Rychlá odpověď: Svilušku poznáte podle drobných světlých teček na listech, jemných pavučinek a roztočů na spodní straně listu. Nejlépe funguje rychlé omytí, zvýšení vzdušné vlhkosti, odstranění silně napadených listů a opakovaný postřik. Štípance na lidech většinou nezpůsobuje sviluška, ale sametka podzimní.
Svilušky patří mezi škůdce, kteří se často objeví nenápadně a během pár dní dokážou zničit okurky, rajčata, papriky i pokojové rostliny. Největší problém bývá ve skleníku, kde je teplo, sucho a listy rostlin jsou hustě u sebe.
Lidé navíc často zaměňují svilušku se sametkou podzimní. Svilušky škodí hlavně rostlinám, zatímco svědivé pupínky po pobytu v trávě obvykle způsobují larvy sametky. Právě proto je důležité nejdřív poznat, jestli řešíte rostliny, nebo kůži.
FAQ – sviluška, postřik, sametka a časté omyly
Jak poznám svilušku na okurkách?
Svilušku na okurkách poznáte podle světlého tečkování listů, žloutnutí, zasychání a jemných pavučinek hlavně na spodní straně listů.
Nejrychlejší kontrola je jednoduchá: otočte podezřelý list, vezměte lupu nebo mobil s přiblížením a hledejte drobné pohyblivé tečky. U skleníkových okurek se svilušky často objeví v horku a suchu. Pokud jsou už listy hnědé a opředené pavučinkou, je napadení pokročilé a samotný slabý domácí postřik většinou nestačí.
Jsou svilušky na lidech nebezpečné?
Svilušky na lidech obvykle nežijí a neštípou člověka. Svědivé pupínky po zahradě způsobuje častěji sametka podzimní.
Tohle je velmi častý omyl. Svilušky jsou hlavně škůdci rostlin, kde sají na listech. Když se po sezení v trávě objeví červené svědivé pupínky v pase, tříslech, podkolení nebo kolem ponožek, podezření míří spíš na sametku. Prakticky pomáhá sprcha, vyprání oblečení, chlazení a neškrábat. Při silné reakci je vhodná konzultace v lékárně nebo u lékaře.
Jak vypadá štípnutí od svilušky?
Štípnutí od svilušky je většinou nepřesné označení. Typické svědivé pupínky po zahradě odpovídají spíš sametce podzimní.
Sametkové pupínky bývají malé, červené, hodně svědí a často se objeví až s odstupem několika hodin nebo druhý den. To mate, protože člověk má pocit, že ho něco poštípalo doma. Svilušky si naopak všimnete spíš na listech rostlin. Pro článek je proto důležité nepoužívat výraz kousnutí od svilušky jako jistou diagnózu.
Co je nejlepší postřik proti svilušce?
Postřik proti svilušce musí zasáhnout hlavně spodní stranu listů a měl by se opakovat. Jednorázový zásah často nestačí.
U mírného napadení začněte mechanicky: osprchovat listy, odstranit nejhorší části, zvýšit vlhkost a až potom použít vhodný přípravek. Ve skleníku dobře funguje kombinace prevence, opakované kontroly a případně biologické ochrany dravými roztoči. U chemických přípravků vždy sledujte, zda jsou aktuálně povolené pro danou plodinu, a dodržte ochrannou lhůtu.
Pomůže na svilušky česnekový postřik?
Česnekový postřik na svilušky může krátkodobě pomoci při slabém napadení, ale nebývá spolehlivý proti vajíčkům.
V praxi má smysl spíš jako podpůrný zásah na začátku problému. Jakmile jsou na okurkách pavučinky a listy schnou, samotný česnek většinou nestačí. Navíc může při silné koncentraci poškodit citlivé listy. Lepší je kombinovat ho s omytím rostliny, odstraněním napadených listů a pravidelnou kontrolou. Svilušky se rychle množí, proto rozhodují dny.
