Rychlá odpověď: Švestky je nejbezpečnější řezat od pozdního jara do poloviny léta, přibližně mezi květnem a červencem. Strom je v této době aktivní a rány se hojí rychleji. Naopak zimní řez je rizikový, protože otevřené rány mohou být vstupní branou pro choroby, například stříbřitost listů.
Řez švestek patří mezi práce, které mnoho zahrádkářů podceňuje nebo naopak přehání. Na rozdíl od jabloní nebo hrušní reagují peckoviny na řez jinak. Pokud se strom řeže ve špatném období nebo příliš hluboko, může několik let špatně plodit nebo začít trpět chorobami.
V tomto článku vysvětlím nejen správný postup řezu švestek, ale také vlastní zkušenosti z praxe – včetně chyb, které jsem udělal. Díky tomu uvidíte, jak strom reaguje v dalších letech a jak lze švestku postupně vrátit do dobré kondice.
FAQ – často kladené otázky
Kdy je nejlepší čas na řez švestky?
Nejlepší čas pro řez švestky je obvykle od května do července. Strom je v aktivním růstu a rány se hojí rychleji než během zimního období.
Švestky patří mezi peckoviny, které reagují citlivěji na infekce přes řezné rány. Pokud se strom řeže v zimě, rány zůstávají dlouho otevřené a zvyšuje se riziko chorob, například stříbřitosti listů. Proto mnoho sadařů doporučuje provádět letní řez švestek, kdy je strom aktivní a dokáže rány uzavřít rychleji. Správné načasování řezu může výrazně ovlivnit zdraví stromu i stabilitu budoucí úrody.
Můžu řezat švestku v zimě?
Zimní řez švestky se většinou nedoporučuje, protože strom je v klidu a rány se hojí pomaleji.
V zimním období jsou stromy citlivější na infekce a otevřené rány mohou být vstupní branou pro houbové choroby. Typickým příkladem je stříbřitost listů, která může napadnout větve přes čerstvé řezy. Pokud je nutné odstranit poškozenou větev, je lepší provést jen malý zásah. Pro běžný řez švestky je však bezpečnější období vegetace, zejména konec jara a začátek léta.
Proč švestka po řezu přestane plodit?
Pokud švestka po řezu nerodí, bývá příčinou příliš silný zásah do koruny.
Strom po silném řezu investuje energii především do růstu nových výhonů. Tento proces může trvat jednu až dvě sezony. Během této doby se vytváří nový plodný obrost a koruna se postupně stabilizuje. Proto je při řezu švestky důležité odstranit jen část větví a větší zásahy rozdělit do více let. Postupný řez pomáhá zachovat rovnováhu mezi růstem a plodností.
Co dělat, když švestka po řezu vyžene spoustu vlků?
Silný růst vlků je běžná reakce stromu na hlubší řez švestky.
Vlky jsou silné vzpřímené výhony, které strom vytváří, aby rychle obnovil ztracenou listovou plochu. Nejlepší je regulovat je během léta, kdy se rány hojí rychleji. Některé výhony lze odstranit úplně a několik vhodně umístěných ponechat pro budoucí větve. Postupná letní regulace vlků pomáhá stromu vytvořit stabilnější strukturu koruny.
Jak poznám, že švestka potřebuje omlazovací řez?
Omlazovací řez švestky je vhodný zejména u starších stromů, které mají hustou korunu a plodí jen na koncích větví.
Typickým znakem je také velká výška stromu a slabý růst nových výhonů. Spodní větve postupně ztrácejí vitalitu, protože do nich neproniká dostatek světla. V takovém případě může pomoci postupná obnova koruny. Omlazovací řez staré švestky by měl být rozdělen do několika let, aby strom nebyl vystaven příliš velkému stresu.
Je nutné rány po řezu švestky zatírat?
Ve většině případů není nutné rány po řezu švestky speciálně ošetřovat.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.
