SYR NIVA UCINKY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Obecně lze konstatovat, že sýry jsou zdravé. Přesto ale nejsou všechny sýry stejné a ne každý našemu tělu prospívá. Některé sýry si například nemohou dopřát lidé s intolerancí laktózy, jejichž organismus nedokáže strávit mléčný cukr. Jiné sýry obsahují fosfáty, které blokují využití vápníku. Pozor také na sýry s nežádoucími plísněmi…
Historie plísňových sýrů
Původ plísňových sýrů je zřejmě v povídce o selce, která zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, na jeho povrchu již byla bílá plíseň. Selka ho chtěla nejdříve vyhodit, ale nakonec ho ochutnala. Překvapila ji skvělá a zajímavá chuť. Tento příběh se stal ve francouzské vesnici Camembert – a jméno tohoto města dalo název lahodnému sýru. Camembert se ve Francii vyrábí už od roku 1791.
Náš český Hermelín dostal jméno podle podoby bílé plísně s kožešinou hermelínového pláště z kůže hranostaje. Historie českého Hermelínu sahá do 1. poloviny 20. století.
Dělení plísňových sýrů:
s plísní na povrchu: Camembert, Brie, Hermelín;
s plísní uvnitř: Niva, Gorgonzola, Rokfór.
Hermelín má kulovitý tvar (vypadá jako puk) a má jemnou ušlechtilou plíseň na povrchu. Sýr se uvnitř mění, dokonce zraje i poté, co si jej přivezete domů z nákupu. Čím déle máte Hermelín uložený v lednici, tím je měkčí a pikantnější. Zralý sýr uchovávejte v lednici při teplotě 4–8 stupňů Celsia.
Sýr Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je obdobou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Zrají spolu s ušlechtilou plísní Penicillium Rogueforti, která se přidává do mletého nebo sýřeninového sýra. Další verzí je italská Gorgonzola.
Výroba sýru Niva spočívá v odstředění syrového plnotučného kravského mléka; následuje homogenizace; pasterizace; sýření probíhá ve výrobníku. Sýřenina se zpracovává na zrno. Vzniklá směs syrovátky a zrna se pouští na pás, kde syrovátka odtéká a probíhá solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se v pravidelných intervalech obracejí. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Po vyjmutí se bochníky nechají den okapat a ručně se solí. Propichování slouží k tomu, aby se vytvořily průduchy nezbytné pro růst plísně. Je třeba udělat asi 35 vpichů z každé strany bochníku, aby se vytvořilo dostatek vzduchových bublin s dvojím významem – umožnit přístup vzduchu, který plíseň potřebuje, a nechat zplodiny vznikající štěpením bílkovin a tuků ze sýra uniknout. Plísňové kultury se dnes pěstují na povrchu vysterilizovaných krup a do sýrové hmoty se splachují vodou. Zrání ve sklepích při stálé teplotě (8–10 °C) a vlhkosti (95 %) probíhá 5 týdnů. Nakonec se provede takzvané ošetření – z bochníků se ručně seškrabují nežádoucí plísně.
Ve svém příspěvku SÝR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka Šmahová.
Wow, díky za informace. Moc mi to pomohlo. To je tohle https://www.atranet.cz/kuvi…, ten fermentor? Mě se to tedy zdá drahé. Co všechno to doopravdy umí?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.
Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.
Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.
Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.
Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.
Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.
Recept na domácí sýr
Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření
Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento zákla
V naší poradně s názvem IVETAAZDENEK@EMAIL.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Prosím o radu jak se dělá čaj z olivových lístku dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na čaj z olivových lístků
Vezměte 10-20 zralých nepoškozených olivových listů ze zdravé rostliny. Důkladně je opláchněte ve vodě a mírně osušte. Mokré lístky umístěte na suchém a chladném místě po dobu 3 až 7 dní, dokud nebudou zcela vysušeny. V případě potřeby pak vezměte 10 až 15 sušených olivových listů na šálek vody a dejte je do nádoby vařit na 5 minut. Sejměte z plotýnky a nechte ještě listy plavat v převařené vodě po dobu 2-3 minut, dokud tekutina nedostane krásnou zlatavou barvu, pak teprve podáváme. Můžete přidat cukr, pokud si přejete. Čaj se dá pít teplý, ale vynikající je i studený.
Ještě zmíním léčivé účinky:
- snižuje krevní tlak
- snížuje predispozice ke krevním sraženinám (posiluje účinky Warfarinu)
- léčí cukrovku
- léčí infekce virové, bakteriální a plísňové
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
V naší poradně s názvem WARFARIN A PARA OŘECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Živnůstková.
Prosím, zda-li je možné k Warfarinu jíst třeba 1 para ořech denně, nebo ob den.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Para ořechy neboli plody stromu Juvie ztepilá mají vysoký obsah vitamínu E a výkyv v příjmu vitamínu E ovlivňuje účinky Warfarinu. Hodně vysoké denní dávky vitamínu E (nad 400 ie) zesilují účinky Warfarinu a hrozí zvýšené riziko krvácení. Mezi další potraviny bohaté na vitamín E patří: mandle, lískové oříšky, majonéza, piniové oříšky, arašídové máslo, slunečnicový olej, slunečnicová semena, olej z pšeničných klíčků. Pokud sníte para ořechy, tak v tom dni snižte příjem zde uvedených potravin. U Warfarinu je důležité nedělat náhlé výkyvy ve výživě. Jeden para ořech denně neublíží, ale nárazově velké množství už může přivodit komplikace.
Zeleninu očistěte a důkladně omyjte. Brokolici nakrájejte na růžičky, mrkev a petržel nastrouhejte na hrubém struhadle, cibuli nakrájejte na malé kostičky. Mrkev, petržel a brokolici vložte do hrnce, zalijte asi 1 litrem vody a vařte do poloměkka. Mezitím si na pánev dejte rozpustit máslo, přidejte cibuli, krátce ji zpěňte a pak zaprašte lžící hladké mouky. Krátce osmahněte a vmíchejte do polévky. Přidejte nahrubo nastrouhaný sýr niva a smetanu na vaření. Krátce povařte (brokolice by měla být již zcela uvařená), dochuťte solí a pepřem a můžete podávat.
na dochucení: mletý černý pepř, sůl, drcený kmín, majoránka
Postup:
Nejprve si očistíme menší cibuli a česnek. Cibuli nakrájíme najemno, česnek také, ale můžeme ho nakrájet i na plátky nebo prolisovat. Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Potom si v hrnci rozehřejeme sádlo a cibulku necháme zesklovatět. Přidáme česnek, který krátce orestujeme a zalijeme horkou vodou. Přisypeme brambory, kostku bujónu (masový nebo zeleninový) a polévku osolíme, opepříme a dochutíme drceným kmínem. Česnečku vaříme do změknutí brambor. Ke konci vaření nadrhneme do česnečky majoránku. Pro silnější česnekový efekt můžeme přidat další 3 stroužky česneku, tentokrát už prolisovaného.
Horkou česnečku servírujeme nejlépe do misek a posypeme upečenými kostičkami tvrdšího chleba a nastrouhaným sýrem. Hotovou česnečku se sýrem ihned podáváme.
Do česnečky můžeme přidávat sýr jakéhokoliv druhu. Může to být sýr tavený, strouhaný tvrdý sýr a nemusí chybět ani chuťově výrazné sýry, jako je sýr balkánský nebo naše domácí tvarůžky. Sýr přidáváme vždy až nakonec, když už jsou ostatní přísady v česnečce uvařeny, a necháváme ho jen rozpustit. Tvrdý strouhaný sýr můžeme podávat tak, že jím horkou polévku ozdobíme až na talíři.
sýr s modrou plísní (nejlépe fourme nebo jemu podobný, v nejhorším případě niva)
strouhaný parmezán
prolisovaný česnek
čerstvě mletý černý pepř
máslo
mletá sušená chilli paprička
konzerva žampionů (nejjednodušší budou přímo plátky)
smetana na vaření
nasekaná bazalka
nasekaná petrželka
Postup:
V rendlíku rozpusťte máslo, přidejte nakrájené žampiony a česnek, prohřejte a přidejte sýr s modrou plísní. Nechte jej rozpustit, poté přilijte smetanu a opět prohřejte. Následně přisypte parmezán a omáčku odstavte. Přidejte vše výše uvedené koření a bylinky. Konzistence omáčky by měla být spíše hustší, můžete tedy doladit přidáním parmezánu. Špagety uvařené dle návodu na obalu slijte, dejte do mísy, zalijte připravenou sýrovou omáčkou, dobře promíchejte a nechte chvíli rozležet. Na talíři dozdobte například ozdobně nakrájenou ředkvičkou, čerstvou bazalkou a podobně – fantazii se meze nekladou.