V naší poradně s názvem SVĚTLÉ TEČKY NA LISTECH RAJČATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poddaná.
Poradí mi někdo s touto záhadou. Na listech rajčat se tvoří světlé tečky. Listy jsem prohlédla lupou a jsou jinak naprosto čisté. Sazenice pěstuji na balkoně orientovaným západním směrem. Podle mne ideální podmínky. Na přepikýrování jsem koupila hlínu, bohužel už si nepamatuji od jakého dodavatele.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Svilušky, ty na listech u rajčat dělají přesně tyhle tečky. A to, že jste je nenašla lupou, je normální. Svilušky totiž listy rajčat sají jen krátce a pak hned místo opouští. Svilušky nesnáší vlhké počasí, takže v současných deštivých dnech se situace nebude zhoršovat, ale jakmile se vzduch vysuší a vysvitne slunce, udeří znovu. Nejlepší zbraň proti sviluškám je přípravek NISSORUN 10 WP, který je sice neusmrtí, ale zbaví je možnosti množení a tím způsobí jejich vymření.
Videonávody: svilušky, sametka a praktická likvidace
U svilušek je video často lepší než dlouhý popis, protože potřebujete vidět pavučinky, žluté tečkování listů, spodní stranu listu a způsob postřiku. Videa jsou vybrána tak, aby pokryla jak českou zahradní realitu, tak i dobře viditelné zahraniční ukázky rozpoznání a biologické ochrany.
Důležité rozlišení:svilušky na okurkách, rajčatech a pokojových rostlinách jsou rostlinní škůdci. Dotazy typu svilušky na lidech, kousnutí od svilušky nebo svilušky štípnutí ve skutečnosti většinou směřují k sametce podzimní.
Svilušky a plíseň na okurkách – jak je odlišit v praxi
Toto video je vhodné hlavně pro pěstitele skleníkových okurek, protože ukazuje typickou situaci, kdy člověk váhá, jestli jde o plíseň okurkovou, nebo o svilušku na okurkách. Sledujte zejména začátek videa, kde se řeší příznaky na listech, a pasáže kolem kontroly spodní strany listů.
OKURKY v krizi: plíseň a sviluška ve skleníku
Praktická ukázka z domácí zahrady, kde je dobře vidět, že svilušky se ve skleníku často neřeší izolovaně. Doporučuji vnímat hlavně části, kde autor ukazuje stav porostu, reakci rostlin a to, proč pozdní zásah bývá méně účinný než včasné rozpoznání.
Jak na svilušky ekologicky a účinně
Video se hodí pro čtenáře, kteří nechtějí hned sahat po tvrdé chemii. Prakticky doplňuje dotazy jak na svilušky, co na svilušky a přírodní postřik na svilušky. Nejzajímavější jsou pasáže o tom, proč běžné jednorázové postříkání často nestačí.
Přírodně proti sviluškám: bylinková směs a podpůrný zásah
Toto video je užitečné pro pěstitele, kteří hledají jemnější zásah do skleníku nebo na balkon. Berte ho jako doplněk k mechanickému omytí, zvýšení vlhkosti a opakované kontrole. Důležité jsou části, kde se vysvětluje, že svilušky se nevyřeší jedním postřikem.
Biologická ochrana: draví roztoči proti sviluškám
Anglické video dobře ukazuje princip, který je důležitý i v českých sklenících: proti sviluškám lze použít dravé roztoče. Zaměřte se na části, kde se ukazuje aplikace predátorů a vysvětluje, proč biologická ochrana nejlépe funguje při časném nasazení.
V naší poradně s názvem SVILUŠKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana hladikova.
je mozne byt pokousana od svilusky ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
No jejej, svilušky jsou pěkný svině a zvláště v srpnu jsou aktivní v trávnících a koušou o stošest. Někteří lidé raději odjíždějí na celý srpen pryč, aby nebyly na své zahradě, protože je tam napadají agresivní svilušky. Svilušky milují sucho a v tomto létě ho bylo opravdu nadmíru, takže se jim krásně žilo. Pravidelné kropení jejich počty sníží. Dobře fungují různé chemické postřiky, například Nissorun.
Rhipsalis je kaktus, který je velmi rozšířený jak mezi kaktusáři, tak i mezi pěstiteli nejrůznějších pokojových rostlin. Běžný pěstitel tento druh ke kaktusům jen těžko zařadí, protože jeho vnější vzhled neodpovídá obvyklým představám o kaktusech. S tím jsou také spojeny základní chyby v péči. Rhipsalis je letní kaktus a péče o něj je specifická, i když jde o celkem nenáročnou rostlinu. Velmi efektně Rhipsalis vypadá v závěsných košících nebo květináčích. Obvykle rozkvétá na Velikonoce, kvete tedy od dubna do května.
V přírodě roste jako epifyt – přichytává se stromů v deštných pralesích, výživu přijímá ze ztrouchnivělých zbytků a z rosy. Botanici jej řadí mezi kaktusy, ale s naší představou o kaktusech nemá nic společného. Je to převislá rostlina se stonkem článkovitým, většinou trávově zeleným. Kvete koncem zimy v době, kdy jiné kaktusy začínají rašit. Tehdy potřebuje dost vody a zemina nesmí přeschnout. Nejjednodušší je ponořit květináč jednou týdně do kbelíku s vodou – jako orchideje.
Tento kaktus dorůstá výšky 30 až 60 cm. Kvete drobnými bílými květy.
V naší poradně s názvem NEMOC DRACENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Ptáčková.
Mám od září dracenu, je umístěna u zdi vedle okna-není na přímém slunci,zalévám
ji jednou týdně odstátou vodou a nyní se uprostřed listů začaly dělat žluto-hnědé skvrny a na jiných některých listech jsou malinkaté bílé kuličky. Drobné kuličky jsou i na kmínku. Také jsem ve spodní části rostliny objevila pavučinku.
Můžete mi prosím poradit nějaký postřik, abych se škůdců zbavila.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše to budou svilušky. Ty vytvářejí jemné pavučiny a vysávají listy, na kterých se díky tomu tvoří žluté skvrny postupně hnědnoucí. Nejlepší chemická ochrana proti sviluškám je NISSORUN 10 WP. NISSORUN 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, tzn., proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách. Aplikuje se jedním postřikem, přičemž účinná látka vydrží v rostlině 70 dní. Po přirozeném dožití dospělých svilušek se již nové nenarodí a rostlina je vyléčena. NISSORUN 10 WP je možné běžně koupit v hobby marketech nebo v zahradnictví, a jde také objednat přes internet. Tady můžete vidět kolik NISSORUN 10 WP stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Nissorun 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, to znamená, že proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách listu. Přípravek má dlouhodobý účinek v porostu (50–70 dní), kdy je schopen udržet výskyt svilušky pod ekonomickým prahem škodlivosti. Přípravek nehubí dravé roztoče Phytoseidae, je proto vhodný k použití v systému integrované ochrany rostlin.
Chmel otáčivý
U této rostliny se doporučuje Nissorun 10 WP pro preventivní aplikaci na lokalitách s každoročním vysokým výskytem svilušky (možnost i ošetření pouze okrajových a kotevních řad) nebo kurativně při prvním zjištěném výskytu svilušky na spodních chmelových listech (obvykle od konce května do poloviny června). Z hlediska dlouhodobé reziduální účinnosti 50–70 dní nejpozději do počátku kvetení chmele. V závislosti na výšce chmele se používá 700–3 300 l postřikové kapaliny/ha. Zhruba 7–10 dnů po aplikaci je možný výskyt dospělců svilušky, kteří jsou však po zásahu Nissorunem sterilní, to znamená, že se z vajíček nakladených zasaženými dospělci nelíhnou larvy. Chmel ošetřený Nissorunem nemá vývozní omezení, importní tolerance jsou stanoveny pro USA, Německo i Japonsko.
