Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

SURIKATY DO ZAHRÁDKY

Z plastu

Sošky na zahradu v podobě surikaty se mohou vyrábět i z plastu. Jedná se o sériovou výrobu, některé produkty mohou být opatřeny i senzorem k pískání. Socha snímá pohyb, a jakmile jej zjistí, vydá zvuk. Může sloužit také jako osvětlení zahrady, pokud je vybavena světlem. Záleží jen na vás, jaké funkce navíc požadujete. Tyto sošky nepotřebují žádnou údržbu. Provedení sochy je různorodé (surikata stojící na zadních nohách, ležící, stojící na všech čtyřech, a pak také na různých předmětech).

Zdroj: Surikata na zahradu

Diskuze

V diskuzi KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .

Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Hola.

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je možné, aby mi túje ničily nějakým způsobem úrodu, když jsou zazene v bezprostřední blízkosti zahradky? Děkuji. Alena Holá

Zdroj: diskuze Kořeny túje

Bylinková zahrádka na balkoně

Pro bylinkovou zahrádku na balkoně můžete použít komerčně vyráběný set, je jen na vás, jaký si vyberete. Pokud máte doma šikovného kutila, může vám set pro bylinkovou zahrádku vyrobit vlastnoručně z přírodního materiálu. Podstatou bylinkové zahrádky na balkoně je základová deska s bočními podpěrami. Každý truhlík má vespod pevnou misku na vodu. Misky mají dobře přístupné otvory pro zálivkovou vodu a každá pojme až 3 l vody. Velmi pevné truhlíky s miskami jsou pevně uloženy na základně, takže nedojde k jejich posunutí či pádu. Prohýbání nenastane ani po několika letech užívání na přímém slunci. Pro pěstování na balkonech či terasách jsou čerstvé bylinky vždy po ruce. Vypěstované čerstvé bylinky chutnají v jídle daleko lépe než sušené, navíc bylinková zahrádka lahodí oku a provoní celý byt. V zadní části bylinkové zahrádky je úložný prostor pro odložení malých pomůcek k zahradničení a konve k zalévání. Výška opěrné tyče je 80 cm. Každý truhlík samostatně pojme až 3 l vody, čímž máte postaráno o zálivku na delší dobu. Set je dodáván v rozloženém stavu s montážním návodem.

Parametry bylinkové zahrádky – příklad celkového rozměru bylinkové zahrádky na balkoně: 80 x 74 x 73 cm.

Zdroj: Bylinková zahrádka

Diskuze

V diskuzi DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.

Ahoj,
právě jsem zasadila túje cca 50 cm vysoké v řadě po 30 cm od sebe. Máte někdo zkušenosti, zda mezi ně mohu zatím zasadit letničky ať to je trochu pestřejší, nebo jsou túje agresivní na další rostliny. Jak daleko od zeleninové zahrádky je mohu mít, aby úroda aspoň nějaká byla ?
Dík všem za odpověď.
Renata

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.

Myslíte si že učinky tohoto jsou vždy pozitivní a že nemužou vyvolat vedlejší učinky

Zdroj: diskuze Dotaz

Kde a kdy roste

Výskyt medvědího česneku ve volné přírodě je spjat se stromy. Najdeme ho v lese nebo třeba i v parku v Praze na Letné. Medvědí česnek začíná svůj růst brzy na jaře, aby využil osvětlení sluncem, než ho zastíní listy stromů. Sběr z vlastní zahrádky je nejlepší od března do května.

Zdroj: Medvědí česnek - pěstování a účinky

Diskuze

V diskuzi RAKYTNÍK NECHTĚNÉ ROZRŮSTÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dětřich D..

Rakytník vysílá v hloubce cca 25 cm vodorovně pod trávníkem oddenky, ze kterých vyrůstají nevé sazenice. Je schopen tak zamořit celé oblasti. Pro zdraví je to vynikající rostlina, ale do zahrádky je třeba ho omezit plastovou zábranou. Já tento měsíc budu "plet" oddenky které mi prorostly celou zahradou, ale nejdříve udělám omezující kruh kolem stromku. Že pravidleně sekáte trávník mu nevadí, zkouší to a oddenek pokračuje v růstu pod zemí dále... Je s podivem, že jsem od žádného z pěstitelů nikde nenašel, jak tuto situaci řešili.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Král.

Mám rakytník 8 let a již druhý rok vůbec nerodí. Čím to ? Samice i samec plně obrostl.

