Všechny typy elektrického vytápění jsou ovládány pomocí nějakého typu termostatu. Základní deska topení často používá termostat napětí v síti (termostat přímo řídí výkon dodávky do topného zařízení), zatímco jiné zařízení používají termostaty nízkého napětí (termostat používá relé). Termostat napětí v síti lze zabudovat do podlahového topení, ale pak dost často není dodržována pokojová teplota úplně přesně. Nejlepším místem pro instalaci, jak termostatu napětí v síta, tak termostatu nízkého napětí, je vnitřní zeď. Oba termostaty jsou k dispozici jako programovatelné termostaty, pro automatické nastavení teploty v noci, nebo když jste pryč.
Základní topná deska dodává teplo do každé místnosti samostatně, takže se ideálně hodí do zónového vytápění, které také umožňuje zahřívání obydleného pokoje ve vašem domě, a zároveň umožňuje vytápět volné plochy (například prázdné nebo zřídka používané místnosti). Vytápění v zónách může produkovat úsporu energie o více než 20%, ve srovnání s vytápěním obydlené a neobydlené oblasti vašeho domu.
Topné zóny jsou nejúčinnější, když jsou chladnější části vašeho dumu izolovány od vytápěných částí, což umožní, aby různé zóny fungovaly skutečně nezávisle. Nezapomeňte, že chladnější části vašeho domu musí být vyhřívány alespoň na teplotu nad bodem mrazu, abyste zabránili zamrznutí potrubí.
Ve svém příspěvku SUŠIČKY OVOCE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helenka.
Jako pokud chcete sušit třeba maso, vyplatí se investovat do kvalitnější sušičky. Mohu říct, že jsem měla kulatou plastovou a maso jsem pak vyhazovala. Pak jsem si pořídila yden sušičku a maso je z ní opravdu výborné, protože má právě nastavitelný program a tudíž i termostat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza Nosková.
Ahoj Helenko, kromě ovoce bych ráda sušila právě i maso. Myslíte, že byste mi dokázala poradit, nějakou dobrou sušičku, se kterou by to šlo? Přemýšlela jsem o G21 Paradiso big, je velká, výkonná a prý by to měla umožňovat. Navíc se jí poměrně daří v testech spotřebičů, třeba tady - https://vas-pomocnik.cz/sus… Ale nedovedu posoudit, jestli to pořadí odpovídá tomu, jak by to mělo být a jestli je opravdu nejlepší. Navíc u větší sušičky (a já nechci nějakou maličkou krabičku) už to není zrovna malá investice a nechtěla bych někomu naletět. Předem díky za odpověď :)
Nástěnné a stropní sálavé panely jsou obvykle vyrobeny z hliníku a mohou být vytápěny buď elektřinou, nebo hadicemi s teplou vodou. Hadice s teplou vodou ale vytvářejí obavy z pozdější netěsnosti v systému, ve stěnách nebo stropech. Většina běžně dostupných sálavých panelů pro domácnosti jsou elektricky vytápěné.
Stejně jako každý druh elektrického vytápění, mohou být i sálavé panely provozně náročné, ale mohou poskytnout doplňkové vytápění v některých pokojích nebo mohou poskytovat teplo tam, kde je instalace běžného topení nepraktická.
Sálavé panely mají nejrychlejší odezvu z jakékoliv tepelné techniky, a proto by měl každý pokoj, kde je tento panel nainstalován, mít vlastní termostat. To umožní úsporu energie ve srovnání s jinými systémy, kdy jsou pokoje zřídka obsazené. Při vstupu do místnosti může uživatel zvýšit nastavení teploty, které nastane během několika minut. Po odchodu, stejně jako u jiných systémů vytápění, nastavte termostat na minimální teplotu, která zabrání zamrznutí potrubí.
Sálavé topné panely fungují na základě přímé viditelnosti, což znamená, čím blíže panelu budete, tím bude teplo intenzivnější. Některým lidem je stropní systém nepříjemný, protože panely zahřívají vaší hlavu a ramena intenzivněji, než zbytek těla.