Réva vinná
Při silném výskytu zimních vajíček svilušky ovocné je nejefektivnější časné jarní ošetření Nissorunem těsně před nebo na začátku líhnutí larev ze zimních vajíček. Doporučené množství postřikové kapaliny je 400–1 360 l/ha, to je dávka 0,8 kg/ha. Přípravek lze velmi dobře použít pro kontrolu populační hustoty svilušky ovocné či chmelové i v pozdějším termínu rašení (4–5 listů koncem dubna nebo počátkem května), a to ve stejné dávce 0,8 kg/ha (400–1 360 l). Přípravek je použitelný v rámci integrované ochrany rostlin, je plně selektivní k dravému roztoči Typhlodromus pyri – populace Mikulov.
Jabloň, hrušeň
Nejefektivnější je ošetření Nissorunem na začátku líhnutí larev svilušky. Nejvhodnější termín pro aplikaci je ve fázi BBCH 56 „zelené poupě“. Doporučené množství postřikové kapaliny je 500–1 700 l/ha (1 kg přípravku/ha). Přípravek je použitelný s dravým roztočem Typhlodromus pyri – populace Chelčice. Pozdější termíny aplikace je nutno zohlednit ve vztahu k populační hustotě svilušky v době předpokládané aplikace (pouze včasné ošetření je účinné) a dlouhodobé ochranné lhůtě 28 dní nevhodné pro časně sklízené odrůdy.
Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.
Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, Planococcus a Nipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.
Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů Phormium a Cordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.
Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.
Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.
Červci patřící do rodů Pseudococcidae a Eriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.
Kaktusy se dají množit buď dělením, nebo pomocí stonkových řízků. Pro úspěšné vytvoření hladkých řezů je velmi důležitý naprosto čistý a ostrý nůž. Řízkování je dobré si nejprve vyzkoušet na listnatých kaktusech. Vyberte si silný a zdravý „list“ a odřízněte jej v dolní třetině nožem. Pak jej rozřežte na 5–7 cm dlouhé kousky (řízky). Ponechejte je asi tři dny volně na vzduchu, aby řezné rány oschly. Teprve potom tyto kousky vsaďte vzpřímeně asi 2 cm hluboko do substrátu bohatého na písek, substrát k řízkům mírně přitlačte. Když je umístíte na světlo a do tepla (ne na přímé slunce) a budete je častěji zalévat, vytvoří si rostlinky již během jednoho měsíce kořínky, takže je můžete přesadit do květináčů.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem.
Nejlepší náhrada za Metation E 50 závisí na škůdci. Na mšice se často zvažuje Mospilan, na jiné škůdce Spintor nebo pyrethroid.
Neexistuje jedna univerzální náhrada. Mospilan má systémový účinek, Karate a Sanium působí hlavně kontaktně a Spintor se hodí pro vybrané škůdce, například mandelinku, třásněnky nebo housenky podle etikety. Vždy ověřte plodinu, ochrannou lhůtu, termín květu a riziko pro včely. Pokud si škůdcem nejste jistí, nestříkejte naslepo.
Můžu použít Mospilan místo Metationu?
Mospilan místo Metationu lze zvažovat hlavně u savého hmyzu, například mšic nebo molic, pokud to dovoluje etiketa přípravku.
Mospilan není obecná kopie Metationu. Je to systémový insekticid, takže má jinou logiku použití než kontaktní postřiky. Hodí se tam, kde škůdce saje na rostlině, ale neřeší automaticky každý vykousaný list. Před použitím zkontrolujte, zda je povolený pro konkrétní plodinu, jaká je ochranná lhůta a zda rostlina nebo okolí právě nekvete.
Je Spintor šetrnější náhrada za Metation?
Spintor může být šetrnější volba pro vybrané škůdce, ale není bezpečný bez omezení a není univerzální náhrada za Metation.
