TOLSTOLOBIK VNITŘNOSTI je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Bojovný tolstolobik se v kulinářské magii odedávna považuje za účinné afrodiziakum. Trápí-li vás tedy nedostatek zájmu o sex, doporučují léčitelé z Číny, odkud tolstolobik pochází, jíst pokrmy ze stříbrného kapra, jak se této tučné rybě také přezdívá. Údajně pak určitě nebudete litovat.
Tolstolobik bílý
Tolstolobik bílý je velká kaprovitá ryba pocházející z řek od Amuru až po jižní hranici Číny. Jako hospodářsky významná ryba byl vysazen na mnoha místech světa včetně Evropy. K nám byl dovezen v roce 1965 a zpočátku chován v rybnících. Teprve později byl vysazen i do sportovních revírů. Očekávalo se od něj, že zvýší produkci našeho z velké části kaprového rybníkářství a případně se stane zajímavým objektem sportovního rybolovu. Bohužel jeho význam v žádném z těchto dvou bodů dodnes nedosahuje možností, jakých by mohl. V případě produkčního chovu není po této rybě na trhu dostatečná poptávka a z hlediska lovu udicí se jedná o obtížně lovitelný druh.
Poznat tolstolobika není těžké. Velká hlava s nízko posazenýma očima umožňuje záměnu pouze s tolstolobcem pestrým. Na rozdíl od této tmavě mramorované ryby je tělo tolstolobika stříbrné nebo šedé, s šedými nebo šedožlutými ploutvemi. Na břiše se nachází ostrý kýl táhnoucí se po celé délce břicha až k řitnímu otvoru. V přední části je tolstolobik pokryt šupinami, vzadu je holý. U tolstolobce je tento kýl kratší – pouze od břišních ploutví dozadu.
Tento druh roste pomaleji než amur nebo tolstolobec a 60 cm délku (cca 3 kg váhy) překračuje v 5. až 7. roce života. Vzhledem k tomu, že se může dožít až 20 let, má i tak možnost výrazně překročit délku 1 metru a hmotnost 20 kg. Úlovky stále větších ryb na mnoha našich vodách tomu nasvědčují. Jistým problémem je, že občas dochází právě k záměně s rychleji rostoucím tolstolobcem.
Způsobem výživy je tolstolobik jedinečnou rybou, která využívá nejdostupnější potravu ze samého základu potravní pyramidy a prakticky nekonkuruje jiným druhům. Díky tomu, že její potrava neprochází dalšími články potravního řetězce, vykazuje její maso nejnižší obsah škodlivin ze všech našich druhů ryb. Příjem potravy je u tolstolobika enormní, v teplém období může dosáhnout až 20 % hmotnosti těla. Naproti tomu v zimě, kdy je planktonu nedostatek, bývá příjem potravy zastaven.
Tolstolobika je možné připravit různými druhy tepelné úpravy, ať je to vaření, dušení, smažení, či uzení. Ryba má výborné jemné maso. Při tepelných úpravách se spotřebovává téměř celá, tedy filety i kosti.
Alfou a omegou při využití masa z tolstolobika je břicho. Dá se srovnat s naším pašíkem v chlívku, neboť břicho tolstolobika je přesně jako bůček u vepře. Už dvoukilový tolstolobik je pěkně tučný, natož tří- až čtyřkilogramové kusy, které jsou běžně v prodeji. Pokud si tolstolobika koupíme, nakrájíme z něj krásné řízky a usmažíme jako kapra, dočkáme se často nemilého překvapení. Při zakousnutí do břišní části nám po bradě začnou sték
V naší poradně s názvem JITRNICE A JELITO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Můžu jitrnici nebo jelito na warfarin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat příjem vitamínu K ve své stravě. Denně byste měla sníst potraviny, které vám dodají 90 mikrogramů vitamínu K. Tuto úroveň vitamínu K je potřeba udržovat každý den, ne méně a ani ne více, protože jinak Warfarin neúčinkuje dobře.
Jitrnice jsou vyrobeny z vepřového masa, tuku, vnitřností, housky a koření. Ani jedna z těchto součástí neobsahuje žádný vitamín K a nebo jen velmi málo. Takže jitrnice můžete konzumovat bez omezení i když užíváte Warfarin. Co se týče jelit, tak do nich se přidává navíc ještě krev a popřípadě kroupy. A právě u prasečí krve není dostatek podkladů o obsahu vitamínu K, tudíž by měly být konzumovány s opatrností, nejlépe den dva před vyšetřením quick, abyste si mohla ověřit jejich vliv na srážlivost vaší krve.
