Při pěstování dříve či později přijde většina pěstitelů do styku se škůdci. Někteří mohou být na rostlině již při pořízení, jen v tak malém množství nebo dobře zakryté, že jsi jich ani nevšimneme. A později naší laskavou péčí o rostliny poskytneme „živnou půdu“ právě pro škůdce, kteří se plně rozvinou a budou iritovat naše výpěstky.
Škůdci na paprikách
Mšice
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
V naší poradně s názvem OCHRANA PROTI SVILUŠCE SVILUŠKA STOP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kylsánová.
Kdy můžu začít sklizeň? Po postřiku, Sviluška stop,ve skleníku,okurky a rajčata.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přípravek Sviluška Stop obsahuje chemický postřik Nissorun 10 WP. Nissorun 10 WP při použití na rajčata a okurky ve skleníku má stanovenou ochrannou lhůtu v trvání tří dnů. To znamená, že můžete sklízet již čtvrtý den po aplikaci postřiku. Sklizené plody je třeba nechat odmočit ve vodě a dobře omýt.
Svilušku na okurkách poznáte podle světlého tečkování listů, žloutnutí, zasychání a jemných pavučinek hlavně na spodní straně listů.
Nejrychlejší kontrola je jednoduchá: otočte podezřelý list, vezměte lupu nebo mobil s přiblížením a hledejte drobné pohyblivé tečky. U skleníkových okurek se svilušky často objeví v horku a suchu. Pokud jsou už listy hnědé a opředené pavučinkou, je napadení pokročilé a samotný slabý domácí postřik většinou nestačí.
Jsou svilušky na lidech nebezpečné?
Svilušky na lidech obvykle nežijí a neštípou člověka. Svědivé pupínky po zahradě způsobuje častěji sametka podzimní.
Tohle je velmi častý omyl. Svilušky jsou hlavně škůdci rostlin, kde sají na listech. Když se po sezení v trávě objeví červené svědivé pupínky v pase, tříslech, podkolení nebo kolem ponožek, podezření míří spíš na sametku. Prakticky pomáhá sprcha, vyprání oblečení, chlazení a neškrábat. Při silné reakci je vhodná konzultace v lékárně nebo u lékaře.
Jak vypadá štípnutí od svilušky?
Štípnutí od svilušky je většinou nepřesné označení. Typické svědivé pupínky po zahradě odpovídají spíš sametce podzimní.
Sametkové pupínky bývají malé, červené, hodně svědí a často se objeví až s odstupem několika hodin nebo druhý den. To mate, protože člověk má pocit, že ho něco poštípalo doma. Svilušky si naopak všimnete spíš na listech rostlin. Pro článek je proto důležité nepoužívat výraz kousnutí od svilušky jako jistou diagnózu.
Co je nejlepší postřik proti svilušce?
Postřik proti svilušce musí zasáhnout hlavně spodní stranu listů a měl by se opakovat. Jednorázový zásah často nestačí.
U mírného napadení začněte mechanicky: osprchovat listy, odstranit nejhorší části, zvýšit vlhkost a až potom použít vhodný přípravek. Ve skleníku dobře funguje kombinace prevence, opakované kontroly a případně biologické ochrany dravými roztoči. U chemických přípravků vždy sledujte, zda jsou aktuálně povolené pro danou plodinu, a dodržte ochrannou lhůtu.
Pomůže na svilušky česnekový postřik?
Česnekový postřik na svilušky může krátkodobě pomoci při slabém napadení, ale nebývá spolehlivý proti vajíčkům.
V praxi má smysl spíš jako podpůrný zásah na začátku problému. Jakmile jsou na okurkách pavučinky a listy schnou, samotný česnek většinou nestačí. Navíc může při silné koncentraci poškodit citlivé listy. Lepší je kombinovat ho s omytím rostliny, odstraněním napadených listů a pravidelnou kontrolou. Svilušky se rychle množí, proto rozhodují dny.
