V našem zeměpisném pásmu není bohužel rozmarýn schopný ve venkovním prostředí přezimovat, a tak se zde pěstuje jako přenosná nádobová rostlina. Proto chcete-li jej vysadit přes léto do zahrady, je vhodnější ho do záhonu umístit i s květináčem, snadněji se vám bude vyjímat z půdy.
V místnosti uvítá světlé místo, ovšem nesmí být vystaven průvanu. Přes léto bude rozmarýnu lépe na balkoně, terase, zkrátka venku. Neměli bychom ho však vysazovat do volné půdy. Ve volné půdě mu obvykle natolik narostlou kořeny, že pak rostlina nemusí zvládnout opětovné přesazení do nádoby, dokonce by mohla uhynout. Mnohem lepší variantou je zapustit rozmarýn i s nádobou do země, a to na slunném a zároveň závětrném místě. Před příchodem prvních mrazíků je nutné rostlinu přenést na bezmrazé místo. Rozmarýn můžeme snadno množit řízkováním.
Rozmarýn je třeba zalévat opatrně. Nesnáší přemokření! Přihnojování roztokem tekutého hnojiva je dostačující 1x za 3 týdny. Průběžně konzumované rostliny nehnojíme anebo jejich růst podporujeme pouze bylinnými výluhy či maceráty. Na konci léta začneme zálivku omezovat. Díky tomu nové výhonky lépe zdřevnatí a další rok hezky pokvetou.
Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů Celsia, je dobré rozmarýn nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť mu zde škodí příliš suchý vzduch. Dobré je 2x za měsíc rostlinu osprchovat. Přes léto se rostlina umístí ven, tam se jí bude dařit.
Na jaře je třeba rozmarýn přesadit do nové zeminy, ale do stejně velkého květináče. Rostlinám se bude dařit stejně dobře ve směsi zahradní zeminy, listovky a písku jako v hlinitém substrátu smíchaném s drobným štěrkem v poměru 2 : 1. Při přesazování zkrátíme kořeny, a to asi o třetinu – rostlina je zvyklá vytvářet velmi bohatý kořenový systém. Z kořenů se snažíme odstranit zároveň co nejvíce původní zeminy. Po přesazení počítáme s poměrně velkými přírůstky zelené hmoty. Jestliže rozmarýn ponecháme i nadále na okenním parapetu, otáčíme jej pravidelně, jen tak mu zaručíme rovnoměrný růst. Rozmarýn kvete od pozdního jara až do začátku léta, nejčastěji krásnými modrofialovými květy. Pěstuje-li se venku, je silným lákadlem pro včely a hmyz.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů, je dobré rozmarýnu nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť zde škodí příliš suchý vzduch, navíc je dobré 2x měsíčně rostlinu osprchovat. Přes léto dáte rozmarýn ven a máte vyhráno. (Podobné nároky na pěstování má také další pokojová léčivka na žlučník – ožanka kočičí.)