Pro vaše zdraví jsou přínosem především plody, které na sebe umí vázat škodliviny. Ty se pak z těla snadněji vylučují. Třešně jsou také dobré v boji proti nadváze, mají blahodárný vliv na krásu pokožky a pomáhají proti zácpě. Čerstvé působí také protirevmaticky. Pozor si musíme dávat snad jen na vodu. Všechno bobulovité ovoce totiž rychle kvasí, takže pokud si dopřejete pořádnou porci srdcovek, nezapíjejte je příliš vydatně. Jinak si koledujete o pořádné zažívací problémy. Příznivé léčebné účinky mají také listy. Vyzkoušet můžete třeba odvar, který oceníte zejména, pokud vás trápí revma. Nemocným kloubům zkuste dopřát koupel jednou denně po dobu asi patnácti minut. Používají se rovněž sušené květy. Jsou aromatické, takže je najdete v různých čajových směsích. Zároveň tlumí i křečové bolesti. Odvary můžeme připravit také ze stopek, které pomáhají zklidnit dráždivý kašel. Třešně využívá i kosmetický průmysl. Jsou totiž pomocníkem při vyhlazování vrásek – ničí škodlivé enzymy, které přispívají ke stárnutí pokožky.
V minulosti se třešně považovaly za sladké, chutné, ale nutričně a terapeuticky málo hodnotné ovoce. Dnes se již ví, že se v nich, i když jen v malém množství, nacházejí všechny důležité živiny (kromě vitaminu B12). Obsahují 14 % sacharidů, z nichž největší podíl tvoří fruktóza. Tuky a proteiny jsou v nich zastoupeny jen jedním procentem. Dále obsahují malé množství vitaminů A, B, C a E a také minerály a stopové prvky, jako vápník, fosfor, hořčík, železo, sodík, draslík, zinek, měď a mangan. Organické kyseliny, kyselina jablečná, jantarová a citronová, podporují trávení a čistí krev. Sto gramů třešní dodá tělu 10 % doporučené denní dávky rostlinné vlákniny, díky níž mají třešně laxativní (projímavý) a hypolipidemický (snižující obsah cholesterolu v krvi) účinek. Flavonoidy zodpovídají za diuretické, antitoxické, antioxidační a protirakovinné vlastnosti třešní. Kyselina salicylová je přírodní prekurzor acylpyrinu, který působí protizánětlivě a protirevmaticky.
Třešně vyvolávají daleko větší pocit nasycení, čímž snižují chuť na další jídlo. Diuretický (močopudný) a očistný účinek, jakož i nízký obsah sodíku a tuků urychlují snižování nadváhy. Díky tomu, že 50 % sacharidů obsažených v třešních tvoří fruktóza, mohou je v přiměřeném množství konzumovat i diabetici.
Vysoká konzumace třešní, zejména jako očistná kúra, se doporučuje při artróze, dně, revmatoidní artritidě, arterioskleróze, chronické zácpě, autointoxikaci v důsledku nevhodné stravy, chronické hepatopatii (onemocnění jaterní tkáně), selhání srdce, rekonvalescenci a rakovině. Jí se jen dužina zralých třešní.
Třešňová kúra: třikrát až čtyřikrát denně po dobu dvou až tří dnů se konzumuje půl kilogramu zralých třešní jako jediná potrava. Ti, kdo mají problémy se žaludkem, mohou třešně mírně povařit. Účinek kúry se zvýší, doplníme-li ji pitím několika hrnků třešňového čaje (50 g stopek třešní vaříme 5 minut v litru vody).
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ OLEANDRU DKVETLÉ TOBOLKY-STŘÍHAT -NEVÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Marková.
Mám po odkvětu vystříhat zbylé výrustky mezi větvičkami, nebo nechat.nevím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Stříhání odkvetlých výrůstků je čistě záležitost estetická. Pokud vám tyto zbytky po květech vadí, tak je ostříhejte. Rostlině je to jedno. Oleandr bude kvést stejně v obou případech.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.
Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.
Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.
Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé.
Džemy vyrábíme z čerstvého ovoce upraveného svařením s cukrem za přidání pektinových látek na rosolovitou konsistenci. Džemy zachovávají oproti marmeládám přirozenou kusovitost ovoce. Ovoce musí být pěkně vybarvené a dozrálé. Přezrálé ovoce obsahuje málo pektinu, a proto džem z něj špatně rosoluje, je řidší. Zráním v ovoci pektinů ubývá a také dlouhým varem se ničí. Borůvky, ostružiny, jahody, maliny, třešně a višně obsahují nedostatečné množství pektinových látek. Mnoho pektinu obsahuje angrešt, černý rybíz, kdoule, nezralá padaná jablka. Třešně jsou mimořádně zdravé letní ovoce. Jsou zdrojem cenných nutričních látek, vhodných zejména pro děti. Ideální je, pokud máte vlastní zahrádku a můžete si třešně natrhat čerstvé nebo je ihned zpracovat.
Suroviny: 1000 g třešní, želírovací cukr 3:1. Cukr již nepřidáváme. Je obsažen v balíčku s želírovacím cukrem. Na trhu je řada firem, které tyto cukry vyrábí. Můžete si zakoupit přímo želírovací cukr nebo přípravek Gelfix 2:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 500 g cukru, a Gelfix 3:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 350 g cukru.
Technologický postup: Třešně dobře omyjeme a namočíme na chvíli do vody. Vyplavou nám odtud případní červíci. Poté je vypeckujeme a zvážíme. Další postup záleží na tom, jakou koncentraci želírovacího cukru použijeme. Řídíme se dle návodu. Nejideálnější je použít želírovací cukr, kde nemusíme cukr přidávat. Třešně nasypeme do titanového hrnce a promícháme s želírovacím cukrem. Za stálého míchání přivedeme k varu a vaříme minimálně 3–5 minut. Na talíř si zkusíme kápnout, zda nám džem krásně želíruje. Pokud ne, můžeme přidat ještě 2 lžičky kyseliny citronové. Odebíráme případnou pěnu, která se při varu tvoří, a ihned plníme do připravených sklenic až po okraj. Skleničky si předtím řádně vymyjeme. Kdo má myčku, může je dát do myčky. Poté sklenice vložíme do elektrické trouby na 50 °C asi na 15 minut. Zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme asi 5 minut stát. Poté otočíme a necháme vychladnout. Druhý den dáme do chladné komory.
Výroba domácích džemů má svou tradici. V dnešní době se k výrobě džemů vrací řada hospodyněk. Ovocné džemy využijeme v době, kdy není čerstvé ovoce, tedy v jarních a zimních měsících.
V naší poradně s názvem ŠVESTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Víchová Jarmila.
Stromek švestky zarostl novými až 2m dlouhými větvemi v místě odkud vyrůstají mají větve sílu více jak 2cm.Celý stromek velice těmi novými větvemi zhoustl.Kdy mohu nový obrost vyřezat? Děkuji za odpověď Víchová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Švestky se nesmí stříhat v zimě, protože hrozí nákaza hobovou chorobou pevník nachový. Nejlepší doba řezu pro mladé stromky je jaro. Vzrostlé stromy je pak nejlepší prořezávat v polovině léta.
Libovolné množství třešní opereme a po částech naskládáme do sklenice, přičemž každou vrstvu třešní posypeme cukrem, když máme sklenici plnou, zalijeme třešně rumem tak, aby alkohol aspoň o 2 cm převyšoval třešně. Potom sklenici uzavřeme a dáme do chladna a tmy asi na tři týdny uležet. Pak můžeme ještě naředit. Takovéto třešně jsou vhodné například na poháry, do likérů s ledem nebo je přelijte do láhve a uchovejte v lednici na zimní večery a potom připravte jako svařák.
