Brokolicová polévka má pověst zdravého jídla, které ale často chutná mdle, má šedozelenou barvu a zachraňuje se moukou nebo smetanou. Přitom z brokolice může vzniknout krémová polévka s výraznou chutí, pokud se s ní zachází správně.
Zdeněk Pohlreich vaří brokolicovou polévku bez mouky a bez klasické smetany. Chuť staví na vývaru, pečeném česneku a sýru a brokolici upravuje tak, aby zůstala zelená a svěží. Právě v těchto detailech je rozdíl mezi průměrnou a opravdu dobrou brokolicovou polévkou.
FAQ – Často kladené otázky
Proč je brokolicová polévka podle Pohlreicha tak zelená?
Díky krátkému spaření brokolice a jejímu okamžitému zchlazení v ledové vodě.
Tento postup zastaví tepelný proces a zachová chlorofyl v brokolici. Pokud by se brokolice vařila dlouho přímo v polévce, barva by zešedla. Brokolicová krémová polévka podle Pohlreicha stojí právě na této technice.
Dá se brokolicová polévka udělat bez sýra?
Ano, ale změní se konzistence i chuť.
Krémový sýr slouží jako přirozené zahuštění a dodává jemnost. Bez něj bude polévka řidší a více zeleninová. Pokud sýr vynecháte, doporučuje se použít méně vývaru nebo přidat více košťálu brokolice pro tělo.
Lze použít zeleninový vývar místo kuřecího?
Ano, zeleninový vývar je plnohodnotná alternativa.
Chuť bude o něco lehčí, ale stále velmi dobrá. Důležité je, aby byl vývar kvalitní a ne příliš aromatický, aby nepřebil chuť brokolice. Brokolicová polévka bez masa pak zůstane svěží a čistá.
Proč se česnek peče a nepřidává syrový?
Pečením česnek ztratí štiplavost a získá jemnou, nasládlou chuť.
Syrový česnek by polévku zbytečně zostřil a dominoval by chuti. Pečený česnek se naopak v polévce rozplyne a podpoří její krémovost bez agresivity.
Je brokolicová polévka vhodná pro děti?
Záleží na vztahu dítěte k brokolici.
Chuť je jemnější než u klasických brokolicových polévek, ale stále výrazně zeleninová. Pro děti lze ubrat česnek a přidat trochu smetany nebo sýra navíc, aby byla chuť kulatější.
Dá se brokolicová krémová polévka zamrazit?
Zamrazení možné je, ale není ideální.
Po rozmrazení může polévka ztratit část krémovosti a barvy. Pokud ji zamrazíte, doporučuje se ji po rozmrazení znovu krátce promixovat a ohřívat velmi opatrně.
Proč polévka někdy hořkne?
Hořkost vzniká převařením brokolice nebo přehřátím po rozmixování.
Dalším důvodem může být spálený česnek nebo nekvalitní vývar. Dodržení správného postupu tyto problémy prakticky eliminuje.
Jak polévku zahustit, když je příliš řídká?
Nejlepší je zahušťovat přirozeně.
Můžete přidat více košťálu brokolice, trochu sýra navíc nebo část polévky znovu krátce povařit před přidáním růžiček. Mouka není potřeba a u této polévky ani vhodná.
Dá se připravit bez tyčového mixéru?
Bez mixéru to jde jen obtížně.
Krémová konzistence je pro tento recept zásadní. Pokud mixér nemáte, lze použít stolní mixér, ale polévku je nutné mixovat po částech a opatrně.
Jak polévku servírovat, aby chutnala nejlépe?
Ideální je podávat ji hned po přípravě.
Skvěle fungují nasucho opečené krutony, opražená veka nebo kapka smetany uprostřed talíře. Jednoduché doplňky podtrhnou chuť, aniž by ji přebily.
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podle Pohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
Cibulová omáčka nabízí řadu chutí v závislosti na způsobu přípravy, od sladké a jemné až po slanou a výraznou. Může být použita k vylepšení chuti masa, zeleniny a dokonce i jako základ pro jiné omáčky.