Spintor obsahuje spinosad a hodí se například na některé larvy, mandelinku, třásněnky nebo obaleče podle etikety. Zároveň je potřeba chránit včely a opylovače, protože přímý kontakt může být rizikový. Nejlepší výsledky dává při včasném zásahu. Pokud ho použijete pozdě nebo na špatného škůdce, výsledek může být slabý i při správné aplikaci.
Je Karate Zeon dobrá náhrada za Metation?
Karate Zeon může být účinná kontaktní náhrada, ale jen tehdy, když dobře zasáhnete škůdce a dodržíte bezpečnostní omezení.
Karate patří mezi pyrethroidy, takže je vhodné hlavně pro rychlý zásah na viditelné škůdce podle etikety. Musíte ale počítat s rizikem pro včely, vodní organismy a necílový hmyz. V malé zahradě je důležité nestříkat za větru, u vody, v květu ani těsně před sklizní. Slabé pokrytí spodních stran listů často znamená horší výsledek.
Funguje Sanium Ultra stejně jako Metation?
Sanium Ultra nefunguje stejně jako Metation. Je to kontaktní pyrethroid, takže musí dobře zasáhnout škůdce nebo ošetřený povrch.
Sanium Ultra může pomoci na savý i žravý hmyz podle etikety, ale nesmíte čekat systémový účinek jako u Mospilanu. U zkroucených listů, hustého porostu nebo škůdců na spodní straně listů je důležitá kvalita aplikace. Před použitím ověřte plodinu, dávku, ochrannou lhůtu a omezení. Kontaktní postřik není vhodný pro náhodné preventivní stříkání.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den. Mám dotaz. Včera jsem zjistila na listech na jedné hlavě vinné révy , že lepí listy, Co to způsobuje a jaké opatření a postřik použít. A na 1 hlavě našedlé listy-- jaký postřik? Děkuji za odpověd. Budínová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lepivé listy značí škůdce - mšice, svilušky. Použít můžete systémový insekticid MOSPILAN 20SP.
Šedý povlak na listech je plíseň šedá. Vzniká vždy, když je mnoho deštivých dnů. Na ošetření můžete použít postřik přípravkem SCALA. SCALA je kontaktní fungicidní přípravek proti plísni šedé ve formě suspenzního, krémovitého koncentrátu (SC) s účinnou látkou pyrimethanil 400 g/l.
Při aplikaci můžete oba přípravky smísit do jednoho roztoku a ten pak aplikovat na rostliny.
Jak jsem si vybíral náhradu v praxi: nejdřív škůdce, potom postřik
Největší změna v přístupu přišla ve chvíli, kdy jsem přestal brát insekticid jako univerzální hasicí přístroj. Dřív jsem u škůdců dělal stejnou chybu jako hodně lidí: viděl jsem poškození listů a hned jsem hledal nejsilnější postřik. Jenže časem se ukázalo, že poškození listu ještě neříká, co na rostlině opravdu je. Mšice list kroutí a lepí medovicí, mandelinka list vyžere viditelně, třásněnky dělají stříbřité skvrny, molice se zvednou jako bílý obláček a svilušky často prozradí až jemné pavučinky.
U náhrady za Metation E 50 se mi osvědčilo rozdělit situaci do čtyř skupin. První jsou saví škůdci, hlavně mšice a molice. Tam má smysl uvažovat o systémovém přípravku, pokud je pro danou plodinu povolený. Druhá skupina jsou žraví škůdci, například mandelinky, housenky a dřepčíci. Tam často rozhoduje zásah včas, dokud je škůdce malý. Třetí skupina jsou skleníkoví škůdci, kde bývá problém s opakováním a rezistencí. Čtvrtá skupina jsou situace, kdy je před sklizní nebo kolem kvete mnoho rostlin, a tam je potřeba být mnohem opatrnější.