Papriky jsou náchylné k různým chorobám a škůdcům, které mohou významně ovlivnit jejich růst a výnos. Mezi běžné choroby patří bakteriální skvrnitost, houbové hniloby, jako je Phytophthora, a virové infekce, jako jsou viry mozaiky. Škůdci, jako jsou mšice, svilušky, třásněnky a nosatci paprikoví, mohou také způsobit škody tím, že se živí listy, stonky a plody.
Běžné nemoci
Bakteriální skvrnitost: Charakterizují ji malé, vodou nasáklé skvrny na listech, které zhnědnou se žlutými kruhy. Může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
Houbové hniloby (např. Phytophthora): Ty způsobují hnědé nebo černé léze na stoncích a kořenech, což vede k vadnutí a opadávání listů. Phytophthora může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
Viry mozaiky: Několik mozaikových virů (např. virus okurkové mozaiky) může infikovat papriky a způsobit deformované listy, zpomalený růst a skvrnité nebo zbarvené plody.
Plíseň okurková: Projevuje se jako bílý, práškovitý povlak na listech, stoncích a někdy i na plodech.
Hniloba stonků a plodů způsobená houbou: Houby jsou v půdě přítomné po celém světě. Většina z nich je neškodných, ale když je přítomna houba z rodu fusarium, tak to na paprikách způsobuje vadnutí, rakovinu stonků a hnilobu plodů.
Cerkosporová skvrnitost listů: Další houba Cercospora capsici, která se běžně vyskytuje v půdě. Na listech vytváří skvrny ve tvaru „žabího oka“, často během deštivého období.
Běžní škůdci
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který se shlukuje na listech a stoncích a způsobuje deformaci listů, žloutnutí a šíření virů.
Roztoči
Drobné svilušky, které se živí rostlinnou mízou a způsobují žloutnutí a tečkování listů.
Třásněnky
Mohou způsobit značné škody tím, že se živí listy, květy a plody, což vede ke skvrnitosti, deformaci a snížení výnosů.
Nosatci
Dospělí jedinci a larvy se živí pupeny, květy a plody, což způsobuje jejich předčasné opadávání.
Hlístky
Larvy můry Noctua pronuba, které se živí mladými sazenicemi a odřezávají je u báze. Ve dne spí v půdě nebo pod listy a v noci se vylézají živit.
Bleší brouci
Malí brouci Alticini, kteří vytvářejí charakteristické kulaté nebo oválné dírky v listech paprik.
Pěstební postupy
Dobrá hygiena: Odstraňte a zničte napadené rostlinné zbytky, abyste zabránili šíření chorob.
Střídání plodin: Střídejte plodiny na své zahradě, abyste snížili hromadění půdních patogenů.
Správné rozestupy a cirkulace vzduchu: Dostatečné rozestupy mezi rostlinami mohou pomoci předcházet houbovým chorobám.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Sviluška ovocná patří mezi nejznámější zástupce tohoto rodu. Samičky svilušky ovocné jsou oválné, červené, 0,5–0,6 mm dlouhé. Larvy a nymfy jsou menší a méně výrazně vybarvené. Zimní vajíčka jsou sytě červená, cibulkovitá a 0,1–0,12 mm velká. Letní vajíčka jsou kulatá, žlutozelená až načervenalá. Přezimují zimní vajíčka, která kladou samičky od počátku září do okolí bazálních oček a k patě réví nebo do prasklin kůry stromu. Ze zimních vajíček se koncem dubna líhnou larvy, které osídlují rašící očka a mladé letorosty a dále se zde vyvíjejí. V průběhu vegetace saje škůdce především na spodní straně listů. Sviluška ovocná nespřádá charakteristické pavučinky. Napadené listy dostávají šedavý vzhled, zvlňují se a opadávají. Na silně napadených stromech často ovoce ani nedozraje.
