Zajímáte se o téma STROMKOVÉ JAHODY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Jahody bezesporu patří k nejoblíbenějším druhům ovoce. V současné době již neexistuje žádný unifikovaný druh jahod, jak tomu bylo do značné míry v dobách minulých. K hitům posledních let patří například hybridní převislé jahody, které můžete pěstovat i na balkoně, na pergolách nebo okenních parapetech. Necháte-li se inspirovat našimi radami, můžete se těšit na bohatou úrodu.
Pěstování převislých jahod
Jahody lze pěstovat ze semen nebo vysazovat přímo sazenice. Asi největší výhodou pěstování jahodníků ze semen je to, že semena a samotné rostliny jsou vždy zdravé, nezavlečou vám na zahrádku žádnou chorobu, jak by se to mohlo stát u sazenic. Výsadbu jahod je třeba provést včas, ať už jde o převislé jahody, popínavé jahody, nebo klasické jahody. Ideální dobou pro vysazení jahod je jak podzim, tak i období na jaře. U jahodníků je velmi důležité, aby pořádně zakořenily. Jestliže se tak nestane, pak je rostlina předurčena k zániku.
Nejlepší doba pro výsadbu a přesazování převislých jahod je časné jaro. Ale platí, že rostliny v kontejnerech je možné vysazovat celoročně. Pro sadbu používejte vždy dostatečně velké nádoby. Čím větší objem zeminy bude v nádobě k dispozici, tím lépe budou jahodníky růst. Nezapomeňte na to, aby byly v nádobě dostatečně velké otvory pro odtok přebytečné vody a na dně asi 5 cm silná drenážní vrstva (například hrubý štěrk). Na tuto drenážní vrstvu položte netkanou textilii (běžně používanou například při pěstování zeleniny), aby se zemina nemohla smísit s drenážní vrstvou. Jako zeminu k sázení použijte nejlépe hotový substrát, který je k dostání v každém zahradnictví nebo větším supermarketu. Jahody vysazujte do truhlíků či velkých květináčů asi 30 cm od sebe.
Převislé jahody pěstované v květináčích či truhlících vyžadují mírné zastínění, aby nedošlo k přehřátí kořenového systému. Důležité je také pravidelnější přihnojování během vegetace a pravidelná zálivka. Plody nenechávejte přezrát, vypadají na rostlině sice hezky, ale postupně ztrácejí chuť.
Při pěstování převislých jahodníků v květináči dbejte na to, aby byla půda vždy rovnoměrně vlhká, jinak rostliny reagují přerušením růstu. Proto, a to zejména po výsadbě a až do okamžiku, kdy jahodník začne růst, soustavně zajišťujte mírnou vlhkost půdy. Nikdy však nezalévejte listy, plody a srdíčko rostliny, předejdete tak tvorbě plísňových infekcí a hnilobě.
Sklizeň plodů bude možná od května do prvních mrazů. Pro požadovaný růst jahodníku je nutné první květy odstranit. Tento krok bude rostlinu stimulovat k nárůstu šlahounů, na nichž se postupně po jednotlivých patrech bude vytvářet velké množství plodů. Na rostlině ale ponechte maximálně 3–4 silné šlahouny. Později přirůstající šlahouny odstraňte, jahody tak budou větší, chutnější a rostlina začne dříve plodit na vzdálenějších patrech. Při dobré péči mohou mít šlahouny až 5 pater a dosahovat délky více než 150 cm. Ale doporučuje se na každém šlahounu ponechat pouze tři patra.
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Jahodový koláč s tvarohem a pudinkem
Ingredience na těsto: 300 g polohrubé mouky, 100 g cukru moučka, 100 g másla nebo Hery, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 dl mléka dle potřeby
Ingredience na náplň: 1/2 kg tvarohu, 2 dl mléka, 1 vanilkový cukr, 200 g cukru, 2 vanilkové pudinky (jsou vhodné i ovocné), 2 vejce
Ve svém příspěvku PŘEVISLÉ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Auerová.
