Rychlá odpověď: Švestky je nejbezpečnější řezat od pozdního jara do poloviny léta, přibližně mezi květnem a červencem. Strom je v této době aktivní a rány se hojí rychleji. Naopak zimní řez je rizikový, protože otevřené rány mohou být vstupní branou pro choroby, například stříbřitost listů.
Řez švestek patří mezi práce, které mnoho zahrádkářů podceňuje nebo naopak přehání. Na rozdíl od jabloní nebo hrušní reagují peckoviny na řez jinak. Pokud se strom řeže ve špatném období nebo příliš hluboko, může několik let špatně plodit nebo začít trpět chorobami.
V tomto článku vysvětlím nejen správný postup řezu švestek, ale také vlastní zkušenosti z praxe – včetně chyb, které jsem udělal. Díky tomu uvidíte, jak strom reaguje v dalších letech a jak lze švestku postupně vrátit do dobré kondice.
FAQ – často kladené otázky
Kdy je nejlepší čas na řez švestky?
Nejlepší čas pro řez švestky je obvykle od května do července. Strom je v aktivním růstu a rány se hojí rychleji než během zimního období.
Švestky patří mezi peckoviny, které reagují citlivěji na infekce přes řezné rány. Pokud se strom řeže v zimě, rány zůstávají dlouho otevřené a zvyšuje se riziko chorob, například stříbřitosti listů. Proto mnoho sadařů doporučuje provádět letní řez švestek, kdy je strom aktivní a dokáže rány uzavřít rychleji. Správné načasování řezu může výrazně ovlivnit zdraví stromu i stabilitu budoucí úrody.
Můžu řezat švestku v zimě?
Zimní řez švestky se většinou nedoporučuje, protože strom je v klidu a rány se hojí pomaleji.
V zimním období jsou stromy citlivější na infekce a otevřené rány mohou být vstupní branou pro houbové choroby. Typickým příkladem je stříbřitost listů, která může napadnout větve přes čerstvé řezy. Pokud je nutné odstranit poškozenou větev, je lepší provést jen malý zásah. Pro běžný řez švestky je však bezpečnější období vegetace, zejména konec jara a začátek léta.
Proč švestka po řezu přestane plodit?
Pokud švestka po řezu nerodí, bývá příčinou příliš silný zásah do koruny.
Strom po silném řezu investuje energii především do růstu nových výhonů. Tento proces může trvat jednu až dvě sezony. Během této doby se vytváří nový plodný obrost a koruna se postupně stabilizuje. Proto je při řezu švestky důležité odstranit jen část větví a větší zásahy rozdělit do více let. Postupný řez pomáhá zachovat rovnováhu mezi růstem a plodností.
Co dělat, když švestka po řezu vyžene spoustu vlků?
Silný růst vlků je běžná reakce stromu na hlubší řez švestky.
Vlky jsou silné vzpřímené výhony, které strom vytváří, aby rychle obnovil ztracenou listovou plochu. Nejlepší je regulovat je během léta, kdy se rány hojí rychleji. Některé výhony lze odstranit úplně a několik vhodně umístěných ponechat pro budoucí větve. Postupná letní regulace vlků pomáhá stromu vytvořit stabilnější strukturu koruny.
Jak poznám, že švestka potřebuje omlazovací řez?
Omlazovací řez švestky je vhodný zejména u starších stromů, které mají hustou korunu a plodí jen na koncích větví.
Typickým znakem je také velká výška stromu a slabý růst nových výhonů. Spodní větve postupně ztrácejí vitalitu, protože do nich neproniká dostatek světla. V takovém případě může pomoci postupná obnova koruny. Omlazovací řez staré švestky by měl být rozdělen do několika let, aby strom nebyl vystaven příliš velkému stresu.
Je nutné rány po řezu švestky zatírat?
Ve většině případů není nutné rány po řezu švestky speciálně ošetřovat.
V naší poradně s názvem DRACÉNA JAK SE O NI STARAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena se může řezat podle libosti. Nolistěný kmínek je možné zkrátit - znovu obrazí. Z odříznuté části je možné kmínek nařezat po 10 cm. Tyto řízky obalte ve stimulátoru růstu a zapíchněte je do vlhkého substrátu. Stejně tak i vrcholovou část s listy. Vše znovu zakoření a vyrostou vám z toho nové rostliny stejné jako ta původní.
Silný řez hrušně většinou strom nezničí, ale výrazně ovlivní jeho chování. Nejčastěji způsobí prudký růst vlků a pokles plodnosti na jednu až dvě sezony.
Pokud jste odstranili více než třetinu koruny, strom reaguje obranným růstem. Plodnost se může dočasně snížit, ale při správné letní regulaci se obvykle obnoví. Sledujte reakci stromu a další rok postupujte mírněji.
Můžu řezat hrušeň když už raší?
Řez hrušně při rašení je možný, ale není ideální. Strom už investuje energii do růstu a rány se hojí pomaleji.
Mírný zásah v této fázi většinou nevadí, ale vyhněte se hlubokému řezu. Předjarní období před plným rašením je bezpečnější a reakce stromu je vyrovnanější.
Proč po řezu vyhnala hrušeň samé vlky?
Vlky na hrušni vznikají jako reakce na silný zásah nebo náhlé prosvětlení koruny. Strom se snaží obnovit listovou plochu.
Neodstraňujte všechny najednou. Letní selektivní regulace je šetrnější než další hluboký zimní řez. Část vhodně umístěných vlků lze využít k přestavbě koruny.
Kolik procent koruny můžu odstranit?
Bezpečné množství řezu hrušně je obvykle do 25–30 % objemu koruny za jednu sezonu.
Překročení této hranice vyvolává silnou vegetativní reakci. Postupná obnova během více let přináší lepší stabilitu a menší výkyvy v plodnosti.
Kdy je nejlepší čas na řez hrušně?
Nejlepší čas na řez hrušně je předjaří, těsně před rašením, kdy už nehrozí silné mrazy. Strom je stále v klidu, ale blíží se aktivní růst.
V tomto období se rány hojí lépe než při hlubokém zimním mrazu a reakce stromu je vyrovnanější. Silný únorový řez může vyvolat bujný růst, zatímco mírný březnový zásah bývá stabilnější.
Můžu řezat hrušeň v mrazu?
Řez hrušně v mrazu pod −5 °C se nedoporučuje. Dřevo je křehké a může dojít k poškození okrajů rány.
Pokud je lehký mráz kolem −2 °C a přes den se oteplí, mírný zásah většinou nevadí. Hluboký řez při silném mrazu ale zvyšuje riziko poškození a pomalejšího hojení.
Hrušeň kvete, ale neplodí po řezu. Proč?
Kvetení bez plodů po řezu často souvisí s předchozím silným zásahem. Strom investoval energii do růstu, ne do kvalitního založení plodů.
Dalším důvodem může být přehoustlá koruna nebo špatné opylení. Mírnější řez v dalších sezonách obvykle plodnost postupně obnoví.
Jak hluboko řezat starou hrušeň?
Řez staré hrušně by měl být postupný. Jednorázové odstranění velké části koruny vyvolá silnou obrannou reakci.
Ideální je plán na 2–3 roky, kdy každý rok odstraníte část přestárlých větví. Postupná obnova minimalizuje šok a zvyšuje šanci na návrat plodnosti.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Rozsah řezu rynglí se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé ryngle tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy rynglí by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože ryngle mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.
U rynglí jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření vějířovité koruny odstraněním terminálního výhonu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.
Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.
V prvních letech se u rynglí provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit, aby větve byly pod příliš ostrým úhlem k terminálnímu výhonu (později se může za větru odlomit pod váhou úrody). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.
Ryngle se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li ryngli na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.
Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Ryngle jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetační období bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.
Ve svém příspěvku RÉVA VINNÁ K PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka Karlik.
Jsem začátečník. Máme pergolu a u každého sloupu jsem v roce 2020 na jaře v květnu zasadil révu. Vyrostla do délky 4 metry a tak jsem ji nahoře na drátěnce připevnil.Na sloupech samozřejmě také.Vylamování fazochů jsem také provedl. A teď nevím, jak mám řezat. Na netu jsem nic nenašel, nebo neumím hledat.Poraďte prosím co dál, nebo alespoň nějakou jasně srozumitelnou literaturu. Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.
Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.
Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.
Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé.
Ve svém příspěvku KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Magura.
