Smetanová omáčka z nivy je vhodná jak na těstoviny, tak i na maso připravené na grilu.
Ingredience: 1 30% smetana, 10 dkg nivy, půl čajové lžičky bazalky, cca 1 cm silný plátek másla
Postup: Do kastrolku vlijeme smetanu, kterou zasypeme nahrubo nastrouhanou nivou, a přidáme bazalku. Za stálého míchání necháme směs zhoustnout, dochutíme a je hotovo. Solíme až naposledy (nebo vůbec), protože niva je dost slaná!
V naší poradně s názvem PASTINÁKOVÁ NAŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Zajímalo by mě, jak je to s tou pastinákovou natí. V nějakém článku jsem našla, že ji pán kompostuje, protože je mírně jedovatá. Může se tedy dávat do pokrmů, třeba i za syrova, nebo ne??? Smí se nať pastináku používat běžně jako petrželová nať? Nikde v článcích jsem zmínku o použití nati nenašla, tedy ani upozornění, že by jedovatá byla...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Nať pstyňáku je možné použít jako nať petržele, takže i za syrova. Nať pastyňáku není tak aromatická jako je nať petrželová. Žádná jedovatost není známa.
Ingredience: 250 g tortellini, 200 g zakysané smetany, 100 g taveného sýra, 100 g nivy, 1 jarní cibulka, 1 lžička másla
Postup: Tortellini uvaříme podle návodu uvedeného na obalu. Na másle orestujeme na kousky pokrájenou jarní cibulku, přidáme tavený sýr, nivu, zakysanou smetanu a opékáme tak dlouho, dokud se sýr nerozpustí. Na talíř nasypeme tortellini a polijeme je sýrovou omáčkou.
Ingredience: 50 g másla, 1/8 l smetany, citron, 150 g taveného sýra, 1 lžíce hladké mouky, pepř, sůl
Postup: Na pánvi rozpustíme asi 50 g másla, přidáme trochu mouky a necháme zpěnit, přidáme 1/8 l smetany, sůl, pepř, několik kapek citronové šťávy a tavený sýr (například Veselá kráva) a za stálého míchání zahříváme, ale nevaříme. Čekáme, až se všechen sýr v omáčce rozpustí, ta musí být hladká a hustá, ale ne kašovitá. Takto připravená omáčka se hodí k masům, rybám a zelenině.
A jaké sýrové omáčky máte ve svém repertoáru vy? Pochlubte se s nimi.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Postup: Brokolici vaříme v lehce osolené vodě cca 15 minut. Na kostky nakrájené kuřecí prso osmahneme a zasypeme trochou pepře, poté přidáme smetanu na šlehání, trochu vody a vaříme 2 až 3 minuty. Přidáme nastrouhaný sýr a vaříme, dokud se sýr nerozpustí. Nakonec přidáme uvařenou a nakrájenou brokolici. Podáváme s těstovinami.
Sýrová omáčka se šunkou a nivou je určena pro milovníky uzenin a pro ty, kdo neřeší kalorie.
Ingredience: 1 střední cibule, 1 hrst listového špenátu, 100 g šunky, 1 smetana na vaření, mléko, 250 g nivy, 1 obdélník taveného sýru, sůl, pepř, muškátový oříšek, česnek, 1 lžíce másla, 3 stroužky česneku
Postup: Najemno nakrájenou cibuli orestujeme na másle. Přidáme šunku pokrájenou na nudličky, opepříme a chvíli restujeme. Přidáme špenát s nasekaným česnekem. Asi po 5 minutách přilijeme smetanu s trochou mléka. Přidáme tavený sýr s nivou a muškátový oříšek a necháme cca 10 minut povařit. Případně nakonec dochutíme solí dle chuti. Podáváme s těstovinami. Povrch můžeme posypat nakrájenou jarní cibulkou.
A jaké jsou vaše recepty na sýrovou omáčku s nivou. Podělte se o ně v diskusi s dalšími čtenáři tohoto článku.