Mám převislý jahodník v truhlíku, stále ještě plodí. Jak ho mám uchovat přes zimu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Smola.
Dobrý den. Mám každý rok převislé jahody v truhlících na oknech a tam se jim velice daří.V každém 4 rostliny. Následně nechám růst pouze jeden šlahoun z každé a na něm jenom první odnož a pod ní odstřihnu.V polovině září truhlíky opatrně vyklopím na záhon a protože je to jeden celek,nožem rozkrájím na jednotlivé rostliny,/moc se s tím nemažu / a zasadím klasicky do záhonu.Odnože nestříhám ale sázím poblíž mateř.rostliny a upevním kovovou spojkou do hlíny.Zaliji a průběžně chodím odstraňovat nové květy aby se jahody nevysilovaly a získaly sílu na zimu.Takto stráví zimní období a koncem dubna je vyryji a s novým substrátem vrátím do truhlíků.Mateřské rostliny používám dva až tři roky.Funguje to,žádné nezmrzly a odnože už dostali známí i sousedé .
Korunky stromkových růží k zazimování odlistíme, zkrátíme o nevyzrálé konce výhonů a stáhneme motouzem. Mladší stromkové růže můžeme ohnout bez obav, zvláště byly-li již trochu šikmo zasazeny. Pokládáme je opatrně, abychom je nevylomili na kořenovém krčku nebo v místě případného poranění kmene. Dbáme na to, aby takové zajizvené místo bylo na spodu oblouku. Jednou rukou přidržujeme kmen v blízkosti kořenového krčku a druhou rukou pomalu ohýbáme kmínek dolů, vždy směrem přes čípek zbylý po řezu. Pod korunou upevníme kmen k zemi zkříženými tyčkami nebo háčkem. Chceme-li šetřit dřevěný kůl, vytáhneme jej, a přes zimu nahradíme krátkým kolíkem označujícím díru.
V lehké propustné půdě můžeme pro korunku vyhloubit jamku, ale kde je půda těžší, raději ji klademe na povrch půdy, protože v jamce by se mohla zadržovat voda. Korunku dobře prosypeme ornicí a pokryjeme ještě do výše asi 20 cm nad korunkou, hlavně nad místem očkování. Obalujeme také kmínek a ornici nahrneme nad kořeny. Chráníme tak kmen nejen před mrazem a kolísáním teplot, ale i před případným okusem zvěří. Za silných mrazů chráníme takto ošetřené růže ještě krytem z chvojí.
Obtížnější je ochrana starších stromkových růží se silnými kmeny, které již nelze ohnout a které mají urostlé těžké koruny. Ohnutí je spojeno s nebezpečím zlomu, proto je nutné přezimovat růži buď nastojato, nebo položit kmen. Zdravá růže nepoškozená mrazem si vytvoří na jaře po zpětném usazení brzy zase dostatek nových kořínků.
Kdo chce chránit neohebné stojící stromky obalem, musí k tomu použít vzdušný, lehký a suchý materiál. Nikdy nepoužíváme nepropustnou fólii nebo impregnovaný papír, pod kterými za slunného počasí stoupne vysoko teplota a následující pokles v noci růže tím více poškodí. Nejlepší ochranou nejen proti mrazu, ale i proti vylomení větrem nebo tíhou sněhu je šikmo zarazit tři tyče jako jehlan nad růží, která stojí v jeho středu. Koruna se sváže dohromady, vše se vyplní a obalí slámou nebo senem a pevně sváže dráty. Vždy se také obalí kmen, například propustnou pytlovinou.
Starost o přezimování jahod začíná v podstatě už po jejich sklizni. Správné zazimování jahodníku je důležité nejen pro jeho samotné přežití do další sezony, ale i pro případnou eliminaci nejrůznějších chorob a škůdců. Nejčastěji dochází k poškození jahodníku vymrznutím, když v hloubce kořenového systému teplota klesne pod -15 stupňů Celsia. Pokud je kořenový systém bohatý a zdravý a teplota neklesne pod zmiňovaných -15 °C, jahodník je schopen zimu přečkat bez úhony. Dost důležitým opatřením před zimou je zamezení výskytu chorob a škůdců odstraněním listů asi pět centimetrů nad srdíčkem. Napadené a staré listy je nutné obrat a zlikvidovat.
Jak ošetřit jahody na podzim?
Přezimování převislých jahodníků je problematické, a pokud nemáte k dispozici nic jiného než balkon a nemůžete je zapustit do záhonu, většinou se s nimi musíte rozloučit. Tyto jahodníky je totiž nutné na zimu zasadit do záhonu. Před zazimováním je zapotřebí zakrátit výhony. Dokud není mráz, jahody občas mírně zalévejte, aby zemina zcela nevyschla. Velkým nepřítelem této skupiny rostlin je totiž sucho. A také v zimě, je-li tomu půda přístupná, musíme zalévat. Nejlépe ještě před zimou, nebo už v době, když noční teploty klesají pod bod mrazu, proveďte jednu pořádnou zálivku. V mnoha případech škody během zimy obvykle nezpůsobí mráz, ale chybějící vlhkost. Mráz totiž odnímá půdě vodu. Rovněž neškodí zakrýt jahodníky přes zimu chvojím. Na jaře jahody přesaďte do nové zeminy. Jakmile je přenesete z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízněte do požadovaného tvaru.
Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Popínavé jahody v pravém smyslu slova neexistují, jedná se o vybrané druhy jahod, které mají bohaté výhony, jež je nutno vyvazovat k opoře. Samotné jahody nemají žádný druh úponů, jimiž by se mohly k opoře samy pnout (jedná se spíše o převislé). Aby jahody dobře plodily, je třeba velmi dobrá zálivka a hnojení, z chudé půdy vám jahody nevyrostou, i když budete mít zvolenou správnou odrůdu. Při nákupu „popínavých“ jahod dejte pozor, co vlastně kupujete.
Mara de bois
Má latinský název Mara de bois, je to stáleplodící odrůda francouzského původu, kříženec druhů Gento x Ostara x Red gauntlet x Korona. Plody jsou střední, mají kulovitý tvar a středně červenou barvu. Kalich se dobře odděluje, chuť je středně sladká. Sklizeň z 10 m2 činí obvykle 14 až 20 kg. Odnožovací schopnost je střední. Nejdříve dává menší plody, později jsou již velké a ze sortimentu převislých odrůd je nejlepší. Na bílou skvrnitost listů (houbová choroba) je středně náchylná. Lze ji použít k pěstování na balkónech a na malých prostorách – bohatě plodí. Mladé rostlinky jsou schopné plodit na dlouhých šlahounech, které visí ze závěsného květináče. Pěstovat je lze běžně na záhonech, v závěsných květináčích nebo v květináčích uložených na zemi, což je nejlepší.
Super star
Má latinský název Super star a jde o stáleplodící (převislou) odrůdu německého původu. Plody jsou střední, mají pravidelný kulovitý tvar, středně červené barvy. Kalich se obtížněji odděluje, chuť je sladká, středně aromatická. Sklizeň z 10 m2 je 12 až 14 kg. Odnožovací schopnost je střední. Vůči bílé skvrnitosti listů (houbová choroba) je velmi odolná, díky zdravým listům bujně roste. Mladé rostlinky jsou schopny plodit na dlouhých šlahounech, které visí ze závěsného květináče. Pěstovat ji lze běžně na záhonech, v závěsných květináčích nebo v květináčích uložených na zemi, což je nejlepší.
Ve svém příspěvku PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Já převislé jahody přezimovávám v suterénu s okny. Je tam přes zimu kolem deseti stupňů. Jednou za měsíc to trochu zaleju. Jahody jsou pak zjara pěkně silné a brzy plodí. Na začátku vegetace provedu postřik přípravkem Mospilan 20 SP a začnu pomalu přihnojovat tekutým Cereritem.
