Téma: 

suchomilné rostliny venkovní


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU

Břečťan

Břečťan je popínavá rostlina pěstovaná jako venkovní i jako zahradní druh. Někdy bývá pěstována pro své léčebné účinky, jindy zase pro svůj okrasný vzhled. Je hned několik odrůd břečťanu, které se liší jak tvarem, tak barvou listů, ty bývají zelené, zelenobílé či zelenožluté.

Jak břečťan pěstovat

Břečťan vyžaduje stinné stanoviště, je schopen zaplnit celou stěnu domu, ale to jen ty odrůdy, které jsou schopny přezimovat v našich podmínkách. I když se břečťan hodně rychle rozrůstá, zaplnit několik metrů souvisle by každý rok zas a znovu opravdu nedokázal. Chcete-li mít břečťan hustší, je potřeba ho pravidelně zaštipovat. Při pořizování si tedy dávejte pozor, zda nebudete muset svou rostlinu před mrazem stěhovat domů. Chcete-li si břečťan vypěstovat ze semene, začněte již na podzim, abyste na jaře měli připravenou zdravou, krásnou, mladou rostlinku. Další možností je pořídit si již předpěstovaný břečťan a ten vysadit na jaře rovnou do zeminy ven. Pro volbu zeminy použijte kompost nebo rašelinový substrát.

Zálivka a hnojení

Se zálivkou to u břečťanu nemusíte přehánět. Zalévejte pravidelně, ale jen mírně, břečťan nemá rád přemokřenou půdu, mohlo by vám docházet k zahnívání kořenů, opadávání listů nebo černání listů, v zimním období zálivku omezte na minimum.

Hnojivo aplikujte ve vegetačním období každé 2 týdny společně se zálivkou.

Přezimování

Zvolíte-li břečťan jako trvalku, nebudete s ním mít na podzim žádnou práci, protože je schopen přezimovat na svém stanovišti. Jestliže ale máte jinou odrůdu, musíte po tom, co teploty klesnou k 10 °C, rostlinu přemístit domů. Problém nastane v případě, necháte-li břečťan přes rok volně se pnout po konstrukci, v tom případě ho musíte buď opatrně oddělat a namotat například na vyrobený žebříček, nebo ho zakrátit.

Množení břečťanu

Množit břečťan můžete pomocí řízků odebraných z čerstvých výhonků, ty můžete nechat zakořenit ve sklenici s vodou, nebo je rovnou zasaďte do květináče se substrátem a předpěstujte do následujícího jara.

Detail odstavce: Břečťan
Zdroj: Balkónové rostliny na sever a do stínu
Zveřejněno: 20.12.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: juka venkovní pěstování

dá se z venkovní juky co má trsy pichlavé a velký 2m stvol květů,dělat med? Děkuji

Zdroj: diskuze Juka venkovní pěstování
Odesláno: 18.7.2017 uživatelem čtvrtníková jana
Počet odpovědí: 0

JUKA

Juka zahradní pěstování

Druhy pěstované celoročně venku vyžadují plně osluněná stanoviště, dostatek slunce, vzduchu a tepla. Juky patří mezi suchomilné rostliny, proto mají zvýšené nároky na dobře propustnou písčitou nebo štěrkovitou půdu. Vhodné je okolí kořenů posypat oblázky.

Hnojivo juka nepotřebuje, i s dlouhým obdobím sucha se rostliny vyrovnávají výborně, vystačí si s vodou z dešťových srážek. Nově vysazené juky však do ujmutí zaléváme. Aby rostoucí juka stále dobře vypadala, odtrhávejte staré, suché spodní listy. Vyškubnout můžete i ty, které netrčí vzhůru a obloukovitě visí dolů. Po odkvětu pak odstraňte celé stvoly.

