Ještě předtím než začnete se strouháním křenu, nachystejte si uzavíratelnou nádobu, do které budete nastrouhaný křen odkládat, aby tolik nedráždil váš čich a vaše oči. Další velice potřebná, takřka nepostradatelná věc, která vám po ruce nesmí chybět, jsou kapesníky, protože si zaručeně popláčete.
Teď už k samotnému strouhání. Křen nejprve důkladně omyjte, poté okrájejte slupku. Vezměte struhadlo a najemno ho nastrouhejte. Velkým pomocníkem vám může být domácí robot, který umožňuje jemné strouhání. Dejte si ale pozor, až budete robota po dokončení strouhání otevírat. Ideální je, pokud můžete vyjít i s robotem na balkon, ven nebo být alespoň v dobře větrané místnosti, budete to totiž silné aroma. Z robota ihned křen přendejte do uzavíratelné nádoby, abyste si tím nezamořili celou domácnost. Při přípravě křenu nenechte asistovat vaše děti, ani pro vás to nebude nic příjemného, natož pro ně.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vandenberk.
Dobrý den.Chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně křenu.Letos jsem si chtěl naložit hlávkový zelí s křenem.Křen jsem si tyčovým mixérem na jemno rozdrtil a uzavřel do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložil do ledničky.Křen byl kupovaný v marketu a měl dost velkou sílu.Druhý den jsem ho chtěl použít a uplne z něho vyprchala ta síla.Tak mám zelí s křenem a není to vůbec cítit.Nedávno k pečenýmu kolenu jsem do předu dal očistěný křen na dva dny do vody a stalo se úplně to samý tak nevím kde je chyba.Prosím o radu co dělám špatně.Předem děkuji za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Pro léčebné i potravinářské účely se sbírá kořen zpravidla dvouletých rostlin. A to na podzim (září až listopad) a někdy také na jaře (březen až květen). Kořeny se vyryjí rýčem, opatrně očistí, aby se neotloukly, a skladují v chladu a vlhku, nejlépe ve sklepě v písku.
Nejdůležitější a také nejnápadnější účinnou látkou křenu je thioglykosid. Při porušení pletiva (například strouháním) se působením enzymu myrozinázy tento glykosid štěpí na cukr a izothiokyanáty, které se obecně nazývají hořčičné silice. Izothiokyanáty mají výrazné fytoncidní účinky. Významný je i vitamín C, jehož obsah v křenu je přinejmenším stejně vysoký jako u pomerančů a dvakrát vyšší než u citronů.
V malých dávkách povzbuzuje křen chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Vyšší dávky mohou vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice. Křen působí preventivně proti bakteriálním, ale i některým chorobám způsobenými viry, houbami a prvoky. O fytoncidním účinku křene se můžeme přesvědčit při nakládání červené řepy, k níž přikládáme plátky křenu, nebo jablek nastrouhaných s křenem; v tomto složení podléhají méně plesnivění. Směs strouhaných jablek s křenem můžeme v uzavřených sklenicích dlouho skladovat. Obdobně dlouho lze uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem.
V minulosti se používal křen zejména zevně. Přikládal se na omrzliny a klouby postižené revmatismem a ještě v nedávné době se běžně používaly křenové placky (stejně se uplatňovaly i hořčičné placky). Přikládaly se zabalené na postižené místo, které se během krátké doby silně prokrvilo, a revmatické bolesti polevily.
Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení (zvyšuje vylučování trávicích enzymů a normalizuje střevní mikroflóru), odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě, pro vysoký obsah vitamínu C je výborným prostředkem při rekonvalescenci. Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci.
Vnitřně se podává nejčastěji čerstvý, nastrouhaný, pro zmírnění štiplavosti obvykle smíchaný s nastrouhanými jablky v poměru 1 : 1, a to v dávce 1 až 4 polévkové lžíce denně. Při průduškových chorobách se osvědčila inhalace křenu (1 polévková lžíce křenu se vaří ve vodě a páry z ní se inhalují přibližně 10 minut). K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá macerát křenu v červeném víně (litrová láhev se naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá se 10 dní luhovat a pak se užívají první 3 dny 3
Pro přípravu domácího Krenexu budete potřebovat 2 až 3 ks křenu, 200 až 300 ml vody, 3 lžíce oleje, 2 lžíce cukru a 2 lžičky soli. Křen omyjte, oloupejte a nastrouhejte nebo alespoň pokrájejte na malé kousky. Přendejte do mixéru, přidejte vodu a důkladně rozmixujte na hladkou kaši. Přidejte zbylé suroviny a ještě chvíli mixujte. Připravte čisté sklenice, například od dětské výživy, Krenex do nich přelijte a uzavřete. Nemusíte zavařovat, ale skladujte v lednici.