Přesně v tomto bodě se ukazuje, proč nelze napsat, že „nejlepší náhrada Metationu je Mospilan“ nebo „nejlepší je Spintor“. Na mšice na růžích můžete řešit úplně jinou věc než na mandelinku v bramborách. Na rajčatech ve skleníku zase narazíte na jiná omezení než u okrasných rostlin. A u ovocných stromů hraje zásadní roli fáze květu, nálet včel, počasí a ochranná lhůta.
Před prvním postřikem si proto vždy položte několik praktických otázek:
Jaký škůdce je na rostlině opravdu vidět? Nestačí poškozený list, je potřeba najít původce.
Je rostlina jedlá a kdy ji budete sklízet? Ochranná lhůta může rozhodnout víc než účinnost.
Kvete ošetřovaná rostlina nebo okolní porost? Tady vstupuje do hry riziko pro včely a další opylovače.
Potřebujete kontaktní nebo systémový účinek? Kontaktní přípravek musí škůdce zasáhnout, systémový působí jinak.
Nejde o svilušky? Ty nejsou hmyz, ale roztoči, a mnoho běžných insekticidů na ně nemusí stačit.
Právě poslední bod je častá slepá ulička. Lidé hledají náhradu Metationu, koupí přípravek na savý a žravý hmyz, ale problém jsou svilušky. Ty se v horku a suchu namnoží rychle, zvlášť ve skleníku, na okurkách, paprikách nebo pokojových rostlinách. Výsledek je potom frustrující: postřik „nezabral“, přitom byl zvolený proti jiné skupině škůdců.
Následující tabulka ukazuje první praktické rozdělení, podle kterého bych náhradu Metationu řešil ještě před cestou do zahradnictví. Nejde o náhradu etikety přípravku, ale o orientační rozhodovací pomůcku.
Je postřik Omite dnes legálně dostupný pro běžného zahrádkáře v Česku?
Krátká odpověď zní: ne, pro běžného hobby zahrádkáře není Omite dnes standardně dostupný. V praxi ho v kamenných hobby prodejnách ani běžných e-shopech neseženete.
Důvodem jsou změny v registracích a legislativě přípravků na ochranu rostlin. Omite se postupně přesunul mimo sortiment určený pro hobby použití a jeho dostupnost se omezila na profesionální segment. To znamená, že běžný zahrádkář musí hledat legální a dostupné alternativy, které odpovídají českým podmínkám.
Mohu použít staré balení Omite, které mám ještě doma?
Pokud máte doma staré balení, platí, že použití neregistrovaného přípravku je na vlastní odpovědnost. I když byl Omite dříve legální, jeho současný status se změnil.
Z praktického pohledu je potřeba zvážit rizika. Starý přípravek může mít sníženou účinnost, změněné vlastnosti a při kontrole se vystavujete problémům. Navíc u jedlých plodin hrozí i rezidua. Osobně považuji za rozumnější hledat aktuálně schválené alternativy, které jsou pro hobby zahradu určené.
Čím dnes Omite nejlépe nahradit při silném napadení sviluškami?
Při silném napadení je potřeba sáhnout po cíleném akaricidu určeném pro hobby použití. Univerzální insekticidy většinou nestačí.
V praxi se mi osvědčily přípravky, které mají jasně uvedené použití proti roztočům a sviluškám. Je nutné počítat s tím, že účinek bývá slabší než u Omite a druhá aplikace je téměř vždy nutná. Rozhodující je načasování a důslednost, ne jeden postřik.
Jak rychle po postřiku poznám, že zásah funguje?
První signály se obvykle objeví během 2–3 dnů po aplikaci. Svilušky přestanou být aktivní a nové pavučinky se netvoří.
Skutečné vyhodnocení ale přichází až mezi 7. a 10. dnem. Pokud se v této době neobjeví nové tečky ani pavučinky, zásah byl úspěšný. U slabších přípravků se často právě v tomto období projeví návrat, se kterým je potřeba počítat.
Stačí jeden postřik, nebo je nutné ošetření opakovat?
Ve většině případů jeden postřik nestačí. To platí zejména při silnějším napadení nebo ve skleníku.
Svilušky mají rychlý vývojový cyklus a část populace přežije první zásah. Druhá aplikace po 7–10 dnech je často klíčová. Kdo počítá jen s jedním postřikem, většinou řeší stejný problém znovu za pár týdnů.
Jsou šetrné a přírodní přípravky proti sviluškám opravdu účinné?
Ano, ale jen za určitých podmínek. Šetrné přípravky fungují hlavně při včasném zásahu, nikoli při masivním napadení.
V praxi mají smysl jako prevence nebo při prvních příznacích. Jakmile se objeví pavučinky a plošné poškození listů, jejich účinnost rychle klesá.
Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:
Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:
A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:
Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.
Mšice, puklice a svilušky na oleandru: nejčastější škůdci, kteří vypadají jako choroba
Oleandr choroby a škůdci se v praxi nedají úplně oddělit. Pěstitel vidí žlutý, suchý nebo černající list a řekne „choroba“. Jenže viníkem je často savý hmyz. U oleandru se nejčastěji setkávám s mšicemi, puklicemi, červci a sviluškami. Každý z nich vypadá jinak, ale výsledek může být podobný: oslabení, žloutnutí, lepkavost a opadávání listů.
Mšice jsou obvykle nejrychleji rozpoznatelné. Drží se na měkkých mladých výhonech a poupatech. Puklice jsou horší, protože splývají se stonkem. Červci vypadají jako bílé vatovité shluky, hlavně v paždí listů. Svilušky bývají skoro neviditelné, ale prozradí je jemné pavučinky, tečkování listů a stříbřitý vzhled.
Nejhorší bývá zanedbaný oleandr po přezimování. Rostlina stojí několik měsíců v chladné místnosti, méně se kontroluje, listy jsou husté a škůdci mají klid. Na jaře se pak zdá, že oleandr „najednou“ chřadne, ale problém se často připravoval celou zimu.
Před další tabulkou je dobré říct jednu věc: škůdce na oleandru neřeším jen podle názvu přípravku, ale podle toho, kde sedí a jak se chrání. Mšice jdou odstranit snáz než puklice. Svilušky vyžadují opakovanou kontrolu. Červec se schovává v místech, kam běžný postřik špatně dopadá.
Pavučiny na rostlinách rajčat jsou pravděpodobným příznakem svilušek, což jsou drobní škůdci, kteří se živí rostlinnou mízou a způsobují změnu barvy listů a tvorbu pavučin. Těmto roztočům se daří v horkých a suchých podmínkách a lze je nalézt na spodní straně listů. K jejich hubení můžete vyzkoušet insekticidní mýdlo, neemový olej nebo křemelinu. Případně je můžete zkusit smýt silným proudem vody nebo použít směs lihu a vody.
Identifikace svilušek
Tvorba pavučin: Roztoči vytvářejí jemné hedvábné pavučiny, zejména kolem listů a stonků.
Změna barvy listů: Jejich krmení způsobuje tečkovaný nebo skvrnitý vzhled listů, které mohou zežloutnout, zhnědnout nebo zbronzovatět.
Drobné červenohnědé skvrny: svilušky jsou velmi malé a může být obtížné je vidět, ale můžete si všimnout drobných, načervenalých nebo nahnědlých teček pohybujících se na listech.
Hubení svilušek
Insekticidní mýdlo: Toto může být účinné při hubení svilušek při kontaktu s postřikem.
Neemový olej: Přírodní insekticid, který lze použít i k hubení svilušek. Opět jde o kontaktní léčbu, takže sviluška musí být zasažena postřikem.
Křemelina: Přírodní prášek, kterým lze rostliny posypat a zahubit tím svilušky.
Postřik vodou: Silný postřik vodou může roztoče uvolnit a narušit jejich sítě.
Líh: Rostliny lze postříkat směsí lihu a vody (1:1 nebo 1:2), aby se svilušky zlikvidovaly.