Nejprve si nadrobno nakrájejte cibuli. Cibule můžete dát podle své chuti, ale platí přibližně poměr na 1 kuřecí prso jedna střední cibule. Poté cibulku smažte na rozehřáté pánvi. Až bude mírně zlatavá (barva je opravdu důležitá, když je cibule udělaná „tak akorát“, dodá omáčce tu správnou chuť), přidejte maso nakrájené na nudličky a restujte. Osolte, opepřete, a když bude maso hotové, odstavte jej z ohně. Maso s cibulkou můžete buď přemístit do jiné nádoby, nebo si můžete na omáčku zvolit jinou, raději hlubší pánev. Tu rozehřejte a nechte na ní rozpustit na malé kousky nakrájenou nivu. Poté přidejte tavený sýr. Když se sýry rozpustí, zalijte je smetanou na vaření. Pokud chcete mít jistotu, že je všechen sýr dokonale rozpuštěný, můžete směs rozmixovat, ale není to nutné. Podle potřeby a hustoty přilévejte smetanu. Když je omáčka hladká a dostatečně hustá, vsypte do ní odložené maso se zlatavou cibulí a vše smíchejte pěkně dohromady. Většinou není potřeba omáčku dochucovat. Zejména si dejte pozor na sůl, niva totiž bývá dost slaná, tak ať pokrm nepřesolíte.
Sýrovou omáčku s kuřecím masem podávejte nejlépe s hranolky nebo s těstovinami. Do omáčky můžete přidat i olivy nebo houby. Vegetariánskou nebo zjednodušenou verzi můžete připravit jednoduše tak, že vynecháte maso. Omáčka bez masa se pak bude hodit nejen na těstoviny, ale i třeba jen na přelití steaků či grilovaného masa. Dobrou chuť.
Mléko nalijeme do nádoby a zahřejeme jej cca na 36 °C, poté nádobu s mlékem odstavíme ze zdroje tepla a do mléka přidáme syřidlo, promícháme a necháme 30 minut syřidlo působit. Za tuto dobu se mléko srazí; takto sraženou hmotu v nádobě rozkrájíme na čtverečky a opět vše zahřejeme na 50 °C. Po dosažení teploty 50 °C směs přelijeme přes cedník s plátnem. V plátně zůstane tvarohová hmota, kterou necháme 4 až 5 hodin okapat. Takto připravený sýr se dá okamžitě konzumovat, nebo můžeme vytvořený sýr také naložit, a to například tak, že sýr nakrájíme na čtverečky a ty proložíme česnekem, bylinkami, feferonkami, cibulí a kořením, promícháme a vložíme do sklenic s uzávěrem. Obsah takto naplněné sklenice dolijeme olejem a uzavřeme. Naložený sýr necháme ve sklenici uležet 6 až 8 dní a poté konzumujeme.
Dříve byl čískejk pouze pečený dort, v dnešní době se připravuje i v nepečené variantě. Lze jej připravit podle původní receptury, tedy čistě sýrový, nebo s různými příchutěmi, které bývají s ovocem nebo s čokoládou.
Hlavními ingrediencemi jsou tvarohový čerstvý sýr, sušenky, cukr, máslo a zakysaná smetana.
První čískejk byl vyroben na řeckém ostrově Samos. Formy na něj byly nalezeny právě na tomto místě a datují se k roku 2000 před naším letopočtem. Sýr a sýrové výrobky zde byly už daleko dříve, první nálezy jsou však datovány až k tomuto roku. V Řecku byl čískejk považován za výborný zdroj energie a byl podáván sportovcům během prvních olympijských her v roce 776 př. n. l. Jednoduchá verze čískejku s pšeničnou moukou, medem a sýrem byla také servírována na řeckých svatbách.
