Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

SVILUŠKA NA RAJČATECH

Sviluška ovocná

Sviluška ovocná patří mezi nejznámější zástupce tohoto rodu. Samičky svilušky ovocné jsou oválné, červené, 0,5–0,6 mm dlouhé. Larvy a nymfy jsou menší a méně výrazně vybarvené. Zimní vajíčka jsou sytě červená, cibulkovitá a 0,1–0,12 mm velká. Letní vajíčka jsou kulatá, žlutozelená až načervenalá. Přezimují zimní vajíčka, která kladou samičky od počátku září do okolí bazálních oček a k patě réví nebo do prasklin kůry stromu. Ze zimních vajíček se koncem dubna líhnou larvy, které osídlují rašící očka a mladé letorosty a dále se zde vyvíjejí. V průběhu vegetace saje škůdce především na spodní straně listů. Sviluška ovocná nespřádá charakteristické pavučinky. Napadené listy dostávají šedavý vzhled, zvlňují se a opadávají. Na silně napadených stromech často ovoce ani nedozraje.

Foto svilušky ovocné

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sviluška ovocná.

Zdroj: Sviluška

Diskuze: skvrny na rajčatech

Už po tři roky se mě dělají tyto skvrny na rajčatech.Mám je asi 15let na stejném místě a stříkám je kuprikolem. Co proti těm skvrnám můžu udělat?Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Skvrny na rajčatech
Počet odpovědí: 0

Škůdci

Mezi nejčastější škůdce patří sviluška, třásněnka a mšice.

Zdroj: Difenbachie

Diskuze: rez na rajčatech

Je možné aby se už vyskytla rez na tyčkových rajčatech??? Mám je na jednom místě už patý rok.Je možné je zachránit-a jak.Děkuji za odpověď a radu.

Zdroj: diskuze Rez na rajčatech
Počet odpovědí: 0

Sviluška chmelová

Sviluška chmelová je po mšici nejobávanějším škůdcem chmele, ale i skleníkových okurek. Je teplomilná a škodí hlavně v letních měsících, kdy sáním rostliny zeslabuje, silně napadené listy, na jejichž spodní straně je viditelná pavučinka, postupně ztrácejí chlorofyl, světlají a později usychají a při silném výskytu dochází k opadávání listů. Sviluška brzdí růst, snižuje plodnost, napadené chmelové hlávky mají nižší obsah pivovarsky účinných látek. U okurek jsou často příznaky zaměňovány za napadení plísní okurkovou, což je ale u skleníkových okurek (salátovek) méně pravděpodobné. Téměř vždy se tedy jedná o napadení sviluškou chmelovou. Samičky jsou oranžové, ostatní pohybliví jedinci žlutozelení, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Dospělé samičky měří 0,4–0,5 mm a kladou průsvitná až bělavá kulatá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky.

Foto svilušky chmelové

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sviluška chmelová.

Sviluška smrková

Postihuje především okrasné formy smrků, ale často i ostatní jehličnany. Chemický postřik je asi nejúčinnější metodou, jak se těchto svilušek zbavit. Jedná se o přibližně 0,3 mm drobný hmyz zbarvený dočervena až dohněda, přičemž samičky jsou spíše červené. Samičky kladou vajíčka do kůry větví stromů. Z těch se na jaře líhnou larvy a během několika vývojových stadií se vyvíjejí až po dospělce. Všechna pohyblivá vývojová stadia škodí.

Foto svilušky smrkové

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sviluška smrková.

Zdroj: Sviluška

Diskuze: Re: Re: Černé tečky na rajčatech

Děkuji za odpověď.
Hnojiva pořídím a snad rajčata zachráníme!
Přeji pěkný den.

Zdroj: diskuze Černé tečky na rajčatech
Počet odpovědí: 1

Přípravek Sviluška Stop

Agro Sviluška Stop Spray 0,35 g je dlouhodobě působící přípravek s hloubkovým účinkem proti sviluškám. Přípravek účinně působí na vajíčka, larvy a nymfy a dospělce sterilizuje.