Zralé jahody nejprve dobře omyjte a nechte oschnout. Potom odstraňte stopky s lístky a jahody nasypte do studeného, velmi lehce vymaštěného hrnce. Přidejte trošku vody a za stálého míchání prudce vařte do té doby, než se částečně voda odpaří. Potom přisypte po částech cukr smíchaný s Pektogelem, ale dávejte pozor, aby se jahody nepřestaly vařit. Povařte ještě cca 5 minut. Horký jahodový džem přelijte do čistých, nahřátých skleniček, zavíčkujte je a obraťte dnem vzhůru. Jahodový džem nechte takto vychladnout.
Ve svém příspěvku PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,mám dotaz jak stříhat převislé jahody mám na mysli šlahouny,minulý rok na jahodách bylo spoustu šlahounů a nevím zda je vystříhávat nebo zkracovat,byly až l1m dlouhé,děkuji za odpověd,Marie
Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) je strom rostoucí do šířky, který má bílé, do trumpety tvarované květy. Je to takový přírodní slunečník. A navíc, věděli jste, že tento strom odpuzuje komáry a mouchy? Na podzim se její 20 cm dlouhé, srdcovitě tvarované listy zbarví do jasně žluté. Kvete až v dospělosti. Výška při dodání bývá od 80 do 100 cm. Katalpě trubačovité se nejlépe daří na otevřeném prostranství. Zajistěte, aby byl před vysazením její kořenový bal dostatečně vlhký, a to tak, že jej na chvíli ponoříte do nádoby s vlažnou vodou. Připravte si vhodnou jamku v kvalitní, výživné zahradní zemině. Chudou zahradní zeminu vylepšete přidáním kompostu a kravského hnoje. Zasaďte kořenový bal katalpy trubačovité do vhodné hloubky. Vršek kořenů by měl být jen lehce pod povrchem země. Zasaďte stromek vedle pevné stromkové podpěry a zachyťte páskou kolem tyče a kmenu. Zasypejte zeminou a upěchujte. Ihned poté zalijte. Stromek zasaďte na slunné místo.
Jak hlubokou jámu na katalpu
Pro výsadbu katalpy vykopejte jámu dvakrát tak širokou a hlubokou, jako je kořenový bal. Tím zajistíte dostatek prostoru pro uchycení kořenů a podpoříte zdravý růst. Před umístěním stromu do jámy kořeny načechrejte a zasypte prosátou zeminou, přičemž se ujistěte, že horní část kořenového balu je v úrovni okolní země.
Hloubka
Jáma by měla být stejně hluboká jako kořenový bal, aby strom mohl sedět v původní hloubce výsadby a předejít tak problémům s kořeny.
Šířka
Jáma by měla být dvakrát tak široká jako kořenový bal, aby poskytla dostatek prostoru pro roztažení a uchycení kořenů.
Příprava půdy
Zkypřete půdu v oblasti výsadby, přimíchejte kompost nebo jinou organickou hmotu pro zlepšení odvodnění a úrodnosti.
Výsadba
Opatrně vyjměte strom z nádoby, jemně uvolněte všechny zkroucené kořeny a umístěte jej do jámy. Ujistěte se, že horní část kořenového balu je v úrovni země.
Zasypání
Jámu naplňte vykopanou zeminou a jemně ji uduste, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Zalévání
Po výsadbě místo důkladně prolijte, aby se půda usadila a kořeny se hydratovaly.
Mulčování
Kolem základny stromu naneste vrstvu mulče, aby se udržela vlhkost a regulovala teplota půdy.
Podvazování (volitelné)
Pokud je strom vysoký nebo se nachází na větrném místě, může být nutné přivazování k opoře, které poskytne ochranu během počáteční fáze usazování.
Jako pěstitelé růží byste před výsadbou měli znát především typ růstu, s nímž je spojena výška rostliny, a barvu květu. Dále pak tvar květu a jeho plnost, délku a bohatost kvetení, vůni, olistění a řadu dalších estetických hodnot.