Zdroj: diskuze Rakytník nechtěné rozrůstání

Z pískovce

Nejčastěji se sochy na zahradu vyrábějí z umělého pískovce. Tyto sošky jsou skvělou zahradní dekorací. Jejich propracování závisí na autorovi sochy. Imitace surikaty z pískovce může být vyrobena sériově nebo individuálně (zakázkově), a to kameníkem. Od toho se pohybuje i cena, která je u sériové výroby ve většině případů nižší než u individuální výroby. Pískovcovou sochu je třeba pravidelně ošetřovat, aby si udržela svůj krásný vzhled. Provedení sochy může být libovolné (surikata stojící na zadních nohách, ležící, stojící na všech čtyřech, a pak také na různých předmětech).

Zdroj: Surikata na zahradu

Scindapsus pictus argyraeus

Scindapsus pictus argyraeus má rád rozptýlené světlo, mírnou zálivku a vyšší vlhkost při pokojové teplotě. Pro rosení používejte odstátou vodu. Na substrát stačí zemina ze zahrádky doplněná trochou rašeliny. Můžete hnojit přes léto 1x za 14 dní, v zimě stačí 1x měsíčně. Rozmnožuje se řízkováním s předklíčením ve vodě.

Zde můžete vidět, jak vypadá Scindapsus pictus argyraeus.

Zdroj: Scindapsus

Primule množení

Množení primulí vyséváním se v domácím prostředí provádí těžce, protože je k tomu nutná vysoká a stabilní vlhkost. Primule se dají snadno přesazovat z květináčů na zahrádky. Vybírejte jim ale místa stinná nebo polostinná, poblíž jezírek nebo na skalkách. Půda je potřeba výživná, udržovaná vlhká a neuškodí, pokud se občas přihnojí. Primule však mívají problémy s mrazem, což se ale řeší přikrytím chvojím, které by jako ochrana mělo stačit.

Zdroj: Primule

Pěstování, choroby a škůdci

Mochnička je celkem nenáročná bylina, která se uchytí v každé dobře propustné půdě na polostinném až stinném stanovišti, kde není příliš vlhko. Je optimální půdopokryvnou rostlinou pro lesní zahrádky, suché svahy nebo čelní partie bylinných záhonů, protože se některé druhy rychle rozrůstají. Lze ji také pěstovat na větších plochách pod stromy a keři. Přes zimní období částečně povadne, ale mrazy bez problémů přečká.

Její skvělou vlastností je, že netrpí na žádné choroby ani ji nenapadají škůdci.

Zdroj: Mochnička

Jak dlouho vydrží pečený čaj

Trvanlivost pečeného čaje je určitě 1 rok v uzavřené sklenici. Příští rok si upečete novou várku. Pokud sklenici načnete, je lepší skladovat ji v lednici a spotřebovat do 14 dnů.

Pečený čaj si samozřejmě můžete i koupit, ale nejen že je poměrně drahý, navíc si nemůžete být jisti, že neobsahuje nějaké zbytečné přídavné látky a konzervanty. Zato ten domácí je výborný, bez chemie a hotový prakticky raz dva. Máte-li své vlastní ovoce ze zahrádky, pusťte se do jeho výroby. V zimě jako když ho najdete.

Zdroj: Pečený čaj

Jak si vyrobit česnekový prášek

Pokud jste nedávno sklidili úrodu česneku ze své zahrádky, můžete si vyrobit domácí česnekový prášek, který vám poslouží jako výborné koření. Nejprve stroužky česneku oloupejte, pak nakrájejte na tenké plátky a dejte na suchou pánev, kterou vložíte do vyhřáté trouby na 150 °C. Česnek v troubě za stálé teploty sušte. Usušený česnek rozdrťte v mixéru a prosejte sítkem. Kousky, které vám nepropadly sítkem, nemusíte vyhazovat, ale můžete je uskladnit stejně jako sušený prášek v uzavřených nádobách v chladu, ale ne mrazu. Takové sušené kousky česneku jsou výborné třeba na pizzu.

Zdroj: Jak pěstovat česnek

Množení tymiánu

Semena tymiánu vyséváme na jaře do sadbovače s výsevním substrátem a necháme vzejít v pařeništi. Když se semenáčky dají uchopit do prstů, přepícháme je do 8 cm širokých květináčů se sadbovým substrátem, nebo přímo na stanoviště. Koncem dubna a v květnu lze vysévat přímo ven do bylinkové zahrádky.