Sviluška chmelová je po mšici nejobávanějším škůdcem chmele, ale i skleníkových okurek. Je teplomilná a škodí hlavně v letních měsících, kdy sáním rostliny zeslabuje, silně napadené listy, na jejichž spodní straně je viditelná pavučinka, postupně ztrácejí chlorofyl, světlají a později usychají a při silném výskytu dochází k opadávání listů. Sviluška brzdí růst, snižuje plodnost, napadené chmelové hlávky mají nižší obsah pivovarsky účinných látek. U okurek jsou často příznaky zaměňovány za napadení plísní okurkovou, což je ale u skleníkových okurek (salátovek) méně pravděpodobné. Téměř vždy se tedy jedná o napadení sviluškou chmelovou. Samičky jsou oranžové, ostatní pohybliví jedinci žlutozelení, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Dospělé samičky měří 0,4–0,5 mm a kladou průsvitná až bělavá kulatá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky.
Postihuje především okrasné formy smrků, ale často i ostatní jehličnany. Chemický postřik je asi nejúčinnější metodou, jak se těchto svilušek zbavit. Jedná se o přibližně 0,3 mm drobný hmyz zbarvený dočervena až dohněda, přičemž samičky jsou spíše červené. Samičky kladou vajíčka do kůry větví stromů. Z těch se na jaře líhnou larvy a během několika vývojových stadií se vyvíjejí až po dospělce. Všechna pohyblivá vývojová stadia škodí.
Jak jsem si vybíral náhradu v praxi: nejdřív škůdce, potom postřik
Největší změna v přístupu přišla ve chvíli, kdy jsem přestal brát insekticid jako univerzální hasicí přístroj. Dřív jsem u škůdců dělal stejnou chybu jako hodně lidí: viděl jsem poškození listů a hned jsem hledal nejsilnější postřik. Jenže časem se ukázalo, že poškození listu ještě neříká, co na rostlině opravdu je. Mšice list kroutí a lepí medovicí, mandelinka list vyžere viditelně, třásněnky dělají stříbřité skvrny, molice se zvednou jako bílý obláček a svilušky často prozradí až jemné pavučinky.
U náhrady za Metation E 50 se mi osvědčilo rozdělit situaci do čtyř skupin. První jsou saví škůdci, hlavně mšice a molice. Tam má smysl uvažovat o systémovém přípravku, pokud je pro danou plodinu povolený. Druhá skupina jsou žraví škůdci, například mandelinky, housenky a dřepčíci. Tam často rozhoduje zásah včas, dokud je škůdce malý. Třetí skupina jsou skleníkoví škůdci, kde bývá problém s opakováním a rezistencí. Čtvrtá skupina jsou situace, kdy je před sklizní nebo kolem kvete mnoho rostlin, a tam je potřeba být mnohem opatrnější.
Přesně v tomto bodě se ukazuje, proč nelze napsat, že „nejlepší náhrada Metationu je Mospilan“ nebo „nejlepší je Spintor“. Na mšice na růžích můžete řešit úplně jinou věc než na mandelinku v bramborách. Na rajčatech ve skleníku zase narazíte na jiná omezení než u okrasných rostlin. A u ovocných stromů hraje zásadní roli fáze květu, nálet včel, počasí a ochranná lhůta.
Před prvním postřikem si proto vždy položte několik praktických otázek:
Jaký škůdce je na rostlině opravdu vidět? Nestačí poškozený list, je potřeba najít původce.
Je rostlina jedlá a kdy ji budete sklízet? Ochranná lhůta může rozhodnout víc než účinnost.
Kvete ošetřovaná rostlina nebo okolní porost? Tady vstupuje do hry riziko pro včely a další opylovače.
Potřebujete kontaktní nebo systémový účinek? Kontaktní přípravek musí škůdce zasáhnout, systémový působí jinak.
Nejde o svilušky? Ty nejsou hmyz, ale roztoči, a mnoho běžných insekticidů na ně nemusí stačit.
Právě poslední bod je častá slepá ulička. Lidé hledají náhradu Metationu, koupí přípravek na savý a žravý hmyz, ale problém jsou svilušky. Ty se v horku a suchu namnoží rychle, zvlášť ve skleníku, na okurkách, paprikách nebo pokojových rostlinách. Výsledek je potom frustrující: postřik „nezabral“, přitom byl zvolený proti jiné skupině škůdců.
