hnědnutí listů.
Nosatec jahodový
I když je méně častý, může být také škůdcem na pierisu.
Ochranná opatření
Dobrá drenáž
Zlepšení drenáže půdy je zásadní pro prevenci hniloby kořenů.
Fungicidy
Fungicidy lze použít k boji proti skvrnitosti listů a hnilobě kořenů způsobené Phytophthora, ale preventivní opatření, jako je správná drenáž, jsou účinnější.
Insekticidy
Škůdce lze omezit insekticidy, zejména pokud se aplikují po vylíhnutí přezimujících vajíček.
Prořezávání
Ostříhání postižených větví může pomoci omezit šíření některých chorob, jako je například rakovina Phytophthora.
Likvidace odpadu z pierisu
Odstraňování a likvidace napadených listů může pomoci snížit šíření skvrnitosti listů.
Včasná detekce
Pravidelná kontrola rostlin na příznaky chorob nebo škůdců může umožnit včasný zásah.
