S čokoládou se nejlépe rýmuje domácí šlehačka, to dobře vědí všichni milovníci moučníků. Na tomto harmonickém spojení stojí i klasický dort Harlekýn. Tento dort má v základu jemný čokoládový korpus, který úžasně doplňuje nadýchaný krém z čokoládové šlehačky. Základem je pařížská šlehačka. Smetana ke šlehání se svaří a vyšlehá s cukrem, kakaem a nalámanou čokoládou a poté nechá v chladničce odležet přes noc. Harlekýn má tři vrstvy.
Harlekýnové řezy
Ingredience na těsto: 5 bílků, 4 lžíce práškového cukru, 5 žloutků, 2 dl oleje, 2 lžíce kakaa, 125 g mletých ořechů, 5 lžic polohrubé mouky s 1 balíčkem prášku do pečiva
Ingredience na tmavý krém: 2 dl plnotučného mléka, 100 g čokolády na vaření, 150 g másla
Krém se připravuje den dopředu a nechá se v chladničce přes noc.
Ingredience na bílý krém: 4 dl plnotučného mléka, 1 žloutek, 1 vanilkový cukr, 9 dkg cukru, 100 g másla, 200 g povidel
Krém se připravuje den dopředu a nechá se v chladničce přes noc.
Postup – TĚSTO: 5 bílků vyšlehejte se 4 lžícemi moučkového cukru do husté pěny, přimíchejte žloutky, olej (necelé 2 lžíce), kakao, mleté ořechy, polohrubou mouku s práškem do pečiva. Ještě horký základ po upečení potřete povidly.
Postup – TMAVÝ KRÉM: Plnotučné mléko, čokoládu na vaření a máslo společně zahřejte do rozpuštění, ale nevařte! Směs nalijte do mixéru a 3 minuty mixujte (nešlehejte). Krém se dělá den předem a nechá se v ledničce přes noc odstát.
Postup – BÍLÝ KRÉM: Plnotučné mléko, žloutek, vanilkový cukr, krystalový cukr a máslo spolu zahřejte do rozpuštění, ale nevařte! Směs nalijte do mixéru a mixujte 3 minuty (nešlehejte). Krém se připravuje den předem a nechá se v ledničce přes noc odstát.
Druhý den na vychladlý podklad natřený povidly dáme tmavý krém, který druhý den vyšleháme do zhoustnutí a na tmavý krém dáme bílý krém, který také druhý den vyšleháme do zhoustnutí. Nakonec na koláč nastrouhejte čokoládu. Do obou šlehaček můžete přidat ztužovač.
Zdroj: článek Harlekýn
Poradna
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Zdroj: příběh Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů
Pokoutník tmavý
Pokoutník tmavý (Eratigena atrica) patří mezi největší pavouky, se kterými se lze v České republice běžně setkat. Délka jeho těla se pohybuje mezi 10 až 16 mm, přičemž dlouhé nohy jeho velikost opticky ještě zvětšují.
Hlavohruď je hnědošedá se dvěma tmavšími laločnatými skvrnami. Zadeček je šedohnědý se světlejší vlnkovanou kresbou. Celé tělo i nohy jsou hustě ochlupené, což je jeden z důvodů, proč vzbuzuje respekt a strach.
- běžný druh po celém území ČR
- často se dožívá 4 let, výjimečně až 7 let
- aktivní především v noci
Pokoutník tmavý obývá především starší domy, sklepy, stáje a tmavá zákoutí. Ve volné přírodě žije v sutích, skalách a lomech. Staví si husté plachetkovité sítě, obvykle v rozích nebo u země.
Přestože dokáže člověka kousnout, jeho jed není nebezpečný. Kousnutí se obvykle projeví jako lehké píchnutí bez závažných následků.
Zdroj: článek Jedovatý pavouk v ČR: jaké druhy u nás skutečně žijí, kde se s nimi
Chlor v bazénu – hodnoty
Důvodem, proč se sloučeniny na bázi aktivního chloru používají k úpravě bazénové nebo pitné vody, jsou oxidační schopnosti chloru, který dokáže spolehlivě eliminovat nežádoucí organické látky přítomné ve vodě. Dalším plusem je relativně nízká cena, dostupnost a jednoduchost dávkování. Aplikace sloučenin aktivního chloru pro zabezpečení vody má ale bohužel také nevýhody, z nichž některé mohou být při praktické aplikaci zásadní.
Jednou z nejznámějších rizikových sloučenin chloru v bazénové vodě upravované pomocí aktivního chloru je trichloramin, jeden z anorganických chloraminů (dále existují monochloraminy a dichloraminy). Vznik chloraminů obecně je podmíněn vyšší koncentrací amoniakálního dusíku v bazénové vodě. V bazénových vodách vzniká trichloramin primárně chlorací močoviny, jejímž zdrojem jsou sami plavci – jejich moč a pot. Trichloramin přechází z bazénové vody do ovzduší a je příčinou typického „chlorového“ pachu, dobře známého hlavně z krytých hal umělých koupališť. Výhoda i nevýhoda trichloraminu spočívá ve skutečnosti, že je člověkem poměrně lehce smyslově postižitelný (již od koncentrace 0,02 mg/m3 vzduchu).
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako limitní koncentraci trichloraminu 0,5 mg/m3 vzduchu. Hlavním důvodem stanovení limitní koncentrace trichloraminu v ovzduší krytých bazénů umělých koupališť je podezření, že může při dlouhodobé expozici (zaměstnanci koupališť, sportovní plavci) způsobovat chronickou bronchitidu nebo poškozením plicního epitelu iniciovat vznik astmatu. Výzkum problematiky výskytu a působení chloraminů ve vodách a ovzduší krytých bazénů umělých koupališť stále probíhá, nicméně jednou z cest minimalizace vzniku trichloraminu v bazénové vodě je zcela nepochybně důsledné dodržování hygieny a používání toalety a sprchy vždy před vstupem do bazénu.
Základní pravidlo pro udržování optimální kvality vody v domácích bazénech je zcela totožné – důsledné dodržování hygieny před vstupem do bazénu (návštěva toalety, sprcha), v případě zastřešených domácích bazénů je velmi důležité důkladné a pravidelné větrání. Vzhledem k tomu, že jsou domácí bazény obvykle plněny buď pitnou vodou, nebo vodou z podzemního zdroje, lze předpokládat spíše nižší obsah organických látek i amoniakálního dusíku. Nicméně vnos těchto látek do bazénové vody z pokožky (pot, kosmetické a opalovací přípravky) a produktů metabolismu (moč) plavců už zanedbatelný být nemusí, a právě proto je dodržování hygieny při využívání domácího bazénu tak důležité.
Chlornan sodný – nejpoužívanější sloučenina aktivního chloru v technologiích úpravy pitných vod a bazénových vod umělých koupališť – má za sebou desítky let úspěšné a účinné aplika
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Hodně chlóru v bazénu