Křen, a to v jakékoliv úpravě, bývá používán především k vařenému a pečenému masu, jako je například ovar, vařené nebo pečené koleno, maso na grilu, ale také k opékaným uzeninám na ohni či k uzenému masu. Není výjimkou použití křenu v různých zeleninových nebo zeleninovo-masových salátech a bez křenu se 100% neobejdete v křenové omáčce. Někomu může zachutnat křenová pomazánka s mrkví, jiný si křen přidá do kuřecích rolád a nejednou jsem se dokonce setkala s tím, že si na čerstvém křenu pochutnali se zabijačkovým gulášem. Použití a rozmanitost této suroviny je veliká, proto je škoda si ho z léta či podzimu neuschovat i na chladné měsíce, kdy v obchodech zakoupíte kořeny, které se sice křenu podobající, ale jsou dřevnaté a jejich chuť ani aroma se tomu vašemu křenu zdaleka nevyrovnají.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vandenberk.
Dobrý den.Chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně křenu.Letos jsem si chtěl naložit hlávkový zelí s křenem.Křen jsem si tyčovým mixérem na jemno rozdrtil a uzavřel do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložil do ledničky.Křen byl kupovaný v marketu a měl dost velkou sílu.Druhý den jsem ho chtěl použít a uplne z něho vyprchala ta síla.Tak mám zelí s křenem a není to vůbec cítit.Nedávno k pečenýmu kolenu jsem do předu dal očistěný křen na dva dny do vody a stalo se úplně to samý tak nevím kde je chyba.Prosím o radu co dělám špatně.Předem děkuji za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den,
mám podobnou zkušenost, že když nastrouhám křen, který uzavřu do sklenice, tak do druhého dne křen vyčichne. Tuto zkušenost mám pouze u kupovaného křenu, když se mi poštěstí a křen vykopu přímo ze země, tak ten vydrží. Vyplývá z toho to, že v obchodech kupujeme velmi nekvalitní křen, který nemá patřičné složení.
U křenu selského (Armoracia rusticana) nejsou ani tak důležité listy nebo květy, jako spíš tlustý kořen v zemi. Při jeho naříznutí se začnou uvolňovat silice, které vyvolávají slzení, stejně jako při krájení cibule. Zároveň se postarají o uvolnění ucpaných dýchacích cest a čelních dutin. S tím je spojeno i léčebné užívání: křen rozpouští sliz a užívá se nastrouhaný s medem nebo cukrem jako prostředek proti kašli (třikrát denně jedna čajová lžička). Látky v křenu brzdí infekce. Křen se rovněž často používá v kuchyni. Aby nebyl příliš ostrý, je dobré jej spařit trochou horkého vývaru, poté ke křenu můžeme přidat strouhané sladké jablko nebo trochu mrkve. Přidáváme-li křen do konzervované červené řepy, krájíme ho očištěný na kolečka nebo jej hruběji nastrouháme, aby se mohl jíst spolu s řepou.
Křen selský je vytrvalá, 30 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jemně rýhovaná, dutá, větvená. Přízemní listy jsou až 80 cm dlouhé, eliptické, zubaté, dlouze řapíkaté. Dolní lodyžní listy, které během vegetace odumírají, jsou peřenolaločné, krátce řapíkaté, horní lodyžní listy pak podlouhlé až kopinaté, zubaté nebo i celokrajné, přisedlé zúženou bází. Květenství se objevuje na konci větví a je složené z mnoha hroznů, květy jsou stopkaté, 4četné, špinavě bílé. Plodem je šešulka. Křen kvete v květnu až červenci.
Křen podáváme jemně nastrouhaný k vařenému nebo pečenému masu nebo z něj upravujeme křenové omáčky, zejména na tučná vepřová masa (ovar, uzené). Křen dobře opereme kartáčkem, pak ho tence oloupeme a jemně nastrouháme, ale vždy až těsně před podáním, aby stykem se vzdušným kyslíkem neztrácel vitamíny.
Používá se jako přísada k jídlům, zejména masitým. Fytoncidního působení křenu je také využíváno při nakládání okurek nebo červené řepy, k nimž se přidávají plátky křenu, díky kterému naložené směsi nepodléhají (nebo alespoň podléhají později) plesnivění.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolina.
Dobrý den, ano je to přesně tak jak uvádíte i mě se to stávalo s kupovaný křenem a česnekem, nyní mám svůj Křen domácí, je to plevel tak ze ho kam ho dáte tam poroste, ale síla toho křenu se nedá popsat.