Oba výše zmiňované druhy patří k chutným rybám z čeledi kaprovitých. Jemné bílé maso tolstolobika najdete v prodeji chlazené (kuchaná ryba, podkovy či filety) i mražené. Má více tuku než maso jeho příbuzných, díky tomu výborně chutná uzené, jinak se dá upravit podobně jako kapr či amur – je vhodné k dušení, vaření, pečení, grilování, smažení a fritování. Lze ho použít na rybí ragú, do rybích karbanátků nebo do salátů se zeleninou, dále dusit na zelenině, na paprice, s bylinkami či na víně. Nejchutnější jsou menší ryby, jimž není potřeba stahovat kůži.
Tolstolobik nebo tolstolobec se dají koupit v některých supermarketech nebo specializovaných rybích prodejnách, jejich cena se pohybuje od 80 korun za kilogram.
Ingredience: 3 kg tolstolobika, 8 stroužků česneku, sůl
Technologický postup: Tolstolobika nakrájíme na podkovy, pak ho důkladně nasolíme, potřeme rozetřeným česnekem a necháme 2 hodiny marinovat. Udírnu rozehřejeme na 50 °C, porce ryby zavěsíme na provázky tak, aby provázek byl veden pod žeberními kostmi, a dáme do udírny. Udíme, přičemž zvedáme teplotu velmi pomalu na 70–80 °C, což by mělo trvat zhruba 1 hodinu, po hodině držíme teplotu udírny na 80 °C a rybí maso udíme dalších 20 minut.
Ingredience: 1 kg tolstolobika, himálajská sůl, pepř, rozmarýn, citron, 50 g cherry rajčátek, 5 g kremžské hořčice
Technologický postup: Naporcované řízky čerstvého tolstolobika osolíme, opepříme, pokapeme čerstvou citronovou šťávou, nezapomeneme na nezbytný mletý rozmarýn a na grilu osmahneme z každé strany (po dvou minutách). Servírujeme rychle za tepla s cherry rajčátky, které rybě dodají dostatek šťávy. Pro zvýšení chuti i ohřívajících účinků přidáme ještě kremžskou hořčici. S jejím množstvím to ale nepřeháníme, byla by škoda přebít přirozeně jemnou a lahodnou chuť masa.
Ingredience: 1 kg tolstolobika, sůl, mletý pepř, 50 g másla, 20 g hladké mouky, 1 citron, zelená petrželka
Technologický postup: Naporcovaného tolstolobika osolíme, opepříme, obalíme v mouce a dáme péct na pánev s rozpáleným máslem. Během pečení pokapáváme citronem a potíráme máslem. Dočervena opečeného tolstolobika podáváme s vařeným bramborem nebo opečeným pečivem a posypaného sekanou petrželkou.
Technologický postup: Z rybích porcí odstraníme břišní část těsně pod žebry, neboť zde se u tolstolobika usazuje tuk. Upravené porce ryby osolíme trochu víc, než je obvyklé u jiného masa, potřeme lisovaným česnekem a necháme hodinu odpočinout. Odleželého tolstolobika obalíme v hladké mouce, ve vejci rozšlehaném s trochou mléka a ve strouhance, kterou podle chuti můžeme smíchat v poměru 1 : 1 s drcenými kukuřičnými lupínky. Na pánvi mírně rozehřejeme vyšší vrstvu oleje a rybí porce zvolna z obou stran osmažíme do zlatova. Hotové rybí řízky podáváme s jakoukoliv úpravou brambor.
Ingredience: 1 kg tolstolobika, 100 g másla, 80 g strouhanky, majoránka, pepř, petrželová nať, sůl, 1 l vývaru
Technologický postup: Osolenou rybu necháme odležet, pak ji v okořeněné vodě uvaříme. Na másle opražíme strouhanku, posypeme pepřem, majoránkou a sekanou petrželkou. Zalijeme masovým vývarem a vaříme tak dlouho, dokud nevznikne omáčková konzistence. Pak jí polijeme rybu a na povrchu zdobíme petrželovou natí. Jako příloha jsou vhodné vařené brambory.
Ingredience: 800 g tolstolobika, 80 g oleje, 40 g rajského protlaku, tymián, saturejka, pepř, sůl, lžička cukru, červené víno
Technologický postup: Porce ryby osolíme, opepříme, posypeme jemně tymiánem a saturejkou a opečeme na oleji. Hotové vyjmeme, do základu přidáme protlak, trochu cukru a nakonec zastříkneme červeným vínem, krátce povaříme. Omáčku přelijeme na porce ryby.
