ŠVÁB NEBEZPEČÍ je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Švábi patří mezi geograficky nejrozšířenější živočichy. Z vybraných druhů, které vyhledávají společnost člověka, je u nás nejčastější rus domácí a šváb obecný. Žijí v budovách v blízkosti potravního zdroje – v kuchyních, koupelnách, potravinářských provozech. Jedním z největších nebezpečí pro člověka, které je často podceňováno, je významné riziko vzniku alergií a astmatu.
Šváb obecný
Šváb obecný má lesklou, tmavě červenohnědou barvu. Jde o škůdce, který nejčastěji vnikne do objektu pod prahy dveří, přes otevřené dveře nebo mezery v obvodech zdí. Využije inženýrské sítě, trubky, otevřenou kanalizaci nebo potrubí v domě.
Dospělci švába obecného jsou velmi odlišného vzhledu. Menší dospívající samci dosahují délky pouze 25 mm a můžete je identifikovat podle křídel, která pokrývají tři čtvrtiny jeho těla. Posledních pár břišních segmentů je odkrytý. Dospělé samice švába obecného dosahují délky 32 mm, jejich křídla jsou zakrnělá a pokrývají několik prvních segmentů těla. Ani samec ani samice nejsou schopni letu.
Šváb obecný je primárně venkovní tvor, tudíž je velmi dobře přizpůsoben pro přežití ve venkovním prostředí. Většinu venkovních populací lze nalézt například pod kompostem nebo v listové hrabance či v zahradním opadu. V městských oblastech se švábi nacházejí ve velkých koloniích nejčastěji v kanalizaci.
Šváb obecný je znám tím, že preferuje odpadky, špínu nebo rozkládající se materiály. Rovněž je to druh velmi závislý na vodě. Studie tohoto hmyzu totiž prokázaly, že švábi mohou přežít až měsíc bez potravy, ale nepřežijí déle než dva týdny bez vody.
Dospělý samec švába obecného žije v průměru 110 až 160 dnů, zatímco samice může žít 35 až 180 dnů. Během této doby jediná samice může produkovat přibližně osm ooték (vaječných schránek) s přibližně 16 vejci. Přibližně 30 hodin poté, co vyprodukuje ootkéku, vypustí ji v bezpečném prostředí, kde zůstane až do doby, než se začnou líhnout noví jedinci. Doba vývoje švába obecného je výrazně ovlivněna ročním obdobím. V teplejších měsících může být čas potřebný k vývoji od vajíčka po dospělého jedince až 200 dní. Když se počasí ochladí, nebo během pozdních podzimních a zimních měsíců, může vývoj od vajíčka k dospělému jedinci trvat až 800 dnů.
V naší poradně s názvem TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dáša.
Prosím o radu - co nám to roste v trávníku? Plocha těchto nevzhledných trsů se rozrůstá. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Švábi jsou všežravci, tudíž jedí jak rostliny, tak maso. Jejich kousnutí může způsobit podráždění nebo otoky spojené s infekcí rány. Není naštěstí moc pravděpodobné, že by švábi kousali živé lidi, snad až na výjimku v případech extrémního výskytu, kdy je potravy nedostatek. V naprosté většině případů by švábi člověka nekousli, když by v blízkosti byly jiné zdroje potravy. Při přemnožení, popřípadě úbytku potravy, shánějí i neobvyklé zdroje potravy. V naprosté většině případů je dříve, než stav výskytu přesáhne kritickou hranici, přivolána odborná pomoc a použity profesionální přípravky k jejich vyhubení.
Nejzávažnější případy švábího kousnutí byly zaznamenány na lodích. Bylo zdokumentováno, že došlo k přemnožení populace na palubě a osobám na plavidle pak švábi okousávali kůži a nehty. Někteří námořníci spali dokonce v rukavicích, aby je švábi nekousali.
Nejpravděpodobnějším druhem švába, který by zaútočil na člověka, je šváb americký a šváb australský. Rus domácí také dokáže ve výjimečných případech pokousat člověka.
Pokud se domníváte, že jste objevili doma šváby nebo známky jejich výskytu, kontaktujte co nejdříve specialisty na hubení švábů.
V naší poradně s názvem SEKUNDOVÉ LEPIDLO NA ZUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Palino.
