Bylinné druhy pivoněk přestaneme po odkvětu zalévat. Usychající listy neodstříháváme (stahují se z nich živiny do kořenů) a rostliny necháme postupně zatáhnout. Až poté plně seschlé nadzemní části sestřihneme.
Dřevité druhy před mrazy chráníme tak, že povrch půdy pokryjeme vrstvou listí, slámou, slamnatým hnojem nebo větvemi chvojí. Vzrostlé keře jsou v našich běžných zimách již mrazuvzdorné. Rostliny poškozují pozdní mrazy na mladých výhonech s novými listy a poupaty. Po odkvětu je nutné odstranit koncové výhony s nevzhlednými zbytky květů s nasazenými měchýřky. Zamezíme tím vysilování rostliny případnou tvorbou semen. U starších keřů si můžeme v některých případech dovolit i hlubší řez přestárlých a uvnitř keře rostoucích větví. Tím podpoříme růst výhonů nových. Jakékoliv zakracování větví zmenšuje násadu květů, dřevité pivoňky totiž kvetou z koncových pupenů, které se zakládají v předcházejícím roce. Zmlazovací řez u přestárlých keřů snáší pivoňky dobře. Staré větve je lépe odstranit až u země, než je zkracovat. Obvykle řez omezujeme pouze na vystřihání suchých, poškozených nebo nemocných větví.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ OLEANDRU DKVETLÉ TOBOLKY-STŘÍHAT -NEVÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Marková.
Mám po odkvětu vystříhat zbylé výrustky mezi větvičkami, nebo nechat.nevím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Stříhání odkvetlých výrůstků je čistě záležitost estetická. Pokud vám tyto zbytky po květech vadí, tak je ostříhejte. Rostlině je to jedno. Oleandr bude kvést stejně v obou případech.
Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) má vzpřímený kmen. Snadno ji rozpoznáte i podle květních kuželů, které dosahují 20 až 30 cm. Tyto hortenzie kvetou na letošních výhoncích již od poloviny léta. U tohoto druhu hortenzie můžeme intenzitu řezu obměňovat. Pokud mají keře velké latnaté květy, stříháme výhonky ještě koncem roku až po místo, kde vyrůstají ze starého dřeva. Pouze pokud chceme, aby se keře více rozrůstaly, odřežeme jen 10 až 20 cm dlouhé jednoleté výhonky. Jestliže nejsou tyto keře upravovány vůbec, rozrůstají se do výšky i šířky až 3 metrů. Problémem je potom nepočetné kvetení.
V diskuzi OLEANDR PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mikulková Skalická.
Dobrý den! Nikde nemohu nejít odpověď na dotaz, co s lusky (plody) po odkvětu oleandru. Stříhat? Asi ano, ale hlavně kdy?
Děkuji, Hanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mikušová.
Pani Hanko. Oleandr po odkvetu v zadnem pripade nestrihejte na jare vyrasi nove kvetenstvi. Jinak by jste se pripravila o nove kvety v pristi sezone. Nechte tak az na jare ag budou rasit nove kvety se odstrani stara kvetenstvi. Doufam,ze jsem pomohla. Mikušova
Po odkvětu je nutné odstřihnout stvoly s květy, nechat je zatáhnout a pak na podzim vykopat a zazimovat. Po odkvětu gladioly již nezaléváme, pokud není výjimečné sucho. Řez květů se provádí tak, aby byla rostlině zachována co největší listová plocha, která je nezbytná pro vytvoření kvalitní hlízy. Včas se proto odstraňují odkvetlé květní stvoly.