Maso prošpikujte slaninou, pokapejte citronovou šťávou, osolte a nechte asi půl hodiny odležet v chladu. Mezitím si na oleji rozpusťte cukr, přidejte očištěnou a na kostičky nakrájenou kořenovou zeleninu, cibuli a vše opečte dozlatova. Potom směs zalijte pivem a povařte. Následně do této směsi vložte porce králíka, chvíli duste a nakonec zahustěte nastrouhaným perníkem. Jakmile maso změkne, vyjměte jej, směs rozmixujte a vložte do ní švestky i podušené maso. Ještě chvíli povařte a můžete servírovat.
Ingredience: 3 tenké plátky slaniny, 5 velkých brambor, 1 větší cibule, 1−2 stroužky česneku, 150 g měkkého salámu, 50 g tvrdého sýru na strouhání, 1 vejce, mléko, sůl, pepř.
Postup: Brambory oškrábeme a nakrájíme na tenčí hranolky. V hlubší pánvi orestujeme slaninu a do ní poté zamícháme brambory, nakrájený nebo nastrouhaný salám a nakrájenou cibuli. Vše osolíme, opepříme a dáme do trouby. Nepřiklopenou směs zapékáme přibližně 15 minut. Následně přidáme drobně nasekaný česnek a pečeme dalších 15 minut, přičemž nyní už můžeme směs promíchávat. Na závěr (když jsou brambory skoro měkké) vše zalijeme vajíčkem rozšlehaným v mléce a posypeme nastrouhaným sýrem. Vypneme troubu, ale francouzské brambory necháme zakryté, dokud se sýr nerozpustí (tj. asi 10 minut).
Ingredience: 250 g cibule, 2 lžíce másla, 2 lžíce hladké mouky, 1 lžička sladké papriky, sýr na strouhání, 1 rohlík, 1 lžíce vegety, sůl, 1 l vody.
Postup: Cibuli nakrájíme na tenká kolečka a osmažíme dorůžova na 1 lžíci másla. Přidáme mouku a uděláme světlou jíšku. Tu posypeme paprikou, zamícháme a přidáme vodu, vegetu, sůl a vaříme 20 minut. Na zbylém másle opečeme dorůžova rohlík nakrájený na kostičky. Nastrouháme sýr. Na talíři přidáme do polévky opečený rohlík a nastrouhaný sýr.
Ingredience na těsto: 1 kostka čerstvého droždí, 1 lžička cukru, 125 g hrubé mouky, 25 g sójové nebo celozrnné mouky, 2 lžíce oleje, 1 kávová lžička soli
Ingredience na nádivku: 4 lžíce oleje, 1 cibule, 1 mrkev, trochu celeru, 1–2 stroužky česneku, 300 g rajčat, 1 bobkový list, pepř, sůl, bazalka, oregano, petrželka, 250 g uzeného tofu, zelené olivy, tvrdý sýr na strouhání
Postup: Čerstvé droždí necháme nakynout v 1 dl oslazené vlažné vody a smícháme s moukou. Vymícháme hladké těsto, vyválíme a dáme do vymazané kulaté formy nebo na plech. Potřeme rajčatovou pastou nebo kečupem. Rajčatovou pastu připravíme následovně: cibuli a česnek jemně nakrájíme a osmahneme na oleji. Přidáme nastrouhanou mrkev a celer a po chvilce dušení i rajčata nakrájená na kostičky. Dochutíme a necháme 20–30 minut vařit na mírném plameni. Podlijeme trochou vody nebo bujónem. Pasta nemůže být velmi řídká, na její zahuštění můžeme přidat rajský protlak. Vychladlé rozmixujeme a natřeme na těsto. Na to poklademe nastrouhaná uzené tofu s posekanou cibulí a olivy. Posypeme strouhaným sýrem. Pizzu dáme do trouby a pečeme asi 20 minut. Podáváme ještě teplé.
Ingredience: 5 velkých rajčat, tuňák v plechovce (v oleji nebo ve vlastní šťávě, záleží na vás, výborný je i se zeleninou), sáček oliv s papričkami, 20 dkg šunky, 20 dkg sýru na strouhání, můžete přidat i malou plechovku kukuřice
Postup: Rajčata, šunku i olivy nakrájíme na kostičky, šťávu z oliv přidáme do misky, přidáme tuňáka a nastrouháme sýr. To je vše. Tato zdravá večeře bez vaření je výborná s tmavým pečivem. Žádnou sůl ani jiná ochucovadla nepřidávejte. Šťáva z oliv je dostatečně výrazná.