Prosim o adresu a nazov sekundoveho lepidla extra silneho na zuby a kde by som ho kupil.
dakujem palino
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové lepidlo mohou získat jen stomatologové pro své pacienty. Vteřinové lepidlo na zuby se nedá jen tak koupit v lékárně. Lepidlo nelze použít na připevnění zubních náhrad (protéz) k dásním. Vzhledem k tomu, že použití těchto lepidel má mnoho nebezpečí, tak je nezbytné, aby jejich aplikaci prováděl jen odborný lékař. Proto se obraťte na svého stomatologa a sdělte mu na co chcete lepidlo použít.
Během teplejších měsíců není neobvyklé, že v noci spatříte švába obecného venku pobíhat kolem terasy, pod vlhkými okapy nebo kolem kanalizace. Většinou jsou aktivní v noci, v průběhu dne je můžete spatřit spíše v prostorách a pokojích, které jsou převážně vlhké, tmavé a nerušené.
Ochranné obaly vajec (ootéky) švába obecného mohou být tmavě hnědé nebo načervenalé barvy a téměř 8–10 mm dlouhé. Každá ootéka, která pojme až 16 vajec, je samicí odložena v bezpečné chráněné oblasti, a to téměř 30 hodin poté, co je vytvořena.
V oblastech, kde se vyskytuje velké množství švába obecného, můžete zaznamenat zatuchlý pach. Tento zápach je způsoben chemickými látkami vylučovanými švábi při komunikaci v kolonii.
Šváb obecný se vyskytuje po celém světě. Lze jej nalézt především v USA, Anglii, Evropě, Austrálii a Jižní Americe. Šváb obecný dává přednost chladným vlhkým místům, jako jsou třeba suterény nebo sklepy. V domě putují po kanalizaci, sociálním zařízení, radiátorech a potrubí. V obydlích mají tendenci přebývat v nižších patrech. Stejně jako ostatní druhy švábů jsou i švábi obecní všežravci a živí se od drobků a zbytků jídel až po rozkládající se rostliny a zvířata. Mají tendenci shromažďovat se ve velkých koloniích v blízkosti vodních zdrojů.
Švábi obecní mohou být zdrojem mnoha potravinových patogenů, včetně E. coli, salmonely a jiných. Vzhledem k jejich stravovacím návykům (upřednostňují odpadky a tlející organické hmoty) mohou tyto patogeny přenášet na svých nohou a tělech z kontaminovaných oblastí na čisté plochy, předměty a potraviny.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Šváb domácí patří mezi nejprimitivnější a nejstarší létající hmyz. Má asi 3 000 druhů a v celé České republice se vyskytuje zhruba 5 druhů. Velikost švába je od 6 do10 milimetrů. Živí se rozmanitými látkami včetně klihu. Ukrývají se pod kůrou nebo pod kamenem a ze svých úkrytů vylézají jen v noci. Pokud jsou ohroženi, snaží se utéct nebo uletět. Jejich larvy neboli nymfy se líhnou dva týdny, nebo až dokonce tři měsíce. Některé druhy, než dorostou v dospělého jedince, se svlékají 6x až 8x. Vývoj trvá až půl roku.
V naší poradně s názvem CUPHEA HYSSOPIFOLIA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den, je tato rostlina jedovatá? Mám kočky a nerada bych je vystavila nebezpečí otravy.
Děkuji za informace a rady
Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Cuphea hyssopifolia je odolná rostlina, která může podle své rozmanitosti vzkvétat po celý rok. Je to velmi robustní rostlina, která nepotřebuje příliš bohatou půdu, aby prosperovala. Při požití kočkou, může způsobit zažívací a neurologické problémy.
Jedná se o kontaktní insekticid ve formě koncentrátu, určený k hubení obtížného a škodlivého hmyzu, jako jsou například rus domácí, šváb obecný, cvrček domácí, pisivky, štěnice domácí, vosy, mouchy, mravenci, různí škodliví brouci, moli, zavíječi, komáři, blechy i rybenky. Působí okamžitě s dobou účinnosti tři i více měsíců. Přípravek je vhodný pro použití v bytech, obchodech, potravinářských provozovnách a výrobnách, v objektech živočišné výroby. Je bez zápachu a nezanechává viditelné stopy na ošetřených plochách a nepůsobí korozivně. Velice zajímavý je i dalším svým účinkem, a to je hubení klíšťat plošným postřikem (zejména pod stromy, keři a dalšími zastíněnými částmi trávníku). Při postřiku, který je aktuální v době od dubna do září, se na plochu aplikuje prostředek dvakrát, a to ve směrech na sebe kolmo navazujících.