Dlouhověkost si juka zajišťuje tvorbou postranních růžic. Tyto odnože můžete používat k množení, a to tak, že celou rostlinu opatrně na jaře vyzvednete a rýčem rozdělíte. Odnož, kterou chcete použít, by měla mít dostatek vlastních kořenů. Pro lepší manipulaci při sázení svažte dlouhé listy, klidně i jedním z listů juky, který obsahuje velmi pevná rostlinná vlákna. Po výsadbě půdu okolo rostliny patou přitlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy a zabránili vyvrácení. Juku, kterou jste zakoupili v květináči, můžete vysazovat během celé vegetační sezony.

Venkovní druhy jsou plně mrazuvzdorné, obejdou se tedy bez nadestýlky i bez překrytí. Nemějte obavy, když rostliny v zimě stočí své listy do ruličky, zmenšením listové plochy se totiž chrání proti ztrátě vody. Pokud juka zimu nepřežije, nebývá to vinou nízkých teplot, ale nadměrné půdní vlhkosti.

Detail odstavce: Juka zahradní pěstování
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Kala venkovní

Prosím vás můžete mi poradit jak a kdy množit venkovní kalu?Jestli na podzim když se ukláda nebo na jaře než se sázi do půdy.DĚKUJI MOC ZA RADU.s POZDRAVEM čERMÁKOVÁ

Zdroj: diskuze Kala venkovní její pěstování
Odesláno: 4.8.2018 uživatelem Olga Čermáková
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

PŘESAZOVÁNÍ POKOJOVÝCH ROSTLIN

Hnojivo pro pokojové rostliny

Hnojení je nezbytné pro udržení zdravé a krásné rostliny, proto byste ho neměli vynechávat. Na rozdíl od venkovní zahrádky si pokojové rostliny nemohou čerpat živiny například z deště a jiných povětrnostních vlivů, proto u nich nesmíme na hnojení zapomínat.

Hnojit rostliny byste měli asi jednou za dva měsíce, to je doba, za kterou je rostlina schopna vyčerpat dosažené živiny. Ne vždy se ale můžete striktně řídit tímto údajem, je zapotřebí si přečíst, co uvádí výrobce. Příliš mnoho hnojiva může rostlinu zabít či spálit listy.

Typy hnojiv

Hnojivo seženete v mnoha různých variantách, může být kapalné, v tyčinkách, granulích či tabletách. V interiéru se nejlépe hodí používání kapalných a pomalu uvolňujících hnojiv. Tyčinky a prášky se mohou zdát pohodlné, ale neumí dobře distribuovat živiny půdou a tím, že je vložíte do květináče, ztrácíte přehled o jejich uvolňování do půdy. Granulovaná hnojiva bývají většinou určena pro venkovní použití.

Tekutá hnojiva

Přidávají se přímo do zalévací nádoby. Četnost hnojení je vždy uvedena na obalu výrobku. Na trhu jich seženete spoustu. Jejich velkou výhodou je stálý přísun živin, který řídíte vy.

Pomalu uvolňující hnojiva

Tyto výrobky jsou oblíbené mnoha zahrádkáři a profesionálními pěstiteli pro vnitřní i venkovní použití. Pomalu uvolňující hnojiva pozvolna uvolňují živiny do půdy a jednou dávkou můžete živit své rostliny až devět měsíců. Jejich hlavní nevýhodou je jejich cena, ale protože vydrží dlouho, tak se tato cena téměř vyrovná běžným typům hnojiv.

Všechny univerzální hnojiva obsahují látky potřebné k růstu rostlin včetně dusíku, fosforu a uhličitanu draselného, přičemž každý prvek má svou funkci. Dusík podporuje zdravý růst zeleně, fosfor podporuje růst kořenů a draslík zdravější květy.

Další speciální hnojiva obsahují určité stopové prvky, jako je například bór, hořčík a mangan, které podporují zdravější růst.

Detail odstavce: Hnojivo pro pokojové rostliny
Zdroj: Přesazování pokojových rostlin
Zveřejněno: 2.10.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: kala venkovní její pěstování

Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?