Následující tabulka ukazuje první praktické rozdělení, podle kterého bych náhradu Metationu řešil ještě před cestou do zahradnictví. Nejde o náhradu etikety přípravku, ale o orientační rozhodovací pomůcku.
Mospilan, Karate, Sanium nebo Spintor: rychlé rozhodnutí podle situace
Když už víte, že hledáte náhradu za Metation E 50, nejpraktičtější je nesrovnávat přípravky jen podle síly, ale podle konkrétní situace. Mospilan dává smysl hlavně tam, kde řešíte savý hmyz a potřebujete systémový účinek. Karate Zeon a Sanium Ultra jsou vhodnější pro rychlý kontaktní zásah na škůdce, který je dobře zasažitelný postřikem. Spintor bych volil tam, kde škůdce odpovídá jeho použití a kde chcete cílenější řešení, typicky u mandelinky, třásněnek, housenek nebo obalečů podle etikety.
V praxi je největší rozdíl mezi otázkami „co je nejsilnější“ a „co je nejvhodnější“. Nejsilnější zásah může být špatný, pokud ho použijete na nevhodnou plodinu, pozdě, za letu včel nebo těsně před sklizní. Naopak šetrnější přípravek může fungovat výborně, pokud přijde včas, na správného škůdce a ve správné vývojové fázi. Přesně proto je dobré mít vlastní rozhodovací tabulku.
Potřebujete řešit
První úvaha
Možná volba
Praktická poznámka
Mšice na mladých výhonech
Savý hmyz, často schovaný
Mospilan nebo povolený kontaktní přípravek
Hodnotit nové přírůstky, ne staré zkroucené listy
Mandelinku na bramborách
Žravý škůdce, důležité larvy
Spintor nebo jiný povolený přípravek
Nečekat, až larvy zničí většinu natě
Dřepčíky na brukvovité zelenině
Rychlý pohyblivý škůdce
Kontaktní přípravek podle etikety
Výsledek závisí na načasování a pokrytí
Molice ve skleníku
Škůdce na spodní straně listů
Systémový nebo cílený postup podle plodiny
Nutná kontrola opakování a lepové desky
Třásněnky na paprikách nebo květech
Skrytý škůdce, rychlé množení
Spintor nebo jiný povolený postup
Sledovat květy, mladé listy a stříbřité skvrny
Jestli bych měl dát jedno jednoduché pravidlo, bylo by toto: na savé škůdce schované v porostu myslete systémově, na viditelné žravé škůdce myslete včas a kontaktně. Ale nikdy to neznamená obejít etiketu. Etiketa není jen formalita; je to jediný závazný dokument pro konkrétní plodinu, škůdce, dávku, ochrannou lhůtu a bezpečnostní omezení.
V pozdním létě, kdy se pomalu zkracují dny a kdy teploty zejména v noci více klesají, začínají opadavé stromy a keře v lesích, parcích i v našich zahradách postupně měnit své zbarvení. Nejprve se v zeleni listoví charakteristické pro letní období začínají objevovat pouze nepatrné záblesky žluté, hnědavé a načervenalé barvy. Barevné změny jsou pak stále nápadnější a intenzivnější a s koncem podzimu získávají celou škálu zbarvení – od různých odstínů žluté, hnědé a rezavé až po nádhernou tmavě červenou barvu. Změny zbarvení jsou úzce spjaty s procesem stárnutí listů, který končí jejich opadem.
Letní zelené zbarvení listů způsobují zelená barviva – chlorofyly, které získaly svůj název z řeckého chloros (zelený). Kromě chlorofylu se v listech vyskytuje i několik druhů žlutých a oranžových barviv, patřících do skupiny označované jako karotenoidy. Zástupci této skupiny barviv jsou obsaženy kromě listů i v četných plodech, například v šípcích, rajčatech, paprikách, ale i v kořenu mrkve. V létě je v listech podstatně méně karotenoidů než chlorofylů, proto je jejich zbarvení chlorofylem překryto a výsledné zbarvení listů je zelené.