Polyantky jsou růže mnohokvěté. Mají v květenstvích dokonce desítky květů, které jsou velké od dvou do pěti centimetrů. Růže jsou vzpřímeného vzrůstu a krátí se před zimou přibližně na polovinu původní výšky, tedy asi na 50 cm.
Čajohybridy jsou velkokvěté růže, které mají květy o průměru 9 cm a více, v květenstvích je jich jen několik. U těchto růží ponechávejte před zimou jen dvě až čtyři očka na základních větvích. Z metrové růže vám zbude třeba jen 15 cm. Vypadá to nemilosrdně, ale převážná většina dřeva se opravdu odstranit musí. Jenom tak tyto růže budou po mnoho let přinášet velké a kvalitní květy, neporostou do nežádoucí výšky, a také nezmrznou.
Floribundy jsou růže mnohokvěté. Květenství na lodyze mají obvykle složeno ze 4 až 9 květů, ale jednotlivé květy jsou menší. Jejich průměr je 6–9 cm. Růže této skupiny prořezávejte o poznání méně než třeba čajohybridy. Na každé základní větvi by u nich po provedeném řezu mělo zůstat 5 až 7 oček.
Růže miniaturní jsou vzpřímené keříčky vysoké nejvýše 50 cm. Také je řežte málo, vlastně jen odebírejte prosychající a zmrzlé větvičky a občas vyřízněte nejstarší větvičky.
Růže stromkové jsou odrůdy předešlých skupin, naočkované nikoliv v kořenovém krčku, ale až na vysokém kmínku.
Růže vyžadují písčitohlinitou, lehčí a nepříliš suchou půdu, která má být dostatečně vzdušná a při dešti nebo zálivce má dobře přijímat vodu. Důležité je vydatné zásobení půdy humusem. Půdy příliš těžké, jílovité, trvale zamokřené a studené, kamenité nebo velmi mělké růže naprosto nesnášejí. Podobně se růžím nedaří ani v půdách příliš kyselých nebo zcela písčitých a nedostatečně zásobených humusem.
Ve svém příspěvku POSTŘIKY NA HOUBOVÉ CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Róbert.
Jahody jsou celý den na sluníčku, ve větších truhlících , jsou hnojené kristalonem jahoda i hoštické hnojivo na jahody cca po týdnu, zavlažované jak ze shora tak zespoda. Listy při výskytu hniloby hned odstraňuji. Může někdo poradit.Děkuji
Pakliže chcete udržet čilimníky v dobré kondici a zajistit tak v dalším roce bohatou násadu květů, je nutný pravidelný řez, při němž se zkracují odkvetlé výhony asi o třetinu až polovinu. Nikdy však neřežte do starého dřeva, které již nedokáže zregenerovat.
Pokud chcete spíše stromek než keř, čilimníky vám to umožní. Stromkové čilimníky roubované na štědřenci koupíte v každém větším zahradním centru. Stromek lze pěstovat ve větší nádobě v dobré půdě a na slunném místě. Na zimu ho pak raději ukliďte do místnosti, ve které nemrzne. U kupovaných stromků je korunka už vytvarovaná, tudíž postačí probrat na jaře poškozené a proschlé konce větviček. Do nádob můžete vysadit i některé keřové čilimníky menšího a úspornějšího vzrůstu.
Chcete-li si čilimník naroubovat sami, použijte jako podnož zmíněný štědřenec, na nějž v požadované výšce roubujete na kozí nožku. K roubování se nejvíce hodí čilimník purpurový nebo jeho odrůdy.
Pivoňky jsou vytrvalé byliny, polokeře a keře. Rozeznáváme pivoňky klasické bylinné (na zimu se zatahující druhy) a pivoňky dřevité, půvabné stromkové či keřové rostliny, které jsou stále populárnější.
Před téměř dvěma tisíci lety se pivoňky pěstovaly pouze v zemích svého původu na Dálném východě, v Evropě se objevily až ve středověku. Oblíbené byly plnokvěté odrůdy, jež stále ještě převažují v nabídce.
