Jedná se o poškození kůže specifickým parazitem. Toto parazitární onemocnění může způsobovat několik druhů roztočů napadajících mnoho různých domácích a divokých druhů zvířat.
Svrab u zvířat
Svrab je velmi nakažlivý a jeho prvním příznakem je intenzivní škrábání. Život parazita není vázán na roční období, proto je důležité chránit před ním zvíře po celý rok. Svrab způsobený parazitem Sarcoptes canis se vyskytuje převážně u psa, ale mezi jeho další hostitele patří spousta dalších psovitých šelem. Někdy se objevuje také u koček a je přenosný i na lidi. Svrab se nedoporučuje podceňovat, při pozdní nebo špatné diagnóze se následně léčí o to hůře a zdlouhavěji.
Dospělé zákožky žijí ve spodní vrstvě kůže, kde vrtají chodbičky a kladou vajíčka. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní. Inkubační doba je velmi variabilní, může trvat několik dní až týdnů a závisí na množství přenesených roztočů. Onemocnění začíná malými, ale velmi svědivými lézemi, které se v důsledku neustálého drbání a lízání rychle rozšiřují a mění se na hluboký zánět kůže s druhotnou bakteriální infekcí. Kůže může na těchto místech zesílit a skládat se do záhybů. Mezi projevy napadení svrabem patří ztráta srsti a výskyt bezsrstých míst na těle, zarudnutí pokožky. Vlivem škrábání vznikají druhotné změny na kůži: povrchové krváceniny, prasklá kůže a bakteriální kontaminace. Ta může zastřít příznaky samotného svrabu a pes je pak mylně léčen na jiné onemocnění kůže. V pokročilejších stadiích se na kůži mohou vyskytnout zaschlé krusty po prasklinách kůže a srst se nachází pouze na ojedinělých místech. Diagnostika tohoto onemocnění není zrovna jednoduchá, zvláště v prvních stadiích. Je tedy nutné navštívit veterináře, který provede rozbor z kůže.
Rozlišuje se několik druhů svrabu, a to sarkoptový (zákožka svrabová), který napadá hlavně psy, dále notodektový, který napadá uši koček a jiných zvířat, která jsou s nimi v kontaktu, a v neposlední řadě trixacarusový, který se vyskytuje u morčat.
Svrab se přenáší velmi snadno přímým kontaktem. Svrab je často považován za nemoc ze špíny, ale mohou jím onemocnět i zvířata ve velmi dobré péči. Rizikem mohou být veterinární ordinace, salóny a další prostředí, ve kterých se zvířata mohou setkat s ostatními nakaženými. Takže i když chováte svého psa v hygienicky čistém prostředí, může i on chytnout svrab.
Sarcoptes canis je drobný parazit kulatého těla s osmi kuželovitými krátkými nohami. Samičky vyvrtávají chodby v kůži, kde nejen žijí, ale také kladou vajíčka a zanechávají trus. Vylíhnuté larvy vylézají na povrch kůže, kde hledají potravu v podobě tkáňového moku. Jedinci obvykle nepřežívají bez hostitele déle než 2 až 3 dny. Nejčastěji se vyskytují na řídce osrstěných místech, jako jsou slabiny, ušní boltce a další.
Zdroj: článek Svrab u zvířat
Příběh
Ve svém příspěvku JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kocka kocici.
Kytka je jedovatá a nebezpečná pro kočky. Kocour ji pozil a nasledovaly nenapadne projevy zvraceni az po tezky kolaps a dehydrataci. Zprvu se to tvarilo jako nachlazeni pak selhani ledvin. Nastesti se z toho dostal, ale narocnou lekarskou peci. Proto pozor vsem co ji maji doma.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Je rostlina zamioculcas jedovatá
Svrab u morčat
Svrab je u morčete způsoben vnějším parazitem zvaným Trixacarus caviae. Tento roztoč žije ve svrchních vrstvách pokožky morčete. Samičky si zde hloubí chodby a kladou vajíčka, živí se kožními šupinkami, mazem, nečistotami na povrchu těla. Onemocnění se projevuje urputným drbáním až do krve. Pokud se svrab objeví a není léčen včas, může dojít až k velkému zbídačení morčete, případně i k jeho smrti. Zmíněné příznaky jsou často doprovázeny divokým běháním dokola s příznaky připomínajícími křeče. Onemocnění může být také doprovázeno nechutenstvím s následným vyhubnutím zvířete.
Diagnózu stanovuje veterinární lékař na základě mikroskopického rozboru vzorku seškrábnutého z kůže zvířete. Proti svrabu existuje řada účinných léků.
Svrab se může u morčat vyskytovat i v uchu, i když toto onemocnění je typické spíše pro králíky. Jeho původcem je Psoroptes cuniculi (zasahuje zvukovod, ušní boltec), případně Notoedres cati (zasahuje ušní boltec, hlavu). Nemocná zvířata pravidelně třesou hlavičkou a škrábou se v ouškách. Na ušních boltcích jsou viditelné žlutohnědé stroupky. Při léčbě se požívají stejné přípravky jako při svrabu sarkoptovitém.
U většiny druhů svrabu morčat není třeba se obávat přenosu na člověka.
Zdroj: článek Svrab u zvířat
Poradna
V naší poradně s názvem CERERIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Kaplanová.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda může celerit poškodit zažívání pejska,nebo kočičky...Náš pejsek měl problémy,zvracel a vnučka mi dávala za vinu,že jsem celerit nasypala také krůžičkám a nijak jsemho moc nezahrabala do hlíny...Děkuji za vaši radu,zdraví Hana Kaplanová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zatímco hnojivo Cererit může poskytnout výživu rostlinám, obsahuje škodlivé chemikálie, které jsou pro psy a kočky jedovaté. Pes nebo kočka mohou tyto chemikálie náhodně zkonzumovat, když jsou nasypány na záhonu třeba jen tím, že budou běhat a hrát si v těchto místech a pak při olizování svého těla zkonzumují jednotlivé kuličky hnojiva, které jim uvízly v tlapkách nebo v srsti. I malé množství může způsobit problémy, držte proto své mazlíčky daleko od hnojiv nebo použijte vhodné zábrany.
Příznaky, že pes pozřel hnojivo, zahrnují:
- Slintání.
- Nevolnost.
- Zvracení.
- Průjem.
- Obtížné dýchání.
- Třes a záchvaty.
Je třeba aktivně dohlížet na své psy, když jsou venku. Pokud váš mazlíček pozře na zahradě škodlivý toxin, vyhledejte okamžitou pohotovostní veterinární péči. Pokud víte, že snědli něco škodlivého, přineste s sebou i vzorek jedovaté látky.
Nejlepší je jít se psem ven. Čerstvý vzduch a pohyb jsou dobré pro vás i pro ně.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: příběh Cererit