Listová barviva (zejména chlorofyly) jsou pro život rostlin nezbytně nutné – zachycují sluneční záření, jehož energie je díky listovým barvivům využívána v procesu zvaném fotosyntéza, při němž vznikají látky tvořící rostlinné tělo. Lze bez nadsázky říci, že bez listových barviv by nemohly existovat rostliny, ale ani živočichové, kteří se rostlinami živí buď přímo, nebo nepřímo. Jako vedlejší produkt fotosyntézy pak vzniká kyslík, který listy rostlin uvolňují do atmosféry.
V pozdním létě, kdy listy začínají stárnout, klesá intenzita fotosyntézy a spolu s tím dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. Jejich množství v listech se snižuje, až posléze úplně zmizí. Žluté a oranžové karotenoidy jsou vůči rozkladu odolnější a zůstávají v listech i poté, co se chlorofyly zcela rozložily. Jejich žluté a žlutooranžové zbarvení pak vyniká, protože již není překrýváno chlorofyly. U některých dřevin se v listech v tomto období začínají tvořit ještě další barviva, zvaná antokyany, která mají nejčastěji různé odstíny červené a purpurové. Tvorba antokyanů je výrazná především u těch dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů. U některých dřevin se antokyany vyskytují v listech i v letním období a způsobují zbarvení listů okrasných červenolistých forem, například buků. Navíc se tato barviva často vyskytují v květech (pelargonie, petúnie, růže) nebo v plodech (černý bez).
Náhrada za Metation E 50 není jedna lahvička pro všechno
Když někdo hledá náhradu za Metation E 50, většinou tím nemyslí jen obchodní název. Ve skutečnosti řeší mnohem praktičtější otázku: „Co mám dát na rostliny, když mi něco žere listy, kroutí výhony, saje na spodní straně listů nebo ničí brambory?“ A tady začíná první důležitý rozdíl. Metation patřil mezi silné starší insekticidy, ale dnešní výběr už se nedá dělat stylem „vezmu něco podobně silného“. Musíte vědět, zda bojujete proti mšicím, molicím, třásněnkám, mandelince, housenkám, obalečům, dřepčíkům nebo sviluškám.
Vlastní praktická zkušenost, kterou bych u tohoto tématu vždy zdůraznil, je jednoduchá: nejhorší výsledky jsem vídal tehdy, když se stříkalo podle paniky, ne podle škůdce. Typický scénář v české zahradě vypadá tak, že člověk objeví zkroucené listy na rybízu nebo paprikách, vezme první dostupný postřik „na hmyz“, rostliny pokropí večer nebo v poledne, za tři dny vidí další poškození a má pocit, že přípravek nezabral. Jenže škůdce byl často ukrytý na spodní straně listů, šlo o jinou vývojovou fázi, nebo se použil kontaktní přípravek tam, kde by dával větší smysl systémový účinek.
Proto je dobré si říct hned na začátku: Mospilan 20 SP, Karate Zeon 5 CS, Sanium Ultra a Spintor nejsou čtyři stejné náhrady. Každý přípravek má jiné působení, jinou sílu, jiná omezení a jinou vhodnost podle plodiny. Mospilan je systémový insekticid s účinnou látkou acetamiprid. Karate Zeon pracuje s lambda-cyhalothrinem, tedy syntetickým pyrethroidem s kontaktním a požerovým účinkem. Sanium Ultra je založené na deltamethrinu a také patří mezi pyrethroidy. Spintor obsahuje spinosad, který se často vnímá jako šetrnější volba, ale pro včely při přímém kontaktu bezpečný není.
Praktické pravidlo z reálné zahrady: nejdřív určete škůdce, potom plodinu a teprve nakonec vybírejte přípravek. Pokud začnete opačně, snadno koupíte postřik, který sice „je silný“, ale na váš konkrétní problém není ideální.