Ingredience: 600 ml mléka, 40 g hladké mouky, 120 g nivy, 40 g másla, sůl, pažitka
Postup: V 1/3 mléka rozšleháme mouku, 2/3 mléka přivedeme k varu. Mléko s moukou přilijeme do vroucího mléka a za stálého míchání povaříme. Do takto připraveného mléka rozdrobíme nivu a necháme ji rozpustit, přidáme máslo a stále mícháme. Hotovou omáčku podáváme k těstovinám nebo pečeným bramborám. Zdobíme pažitkou.
Sýry, mléko a bazalku vařte, dokud se tavené sýry nerozpustí. Pokud vám bude připadat omáčka hodně hustá, přidejte více mléka. Dle chuti můžete dosolit. Hotovou sýrovou omáčku servírujte s uvařenými špagetami.
V příběhu SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 2 pórky, 100 g nivy, 100 g mozzarelly, 200 g žampionů, 1 cibule, česnek dle chuti, oregano, bazalka, sůl (se solí opatrně, niva je slaná sama o sobě) pepř, koření dle potřeby, olivový olej, 1 dl mléka
Postup: Na vodě či olivovém oleji necháme osmahnout cibulku a pórek, přidáme nadrobno nakrájené omyté žampiony, nivu a mozzarellu a necháme sýry rozpustit. Vše poté zalijeme mlékem a necháme povařit. Můžeme k zahuštění použít bramborový škrob. K ochucení použijeme koření dle své chuti, případně česnek. Hotovou omáčkou pak přelijeme těstoviny.
V příběhu MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 100–120 g taveného sýra, obyčejného nebo s příchutí (6–8 trojúhelníčků), 1 menší cibule, 0,5–0,75 l mléka (dle množství omáčky), mouka na zahuštění, sůl, případně další koření dle chuti, olej na osmahnutí cibulky, 0,5 kg těstovin (1 balení)
Postup: V hrnci necháme zpěnit cibulku. Přidáme tavený sýr a mléko. Zahustíme moukou a vaříme na mírném ohni, nejlépe za stálého míchání, dokud se sýr zcela nerozpustí. Dochutíme solí či nějakým dalším kořením. Těstoviny uvaříme dle návodu na obalu a můžeme podávat přelité omáčkou.
Tip: Doporučuje se omáčku smíchat s těstovinami v jednom hrnci. Do omáčky lze samozřejmě přidat nějaké to maso, sójové kostky nebo houby. Záleží na vaší chuti.
V 1/3 mléka rozšlehejte mouku, zbývající 2/3 mléka přiveďte k varu, poté studené mléko s důkladně rozmíchanou moukou přilijte do vroucího mléka a za stálého míchání asi 10 minut povařte. Ke konci vaření rozdrobte do omáčky nivu a nechte ji rozpustit. Za stálého míchání přidejte máslo a dosolte dle své chuti. Tato omáčka se hodí k těstovinám nebo pečeným bramborám. Na talíři servírujte posypané čerstvou pažitkou.
Zkuste tuto rychlou sýrovou omáčku na těstoviny z nivy.
Ingredience: 250 g nivy (nastrouhané na hrubém struhadle), 1 cibule, špetka tymiánu, olej, smetana ke šlehání (i 12%), půl šálku mléka, balíček těstovin (například vrtule)
Postup: Na oleji zpěníme cibulku a přivedeme k varu osolenou vodu na těstoviny, které uvaříme dle návodu na sáčku. Jakmile je cibulka dozlatova usmažená, přidáme špetku tymiánu a přisypeme nastrouhanou nivu. Necháme rozpustit, dokud se neutvoří celistvá hmota, a přilijeme smetanu ke šlehání. Promícháme a necháme projít varem. Nesolíme, niva je slaná. Zředíme případně mlékem a můžeme servírovat s těstovinami. Omáčky není třeba dávat větší množství, jelikož je sama o sobě výrazná. Omáčky ovšem připravíte hodně, takže kdo má rád koupající se těstoviny, může si jí dopřát dostatečné množství.