Odstranění napadených listů: Pokud je napadení lokalizované, odstraňte a zlikvidujte napadené listy.
Udržování zdraví rostlin: Zdravé rostliny jsou méně náchylné k roztočům. Zajistěte dostatečnou zálivku a sluneční světlo.
Prevence
Pravidelná kontrola: Pravidelně kontrolujte rostliny rajčat, zda nevykazují známky roztočů.
Dobrá cirkulace vzduchu: Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu kolem rostlin, abyste roztoče odradili.
Pravidelná zálivka: Udržujte půdu trvale vlhkou, abyste rostliny nestresovali.
Doprovodná výsadba: Některé doprovodné rostliny mohou pomoci svilušky odradit.
V této fázi už nemá smysl experimentovat s domácími výluhy. Svilušky jsou rozjeté a každé zdržení znamená další oslabení rostliny. Tady jsem sáhl po hobby akaricidech, které jsou sice slabší než Omite, ale při správném načasování dokážou situaci zlomit.
opakovaná aplikace v kratším intervalu,
důsledné ošetření spodní strany listů,
sledování vývoje po 5–7 dnech.
U silného napadení se mi potvrdilo, že jeden postřik většinou nestačí. Rozhodující je druhá aplikace, která zasáhne nově vylíhlé jedince.
Když chci řešit svilušky preventivně
Prevence dává smysl hlavně tam, kde se svilušky objevují opakovaně – typicky ve skleníku nebo na stejných keřích každý rok. Tady se mi osvědčilo kombinovat šetrnější přípravky a mechanická opatření.
Důležité je nečekat na viditelné poškození. Jakmile se objeví první tečky, je ideální čas zasáhnout. Preventivní řešení mají smysl jen včas.
Když pěstuji jedlé plodiny a řeším bezpečnost
U jahod, rybízu nebo okurek jsem byl vždy opatrnější. Nechtěl jsem používat nic, co by mělo dlouhou ochrannou lhůtu nebo zbytečně zatěžovalo plody chemií.
V těchto případech jsem volil přípravky určené přímo pro hobby použití a sledoval jsem hlavně to, jak rychle se svilušky vrací. Některé šetrnější varianty fungují jen krátce a je potřeba s tím počítat.
Rozdíl mezi skleníkem a venkovní zahradou
Ve skleníku je boj se sviluškami vždy těžší. Teplo a sucho jim svědčí a návrat bývá rychlejší. To, co venku zabralo na dva týdny, ve skleníku často vydrželo jen pár dní.
Venku naopak pomáhá počasí, déšť a přirození nepřátelé. I proto jsem si všiml, že riziko návratu svilušek je venku nižší než v uzavřeném prostoru.
Svilušky jsou velmi aktivní v srpnu na trávě a rády sají i lidi. Štípanec od svilušky je malý zarudlý svědivý flíček, který se může zanítit. Ranku proto vždy řádně vydezinfikujte a neškrábejte se! Svilušky milují sucho, takže pravidelné kropení jejich počty sníží.
Jestliže na rajčatech objevíte cca 0,5 mm velké, žlutavé až červené „pavoučky“, pak vaše rostliny napadly svilušky. Tito škůdci se objevují nejdříve na spodní straně listů, při silnějším napadení pak svými pavučinkami opřádají i výhony. Následkem sání svilušek jsou listy rajčat drobně skvrnité a na spodní straně listů a vrcholech výhonů se objeví jemné pavučiny. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají.
Pro ochranu rostlin před napadením svilušek lze použít přípravek PROTI sviluškám a vrtalkám (Vertimec). Někteří pěstitelé jako ochranu před sviluškami používají přirozené nepřátele, tedy dravé roztoče. Substrát s bioagens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka obvykle vystačí na více měsíců a na celé růstové období. Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami. Použít lze tyto produkty: Biolagens (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2); Spical (roztoč Amblyseius californicus – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2) či Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2).
Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají rajčata po napadení sviluškami: svilušky na rajčatech foto.