V metropole východoslovenského kraja v Košiciach máme v mestskej zeleni aj KATALPY. Sú napadnuté štítničkou, ktorá na kôre konárov a kmeni tvorí až súvislé biele povlaky. Je zažratá hlboko do pazúch konárov a preto ťažko dostupná na mechanické ošetrenie. Nič s postrekov nepomáha tak, aby som ju vedel úplne odstrániť. Navrhol som u mladších jedincov orezať ich takmer na hlavu a u starších prebrať korunu uvoľniť zahustenie koruny a skrátiť konáre na max. mieru.
Všetko s cieľom úplne zničiť štítničku, aby neoslabovala Katalpy.
Názor arboristov je len presvetliť, orezať konáre do 5cm hrúbky. Obávajú sa, že to Katalpa neprežije. Ja vidím, že chradne práve následkom invázie štítničky a tiež sa obávam, že to vysávanie štítničkou časom neprežije.
Chápem to ,ale takto sa štítničky nezbavíme je to názor môj ako fytopatológa.
Navrhnite ako postupovať. Aké prípravky použiť. Ako max. rezať, aby prežila. Ďakujem.
Magura
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Správný způsob řezu závisí také na stáří stromu. Jinak se řeže mladá švestka po výsadbě a jinak starý strom, který roste na zahradě několik desítek let.
Řez po výsadbě
Po výsadbě mladého stromku je cílem vytvořit základní tvar koruny. Strom má obvykle několik hlavních větví, které budou tvořit kostru budoucí koruny.
Při prvním řezu se větve zkracují tak, aby byl růst vyrovnaný a koruna měla dostatek prostoru.
odstranit slabé nebo poškozené větve
ponechat několik silnějších větví jako základ koruny
upravit jejich délku tak, aby strom rostl vyrovnaně
Mladá švestka
V prvních letech po výsadbě je hlavním cílem vytvořit stabilní korunu. Větve by měly mít dostatek prostoru a neměly by se vzájemně překrývat.
Řez mladých stromů je obvykle mírný. Odstraňují se především:
větve rostoucí dovnitř koruny
příliš slabé výhony
větve, které se kříží
Důležité je také udržovat otevřený střed koruny, aby se dovnitř dostávalo světlo.
Plodící strom
U stromu, který již pravidelně plodí, je cílem udržovat rovnováhu mezi růstem a plodností. Pokud je koruna příliš hustá, plody se postupně přesouvají na konce větví.
Prosvětlovací řez pomáhá zajistit, aby se světlo dostalo i do vnitřní části stromu.
odstranit větve rostoucí dovnitř koruny
zkrátit příliš dlouhé větve
odstranit některé vlky
Takový zásah je vhodné provádět především během léta.
Starý strom
Staré švestky mohou být vysoké a často mají hustou korunu. Plody se pak objevují hlavně v horní části stromu.
Při obnově starého stromu je důležité postupovat opatrně. Radikální zásah může strom silně oslabit.
Postupná obnova může vypadat například takto:
první rok odstranit několik nejstarších větví
druhý rok upravit tvar koruny
třetí rok stabilizovat růst
Díky tomuto postupnému přístupu se strom dokáže lépe přizpůsobit změnám.
Ve svém příspěvku MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den,prosím dotaz - je třeba muchovník nějak řezat, prosvětlovat, tvarovat ? Mám 3letý bohatý keř, ale větve jsou všelijak rostléuž od země. A další otázka - je třeba opory nebo můžu nechat bez? Zatím oporu mám, ale nevím, jestli to není spíš na škodu /abych muchovník "nerozmazlovala" a neměl potřebu sílit/. Děkuji moc za rady a hezký den, Monika.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jedna z nejčastějších otázek zahrádkářů zní: „Kdy přesně mám švestku řezat?“. Obecná rada říká, že nejbezpečnější období je od pozdního jara do poloviny léta. Pokud ale chceme být přesnější, je užitečné podívat se na průběh celého roku.
Následující kalendář vychází z praktických zkušeností ze zahrad ve střední Evropě a ukazuje, kdy je řez vhodný, kdy je lepší být opatrný a kdy se zásahům raději vyhnout.
Leden
Leden je typickým obdobím zimního klidu. Strom je bez listů a proudění mízy je velmi pomalé. Právě proto se může zdát, že je ideální čas na řez. U švestek to ale neplatí.
Rány vytvořené v tomto období zůstávají dlouho otevřené a strom se proti infekcím brání jen velmi omezeně. Proto se běžný řez v lednu nedoporučuje. Výjimkou může být pouze odstranění zlomených větví, které představují riziko.