Ovládací prvky pro solární systémy jsou obvykle složitější, než klasické systémy vytápění, protože mají analyzovat více signálů a ovládat více zařízení (včetně konvekčního, zálohového topného systému). Solární systém používá senzory, přepínače, a také motory pro provoz systému. Systém využívá další ovládací prvky, aby nedošlo k zamrznutí nebo extrémně vysoké teplotě v kolektorech.
Srdcem kontrolního systému je diferenční termostat, který měří rozdíl v teplotě mezi kolektory a úložným zařízením. Když jsou kolektory o 5,6 až 11°C teplejší než úložné zařízení, termostat sepne čerpadlo pro cirkulaci vody, nebo ventilátor k proudění vzduchu.
Obsluha, výkon a náklady na tyto zařízení se liší. Některé řídící systémy monitorují teploty v různých částech systému, což pomáhá určit, jak vše funguje. Nejvíce sofistikované systémy používají mikroprocesory, které řídí a optimalizují přenos tepla do domu.
Je možné solární panel použít k napájení nízkého napětí stejnosměrného proudu ventilátoru (pro vzduchové kolektory) nebo čerpadla (u kapalinových kolektorů). Výkon solárních panelů porovnává zisk solárního tepla ze solárních kolektorů. Při pečlivém dimenzování, jsou ventilátory nebo otáčky čerpadla optimalizovány, pro dosažení efektivity. Během špatných slunečních podmínek je funkce ventilátoru nebo čerpadla pomalá, a při vysokém slunečním záření, běží rychleji.
Solární systém s dobíjecí baterií, může dodávat energii pro provoz centrálního topení, pokud je pro velké systémy drahá. Zajišťuje také, že systém bude fungovat v případě výpadku veřejné sítě.
Elektrické topení může být napájeno centralizovanou cirkulací vzduchu z elektrických pecí nebo topením v každé místnosti. Vytápění se může skládat z elektrických podlahových ohřívačů, elektrických nástěnných ohřívačů, elektrického sálavého topení, nebo elektrického prostorového topidla. Je také možné použít elektrický akumulační systém, aby bylo zabráněno vytápění v době drahého tarifu dodávky energie.
Elektrické pece
Elektrické pece mají dražší provoz, než jiné elektrické vytápění, protože jejich potrubí způsobuje ztráty, při distribuci teplého vzduchu do celého domu a tím zvyšuje spotřebu elektrické energie (tyto ztráty jsou společné pro všechny topné systémy, které používají pro distribuci kanály). Ohřátý vzduch je dodáván do celého domu prostřednictvím potrubních kanálů a do pece se vrací vratným potrubím. Pokud tyto kanály prochází přes nevytápěné prostory, dochází k tepelným ztrátám.
Ventilátory v elektrických pecích víří vzduch nad skupinou elektrických odporových cívek, které se nazývají topné prvky, a každý z nich má obvykle hodnotu kolem pěti kilowattů. Tyto topné prvky se aktivují ve fázích, aby bylo zabráněno přetížení elektrického systému v domácnosti. Přehřátí zabraňuje vestavěný termostat, nazývaný také jako omezovač. Tento termostat vypne pec, pokud ventilátor selže, nebo pokud znečištěný filtr blokuje proudění vzduchu.
Stejně jako u jiných pecí je důležité čistit nebo vyměnit filtr dle doporučení výrobcem, s cílem udržet systém v co nejlepší účinnosti.
Elektrické kotle
Elektrokotel je určen svou konstrukcí do topných teplovodních systémů s nuceným oběhem vody. Lze jej montovat do systémů ústředních a etážových vytápění s nuceným oběhem s otevřeným nebo uzavřeným systémem. Jedná se o ekologicky čistý provoz bez nároků na odvod spalin. Bezobslužný provoz umožňuje vnější regulátor případně jiný vnější regulační nebo ovládací prvek, nebo lze využít jednoduchý ekvitermní regulátor nebo prostorový regulátor teploty, implantovaný přímo v řídicí automatice, udržující předem nastavenou teplotu ve vybrané místnosti. Elektrokotel lze využít jako univerzální zdroj tepla pro vytápění v bytech, malých rodinných domcích, rekreačních objektech i jako alternativní zdroj v případě použití jiného hlavního zdroje vytápění a přípravy teplé vody i na přechodné období, například pro tepelná čerpadla, akumulační systémy nebo v již dříve instalovaných etážových a ústředních systémech apod. Pro vyšší výkony lze kotle spojovat do kaskád.
Olejový radiátor Hyundai OIL 902 se sedmi žebry umožňuje nastavení tří stupňů výkonu: 600, 900 a 1 500 W. K ovládání slouží nastavitelný termostat a 24hodinový časový spínač s krokem spínání po 15 minutách. Radiátor je vybaven praktickými úchyty pro přenášení a čtyřmi kolečky pro převoz. Maximální příkon radiátoru je 1 500 W, jeho provoz je signalizován kontrolkou. Rozměry radiátoru jsou 245 x 360 x 650 mm (h x š x v). Termostat je vybaven funkcí proti zamrznutí.
Kromě velikosti a designu se sušičky liší řadou parametrů. Velmi důležitá je možnost nastavení teploty a přítomnost zadního ventilátoru, který napomáhá rovnoměrnému vysoušení, aniž by bylo nutné posouvat jednotlivá síta a střídat tak jejich umístění. Kvalitní sušičky proto využívají sušicí systémy s horizontálním prouděním vzduchu a nastavitelný termostat. Většina sušiček však bývá konstruována tak, že teplý vzduch stoupá pouze směrem nahoru, tácy (síta) je tak nutné stále prohazovat.
Pokud jde o nastavení teploty, měli byste mít možnost vybrat si aspoň ze tří stupňů intenzity sušení, případně mít provedení s termostatem. Ten se nastavuje zpravidla v rozpětí přibližně od 30 do 70 °C. Sušička vám pak uchová to nejlepší z potravin téměř v nezměněném stavu (obsah a stav vitamínu včetně chuti je velice podobný jako u čerstvých potravin).
Při výběru sušičky potravin (ovoce a hub) je potřeba se zaměřit na čtyři základní věci – výkon, velikost, funkce a cena. Vše ostatní je u sušičky potravin (ovoce) téměř zbytečné a nedůležité.
Výkon – obvykle se u sušiček potravin (ovoce a hub) pohybuje v rozmezí 200–700 W. Ve výjimečných případech (u profesionálních sušiček) kolem 1 000 W. I když je výkon důležitý, je nutné u sušičky potravin (ovoce) využívat možnosti regulace teploty, která se obvykle pohybuje od 30°C do 70 °C. U všech potravin je nutné, aby prošly pozvolným sušením při správné teplotě (při rychlém a intenzivním sušení nebude výsledek co do chuti a obsahu vitamínů přijatelný).
Velikost – pro menší rodinu je ideální sušička potravin (ovoce a hub) se sedmi platy (tácy). Na trhu jsou však k dostání sušičky potravin se třemi až patnácti platy (ta je ideální, pokud máte v sušení potravin zálibu a využíváte sušené potraviny častěji).
Funkce – u sušiček potravin (ovoce) nenajdete mnoho rozmanitých funkci, a to z jednoho prostého důvodu: nejsou zde téměř zapotřebí. Nejdůležitější je termostat s dostatečným rozsahem regulace teploty (ideálně 30 °C až 70 °C) a časovač, který umožní uživateli sušičky potravin jednoduché nastavení času, po který má proces sušení potravin (ovoce) vykonávat.
Cena – u úplně nejjednodušších přístrojů se pohybuje cca okolo 1 000 Kč. U výkonnějších, praktičtějších a spolehlivějších sušiček ovoce může cena přesáhnout i 10 000 Kč. Záleží jen na vás, pro jakou variantu se rozhodnete, ale můžete si být jisti, že sušička ovoce za 10 000 Kč se při pravidelnějším užívání určitě vyplatí.
Nejlépe hodnocenou sušičkou potravin je Sedona SD-P9000. Jedná se o sušičku ovoce, která je vybavena digitálním měřičem teploty, zachovává stálou teplotu, umožňuje zachování živin a vitamínů, poskytuje horizontální proudění vzduchu, má průhledné skleněné dveře. Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá především v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.
Jedná se o elektrický akumulační ohřívač určený pro zavěšení na zeď. OKCE se prodávají o objemech 50–200 litrů. Vodorovné rozteče kotevních šroubů (450 mm) výrobce zachovává po celou dobu historie výroby kvůli snadné výměně vysloužilých ohřívačů. Lze také dokoupit závěs na rozteč kotevních šroubů 350 mm. Ohřev zajišťuje keramické topné těleso ovládané provozním termostatem a jištěné bezpečnostním termostatem (tepelnou pojistkou). Teplotní rozsah: 5–74 °C. Připojovací napětí: 1-PE–N/AC 230 V/50 Hz. Elektrické krytí IP 45 umožňuje umístění ohřívače do zóny 1 dle ČSN 33 2000–7–701.
Hlavní využití: příprava TUV v objektech s možností využití nízkého tarifu elektrické energie (noční proud)
Příslušenství: pojistný ventil
Technické parametry ohřívačů:
objem (l): 51
maximální provozní tlak nádoby (MPa): 0,6
napětí (V): 230
příkon (W): 2 000
elektrické krytí: IP 45
výška ohřívače (mm): 561
průměr ohřívače (mm): 524
maximální hmotnost ohřívače bez vody (kg): 30
doba ohřevu elektrickou energií z 10 °C na 60 °C (h): 1,5
VELIS EVO je plochý elektrický zásobníkový ohřívač vody s povrchem v elegantní bílé barvě a s detaily v barvě stříbrného kovu. Díky hloubce pouhých 27 cm a možnosti zvolit svislou nebo vodorovnou instalaci šetří ohřívač VELIS EVO místo a dobře zapadne do každé koupelny.
Výhody:
funkce ECO EVO – úspora energie až 259 kWh ročně
ekologická polyuretanová izolace
snadné ovládání – chytrý displej pro snadné ovládání teploty, se signalizací připravené sprchy
nový vylepšený elektronický termostat CoreTECH – mimořádně tichý ohřev vody
úspora času – díky funkci velmi rychlého ohřevu pro první sprchu (za 50 minut) a inovativní konstrukci s dvojitou nádrží, která zaručuje, že se při odběru vody ze zásobníku smíchává přitékající studená voda s již ohřátou mnohem pomaleji a jen ve spodní části ohřívače
dlouhá životnost – dvojitá ocelová nádrž s titanovým smaltováním, chytré samočisticí topné těleso s titanovým smaltováním, vysoká kvalita provedení
prodloužená sedmiletá záruka na prorezivění nádrže
bezpečný provoz – ohřívač ARISTON VELIS EVO PLUS je vybaven bezpečnostním systémem ABS 2.0 pro případy přerušení dodávek elektřiny neb
Správný provoz vašeho tepelného čerpadla bude šetřit energii. Nenastavujte termostat tepelného čerpadla zpět, pokud to učinilo záložní topení, přechod na záložní vytápění obvykle znamená dražší provoz. Pokud váš systém používá vysoce účinnou, variabilní rychlost motoru ventilátoru, může trvalý vnitřní ventilátor snížit výkon tepelného čerpadla. Pozor na "auto" nastavení ventilátoru a termostatu.
Podobně jako u všech systémů vytápění a chlazení, je řádná údržba klíčem k efektivnímu provozu. Rozdíl mezi spotřebou energie u dobře udržovaného tepelného čerpadla a těžce zanedbaného, se pohybuje v rozmezí od 10 do 25%.
Vyčistěte nebo vyměňte filtry jednou za měsíc, nebo podle potřeby a udržujte systém v souladu s pokyny výrobce. Zanesené filtry, cívky a ventilátory snižují proudění vzduchu v systému. Snížený průtok vzduchu snižuje výkon systému a může dojít k poškození kompresoru. Vyčistěte venkovní cívky, kdykoliv budou špinavé, občas vypněte napájení ventilátoru a vyčistěte ho, odstraňte nečistoty z celého venkovního zařízení. Vyčistěte vstupní a vratné záklopky ve vašem domě a narovnejte je, pokud došlo k jejich ohnutí.