Semena této rozmarýnu zasejeme nejlépe časně na jaře (v únoru a březnu), kdy sluníčko sílí a den se prodlužuje. Rozmarýn je aromatický keř pocházející z nehostinných oblastí Středomoří. Původ bylinky jasně naznačuje, jak by měl vypadat i substrát k pěstování rozmarýnu: neměl by být těžký, přespříliš výživný a přemokřený. Klíčivost semen rozmarýnu závisí na jakosti, stáří (nejkvalitnější jsou čerstvá semena) a způsobu skladování. Obecně vzato mají semínka rozmarýnu nízkou klíčivost. Může pomoct ale jeden trik: semena umístíme do mělké misky a zalijeme vodou. Namočená je necháme několik hodin. Semena rozmarýnu absorbují vodu, a tím můžeme klíčivost osiva zlepšit. Sadbovač naplníme substrátem (aby nebyl příliš těžký, vylepšíme jej pískem) a do každého žlábku či kelímku sejeme několik semen – zvýšíme tak šanci, že nám v každém vyroste sazenička. Zasypeme asi 0,5cm vrstvou substrátu, pokropíme rozprašovačem a zakryjeme plastovým obalem, abychom vytvořili mikroklima. Ideální teplota pro klíčení semen je okolo 25–30 °C. Po 4 až 8 týdnech uvidíte, jak sazeničky rozmarýnu začínají vyrůstat z hlíny. K přesazování budou rostlinky přichystané, až budou asi 7,5 cm vysoké, většinou v červnu. Semena rozmarýnu klíčí opravdu dlouho, a tak kdo nemá dostatek trpělivosti nebo s pěstováním voňavé bylinky začne pozdě, ať si raději koupí sazenice v dobrém zahradnictví. Do hliněného květináče s alespoň jedním odtokovým otvorem (rozmarýn nesnáší zamokření, kořeny by uhnívaly) nasypeme dobře odvodněný substrát (nejlépe s hrubým pískem) a sazenici zasadíme i s hlínou okolo bylinky.
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Rozmarýn tvoří pěkné polodřevnaté keříky, které při pravidelném zastříhávání košatí a lze je velmi snadno tvarovat i jako bonsai. Měkké přírůstky se mohou zaštipovat, nejsou totiž schopny dobře přezimovat. Mladé výhonky se také někdy stávají terčem úroku mšic. Jejich zastřižením se tomu obvykle vyhneme, a navíc tím podpoříme košatý růst celé rostliny. Jestliže k napadení mšicemi přece jen dojde, použijeme na obranu mýdlový roztok. Necháme chvíli působit a následně rostlinu dobře opláchneme.
Rozmarýn je vytrvalý stálezelený keř s čárkovitými tmavozelenými a na rubu šedoplstnatými listy, z jejichž úžlabí vyrůstají drobné modravé či nafialovělé květy. U šlechtěných druhů bývají i bílé nebo růžové. Ačkoliv se rozmarýn pěstuje běžně v květináčích, v příznivých podmínkách může dorůst až do výšky 1,5 metru. Lze jej velmi dobře tvarovat zaštipováním i stříháním větviček. Záleží na druhu i vaší fantazii. Můžete ho pěstovat jako keřík nebo stromek tvarovaný například do pyramidy. Lze z něj rovněž poměrně snadno a rychle vytvořit krásnou bonsaj, neboť jeho kmínek brzy rozpraská a zvrásní, což navodí iluzi vyššího stáří.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.
Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie
Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.
Dělení bylinek podle umístění ve spirále:
Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Jandová.
Mám katalpu již několik let.Letos kvetla po druhé.Ale zajímalo by mě kdy by se měla stříhat ,aby příští rok kvetla.Mám pocit ,že když ji ostříhám tak pak následující rok nekvete ,až další. To kvete na starších větvích nebo na nových? Četla jsem ,že se má stříhat v dubnu,to nevadí na květ?
Strom je to nádherný,i když nekvete má krásný ,ohromný listy tak v zahradě udělá parádu i bez květu.Květ má nádherný tak bych chtěla ,aby mě i kvetla.Jelikož roste docela rychle ,každý rok narostou větve hnedle 2 metry,tak ji musím ostříhat.
Děkuji za odpověď ,kdo má s katalpou zkušenosti. Jandová
Pokud i přes varování necháte rozmarýn venku, zkuste jej alespoň zakrýt velkou vrstvou chvojí. Ani tak ovšem nebudete mít jistotu, že vám rozmarýn přezimuje.