Ve svém příspěvku KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Prosím o radu k tomuto keři. Teď na jaře po větším seříznutí keř krásně obrůstá, ale na koncích, kde už by byly květy, se listy stáčejí do ruliček a zastaví růst, patrně i květu. Po rozvinutí těchto listů, není vidět žádný hmyz ani škůdce. Díky za odpověď, co s tím mám dělat a nebo radu, aby se to nestalo. Měla jsem to i vloni. Díky Olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Olgo,nevím, zda mám pravdu či ne, ale může jít o stejnou houbovitou potvoru, která způsobuje např.kadeřavost broskví. Mně to chytlo např,i hrušku, oboj byly mldé sazenice zákrsků výšky jak keř. Jestli jste u lesa, tak odsadit co nejdáe, ale hlavně postříkat opakovaně, hned jak raší a pak znovu. Nejlépe prostředky s obsahem mědi např.Champion, event. přidat postřik Rosenmix - opakovaně, ještě při rašení a pak znovu. Ublížit nemůže, pomoci může
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Z třešní odstraníme stopky, plody přebereme a odstraníme ty poškozené. Pěkné třešně propláchneme studenou vodou. Pokud si nejsme jistí tím, že opravdu nejsou napadeny vrtulí třešňovou, tak je zalijeme vlažnou vodou o teplotě asi 40 °C s trochou soli. Poměr činí 2 dkg soli čili kávová lžička na 1 l vody. Třešně necháme namočené asi 2 hodiny, do té doby by měly být čisté. Pak z nich slijeme vodu a znovu je propláchneme. Zavařujeme do kompotových sklenic o obsahu 0,33 l nebo menších skleniček. Víčka, kterými sklenice uzavíráme, mohou být klasická víčka Omnia, která se musí na sklenici přitisknout speciální hlavou, nebo víčka šroubovací. Obvyklý nálev na třešně se připravuje z 1 l vody a 30–35 dkg cukru. Vodu svaříme s cukrem a necháme ji mírně zchladnout. Lze použít i rychlejší způsob, kdy se třešně jen zasypou cukrem v množství asi 1–2 lžic na jednu běžnou kompotovou sklenici a zalijí převařenou vodou.
Sterilace je konzervace, kterou se umrtví rozkladné mikroorganismy na kompotovaném ovoci, které skládáme do sklenic ve stavu syrovém. Při vaření uniká ze sklenice teplý vzduch a vzniká částečné vzduchoprázdno. Po zchladnutí vnější vzduch přitiskne víčko na gumový kroužek, víčko pevně drží na sklenici a kompoty se nekazí. Sterilovat můžeme přímo ve sterilačním hrnci s teploměrem, ale použít můžeme i hrnec obyčejný nebo sterilovat přímo v troubě. Po vyjmutí z horké vody sklenici zchlazujeme, ovoce si tím zachová lepší barvu a zbytečně neměkne dlouhým stáním v horkém nálevu.
Zavařeniny, které provařujeme přímo v hrnci, jako jsou marmelády, povidla a ovocné džemy, plníme rovnou do skleniček a po zavíčkování obracíme dnem vzhůru. Při chladnutí získáme stejný efekt jako při sterilaci, víčka se dobře uchytí a guma přilne těsně k okraji zavařovací sklenice. Tento starodávný způsob je označován jako švýcarský.