Tymián se dá množit řízky z postranních výhonů, které odřízneme i s uzlinou, a to koncem jara nebo začátkem léta. Řízky vložíme do malých květináčů naplněných směsí rašeliny a písku nebo perlitu v poměru 1 : 1 a necháme zakořenit v pařeništi. Zakořeněné řízky přesadíme jednotlivě do květináčů o průměru 8 cm se sadbovým substrátem a na podzim je vysadíme ven. Na jaře lze také rozdělit kořeny starších rostlin a přesadit je do samostatných květináčů.

Zdroj: Rozmarýn v truhlíku s tymiánem

Návrh bylinkové zahrádky

Již na metru čtverečním můžete při optimálním osazení vypěstovat dostatek bylinek pro běžné užívání. Pokud máte prostoru více, založení zahrádky může být druhově bohatší a přebytky ze sklizně můžete uchovat na zimu. Čím více slunečních paprsků bylinkám dopřejete, tím voňavější budou. Menší skupině pěstovaných bylinek pak svědčí místo polostinné či stinné (máta, petržel, čechřice a jiné). Jednoletky, jako je bazalka, jsou rovněž náročnější na vláhu. Bylinky potřebují dobře propustnou zeminu. Ideální je mírný sklon či modelace bylinkové zahrádky, přičemž je třeba ji orientovat na jih či východ. Postačí však i slunné místo na rovině. Proti větru bylinky nejlépe ochráníte nízkým živým plůtkem, proplétanými větvemi nebo osázením vyššími odolnými bylinkami, jako je levandule či šanta. Zastřiháváním získají bylinky kompaktní tvar, také je mohou doplnit půdopokryvné bylinky. Vyšlechtěna je i řada vysloveně ozdobných odrůd, které si zachovávají chuťové vlastnosti i vůni.

Bylinkovou zahrádku je možné uspořádat nejrůznějším způsobem. V minulosti vzniklo mnoho stylů bylinkových zahrad a lidská fantazie a tvořivost jejich podoby stále rozvíjejí.

Styl formální – jednotlivé úseky v podobě čtverců, polokruhů a jiných tvarů odděluje tvarovaný živý plůtek například ze zimostrázu. Nebo je bylinková zahrádka uspořádaná do obrazce, například do spirály.

Přírodní styl – zvlněná cestička se vine mezi polštáři voňavých bylin a místo proti větru chrání například plůtek z jemné šanty kočičí nebo treláž s popínavými rostlinami.

Nižší bylinky vysazujeme či vyséváme dopředu, vyšší na pozadí. Na cestičky i jako jednotlivé nášlapné plochy jsou ideální ploché kameny, ty usnadňují péči i sklizeň a přispívají k akumulaci blahodárného tepla, které bylinkám svědčí a také je přiměje k uvolňování vonných silic. Bylinkovou zahrádku může doplnit i zahradní jezírko a u něj stinný kout pro vlhkomilné druhy bylin. Rozhodně by zde neměla chybět lavička či zahradní křeslo pro posezení, aby bylo možné si voňavou pohodu v klidu vychutnat.

Zdroj: Bylinková zahrádka

Druhy květenství

Jednoduché květy – mají miskovitý tvar s jednou či dvěma řadami zvlněných korunních lístků a nápadnými tyčinkami uprostřed květu.

Poloplné květy – jsou podobné jednoduchým květům, mívají však tři řady korunních lístků. Takovýto tvar květu v tmavě růžové má Cora Stubbs, světle růžová Westener nebo čistě bílá Hawaian Sun.

Plné květy – bývají okrouhlé s jednou nebo dvěma vnějšími řadami velkých korunních lístků. Ostatní jsou hustší, zmenšují se ke středu a vyplňují zbytek květu tak, že tyčinky zanikají. Některé odrůdy jsou dvoubarevné – jako červenobílá Gay Paree či žíhaná bíločervená Madame Jules Dessert. Zajímavě lososová je odrůda Pink Hawaien Coral, Lady Anna zas potěší milovníky růžové barvy. Odrůda Rubra Plena (červená) a Alba Plena (bílá) krášlily už zahrádky našich babiček a prababiček.

Sasankovité květy – jsou typické pro japonské pivoňky a kultivary z nich vyšlechtěné. Střed květu vyplňují korunní lístky vzniklé z tyčinek.

Zdroj: Pivoňka

Historie rajčete

Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.

Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.

Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.

Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.

Zdroj: Krytosemenné rajče jedlé

Růže z Jericha a její bobule

Tak zde pozor. Existuje rostlina kozí list, která se nesprávně označuje jako růže z Jericha, ale jde o ovíjivou liánu rostoucí mimo jiné divoce ve světlých teplých lesích. Je známo kolem dvou stovek druhů. Na zahradě se spokojí i s neúrodnou, spíše vápnitou půdou, vyhovuje jí polostín. Poroste i ve stínu, ale pokvete slaběji. Na slunci ji musíte častěji zalévat. Na opoře dorůstá až pěti metrů. Temně zelené přisedlé a vstřícné listy na podzim opadávají. Květy svou krásou mohou směle konkurovat orchidejím. Jsou dlouze trubkovité s výraznými tyčinkami. Narůžovělá nebo načervenalá poupata se promění v impozantní bílo-žluté květy s červenými skvrnami a intenzivní vůní. Ta se nejvíce rozvine pozdě večer a na sladký nektar láká noční lišaje. Když po prvním odkvětu během května a června nenecháte vyvíjet plody, pokvete na nových výhoncích ještě jednou v časném podzimu. Ale i červené lesklé bobule budou ozdobou zahrádky, alespoň do té doby, než je odnesou ptáci. Chutnají i papouškům. Tuto rostlinu lze množit buď koupenými sazenicemi, nebo polovyzrálými řízky.

Zdroj: Růže z Jericha

Dušená mrkev a vitamíny

Mrkev zřejmě patří mezi nejstarší zeleninu v Evropě, Římané ji dokonce nazývali královnou. Představuje totiž jakousi zásobárnu cenných bio látek. K těm nejvíce ceněným náleží určitě beta-karoten, který je startérem životně důležitého vitamínu A. Zázračná mrkev má také nezvykle vysoký obsah selenu, který je nejdůležitějším stopovým prvkem v imunitním systému, dále obsahuje vitamíny řady D, E a K, éterické oleje, vlákninu, sacharidy v podobě lehce stravitelné glukózy, lecitin, draslík, vápník, železo, měď, fosfor, jód a kobalt.

Překvapivě je pro naše tělo důležitější mrkev vařená (dušená) než syrová. Z vařené mrkve totiž tělo lépe vstřebá všechny látky, protože syrová má tuhé buněčné stěny, které se vařením naruší. Před použitím je dobré mrkev oškrábat a odkrojit vrchní část, která může obsahovat jedovaté látky z postřiků. Slupku nemusíte jen škrábat, můžete ji i celou oloupat. Slupka se snadněji stáhne, když mrkev přelijete horkou vodou. Mrkev nikdy nekrájejte a nestrouhejte dlouho dopředu, ale až těsně před samotným použitím. Vždy ji vařte a duste pouze v malém množství vody a vždy zakrytou. Aby se beta-karoten dobře přeměnil ve vitamín A, přidávejte do mrkve kapku oleje. Mladou a křehkou zelenou nať nevyhazujte, pokud je z vaší zahrádky nebo z biofarmy, můžete ji bez obav použít jako bylinku do jídla.

Zdroj: Dušená mrkev

Tymián na kašel

Tymián má nejen dezinfekční účinky, ale také výborně pomáhá k vykašlávání sekretu z horních cest dýchacích. Lze si vyrobit vynikající domácí sirup, který zabírá lépe než drahé sirupy a tablety v lékárně, přitom neškodí, a navíc je i chuťově výborný, takže i děti ho budou mít rády. Je to přírodní medicína, která vám pomůže více než chemie.

Příprava domácího sirupu: Svařte 500 ml vody a 40 dkg hnědého cukru. Vařte asi 10 minut a potom přisypte 10 g tymiánu (nejlépe z vlastní zahrádky). Můžete přidat také lžičku strouhaného čerstvého zázvoru nebo lžičku mletého zázvoru. Nechte odstát cca 6 hodin, poté přeceďte přes jemné umělohmotné sítko nebo plátýnko. Sirup nalévejte do čistých skleněných nádob, například do sklenic od dětské výživy. Užívejte 3–5x za den polévkovou lžíci, dětem pak dávku snižte na čajovou lžičku. Sirup výborně funguje i na úporný kašel.

Příprava bylinkového čaje pro zlepšení odkašlávání: K namíchání čajové směsi budete potřebovat 2 díly natě tymiánu nebo mateřídoušky, 1 díl listu jitrocele, 1 díl semene anýzu nebo fenyklu. Dvě lžíce této směsi zalijte 0,5 l teplé vody a nechte přes noc macerovat. Ráno uveďte do varu, odstavte a nechte 10–15 minut luhovat. Poté čaj přeceďte a užívejte po lžících během celého dne.

Zdroj: Tymián obecný (Thymus vulgaris)

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP