Sviluška chmelová je po mšici nejobávanějším škůdcem chmele, ale i skleníkových okurek. Je teplomilná a škodí hlavně v letních měsících, kdy sáním rostliny zeslabuje, silně napadené listy, na jejichž spodní straně je viditelná pavučinka, postupně ztrácejí chlorofyl, světlají a později usychají a při silném výskytu dochází k opadávání listů. Sviluška brzdí růst, snižuje plodnost, napadené chmelové hlávky mají nižší obsah pivovarsky účinných látek. U okurek jsou často příznaky zaměňovány za napadení plísní okurkovou, což je ale u skleníkových okurek (salátovek) méně pravděpodobné. Téměř vždy se tedy jedná o napadení sviluškou chmelovou. Samičky jsou oranžové, ostatní pohybliví jedinci žlutozelení, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Dospělé samičky měří 0,4–0,5 mm a kladou průsvitná až bělavá kulatá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky.
Postihuje především okrasné formy smrků, ale často i ostatní jehličnany. Chemický postřik je asi nejúčinnější metodou, jak se těchto svilušek zbavit. Jedná se o přibližně 0,3 mm drobný hmyz zbarvený dočervena až dohněda, přičemž samičky jsou spíše červené. Samičky kladou vajíčka do kůry větví stromů. Z těch se na jaře líhnou larvy a během několika vývojových stadií se vyvíjejí až po dospělce. Všechna pohyblivá vývojová stadia škodí.
V naší poradně s názvem OCHRANA PROTI SVILUŠCE SVILUŠKA STOP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kylsánová.
Kdy můžu začít sklizeň? Po postřiku, Sviluška stop,ve skleníku,okurky a rajčata.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přípravek Sviluška Stop obsahuje chemický postřik Nissorun 10 WP. Nissorun 10 WP při použití na rajčata a okurky ve skleníku má stanovenou ochrannou lhůtu v trvání tří dnů. To znamená, že můžete sklízet již čtvrtý den po aplikaci postřiku. Sklizené plody je třeba nechat odmočit ve vodě a dobře omýt.
Sviluška ovocná patří mezi nejznámější zástupce tohoto rodu. Samičky svilušky ovocné jsou oválné, červené, 0,5–0,6 mm dlouhé. Larvy a nymfy jsou menší a méně výrazně vybarvené. Zimní vajíčka jsou sytě červená, cibulkovitá a 0,1–0,12 mm velká. Letní vajíčka jsou kulatá, žlutozelená až načervenalá. Přezimují zimní vajíčka, která kladou samičky od počátku září do okolí bazálních oček a k patě réví nebo do prasklin kůry stromu. Ze zimních vajíček se koncem dubna líhnou larvy, které osídlují rašící očka a mladé letorosty a dále se zde vyvíjejí. V průběhu vegetace saje škůdce především na spodní straně listů. Sviluška ovocná nespřádá charakteristické pavučinky. Napadené listy dostávají šedavý vzhled, zvlňují se a opadávají. Na silně napadených stromech často ovoce ani nedozraje.
Blecha lidská navzdory svému názvu žije a saje nejenom na člověku, ale bez větších problémů cizopasí i na ostatních domácích zvířatech, zejména na psech, kočkách a vepřích. Příležitostně se může objevit i na jiných hostitelích. Blecha lidská byla nejhojněji rozmnožena v domácnostech od 14. do 19. století. Na přelomu 20. století ji vystřídala blecha psí, která převažovala až do 50. let, kdy začala být vytlačována blechou kočičí. Momentálně je blecha lidská zcela na ústupu. K jejímu potlačení přispěl vývoj a vliv hygienické úrovně obyvatelstva. Nicméně ještě i dnes je možné se s ní setkat. Od ostatních blech se velmi výrazně liší především absencí hřebenu na těle.