Únor
Situace je podobná jako v lednu. Strom stále spí a rány se hojí velmi pomalu. Pokud navíc přijde silnější mráz, může dojít k poškození okrajů řezu.
V únoru je proto lepší plánovat práci na zahradě a připravit nástroje, než strom skutečně řezat.
Březen
Na konci března se začíná vegetace pomalu probouzet. Pupeny se zvětšují a strom se připravuje na růst.
Pokud je počasí stabilní a nehrozí silné mrazy, je možné provést velmi mírný zásah. Nejčastěji se odstraňují suché nebo poškozené větve.
Duben
Duben je vhodným obdobím pro první tvarování mladých stromů. Strom začíná aktivně růst a rány se hojí rychleji než v zimě.
U starších stromů je však stále lepší držet zásahy spíše mírné.
Květen
Květen patří mezi bezpečná období pro řez švestek. Strom je v plné vegetaci a dokáže se dobře bránit proti infekcím.
V tomto období se často provádí:
prosvětlovací řez
odstranění slabých výhonů
lehké tvarování koruny
Červen
Červen je ideální měsíc pro letní řez. Strom má dostatek energie a rány se rychle hojí.
Právě v tomto období je vhodné odstranit většinu vlků a upravit tvar koruny.
Červenec
Červenec je stále velmi vhodným obdobím pro řez. Strom reaguje klidněji než po zimním zásahu a nevytváří tolik nových výhonů.
V praxi se v tomto období často snižuje výška stromu nebo zkracují příliš dlouhé větve.
Srpen
Na začátku srpna je ještě možné provést lehký zásah. Později už je lepší strom nechat připravit se na konec vegetace.
Silnější řez v pozdním létě může stimulovat růst nových výhonů, které nestihnou do zimy vyzrát.
Září
V září se řez obvykle neprovádí. Strom postupně omezuje růst a začíná se připravovat na zimní období.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ SMRČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Váňová.
Dobnrý den,
máme na zahrádce okrasný smrček, jen už pořádně povyrostl a potřebuji ho ostříhat..vytvarovat..zmenšit.. Potřebuji poradit, který měsíc v roce se to může dělat.
Děkuji za odpověď,
Eva Váňová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Většina stálezelených rostlin se seřezává buď ve vegetačním klidu na začátku jara před začátkem nového růstu, nebo je lze řezat když jsou polospící, v polovině léta. Březen je nejvhodnější na řezání smrčků, protože nový růst rychle zaplní zakrácená místa.
Tuhle chybu jsem si musel bohužel zažít na vlastní kůži. První rok, kdy jsem se rozhodl „řešit postřik slivoní“, jsem to vzal hodně zjednodušeně.
Koupil jsem běžný postřik v hobby marketu, přečetl návod a aplikoval ho někdy v dubnu. Přesný termín jsem neřešil – bylo hezky, tak jsem šel stříkat.
Na první pohled to vypadalo slibně. Strom krásně kvetl, nasadil hodně plodů a já měl pocit, že jsem udělal maximum.
Pak přišel červen a první šok.
Začaly padat malé švestky. Nejdřív pár kusů, pak desítky. Když jsem jednu rozkrojil, byla uvnitř larva. To byl moment, kdy mi došlo, že je něco špatně.
Jenže tím to neskončilo.
V létě, když švestky dozrávaly, byla situace ještě horší. Prakticky každá druhá švestka měla uvnitř červa. Některé byly nahnilé, jiné jen „lehce napadené“, ale výsledek byl stejný – úroda byla nepoužitelná.
Realita: Z přibližně 15 kg úrody jsem využil sotva 3 kg.
Začal jsem pátrat, kde je chyba. A narazil jsem na zásadní věc – existují dva hlavní škůdci, ne jeden.
Najednou mi začalo dávat smysl:
časné opadávání plodů = pilatka
červi v dozrálých švestkách = obaleč
Já jsem ale stříkal jen jednou – a navíc ve špatný čas.
Další chyba byla, že jsem vůbec neřešil opakování postřiku. Bral jsem to jako jednorázovou akci. Jenže realita je, že ochrana musí být rozložená v čase.
Tahle zkušenost byla sice nepříjemná, ale zásadní. Díky ní jsem změnil přístup a další rok už jsem postupoval úplně jinak.
A právě ten rozdíl vám ukážu v dalších částech.
Popis fotografie: Rozkrojená švestka s larvou uvnitř – typický příklad napadení obalečem.