Novinkou posledních let, která si získává stále větší oblibu, jsou pivoňky s květy jednoduchými či poloplnými, jejichž průměr bývá více než patnácticentimetrový (existují i odrůdy s květy až dvaceticentimetrovými), k tomu přidejte ještě jejich příjemnou vůni.
Jak dřevité, tak i bylinné pivoňky rostou poměrně pomalu, takže v prvním roce po výsadbě bude mít rostlina jen několik výhonů a květů jen pomálu (někdy pouze jeden). Než získá svou charakteristickou podobu a bohaté kvetení, bude jí to trvat tři roky.
Možností roubování a očkování révy vinné je několik, ale z praxe je vyzkoušené, že nejlepší je systém přeroubování zeleného letorostu révy vinné (takzvaně za zelena) na přelomu května a června.
Štěpování, respektive roubování je metoda vegetativního množení, při kterém uměle spojujeme štěp (očko, roub) z jedné rostliny se štěpem z jiné rostliny – po jejich srůstu pak vzniká nová rostlina. Štěpování se používá k úpravě vzrůstu a velikosti, umožňuje ušlechtilé odrůdě růst i v jiných půdních podmínkách odlišujících se od jejích normálních nároků, pomáhá vytvářet speciální tvary (příkladem jsou stromkové růže), u některých rostlin se využívá pro nemožnost jiné metody rozmnožení (řízkování). Při roubování se přenáší větší část stonku se dvěma a více očky, při očkování se na podnož přenáší zpravidla jen jediné očko. Existují různé způsoby roubování i očkování, řadíme sem tyto metody: roubování do rozštěpu; kopulace; očkování (nejčastěji do řezu tvaru „T“, Forkertovo); roubování na plocho; roubování na klínek; boční plátkování; roubování do boku (na kozí nožku), zlepšená (anglická) kopulace.
V naší poradně s názvem ZA JAK DLOUHO LZE KONZUMOVAT ZELENINU HNOJENOU KRISTALONEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Za jak dlouho lze konzumovat zeleninu a jahody hnojené kristalonem plody a květ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když postupujete podle návodu na Kristalonu, tak můžete spotřebovávat průběžně jak to roste. Kristalonem se hnojí pravidelně po celou produkční dobu až do poloviny srpna. V Kristalonu nejsou žádné jedy, aby byla nutná ochranná lhůta.
Promíchejte v misce tvaroh, Mascarpone, šťávu a kůru z pomeranče společně s cukrem. Přidejte trochu vanilky a po důkladném promíchání jemně po částech zapracovávejte vyšlehanou smetanu.
Dobře umyté jahody vložte do mixéru s cukrem, koňakem a opět pomerančovou šťávou.
Poté si připravte asi dvoulitrovou nádobu. Přibližně půlkou piškotů poklaďte dno nádoby, zalijte polovinou jahodové směsi a pokryjte tvarohovým krémem (také půlkou). Uhlaďte a postup opakujte, zase piškoty, jahody, Mascarpone.
Jahodové tiramisu dejte na 4 hodiny do lednice ztuhnout a vychladit, poté servírujte posypané kakaem a dozdobte kousky jahod.
Nepřezrálé čerstvé jahody dobře opláchněte a vytáhněte stopku a okvětí. Velké jahody rozkrojte a vše zasypte cukrem. Takto nechte 24 hodin v chladné místnosti či ledničce. Proslazené jahody vařte v malých dávkách do zhoustnutí. Každou dávku před dovařením okyselte malým množstvím kyselin citronové (asi na špičku nože). Hotový džem plňte ještě horký do čistých zavařovacích sklenic. Uzavřete víčky a převraťte dnem vzhůru, aby se víčko dobře chytlo. Nechte převrácené 10–30 minut (podle velikosti sklenic). Džem můžete po uzavření víčkem ještě sterilovat 10 minut při teplotě 90 stupňů.
Ingredience na krém: 400 ml smetany ke šlehání, 200 g cukru moučka, 1 balíček vanilkového cukru nebo vanilkové aroma, 500 g tučného tvarohu
Ingredience na náplň: cukr moučka, 300 g jahod
Ingredience podle potřeby: tuk na vymazání, dětská krupice na vysypání
Ingredience na těsto: 2 lžíce vařící vody, 1/2 balíčku prášku do pečiva, 2 vejce, 100 g polohrubé mouky, 100 g cukru moučka
Postup: Nejprve upečeme jednoduchý korpus. Vejce rozdělíme na bílky a žloutky. Bílky s polovinou cukru vyšleháme na sníh. Pak vyšleháme žloutky, vařící vodu a zbylou polovinu cukru. Vyšlehané jsou světlé a objem je mnohem větší než na začátku šlehání. Pak přidáme mouku s práškem do pečiva a můžeme i malinko oleje, popřípadě kakaa pro tmavou variantu. Zašleháme. Nakonec přidáme bílkový sníh a ručně zamícháme – opatrně, aby těsto nespadlo. Hotové těsto poté nalijeme do předem vymazané (máslem nebo Herou) a vysypané formy (dětskou krupicí). Korpus na dort pečeme podle typu trouby, například na 150 °C, a podle velikosti formy, tedy cca 20 až 30 minut menší korpus, větší dort déle. Korpus necháme vychladnout, kdo nechce čekat, může koupit korpus již hotový nebo jej nahradit piškoty.
Jahody nakrájíme na plátky a posypeme cukrem a necháme v lednici odpočinout, aby se cukr do jahod nasákl. Pokud máme jahody dostatečně sladké, sladit je nemusíme. Připravíme si krém. Nejprve vyšleháme smetanu (nesladíme, cukr přidáme až do tvarohu) a odložíme do lednice, poté vyšleháme tvaroh s moučkovým cukrem a vanilkovým cukrem nebo aroma, můžeme také použít rum nebo jiný oblíbený alkohol. Do tvarohového dortového krému pak opatrně vmícháme šlehačku.
Připravený krém natíráme na korpus ve formě (asi v centimetrové tloušťce), pak klademe plátky jahod, další vrstvu krému, další jahody a tak postupně, dokud nemáme formu plnou. Smetanovo-tvarohový dort dáme zatuhnout do lednice přibližně na 2 hodiny a podáváme.
Samozřejmě můžeme ovoce měnit za jiné podle potřeby – banány, broskve, nektarinky, osvěžující jsou mandarinky nebo pomeranč s mátou, zajímavé je jablko sypané skořicí. Fantazii se meze nekladou a z dortu pro děti uděláme neodolatelnou pochoutku.
Nepečený piškotový dort se dělá v každé rodině a recepty se až tak moc nerozcházejí. V zásadě jde vždy o dětské piškoty vrstvené postupně do dortové formy, prokládané ochucenou ušlehanou šlehačkou a ovocem. Po odležení dort zatuhne a dá se krájet. Aby byl váš nepečený jahodový dort nejlepší široko daleko, zde je několik rad, na co si dát pozor:
Na nepečený dort si vyberte jen ty nejlepší suroviny. Začíná to u dětských piškotů, které se v těch nejlevnějších verzích dají použít nanejvýš tak jako pamlsek pro psa ve výcviku.
Dejte si pozor i na zakysanou smetanu, která často není hustá přirozeně, ale s pomocí škrobu nebo jiného zahušťovadla. Výborná je například zakysaná smetana Billa ve žlutém kelímku, která snad nemá chuťovou konkurenci.
Také si kupte pořádnou smetanu na šlehání. Když se chcete rozšoupnout, může to být i vysokotučná, téměř 40% smetana.
Šlehačku nešlehejte úplně dotuha. Zdá se to nelogické, ale je to tak. Velmi tuhá šlehačka je suchá a jakoby se drolí. Špatně se s ní pak pracuje. Ušlehejte ji jen tak, aby připomínala třeba jogurt nebo podobný mléčný výrobek.