Insekticid je možné zakoupit v některých drogériích nebo objednat v internetových obchodech. Chcete-li vědět přibližnou cenu, můžete se podívat zde.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.
Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásné kamélie, dělají takovou radost během léta svými květy. Jenže co s nimi v zimě? Kamélie snese mrazy, ale nepřežije teploty nižší než -12 °C. Zároveň nemá ráda výkyvy zimních teplot. V našich podmínkách je proto lepší kamélii pěstovat v květináči a na zimu je uklidit do studené světlé místnosti s teplotou od 5 do 15 °C a relativní vlhkostí vzduchu 60%. Kamélie v květináčích se musí umístit do bezmrazých zimovišť, protože pokud ne, hrozí velké nebezpečí, že půda v květináči promrzne a hezké rostlinky mrazivé období nepřežijí. Přesto byste s jejich přesunem do interiéru měli počkat co nejdéle. Kamélie by měly zůstat venku, dokud teploty neklesnou po delší dobu pod bod mrazu, nebo dokud teploty neklesnou pod -5 °C. Poté se rostliny musí přesunout do světlých zimovišť. To může být klidně jen na leden a únor.
Při přezimování kamélií dbejte na následující podmínky a příští rok se budete moci opět kochat svými asijskými kráskami:
- Teplota pro přezimování: 5 – 15 °C;
- Vzdušná vlhkost: okolo 60% - to je velmi důležité dodržet;
- Jakmile půda na povrchu vyschne, zalévejte vodou bez vápníku, aby půda nikdy úplně nevyschla;
- Postříkejte rostliny vlažnou vodou bez vápníku nebo zapněte zvlhčovač pro zvýšení vlhkosti;
- Dokud nenasadí na květ, není nutné kamélie přihnojovat;
Velice důležité je dávat pozor na překročení teplot nad 15 °C. V zimě je třeba se tomu za každou cenu vyvarovat! Kamélie potřebují chladný odpočinek nejméně šest týdnů v roce. To je zásadní pro jejich kvalitu květu a pro budoucí zdravý růst. Vytápěné místnosti proto v žádném případě nejsou vhodné jako zimní stanoviště. Vlivem teplého a především suchého vzduchu z umělého topení totiž choulostivé rostliny rychle odhodí svá poupata a drasticky zkrátí fázi květu. Ideálním místem je proto nevytápěná zimní zahrada, venkovní skleník nebo parapet nevytápěného schodiště. Jakmile se už rozhodnete pro zimoviště, neměli byste ho měnit, protože kamélie během přezimování nesnáší náhlé změny prostředí. V polovině března mohou být kamélie opět vystěhovány ven. Noční teploty by v době vystěhování měly být alespoň +5 °C.
Nejlepší je kamélie přezimovat ve skleníku. Ideálním prostředím pro vaše kamélie v zimě je světlý a chladný skleník nebo zimní zahrada. Pokud tyto dispozice nemáte, tak můžete kamélie umístit i do tmavého studeného sklepa nebo do garáže. Pokud své kamélie necháte přezimovat ve tmě, například ve sklepě, je třeba rostliny po chladné tmě nejprve pomalu přivykat na světlejší a teplejší prostředí. Spící rostlinky můžete v březnu nejprve nastěhovat do chladné světlejší chodby a začít je pomalu více zalévat.
V případě, že nevíme, kde se v domě nacházejí ohniska výskytu, je třeba provést průzkum. Nejvhodnější je použití monitorovacích lepových pásků. Na tyto pásky se v různých částech objektu nachytá různé množství švábovitého hmyzu. Právě podle množství odchytnutého hmyzu na jednotlivých lepových páscích a také podle dalších indicií (nepořádek, špatný úklid, duté prostory) lze rozhodnout, kde postačí běžný zákrok a kde je nutné provést zásah výrazně razantnější. Monitorovací pásky mají k dispozici některé odborné firmy.