Zdroj: diskuze Kala venkovní její pěstování
Odesláno: 31.5.2015 uživatelem Alena
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Přehled jednoděložných rostlin

Jednoděložné rostliny tvoří velký celek krytosemenných rostlin. Většina důležitých základních plodin na světě, obiloviny, jako je pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, čirok, oves, žito a proso, jsou jednoděložné rostliny. Ostatní potravinářské plodiny, jako je cibule, česnek, zázvor, banán, yam a chřest, jsou také klasifikovány jako jednoděložné rostliny.

Detail odstavce: Přehled jednoděložných rostlin
Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno: 13.12.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: kala venkovní její pěstování

Kala je stínomilná rostlina, takže i venkovní kaly vysazujte na stinná nebo polostinná ovšem dobře prohřátá místa s dostatkem vláhy a rozptýleným svetlem. Ideální je stín tvořený jinou vzrostlou košatou rostlinou, například vysoký listnatý strom.

Zdroj: diskuze Kala venkovní její pěstování
Odesláno: 31.5.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Co jsou jednoděložné rostliny?

Jednoděložné rostliny tvoří jednu čtvrtinu všech kvetoucích rostlinných druhů. Patří mezi jedny z největších a nejznámějších skupin rostlin, včetně lilií, orchidejí, agáve, palem a trav. I přes časté tvrzení, že jednoděložné rostliny jsou stereotypní, se domníváme, že jsou velice rozmanité, a to nejen svou velikostí.

Detail odstavce: Co jsou jednoděložné rostliny?
Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno: 13.12.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: výpočet schodů

Jak spočítám počet a výšku schodů.Stavební výška je 138 cm a délka je 418 cm.Jedná se o venkovní schodiště.Děkuji F.Rozmanit.

Zdroj: diskuze Výpočet schodů
Odesláno: 12.6.2017 uživatelem FRANTIŠEK ROZMANIT
Počet odpovědí: 0

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Ekonomický význam jednoděložných rostlin

Jednoděložné rostliny jsou z ekonomického hlediska snad nejdůležitějším organismem na zemi. Naše čtyři nejdůležitější potraviny – kukuřice, rýže, pšenice a ječmen jsou nositeli jedné dělohy a patří do jednoděložných rostlin. Bambusy a listy palem jsou primárním zdrojem stavebních materiálů v mnoha tropických zemích. Cukrová třtina, ananas, datle, banány a mnoho dalších známých odrůd tropického ovoce patří také mezi jednoděložné rostliny.

Detail odstavce: Ekonomický význam jednoděložných rostlin
Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno: 13.12.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: bobule ptačího zobu

Dobrý den,

prosím o radu jak odstranit skvrny z venkovní dlažby posezení od bobulí ptačího zobu.

D Ě K U J I

Zdroj: diskuze Bobule ptačího zobu
Odesláno: 14.10.2017 uživatelem gita kolondrová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

AZALKA

Azalka pěstování venku

Venkovním azalkám vyhovuje obvykle polostín a mírně vlhká půda. Je tedy vhodné sázet je k severní straně domu nebo do blízkosti stromů, nejlépe jehličnanů, jejichž stín je ochrání před slunečním úpalem. Venkovní azalky a rododendrony nejlépe rostou ve středních a vyšších polohách, kde je vyšší vzdušná vlhkost, půdní vláha a v zimě dostatek sněhu, který je rovněž chrání. Mrazové kotliny určitě nejsou vhodné.

Venkovní azalky vyžadují půdu kyselou (pH 4,1–5,4), velmi humózní a lehkou. Vysazujte je do větších jam, které vyplníte kyselým substrátem – na trhu jsou k dostání speciální substráty pro rododendrony a azalky. Kyselou zeminu si sami můžete namíchat ze surové dubové a borové hrabanky, rašeliny a drcené borky. V blízkosti azalek by se neměly nacházet žádné vápenaté stavební materiály, ani třeba opadaná omítka.