Velikost balení: 0,00035 kg

Zdroj: Ochrana proti svilušce

Diskuze: Choroby rajčat

Máme na rajčatech na špičce stočené listy a vypadá to jako když najdete malou stočenou zelenou housenku. děkuji za radu Osvaldová

Zdroj: diskuze Choroby rajčat
Počet odpovědí: 0

Sviluška podzimní = sametka podzimní

Někdy je za svilušku nesprávně považována nápadně červená sametka podzimní. Sametka je však roztoč příbuzný klíšťatům a dokáže nepříjemně potrápit všechny teplokrevné živočichy, včetně člověka. Je pouhým okem téměř neviditelná, měří totiž necelou polovinu milimetru. Obě pohlaví jsou přibližně stejně velká, mají oranžovou barvu, osm nohou a tělo ve tvaru osmičky. Teprve pod mikroskopem je vidět, že tělo je hustě porostlé chloupky – sametovým kožíškem, podle kterého získal roztoč svůj název. Dospělci žijí v půdě, do níž samička klade na jaře (až do deseticentimetrové hloubky) vajíčka, z nichž se líhnou larvičky. Ty vylézají z půdy a na trávě či nízkých keřích číhají na svého hostitele.

Foto svilušky sametové (sametky podzimní)

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sametka podzimní.

Zdroj: Sviluška

Diskuze: choroby rajčat

zdravím, na rajčatech na záhoně i ve skleníku mám na horních patrech rostliny zkroucené, až kadeřavé listy.nikde jsem podobný problém nečetla.má s tímto někdo podobné zkušenosti?díky za odpověď

Zdroj: diskuze Choroby rajčat
Počet odpovědí: 0

Svilušky na rajčatech

Jestliže na rajčatech objevíte cca 0,5 mm velké, žlutavé až červené „pavoučky“, pak vaše rostliny napadly svilušky. Tito škůdci se objevují nejdříve na spodní straně listů, při silnějším napadení pak svými pavučinkami opřádají i výhony. Následkem sání svilušek jsou listy rajčat drobně skvrnité a na spodní straně listů a vrcholech výhonů se objeví jemné pavučiny. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají.

Pro ochranu rostlin před napadením svilušek lze použít přípravky Omite 30 W, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC, Cascade 5 EC, Magus 200 SC, Nissorun 10 WP či Sanmite 20 WP. Někteří pěstitelé jako ochranu před sviluškami používají přirozené nepřátele, tedy dravé roztoče. Substrát s bioagens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka obvykle vystačí na více měsíců a na celé růstové období. Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami. Použít lze tyto produkty: Biolagens (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2); Spical (roztoč Amblyseius californicus – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2) či Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2).

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají rajčata po napadení sviluškami: svilušky na rajčatech foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Diskuze: Rajčata - bílé skvrny na listech

Na vysazených rajčatech Start SF1 se objevil bílý povlak na vrchu listů ve spodní části.
Prosím o radu děkuji Musil
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Choroby vysazených rajčat
Počet odpovědí: 4

Choroby vinné révy

Mezi nejnebezpečnější škůdce patří mšička révokaz, která saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a 20. století zdecimovala vinice v celé Evropě. Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na Moravě se objevil poprvé v roce 1890 v Šatově. Dalšími častými škůdci jsou vlnovník révový způsobující plstnatost listů, sviluška ovocná a sviluška chmelová sající na listech a housenky obaleče jednopásého a obaleče mramorovaného poškozující rostliny žírem poupat a bobulí. Částečná poškození působí i zobonoska révová a hálčivec révový. Samice zobonosek vykusují pruhy v listech a následně je stáčejí do kornoutků. Takto zničené listy opadávají. Hálčivec naopak saje na mladých listech, což může při silném napadení vést k oslabení rostliny. Mezi nejčastější choroby révy vinné patří virový roncet, houbové choroby padlí révové a šedá plesnivost čili plíseň šedá.

Zdroj: Jak pěstovat vinnou révu

Diskuze: Pěstování rajčat

Na rajčatech při dozrávání zůstávají zelené prstence kolem stopky, což je údajně způsobeno špatnou výživou. Poradí někdo čím přihnojit nebo roslinám schází? Při výsadbě jsem dala k rostlinám hnojivo určené pro rajčata a papriky a později jsem přihnojila kopřivovou jíchou.

Zdroj: diskuze Pěstování rajčat
Počet odpovědí: 1

Další postřiky

Dále je možné použít následující insekticidy nebo akaricidy:

  • PRAKTIK SVILUŠKA STOP (hexytthiazox)
  • CAREO Koncentrát proti škůdcům (neselektivní insekticid)
  • KARATE se ZEON technologií 5 CS (neselektivní insekticid)
  • Omite 570 EW
  • Talstar (neselektivní insekticid)
  • Magus 200 SC
  • Sanmite 20 WP

Zdroj: Ochrana proti svilušce

Diskuze: Černé tečky na rajčatech

Dobrý den,

na balkoně pěstujeme rajčata, ale objevili se nám na listech černé tečky - viz foto. Prosím o radu, co by to mohlo být a jak s tím bojovat. Našli jsme, že by to mohla být septoriová skvrnitost, ale nejsme si jisti.