Ingredience: 600 g tolstolobika, 120 g žluté papriky, 120 g sušených rajčat, 100 g cherry rajčat, 100 g cibule, 40 g škrábaného parmazánu, 2 g bazalky, 2 g oregana, 2 g rybího koření, 3 lžíce červeného vína, 2 lžíce balzamikového octa, olivový olej, cukr, sůl
Technologický postup: Tolstolobika očistíme a nakrájíme na kostky 2 x 2 cm, okořeníme, osolíme a zprudka opečeme na oleji, pak rybí maso vytáhneme a uchováme v teple. Do výpeku přidáme proužky papriky, kolečka cibule, rajčata a zeleninu, mírně osolenou ji orestujeme, zalijeme vínem, balzamikovým octem, osolíme a dle chuti osladíme. Rybí kostky poklademe na zeleninu posypanou parmazánem a krátce zapečeme v troubě vyhřáté na 200 °C. Tolstolobika se zeleninou můžeme dozdobit čerstvými bylinkami.
Tolstolobec pestrý je ryba vyskytující se původně v řekách střední a jižní Číny. Jako druh vhodný pro rybniční chov byl vysazen v mnoha oblastech světa. Na naše území byl dovezen v roce 1964 z území tehdejšího SSSR a v 70. letech byl chov doplněn jedinci pocházejícími z Maďarska. Dodnes je chován jako doplňková ryba v kaprových rybnících a místy i vysazován do sportovních vod.
Tolstolobce poznáme snadno podle jeho ohromné, někdy až neforemné hlavy s nízko posazenýma očima a velkým svrchním ústním otvorem. U dospělých kusů je obvyklé tmavé skvrnité zbarvení boků doplněné tmavými ploutvemi, které obvykle postačí k odlišení od příbuzného tolstolobika bílého. Dalším znakem je ostrý kýl na břiše mezi břišními ploutvemi a ploutví řitní.
Pro sportovní rybáře je tolstolobec díky svým rozměrům atraktivním druhem, úlovky ale nejsou příliš časté.
Tolstolobec pestrý je druh, který se přizpůsobil konzumaci hrubšího planktonu. Jeho filtrační aparát není tak jemný jako u tolstolobika bílého, a tak zachycuje jen rozměrnější objekty. Na prvním místě je to živočišný plankton, rostlinný plankton však konzumují tolstolobci také a v době nedostatku živočišného planktonu může rostlinná složka i převážit. V některých obdobích bývá v trávicím traktu tolstolobců nalezen i detrit. Na rybnících ochotně přijímají i předkládané krmivo, které nejraději sbírají z hladiny.
Pohlavně dospívají při délce kolem 70 cm, což je ve 3. až 8. roce života, u nás by se jednalo spíše o vyšší hodnoty z tohoto rozmezí. Výtěr probíhá v místech původního výskytu při teplotě 20–25 °C v proudící vodě u dna. Podle zeměpisné šířky k němu dochází buď jednou, nebo až třikrát do roka. Samice může mít až 1,5 milionu jiker. V našich podmínkách nebyl přirozený výtěr dosud zaznamenán a veškerá násada pochází z umělého výtěru, který se v případě rybničního chovu provádí koncem května nebo v červnu.
Tolstolobec pestrý je velmi rychle rostoucí ryba, jejíž přírůstky jsou do značné míry závislé na teplotě vody a množství potravy. Tříletá ryba odchovaná na našem území tak může vážit 0,6 kg, ale třeba i 3,5 kg. V tropických nebo subtropických vodách mají tří- až čtyřleté ryby roční přírůstky 4–6 kg a v osmém roce života překračuje jejich hmotnost 30 kg.
Tolstolobce je možné připravit různými druhy tepelné úpravy, ať už je to vaření, dušení, smažení, nebo uzení. Ryba má výborné jemné maso. Při tepelných úpravách se spotřebovává téměř celá.
Maso omyjte a nakrájejte na menší kostky. Cibuli oloupejte a pokrájejte na kostičky. Pekáč dejte na sporák, nalijte do něj olej nebo dejte sádlo a nechte společně s celým kmínem zesklovatět. Poté k cibuli přidejte maso a zprudka orestujte. Přidejte mletou papriku a prolisovaný česnek a ještě krátce orestujte. Nyní můžete podlít trochou vývaru, dochutit solí, pepřem a majoránkou. Předehřejte si troubu na 200 °C a pekáč přemístěte do trouby. Mezitím si připravte vnitřnosti. Játra omyjte a nakrájejte na kostky, ledvinky důkladně odblaňte a očistěte a také nakrájejte. Guláš průběžně míchejte a dle potřeby podlévejte. Asi po 40 minutách přidejte připravené vnitřnosti a pečte, dokud nebude maso i vnitřnosti měkké, tedy přibližně dalších 40 minut. Cca 15 minut před koncem pečení si připravte jíšku z mouky a másla, do guláše ji důkladně vmíchejte a ještě krátce povařte. Zabijačkový guláš se podává buď s krajícem chleba, nebo s houskovým knedlíkem, zdobený plátky čerstvé cibule.