Pokud je zřejmé (nebo alespoň pravděpodobné), kde jsou ohniska výskytu, je třeba neprodleně provést celkovou represivní dezinsekci. Některé bytové i nebytové prostory bývají v neuvěřitelném stavu. Výjimkou nejsou byty, ve kterých při provádění dezinsekčního zákroku hmyz doslova „prší“ ze stropu nebo provádí hromadný úprk z dutých prostor (případně z tmavých prostor za skříněmi). Účinné přípravky, které jsou schopny takto razantně zasáhnout, mívají k dispozici pouze koncesované deratizační firmy se svými odborně školenými pracovníky.
Je nutné zdůraznit, že švábovitý hmyz je světloplachý, a proto je za denního světla vidět málokdy. Zato v noci koná průzkumné výlety za potravou. Pokud se stane, že vás v noci přepadne hlad a jdete zkontrolovat stav proviantu v lednici a rozsvítíte si světlo v kuchyni, začnou ihned mizet jako tajní agenti do temných úkrytů. Po tomto zjištění dokončete kontrolu lednice a odeberte z ní potravinu na posilněnou. Ihned ráno si však najměte dezinsekční firmu, která vám od švábovitého hmyzu pomůže. Při domluvě s odbornou firmou zabývající se dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je možné si domluvit, jakým způsobem budou zákrok provádět.
Dnes se již celkem často používají pro likvidaci švábovitého hmyzu gelové nástrahy aplikované na nejčastější nebo očekávaná místa výskytu hmyzu. Tento zákrok nevyžaduje téměř žádnou přípravu před samotným prováděním dezinsekce, a dokonce minimálně ovlivňuje život lidí po provedení dezinsekce.
To se rozhodně nedá říci o zákrocích prováděných dezinsekčními postřiky, protože před nimi jsou nutné velké přípravy – zajistit přístup do kuchyňské linky vyklizením skříněk, zabezpečit otevřené potraviny před znehodnocením při provádění zákroku a podobně. A ještě je potřeba zmínit, že dezinsekční zákrok postřikem je nutné provést dvakrát v rozmezí čtyř až osmi týdnů. Zákrok provedený gelem (při dodržení technologických postupů) postačuje jen jednou. Výhodou dezinfekčního gelu je i delší reziduální doba (delší doba účinnosti přípravku), než mají postřiky. Jedinou nevýhodou dezinsekce pomocí gelu je zdánlivě o něco vyšší cena oproti postřikům, ale jak již bylo uvedeno, provádí se pouze jednou, s případným doplněním v rizikových bytech. Proto je výsledná cena srovnatelná a v případě dobře provedené práce je u gelu i nižší. Zároveň můžete mít po provedení postřiku pocit, že u vás byla provedena domovní prohlídka.
Je na každém, zda se rozhodne pro pohodlí za vyšší cenu, nebo ušetří na láhev laciného vína a bude se přizpůsobovat nutným opatřením před a po provedení postřiků s nejistým výsledkem.
V současné době se pro povrchovou úpravu dřeva stále více používají oleje a vosky. Dřevo, respektive jeho povrch je napuštěn tekutým, případně pastovitým voskem, nebo přírodním (ale někdy i syntetickým) olejem s vhodnými vlastnostmi, který se vsákne do jeho struktury, a tak ho chrání proti vnějším vlivům.
Vosk časem trochu ztmavne, to není vůbec na závadu. A když se povrch trošku ušpiní, stačí jej oživit teplou mýdlovou vodou. Na více znečištěné povrchy použijte ocelovou vlnu namočenou v terpentýnu. Po tomto zásahu ale musíte nanést další vrstvu vosku.
Vosk nanášejte měkkým hadříkem, složeným do několika vrstev. Naberte vosk na hadřík a jemně ho kruhovými pohyby vetřete mezi vlákna. Podélnými pohyby pak povrch vyhlaďte. Ujistěte se, že vrstva vosku je na celém povrchu rovnoměrná.
Nechte povrch 15 minut zaschnout a pak nanášejte další vrstvy vosku pomocí jemné ocelové vlny. Pracujte po směru vláken. Na práci nespěchejte a každou vrstvu nechte přes noc zaschnout. Čtyři až pět vrstev by mělo stačit.
Chcete-li povrch s větším leskem, vyleštěte navoskovanou plochu měkkým hadříkem. Příliš netlačte, protože byste mohli porušit jednolitou vrstvu vosku.
Po navoskování se rozvine přirozená krása dřeva. Vosky na dřevo jsou k dispozici v tekuté či krémové podobě.