Alespoň jednou ročně byste si měli objednat profesionálního technika. Technik by měl provést následující:
zkontrolovat potrubí, filtry, ventilátor a kryty cívek, nečistoty a jiné překážky;
diagnostikovat a utěsnit úniky potrubí;
proměřit dostatečné proudění vzduchu;
proměřit správnou náplň chladiva;
zkontrolovat těsnost a únik chladiva;
zkontrolovat elektrické svorky a je-li nutné, vyčisti a dotáhnout spoje;
namazat motor a zkontrolovat těsnost a opotřebení;
ověřit správnou funkci elektrického ovládání, ujistit se, že topení je uzavřené, když termostat vyžaduje chlazení a naopak;
Mezi hlavní výhody kompaktního čerpadla patří jeho malá velikost a flexibilita k prostoru vytápění nebo chlazení jednotlivých místností. Mnoho modelů může mít až čtyři vnitřní klimatizační jednotky (pro čtyři zóny nebo místnosti) připojené k jedné venkovní jednotce. Počet závisí na tom, zda jsou požadavky na vytápění nebo chlazení pro celou budovu, nebo každou zónu zvlášť (což je ovlivněno tím, jak dobře je budova izolována a vzduchově uzavřená). Každá ze zón má svůj vlastní termostat, takže je možná individuální redukce teploty v každé zóně. Tím se ušetří energie i náklady.
U bezpotrubních systémů je jednodušší instalace, než u jiných klimatizačních systémů. Například přípojka mezi venkovní a vnitřní jednotkou vyžaduje pouze pěticentimetrový otvor ve zdi, pro potrubí. Většina výrobců tohoto druhu systému poskytuje různé délky spojovacího potrubí, a je-li to nutné, může být vzdálenost až 12,5 metru od vnitřního výparníku. Díky tomu je možné, aby kompresor byl umístěn na zadní straně domu a ne na straně pohledové.
Při využití tohoto systému není potřeba budovat žádné kanály, takže se vyhnete energetickým ztrátám. V potrubí je zajištěna nucená cirkulace vzduchu. Potrubní ztráty v kanálech mohou činit více než 30% spotřeby energie, než ji dopraví do požadovaného místa, a to zejména v případě, že kanály jsou v reflexním prostoru, jako je například podkroví.
Ve srovnání s jinými přídavnými systémy, kompaktní tepelná čerpadla nabízejí větší flexibilitu dizajnu interiéru. V místnostech mohou být komponenty zavěšeny na stropě nebo v podhledu, a nebo zavěšeny na zdi. V nabídkách jsou k dispozici i stojací modely. Většina jednotek je o velikosti 60x25x7 cm a jsou velmi elegantní a mají vysokou kvalitu sladění jednotlivých prvků. Mnoho z nich nabízí i dálkové ovládání, pro zajištění komfortu, aby bylo jednoduší ovládání, když je systém umístěn vysoko na zdi, nebo zavěšen na stropě.
Tento systém může pomoci udržet váš domov bezpečnější, protože je zde jen malý otvor ve zdi.
Zavařovat můžeme v elektrické nebo také v plynové troubě. Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice postavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmějí být poskládány těsně vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje samozřejmě k zavaření kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme, lze použít jen skleničky s víčky na závit. Na plech se jich vejde 6 až 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, tvrdší ovoce zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Sušička čerstvých potravin Sedona SD-P9000 je vybavena jedinečnými prvky, jako je digitální termostat, technologie duálního větrání a průhledné skleněné dveře. Všechny tyto „vychytávky“ se doplňují a přinášejí tak nesrovnatelnou možnost kontroly a nejtiššího provozu. Díky digitální regulaci teploty je při sušení udržována stálá teplota a dochází k zachování živin a vitamínů.
Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.
Intuitivní ovládání pomocí displeje umožňuje nastavit přesně požadovanou teplotu a čas sušení. Můžete tak vždy zkontrolovat, v jaké fázi se proces sušení nachází. Dále nastavení umožňuje uspořit energii a v případě menšího množství potravin sušit jen v horní části sušičky. Sušička také nabízí přepnutí mezi denním a nočním režimem, kde při nočním režimu dojde k omezení hluku ventilátoru a proudění vzduchu. To je zajištěno pomalejším otáčením ventilátoru, čímž dochází ke zpomalení procesu sušení.
Rozměry této sušičky jsou 37 x 43,3 x 50 cm. Příkon je 600 W při maximálním zaplnění, 300 W při poloviční náplni.
Jedná se o velmi kvalitní sušičku, ale tomu odpovídá i její cena, kterou je možné dohledat na heureka.cz.
Jde o závěsný kombinovaný svislý ohřívač vody o objemu 195 l. Má prodlouženou záruku na dobu 5 let.
Technické údaje:
hmotnost: 86 kg
materiál ohřívače: bílá barva
umístění ohřívače: vertikálně na zeď
regulace teploty: ano
doba ohřevu z 15 °C na 65 °C bílá
maximální teplota ohřevu: 74 °C
šířka: 58,4 cm
pojistka proti přehřátí: ano
pojistka proti zamrznutí: ano
výška: 130 cm
průměr: 584 cm
Energetické údaje:
energetická třída: C
příkon: 2,2 kW
napětí 230 V
STIEBEL ELTRON SHW 200 S
Ohřívač vody Stiebel Eltron SHW 200 S je tlakový stojatý zásobník určený pro zásobování více odběrových míst. Ocelový zásobník je uvnitř opatřen speciálním smaltem. Vnitřní nádoba je vybavena antikorozní tyčí. Přístroj je sériově vybaven teploměrem. Topná příruba pro jedno- nebo dvouokruhový provoz. Zásobník umožňuje rychlý ohřev a jednorázové spuštění vestavěným tlačítkem, který je možno sepnout také přes dálkové ovládání. Součástí je termostat s možností plynulého nastavení teploty od 35 do 85 °C s protizámrazovou ochranou. Tepelná izolace je z materiálu neobsahujícího halogenované uhlovodíky – 50mm vrstva přímo nanesené pěnové hmoty, plášť zásobníku je z umělé hmoty.
Výhody:
ochranná antikorozní anoda se signalizací opotřebení na ovládacím panelu, výměna bez demontáže příruby
vhodný pro zásobení libovolného počtu odběrových míst
plynule nastavitelný regulátor teploty
je možný ekonomicky výhodný provoz v době nízkého tarifu
tepelná izolace z materiálu bez halogenovaných uhlovodíků
bezproblémové dovybavení při modernizaci
kombinace regulátoru s omezovačem teploty a plným odpojením všemi póly od sítě
vyměnitelné měděné topné těleso
tlačítko pro rychloohřev
spínač pro výkonové varianty
elektrické krytí: IP 24
výkon: 2–6 kW ~230/400V
objem: 200 l
dostupnost: týden
energetická třída: C
záruka: 2 roky
Bojler Tatramat VTS 200-3
Tatramat VTS 200-3 je stacionární trojvalentní solární ohřívač vody, ve kterém se teplá voda připravuje pomocí tří zdrojů: solární a elektrické energie, jakožto i energie získané z kotle ústředního topení. Ohřívač je totiž vybaven nejen solárním výměníkem tepla a výměníkem napojeným na ústřední topení, ale i elektrickým ohřívacím tělesem. Špičková bezfreonová polyuretanová izolace zabezpečuje úsporu energie díky nízkým tepelným ztrátám při provozu ohřívače. Kvalitně posmaltovaná nádrž má záruku proti prorezavění 5 let. Zabudovaná anodová ochrana proti korozi. Všechny typy jsou vybaveny tepeln
Bojlery Tatramat jsou dlouhodobě oblíbené. Jejich montáž je jednoduchá a bez úprav. Jde o klasiku za dobrou cenu. Další výhodou je, že je možné vyměnit starý bojler za nový typ bez stavebních úprav.