Předem děkuji za odpovědi.
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Černé tečky na rajčatech
Počet odpovědí: 1

Ochrana proti svilušce

Svilušky patří mezi velmi obtížné škůdce, a to mimo jiné i proto, že poměrně dobře přezimují v půdě, ve štěrbinách kůry, v konstrukcích skleníků a fóliovníků, na zbytcích rostlin i suchém listí. Proti různým druhům svilušek se však lze bránit různými metodami. Ochranu proti svilušce můžeme rozdělit na dva základní typy: biologickou ochranu a chemickou ochranu. Velmi důležitá je ale i pravence.

Zdroj: Sviluška

Diskuze: Re: Černé tečky na rajčatech

Na fotografii není septoriová skvrnitost, spíše to vypadá jako příznak nerovnováhy ve výživě. Bude zřejmě třeba snížit dávky dusíku a zvýšit fosfor a draslík. Rostlinám by prospěl postřik na list hnojivem s vyšším obsahem fosforu. Zároveň bude třeba zamyslet se nad hnojivem v zálivce a zkusit použít Kristalon zdravé rajče a paprika.

Zdroj: diskuze Černé tečky na rajčatech
Počet odpovědí: 1

Česnekové dýmovnice

Dýmovnice jsou určeny pro ochranu rostlin proti svilušce ve skleníku. Česneková dýmovnice chrání rostliny před napadením hmyzem, konkrétně mšice, svilušky, molice a třásněnky. Dosahuje to tím, že při hoření dýmovnice se postupně uvolňuje česnekový olej ve formě kouře, čímž zvyšuje disperzi živin a také dodává rostlinám látky, které zvyšují jejich obranyschopnost a odpuzuje široké spektrum škodlivého hmyzu a roztočů včetně svilušek. Česneková dýmovnice nezanechává na rostlinách žádné nánosy a nepoškozuje prospěšné organismy. Česneková dýmovnice se běžně prodává na internetu a na tomto odkazu můžete vidět nejlevnější ceny česnekové dýmovnice.

Zdroj: Sviluška

Diskuze: Re: Re: Rajčata - bílé skvrny na listech

Také mám bílé skvrny na rajčatech.Letos jsem se bála je dát ven,aby nepomrzli vzhledem k výkyvům počasí.Takže se přikláním k názoru,že nejsou otužované,což je pravda.Listy jsou světle zelené. Jak rajčata rostou,vršky už mají hezky zelené,tmavší než ty spodní skvrnité. Postupně ty skvrnité olamuji,snad se to vzpamatuje a budou zdravé.

Zdroj: diskuze Choroby vysazených rajčat
Počet odpovědí: 4

Rez ostružinová

Rez ostružinová byla popsána výše, ale listy maliníku i ostružiníku jsou často poškozovány i různými druhy roztočů, jako je sviluška ovocná, hlávčivec višňový, vlnovník maliníkový a vlnovník ostružiníkový.

Jak se pozná

Popsaní škůdci způsobují různé skvrny a deformace listů. Pouze vlnovník ostružiníkový způsobuje částečné nevyzrávání plodů, přičemž některé peckovičky zůstávají červené.

Zde můžete vidět napadení ostružiníku škůdci.

Postřik

Jako ochranu je možné použít přípravky proti přezimujícím škůdcům: Oleoekol a Talstar 10 EC nebo za vegetace Omite 570 EW či Talstar 10 EC.

Zdroj: Choroby ostružin

Prevence = úklid a správné kompostování

Mezi preventivní opatření proti výskytu roztočů, třásněnek, svilušek a dalších savých škůdců patří především úplná likvidace posklizňových zbytků rostlin, a to nejlépe dobrým kompostováním. Záparné teploty ve správně založeném kompostu, to je 70–80 °C, totiž likvidují všechna stadia těchto škůdců. Dále je důležité ve sklenících a na záhonech před výsadbou sazenic dezinfikovat půdu proti škůdcům, patogenním houbám či semenům plevelů. Možná je dezinfekce horkou párou (90–100 °C), ale mnohem snazší je aplikace přípravku k dezinfekci půdy, například Basami granulátu, v dávce 30–60 g/m2. Postupujte vždy podle návodu výrobce.