Oleje a vosky se jednoduše aplikují a jejich následná údržba je velmi snadná. Nátěry nepraskají, neodlupují se a neodprýskávají a uchovávají si přírodní elasticitu. Dřevo může dýchat, zmenšují se jeho tvarové změny vznikající vlivem vlhkosti. Vytváří se odolný povrch s výbornými vlastnostmi pro užívání. Již upravené povrchy lze znovu snadno naimpregnovat, případně přeleštit. Poškozené plochy je možné jednoduše opravit a vzniklé chyby zamaskovat. Velkou předností olejů a vosků je, že s trochou pečlivosti dosáhne skvělých výsledků a kvalitní povrchové úpravy i laik a domácí kutil.
Oleje a vosky se dnes používají pro povrchovou úpravu nábytku z masivního dřeva, podlah a obkladů, hraček, částí hudebních nástrojů, zahradního nábytku a i celých dřevostaveb. Jsou šetrné k životnímu prostředí při výrobě, použití i při likvidaci. Převážná většina surovin se získává z přírody – lněný olej, včelí vosk, carnauba – vosk, candelila – vosk, slunečnicový olej, sójový olej, olej z bodláku, případně terpentýn. U některých výrobků se pro zlepšení vlastností přidávají v malém množství i syntetické materiály.
Impregnace
Impregnace olejem je jedním z nejstarších způsobů povrchové úpravy a ochrany dřeva. Původně se používala pouze lněná fermež, získaná lisováním lněných semen, která za působení kyslíku vysychala. Dnes se olejové impregnace opět vrac
Pro účely tohoto popisu rozdělíme ovocný strom na dvě základní části, a to na kmen, který se skládá ze spodní části hlavního stonku sahajícího od země až po rozvětvení prvních větví, a na korunu, která zahrnuje část stromu nad tímto bodem. U ovocných dřevin jsou pěstovány dvě formy koruny: koruna s terminálem (pyramidální koruny) a otevřená koruna. Pyramidální koruny mají hlavní vertikální větev navazující na kmen, terminál, který je víceméně kolmou osou koruny a dosahuje až k vrcholu stromu. Boční větve vyrůstají z tohoto terminálu a takto je tvořena koruna. Ve stromu s otevřenou korunou terminál chybí a korunu tvoří čtyři nebo pět bočních kosterních větví. U mnoha dřevin je otevřená koruna vhodnější, ale u jabloně jsou si z více specifických důvodů tyto varianty rovnocenné.
Výhody koruny s terminálem: větve jsou menší v poměru k tělu stromu a jsou proto méně náchylné k poškození kmene, když se zlomí. Pokud je kosterní větev zlomená, je to jen malá část stromu, a koruna je proto méně poškozena, než by tomu bylo v případě otevřené koruny. Větve jsou rovněž kratší a neohýbají se tolik pod zatížením ovoce. V případě, že je strom zanedbán, za rok nebo dva je pak méně poškozen řezem než strom s otevřenou korunou.
Nevýhody koruny s terminálem: je velmi obtížné udržet terminál poté, co strom zestárne, a výhony v horní části koruny poměrně vysokého stromu je pak nákladné odstranit. Příliš mnoho ovoce roste ve stínu a jejich barva a chuť nejsou tak dobré jako v případě otevřené koruny. Z důvodu stínu plodí dřevo stále do značné míry na okraji, takže žádný významný řez nemůže být proveden, aniž by se výrazně nesnižoval počet květních pupenů po řezu. Dřevo, které se odebírá řezem větví, je dřevo, které nese květní pupeny.
Výhody otevřené koruny: méně větví, které je třeba udržovat, a ty, co zůstávají, jsou udržovány v lepším stavu, protože mají dostatečný prostor k rozvoji. Koruna je otevřená slunečnímu záření a dřevo je proto zdravější, ovoce je lepší barvy a lépe vyzrálé. Prořezávání a postřiky lze provést levněji a důkladněji. Stromy mohou být upraveny v požadovaném rozsahu každý rok, aniž by hrozilo nebezpečí, že bude příliš výrazně snížen počet květních pupenů. Plody nevyvíjí velký tlak na větve, protože místo toho, aby ovocné dřeviny plodily zcela na konci větví, kde je větší pákový efekt, jsou plody rovnoměrně po celé délce větve. Zkušenosti ukazují, že plody na ovocných dřevinách s otevřenou korunou jsou spíše rovnoměrně velké na rozdíl od plodů na stromě druhého typu. To je pravděpodobně kvůli rozmístění plodů podél větve namísto shluků plodů na konci.