Recept na třešňový kompot
Suroviny: třešně, 1 l vody, 200 g cukru
Technologický postup: Třešně přebereme, otrháme stopky, propláchneme ve vodě a dáme na utěrku okapat. Umyjeme sklenice a dáme také odkapat. Víčka vyvaříme ve vodě se lžičkou soli a opláchneme nebo pokapeme rumem. Uvaříme cukerný roztok. Na 1 litr vody dáváme 200–300 g cukru. Do umytých, odkapaných sklenic třešně nasypeme, protřepeme a ještě doplníme. Sklenice zalijeme mírně vychladlým cukerným roztokem asi 2 cm pod okraj sklenice. Sklenice pečlivě uzavřeme a naskládáme do širšího kastrolu. Do kastrolu nalijeme vodu do necelé poloviny výšky sklenic a vaříme při 85 °C 20 minut. Sklenice ve vodě necháváme, dokud voda téměř nevychladne. Poté vyndáme, nejlépe položíme opět na utěrku dnem vzhůru, ať zjistíme, zda je sklenice dobře uzavřena. Skladujeme lépe v temnu.
Suroviny: 1 kg třešní, 1 kg cukru a 100 ml šťávy z rybízu
Technologický postup: Třešně odpeckujeme, odvážíme, vložíme do hrnce a na každý kilogram třešní dáme 100 g rybízové šťávy z čerstvého rybízu. Čím méně zralý rybíz, tím lépe. Třešně rozmixujeme (musí zůstat i kousky) a dáme vařit. Když se trochu rozvaří a hmota je horká, přidáme cukr a řádně rozvaříme. Džem přivedeme k varu a za občasného míchání vaříme, dokud není džem hotový k nalití do sklenice, a to je velmi důležitý okamžik, který je těžké správně určit. Lze použít želírovací zkoušku, kdy kápneme kapku džemu do skleničky s vodou, a pokud se roztříští, ještě je třeba vařit. Třešně mají na rozdíl například od rybízu či jahod velmi málo přirozeného pektinu, proto také přidáváme šťávu z rybízu a želírování trvá mnohem déle než například právě u jahod. Pokud bychom chtěli, aby byla ukončena želírovací zkouška skutečně poctivě a kapka džemu se vůbec netříštila, bude to trvat velmi dlouho. U třešní se volí střední cesta, kdy není sice džem zcela tuhý, tuhne ještě během zrání ve sklenici, ale na chlebu drží. Správný okamžik lití do sklenic je ten, kdy se již na hrnci objevuje nad hladinou džemu zeželírovaná vrstva a kapička džemu vhozená do vody se tříští o mnoho méně než na počátku. Stále se však ještě tříští. Je to zhruba hodinu a půl po začátku varu. Záleží samozřejmě na množství a velikosti hrnce. Hodina a půl je to v případě džemu ze šesti kilogramů třešní. Po úspěšném zeželírování následuje nalití do pečlivě vymytých sklenic, zavíčkování a zavaření ve vodě horké 96 °C po dobu 6–10 minut.
V naší poradně s názvem KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Je možné Komuli zkrátit aspoň o polovinu již na podzim a na jaře opět do požadované velikosti ? Obávám se rozlomení přes zimu.Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když komuli ostříháte na podzim, tak nejspíše přes zimu zemře. Pokud potřebujete komuli výrazně prořezat, tak první polovinu délky zkraťte v březnu a druhou polovinu v březnu následujícího roku.
Třešně nesnášejí příliš hluboký řez a přísné tvarování. Tvarují se proto jen v nejnutnější míře, kdy se odstraňují konkurenční výhony, zakracují se kosterní větve do jedné roviny, vystříhávají se přebytečné výhony a v době vegetace letorosty zahušťující korunu. Správně zapěstovaná koruna třešně má mít tři až čtyři základní větve a terminál, který může být v pozdějších letech sesazen na některou vhodnou postranní větev. Větve mají vyrůstat od hlavní osy pod úhlem alespoň 45°. Ostrý úhel nasazení větví podporuje výskyt klejotoku a vylamování větví. I udržovací řez je nutné omezit jen na nejnutnější míru, přírůstky se tedy zkracují, jen pokud jsou delší než 60 cm. Třešně s nápadně vyvinutým středním kmenem lze snížit asi o třetinu, aby se strom udržel v požadované výšce. Nejvhodnější doba pro sesazení vrcholové části koruny je v době počátku rozkvětu stromu. Pro zlepšení zdravotního stavu třešní je možné použít takzvaný Zahnův řez. Řez ovocných stromů po výsadbě není nutný.