Sazenici zakoupenou v kontejneru lze vysazovat po celou vegetační dobu. Vybírejte vždy takovou, která má alespoň tři výhony, listy beze skvrn a dalšího poškození a kompaktní kořenový bal. Rostlinu i s kontejnerem několik hodin před výsadbou ponořte do vody. Za sucha zalévejte nejlépe dešťovou vodou, v průběhu vegetace přihnojujte azalky kyselými hnojivy. Řez se nedoporučuje, výjimečně jej proveďte při bujnějším růstu. Pak raději odřízněte celou větev až u hlavního kmínku v době krátce po odkvětu. Po odkvětu nezapomeňte vylamovat květenství, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly tvorbou semen. Mělce kořenící azalky neokopávejte, raději na slehlý substrát nasypte rašelinu nebo lesní hrabanku. Tato vrstva vám pak spolu se spadaným listím pomůže v zimě chránit kořeny před mrazem.

Detail odstavce: Azalka pěstování venku
Zdroj: Azalka
Zveřejněno: 25.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: první pomoc fikusu benjamín

U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a schazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Actara, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Actara se během letnění aplikuje jedenkrát buď postřikem a nebo zálivkou každé 3 měsíce. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Actaru hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.

Zdroj: diskuze První pomoc fikusu benjamín
Odesláno: 26.1.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

KVETOUCÍ ROSTLINY

Druhy kvetoucích rostlin

Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.

Jednoděložné rostliny

Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.

Dvouděložné rostliny

Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.

Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.

Detail odstavce: Druhy kvetoucích rostlin
Zdroj: Kvetoucí rostliny
Zveřejněno: 29.4.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: hortenzie nároky na pěstování

Koupila jsem sazenici venkovní hortenzie, až ji budu sázet ven, dát do zeminy
hodně rašeliny ?
Děkuji
Milada Horáková

Zdroj: diskuze Hortenzie nároky na pěstování
Odesláno: 24.3.2019 uživatelem Milada Horáková
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

AZALKA

Azalka venkovní

Venkovní azalky mají menší, mírně chlupaté listy, které se na podzim barví do červena a na zimu úplně nebo částečně opadávají. Nejvíce rozšířenou skupinou jsou japonské azalky a jejich kříženci, které neopadávají vůbec nebo jen částečně. Nároky na pěstování mají různé druhy azalek trochu odlišné. Kvetou nejčastěji v odstínech růžových, červených, žlutých a oranžových.

U nás jsou k dostání tyto druhy a jejich odrůdy:

  • Azalka luteum Rhododendron luteum
    • Directeur Moerlands – zlatožluté květy
    • Spek´s Brilliant – oranžově červené květy
  • Japonská azalka Rhododendron japonicum – nízký, hustý, jemně větvený keř s drobnými listy
    • Hortulanus H. Witte – svítivě oranžovožluté květy se žlutou skvrnou
    • Saturnus – oranžově červené květy
    • Mollis – hybridy dosahují výšky kolem 1,5 metru, jsou to hustě rozvětvené drobné keříky se široce zvonkovitými, nevonícími květy pastelových barev
  • Gentské azalky Rhododendron x gandavense – dorůstají výšky až dvou metrů, mají drobné rourkovité a vonné květy v bohatých květenstvích
    • Coccinea Speciosa – oranžově červené květy
    • Gloria Mundi – oranžové květy se žlutým leskem, zkadeřené okraje
    • Ignea Nova – sytě žluté až žlutooranžové květy s oranžovou skvrnou
    • Narcissiflorum – bledší žluté květy s tmavě žlutým středem
    • Vlasta – žluté květy
    • Zdena – broskvové květy

Detail odstavce: Azalka venkovní
Zdroj: Azalka
Zveřejněno: 25.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Zařazení do systému

Vavřín vznešený alias bobkový list
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád: vavřínotvaré (Laurales)
Čeleď: vavřínovité (Lauraceae)
Rod: vavřín (Laurus)
Binomické jméno: Laurus nobilis

Zdroj: diskuze Zařazení do systému
Odesláno: 22.5.2017 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Historie tříd rostlin

Kvetoucí rostliny byly tradičně rozděleny do dvou hlavních skupin nebo tříd:

  • Jednoděložné rostliny (Liliopsida)
  • Dvouděložné rostliny (Magnoliopsida)

Pro většinu lidí je rozdělení do dvou tříd již samozřejmostí, učili se ho ve škole, je jasně srozumitelné, ale odborníky na botaniku není vždy toto dělení jednoznačně uznávané.