Zdroj: Sviluška

Chemická ochrana

Někdy je nutné přistoupit přímo k chemické ochraně, zvláště u šíření svilušek ze stromu na strom. Tato ochrana se zaměřuje nejčastěji na boj s vajíčky v jarním období. Během vegetace je chemická ochrana o něco složitější a je při ní důležité přesně identifikovat, v jakém rozsahu se svilušky na dřevinách vyskytují a zda je vůbec možné k aplikaci chemikálií přistoupit. Na ovocné a okrasné rostliny ve volné zahradě se protisviluškové přípravky aplikují postřikem, doporučená denní doba je podvečer, kdy částečně poklesne teplota ovzduší. Všechny chemické postřiky se musejí opakovat v sedmi až desetidenním odstupu alespoň dvakrát, aby ošetření bylo co nejúčinnější.

Zdroj: Sviluška

Tenura choroby

Chorobami ani škůdci tchýnin jazyk příliš netrpí. Ze škůdců se může objevit například štítenka nebo sviluška. Mšice se vyskytují jen vzácně.

Příčinou většiny chorob jsou pěstitelské chyby. Například při podchlazení rostliny začne vodnatět pletivo a odumírají listy. Zaschlé listy a hnědé špičky zase signalizují, že je v místnosti, kde se rostlina nachází, příliš suchý vzduch. Když zpozorujete žloutnutí listů a zároveň hnilobu, bývá nejčastější příčinou příliš mnoho vody, tedy nadměrná zálivka. Pokud však příznaky vadnutí a hniloby chybí, může být žloutnutí listů způsobené podvýživou, to znamená nedostatečným hnojením rostliny.

Zdroj: Tchýnin jazyk

Co znamená žloutnutí listů okurek

Příčiny: Žloutnutí listů může způsobovat například sviluška.

Co s tím dělat: Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, tedy draví roztoči. Substrát s biogens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období.

Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks/m2.

Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks/m2.

Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) v dávce 8–12 ks/m2.

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá napadení okurek sviluškami.

Zdroj: Nemoci okurek

Biologická ochrana

V boji se sviluškami je možné úspěšně použit přípravky na bázi přirozených nepřátel a predátorů svilušek. Zvláště pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, draví roztoči. Substrát s bioagenty se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období. Nejčastěji užívané přípravky jsou:

  • Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2. Dravý roztoč se dá koupit zde: biolagens-pp phytoseiulus cena.
  • Spical (roztoč Amblyseius californicus) – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2
  • Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami.

Zdroj: Sviluška

Tipy

Rajčata v oleji připravíte tak, že do jedné zavařovací sklenice pěstí napěchujete rajčata, přidáte pár snítek oblíbených bylinek (bazalka, tymián) a olivový olej, kterým se rajčata zalijí. Po třech nedělích už lze použít, lépe však vydržet o něco déle. Olej ze snědených rajčat se samozřejmě nevylije, ale je možné jej použít například do salátů.

Pokud zůstane v rajčatech voda, mají i v oleji bohužel tendenci zkvasit, pro začátečníka se doporučuje přidat jako další konzervant na skleničku lžičku soli, která trochu pomůže (ale není samozáchranná). Pokud si nejste jistí, jestli jsou rajčata dokonale suchá, pak určitě sušte dál. Rajčata musí být kožnatá, v sušičce jsou pak prakticky "dokřupava".

Je dobré nepoužívat pouze olivový olej, ale olivový napůl s rostlinným. Olivový olej totiž v ledničce "tuhne" a tvoří se zákal.

Zdroj: Sušená rajčata – recepty na použití

Postřik

S ochranou je třeba většinou začít již v polovině června a podle potřeby ošetření opakovat v závislosti na průběhu počasí a výskytu prvních příznaků.

Vhodné postřiky:

  • ANTRE 70 WG – fungicidní přípravek ve formě granulátu dispergovatelného ve vodě, slouží k ochraně proti několika chorobám, mimo jiné proti septoriové skvrnitosti.
  • FLOWBRIX – fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu k ochraně révy vinné, chmele, sadů a dalších plodin. Jde o moderní měďnatý fungicid nové generace proti houbovým chorobám. Postřik působí kontaktně a preventivně. Je vhodný do antirezistentních programů a integrované produkce.
  • KUPRIKOL 50 – fungicidní postřik proti houbovým chorobám, jako je plíseň bramborová, plíseň na rajčatech, plíseň okurková, plíseň révová.
  • POLYRAM WG – postřikový fungicidní přípravek ve formě granulí dispergovatelných ve vodě (WG), určen proti plísni bramborové v porostu brambor, strupovitosti u jádrovin, plísni révové v révě, rzi karafiátové na karafiátech a proti septoriové skvrnitosti.
  • Další: Dithane DG Neotec, Ortiva, Ridomil gold MZ Pepite