Správný způsob řezu závisí také na stáří stromu. Jinak se řeže mladá švestka po výsadbě a jinak starý strom, který roste na zahradě několik desítek let.
Řez po výsadbě
Po výsadbě mladého stromku je cílem vytvořit základní tvar koruny. Strom má obvykle několik hlavních větví, které budou tvořit kostru budoucí koruny.
Při prvním řezu se větve zkracují tak, aby byl růst vyrovnaný a koruna měla dostatek prostoru.
odstranit slabé nebo poškozené větve
ponechat několik silnějších větví jako základ koruny
upravit jejich délku tak, aby strom rostl vyrovnaně
Mladá švestka
V prvních letech po výsadbě je hlavním cílem vytvořit stabilní korunu. Větve by měly mít dostatek prostoru a neměly by se vzájemně překrývat.
Řez mladých stromů je obvykle mírný. Odstraňují se především:
větve rostoucí dovnitř koruny
příliš slabé výhony
větve, které se kříží
Důležité je také udržovat otevřený střed koruny, aby se dovnitř dostávalo světlo.
Plodící strom
U stromu, který již pravidelně plodí, je cílem udržovat rovnováhu mezi růstem a plodností. Pokud je koruna příliš hustá, plody se postupně přesouvají na konce větví.
Prosvětlovací řez pomáhá zajistit, aby se světlo dostalo i do vnitřní části stromu.
odstranit větve rostoucí dovnitř koruny
zkrátit příliš dlouhé větve
odstranit některé vlky
Takový zásah je vhodné provádět především během léta.
Starý strom
Staré švestky mohou být vysoké a často mají hustou korunu. Plody se pak objevují hlavně v horní části stromu.
Při obnově starého stromu je důležité postupovat opatrně. Radikální zásah může strom silně oslabit.
Postupná obnova může vypadat například takto:
první rok odstranit několik nejstarších větví
druhý rok upravit tvar koruny
třetí rok stabilizovat růst
Díky tomuto postupnému přístupu se strom dokáže lépe přizpůsobit změnám.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Steinmetzova.
Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová
Tuhle chybu jsem si musel bohužel zažít na vlastní kůži. První rok, kdy jsem se rozhodl „řešit postřik slivoní“, jsem to vzal hodně zjednodušeně.
Koupil jsem běžný postřik v hobby marketu, přečetl návod a aplikoval ho někdy v dubnu. Přesný termín jsem neřešil – bylo hezky, tak jsem šel stříkat.
Na první pohled to vypadalo slibně. Strom krásně kvetl, nasadil hodně plodů a já měl pocit, že jsem udělal maximum.
Pak přišel červen a první šok.
Začaly padat malé švestky. Nejdřív pár kusů, pak desítky. Když jsem jednu rozkrojil, byla uvnitř larva. To byl moment, kdy mi došlo, že je něco špatně.
Jenže tím to neskončilo.
V létě, když švestky dozrávaly, byla situace ještě horší. Prakticky každá druhá švestka měla uvnitř červa. Některé byly nahnilé, jiné jen „lehce napadené“, ale výsledek byl stejný – úroda byla nepoužitelná.
Realita: Z přibližně 15 kg úrody jsem využil sotva 3 kg.
Začal jsem pátrat, kde je chyba. A narazil jsem na zásadní věc – existují dva hlavní škůdci, ne jeden.
Najednou mi začalo dávat smysl:
časné opadávání plodů = pilatka
červi v dozrálých švestkách = obaleč
Já jsem ale stříkal jen jednou – a navíc ve špatný čas.
Další chyba byla, že jsem vůbec neřešil opakování postřiku. Bral jsem to jako jednorázovou akci. Jenže realita je, že ochrana musí být rozložená v čase.
Tahle zkušenost byla sice nepříjemná, ale zásadní. Díky ní jsem změnil přístup a další rok už jsem postupoval úplně jinak.
A právě ten rozdíl vám ukážu v dalších částech.
Popis fotografie: Rozkrojená švestka s larvou uvnitř – typický příklad napadení obalečem.
V naší poradně s názvem ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dužíkova eliška.
Jak se rozmnožují kanadské borůvky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
Jedná se o původní českou odrůdu, která byla vyšlechtěna v Ostroměři na počátku minulého století. Stromy rostou v prvních letech velmi bujně, v plné plodnosti středně bujně. Vytváří velké, zahuštěné, kulovité až vysoce kulovité koruny. U stromů je doporučován pravidelný prosvětlovací řez. Kvetou středně raně a jsou cizosprašné. Mezi vhodné opylovače patří odrůdy Burlat, Kaštánka, Napoleonova a Rivan.
Plod je středně velký až větší, průměrná hmotnost se pohybuje kolem 6 g. Tvar je srdčitý se zploštělou břišní stranou. Slupka je tmavě červené barvy, lesklá. Stopka je dlouhá, dobře se odděluje od plodu. Dužnina je tmavě červená, měkčí (srdcovka), velmi šťavnatá, chuť má navinule sladkou, aromatickou, velmi dobrou. Šťáva v plné zralosti plodů dobře barví. Plody jsou vhodné především pro přímý konzum.
Plodnost je raná, velmi vysoká a pravidelná. Patří k nejplodnějším raným odrůdám současného sortimentu. Stromy dobře odolávají zimním mrazům, květy jsou středně citlivé k pozdním jarním mrazíkům. Jako raná třešeň není napadána vrtulí třešňovou. Výskyt moniliózy bývá středně silný. V době dešťů – zvláště v přezrálém stavu – plody snadno pukají.
Pro pěstitelské tvary čtvrtkmen nebo polokmen jsou vhodné podnože ptáčnice nebo Colt. Třešně zrají v takzvaném 2. třešňovém týdnu, plody je možno sklízet již ve světle červeném stavu, kdy poměrně dobře snášejí transport. Přezrálé plody se snadno otlačují.
Jde o odrůdu vhodnou do lehčích a dostatečně vlhkých půd. Svou kvalitou plodů vyhovuje jak pro samozásobení, tak i pro tržní účely. Významnou vlastností pro pěstitele je, že má poměrně dlouhé konzumní období.
V podstatě se jedná o jakoukoliv tekutinu a ovoce, protože setká-li se ovocný cukr z ovoce s tekutinou, dochází ke kvašení, přičemž vznikají plyny. Projevem může být buď pouze bolest břicha, nebo zvracení a průjmy. Pokud přidáme mléčné výrobky, mléko proces kvašení ještě zintenzivní. Stejnou reakci jako třešně mohou vyvolat také například jahody, meloun, angrešt, rybíz.
Problém spočívá v tom, že se tekutina v žaludku setká s ovocnými cukry, celé to začne kvasit a začnou se tvořit plyny. Pokud sníte dostatek třešní a vypijete dostatek vody, téměř jistě si přivodíte nepříjemnou bolest břicha (žaludku). Vysoká koncentrace plynů a kvašení může vyvolat zvracení, anebo se rovnou vydá směrem dolů, což se projeví průjmem. Když místo vody přidáte do hry mléčné výrobky (mléko či nedejbože mléčné kysané produkty), celý průběh bude ještě horší.
Podobná reakce vás čeká i v případě, kdy se ovoce přejíte. Takže i tady platí: všeho s mírou! Obyčejně takové pokusy končí velmi nepříjemně, nejde většinou o ohrožení života, ovšem jednu výjimku zde najdeme: pozor na malé děti – ty by takové experimenty mohly odnést i hospitalizací v nemocnici.