Ingredience: 500 g brokolice, 350 g těstovin penne, 2x 12% smetana na vaření, 4 kostky nízkotučného taveného sýra (například Veselá kráva), malý kousek nivy (cca 40 g), 1 balení Formaggio per Pasta (balení 40 g)
Postup: Těstoviny uvaříme dle návodu. Brokolici očistíme, rozdělíme na růžičky a povaříme ve vroucí vodě cca 5 minut. Ve smetaně za stálého míchání rozpustíme nejdříve tavený sýr, pak přidáme nivu a naposledy Formaggio. Mícháme tak dlouho, dokud se sýry úplně nerozpustí a omáčka nezhoustne. Těstoviny polijeme omáčkou a ozdobíme bylinkami.
Postup: Kuřecí prsa podle potřeby očistíme, omyjeme a osušíme. Nakrájíme na kostičky nebo nudličky. Sýr nakrájíme na kostičky. Pórek omyjeme, očistíme a nakrájíme na půlkolečka. V pánvi rozehřejeme olej a kuřecí maso v něm zprudka orestujeme. Vlijeme smetanu a přidáme sýr. Podle potřeby můžeme přilít trochu mléka nebo vody. Omáčku necháme povařit. Zatím si scedíme žampiony a nasekáme je na menší kousky. Žampiony vložíme do omáčky, ochutíme Podravkou a necháme opět povařit. Nakonec přidáme pórek. V případě, že není sýrová omáčka se žampiony dost hustá, přidáme sýr nebo ji zahustíme hotovou jíškou. Po vychladnutí omáčka zhoustne ještě více. Podáváme s gnocchi.
Ingredience na omáčku: 1/2 lžičky másla, 10 dkg tvrdého sýra, 1/2 kelímku smetany na vaření, 2 kostky měkkého taveného sýra
Ingredience podle chuti: mletý barevný pepř, sůl
Postup: Z brokolice odstraníme košťál a rozdělíme ji na růžičky, které důkladně omyjeme. Brokolici vložíme do hrnce a uvaříme ji v osolené vodě doměkka. Po uvaření vodu slijeme a růžičky brokolice necháme odkapat v cedníku.
Brambory oloupeme a uvaříme v osolené vodě doměkka.
Mezitím si připravíme sýrovou omáčku. Tvrdý sýr nastrouháme na jemném struhadle. Na pánev dáme máslo, přidáme tvrdý sýr, měkký sýr a mícháme, dokud se sýry nerozpustí. Nakonec k sýrům přilijeme smetanu a za stálého míchání vaříme zhruba deset minut. Omáčku podle chuti osolíme a opepříme.
Na talíř servírujeme nejprve brambory, které posypeme sušenou petrželkou, a poté klademe růžičky brokolice, které přelijeme sýrovou omáčkou.
Sýrová salsa verde je vhodná k dochucení mas, ale i těstovin nebo polévek.
Ingredience:
200 g strouhaného sýra ementál
80 g mletých vlašských ořechů
2 stroužky česneku
2 lžíce olivového oleje
snítku bazalky či rozmarýnu
Postup:
Utřete česnek s troškou soli, nasekejte najemno bylinky, přidejte ořechy a smíchejte v misce, pak přisypte nastrouhaný sýr a nakonec přilijte olivový olej.
Nať pstyňáku je možné použít jako nať petržele, takže i za syrova. Nať pastyňáku není tak aromatická jako je nať petrželová. Žádná jedovatost není známa.
Zajímalo by mě, jak je to s tou pastinákovou natí. V nějakém článku jsem našla, že ji pán kompostuje, protože je mírně jedovatá. Může se tedy dávat do pokrmů, třeba i za syrova, nebo ne??? Smí se nať pastináku používat běžně jako petrželová nať? Nikde v článcích jsem zmínku o použití nati nenašla, tedy ani upozornění, že by jedovatá byla...
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.