Člověk bývá blechami napaden pouze výjimečně, a to především v návaznosti na kontakt se zablešeným zvířetem. Lidská medicína pulicosis (latinský medicínský termín pro zablešení člověka) nepovažuje díky téměř neexistujícímu výskytu blech u lidí za velký problém. Lékařské repetitorium nemá ve svém obsáhlém rejstříku heslo pulicosis vůbec uvedeno. Nepříjemné je snad jen bleší kousnutí. Na kůži poštípaného člověka se objeví typický svědivý či pálivý zarudlý pupenec, který však za několik hodin samovolně mizí. Citlivější lidé mohou na bleší poštípání zareagovat bouřlivější alergickou reakcí kůže, podobně jako při kousnutí kterýmkoliv jiným bodavěsavým hmyzem. Nedisciplinovaní pacienti si další problém přivodí nadměrným škrábáním a následným infekčním zánětem kůže svědivého místa. Zde by měly pomoci časté koupele.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Když si objednáváte úklid domácnosti, měli byste firmě sdělit například to, jaké povrchy se v jednotlivých místnostech nacházejí. Pro přípravu na úklid a zejména pořízení vhodných čisticích prostředků je to v podstatě nezbytné. Jen díky tomu může firma uklidit všechny vaše podlahy tak, aby se jen leskly. Například plovoucí podlahu umyjí přípravkem speciálně určeným pro tento povrch. Také dřevěným podlahám, dlažbám či kobercům věnují maximální možnou péči.
Nesmíte opomenout zmínit také to, zda se ve vaší domácnosti nacházejí nějaká volně puštěná zvířata. Důležité je informovat úklidovou firmu především o kočkách, psech nebo papoušcích. V takovém případě bude určitě nutné věnovat větší pozornost a hlavně více času úklidu pohovek, koberců a podobných věcí, ze kterých jdou chlupy, peří nebo jiné nečistoty špatně pryč.
Pokud jste firmě sdělili všechny své požadavky, můžete se spolehnout na to, že úklid domácnosti proběhne rychle a kvalitně. Vám to ušetří několik hodin práce a hlavně nervů, které si můžete díky odborné pomoci úklidové firmy léčit například při sportovní nebo kulturní aktivitě, do které se v tomto volném čase můžete pustit.
Průběh
Lidé v Čechách doposud nejsou příliš zvyklí na to, aby jim doma uklízela nějaká firma. Často se tedy stává, že ještě před samotným příchodem pracovníka úklidové firmy většinu věcí sami urovnají, aby se před ním necítili jako bordeláři. To je ale opravdu zbytečné. Úklidovou firmu vážně nezajímá, v čem jste doposud žili. Je samozřejmé, že například vytížený manažer nemá čas na úklid domácnosti typu zametání, utírání prachu a podobně. Právě kvůli tomu si úklidovou firmu zvete a za to si ji platíte. Příprava na úklid by se tedy rozhodně neměla přehánět. Uvidíte, že brzy si na přítomnost cizích lidí ve svém domově zvyknete a vůbec se vám nebude zdát divné, že veškerý nepořádek za vás uklízí někdo jiný. Na příjemné věci se totiž zvyká opravdu rychle, a zas tak moc to pohodlí nestojí. Úklid domácnosti si může dovolit téměř každý.
Spolehlivost
Lidé, kteří si objednávají úklid domácnosti, často řeší, zda je bezpečné vpustit někoho do svého domu či bytu bez dohledu. Musíte si ovšem uvědomit, že firma okrádající své zákazníky by se na trhu asi dlouho neudržela. Při výběru kvalitní firmy se tedy drobných krádeží opravdu obávat nemusíte. Pokud přeci jen chcete mít nějakou jistotu, sepište seznam cenností a ten si nechte od uklízejícího podepsat. Také jsou důležité reference, které získáte od svých známých nebo na internetu.
Výhody
Výhodou úklidu s pomocí úklidové firmy je ušetření energie a času, kterého se nám stále nedostává. Samozřejmě také úspora financí za čisticí prostředky. Úklidové firmy pracují s profesionálními přípravky, které byste jen těžko sháněli.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:
Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:
A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:
Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.) A také se jim líbí na květenstvích, která se pak dále nevyvíjejí a mohou zasych
popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.
Obaleč mramorový (Lobesia botrana)
popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi
Mezi nejnebezpečnější škůdce patří mšička révokaz, která saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a 20. století zdecimovala vinice v celé Evropě. Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na Moravě se objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. Dalšími častými škůdci jsou vlnovník révový způsobující plstnatost listů, sviluška ovocná a sviluška chmelová sající na listech a housenky obaleče jednopásého a obaleče mramorovaného poškozující rostliny žírem poupat a bobulí. Částečná poškození působí i zobonoska révová a hálčivec révový. Samice zobonosek vykusují pruhy v listech a následně je stáčejí do kornoutků. Takto zničené listy opadávají. Hálčivec naopak saje na mladých listech, což může při silném napadení vést k oslabení rostliny. Mezi nejčastější choroby révy vinné patří virový roncet, houbové choroby padlí révové a šedá plesnivost čili plíseň šedá.