Ingredience: 1/2 celeru, 2–3 brambory, sůl, 1,5 l vody, olej, mouka (na jíšku), mletá červená paprika vegeta, libeček
Postup: Očištěný omytý celer nastrouháme na slzičkovém struhadle, dáme vařit spolu s kostkami brambor, osolíme. Na oleji osmažíme 2 polévkové lžíce hladké mouky, po vypnutí přidáme půl kávové lžičky červené papriky, zamícháme, rozšleháme s vodou a vlijeme do polévky. Povaříme, dochutíme sekaným libečkem, případně vegetou. Můžeme vhodit trochu strouhání, které máme stále nasušené k dispozici.
Tip: Odolejte pokušení a nepřidávejte jiné druhy zeleniny, nechte vyniknout aromatickou chuť celeru. Polévka zachutná pouze těm, kteří mají celer v oblibě.
Ingredience: kuřecí maso, červené fazole (na jednu porci cca půlku plechovky), cibule, česnek, červená a žlutá paprika, rajčata, kukuřice, rajčatové pyré (nebo krájená rajčata v konzervě), koření (pepř, sůl, sladká paprika, trochu chilli)
Ingredience na bramboráčky: 8 větších brambor, mléko, celozrnná mouka, česnek, vejce, majoránka, drcený kmín, pepř, sůl
Postup - směs: Cibuli nakrájíme najemno a zpěníme na pánvi na troše olivového oleje. Kuřecí maso nakrájíme na kousky a poté přidáme na pánev k cibuli a osmahneme. Poté přidáme pokrájené papriky a rajčata a zalijeme trochou rajčatového pyré (či rajčaty z konzervy - to je možná lepší, protože je směs pak hustší). Ochutíme kořením a chvíli dusíme pod pokličkou. Přidáme fazole, které předtím scedíme a propláchneme, a nakonec přisypeme také kukuřici. Pokud by byla omáčka moc řídká, zahustíme ji trochou mouky a chvíli povaříme.
Postup - bramboráčky: Brambory oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle. Vodu vzniklou při strouhání slijeme a brambory vymačkáme. Zalijeme je teplým mlékem, přidáme vejce, mouku, rozdrcený česnek, majoránku, kmín, pepř a sůl. Na trošce rozehřátého másla je na pánvi či v lepším případě na lívanečníku opečeme dozlatova a dokřupava z obou stran.
Rostlinné kurkumové barvivo je zcela neškodné. Krásně obarví polévky, rýži, máslo, sýry, tuky i hořčici na žádanou barvu. Kuchařka, která si kurkumu zvykne používat, se bez ní už neobejde. Například kuře potřené práškem z kurkumy rozmíchaným v trošce oleje získá při pečení lákavou kůrčičku. Ovšem potřebné dávky koření je třeba vždy nejprve opatrně vyzkoušet.
Vaječná omeleta
Ingredience: 6 vajec, 1/2 lžičky mleté kurkumy, 3 lžíce šťávy z cibule, sekaná petrželová nať, 1 chilli paprička, sůl, tuk na vymaštění plechu nebo mísy
Postup: Cibuli prolisujeme lisem podobně jako česnek. V takto získané cibulové šťávě rozšleháme žloutky společně s nasekanou petrželovou natí, kurkumou, solí a nasekanou zelenou paprikou, ze které jsme předtím odstranili semena. Do této dohladka vyšlehané hmoty zlehka vmícháme pevný sníh z bílků. Pekáč nebo zapékací mísu vymažeme olejem, vlijeme směs a pekáč vložíme do předehřáté trouby. Pečeme tak dlouho, dokud se omeleta nezdvihne a neztuhne. Musí však zůstat kyprá. Podáváme ji horkou na předehřátých talířích jako svačinu nebo vydatnou snídani s tmavým pečivem.
Rýže: 1 hrnek rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže, 10 hřebíčků, ½ citronu
K podávání: ½ svazku čerstvé máty, 3 lžíce netučného bílého jogurtu, ½ citronu, 4 placky papadam
Postup: Otrhejte vnější listy květáku, pak jej nakrájejte na centimetrové plátky a opečte je na grilovací pánvi z obou stran. Do středního kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže se 2 hrnky vroucí vody, hřebíčkem, půlkou citronu a špetkou soli, přikryjte pokličkou. Olej vlijte do kastrolu, pak rychle vmíchejte semínka hořčice a pískavice, kurkumu a listy kari. Oloupaný zázvor, česnek, očištěné jarní cibulky, chilli papričku a stonky koriandru rozmixujte najemno a vmíchejte do kastrolu. Přidejte nahrubo nakrájená rajčata. Vlijte kokosové mléko, přidejte scezenou cizrnu, kousky ananasu i se šťávou. Přidejte opečený květák, přikryjte, zvyšte plamen a uveďte do varu. Syrové placky papadam dejte do mikrovlnky (800 W) na minutu nebo dvě, aby se nafoukly. Otrhejte lístky máty a rozdrťte je v hmoždíři na pastu. Vmíchejte k ní jogurt, přidej
0,5 kg mletého hovězího masa nebo míchaného mletého masa
100 g vařené rýže
1 kg bílých paprik
2 cibule
2 rajské protlaky
1 perník na strouhání
3 kusy bobkového listu
5 kusů nového koření
5 kusů celého černého pepře
5 kusů hřebíčku
1 kostka hovězího bujónu
olej na smažení cibulky
cukr
sůl
Postup:
Nejdříve si uvařte rýži dle návodu, tu poté smíchejte s osoleným mletým masem a cibulí. Paprikám odkrojte vrchní část, odstraňte semínka, umyjte je a naplňte připravenou směsí. Naplněné papriky naskládejte do vymazaného pekáče, ten vložte do trouby předehřáté na 200 °C a pečte asi 45 minut. V hrnci si mezitím nechte zesklovatět na drobno nakrájenou cibuli a rajčatový protlak. Přilijte vodu, do které přidejte koření v sítku (abyste ho pak nemuseli lovit), hovězí bujón a nastrouhaný nebo na menší kousky nalámaný či nakrájený perník a trochu cukru. Přiveďte k varu a vařte asi 30 minut. Perník by se měl úplně rozvařit. Zůstávají-li v omáčce kousky, vyndejte koření, vezměte ponorný mixér a kousky rozmixujte. Perník by vám měl omáčku dostatečně zahustit. Dochuťte solí a cukrem a můžete podávat. Na talíři papriku přelijte hotovou rajskou omáčkou.
Ingredience: půl balíčku těstovin (mašliček), 150 g kuřecího masa (prsní nebo stehenní řízky), 1 balíček sýru mozzarella (100-150 g), asi 8 kousků sušených rajčat naložených v oleji, olivy (jak kdo má rád), 150 g tvrdého sýra na strouhání, koření k ochucení masa (na pizzu, grilovací, dle chuti), trochu olivového oleje
Postup: Dáme vařit těstoviny, mezitím na pánvičce osmahneme maso nakrájené na nudličky a předem promíchané s olivovým olejem a kořením (vhodné je koření od Antonína směs Italské těstoviny a Formaggio). Nakrájíme si mozzarellu na menší kostičky, olivy na kolečka, rajčata na malé kousky. Těstoviny scedíme, přimícháme maso, mozzarellu, olivy, rajčata promícháme a hned nasypeme do zapékací misky. Posypeme nahrubo rozstrouhaným sýrem a zapečeme, délka zapékání podle toho, jak kdo má rád. Recept je "rychlovka" určená pro dvě osoby.
Technologický postup: Vepřové maso očistíme a nakrájíme na nudličky. Kousky masa podusíme na rozpáleném sádle a podlijeme trochou vody. Mezitím oloupeme cibuli a nakrájíme ji na proužky. Připravíme si čalamádu. K podušenému masu přidáme cibuli, mletou papriku, kari a čalamádu. Promícháme a přidáme lžíci křenu, sůl a pepř. Pokud máme rádi pálivé, můžeme přidat křenu i více. Pokrm podusíme doměkka. Hotový flamendr posypeme na talíři čerstvě nastrouhaným křenem a podáváme s přílohou podle vlastní chuti.
Křen můžete zakoupit v obchodě nebo si ho můžete pěstovat na zahradě. Aby byl kořen křenu dostatečně masivní, je potřeba mu dát také dost dlouhý čas k tomu, aby narostl. Není to žádná rychlovka, na jeho úrodu si počkáte docela dlouho. Pokud se přeci jen rozhodnete pro pěstování na zahradě, nemusíte se obávat, že by se vám někam zatoulal a vy si nebudete pamatovat, kam že jste ho zasadili. Má specifické, velké, jasně zelené listy, po obvodu zdobené drobnými zoubky.
Máte-li již kořen křenu buď vykopaný, nebo zakoupený, opomeneme nejprve to, že je potřeba ho nějak opracovat, protože to, co si musíte ujasnit jako první, je, co s křenem chcete dělat, zda ho chcete nechat syrový, nebo ho uchovat, připravit si jablečný křen, naložit ho s medem a podobně.