Kdo ještě nešlehal šlehačku v teplém počasí, měl by vědět, že ta musí být dobře vychlazená a šlehat ji musíte rychle, protože jakmile se šlehačka jen trochu zahřeje, nedá se pořádně ušlehat a neudrží se tuhá. Nebojte se proto předem nachladit v lednici i mísu ke šlehání.
Místo dortové formy použijte mísu nebo silikonovou formu na bábovku. Piškoty nemusíte vyložit celou mísu hned od začátku, stačí dno a třeba jedna vrstva kolem dokola prvního patra. Teprve až se se všemi surovinami postupně dostanete výš, můžete přidat i další piškoty po obvodu mísy.
Dort musí zatuhnout přes noc, jinak je snaha zbytečná. Pár hodin v lednici prostě nebude ono. Pokud nevydržíte přes noc, bude se vám dort špatně krájet, rozpadat, budete se svým hostům omlouvat a báječná chuť to sama o sobě nezachrání.
Slaďte s rozmyslem. Do ušlehané šlehačky stačí přidat jen jednu nebo dvě lžíce cukru, pokud máte dobré a sladké jahody. U méně sladkých jahod úměrně přidejte cukr. Každopádně ochutnávejte a porovnávejte, dokud nebudete spokojeni.
Pokud máte jahody nezralé a pevné, tak ty nejsou pro tento typ moučníku vhodné. Při krájení hotového dortu sice nůž bez potíží projede skrz piškoty a smetanu, ale tuhé jahody mu budou vadit. Při tlaku na nůž se vám pak pravděpodobně rozpadne celé dílo. Místo toho, aby nůž projel jahodou, tak ji z dortu vypáčí. Na rovné a čisté řezy, případně tenké plátky dortu, tak můžete rovnou zapomenout.
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje pravděpodobně nejjednodušší způsob. Omyté plody se opatrně naskládají do sklenic, zalijí se cukerným roztokem, sklenice se uzavřou a dají do mikrovlnné trouby. Sklenice o obsahu 0,7 litru se v zapnuté mikrovlnce při základním nastavení výkonu na 700 W nechá 6 minut. Tato doba platí pro jednu sklenici, čas se tedy zvyšuje podle jejich počtu, viz výše. Při vyšším výkonu mikrovlnné trouby se doba zavařování zkracuje. Sklenice se do trouby staví po obvodu, ne na střed. Doba zavařování sklenic s menším objemem se snižuje v poměru k základní velikosti 0,7 litru, například sklenice s objemem 0,3 litru se zavařuje při výkonu 700 W pouze 3 minuty.
Ovoce se v mikrovlnné troubě samozřejmě zavařuje v zavíčkovaných sklenicích, které se ale plní tak, aby pod víčkem byla mezera alespoň 2 centimetry.
Doba zavařování dle výkonu mikrovlnné trouby:
výkon 700 W, čas 6 min
výkon 750 W, čas 5,6 min
výkon 800 W, čas 5,3 min
výkon 850 W, čas 5 min
výkon: 900 W, čas 4,6 min
Tip: Mikrovlnná trouba se může při přípravě kompotů využít i jinak, ovoce se v ní připraví a pak teprve zavaří klasickým způsobem. Výhodou je, že nemusíte připravovat cukerný nálev. Příkladem takového zavařování mohou být například velmi oblíbené a často zavařované jahody.
Postup: Jahody zbavíme stopek, omyjeme je studenou vodou a dáme do misky. Posypeme ovoce cukrem, přidáme vodu – na 2 hrníčky jahod se přidávají 2 lžíce cukru a 1 lžíce vody. Přikryjeme a v mikrovlnné troubě vaříme 2 minuty na nejvyšší stupeň. Jahody v misce promícháme a vaříme v mikrovlnce ještě jednu minutu. Ovoce necháme přikryté 5 až 10 minut mírně vychladnout a pak ho dáme do sklenic, které důkladně uzavřeme a sterilizujeme klasickým způsobem v hrnci s 85 °C horkou vodou 15 minut. Sklenice se po sterilizaci nechají vychladnout otočené dnem vzhůru.