V českých podmínkách k tomu přistupuje ještě jedna věc: zahrady bývají malé a smíšené. Vedle brambor máte jahody, za nimi rybíz, vedle skleník s rajčaty a o tři metry dál kvete levandule nebo facélie plná včel. To znamená, že náhrada za Metation se neřeší jen účinností, ale i ochrannou lhůtou, termínem květu, počasím, vzdáleností od vody a tím, zda se v zahradě pohybují děti nebo zvířata.
Nejznámější jsou mšice, ale nejsou jediné. Na rajčatech a paprikách se mohou podílet také svilušky, třásněnky a molice. Na ovocných stromech se setkáte s různými druhy mšic, někdy s bejlomorkami nebo pilatkami. Rozdíl poznáte podle detailu poškození. Mšice často zanechávají lepkavou medovici a sedí v koloniích. Svilušky dělají jemné světlé tečky a pavučinky. Třásněnky mohou způsobit stříbření, bronzování a deformace mladých listů.
Při kontrole používám jednoduchý trik s bílým papírem. Pod list dám bílý papír a jemně klepnu do rostliny. Drobní škůdci, kteří by na listu zanikli, se na papíru ukážou lépe. U svilušek je dobré použít lupu, protože pouhým okem je člověk často přehlédne. U mšic většinou stačí rozbalit listový smotek.
U škůdců je lepší postupovat cíleně než plošně. Pokud najdete pár kolonií mšic na špičkách výhonů, často stačí mechanické odstranění nebo omytí. Pokud je rostlina obsypaná škůdci a problém se vrací, pak už má smysl volit přípravek podle konkrétního škůdce a plodiny. Vždy je nutné respektovat ochrannou lhůtu u jedlých plodin a nestříkat bezmyšlenkovitě v době letu opylovačů.
Vlastní zkušenost: kde se při náhradě Metationu nejčastěji chybuje
Kdybych měl vypíchnout jednu věc, která rozhoduje o úspěchu, není to značka přípravku. Je to diagnostika škůdce a načasování. U mšic lidé často zasáhnou, až když jsou listy zkroucené a kolonie schované uvnitř. U mandelinky čekají, až larvy dorostou a sežerou velkou část natě. U molic ve skleníku zasáhnou jednou, ale nezkontrolují spodní strany listů za týden. U třásněnek si dlouho myslí, že jde o sucho nebo nedostatek živin.
Jedna zkušenost z domácí zahrady je pro toto téma typická. Na paprikách ve skleníku se objevily světlé skvrny a deformace mladých listů. První dojem byl, že rostlinám chybí výživa nebo že je spálilo slunce. Jenže při bližší kontrole byly vidět drobné stříbřité šmouhy, černé tečky a pohyb v květech. Nebyl to problém výživy, ale škůdce. Kdyby se v tu chvíli použil běžný postřik bez určení škůdce, výsledek by byl náhodný. Správné bylo nejdřív omezit napadené části, zlepšit větrání, nasadit lepové desky a teprve potom volit cílený přípravek podle etikety.
Druhá typická situace jsou brambory. Mandelinka je viditelný škůdce, takže lidé mají pocit, že tam není co řešit. Jenže i tam rozhoduje čas. Když najdete první vajíčka a malé larvy, máte úplně jinou šanci než ve chvíli, kdy je na rostlinách velké množství starších larev. Náhrada za Metation tady není o nostalgii po starém přípravku, ale o tom, zda zasáhnete včas a správně.
Třetí zkušenost se týká ovocných stromů. U mšic na jabloních nebo švestkách lidé často stříkají až ve chvíli, kdy jsou konce výhonů pevně stočené. V té době už se postřik špatně dostává dovnitř a poškození listů zůstane viditelné. Proto je lepší kontrolovat mladé výhony pravidelně od jara, hlavně po oteplení, než čekat na velkou kalamitu.
Moment, kdy se rozhoduje o úspěchu celého zásahu. Není to samotný postřikovač, ale kontrola spodní strany listů, mladých výhonů a skutečného škůdce.