Někdy je za svilušku nesprávně považována nápadně červená sametka podzimní. Sametka je však roztoč příbuzný klíšťatům a dokáže nepříjemně potrápit všechny teplokrevné živočichy, včetně člověka. Je pouhým okem téměř neviditelná, měří totiž necelou polovinu milimetru. Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Teprve pod mikroskopem je vidět, že tělo je hustě porostlé chloupky – sametovým kožíškem, podle kterého získal roztoč svůj název. Dospělci žijí v půdě, do níž samička klade na jaře (až do deseticentimetrové hloubky) vajíčka, z nichž se líhnou larvičky. Ty vylézají z půdy a na trávě či nízkých keřích číhají na svého hostitele.
Agro Sviluška Stop Spray 0,35 g je dlouhodobě působící přípravek s hloubkovým účinkem proti sviluškám. Přípravek účinně působí na vajíčka, larvy a nymfy a dospělce sterilizuje.
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná. Přesto, kdybyste chtěli použít chemickou ochranu, tak vo
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
Podivec pestrý (croton) je neopadavý keřík, jehož ozdobou je unikátní pestré zbarvení a kresba listů. Rovněž tvar listů je velmi rozmanitý, jsou přímé, kopinaté, oválné, lopatkové, tvarem podobné kytaře. Okraje listů bývají hladké, stočené do spirály. Na pěstování je tato krásná rostlina však náročná. Potřebuje především vysokou vlhkost vzduchu. Každý den je potřeba ji rosit, otírat jí listy a občas přichystat takzvaný „lázeňský den“.
Kroton nesnáší průvan, proto se nedá pěstovat na zahradě nebo na balkóně. Místo je zapotřebí vybrat velmi světlé, ale ne slunečné. Na jaře a v létě se rostlina přihnojuje každý týden minerálními hnojivy, v zimě a na podzim méně často. Množí se v létě odnožemi a řízky, nejlépe řízky stonkovými. Řízek se usuší a potom se umístí do vody. Pozor, šťáva rostliny je jedovatá.
Aby se rostlina lépe zakořenila, je nutné se řídit těmito pravidly:
řízky ošetřit heteroauxinem,
udržovat stále zvýšenou vlhkost,
řízek přikrýt sklenicí nebo polyetylenovou fólií,
jednou za čas provětrávat,
bezpodmínečně nutný je dolní ohřev.
Při velké suchosti vzduchu rostlinu napadá sviluška, pilous a také hniloba a červec. Jedná se o teplomilnou rostlinu, která v zimě potřebuje teplotu 16 °až 18 °C, minimum je 15 °C.
Podivec pestrý je rovněž světlomilná rostlina, a chcete-li dosáhnout různorodého zbarvení listů, musí mít hodně slunce. Již od jara si musí na svit slunce postupně zvykat. V létě je dobré před poledním žárem mírné přistiňování. V zimě je také nutné světlé stanoviště. Při nedostatku osvětlení se totiž ztrácí zbarvení listů. Ideální místo je tedy na východním nebo západním okně.
Zálivka by měla být od jara do podzimu bohatá, půda by neměla přeschnout. V zimě zálivku zmírníme. Je-li zemina suchá, začne kroton shazovat listy. Přílišná vlhkost však také není dobrá. Je potřeba kontrolovat, zda voda nezůstává stát v květináči či v misce. Vhodná je kvalitní drenáž. V zimě kroton velmi strádá v místnostech s ústředním topením. V suchém prostředí položte květináč do misky s vodou či na vlhký keramzit, ale pozor, neroste při teplotě kolem 17 °C a nižší.
Pro přesazování se jako zemina doporučuje: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 část písku. Rostlinu přesazujte jednou za dva roky. Podivec nemá rád velké nádoby a květináče.
Kroton je toxický, obsahuje bezbarvý latex s diterpenovými estery a rovněž třísloviny a glykosidy, které jsou jedovaté pro všechny druhy zvířat i člověka. Příznakem otravy je pálení v ústech, nevolnost, zvracení, průjem. Při kontaktu šťávy s pokožkou je to podráždění a ekzémy (kontaktní dermatitida).
Zakrslé, žloutnoucí a kroutící se listy hortenzie mohou naznačovat škůdce hortenzie, jako jsou svilušky a spáleniny od slunce. Vždy se musíte pozorně podívat na rostliny, abyste zjistili příčinu. Pokud je obtížné určit příčinu onemocnění, odřízněte kus výhonku a odneste jej do zahradnictví. Zkušený prodejce bude s největší pravděpodobností schopen určit důvod a doporučit správnou nápravu.