Sklizeň se provádí již 5.–7. týden po odkvětu rostlin (většinou koncem září a začátkem října, rostliny z brutu později). Ihned po sklizni je vhodné rostliny ošetřit namořením proto houbovým chorobám a živočišným škůdcům). Stvol se odlomí od hlízy a hlízy se suší v dobře větrané místnosti při teplotě do 30 stupňů. Po 3–4 týdnech se odstraňují z nové hlízy spodní staré hlízy (mělo by to jít velice snadno) a vrchní slupka a cca po 10 dnech se uloží k přezimování.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) je opadavý keř se vzpřímenými větvemi a bohatými drobnými květy, které se objevují na holém dřevě od února do března. Vykvétají po 2 až 4 z jednoho pupenu, mají silnou sladkou vůni a jsou tmavě růžové. Po odkvětu dozrávají plody – kulaté červené peckovice, které jsou prudce jedovaté. Listy jsou podlouhlé, obkopinaté a ve svazečcích se objevují na konci větví ještě během květenství. Lýkovec vyžaduje polostín, humózní propustnou půdu neutrální až mírně kyselé reakce. Je vhodný do větší skalky nebo pod stromy. Místo vybírejte pečlivě, protože nesnáší přesazování. Řez provádějte po odkvětu, ale odstraňujte pouze slabší větve narušující symetrii. Jestliže máte obavu z prudce jedovatých plodů, můžete odřezávat i zavadlá květenství.
V diskuzi POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Knedla.
Jsem začínající pěstitel švestek.Zajímám se o postřik švestek.Kdy a na co a čím provádět potsřik od začátku roku a až do zimy.Chci si o tom udělat přehled.Nebo
kde bych se o tom názorně mohl dočíst.
Děkuji Knedla jos.Valašské Meziříčí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana Burešová.
Prosím o radu, švestky ještě kvetou, je možné je postříkat postřikem KARATE nebo počkat po odkvětu ? Děkuji za odpověď
Vajgélie se v poslední době velmi často objevuje na našich zahradách, a to pravděpodobně kvůli tomu, že jde o keř nenáročný na pěstování a údržbu. Tento opadavý keř dorůstá asi do dvoumetrové výšky, stejně tak do šířky. Listy vajgélie jsou oválné až podélně vejčité, květy jsou 2 až 4 cm dlouhé trubky různých barev (dle odrůd a kultivarů), objevují se na začátku léta a sporadicky pak opět na konci srpna.
Například kultivar Olympiade má mladé lístky jasně zlatožluté, spodní listy se pak zbarvují do jasně žlutozelené. Květy jsou ostře purpurové. Roste vzpřímeně, vyhovují mu středně živné a mírně vlhké půdy a polostín. Aby keř bohatě kvetl, doporučuje se okamžitě po odkvětu zakrátit nové větve na jednu třetinu až jednu polovinu délky nového výhonu. Kvete vždy na loňském dřevě. Vajgélie je mrazuvzdorná.
Na těchto fotografiích se můžete sami přesvědčit o půvabu keře vajgélie.
Staré větve i loňské výhony je třeba řezat až po odkvětu, nejlépe v září. Můžete je také jen zaštípnout, jestliže nemají dostatek přeslenů a chcete, aby se co nejvíce rozkošatěly. Oleandr velmi rychle obrazí a další rok na nových výhonech kvete. Uschlé květy neodstřihávejte, jen odstraňte zcela suché květy, které se už samy oddělily od rostliny. Zcela odkvetlá květenství můžete odstřihnout koncem září, až budete oleandr tvarovat. Mnoho pěstitelů z obavy, že jim příště oleandr nenasadí na květ, nechává uschlé květenství na rostlině, dokud samo neodpadne, a skutečně jim v dalším roce oleandry bohatě vykvetou.
Vyhněte se prořezávání v zimě, protože se zvyšuje riziko infekce stříbrným listovým onemocněním, na které jsou slivoně náchylné. Nejlepší dobou pro stříhání je obvykle jaro pro mladé stromy, případně léto pro již založené porosty.
Mandloň trojlaločná (Prunus triloba) je středně rostoucí keř s hustým větvením. Bohatě plnokvěté květy mají v průměru 3 až 3,5 cm, jsou sytě růžové se světlejším středem a vyrůstají ve svazku po 1 až 3. Keř bohatě rozkvétá většinou v první polovině dubna, a to před olistěním. Každoročně mandloň vyroste cca o 20 až 30 cm, takže keř může mít po 10 letech výšku 2 až 3 m. Je však vhodné keř po odkvětu ostříhat na čtvrtinu až pětinu délky, docílíte tak bujného růstu nových výhonů, které v následujícím roce po celé délce bohatě rozkvetou, a současně tak budete mandloň udržovat v potřebné velikosti. Stanoviště vyžaduje slunné s kvalitní středně těžkou vlhčí půdou s dostatkem vápníku.