Zatímco se v Americe se ustaloval pohled na cheesecake, v Evropě se stále experimentovalo s jeho variantami. Například Italové používají sýr Ricotta, Řekové sýr Mizithra nebo Feta. Němci dávají přednost tvarohu a Japonci používají kombinaci kukuřičného škrobu a vaječných bílků.
Přestože lze považovat čískejk za sladký dezert se stejnými základními ingrediencemi, existují i speciální verze, které obsahují plísňový sýr, mořské plody, pikantní chilli nebo dokonce tofu. Přes 4000 let úprav vedlo k dnešním stovkám druhů čískejků a vy si tak můžete vychutnat tuto delikatesu v restauracích nebo i ve vlastní kuchyni.
Do větší mísy, protože těsto pak nakyne, si nasypte 300 g hladké mouky. V kastrolku vedle si ze 2 dl mléka, špetky cukru a poloviny droždí připravte kvásek, který necháte vzejít. Poté kvásek nalijte do osolené mouky a zakápněte kapkou olivového oleje. Začněte vypracovávat vláčné těsto, pokud vám těsto lepí, nebo naopak nedrží, klasicky přidávejte mouku, nebo mléko. Těsto nechte na teplém místě asi 25 minut kynout.
Mezitím si připravte smetanový základ na pizzu. Budete potřebovat 33% smetanu, tu nalijte do misky a k ní přistrouhejte různé sýry. Doporučujeme například tyto 4 druhy sýra: eidam, nivu, parmezán a buď hermelín, nebo balkánský sýr. Ze sýrů a smetany připravte hustou směs, tu osolte a opepřete. Přidejte 2–4 stroužky prolisovaného česneku, záleží na chuti.
Nyní už můžete pracovat s vykynutým těstem. Rozválejte je, vložte na plech a pokapejte olivovým olejem, který pak vetřete do těsta. Olivový olej vám totiž zajistí křehkost a vláčnost pizzy. Nakonec na pizzu vyklopte z misky směs smetany a sýrů a rovnoměrně ji rozetřete po pizze. Bude se vám možná zdát, že je té směsi hodně, ale opak je pravdou. Nebojte se a dejte tam všechno, co jste si připravili. Je to osvědčené a pizza je opravdu naprosto dokonalá. Na vrch pizzy můžete ještě přidat prosciutto cotto, popřípadě libovou slaninu anebo třeba schwarzwaldskou šunku. Pizzu se smetanovým základem ihned po upečení podávejte. Křehké těsto s lahodnou krémovou směsí sýrů chutná dokonale.
Technologický postup: Těsto rozválíme na pomoučeném vále na tenkou placku a nakrájíme na čtverečky asi 5 x 5 cm a přendáme na plech vyložený pečicím papírem. Suroviny na náplně nakrájíme na malé kousky (sýry na silnější plátečky, olivy na poloviny nebo na kolečka, rajčata na menší proužky, slaninu a šunku na proužky stočené do kornoutků, klobásu na kolečka a okurky na čtvrtiny plátků). Podle výše uvedené inspirace nebo vlastní fantazie klademe na těsto a trochu přitlačíme. Pečlivě potřeme rozšlehaným vejcem (můžeme do něj zašlehat na špičku nože utřeného česneku pro vůni) a pečeme při 250 °C dozlatova. Doba pečení se pohybuje mezi 7–9 minutami (raději hlídáme). Chutnají teplé, vlažné i vychladlé.
Ingredience: 500 g těstovin, 300 g šunky, 300 g uzeného masa, 1 pórek, 2 papriky, 250 g tvrdého sýra, 200 ml smetany na vaření, 1 brokolice, ½ kelímku smetany ke šlehání, pepř mletý, provensálské bylinky, niva, sůl, olej
Technologický postup: Těstoviny uvaříme podle návodu na obalu téměř doměkka. Vaříme je v osolené vodě, poté scedíme a necháme okapat. Na pánvi rozehřejeme na kostky nakrájené uzené, přidáme nakrájenou šunku, papriku, pórek a spařené růžičky brokolice, vše orestujeme. Odstavíme a vmícháme nastrouhaný sýr. Do zapékací misky dáme vrstvu těstovin, pokapeme olejem, dáme vrstvu náplně a takto opakujeme do vyčerpání surovin. Můžeme prosypávat provensálským kořením. V misce rozšleháme smetanu s vajíčky, osolíme, opepříme. Těstoviny s brokolicí zalijeme vaječnou směsí a vložíme do vyhřáté trouby. Pečeme asi 1 hodinu. Nakonec posypeme nastrouhanou nivou a necháme roztát. Zapékané těstoviny s brokolicí rozkrájíme, poklademe na nahřáté talíře a podáváme.
Ingredience: 500 g listového těsta, 100 g šunky, 100 g plátkového sýra, oregano, kečup, vejce
Technologický postup: Troubu předehřejeme na 180 °C. Plech vyložíme pečicím papírem. Listové těsto můžeme koupit již rozválené na pečicím papíře, ten pak jen můžeme rozložit. Pokud máme listové těsto vcelku, rozválíme je. Těsto pokapeme kečupem a rozetřeme po celé ploše těsta (od krajů asi 1 cm). Kečup posypeme oreganem, množství podle chuti. Dále poklademe po celé ploše šunku a na ni sýr. Sýr můžeme použít libovolný polotvrdý či tvrdý – eidam, madeland, sýr ementálového typu. Plátkový sýr můžeme případně i nahradit sýrem strouhaným. Těsto s náplní srolujeme do rolády, při rolování mírně utahujeme. Roládu krájíme na asi 1 cm silné plátky, které pokládáme na plech vyložený pečicím papírem. Šneky na plechu potřeme rozšlehaným vejcem. Pečeme při 180 °C dozlatova, tedy asi 20 minut. Můžeme podávat ještě teplé nebo nechat vychladnout a podávat studené.
Opláchnutým rajčatům vydlabejte vnitřek a nachystejte si náplň. Nivu nastrouhejte najemno, přidejte máslo, zakysanou smetanu a vše společně vyšlehejte. Našlehanou směsí plňte rajčátka, ozdobte je petrželkou a seříznutým vrškem. Nejlépe je podávat vychlazené.
Ingredience: 700 g vepřové kotlety s kostí v celku, 2 ks jarní cibulky, 1 ks jablka, 45 g vlašských ořechů, 100 g sýru Niva, sůl, pepř mletý, 1 lžíce olivového oleje
Technologický postup: Na kostičky nakrájené oloupané jablko smícháme v misce s rozdrobeným sýrem, nasekanými ořechy a nasekanou jarní cibulkou, tím nám vznikne směs, kterou budeme kotlety plnit. Očištěnou a omytou kotletu nakrájíme na silné plátky mezi žebry, plátky nařízneme po obvodu až ke kosti, aby vznikla kapsa. Každou kapsu naplníme částí připravené náplně a maso sepneme párátky. Kotlety položíme na plech, potřeme olejem, osolíme a opepříme. Grilujeme v troubě pod rozehřátým grilem na 200 °C asi 6 až 8 minut. Potom kotlety obrátíme a grilujeme dalších 6–8 minut dozlatova.
Ingredience: 6 buřtů, 1 velká cibule, 1 stroužek česneku, čertovská omáčka, kečup, hořčice, niva dle chuti, cca 0,3 l piva, může být feferonka
Postup: Buřty rozkrojíme v půli, ale ne celé, aby zůstaly obě půlky spojené. Vzniklý prostor naplníme pikantní omáčkou, plátkem cibule a česneku a plátkem nivy, dáme do varné mísy – pekáče, zasypeme zbytkem nakrájené cibule a česneku, přidáme cca 2 lžíce hořčice (pokud máme rádi ostré, dáme klidně dijonskou hořčici), přibližně 2x takové množství kečupu, kdo má rád ostré, dá kousek feferonky, a zalijeme pivem tak, aby byly buřty ze 3/4 ponořené. Přiklopíme víkem a dáme do trouby, ze začátku na 220 °C, dokud se nezačne omáčka „vařit“, pak snížíme teplotu cca na 150–200 °C a necháme 20 min. Vykukující části buřtů se opečou a omáčka zhoustne. Je to rychlovka k obědu, večeři nebo jen tak na chuť.