Hnědé skvrny na listech
Hnědé, mozaikovité skvrny na listech mohou naznačovat přítomnost škůdce. V tomto případě jde o roztoče sviluška chmelová. Listy napadené těmito sviluškami budou pokryty jemnými pavučinami. Pokud jsou navíc okousané čepele listů, může to být známka krmení lalokonsce. V takové situaci rostlině odstraňte všechny nemocné listy nebo celé výhony a aplikujte insekticidní postřik např. Nissorun 10 WP.
Listy žloutnou a opadávají
Tento příznak může být následkem spálení sluncem. Vyplatí se chránit rostlinu před intenzivním slunečním zářením.
Listy blednou a poté žloutnou
To je známka chlorózy, onemocnění způsobené nesprávným substrátem. Půdu okyselíme kyselou rašelinou, zamulčujeme borovou kůrou a zalijeme hnojivem určeným pro hortenzie.
Listy s kulatými hnědými nebo černými skvrnami
Hnědé skvrny na květech a listech hortenzie mohou být příznakem infekce houbovým onemocněním, tedy skvrnitostí listů. Rostlina napadená patogenem vyžaduje postřik fungicidem.
Uschlé listy
S největší pravděpodobností je půda příliš suchá. Musíte ji vydatně zalévat a kontrolovat, zda se stav rostlin zlepšuje.
Červené listy
Červené listy hortenzie mohou být známkou přílišného slunce a / nebo hnojiva. Rostlina, která je vysazena na příliš slunném místě, musí být zakryta.
Svilušku může zabít česnekový postřik. Česnekový postřik se připraví tak, že se utře 5 stroužků česneku s dvěma lžičkami jemné kuchyňské soli. Po vzniknutí slizu se přidá postupně voda, aby se směs pěkně rozmíchala. Celkově se přidá jeden litr vody. Vzniklá směs se po chvíli míchání přecedí přes jemné sítko a nalije se do fixírky nebo zahradního postřikovače. Tento roztok z česneku svilušku může zabít při přímém zásahu. Česnekový postřik ale není spolehlivý zabiják svilušek, protože nehubí skrytá vajíčka.
Účinnou chemickou ochranu představuje ošetření akaricidy. Na seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin jsou uvedeny tyto přípravky účinné proti sviluškám: Cascade 5 EC (0,15%), Magus 200 SC (0,05%), Nissorun 10 WP (0,07%), Omite 30 W (0,2%), Omite 570 EW (0,1%), Sanmite 20 WP (0,075%), Talstar 10 EC (0,02%).
Nissorun 10 WP
Nejčastěji je asi používán hexythiazox (Nissorun 10 WP), a to vzhledem k jeho dlouhodobému reziduálnímu působení a dlouhé ochranné lhůtě. Tento přípravek má na svilušky velmi zajímavý účinek, nehubí totiž přímo nymfy nebo dospělce, ale zabíjí vajíčka a zbytek populace sterilizuje, zabrání jim v rozmnožování. Takže můžete ještě 10–14 dnů po ošetření na listech pozorovat samice svilušek, které sice kladou vajíčka, ale nelíhnou se z nich larvy, a tak vývoj celé populace prakticky skončí asi dva týdny po postřiku. V místech, kde určitě víte, že budete mít problém se sviluškami, je Nissorun vhodný i jako prevence, a to nejlépe v době růstu, kdy se doporučuje používat ho i v kombinaci s jiným pesticidem. Dobrých výsledků dosáhnete například s výrobkem SviluStop. Obsahuje 3,5 g Nissorun a 5 g Omite. Nejdříve na zahrádku použijte Omite, to populaci svilušek skoro vyhubí. Počkejte 3 dny, než se rostliny vzpamatují, a nasaďte Nissorun.
Někdy je nutné přistoupit přímo k chemické ochraně, zvláště u šíření svilušek ze stromu na strom. Tato ochrana se zaměřuje nejčastěji na boj s vajíčky v jarním období. Během vegetace je chemická ochrana o něco složitější a je při ní důležité přesně identifikovat, v jakém rozsahu se svilušky na dřevinách vyskytují a zda je vůbec možné k aplikaci chemikálií přistoupit. Na ovocné a okrasné rostliny ve volné zahradě se protisviluškové přípravky aplikují postřikem, doporučená denní doba je podvečer, kdy částečně poklesne teplota ovzduší. Všechny chemické postřiky se musejí opakovat v sedmi až desetidenním odstupu alespoň dvakrát, aby ošetření bylo co nejúčinnější.