Pro přezimování v nádobách je vhodný sklep i zimní zahrada. Můžete jej ale klidně ponechat i na okenním parapetu. Rozmarýn je schopen dobře přezimovat při teplotách okolo 10 °C. Může být uskladněn přes zimu jako muškáty a společně s nimi také přezimovat. V zimním období je nutné zálivku omezit na minimum. Zalévejte jen tak, aby nevyschl kořenový bal. Přes zimu se doporučuje dopřát rostlinám vegetační klid. Rozmarýn ponechaný v bytě na okenním parapetu poslouží jako bylina, kterou lze kdykoli využít v čerstvé formě pro přípravu nejrůznějších pokrmů. V teplých panelákových bytech si poradí i s teplotami okolo 22 °C, bude ale potřebovat větrání. V případě potřeby přidejte i na zálivce. Tu musíte vždy uzpůsobit teplotním podmínkám na daném místě.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VINNÉ RÉVY NÁVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
chtela bych vedet jestli se muze strihat vino po sklizni nebo jenom na jare a na kolik ocek .
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vinná réva se zkracuje v zimě nebo v brzkém jaru. Obvykle po skončení nejsilnějších mrazů. Je to proto, aby z řezných ran nevytékala tekutina, která by byla vstupní branou pro indekce. Po sklizni můžete zkracovat taky, ale s vyšším rizikem nákazy. Zkracovat můžete na tři až pět oček.
Jak jsem zmínil, můj rozmarýn má venku problém jen zřídka. V parných létech se mu daří, i když ho zapomenu důsledně zalévat a neustále mě udivuje svým vzrůstem. Ale jakmile ho přinesu dovnitř, začne odpočítávání.
Když přenášíte rozmarýn na zimní sezónu dovnitř, je důležité poskytnout dostatečně velkou nádobu, nejlépe třílitrovou velikost pro rostlinu vysokou 30 cm. A větší květináče pro větší rostliny.
Pro přesazení použijte novou výsadbovou směs určenou pro pokojové rostliny. Nedoporučuje se recyklovat zeminu, stejně jako využívat zahradní zeminu. Obě přinesou k rostlinám škůdce a choroby, ať už jde o rozmarýn nebo jakékoli jiné rostliny, které můžete mít uvnitř.
Po postupné aklimatizaci rostliny rozmarýnu na vnitřní klima ji udržujte na co největším slunci. Pokud to není možné, jako například tady v Polabí, kde máme v zimě sotva 6 hodin slabého slunečního svitu, přidejte umělé osvětlení. Miluji nové LED diody, které lze připevnit na květináče nebo stoly a které mají pohyblivé nohy, abyste světla umístili tam, kde je potřebujete. Jak takové moderní osvětlení rostlin vypadá a kolik stojí, se můžete podívat tady: osvětlení pro rostliny cena.
Důsledně zalévejte, ale nepřehánějte to. Rozmarýn spíše přežije mírné sucho než přemokření. Pokud příliš vyschnou, dají najevo svou nelibost tím, že budou vypadat jako vysušený vánoční stromeček. Při zalévání také nestříkejte na listy, zejména studenou vodu. To rostlinu šokuje. Nejlepší je použít k zalévání rozmarýnu odstátou vodu pokojové teploty.
Rozmarýn a tymián patří mezi trsnaté druhy bylinek. Velikost nádoby volte podle toho, co v ní chcete pěstovat. Do truhlíku o délce asi 30 cm se vejdou 3 slaběji rostoucí bylinky (jako jsou pažitka, kopr, petržel, tymián, rozmarýn), do nádoby o délce zhruba 60 cm vysaďte 4 bujněji rostoucí (oregano, šalvěj, libeček, smil italský). Některé bylinky lze přezimovat, a to nejlépe v chladné a světlé místnosti, s omezenou zálivkou. Platí to například o tymiánu a rozmarýnu, tyto bylinky neseřezávejte.
Zastřihování rozmarýnu můžeme provádět celý rok. Rozmarýnový keřík můžete tvarovat dle vlastní fantazie. Prořezávání není pro zdraví rostliny nezbytné, ale keře rozmarýnu mají tendenci narůst celkem velké a zabírat hodně místa na zahradě. Každé jaro přistřihněte větvičky o několik centimetrů, abyste jim pomohli udržet si tvar. Jeho vonící úzké listy propůjčují svou vůni masovým jídlům (jehněčí, vepřové, kuřecí, telecí), omáčkám i polévkám. Větvičky rozmarýnu uchováme na chladném, suchém místě. Rozmarýn můžeme také zmrazit a skladovat v mrazáku, uchovat v octě nebo použít k ochucení oleje a výborného másla. Moderní studie prokázaly blahodárné účinky rozmarýnu například při trávení, vylučování žluči a moči, je účinný také při nadýmání nebo nízkém krevním tlaku. Má antibakteriální i antimykotické účinky, podněcuje aktivitu centrálního nervového systému, dýchacích cest, rozmarýnový olej stimuluje krevní oběh pokožky, působí proti křečím, a dokonce předchází rozvoji některých typů rakoviny. Je třeba ale dávat pozor, protože konzumace velkého množství rozmarýnu může zdraví naopak škodit.
Rozmarýn má rád propustnou půdu (neutrální nebo mírně zásaditou), nesnáší přelévání, ale nesmí ani zaschnout. Prospívá mu slunné, světlé a teplé stanoviště. Chladnější podmínky spojené zároveň s vyšší vlhkostí nejsou pro něj dobré. Proto je vhodné pěstovat ho v přenosných nádobách, květináčích nebo truhlících, a když tyto podmínky v průběhu roku nastanou, jednoduše ho přenést do skleníku nebo domů za okno. Vlhko je úhlavním nepřítelem rozmarýnu. Přemokření nesnáší a může vést až k úhynu rostliny. Venku se mu tedy daří nejvíce v období od května do září až října. Během vegetačního období je dobré ho přihnojovat.
Popíjení ve formě čaje přináší úlevu při bolestech hlavy způsobené hlavně přepracováním, stresem a nervovým vypětím, přispívá ke klidnému spánku a také zvyšuje koncentraci. Dále pomáhá při nadýmání, křečích v žaludku, upravuje trávení. Má desinfekční, potopudné a močopudné účinky, pomáhá při ženských obtížích a upravuje menstruaci. Má posilující účinky – doporučuje se proto po rekonvalescenci, vhodný je i pro stárnoucí organismus. Podporuje činnost jater, proto jeho přidávání do masitých a tučných pokrmů je nejen chutné, ale pro naše zdraví i velmi prospěšné. Rozmarýn je také jednou z mála bylin, které zvyšují krevní tlak. Odstraňuje pocit chladu v končetinách a tonizuje cévy. Zevně se používá také k čistění mastné pleti a k omývání ekzémů. Ve formě mastí nebo přidáním snítek do koupele se prokrví svaly a pokožka, dojde k odstranění únavy a vy se budete cítit jako znovuzrození. Nedoporučuje se ho užívat v těhotenství, v době kojení, vynechat by ho měly raději i děti do pěti let.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Aromatický rozmarýn se využívá při přípravě masových jídel, která výborně dochutí. Ať už je to skopové, ryby nebo drůbež. Neexistovala by bez něho francouzská kuchyně. Je důležitou součástí provensálského koření. Výborně se hodí také na ochucení nádivek, marinád, sýrových a zeleninových pokrmů, přidat ho můžete do zapečených brambor nebo na pečené brambory, na pizzu, nic nezkazíte ani přidáním do těstovin. V malém množství ho můžete přisypat i do džemů a likérů, které tím získají neotřelou chuť. Ponořením snítky čerstvého rozmarýnu do oleje nebo octa získáte následně skvělé dochucovadlo zeleninových salátů. Vzhledem k jeho silnému aroma a nahořklé, kořenité chuti to ale s dávkováním nepřehánějte. Doporučená dávka je jedna lžička sušeného koření do pokrmu pro čtyři osoby. Ve větším množství může působit až opojně.
V naší poradně s názvem RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.
Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nechte růst bez střihu. Pokud se vyvíjí symetricky do šířky i výšky, tak nemusíte stříhat. Jinak jen tvarujte podle svých představ a prostorových možností.
Rozmarýn je nenáročný jako kterákoli jiná bylinka. Má rád slunné stanoviště, toleruje ale i stín, daří se mu v dobře propustné a spíše chudší, dobře odvodněné, ale dostatečně vlhké půdě s pH mezi 6 a 7. Potřebuje chránit před prudkým větrem, proto se mu bude při pěstování v květináči na parapetu v bytě, na balkoně nebo terase dařit. Pokud jej pěstujete venku, pak nejlépe v teplejších částech zahrady, třeba u jižní stěny domu. V prvním roce roste pomalu, ale v tom druhém nabírá na síle. Na jaře a v létě vytváří drobné kvítky.
Rozmarýn je ceněnou bylinou a kořením, a to pro svou výraznou vůni a chuť. K sušení a léčebným účelům se sbírají od května do srpna jeho úzké šedozelené čárkovité lístky, které se suší za temna na síťových platech a uchovávají se ve sklenicích s uzavíratelným víčkem. Nejvhodnější je sbírat ještě mladé a ohebné listy. Podobně jako u jiných bylinek i u rozmarýnu platí, že by se neměl užívat ve velkých dávkách.
V kuchyni nachází své uplatnění jak čerstvé, tak sušené rozmarýnové lístky. Mají jemnou kafrovou vůni a hořce štiplavou chuť. Díky svému aroma se hodí pro dochucování ryb, zvěřiny, pečeného masa. Skvěle chutnají i na grilovaných rajčatech anebo v mletém mase. Rozmarýn je vhodný rovněž do salátů, pizzy, marinád, těstovin, zapékaných brambor, zeleniny, bylinkového másla, do polévek, ke grilování a na výrobu rozmarýnového vína. Jeho velkým plus je podpora trávení a také to, že omezuje nadýmání.
Výrazné aroma této byliny ji předurčuje také k využití do vonných potpourri směsí. Dalším možným způsobem použití je přísada do koupelových solí a olejů. Pozitivně působí na tělo zejména při revmatických bolestech.
Ve svém příspěvku CIM ZALEVAT MODROU ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana cerna.
Dobry den, dostala jsem modrou orchidej a nevim cim ji zalevat aby rostla modre. Dekuji za odpovet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.
Ráda bych se zeptala, co mám dělat poté, co mi orchidej odkvete. Co děláte s těmi uschlými stonky? Dočetla jsem se, že se prý nemusí stříhat, že časem odpadnou sami. Nemůže to ale rostlinku vyčerpávat? A kdybych ho chtěla odstřihnout, tak v jakém místě je to nejlepší?
Venkovní pěstování rozmarýnu na zahradě s sebou nese riziko vymrznutí. Mírné zimy sice pod důkladnou přikrývkou rostlina přežít může, ale zaručit její mnohaleté prospívání nelze. Lepší je proto pěstovat rozmarýn v nádobách, ve kterých vypadá velmi pěkně, a v zimě jej přechovávat na světlém (je stálezelený), ale bezmrazém místě.
V létě je tedy pro rozmarýn ideální pobyt venku, na slunném, závětrném stanovišti, v zimě pak odpočinek při teplotě mezi 5–15 °C. Prospívá i celoročně v bytě, pokud mu zajistíme vyšší vzdušnou vlhkost například rosením. Rostlině svědčí velmi propustná půda, raději neutrální či mírně zásaditá. Nesnáší přelévání, ale nesmí ani zaschnout. Snadno se rozmnožuje vrcholovými řízky.
K trhání rozmarýnu použijte zahradní nůžky. Jedině tak budete mít jistotu, že získáte celistvou větvičku. Rozmarýn se totiž velmi těžko trhá a v ruce často zůstanou pouze lístky a na keříku naštípnuté větvičky, a to určitě nechcete.