Fotografie má znázornit detailní ruční kontrolu napadené rostliny před výběrem náhrady za Metation E 50.
Ingredience na náplň: 300 g eidamu, 300 g šunky, 3 vejce.
Postup: Do mísy nastrouháme sýr, šunku pokrájíme a přidáme k sýru. Vejce rozšleháme a dáme k sýru a šunce. Vše pořádně promícháme. Paprikám vykrojíme stopku a zbavíme je semínek. Vykrojenou stopku nezahazujeme! Směsí z vajíčka, šunky a sýru naplníme vyčištěné papriky a „zazátkujeme‟ je stopkou. Takto připravené papriky dáme na pekáč a vložíme do trouby. Plněné papriky pečeme asi na 160 °C přibližně 20−30 minut, aby se sýr v paprikách roztavil a vejce nebylo syrové. Plněné pečené papriky je nejlepší podávat ještě teplé, přílohu zvolí každý podle své chuti.
Ingredience: 6 velkých paprikových lusků, 250 g mletého masa (mix vepřového a hovězího), 1 žemle, 100 ml mléka, hrst rýže, lžíce mleté sladké papriky, hrst majoránky, mletý pepř, sůl.
Ingredience na omáčku: olej, 2 cibule, divoké koření (celý pepř, nové koření, bobkový list), 1 rajský protlak, 1 plechovka loupaných rajčat, 4 čerstvá rajčata, sůl, trocha cukru, chléb (na podávání).
Postup: Paprikám odřízneme konce se stopkou, odstraníme semínka a odřízneme i malé kousky špiček (papriky se tak lépe plní, protože v nich nezůstává vzduch), které přidáme do základu. Mleté maso smícháme s houskou namočenou v mléce, propláchnutou rýží a ochutíme kořením (paprikou, majoránkou, solí, mletým pepřem) a touto směsí papriky naplníme. V kastrolu nebo kotlíku orestujeme na oleji cibuli dozlatova, přidáme odkrojené špičky, plněné papriky, které opečeme ze všech stran, pak „zarestujeme‟ rajský protlak, přidáme koření, nakrájená čerstvá rajčata a plechovku loupaných rajčat. Podlijeme vodou a dusíme nejméně hodinu, dokud není maso v paprikách provařené a rýže měkká. Podáváme s chlebem.
Žloutnutí listů u paprik berte jako doplňkový signál. Samotné žluté listy neříkají jednu příčinu. Když žloutnou hlavně starší spodní listy a rostlina jinak roste, může jít o nedostatek dusíku, přirozené stárnutí, chladový stres nebo reakci po přesazení. Když ale žloutnutí doprovází deformace nových listů, zakrnění a opad květů, je potřeba jít hlouběji.
U paprik se často vyplatí zkontrolovat čtyři věci v tomto pořadí: kořeny, škůdce, zálivku a teprve potom hnojivo. Pokud začnete hnojivem a problém je v kořenech, rostlina nedokáže živiny správně přijmout a substrát se ještě víc zasolí. To je typické u malých nádob, samozavlažovacích truhlíků bez kontroly hladiny nebo u přelitých sazenic.
Škůdci na paprikách bývají nenápadní. Mšice vidíte snadno, ale svilušky a třásněnky se dlouho tváří jako drobné tečky, stříbření nebo slabé deformace listů. Když paprika kroutí mladé listy a na spodní straně najdete jemné pavučinky, tečky nebo pohybující se drobný hmyz, nejde o „nedostatek něčeho“, ale o sání. Tam pomůže cílený zásah proti škůdci, ne další vápník.
Pro koho není vhodné pěstování paprik v malých nádobách? Pro každého, kdo nemůže v horku pravidelně kontrolovat vodu. Paprika v malém květináči na balkoně umí během července kolísat tak rychle, že i dobrá odrůda vypadá nemocně. Pokud chcete méně problémů s kroucením, dejte paprice větší objem substrátu, světlou nádobu, vzdušnou zeminu a stabilní zálivku.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem.