Nevýhodou je dle recenzí velmi krátký kabel, který se musí vyměnit za delší. A je důležité mít termostat nastaven na ekologický provoz. Mění-li se pravidelně anodové tyče, jak je doporučováno v návodu, bojler vydrží déle.
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní sálání. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování ve sporákové troubě
Ve sporákové troubě bez regulace teploty zavařujeme jen z nouze. Mezi sklenice postavíme jednu prázdnou jen s vodou a teploměrem. Podmínkou je, aby trouba pekla po celé ploše stejně, což je největší kámen úrazu!
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit!). Například můžeme použít skleničky od „Kunovjanky“ – na plech se jich vejde 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ zavařovací sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařování v mikrovlnné troubě
Do trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří!
Následuje stručný přehled různých typů spalovacích kamen, které jsou na trhu k dispozici.
Pyrolytické kotle na dřevo
Pyrolytický znamená zplyňovací kotel na kusové dřevo, dřevní brikety a dřevní odpad, konstruovaný s ohledem na antikorozní úpravu stěn. Vnitřní stěny kvalitního kotle jsou vyrobeny z kotlových plechů tloušťky 5 - 6 mm. Kotel má odolnou keramickou vyzdívku s mikrovýztuhou pro zajištění dlouhodobé stáložárnosti a dlouholeté životnosti. Kotel je určen pro úsporné a komfortní vytápění včetně možnosti ohřevu teplé užitkové vody v objektech jako jsou například rodinné domy, chalupy, dílny, provozovny apod. Zplyňovací kotle se vyznačují úsporným a ekologickým provozem a vysokou účinností (až 90%). Výborná regulace výkonu a kvalitní izolace kotle šetří palivo a čas obsluhy. Pyrolytické kotle vyžadují nepatrnou spotřebou elektrické energie za což se odmění ekologickým provozem, který splňuje náročné normy emisní třídy 3 ČSN EN 303-5 a i nadále je lze provozovat po roce 2022.
Dobrý pyrolytický kotel má velkou přikládací komoru pro délku polen 40 až 80 cm. V přikládací komoře lze bezproblémově spalovat kusové dřevo, dále štěpku nebo dřevěné brikety. Velká přikládací komora společně s výbornou regulací a vysokou účinností zajišťuje velmi dlouhé hoření na jednu vsázku paliva (až 4,5 hodiny). Výborná regulace tepelného výkonu kotle je řízena elektronickým regulátorem, který snímá teplotu kotlové vody, teplotu spalin, popřípadě i teplotu v místnosti a na základě těchto veličin řídí proces spalování. Tím je zaručen vysoký komfort obsluhy a vysoká účinnost spalování.
V této kategorii jde o kotle na tuhá paliva. Kotel na tuhá paliva je svařen z ocelových plechů a trubek. Vnitřní prostor je rozdělen vodní přepážkou na přikládací šachtu, spalovací komoru a výměník, kterým proudí spaliny ke kouřovému hrdlu. Pod spalovací komorou a přikládací šachtou je pohyblivý dvoudílný rošt, obvykle ovládaný z boční strany kotle pákou. Regulace sekundárního vzduchu přiváděného z boků do spalovací komory zvyšuje účinnost tohoto kotle. Primární vzduch je přiváděn regulovatelnou klapkou v popelníkových a přikládacích dvířkách. Regulace se provádí ručně nebo automaticky regulátorem výkonu (TRV), který je dodáván jako příslušenství současně s kotlem. Tyto kotle jsou vhodné pro vytápění bytů, rodinných domků, provozoven a obdobných objektů s tepelnou ztrátou 17-35 kW. Otopný systém může být s otevřenou nebo tlakovou expanzní nádobou, samotížným nebo nuceným oběhem otop
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C (na horní i spodní topení). Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání tak bylo stejnoměrné. V dobře uzavřených sklenicích ovoce sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, u nichž lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu položíme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme sklenice s ovocem a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit). Malé skleničky zavařujeme 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, na plech se jich vejde 8. Velké klasické zavařovací sklenice (na plech se jich vejde 6) zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