V naší poradně s názvem ŠVESTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Víchová Jarmila.
Stromek švestky zarostl novými až 2m dlouhými větvemi v místě odkud vyrůstají mají větve sílu více jak 2cm.Celý stromek velice těmi novými větvemi zhoustl.Kdy mohu nový obrost vyřezat? Děkuji za odpověď Víchová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Švestky se nesmí stříhat v zimě, protože hrozí nákaza hobovou chorobou pevník nachový. Nejlepší doba řezu pro mladé stromky je jaro. Vzrostlé stromy je pak nejlepší prořezávat v polovině léta.
Vřesovcům obvykle vyhovuje slunečné stanoviště nebo polostín. Vřesoviště se může nacházet ve svahu, ale i na rovině. Vřesovce vysazujte do předem připraveného záhonu, a to buď na jaře (od března do května), nebo na podzim (od října do listopadu). Základní podmínkou je, aby rostliny stihly do léta nebo zimy zakořenit a byly tak odolnější proti suchu a mrazu. Vysazujte je nejlépe kvetoucí, abyste mohli daný kultivar ve vřesovišti správně barevně umístit a sladit s jinými rostlinami. Vzdálenost mezi rostlinami při výsadbě by měla odpovídat jejich výšce. To znamená, že to může být v případě nižších druhů dvacet centimetrů, u vyšších druhů od třiceti do padesáti centimetrů. Před výsadbou vložte kořenový bal do odstáté vody, rostlina se snadněji ujme. Ideální zemina (s kyselostí menší než pH 5) by měla pro téměř všechny druhy vřesovců obsahovat písek a rašelinu, také by měla být dostatečně humózní a jen mírně vlhká. Nejlépe je zakoupit speciální substrát v zahradnictví nebo si jej můžete namíchat sami. Pokud půda obsahuje vápník, vyměňte ji, případně do ní vmíchejte rašelinu, jehličí a dubové listí. Výjimkou je vřesovec pleťový, který snese i mírně alkalickou půdu. Po výsadbě namulčujte okolí rostlin drcenou kůrou nebo dubovým listím.
Kořeny těchto rostlin nemají příliš v lásce okopávání, takže se doporučuje důkladně odstranit veškerý plevel již při zakládání vřesoviště. Velmi důležité je zalévat vysazené rostliny během hlavního vegetačního období, a to minimálně do doby, než vzniknou souvislé porosty. Je nutná pravidelná zálivka. Stálou vlhkost pomůže udržet mulčovací vrstva, nejlépe drcená borka, která zároveň omezí prorůstání plevele. Nezapomínejte ani na přihnojování speciálními hnojivy (bez obsahu vápníku!), které jsou určeny pro tyto rostliny. Ale nepřežeňte to, nadbytek živin totiž zvyšuje riziko napadení chorobami a škůdci. Během silnějších mrazů vyžadují čerstvě vysazené druhy vřesovců zimní přikrývku (nejlépe smrkovým chvojím či listím). Brzy na jaře ji však nezapomeňte odstranit. Pokud chcete mít na své zahrádce opravdu nádherný barevný koberec, nezapomeňte rostliny každoročně řezat. Staré rostliny nevypadají pěkně a málo kvetou. Jedině řez vám zajistí kompaktní, hustý tvar a bohaté kvetení. Vřes obecný je nejlepší řezat pozdě na podzim (po odkvětu) nebo na jaře (to však neplatí pro zakrslé kultivary). Vřesovce se naopak musí zase řezat ihned po odkvětu, a to tak, že se jednotlivé špičky zkracují střídavě o třetinu, čtvrtinu a osminu z výšky rostliny.
Vřesovce se množí buď vrcholovými řízky přibližně 7 cm dlouhými, a to nejlépe v letním období (v červenci a srpnu), nebo dělením větších trsů (na jaře).
Katalpa se nejčastěji stříhá na konci zimy nebo na začátku jara. Nejvhodnější období pro řez katalpy je únor až březen, kdy strom ještě neraší.
V tomto období je strom v klidové fázi a zásah do koruny mu způsobuje menší stres. Pokud se katalpa stříhá na jaře, obvykle velmi dobře reaguje a během sezóny vytvoří nové výhony. Řez provedený během léta nebo na podzim může naopak strom oslabit a zvýšit riziko poškození mrazem.
Jak stříhat katalpu
Řez katalpy by měl být především tvarovací a udržovací. Odstraňují se suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí větve.
Při řezu je důležité zachovat přirozený tvar koruny. Větve se zkracují těsně nad pupenem nebo nad větvením. Pokud je potřeba strom zmenšit, provádí se redukční řez, při kterém se zkracují delší větve. Obvykle se doporučuje neodstraňovat více než třetinu koruny během jednoho řezu.
Kdy stříhat katalpa nana
Katalpa nana se stříhá podobně jako klasická katalpa. Nejvhodnější období je konec zimy, obvykle během února nebo března.
Řez se používá hlavně k udržení typické kulovité koruny. Výhony se zkracují tak, aby si strom zachoval kompaktní tvar. Pravidelný řez katalpa nana pomáhá udržet hustou korunu a podporuje růst nových větví.
Jak zmenšit katalpu
Pokud strom příliš vyroste, lze katalpu zmenšit redukčním řezem. Tento zásah se provádí na konci zimy před začátkem vegetace.
Při redukčním řezu se zkracují hlavní větve stromu. Důležité je postupovat opatrně a rozdělit větší zásah do více let. Pokud by se během jednoho řezu odstranila příliš velká část koruny, strom by mohl reagovat tvorbou dlouhých slabých výhonů.
Jak rychle roste katalpa
Katalpa patří mezi poměrně rychle rostoucí stromy. V prvních letech po výsadbě může přirůstat několik desítek centimetrů ročně.
Rychlost růstu závisí především na kvalitě půdy, množství slunečního světla a dostatku prostoru. Pokud má strom dobré podmínky, může během pěti až deseti let vytvořit výraznou korunu. Právě proto se někdy provádí tvarovací řez katalpy, který pomáhá udržet strom v rozumné velikosti.
Proč katalpa neroste
Pokud katalpa neroste, bývá příčinou nejčastěji nedostatek světla, živin nebo prostoru.
Strom potřebuje dostatek slunečního světla a propustnou půdu. Pokud roste ve stínu nebo v chudé půdě, může být jeho růst pomalejší. Někdy může růst zpomalit také špatně provedený řez katalpy nebo poškození kořenů během výsadby.
Je potřeba katalpu stříhat každý rok
Katalpa nevyžaduje každoroční řez. Strom může růst i bez pravidelného zásahu.
Řez se provádí především tehdy, když je potřeba upravit tvar koruny nebo odstranit poškozené větve.
Jednu z největších chyb jsem udělal na staré švestce na zahradě u rodičů. Strom byl vysoký téměř osm metrů a plody rostly hlavně na horních větvích. Rozhodl jsem se proto, že ho v zimě radikálně zkrátím.
Byl leden, počasí bylo relativně mírné a zdálo se mi, že je ideální příležitost strom prořezat. Odstranil jsem několik velkých větví a snížil vrchol koruny.
Na jaře se zdálo, že je vše v pořádku. Strom začal rašit a vytvářet nové výhony. Během léta se ale ukázal první problém – z větví začalo vyrůstat obrovské množství vzpřímených výhonů.
Tyto výhony se nazývají vlky. Strom jimi reaguje na silný zásah do koruny. Místo klidného růstu začal strom produkovat desítky nových výhonů, které rostly téměř kolmo vzhůru.
Další rok byl ještě horší. Strom sice vytvořil hodně listů, ale plodů bylo velmi málo. Většina energie šla do růstu nových větví.
Teprve postupná regulace vlků během dalších dvou sezon pomohla strom vrátit do normálního stavu. Byla to dobrá lekce, která ukazuje, jak silně může švestka reagovat na nevhodný řez.
Od té doby se snažím dodržovat jednoduché pravidlo: u švestek je lepší několik menších zásahů než jeden radikální řez.
Než vezmete do ruky nůžky nebo pilku, je dobré strom nejdříve pečlivě prohlédnout. Švestka totiž nemusí potřebovat řez každý rok. V některých sezonách je dokonce lepší strom nechat bez zásahu a pouze sledovat jeho růst.
Rychlá diagnostika stromu pomůže rozhodnout, zda je řez opravdu nutný. Stačí několik minut pozorování koruny a větví.
Typické signály, že strom potřebuje řez
Příliš hustá koruna – světlo neproniká dovnitř stromu a větve uvnitř postupně slábnou.
Dlouhé holé větve – plodnost se přesouvá na konce větví a střed koruny zůstává prázdný.
Velké množství vlků – strom reaguje na předchozí silný řez.
Plody pouze v horní části stromu – koruna je příliš vysoká a spodní větve ztrácejí vitalitu.
Křížící se větve – větve se o sebe třou a mohou se poškodit.
Pokud strom vykazuje dva nebo více těchto příznaků, je vhodné provést prosvětlovací nebo regulační řez.
Naopak pokud je koruna přehledná, větve mají dostatek prostoru a strom pravidelně plodí, není nutné řez provádět každý rok. U švestek je často lepší méně zásahů než příliš časté prořezávání.
Staré švestky jsou na českých zahradách velmi časté. Mnoho z nich bylo vysazeno před desítkami let a během času vyrostly do velké výšky. Typickým problémem těchto stromů je, že plody rostou především na vrcholových větvích, zatímco spodní část koruny postupně ztrácí vitalitu.
Na jedné zahradě jsme měli právě takový strom. Švestka byla stará přibližně třicet let a její výška přesahovala sedm metrů. Sklizeň byla obtížná a většina plodů zůstávala na stromě.
Místo radikálního řezu jsme zvolili postupnou obnovu rozdělenou do několika let. Tento postup se ukázal jako výrazně bezpečnější než jednorázový zásah.
První rok
V první sezoně jsme odstranili pouze několik nejstarších větví. Cílem bylo snížit hustotu koruny a umožnit lepší přístup světla do jejího středu.
Současně jsme mírně snížili výšku stromu, ale pouze na několika místech. Velké větve jsme nechali zatím bez zásahu.
Druhý rok
V další sezoně bylo možné pozorovat první změny. Strom vytvořil několik nových výhonů a začal postupně obnovovat plodný obrost.
V tomto roce jsme odstranili část vlků a upravili tvar koruny. Zásah byl stále poměrně mírný.
Třetí rok
Ve třetím roce už byla koruna výrazně přehlednější. Plody se začaly objevovat i na nižších větvích a sklizeň byla výrazně jednodušší.
Ukázalo se, že postupná obnova je u starých švestek často nejlepší řešení.
Reakce stromu na řez se často projeví až v dalších sezonách. Proto je důležité sledovat strom dlouhodobě a nepředpokládat, že výsledek bude viditelný okamžitě.
První rok po řezu
V prvním roce strom obvykle reaguje zvýšeným růstem. Objevují se nové výhony a koruna může působit hustším dojmem.
Druhý rok
Ve druhé sezoně se růst začíná stabilizovat. Strom vytváří nový plodný obrost a postupně se obnovuje rovnováha mezi růstem a plodností.
Třetí rok
Po třech letech je obvykle možné pozorovat stabilní strukturu koruny. Strom začíná pravidelně plodit a růst se uklidňuje.
Od minula víme, že v tomto zimním období je réva v postdormanci. Rostliny si odpočaly a jsou fyziologicky připravené rašit, ale vnější podmínky, tedy chladné počasí, jim to nedovolí. V této fenofázi se obvykle provádí řez keřů .
Stříhání vinné révy - návod
A jak vlastně poznáme, že už můžeme začít?
Nejvhodnější je řezat v předjaří, po přejití největších mrazů. To už jsme se podívali, zda a případně do jaké míry očka pomrzla. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak je veliká výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Majitelé několika desítek či dokonce stovek hektarů začínají řezat už v prosinci, protože jinak by to do jara nestihli. I ti však s počátkem řezu čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a je do keřů pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Řez by měl být ukončen před začátkem slzení.
Jak poznáme, zda opravdu došlo k pomrznutí oček?
Při prvním pohledu se to přímo nepozná. Avšak při zkrácení výhonu jednoletého dřeva je na řezné ráně vidět, zda je výhon na průřezu zelený, tedy živý, nebo hnědý – zmrzlý. A zmrzlý je proto, že na podzim nedostatečně vyzrál, mohli bychom říci, že se „nepřipravil“ na zimu. To je ovšem jen hrubý odhad, protože ne všechny části révového keře jsou stejně citlivé na zimní mrazy. Nejcitlivější jsou právě ty nejdůležitější části – očka na jednoletém dřevě - pomrzají při teplotách okolo mínus 15 °C. O jejich vitalitě se snadno můžeme přesvědčit pomocí nože, když vedeme podélný řež skrz očko. To musí být na řezu také zelené, nikoli hnědé. Pochopitelně, že si vybereme očka na takovém výhonu, který po řezu nechat na keři nechceme. Řezy očkem je dobré vyzkoušet na různých keřích rozmístěných pravidelně po ploše vinice. Míra poškození oček mrazem může být různá v klimaticky odlišných částech vinice a také se významně liší podle jednotlivých odrůd. Tuto kontrolu životnosti oček je vhodné provést v době těsně před zahájením zimního řezu, viz následující obrázky:
Ještě přesněji míru pomrznutí určit nejde?
Ale ano. Na konci zimy, kdy je réva v postdormaci, lze odebrat réví a nechat je narašit v teple s bazální částí ponořenou ve vodě, podobně, jako to děláme v předvánoční době s barborkami – větvičkami třešní nebo višní. Jen pozor na jednu vlastnost révy, o které byla řeč minule – apikální dominanci. Mohla by totiž vyrašit jen horní očka a výsledek by byl zkreslený.
Co tedy navrhujete?
Odebrané jednoleté dřevo rozřezat na jednooké rouby a teprve pak je nechat vyrašit.
Rostliny prostokořenné a se zemním balem potom vysazujeme od podzimu, kdy denní teploty klesnou přibližně pod 18 °C, až do počátku rašení na jaře; bez obav i v zimě, jestliže to počasí dovolí. Stejná odpověď je i na otázku, kdy sázet jehličnaté stromy.
Půdu určenou pro výsadbu ve volné půdě můžeme vylepšit kompostem nebo odleželým hnojem (kravský po třech letech, koňský po jednom roce uskladnění), nebo rašelinou a zahradnickým substrátem do 20 % objemu. Substrát, hnůj nebo kompost vždy promícháme s původní zeminou.
Jehličnaté stromy sázíme do propustné půdy. K jehličnanům je lepší vždy přimíchat kompost, rašelinu či substrát do 20 % objemu. Při výsadbě nedáváme do jámy umělá hnojiva, kromě dlouhodobě působících. Toto hnojivo je obaleno do žlutě okrových povoskovaných kuliček, které jej postupně uvolňují po dobu 3 až 6 měsíců podle typu hnojiva a požadavku rostlin. Nepřidáváme vápno.
Mulčovací kůra má jednak funkci při potlačení růstu plevelů do doby, než dřeviny vyplní osázený prostor, a dále funkci dekorativní. Při jejím použití musí vrstva dosahovat minimálně výše 5 cm. Pozor, zabraňuje i odpařování vody, takže může způsobit přemokření čerstvě nasázených a citlivých dřevin.
Vysazujeme na čisté plochy. Větší zaplevelení předem odstraníme pomocí totálních herbicidů. Místo, kam chceme dřevinu zasadit, je třeba nejprve předem zrýt. Všechny drny zlikvidujeme. Pokračujeme vyhloubením jámy a nakypřením jejího dna. Jáma musí být dostatečně velká, řídíme se obecným pravidlem, že by měla být cca 1,5krát větší než kořenový bal rostliny. Zda má dřevina dostatek prostoru, zkontrolujeme jednoduše – když vložíme rostlinu do jámy, nesmí být její kořeny ohnuté či jinak pokroucené.
U jehličnanů se zemním balem rozřízneme jutový pytel ve vrchní části tak, aby kmen nebyl obalený jutovým pytlem, a zasadíme jehličnan i s pytlem. Dbejte na co nejmenší narušení zemního balu. Zemní bal musí být velikostí přiměřený, pevný, soudržný. Jestliže je zemní bal nepevný a prakticky nesoudržný, je ujmutí takovéhoto jehličnanu velmi problematické. Prostokořenné jehličnany (bez zemního balu) se neujmou nikdy. U rostlin s kontejnerem vyjmeme rostlinu z kontejneru a zasadíme ji.
Při sázení je velmi důležité myslet na to, jak vzrůstné dané druhy jsou, tedy uvědomit si výšku a šířku rostlin za 10–20 let. Zejména cenným dřevinám ponecháme již od začátku dostatek prostoru. Aby zahrada nepůsobila první roky po výsadbě příliš prázdně, volná místa vyplníme obyčejnými druhy dřevin a trvalek, které později v průběhu let odstraníme.
Listnaté keře zasadíme do normální půdy. Nemusíme, ale můžeme půdu vylepšit kompostem, substrátem, rašelinou.