Zdroj: Septoriová skvrnitost rajčete

Štípnutí sviluškou – sametkou podzimní

Larvy sametky podzimní (nesprávně svilušky podzimní), napadající zvířata i lidi, na rozdíl od klíšťat nesají krev. Mají jinou metodu: larva se rychle pohybuje a vyhledává místa s tenčí pokožkou, kožní řasy, případně se zavrtá tam, kde k tělu těsně přiléhá spodní prádlo. Parazita není vidět, a jakmile se vám dostane do kůže, nanese do ranky trávicí enzym, který způsobuje úporné svědění. Pod kůží pak larva žije minimálně tři dny. Svými slinami naleptá kůži hostitele, saje a prospívá a může vyvolat onemocnění zvané trombikulóza, takzvanou podzimní vyrážku. Po třech dnech larva odpadne a pak opět pod zemí pokračuje ve svém vývoji k nymfě (která je slepá). V poslední fázi vývoje sametka jako dospělec od listopadu do jara přezimuje v půdě.

Foto štípnutí sviluškou sametovou (sametkou podzimní)

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět štípnutí od sametky podzimní.

Zdroj: Sviluška

Sušení

Rozmarýn je ceněnou bylinou a kořením, a to pro svou výraznou vůni a chuť. K sušení a léčebným účelům se sbírají od května do srpna jeho úzké šedozelené čárkovité lístky, které se suší za temna na síťových platech a uchovávají se ve sklenicích s uzavíratelným víčkem. Nejvhodnější je sbírat ještě mladé a ohebné listy. Podobně jako u jiných bylinek i u rozmarýnu platí, že by se neměl užívat ve velkých dávkách.

V kuchyni nachází své uplatnění jak čerstvé, tak sušené rozmarýnové lístky. Mají jemnou kafrovou vůni a hořce štiplavou chuť. Díky svému aroma se hodí pro dochucování ryb, zvěřiny, pečeného masa. Skvěle chutnají i na grilovaných rajčatech anebo v mletém mase. Rozmarýn je vhodný rovněž do salátů, pizzy, marinád, těstovin, zapékaných brambor, zeleniny, bylinkového másla, do polévek, ke grilování a na výrobu rozmarýnového vína. Jeho velkým plus je podpora trávení a také to, že omezuje nadýmání.

Výrazné aroma této byliny ji předurčuje také k využití do vonných potpourri směsí. Dalším možným způsobem použití je přísada do koupelových solí a olejů. Pozitivně působí na tělo zejména při revmatických bolestech.

Zdroj: Rozmarýn

Škůdci

Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis)

  • popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
  • příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
  • ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
  • fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: hálčivec révový foto.

Vlnovník révový (Colomerus vitis)

  • popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
  • příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
  • ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
  • fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: vlnovník révový foto.

Svilušky (Tetranychidae)

  • popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
  • ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
  • fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.

Obaleč mramorový (Lobesia botrana)

  • popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezimuje kukla v kokonu
  • příznaky: poškozené bobule jsou napadány plísní šedou, skupiny květů v květenství, respektive několik bobulí v hroznu, je spředeno hustou „pavučinkou“. V zámotku nebo uvnitř vyžraných bobulí je jedna nebo i několik housenek
  • ochrana: používání feromonů metodou matení samců obalečů nebo využití mikrobiálního insekticidu
  • fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: obaleč mramorový foto.

Zobonoska révová (Bystiscus betulae)

  • popis: v době rašení se na révě objevují 5–7 mm dlouzí, kovově zeleně nebo modře zbarvení brouci podobní nosatcům
  • příznaky: brouci na jaře poškozují rašící očka a mladé letorosty, samičky nakusují řapíky a pak vadnoucí listy svinují v doutníkové útvary, do nichž kladou vajíčka
  • ochrana: vhodné ošetření přípravkem na bázi bakterie Bacillus thuringiensis tenebrionis, nebo přírodním insekticidem na bázi Azadirachta indica. Na menších plochách je možné výskyt další generace omezit i sběrem smotků s larvami
  • fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: zobonoska révová foto.

Dalšími nepřáteli vinné révy jsou například ploštice, třásněnka révová, drtník ovocný, háďátka, červci, štítenky, puklice, ostnohřbetka ovocná, křís, bejlomorka a v neposlední řadě také ptáci a hlodavci.

Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy

Autoři obsahu

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU