SVICKOVA OMACKA ZDENEK POHLREICH bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Tentokrát vám Zdeněk Pohlreich poradí, jak na pstruha. Není totiž nic lepšího než lehké rybí maso s trochou osmahlé zeleniny. Talíř září všemi barvami, a navíc si hezké počasí o tuto kombinaci přímo říká. Je přece škoda vařit pořád dokola stejné omáčky a brambory a knedlíky.
Doporučení Zdeňka Pohlreicha
Zdeněk Pohlreich uvádí, že rybí maso je velmi zdravé. Obsahuje malé množství tuku, který je však našemu tělu prospěšný. Maso je dietní a velmi chutné. Překážku občas ale tvoří spousta kostí, která je ve většině případů v rybách obsažena.
Zdeněk Pohlreich ve spoustě případů ryby připravuje vcelku. To proto, že když si někde dáváte rybu, kterou jste ještě neměli, jste rádi, že ji konečně uvidíte na vlastní oči. Ostatně to působí i vizuálně lépe než klasické filety. Velkou nevýhodou upravování a servírování celé ryby jsou kosti, se kterými se na talíři prostě musíte poprat. Leckdy pak talíř vypadá spíše jako po explozi než po konzumaci.
Zdeněk Pohlreich se tedy snaží vykostit ryby už před tepelnou úpravou. Vykostění ryby nepatří mezi nejjednodušší kulinářské úkony. Je třeba trocha zručnosti a také opakovaného tréninku. Učený z nebe nespadl! Zdeněk nejprve vyřízne z ryby první filet, což bývá mnohem jednodušší než druhá část. Ta je o něco těžší, protože páteř s kostmi již nedrží na odříznutém filetu, tudíž se hůře odřezává. Pokud mu na filetu zůstanou zbytky kostí, jednoduše je odřízne.
Pstruha a všeobecně ryby Zdeněk Pohlreich smaží výhradně na olivovém oleji. Nedává ho tam hodně, vytvoří pouze tenký film na povrchu pánve. Nejprve dobře rozpálí pánev, poté na ni nalije olivový olej, ten také nechá dobře rozpálit, a teprve poté začíná smažit.
Rybu Zdeněk Pohlreich smaží nejprve vždy kůží dolů. Nesnaží se ji z filetu nijak odstranit. Pod ní se nachází tuk, který se při smažení hezky rozpustí do masa a dodá mu tím lepší chuť. Rybu vždy opéká spíše méně než více, protože s nedopečenou rybou lze ještě něco dělat. Naopak vysušenou rybu můžeme leda tak vyhodit.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že k rybě neodmyslitelně patří citronová šťáva. Tu musí mít vždy při ruce. Zároveň k celému pokrmu dobře ladí bylinky, jako například čerstvá petrželka nebo rozmarýn, které celému pokrmu ještě dodají patřičnou svěžest.
Ideální přílohou k rybě podle Zdeňka Pohlreicha bývá zelenina, kterou lehce osmahne na pánvi. Pokud má pouze jedno prkénko na krájení, doporučuje nejprve nakrájet zeleninu na požadované kousky a teprve pak na něm pracovat s rybou. Vyhnete se tak nezbytnému mytí krájecí plochy.
V případě smažení zeleniny používá výhradně olivový olej, který jí dodá skvělou chuť. Navíc zeleninu není třeba smažit dlouho. Nezapomene ji také dobře osolit a opepřit. Každý druh zeleniny snese jinou dobu smažení na pánvi, proto je dobré tomu přizpůsobit velikost nakrájených kousků a také dobu, kdy danou zeleninu do pánve přidáme.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Zdeněk Pohlreich nejprve do hlubšího kastrolu nalije olivový olej a přidá nakrájenou nebo ještě lépe na struhadle nastrouhanou mrkev a celer, najemno nakrájenou cibuli a chvíli vše restuje. Mezitím si naseká tři stroužky dobrého česneku (kupte nejlépe od českého farmáře, radí šéf) a přidá jej do zeleninového základu v kastrolu.
