Máte chuť na ovocný dort se želatinou, nebo dokonce přímo na dort s kiwi a želatinou? Pokud ano, můžete si vybrat hned z několika variant, záleží jen na vás, jak má dort vypadat, kolik času chcete věnovat jeho přípravě, zda to má být dort pečený nebo nepečený… Pro inspiraci se zkuste podívat na níže uvedené recepty.
Kiwi dort se želatinou
Ingredience – těsto:
3 vejce
150 g moučkového cukru
150 g polohrubé mouky
1/2 sáčku prášku do pečiva
2 lžíce oleje
2 lžíce vody
Postup:
Oddělte bílky od žloutků a z bílků ušlehejte sníh, do kterého pak po částech zašlehejte asi 100 g moučkového cukru (vše je potřeba vyšlehat do husta). Oddělené žloutky vyšlehejte se zbylým cukrem do husté pěny. Do ní poté pomalu vmíchejte prosátou mouku smíchanou s práškem do pečiva, olej, vodu a nakonec zlehka vmíchejte i tuhý sníh. Chcete-li mít korpus hnědý, je možné přidat asi 30 g kakaa a trochu mléka. Z této dávky ingrediencí vznikne asi 2 cm vysoký korpus o průměru cca 26 cm. Jestliže chcete mít dort vyšší, zdvojnásobte dávku. Připravené těsto rozetřete do dortové formy, kterou předtím vymažte máslem či olejem a vysypte hrubou moukou. Formu vložte do předem vyhřáté trouby na 180 °C a pečte asi 20 minut. Jestli je korpus hotový, poznáte pomocí špejle, na kterou se vám při zapíchnutí do korpusu nesmí těsto lepit. Hotový (upečený) korpus vyklopte z formy a nechte vystydnout na mřížce.
Ingredience – krém:
250 g tuku Hera
250 g měkkého tvarohu
1 sáček vanilkového cukru
1/2 l mléka
1 a 1/2 sáčku vanilkového pudinku
100 g moučkového cukru
Postup:
Hned po upečení korpusu si uvařte pudink z mléka a pudinku a za občasného promíchání ho nechte vychladnout. Až bude pudink studený, vyšlehejte si Heru, přidejte tvaroh, studený pudink, vanilkový a moučkový cukr a ze všeho ušlehejte jemný krém. Studený korpus podélně rozřízněte na dva stejné díly, na spodní díl naneste část krému a přiklopte. Nechte si krém i na vrchní díl, strany a zdobení dortu.
Ingredience – želatina a ovoce:
2 sáčky čiré želatiny
500 ml vody
5 lžic cukru
4–5 kusů čerstvého zralého kiwi
Postup:
Kiwi oloupejte a nakrájejte na plátky. Do menšího hrnce nalijte studenou vodu, přidejte cukr a želatinu a důkladně promíchejte. Za neustálého míchání začněte želatinu zahřívat, ale musíte dávat pozor, aby se nezačala vařit (želatina se nesmí vařit). Až bude dostatečně horká, zkuste, zda již želíruje: ponoříte do želatiny lžičku, a když ji vyndáte, želatina by měla po zchladnutí přestat stékat a měla by ztuhnout. Pakliže tomu tak je, můžete želatinu odstavit z plotny, jinak ji zahřívejte dále. Povrch korpusu potřete krémem a vraťte ho zpět do dortové formy, na krém naskládejte plátky kiwi tak, aby se jemně překrývaly (dobře bude vypadat, když kiwi naskládáte dokola, ne na přeskáčku). Ovoce pak po lžících polévejte mírně vychladlou želatinou, dokud nebude celé ponořené. Poté nechte želatinu úplně ztuhnout, odstraňte obvod dortové formy a dozdobte bok dortu zbylým krémem. Nechte vychladit a dort můžete podávat.
V naší poradně s názvem PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ PODLE NAŠICH BABIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Nemám studený sklep ani balkon, jen jednopokojový byt. S muškáty se rozloučit nechci, nádherně kvetly a jsou zdravé. Jak je tedy zazimovat v bytě? Děkuji za radu. Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když bydlíte v bytě, tak své muškáty můžete přezimovat na společné chodbě. Nejlepší místa jsou u okna ve spodních patrech.
I u ovocného dortu s pudinkovým krémem je potřeba si nejdříve upéct korpus dle pokynů na začátku článku, klidně můžete zvolit dvojitou dávku, krému budete mít dostatek. K tomuto dortu bude dále potřeba 250 gramů Hery, 250 g měkkého tvarohu, 1 balíček vanilkového cukru, 1 litr mléka, 3 balíčky jahodového pudinku, 7 lžic cukru a čerstvé ovoce, nejlépe jahody.
Hned po upečení korpusu uvařte pudink ze 3 sáčků pudinku, 1 litru mléka a 7 lžic cukru. Nechte vychladnout za občasného promíchání. Když je pudink studený, můžete našlehat Heru, přidat tvaroh, studený pudink a vanilkový cukr a ze všeho vyšlehat jemný krém.
Studený korpus podélně rozřízněte na dva stejné díly, na spodní díl naneste část krému a přiklopte, nechte si krém i na vrchní díl, strany a zdobení. Po obvodu vrchního dílu nadělejte pomoci zdobicího pytlíku špičky a na jednotlivé špičky dejte dílky jahod. Dort můžete dozdobit ještě například hoblinkami z čokolády. Nechte zchladnout v ledničce a můžete servírovat.
Všechny dorty můžete podávat s různými druhy kávy, čajem, vodou anebo jen tak.
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.
Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.
Jelinek Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.
Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady https://www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.
Studené předkrmy představují malou porci lehkého jídla a podávají se před samotnou konzumací hlavního jídla. Účelem není zasytit, nýbrž povzbudit smysly a zejména vyvolat větší chuť. Zintenzivňuje se jimi zážitek z následně podávaného pokrmu.
Studený předkrm následuje po aperitivu, tvoří ho často paštika, ryba nebo salát. Poté následuje polévka. Po polévce se před hlavním chodem podává předkrm teplý.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Důvodem, proč se sloučeniny na bázi aktivního chloru používají k úpravě bazénové nebo pitné vody, jsou oxidační schopnosti chloru, který dokáže spolehlivě eliminovat nežádoucí organické látky přítomné ve vodě. Dalším plusem je relativně nízká cena, dostupnost a jednoduchost dávkování. Aplikace sloučenin aktivního chloru pro zabezpečení vody má ale bohužel také nevýhody, z nichž některé mohou být při praktické aplikaci zásadní.
Jednou z nejznámějších rizikových sloučenin chloru v bazénové vodě upravované pomocí aktivního chloru je trichloramin, jeden z anorganických chloraminů (dále existují monochloraminy a dichloraminy). Vznik chloraminů obecně je podmíněn vyšší koncentrací amoniakálního dusíku v bazénové vodě. V bazénových vodách vzniká trichloramin primárně chlorací močoviny, jejímž zdrojem jsou sami plavci – jejich moč a pot. Trichloramin přechází z bazénové vody do ovzduší a je příčinou typického „chlorového“ pachu, dobře známého hlavně z krytých hal umělých koupališť. Výhoda i nevýhoda trichloraminu spočívá ve skutečnosti, že je člověkem poměrně lehce smyslově postižitelný (již od koncentrace 0,02 mg/m3 vzduchu).
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako limitní koncentraci trichloraminu 0,5 mg/m3 vzduchu. Hlavním důvodem stanovení limitní koncentrace trichloraminu v ovzduší krytých bazénů umělých koupališť je podezření, že může při dlouhodobé expozici (zaměstnanci koupališť, sportovní plavci) způsobovat chronickou bronchitidu nebo poškozením plicního epitelu iniciovat vznik astmatu. Výzkum problematiky výskytu a působení chloraminů ve vodách a ovzduší krytých bazénů umělých koupališť stále probíhá, nicméně jednou z cest minimalizace vzniku trichloraminu v bazénové vodě je zcela nepochybně důsledné dodržování hygieny a používání toalety a sprchy vždy před vstupem do bazénu.
Základní pravidlo pro udržování optimální kvality vody v domácích bazénech je zcela totožné – důsledné dodržování hygieny před vstupem do bazénu (návštěva toalety, sprcha), v případě zastřešených domácích bazénů je velmi důležité důkladné a pravidelné větrání. Vzhledem k tomu, že jsou domácí bazény obvykle plněny buď pitnou vodou, nebo vodou z podzemního zdroje, lze předpokládat spíše nižší obsah organických látek i amoniakálního dusíku. Nicméně vnos těchto látek do bazénové vody z pokožky (pot, kosmetické a opalovací přípravky) a produktů metabolismu (moč) plavců už zanedbatelný být nemusí, a právě proto je dodržování hygieny při využívání domácího bazénu tak důležité.
Chlornan sodný – nejpoužívanější sloučenina aktivního chloru v technologiích úpravy pitných vod a bazénových vod umělých koupališť – má za sebou desítky let úspěšné a účinné aplika
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