Kulturní význam
Cibulová omáčka je základem mnoha kuchyní, zejména britské, kde je klasikou s klobásami a bramborovou kaší nebo nedělními pečeněmi. Historické záznamy ukazují, že cibule se v omáčkách používala již v dávných dobách.
Zdravotní přínosy
Cibule, klíčová ingredience, je známá svými antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.
Techniky vaření
Karamelizování cibule je běžnou technikou pro dosažení sladkosti a hloubky chuti. Mezi varianty patří krémová cibulová omáčka, omáčka z červené cibule a pikantní cibulová omáčka.
Párování
Cibulová omáčka je vynikající k masu (zejména vepřovému a hovězímu), drůbeži a dokonce i k vegetariánským pokrmům. Může být použita jako nádivka k drůbeži nebo podávána s bramborami, hráškem nebo těstovinami.
Konkrétní příklady a variace
Soubise (francouzská cibulová omáčka): Klasická francouzská omáčka z cibule a bešamelu nebo smetany.
Omáčka z karamelizované cibule: Všestranná omáčka připravená pomalým vařením cibule, dokud nezměkne a nezkaramelizuje, čímž získá sladkou chuť.
Bílá cibulová omáčka: Krémová omáčka, často připravovaná s bešamelovým základem, někdy odlehčená smetanou.
Sladká cibulová omáčka (napodobenina Subway): Oblíbená omáčka s vyváženou kombinací sladkých, pikantních a slaných chutí.
Cibulová omáčka ke kachně: Tradiční příloha, zejména k pečené kachně.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Proč chutná koprová omáčka druhý den lépe než hned po uvaření?
Koprová omáčkazraje s časem a chutě se během odstátí lépe propojí.
V praxi jsem si všimla, že druhý den je koprovka jemnější, méně ostrá a sladkokyselá chuť je vyváženější. Kopr už není tak „vpředu“ a omáčka působí celkově uhlazeněji. Pokud vařím koprovku na rodinnou oslavu, klidně ji připravím den předem a jen lehce prohřeju.
Dá se koprová omáčka připravit i bez masa?
Ano, koprová omáčka bez masa funguje velmi dobře.
V domácí realitě ji často vařím jen s vejcem natvrdo nebo s bramborami, když nechci těžké jídlo. Chuť stojí hlavně na smetaně, másle a kopru, takže maso není nutné. U této verze je ale ještě důležitější dobře vyvážit sladkost a sůl.
Jak zachránit přeslazenou koprovou omáčku?
Přeslazenou koprovku lze zjemnit smetanou nebo solí.
Osobně nikdy nepřidávám ocet ani citron naráz. Raději přiliji trochu smetany, případně přidám špetku soli. Pokud je omáčka hodně sladká, pomůže i přidání další malé dávky kopru, který chuť srovná.
Dá se koprová omáčka zamrazit?
Zmrazení koprové omáčky možné je, ale s omezeními.
Smetanové omáčky po rozmrazení někdy změní strukturu. Když už koprovku mrazím, počítám s tím, že ji po rozmrazení musím pomalu zahřívat a znovu promíchat. Chuť zůstává dobrá, ale konzistence může být o něco řidší.
Čím nahradit jehněčí, když ho neseženu?
Jehněčí lze nahradit hovězím nebo vařeným vejcem.
V běžné domácnosti často sáhnu po hovězím masu na způsob vařeného. Pokud chci rychlejší variantu, dávám vejce natvrdo. Chuť je jiná, ale koprová omáčka si s oběma variantami rozumí.
Proč se mi koprová omáčka někdy srazí?
Sražení způsobí prudké vaření nebo studená smetana.
Z praxe vím, že smetanu je lepší mít alespoň pokojové teploty a omáčku vařit zvolna. Pokud se i tak začne oddělovat tuk, pomůže stáhnout teplotu a omáčku krátce prošlehat metličkou.