Na zkracování je nejvhodnější září a zastříhávat musíte maximálně do tříletého dřeva, jinak by došlo k proschnutí keře. Záleží, o jaký druh se jedná, někdo nazývá tújí jak cypřišek, tak i zeravy. Vzrostlé a víceleté túje se doporučuje zkrátit o půl metru v aktuálním roce a další dva roky o podobnou či menší délku. Při okamžitém zkrácení o větší délky se mohou některé stromky v řadě výrazně poničit.
Pokud stříháte túje na jaře, tak postupujte takto: Nůžky uchopte do jedné ruky (dvouruční do obou rukou) a otevřete je, přiložte k větvičkám v místě, kde chcete stříhat, a nůžky sevřete. Tento úkon opakujte tak dlouho, dokud nejsou všechny stromky ostříhané. Lze stříhat i motorovými či elektrickými nůžkami. Stříhání je obdobné, jen nůžky přiložíte ke stříhaným větvičkám a nůžky spustíte. Musíte je spustit dříve, než se větvičky dostanou mezi žabky nůžek, jinak se nerozběhnou. Tahem nahoru a dolů odstříháváte příslušné větvičky tújí. Termín stříhání je popsán v odborné literatuře. Rovnost střihu můžete držet od oka, podle provázku či podle laseru.
Hortenzie stříháme zásadně až na jaře, koncem léta po odkvětu odstřihneme jen suchá květenství nebo uschlé části výhonů. Buďte však opatrní, a dříve než sáhnete po nůžkách, přesvědčte se, jaký druh hortenzie přesně máte. Ne každý kultivar totiž snese řez v kteroukoliv roční dobu. Nesprávně zvolený řez může mít za následek to, že vám hortenzie nepokvete.
Například hortenzie stromečkovitá a hortenzie latnatá tvoří květní pupeny teprve během jara, a proto je seřízněte až u země nad prvním párem pupenů někdy v únoru nebo březnu, rozhodně však předtím, než rostlina vyraší, tedy před počátkem vegetační sezony. Tento řez by měl být radikální, protože nové květy se zakládají na mladých letorostech, prořezávejte každoročně jednoleté výhony hluboko, přibližně na jedno až dvě očka.
Jinak je tomu u hortenzie velkolisté, která sice také kvete v létě jako předchozí dva druhy, ale na květ nasazuje už na sklonku předchozí vegetační sezony. Proto na jaře odstraňujte jen zaschlá květenství a případně zmrzlé výhony nad prvním zeleným párem pupenů. Platí to i pro následující druhy: hortenzii pilovitou, hortenzii dubolistou, hortenzii Sargentovu a hortenzii drsnou. Pro vytvoření silných květních pupenů prořežte keře od května do poloviny června nad 3. až 4. očkem (pupenem). Výhony ukončené květním pupenem nesmíte na jaře odstraňovat, protože květní pupeny se zakládají již v předcházejícím roce.
Tavolník nízký (Spiraea x bumalda) je opadavý keř, který dosahuje dle odrůdy výšky 0,5 až 1,5 m. List je zelený, vejčitý až pilovitý a 3 až 6 cm dlouhý. Květenství je složené z drobných růžových zvonkovitých kvítků a objevují se na keři od června do září. Tavolník je vhodný jako solitér, do skalek, do živých plotů nebo pro pěstování v nádobách. Je to nenáročný keř, roste dobře jak na slunci, tak v polostínu. Vyhovuje mu lehčí humózní neutrální půda s dostatkem vláhy. Výborně snáší každoroční řez. Ten by se měl provádět na jaře po odkvětu, kdy stačí sestřihnout a případně prořezat staré větve nejvíce na polovinu délky (samozřejmě zaschlé větve odstranit celé).