Jako první s dělením rostlin přišel cca 370 let před naším letopočtem Theoparastus. Toto dělení spočívalo v dělení rostlin na základě formy jejich růstu, tedy na stromy, byliny a vinné révy, tato klasifikace trvala až do roku 1600.

V roce 1682 John Ray publikoval dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné rostliny v podobě formálního taxonomického postavení. Tento systém byl propracován botanikem Antoinem Laurentem de Jussieu v roce 1789.

Detail odstavce: Historie tříd rostlin
Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno: 13.12.2013

NEKVETOUCÍ ROSTLINY, KTERÉ ČISTÍ VZDUCH

Co jsou nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch?

Pravděpodobně jste slyšeli o rostlinách, které čistí vzduch a zbavují naše domovy vnitřních toxinů. Tyto rostliny kromě krásy, kterou ozvláštňují naše domovy a kanceláře, nám vytvářejí i prostředí, ve kterém se cítíme příjemně, dokážou nám zlepšit náladu při naší každodenní činnosti a mají uklidňující účinek nejen na pracovišti, ale i v našich domovech. Rostliny se dají použít jako dárky k různým příležitostem, které vykouzlí úsměv na tváři všech přítomných.

A to není vše. Studie NASA spolu s dalšími studiemi týkajícími se kvality vnitřního ovzduší ukázaly, že běžné pokojové rostliny mají schopnost snižovat toxické chemikálie ze znečištěného ovzduší ve vnitřních prostorách budov.

Tudíž se jedná o opravdu přínosné rostliny, které čistí vzduch a odstraňují například formaldehyd, benzen, trichlorethylen a jiné chemikálie uvolňující se z barev, látek a věcí běžné potřeby, které pravidelně používáme.

Detail odstavce: Co jsou nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch?
Zdroj: Nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch
Zveřejněno: 18.12.2013

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Časté otázky o jednotlivých třídách

Tyto otázky vznikly z mylných představ a špatné znalosti botaniky u laické veřejnosti.

  1. Jsou borovice jednoděložné, nebo dvouděložné? Borovice jsou jehličnaté stromy a nejsou ani jednoděložné, ani dvouděložné. Pouze rostliny jsou považovány za členy těchto dvou tříd.
  2. Mají všechny dvouděložné rostliny květy? Ano, zhruba ano, všechny dvouděložné a jednoděložné jsou kvetoucí rostliny. Nicméně, byliny nejsou vždy tím pravým měřítkem. Například duby, javory a další stromy jsou dvouděložné, ale nevytvářejí zjevné květy. Trávy jsou jednoděložné a jejich květy jsou často přehlíženy, protože nemají okvětní lístky. Dále existují kvetoucí rostliny, které kvetou jen zřídka, například Duckweeds (okřehek), malá vodní volně plovoucí rostlina, která se šíří především na základě vegetativního růstu.
  3. Pokud jednoděložné rostliny nemají dřevo, co mají palmy? Kmen palmy je tvořen z překrývajících se listů, kdy dochází k zahuštění a zvětšení buněk s propojením kořenů. Tuto funkci používají také další rostliny, například Cykasy a stromovité kapradiny. Cykasy jsou jednoduché a primitivní rostliny, které přežijí vše a jsou na naší planetě od dob dinosaurů.

Detail odstavce: Časté otázky o jednotlivých třídách
Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno: 13.12.2013

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Zprostředkovaná transformace jednoděložných rostlin

Toto vše jsou strategické suroviny pro lidstvo, z tohoto důvodu dochází k zprostředkované transformaci těchto komodit. Poprvé bylo této transformace dosaženo v polovině 90. let. Po tomto úspěchu došlo k zdokonalení technik, které vedly ke zlepšení regenerace.