Nevýhody otevřené koruny: malý počet kosterních větví, obvykle ne více než čtyři, a protože ty musí být velké, může být nebezpečí, že se rozlomí. Kosterní větve jsou pravděpodobně delší, protože strom má tendenci se spíše rozšiřovat než vyrůstat do výšky, a tak i zabírá více místa. Tato nevýhoda je však kompenzována každoročním ořezáváním stromů, takže obstojí i pod zatížením. Je také do určité míry kompenzována růstem hlavních kosterní větví směrem nahoru.
Začátkem července již bobule dorostly do velikosti hrášku a trsy visí na vinné révě. Kolem poloviny července začínají dlouhé výhony vrcholit. Provádí se osečkování, to znamená, že výhony, které vyrůstají za drátěnou mříží, se zkracují strojově nebo ručně. Zejména mezi červencem a srpnem vyrůstá silná zástěna z listů, která se udržuje v přiměřeném tvaru nejen zkracováním a vylamováním výhonů, ale také přichycováním révy.
Na citlivých odrůdách v lokalitách, kde choroby a škůdci pravidelně škodí, pokračujte podle potřeby v ošetření proti plísni révy, padlí révy, obalečům - obalečíku jednopásému, obaleči mramorovanému a případně i šedé hnilobě hroznů révy. V teplých letech se na různých pěstovaných plodinách mohou ve větší míře projevit příznaky nedostatku přijatelného vápníku - abiotikóza, která se u révy vinné vyskytuje jako fyziologické ochrnutí stopek hroznů.
Postřik vinné révy v červenci
Proti nedostatku vápníku
Vhodná je aplikace přijatelného vápníku na listy a hrozny ve formě speciálního hnojiva, např.: Agroleaf, Calcinit, Campofort Garant Ca, Folit Ca, Harmonie Vápník, Lamag Ca, Wuxal Kalcium. Případně i chlorid či ledek vápenatý v 0,5–1% koncentraci. Tato hnojiva můžete přidat do postřiku proti chorobám a škůdcům v období maximálního růstu plodů (červenec, srpen). Ošetření se opakuje třikrát až pětkrát v intervalu 10–14 dnů. Začínáme s nižšími koncentracemi, tyto pak postupně zvyšujeme až do období před sklizní. Velmi důležitá jsou zejména poslední dvě ošetření před sklizní. Aplikace listových hnojiv se zvýšeným obsahem vápníku současně omezuje na plodech výskyt slunečního úžehu. Nebezpečí poškození úžehem snižuje i optimální hustota listů.
Proti chloróze
Pokud na rizikových lokalitách dojde k projevu fyziologické poruchy - vrcholové chlorózy révy (kalcióza), je třeba postižené porosty co nejdříve a opakovaně ošetřit (2–4× v intervalu 10–14 dní) speciálními prostředky nebo listovými hnojivy s obsahem železa, nejlépe v chelátové vazbě. K ošetření lze použít přípravky: Campofort Special Fe, Ferosol, Fytovit, Harmonie - Železo, Tenso Fe, případně i další. Opakovaně je možno použít i roztok zelené skalice v koncentraci 0,2–0,4 % + 0,04–0,08 % kyseliny citronové.
Proti obalečům
Proti obalečům použijte přípravky: Coragen 20 SC, Exirel, Gazelle, Harpun, Mospilan 20 SP, NeemAzal-T/S, SpinTor, Steward, Voliam Targo. Možno použít i biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis: Lepinox Plus, či na bázi viroidů: Madex TOP. Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů. V&n
Jedná se o pavouka z čeledi křižákovití. Nápadně zbarvené samičky připomínají svým zbarvením vosu a číhají ve svých sítích na kořist. Jejich zadeček je nepravidelně žluto-černo-bíle příčně pruhovaný, obdobně pruhované jsou i končetiny. Hlavohruď je porostlá hustými stříbřitými chloupky. Samička není žádný drobeček, může dorůst až velikosti dvou centimetrů a do své sítě loví kromě jiného hmyzu především kobylky, které nejsou v trávě schopny na bezpečnou vzdálenost pavučinu při svém skoku zaregistrovat. Sameček je podstatně menší, v průměru dorůstá jen půl centimetru a je nenápadně zbarvený. Rozdíl velikostí obou pohlaví tohoto druhu pavouka je dokonce největší v rámci celé naší arachnofauny.
Páření je pro samečka velmi nebezpečné a téměř vždy končí jeho smrtí. Před vlastní kopulací můžeme oba pavouky vidět na jedné pavučině, a to do doby, než samička svolí k páření. Kopulace proběhne rychle a někdy už během ní samička samečka chytne, usmrtí a vysaje. Od srpna do září pak samice upřede tři až pět kokonů, které připevní na vegetaci a naklade do nich vajíčka. Jeden kokon obsahuje až čtyři sta vajíček a samička je hlídá. Prvním rokem se v kokonu vylíhnou nymfy, které zde zůstávají celou zimu, po přezimování se z nich vyvinou malí křižáci. Samice v zimě uhyne. Koncem jara se malí pavouci začnou pomocí pavučinového vlákna, které vypouští ze svých snovacích žláz, rozptylovat do okolí.
Křižáka pruhovaného můžeme nejčastěji potkat na slunných místech v porostech trav nebo na zamokřených loukách. Jeho síť je tak charakteristická, že ji velice snadno poznáme. Typicky kolová síť je totiž vybavena klikatým svislým pruhem husté pavučiny probíhající přes její střed (stabilimentem). Mladí pavouci staví pavučinu bez nebo s méně zřetelným stabilimentem. Účelem tohoto pruhu je, že odráží ultrafialové světlo, které může sloužit jako lákadlo pro létající hmyz nebo jako mechanické zpevnění sítě.
Pokud se cítí pavouk ohrožen, může se po pavučinovém vlákně spustit pod síť, kde nehybně vyčká, než nebezpečí pomine. Aby pavouk v nebezpečí snadněji unikl, není pavučina upředena přesně svisle, ale se zemí svírá zhruba 45° úhel.
Křižák pruhovaný je podobně jako další křižáci jedovatý, ale jeho chelicery jsou i přes jeho velikost malé a neschopné prokousnout lidskou kůži. Jeho jedu se tedy nemusíme bát. O složení jedu zatím nic nevíme, ale pro člověka nebude příliš nebezpečný. Dokáže však velmi účinně paralyzovat a usmrtit hmyz.
V dubnu se odkrývají roubovací plochy vinné révy, které byly koncem podzimu přihrnuty zeminou. Následuje výsev trvalého zeleného pokryvu nebo zeleného hnojiva a pohnojení organickým nebo minerálním hnojivem. Začátkem dubna, kdy poupata nabobtnají, se provádí první postřiky.
Postřik vinné révy v dubnu
Proti kadeřavosti
Ochrana se v závislosti na druhu přípravku provádí v době těsně před rašením až i v průběhu vegetace. Lze použít dva chemické přípravky. Speciální kapalné hnojivo Sulka Extra nebo fungicidní přípravek Kumulus WG. Ošetření je možné provést pouze v době od začátku nalévání pupenů (očka uvnitř pupenů se začínají zvětšovat) maximálně do doby začátku otevírání pupenů, než se objeví zelené špičky letorostů. Později postřik proti kadeřavosti listů již není možný. Mohlo by dojít k popálení listů révy vinné. Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky kadeřavosti nebo plstnatosti.
Proti plstnatosti
Sirnatý přípravek Kumulus WG a u vinic do stáří 4 let Ortus 5 SC se aplikuje při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Proti vlnovníkům je také účinný i znovu nabízený přípravek (hnojivo) Sulka, Sulka-K, Sulka Extra aplikovaný před vyrašením. Jako biologická ochrana proti fytofágním roztočům (sviluškám a vlnovníkům) se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri. Dravý roztoč nikdy populaci škůdce nevyhubí úplně, ale udržuje přirozenou rovnováhu, která vyhovuje i rostlinám.
Proti svilušce
V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 kusů) použijte vhodný akaricid: Masai, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC nebo Inporo proti mšicím a sviluškám. Použít je možno i samotné přípravky na bázi řepkového oleje: Ekol, Biool, dále Inporo Jarní ošetření, Rock Efect. Teplota při ošetření má být vyšší než 5 až 7 °C (optimálně nad 10 °C). Čím později (do počátku květu) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Nepoužívat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u přípravků obsahujících olej, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.