Z 500 g hovězího a 300 g vepřového masa Z. Pohlreich připraví směs mletého masa, kterou dá do kastrolu, osolí a opepří a nakonec přidá nasekaný rozmarýn. Restuje do odpaření tekutiny. Jakmile je mleté maso pořádně orestované, nalije Zdeněk Pohlreich do kastrolu asi půl litru červeného vína, přidá loupaná rajčata a dusí pod poklicí přibližně hodinu a půl.
Mezitím se pouští do přípravy těstovin. Pláty lasagní Z. Pohlreich vždy napřed trochu povaří ve vodě a poté je rozprostře na čistou utěrku, aby uschly. Nastává slavnostní okamžik, tedy vrstvení lasagní. Vždy je to tak, že se bešamelem začíná a bešamelem také končí, připomíná šéf. Poslední vrstva se zasype sýrem, radí Pohlreich.
Bešamel připraví Zdeněk Pohlreich tak, že z mouky a másla usmaží světlou jíšku, kterou zalije studeným mlékem, prošlehá a přidá bobkový list a hřebíčky. Vaří na mírném ohni při častém míchání asi 15 minut. Nakonec přidá muškátový oříšek, sůl a pepř.
A jak tedy konkrétně Zdeněk Pohlreich postupuje při vrstvení? Nejprve naběračkou nalije do pekáče bešamelovou omáčkou a na ni rozprostře těstoviny. Na lasagne pak umístí vrstvu boloňského ragú a znovu vrstvu bešamelu. Dále pokračuje úplně stejně. Nakonec Z. Pohlreich vše bohatě zasype parmazánem a lasagne vloží do trouby předehřáté na 180 °C. Pokrm zapéká asi 40 minut.
Zdeněk Pohlreich, šéfkuchař a spolumajitel Café Imperial, má bohaté zkušenosti z nejlepších hotelů a restaurací nejen v Evropě, ale také Severní Americe a Austrálii. Jeho osobitý styl a charisma mu přinesly nebývalou popularitu. Bez nadsázky se dá říci, že se jedná o nejvýraznější osobnost české gastronomie.
Zdeněk Pohlreich se narodil 10. dubna 1957. Poté, co nesložil přijímací zkoušky na střední školu, nastoupil do učebního oboru kuchař. Vaření jej nejprve vůbec nebavilo. Po vyučení nastoupil do pražského hotelu Stop. Na přelomu 70. a 80. let byl členem reprezentačního baseballového týmu. Po zájezdu do Nizozemska začal uvažovat o emigraci a v roce 1986 se k ní rozhodl. Realizoval ji o tři roky později. Přes jeden rok strávil v Nizozemsku, z něhož po obdržení povolení odjel do australského Adelaide, kde mu v začátcích pomáhal strýc. Začal jako Sous-Chef v restauraci La Guillotine, v níž se později stal šéfkuchařem. Po návratu z emigrace postupně pracoval na stejné pozici v Praze v hotelu Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS nebo Marriott. K roku 2010 provozuje Café Imperial a Divinis. Café Imperial je podnik ve stylu prvorepublikových Grand Café. Divinis Ristorante je podnik vedený v italském duchu, od nábytku přes pokrmy a víno. Zdeněk Pohlreich učí na Střední škole gastronomické a hotelové (SŠGH) v Praze. 15. října 2011 se podruhé oženil, u Bodamského jezera si vzal přítelkyni Zdeňku. Má jednoho syna Jana.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Postup: Zdeněk Pohlreich ve větším hrnci na rozehřátém oleji za pravidelného míchání restuje asi 5 minut najemno nakrájené očištěné šalotky (měly by změknout a zesklovatět, jak uvádí Pohlreich), pak přidá utřené oloupané stroužky česneku, očištěnou papriku nakrájenou na kostičky, promíchá a po minutě přisype sladkou papriku, chilli i kmín. Na středním plameni smaží, dokud se vše nepropojí, pak přidá mleté maso, vařečkou se snaží rozdělit ho na co nejmenší kousky, a důkladně jej opeče. Mělo by vytvořit malé hnědé hrudky (musí být dokřupava usmažené, nikoliv dušené, to je kouzlo receptu). Poté Zdeněk Pohlreich směs důkladně osolí a opepří. Přilije vývar, přidá konzervovaná rajčata, tymián, čokoládu, špetku cukru, podle chuti sůl i mletý pepř a nakonec vmíchá rajčatový protlak. Vše pak přivede k varu, přiklopí a na malém plameni nechá 20 minut probublávat, občas zamíchá a podle potřeby doporučuje přilít dvě lžíce vody. Nakonec vsype okapané sterilované fazole, znovu přivede k varu a krátce prohřeje, dochutí solí i pepřem. Před podáváním nechává Zdeněk Pohlreich pokrm 10 minut odpočinout.
Postup: Zdeněk Pohlreich srnčí maso (kýtu nebo plecko) odblaní, omyje, osuší, pokrájí na větší kostky a obalí v mouce. Velkou cibuli nakrájí na kostky a uzenou slaninu na proužky. Česnek prolisuje, rajčata pokrájí na kousky a feferonku poseká nadrobno. Na rozehřátém sádle Pohlreich nechá zesklovatět pokrájenou cibuli, přidá proužky uzené slaniny, bobkový list, celý černý pepř, celé nové koření, celý jalovec a společně orestuje asi 5 minut. V tomto základu zprudka opeče srnčí maso, aby se na povrchu vytvořila kůrčička, cca 3 až 4 minuty. Nyní Zdeněk Pohlreich přidá obě mleté červené papriky, nechá je v tuku rozpustit a přisype pokrájená rajčata, ze kterých vydusí tekutinu. Známý kuchař usilovně míchá, aby se nic nepřipálilo a nezhořklo. Dále přidá prolisovaný česnek, posekanou pikantní papričku, podlije srnčím anebo domácím hovězím vývarem či horkou vodou, přikryje pokličkou a na mírném plameni pomalu dusí do změknutí masa, asi 120 minut. Podle potřeby podlévá vývarem a často promíchává. Přibližně v polovině vaření začne Z. Pohlreich podlévat maso kvalitním suchým červeným vínem. Když je maso měkké, vyjme ho na talíř. Šťávu i s kořením promixuje ponorným mixérem dohladka nebo poctivě propasíruje. Šťávu až nyní osolí a okoření majoránkou, vrátí maso, společně prohřeje a podává. Srnčí guláš na červeném víně Z. Pohlreich servíruje s knedlíky podle vlastního výběru.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Zdeněk Pohlreich tvrdí, že Češi neumí grilovat. A proto se rozhodl rozšířit povědomí o grilování a přinést nezaměnitelné recepty na gril. Díky televiznímu pořadu Šéf na grilu, uváděnému na TV Primau se grilování stalo módní záležitostí.
Rady Z. Pohlreicha:
Pokud si chcete na grilu udělat správný steak, budete potřebovat kvalitní hovězí maso. Nejpopulárnější je hovězí svíčková, bohužel je také hodně drahá. Podle Pohlreicha je nejlepší maso, které bude na sobě mít mramorování, to znamená, že svaly jsou prorostlé tukem, který je základem chuti.
Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich radí vybrat si na gril raději jeden druh masa a to dobře ugrilovat. Grilování by nemělo být obžerství, ale pohoda. Není třeba se přejídat špekáčky, kuřecím masem a klobásou.
Dále uvádí, že správně odležené maso pro steaky se pozná podle toho, že když na něj zatlačíme prstem, otisk prstu na něm zůstane.
Maso na grilování je potřeba vyndat z chladničky alespoň půl hodiny před úpravou. Maso se krájí zhruba na šířku dvou centimetrů. Podle Pohlreicha se může maso předem osolit i opepřit. Štětcem se maso potře olejem.
Gril je důležité dobře rozpálit, pak teprve na něj steak položit.
Z. Pohlreich říká, že existuje spoustu způsobů, jak poznat, že je steak správně propečený. On sám používá teploměr, ale tvrdí, že nejjednodušší je poznat maso po hmatu. Častou chybou je, že se maso kuchaři snaží odtrhnout od grilu, jenže ono se samo pustí. Do masa se nepíchá vidličkou! Maso se vždy obrací grilovacími kleštěmi.
Na grilovaný steak obvykle postačí tři až čtyři minuty z každé strany. Samozřejmě je důležité hned do masa nekrájet, aby nevytekla šťáva. Z. Pohlreich jej nechá prostě chvíli odpočinout.
Nakonec doporučuje na steak kápnout olivový olej a malinko jej osolit.
Ingredience: 500 g brambor, 300 g buřtů nebo špekáčků, 2 cibule, 2 stroužky česneku, olej, 3 lžíce hladké mouky, voda, sůl, mletý pepř, sladká mletá paprika, pálivá mletá paprika, majoránka, 250 ml smetany na vaření
Postup: Zdeněk Pohlreich buřty nakrájí na menší kostky, brambory oloupe, omyje a nakrájí také na menší kostky. Cibulku oloupe a nakrájí nadrobno. Ve větším hrnci na oleji zpění cibulku dosklovata, přidá buřty, osolí, opepří. Nechá je opéct, aby nebyly v guláši rozvařené. Mezitím si Zdeněk do varné konvice dá vařit vodu a rozetře česnek se solí. Když jsou buřty opečené, zasype je sladkou i pálivou paprikou. Promíchá a během pár vteřin zalije vařící vodou. Přidá nakrájené brambory a rozetřený česnek. Vaří přibližně 10–15 minut, dokud nejsou brambory měkké. Poté zalije celou smetanou a nechá provařit. Guláš Zdeněk Pohlreich dochutí solí, pepřem a majoránkou. V hrnku vody rozšlehá hladkou mouku, aby vznikla hustá tekutina, kterou pomalu přilévá do guláše, čímž ho zahustí dle potřeby. Krátce povaří a má hotovo.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Zavaruji ale pokud mozno mam v ledničce. VYdrží svickova i bez ni ?? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pokud je pokrm správně zavařen a víčko pevně drží na skle, tak je jedno, kde ho uskladníte, jestli v lednici nebo ve spíži. Vydrží nezávadný roky. Otázka je jaké budou chuťové dojmy z tohoto pokrmu. A v tom by chladnička mohla hrát významnou roli.
Jak známo, tak nositelem chuti v pokrmu je tuk a ten může časem měnit své chuťové vlastnosti, právě vlivem vyšších teplot a světla. Chladnička oběma těmto faktorům zabrání a může tak přispět k lepší chuti zavařených jídel.
Recepty od Zdeňka Pohlreicha jsou srozumitelně napsané, včetně všech rad a tipů. Na rozdíl od jiných návodů jídel jsou popsány a nafoceny postupy u základních jídel. Použité potraviny v receptech jsou běžně dostupné v obchodech. Popisy jídel zvládnou i začátečníci, kteří neumí vařit. Recepty jsou ovšem přínosem také pro zkušené kuchaře.
Pečivo: na plátky nakrájené housky ze včera, olivový olej
Postup: Roztopte gril. Než teplota dosáhne potřebných vysokých hodnot (asi 250 stupňů), vložte steaky do misky, potřete je hořčicí a worcestrovou omáčkou, pokapejte limetkovou šťávou, osolte a opepřete (obě strany). Nechte je asi 20 minut marinovat. Zeleninu nakrájejte na kousky dle svých estetických požadavků (lilek nechte „vyslzet“ – posypte solí a asi po 15 minutách osušte). Kousky zeleniny promíchejte s olivovým olejem a trochou balzamikového octa, posypte nasekanými bylinkami, posolte a opepřete. Udělejte z alobalu misku, směs do ní vložte a uzavřete. Zeleninu v alobalu grilujte na přímém žáru asi 30 minut, steaky 12 minut (6 minut z každé strany pro střední propečení) a tousty (respektive nakrájené housky) asi 1 minutu. Steaky poté nechte 3 minuty „dojít“, tousty pokapejte olivovým olejem.
Kulajda podle Zdeňka Pohlreicha
Ingredience: 100 g sušených hub (je-li sezóna, použijte čerstvé houby), 1 l vývaru (Pohlreich používá hovězí), 50 g másla, 100 g hladké mouky, 150 g brambor, 4 slepičí vejce, 50 g kopru, 2 polévkové lžíce octa, 300 ml mléka, 100 ml smetany, sůl a pepř
Postup: Začnete přípravou světlé jíšky z másla a hladké mouky. Do kastrůlku vhodíte máslo, rozehřejete, přidáte mouku a zamícháte. Za stálého míchání zalijete hovězím vývarem, osolíte, přidáte pepř a přivedete k varu. Do základu kulajdy dáte houby (Pohlreich používá sušené houby, které namočil do vody) a na kostky nakrájené brambory. Vaříte velice zvolna 40 minut. Přilijete mléko, smetanu (dobré je použít zakysanou smetanu, může být i smetana ke šlehání) a dochutíte.
Ztracená vejce
Mezitímco se kulajda vaří, připravíte si zastřené vejce. Snahou šéfkuchařů je, aby bílek ztuhl a žloutek zůstal tekutý. Podle Pohlreicha jsou pro úspěch klíčové dvě věci: „supr“ čerstvé slepičí vejce a že voda, do níž vajíčko umístíme, se bude vařit pomalinku.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Jako druhý podnik v řadě po slavném Café Imperial otevřel Zdeněk Pohlreich italskou restauraci Divinis. Je to malý, útulný italský wine bar, který večer nabízí pravé italské menu, založené na kvalitních a hlavně sezónních ingrediencích. Interiér podniku je velmi netradiční. Navrhl jej italský architekt Luciano Belcapo. Kombinuje originální interiér starobylého domu v Týnské ulici s moderními dekoracemi a doplňky. Kromě krátkého stálého jídelního lístku nabízí vždy celou řadu sezónních lahůdek, které překvapí. Cenová kategorie restaurace je definitivně vyšší než standard. Restauraci a wine bar Divinis najdete v centru Prahy, v Týnské ulici. Šéfkuchařem a majitelem je zde Zdeněk Pohlreich. Divinis nabízí mnohem víc než jen dobré jídlo z kvalitních a čerstvých surovin. Je to také velmi obsáhlý vinný lístek, kde si na své přijdou milovníci především zahraničních vín. Kuchyně Divinis se specializuje zejména na italskou kuchyni, těstoviny a masa připravovaná na olivovém oleji.
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek Rosa.
Potreboval bych radu.Unas je nadmorska vyska 450m.Ve skleniku mam asi 5let Kaki Tomel.Chci ho presadit ven,Nevim jesli bych udelal spravnou vec.Uz pekne rodi,ale sklenik se zda nejak malej a to je vysoky 4m.Predem dekuji za radu s pozdravem Zdenek Rosa.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu.
Ingredience: 250 g polohrubé mouky, 100 g moučkového cukru, 125 g másla, špetka soli, špetka sody, lístky meduňky
Ingredience na náplň: 500 g ovoce (marmelády), 3 lžičky pektinu, třtinový cukr (množství dle sladkosti ovoce), šťáva z 1 citronu, 1 vejce, třtinový cukr na posypání
Postup: Zdeněk Pohlreich meduňku naseká na kousky. Máslo nakrájí a promíchá se zbytkem surovin. Propracuje těsto, zabalí je do fólie a nechá v lednici odpočinout (nejlépe přes noc).
Na náplň krátce povaří ovoce s cukrem, citronovou šťávu smíchá s pektinem, přidá do ovoce a vaří asi 4 minuty. Náplň nechá vychladnout a zželírovat – nejlépe přes noc, to je tajemství moučníku. Ovšem, jak Zdeněk Pohlreich dodává, ovoce lze použít také čerstvé, případně marmeládu z domácího zdroje.
Druhý den Zdeněk Pohlreich vyndá těsto z lednice, odebere dvě třetiny a vyloží jimi dno a stěny koláčové formy o průměru 24 cm. Před vložením těsta formu vymaže máslem a vysype hrubou moukou. Dno propíchá a peče v troubě na 170 °C dorůžova. Korpus naplní ovocnou směsí. Zbytek těsta rozválí a nakrájí pásky, které poklade na povrch koláče. Potře vejcem a posype třtinovým cukrem. Opět vrátí do trouby a peče asi 35 minut (teplota zůstává na 170 °C).
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.
Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Ingredience: 1 pstruh (ideálně čerstvý), 1 malá cuketa, 2 rajčata, 1 menší cibule, 1 stroužek česneku (česnek je vylepšením původního receptu), půl citronu, olivový olej, sůl, pepř, máslo, zelenina nakrájená na tvary o velikosti, jakou máte rádi
Postup: Zdeněk Pohlreich si pstruha otočí břichem od sebe, řízne za hlavou a ploutví ke kostře a pak jede po páteři k ocasu; poté rybu otočí a postup opakuje na druhém boku; oba filety začistí a vytahá zbylé kosti (optimálně pinzetou, ale jde to i prsty). Takto připravenou rybu osolí a opepří a rozpálí dvě pánve. Na první pánvi na olivovém oleji osmaží cibuli, pak přidá cuketu s česnekem a na závěr rajčata a zeleninový mix osolí. Na druhé pánvi si Zdeněk Pohlreich rovněž na olivovém oleji opeče rybu, nejdříve stranu s kůží; touto pánví často „cuká“, aby se ryba nepřipekla ke dnu pánve. Jakmile je ryba opečená, vypne sporák, dá do pánve lžíci másla a citronovou šťávu, které společně dotvoří omáčku. Při servírování na talíř rozprostře Zdeněk Pohlreich nejprve zeleninu, poté na ni položí rybu a vše polije omáčkou.
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vidlinda.
Mám několik roků v nevytápěném skleníku kaki, nekvete,nerodí. pouze první rok měl jeden plod. Jakto že vám plodí. Poraďte. Díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek.
To me tez nekolik let neplodil.Stalo se me ze,bylo 25 kvetu a vsechny opadaly.Ja si rikal to neni mozne a tak jsem stromek ostrihal a prihnojil.Pristi rok uz mel dokonce 10 plodu.Ale ze skleniku jsou tez kvalitni.Prvni utrzene ovoce bylo po 4letech.Nejdrive si vybuduje kvalitni koreny a pak se rozjede sam.Pevne verim,ze budete mit z toho radost,jako ja.S pozdravem Zdenek.
Pohlreich uvádí, že ve většině případů to bývá tak, že v profesionálních kuchyních převládají ortodoxní názory. Každý, kdo chce steak well done (tedy hodně propečený), by zasloužil snad přinejmenším ukamenovat. Pohlreich radí hlavně se hovězího nebát. Strava má být vyvážená a chuť na pořádný kus hovězího je normální. Vždyť je to kvalitní bílkovina, kterou tělo čas od času potřebuje. A jak na to? Zde je recept:
Recept
Pohlreich radí vyjmout maso z lednice alespoň půl hodiny před tím, než začnete vařit, aby pak na pánvi nebo grilu nedostalo takový teplotní šok. Pohlreich maso předem jen opepří, solí až po tepelné úpravě. Hlavně radí nepanikařit a nesnažit se maso obracet příliš brzy. Je lepší chvilku počkat, až se maso zatáhne a takzvaně odskočí z grilu (případě tálu).
Paralelně na desce griluje i papriky a v mezičase připraví ve woku trošku čerstvého špenátu se lžičkou wasabi, což je japonský křen. To kvůli další chuti v pokrmu. A když jsou papriky hotové, využije toho, že je deska rozpálená, a lehce opeče rozpůlené žampiony.
Ve svém příspěvku KAKI CHURMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr šesták.
poradí někdo proč po třech letech kvete ale neplodí díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Toto vse jsem zazil taktez presne.Mel stromek az 25 kvetu a vse shodil.To nasvedcuje,ze nema poradny korenovy system.Me zacal rodit po peti letech a hned mel dvanact plodu.A udelal jsem toto.Poradne jsem sestrihal stromek a prihnojil celeritem bud granule nebo tekutym.Stromek krasne zhoustl a zacal plodit.S pozdravem Zdenek Rosa.
Ingredience: 150 g drobnozrnné čočky, 1 cibule, 1 lžíce másla, 1 lžička olivového oleje, špetka soli, špetka pepře, špetka chilli vloček, 1 l zeleninového vývaru, špetka kari, 3 stroužky česneku, pár lístků koriandru, 20 ml kokosového mléka, 4 cherry rajčátka
Postup: Do hrnce Zd. Pohlreich nalije olivový olej, nasype nakrájenou cibuli a osmaží ji. Poté přidá 2–3 stroužky česneku (nakrájené) a promíchá. Do základu Zd. Pohlreich přisype pár chilli vloček a nechá je změknout. Následně přidá kari a kousek másla, opět promíchá a přisype drobnozrnnou čočku (zde Zd. Pohlreich upozorňuje, že se nemusí namáčet!), opepří ji, zalije zeleninovým vývarem a přivede k varu. Čočku vaří cca 30 minut, aby byla cítit zrnka. Polévku osolí a přidá do ní opět trochu zeleninového vývaru a kokosového mléka. Poté si Zdeněk Pohlreich nakrájí cherry rajčátka, která osolí, a nakonec nakrájí koriandrové lístky a posype jimi výsledný pokrm.
Ve svém příspěvku PROSÍM O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Musilová.
několik let mi na zahradě roste tomel, krásný strom, který se musí udržovat řezem,
aby nám nepřerostl ostatní stromky. Vykvete ale vždy malé plody velikosti tak 2 cm
v průměru shodí. Letos poprvé pokvete hodně, ale mám strach, že něco dělám špatně
a všechny plůdky opět shodí, ještě nikdy žádné kaki nedozrálo.
Stromek je na jižní straně v nadm.výšce 230m, venku stále i přes zimu a zatím
se nestalo, aby pomrzl.
Děkuji za odpověď, M.M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Pani Musilova,delate vse dobre.Ja mam tomel ve skleniku a poprve me plodil po peti letech.Vse ma svuj cas.Letos neni ani kvitek.Co pisete,zazil jsem totez.Kdyz shodi pludky jeste se neciti na plodnost.Preji mnoho uspechu s pozdravem Zdenek Rosa.
Majonéza (domácí: (2 žloutky, 15 ml slunečnicového oleje, 1 lžíce dijonské hořčice, šťáva z půlky citronu (lžička octa), sůl, pepř)
Mražený hrášek
Mrkev
Pepř
Petržel
Sůl
Vařená vejce
Zakysaná smetana
Postup přípravy:
Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich doporučuje si brambory na bramborový salát uvařit den předem a přes noc je nechat v lednici (pokud se totiž chystáme dělat bramborový salát na Štědrý den, ušetří nám to čas i nervy). Předem se dá i uvařit mrkev, petržel a celer (nečistit před vařením). Klidně můžeme kořenovou zeleninu vařit společně s bramborami v osolené vodě. Salát by se měl přichystat dostatečně dopředu, aby se stihl rozležet. Uvařené brambory si pak oškrábeme a pokrájíme na malé kostičky. Očistíme si i kořenovou zeleninu a opět ji nadrobno nakrájíme. Zdeněk Pohlreich doporučuje krájet brambory i zeleninu nožem, je to sice časově náročnější, ale zase docílíme přesných kostiček (zelenina by měla být na malinko menší kostičky než brambory). Podle šéfkuchaře totiž velikost brambor a zeleniny má vliv na konzistenci salátu. Nakrájíme si nadrobno i sterilované okurky a oloupanou cibuli. Brambory, zeleninu, okurky, hrášek i cibuli dáme do mísy a přidáme k nim i sůl, pepř, lžíci dijonské hořčice, majonézu a zakysanou smetanu. Vše se pomalu a opatrně (aby se brambory ani zelenina nerozmačkaly na kusy) zamíchá a přilije se k nim troška okurkového láku. Mezitím si dáme vařit vajíčka natvrdo. Jakmile se vajíčka dovaří a vychladnou, tak je oloupeme, pokrájíme a přidáme do salátu. Salát se pak nechá odležet v chladu.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