Dělení produktů ve zprostředkované transformaci:

  • trávy a obiloviny – velké skupiny jednoděložných
  • jednotlivé rostliny – banány, ječmen, okřehek (krmivo pro vodní drůbež), gladioly, kukuřice, cibule, ananas, rýže, sorghum – čirok (obilovina), turfgrass (tráva), pšenice

Detail odstavce: Zprostředkovaná transformace jednoděložných rostlin
Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno: 13.12.2013

KVETOUCÍ ROSTLINY

Opylení a jeho význam

Opylení je přenos pylu ze samčí tyčinky na samičí pestík. Pokud dojde ke spojení samčích a samičích částí stejného druhu, dochází k opylení a následně k tvorbě semene. K opylení může dojít různými způsoby, například zvířaty nebo větrem. Květiny přitahují hmyz svým sladkým nektarem. Některý hmyz se tímto nektarem živí a tím, že přelétá z jedné rostliny na druhou, pyl přenáší a rostliny opylovává. K opylení může dojít také tím, že vítr pyl rozfouká a zanese do dalších květů. Květy opylené hmyzem bývají pestrobarevné a silně voní, kdežto rostliny opylené větrem, jako jsou trávy, mají květy často malé a bez lístků.

Pokud dojde k opylení kvetoucí rostliny, začnou se uvnitř květu tvořit semena. Semena rostlin se postupně vyvíjí. Plod obklopuje semeno a vyrůstá z něho například jablko, hruška nebo fazolový lusk. První fáze růstu u plodu rostlin z osiva se nazývá klíček. V případě, že má semeno dostatek slunečního světla a vody, vyklíčí a rostlina začíná růst.

Detail odstavce: Opylení a jeho význam
Zdroj: Kvetoucí rostliny
Zveřejněno: 29.4.2013

PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE

Venkovní pěstování hortenzie

Hortenziím nejlépe svědčí světlé, ale nikoli zcela osluněné stanoviště, chráněné před prudkými větry a průvanem. Snesou slunce, ale jen s mírou. Nejlépe rostou v polostínu, zvládnou i stín, kde však vykvétají pomaleji než na slunci. Vyžadují vydatnou zálivku (odtud asi i jejich latinský název Hydrangea), ale ne stálé přemokření. Pozor také na kvalitu vody, ideální je měkká dešťová.

Půda pro hortenzie by měla být výživná a kyprá, s kyselou reakcí. Zcela odmítají vápnité půdy. Dobré je přidat rašelinu, zetlelý kravský hnůj, jehličnatou hrabanku či listovku, docílíte tím dobrý růst a vývoj rostliny, včetně bohatého kvetení. Podle stupně půdní kyselosti se květy hortenzie barví od modré a fialové přes bílou až po tmavě růžovou a červenou. Intenzivně modře se pak zbarvují v kyselé půdě, do níž přidáte kamenec hlinitoamonný (ten je k dostání v drogerii), který rozpustíte do zálivkové vody během podzimu a na jaře. Více zalévejte během kvetení, přihnojujte průběžně až do konce srpna. Na zimu nahrňte ke kořenům lehčí substrát nebo vrstvu spadaného listí.

Hortenzie zpravidla přezimují bez problémů, pokud však namrznou, počkejte aspoň do května, zda ještě neobrazí. Při silnějším namrznutí nezbude, než celý keř seříznout až u země. Dobře obroste, ale pokvete až příští rok. Když hned zjara odstraníte hortenziím velké koncové pupeny, objeví se květy po celém keři.