Hodí se koprová omáčka i pro děti?
Ano, koprovka může být vhodná i pro děti.
U dětí se mi osvědčilo dát méně kopru a sladit omáčku spíš jemně. Pokud není přehnaně aromatická, většina dětí ji přijme lépe, než bych čekala – zvlášť s bramborami nebo haluškami.
Jak poznám, že je koprová omáčka správně provařená?
Textura je hladká, chuť plná a omáčka se na lžíci „zavěsí“, ale nestéká vodově. Pokud mám pochybnosti, raději ji nechám vařit o pár minut déle. U koprovky se trpělivost vždycky vyplatí.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Pepřová omáčka bývá hořká hlavně kvůli přepálenému pepři nebo základu, který se dostal za hranici správného opečení.
Pepř přidaný příliš brzy do horkého tuku rychle zhořkne a tuto chuť už nelze úplně odstranit. Hořkost vzniká také tehdy, když se přepálí máslo nebo výpek. Správný postup je přidávat pepř postupně a hlídat vůni – jakmile voní spáleně, je pozdě.
Jaký pepř je do pepřové omáčky nejlepší?
Nejlépe funguje čerstvě drcený černý pepř s výraznou vůní a střední hrubostí.
Předem mletý pepř nemá dostatek aroma a často pálí bez chuti. Zelený pepř je jemnější, ale chuťově plošší. Ideální je kombinace malého množství pepře v základu a čerstvě nadrceného pepře těsně před dokončením, kdy se projeví vůně i dlouhý dozvuk.
Musí se pepř do omáčky drtit, nebo může být celý?
Pepř je nejlepší lehce nadrcený, ne celý ani jemně mletý.
Celý pepř se v omáčce neotevře a zůstane tvrdý, jemně mletý se naopak rychle přepálí. Hrubě drcený pepř uvolňuje chuť postupně a dodává omáčce charakter. Právě tento kompromis vytváří restauranční efekt.
Dá se pepřová omáčka udělat bez smetany?
Ano, pepřová omáčka se dá připravit i bez smetany, ale bude výrazně ostřejší a sušší.
Smetana v tomto pojetí neslouží jako hlavní složka, ale jako prostředek ke zjemnění. Bez ní omáčka funguje spíš jako pepřový jus. Pokud smetanu vynecháte, je nutné mít velmi dobrý základ a redukci, jinak bude chuť nevyvážená.
Proč restauranční pepřová omáčka nepálí, ale je výrazná?
Restauranční pepřová omáčka nepálí proto, že pepř není přepálený a je přidaný ve správný čas.
Pálivost vzniká hlavně špatným zacházením s pepřem, ne jeho množstvím. V restauraci se pracuje s vůní, redukcí a dozvukem. Pepř se ozývá až na konci, ne hned po ochutnání, což vytváří hlubší a kultivovanější chuť.
Kolik pepře je do pepřové omáčky už moc?
Příliš mnoho pepře poznáte ve chvíli, kdy pálí hned po ochutnání a přebije ostatní chutě.
Správná pepřová omáčka má pepř v dozvuku, ne v první vteřině. Lepší je přidat pepř ve dvou krocích a ochutnávat. Přidat se dá vždy, ubrat už ne. Přehnané množství pepře vede k agresivní a nepříjemné chuti.
Jak zachránit nepovedenou pepřovou omáčku?
Záchrana závisí na typu chyby, ale některé kroky pomáhají vždy zmírnit problém.
Hořkou omáčku lze částečně zjemnit smetanou nebo máslem, ale úplně ji neopravíte. Řídkou omáčku zachrání delší redukce, ne mouka. Těžkou omáčku lze odlehčit trochou vývaru nebo alkoholu a znovu krátce provařit.
Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila?
Smetanu je nutné přidat až ve chvíli, kdy je základ hotový a zredukovaný.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Proč se do znojemské omáčky podle Pohlreicha nedává smetana?
Znojemská omáčka v tomto pojetí nestojí na smetaně, ale na chuti masa.
Smetana by zakryla chuť výpeku a udělala z omáčky těžké, jednotvárné jídlo. Znojemská podle Pohlreicha je postavená na redukované masové šťávě, která dává omáčce sílu a charakter. Právě absence smetany umožní vyniknout masu i jemnému kyselému akcentu okurek.
Jaký kus hovězího je na znojemskou nejlepší?
Nejvhodnější je hovězí zadní nebo loupaná plec.
Tyto kusy mají dostatek kolagenu, který se při dlouhém dušení rozpadá a zajišťuje šťavnatost masa. Zároveň nejsou příliš tučné. Pro pravou znojemskou omáčku je důležité, aby maso vydrželo delší dušení a zůstalo měkké, ale nerozpadalo se.
Kdy přesně přidat sterilované okurky?
Okurky patří do omáčky až úplně na závěr.
V Pohlreichově postupu se okurky restují zvlášť na másle a do omáčky se přidávají až po jejím zahuštění. Díky tomu zůstane chuť omáčky masová a okurky dodají jen jemný kyselý kontrast, nikoli dominantní kyselost.
Proč znojemská omáčka není zelená?
Tmavší barva je známkou správného postupu.
Pokud se okurky přidají až na konec a omáčka stojí na výpeku z masa a cibule, zůstane hnědá až tmavší. Zelená barva je typická spíš pro okurkovou omáčku, kde okurky tvoří základ. Správná znojemská má barvu po mase, ne po zelenině.
Dá se znojemská omáčka zahustit jinak než moukou?
Tradičně se používá mouka, ale jen v malém množství.
Mouka v tomto receptu slouží pouze jako technické zahuštění po vydusení šťávy. Pokud chcete omáčku lehčí, můžete ji zahustit delší redukcí. Důležité je, aby omáčka nebyla moučná, ale hladká a lesklá.
Lze znojemskou vařit bez trouby?
Ano, ale trouba dává lepší kontrolu.
Na plotně je potřeba hlídat teplotu a často kontrolovat, aby se základ nepřipaloval. Trouba zajišťuje rovnoměrné teplo a klidné dušení. Pokud troubu nemáte, vařte na velmi mírném plameni a často podlévejte. Výsledek může být dobrý, ale vyžaduje více pozornosti.
Jak zachránit příliš kyselou znojemskou omáčku?
Přílišná kyselost se dá částečně zmírnit.
Pomůže delší vydusení omáčky, které kyselost zakulatí, případně malá špetka cukru. Pokud je kyselost způsobená okurkami přidanými příliš brzy, už ji nelze zcela odstranit. Proto je důležité okurky používat střídmě a až na závěr.
Proč znojemská omáčka chutná lépe druhý den?
Chutě mají čas se propojit.
Během odležení se masová chuť zvýrazní, kyselost se zjemní a celek působí vyváženěji. Druhý den je znojemská omáčka často plnější a harmoničtější než čerstvě uvařená. Proto je ideální ji vařit s předstihem.
Zeleninu očistěte a důkladně omyjte. Brokolici nakrájejte na růžičky, mrkev a petržel nastrouhejte na hrubém struhadle, cibuli nakrájejte na malé kostičky. Mrkev, petržel a brokolici vložte do hrnce, zalijte asi 1 litrem vody a vařte do poloměkka. Mezitím si na pánev dejte rozpustit máslo, přidejte cibuli, krátce ji zpěňte a pak zaprašte lžící hladké mouky. Krátce osmahněte a vmíchejte do polévky. Přidejte nahrubo nastrouhaný sýr niva a smetanu na vaření. Krátce povařte (brokolice by měla být již zcela uvařená), dochuťte solí a pepřem a můžete podávat.
Cibuli oloupejte, nakrájejte najemno a osmahněte na části oleje. Přidejte omytou a na růžičky nakrájenou brokolici a oloupané, omyté a na kostičky nakrájené brambory. Zalijte asi 1 litrem vody, přidejte sůl, pepř a bobkový list a nechte vařit. Na pánvi připravte z oleje a mouky jíšku, kterou vmíchejte do polévky ve chvíli, kdy budou brambory i brokolice měkké. Přidejte sójovou smetanu, prolisovaný česnek a ještě krátce povařte. Vyndejte bobkový list, dochuťte solí a majoránkou a můžete podávat.
Všechnu zeleninu omyjte, oloupejte, očistěte a nakrájejte na menší kousky. Vložte do hrnce a nechte vařit asi v 3/4 litru vody. Trochu osolte a vařte doměkka. Poté vše rozmixujte ponorným mixérem dohladka, přidejte mléko, dochuťte majoránkou, případně ještě solí a krátce povařte. A můžete podávat. Množství soli a koření volte podle věku dítěte: úplně malé děti se bez soli zcela obejdou, větší děti zase pravděpodobně nebudou mít o neochucenou polévku zájem.
Brokolici důkladně omyjte a rozkrájejte na růžičky. Košťál pokrájejte na kolečka nebo kostičky a vše dejte společně se zeleninovým bujonem vařit asi do 1 litru vody. Brokolici uvařte doměkka. Potom je na vás, zda chcete mít polévku hladkou a krémovou nebo s kousky brokolice. Pro hladký krém použijte ponorný mixér, pro polévku s kousky brokolice použijte šťouchadlo na brambory. Na pánev dejte máslo, nechte ho rozpustit a přidejte najemno nakrájenou cibuli. Nechte ji zesklovatět a pak zaprašte moukou. Krátce osmahněte a za stálého míchání přidejte do polévky. Přilijte mléko, přidejte prolisovaný česnek, dochuťte solí a pepřem a ještě asi 10 minut povařte. Polévku můžete obměnit tak, že do ní přidáte rozšlehané vejce nebo krutony z pečiva, které opečete na másle.
Cibuli oloupejte a nakrájejte najemno. Do hrnce dejte máslo a pokrájenou cibuli a nechte zesklovatět. Pak přidejte asi 1 litr vody, zeleninový bujon, oloupané, omyté a na kostičky nakrájené brambory a omytou a na růžičky pokrájenou brokolici včetně nakrájeného košťálu. Vařte tak dlouho, dokud nebudou brokolice i brambory úplně měkké. Poté z polévky vyjměte pár kousků brokolice, abyste jimi mohli ozdobit talíře s polévkou. Následně do polévky přidejte tavený sýr. Až se rozpustí, s pomocí ponorného mixéru rozmixujte polévku dohladka. Hladký krém můžete dle potřeby rozředit trochou mléka (ale to pouze v případě, že bude polévka příliš hustá). Dochuťte solí a pepřem. Toustový chléb nakrájejte na pravidelné kostičky a na rozpálené pánvi a troše másla nebo oleje je opečte dozlatova. Polévku nalijte na talíř, přidejte růžičku povařené brokolice (kterou jste si předtím dali stranou), menší lžíci zakysané smetany a pár krutonů a můžete servírovat.
Nejprve si oloupejte cibuli a oloupejte a omyjte brambory. Do hrnce dejte máslo společně s najemno nakrájenou cibulí. Až se máslo rozpustí, zaprašte vše hladkou moukou a krátce osmahněte. Přilijte vodu a důkladně promíchejte. Brokolici omyjte a nakrájejte na jednotlivé růžičky, košťál nevyhazujte, ale také ho nakrájejte na kousky a vše dejte vařit do polévky. Přidejte zeleninový bujon. Až bude brokolice měkká, vezměte ponorný mixér a důkladně polévku rozmixujte. Poté nastává ten správný čas přidat na kostičky pokrájené brambory. Až budou brambory téměř měkké, přilijte do polévky smetanu a dokořeňte ji solí a pepřem. Krátce povařte (brambory by měly úplně změknout) a můžete polévku podávat.
1 l hovězího vývaru nebo 1 hovězí či zeleninový bujon
200 ml smetany na vaření
sůl
pepř
Postup:
Brokolici omyjte a pokrájejte na růžičky, košťál nakrájejte na kousky a vše dejte do hrnce a zalijte vývarem nebo studenou vodou s kostkou bujonu. Nechte vařit, dokud nebude brokolice měkká, pak ponorným mixérem vše rozmixujte dohladka. Přilijte smetanu. Na pánvi rozpusťte máslo, přidejte očištěnou a na kostičky nakrájenou cibuli a nechte zpěnit, pak ji zaprašte moukou, krátce osmahněte a za stálého míchání přidejte do polévky. Chcete-li mít polévku úplně hladkou, ještě jednou ji rozmixujte a povařte alespoň dalších 10 minut. Dochuťte solí a pepřem a můžete podávat.
Tento postup vychází z přesné logiky, kterou Zdeněk Pohlreich používá proto, aby brokolicová polévka zůstala zelená, chuťově čistá a krémová i bez mouky. Nejde o složitý recept, ale o správné načasování jednotlivých kroků. Právě v tom dělá většina lidí chyby.
Příprava a pečení česneku
Celé neoloupané stroužky česneku zabalte do alobalu a vložte do trouby předehřáté na 200 °C. Pečte přibližně 20 minut. Česnek změkne, zesládne a ztratí štiplavost. Tento krok je zásadní – syrový česnek by polévku zbytečně zostřil a přebil chuť brokolice. Správně upečený česnek jde po rozbalení snadno vytlačit ze slupky a má jemnou, téměř krémovou strukturu.
Spaření brokolice a šokování ledem
Brokolici rozdělte na růžičky a připravte si hrnec s vroucí osolenou vodou. Růžičky krátce spařte – stačí 1 až 2 minuty. Jakmile zesílí zelená barva, ihned je vyjměte naběračkou a přendejte do nádoby s ledovou vodou. Tento krok zastaví další vaření a zachová barvu i chuť. Stejným způsobem krátce spařte i petrželovou nať, která později zvýrazní barvu polévky.
Práce s košťálem brokolice
Košťál oloupejte od lesklé tuhé vrstvy a vnitřek nakrájejte na kolečka. Košťál se nevyhazuje – právě on dodá polévce tělo. Potřebuje ale delší tepelnou úpravu než růžičky, proto se zpracovává zvlášť v základu polévky.
Základ polévky a vývar
V hrnci rozpusťte máslo a přidejte trochu olivového oleje. Vhoďte nakrájený košťál brokolice a upečený česnek. Krátce orestujte, aby se rozvinula chuť, ale nenechte suroviny hnědnout. Zalijte kuřecím vývarem a vařte, dokud košťál nezměkne. Tento základ vytváří chuťovou hloubku, kterou voda nikdy nenahradí.
Mixování a finální dochucení
Do hrnce přidejte spařené růžičky brokolice, petrželovou nať a krémový sýr. Přiveďte krátce k varu, osolte a opepřete. Ihned poté polévku rozmixujte tyčovým mixérem dohladka. Po rozmixování už polévku zbytečně nevařte – přehřátí by zničilo barvu i chuť. Pokud je polévka příliš hustá, zřeďte ji trochou vývaru. Podávejte s nasucho opečeným pečivem nebo opraženou domácí vekou.
Brokolicová krémová polévka podle Pohlreicha ukazuje, že i jednoduchá zeleninová polévka může mít výraznou chuť a krásnou barvu bez mouky a těžké smetany. Jakmile pochopíte smysl jednotlivých kroků, stane se z ní spolehlivý recept, ke kterému se budete vracet.
Největší rozdíl dělá práce s brokolicí a česnekem. Právě tyto detaily rozhodují o tom, zda vznikne svěží zelená polévka, nebo jen další šedá varianta bez charakteru.