Přes léto jim stačí normální vlhkost. V době růstu a kvetení potřebují hodně vody. Pokud je nebudete hojně zalévat, lehce zvadnou. Pokud zaschnou, předčasně skončí svůj růst. Od srpna zalévání omezujte. Při růstu hnojte dvakrát měsíčně, jinak přihnojujte tekutými minerálními a organickými hnojivy v létě a před začátkem květu. Pozor na vápník, ten nesnáší. Odkvetlé květy můžete nechat přes zimu na rostlinách a odstřihnout je až na jaře. V zimním čase k nim přihrňte zeminu, můžete doplnit i chvojí. Pokud máte již starší rostliny s dobrým kořenovým systémem, nejsou již tak náchylné na přezimování.

Detail odstavce: Venkovní pěstování hortenzie
Zdroj: Pěstování hortenzie
Zveřejněno: 1.7.2014

POPÍNAVÉ ROSTLINY

Popínavé rostliny rychle rostoucí

Jedná se o rostliny popínavé a rychle rostoucí, patří sem trvalé nebo jednoleté rostliny. Nejrychleji rostou jednoleté rostliny.

Chmel otáčivý

Má latinský název Humulus lupulus Aureus. Je to rychle rostoucí popínavá rostlina dorůstající do výšky 4 až 6 m. Listy jsou dlanitě složené, zlatožluté. Květy jsou malé, nevýrazné. Plody sou hořce vonící chmelové šištice. Rostlina na zimu „zatahuje“. Půda by měla být vlhčí, těžší (ideální je červenice). Stanoviště slunné až polostinné.

Přísavník pětilistý

Má latinský název Parthenocissus quinquefolia Engelmanii. Jde rovněž o rychle rostoucí popínavou rostlinu, která může dorůst do výšky 6 až 10 m. Listy jsou zelené, dlanitě složené ze 3 až 5 lístků. Na podzim se zbarvují do svítivě červené barvy. Květy jsou malé, nevýrazné. Plody jsou kulovité, malé. Na půdy je tato rostlina nenáročná. Stanoviště může být slunné až polostinné.

Přísavník trojcípý

Má latinský název Parthenocissus tricuspidata. Tato rychle rostoucí popínavá rostlina může dorůst do výšky 12 až 14 m. Listy jsou trojlaločné, tmavě zelené, lesklé. Na podzim se zbarvují do červené barvy. Květ je drobný, bílý. Plod je kulovitý, tmavý. Na půdu je rostlina nenáročná. Stanoviště jí vyhovuje slunné až polostinné.

Detail odstavce: Popínavé rostliny rychle rostoucí
Zdroj: Popínavé rostliny
Zveřejněno: 9.12.2015

POPÍNAVÉ ROSTLINY

Popínavé rostliny na pergolu

Pergola a popínavé rostliny k sobě neodmyslitelně patří. Vždyť právě hlavní účel této stavby je sloužit jako opora pro popínavé rostliny. V dnešní době velmi oblíbené zastřešené pergoly, které čím dál vídáme na českých zahradách, tak trochu ztrácejí svůj původní smysl a účel a stále více připomínají zastřešené altány, než vzdušné zahradní pergoly. Při výběru vhodného druhu popínavé rostliny musíme zohlednit několik kritérií, které nám napomohou při volbě té správné rostliny: jaký máme prostor kolem pergoly, zda jde o opadavou rostlinu, kvetoucí rostlinu, jak zatíží pergolu, jaké je umístění pergoly (přímé slunce, polostín), jaká je rychlost růstu zvolené popínavé rostliny.

Opletka Aubertova

Má latinský název Polygonum aubertii, jde o bujně rostoucí popínavou dřevinu s bílými květy, dorůstající až do výšky 10 m. Listy jsou kopinaté, tmavě zelené, opadavé. Kvete velmi bohatě od srpna do října. Za rok vyroste opletka 2 až 3 m, potřebuje tedy dostatečně stabilní oporu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.

Zimolez německý

Má latinský název Lonicera periclymenum Belgica. Tato popínavá rostlina dorůstá do výšky 2 až 3 m. Listy jsou okrouhlé, zelené. Květy jsou fialovobílé, vonné. Zimolez kvete v červenci až srpnu. Plody jsou malé, kulovité, mají červenou barvu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.

Detail odstavce: Popínavé rostliny na pergolu
Zdroj: Popínavé rostliny
Zveřejněno: 9.12.2015

PŘESAZOVÁNÍ POKOJOVÝCH ROSTLIN

V jakém období a do čeho rostlinu přesadit

Pokud to jde, přesazujte rostliny na jaře. Květináč při přesazování vybírejte vždy o jedno číslo větší, což představuje asi dva centimetry, než byl ten původní. Na tom, zda zvolíte květináč keramický, či plastový tolik nezáleží, důležité je, aby měl vespod drenážní otvor, u větších květináčů by drenážních otvorů mělo být více. Tento otvor vám zajistí, že z květináče bude při zalévání vytékat přebytečné množství vody a ke kořenům rostliny bude proudit vzduch. V případě, že květináč nemá na dně otvory, není určen k přesazování rostlin, ale jde jen o květináč okrasný, který vám poslouží jako obal, aby nevzhledný funkční květináč nebyl vidět.

Detail odstavce: V jakém období a do čeho rostlinu přesadit
Zdroj: Přesazování pokojových rostlin
Zveřejněno: 2.10.2013

BALKONOVÉ ROSTLINY VHODNÉ NA PLNÉ SLUNCE

Lobelka

Lobelka je drobná a jemná rostlina s drobnými kvítky, jež mají modrou, fialovou či bílou barvu. Lobelka zahrnuje více než 300 druhů, které se liší především svou výškou (měří od 10 do 150 cm).

Zde je obrázek rostliny s názvem lobelka.

Jak lobelku pěstovat

Lobelku můžete pěstovat jako většinu letniček v truhlíku i na záhonku. Má ráda slunné místo chráněné před větrem. Odkvetlé lobelky je potřeba seříznout, aby kvetly až do podzimu. Lobelky sázejte do dobře propustného substrátu, který nemusí být ničím specifický, stačí univerzální substrát pro balkonové rostliny.

Zálivka a hnojení

Lobelka vyžaduje pravidelnou zálivku, ale ne neustálé vlhko, aby jí nezahnívaly kořeny. Raději se tedy vyhněte samozavlažovacím truhlíkům.

Každý týden dopřejte lobelkám hnojivo určené pro balkonové květiny.

Přezimování

Lobelku můžete nechat přezimovat v dobře prosvětlené místnosti o teplotě kolem 10 °C. Omezte zálivku a na jaře ji přesaďte do nového substrátu.

Detail odstavce: Lobelka
Zdroj: Balkonové rostliny vhodné na plné slunce
Zveřejněno: 12.1.2016

JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY

Rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami

I přes nesrovnalosti v základním rozdělení rostlin, je toto dělení užitečné a přínosné. K tomuto dělení pomáhají standardní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami.

Tabulka shrnuje hlavní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami: Počet děloh v nalezeném embryu je skutečným základem pro rozlišení názvosloví Monocotyledonae (jedna děloha) a Dicotyledonae (dvě dělohy). Dělohou se v tomto případě rozumí semeno listu, které slouží k absorpci živin, pokud je rostlina schopna produkovat své první pravé listy na základě fotosyntézy.

Jednoděložné rostliny

  • Embryo s jednou dělohou
  • Pyl s jedinou rýhou nebo pórem
  • Květinové díly v násobcích tří
  • Hlavní list má žíly paralelní
  • Cévní kmenové svarky roztroušené
  • Kořeny jsou náhodné
  • Sekundární růst chybí

Dvouděložné rostliny

  • Embryo se dvěma děložními lístky
  • Pyl se třemi brázdami nebo póry
  • Květinové díly v násobcích čtyř nebo pěti
  • Hlavní list žíly je síťovaný
  • Cévní kmenové svazky v kruhu
  • Kořeny jsou rozvětvené
  • Sekundární růst často přítomen

Detail odstavce: Rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami
Zdroj: Jednoděložné rostliny
Zveřejněno: 13.12.2013