Ingredience: 3 kg masa z hlavy, bůčku a laloku, 1,8 kg vnitřností (plíce, srdce, slezina), 1,5 kg rýže, 0,5 kg jater, 200 g cibule, 13 g soli, 1 lžíce mletého pepře, 1 lžíce majoránky, 1 lžíce nového koření, ½ lžičky mletého zázvoru, 5 stroužků česneku, 2 l masitého vývaru, tenká střeva, špejle
Technologický postup: Masité části předvaříme. Dbáme na to, aby maso bylo stejnoměrně měkké. Játra semeleme syrová a promícháme s utřeným česnekem. Masité části po tepelném zpracování rozemeleme nahrubo a uvařené vnitřnosti najemno. Přidáváme osmahnutou nakrájenou cibuli. Umleté vnitřnosti, maso a uvařenou rýži smícháme dohromady, přidáme játra s česnekem, sůl a další zbylé přísady dle chuti. Poté zředíme vývarem. Střeva obrátíme, vypereme a necháme okapat. Nakrájíme je na délku 15 až 20 cm a uzavřeme na jednom konci špejlí. Připraveným prejtem je rukama nebo nabíječkou naplníme. Poté je zašpejlujeme i z druhé strany. Připravené jitrnice dáme sterilovat – vložíme je do horké vody, teplota by měla být kolem 75 °C, a necháme vařit 20 až 30 minut. Jitrnice jsou hotové, když začnou plavat na hladině. Uvařené jitrnice omyjeme ve studené vodě a necháme vychladnout. Po dobu chladnutí je obracíme, aby se tuk rovnoměrně rozprostřel.
Ingredience: 1,5 kg bůčku, 1 kg laloku, 1 vepřová hlava, 1,5 kg sleziny a plic, 2,3 kg veky, 0,5 kg jater, 130 g soli, 1 lžíce mletého pepře, 1 lžíce mletého nového koření, 1 lžíce majoránky, ½ lžičky mletého zázvoru, 5 stroužků česneku, 2 l masového vývaru, tenké střevo
Technologický postup: Masité části a vnitřnosti (kromě jater) nakrájíme na stejné kousky a každé zvlášť předvaříme doměkka. Uvařené vnitřnosti umeleme, masité části posekáme nožem nebo kolébkou. Rozetřený česnek umeleme se syrovými játry. Nakrájené bílé pečivo krátce namočíme do vody, vymačkáme, smícháme s játry a česnekem, přidáme vnitřnosti a rozsekané maso. Nakonec přidáme tolik vývaru, aby vznikla přiměřeně hustá kašovitá hmota. Připravený prejt plníme do střívek, zašpejlujeme a jaternice vkládáme do vařící vody. Potom udržujeme po dobu asi 15 minut teplotu vody mezi 70–80 °C. Uvařené jitrnice, které vyplují navrch (pískají), sbíráme sítem a oplachujeme nebo dáváme do studené vody. Potom je rozložíme v jedné vrstvě na čistou podložku v chladné místnosti tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Asi po 15 minutách je obrátíme. Skladujeme při 0 °C. Spotřebujeme do 3 dnů. Zbylý prejt můžeme sterilizovat ve sklenicích pod víčky nebo zmrazit nebo ihned upéct. Během pečení nemícháme, jakmile se vytvoří kůrčička, prejt vyjmeme a necháme vychladnout. Bílé pečivo do jaternic se peče den před zabijačkou, aby bylo čerstvé a tuhé. Na pečení se používá výhradně hrubá mouka, kvasnice, trocha cukru na kvásek, sůl a voda.
kapří hlava, kapří odřezky, jikry nebo mlíčí a další jedlé vnitřnosti
cibule
150 g másla
300 g kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer)
pepř, zázvor, sůl, petržel
50 g másla a 50 g hladké mouky na jíšku
Postup:
Na másle zpěníme nadrobno nakrájenou cibulku, přidáme nastrouhanou kořenovou zeleninu a osmahneme. Poté zalijeme vodou a přidáme kapří hlavu a odřezky. Vaříme asi 20 minut, potom přecedíme přes síto, dochutíme solí, pepřem a zázvorem. Polévku zahustíme jíškou připravenou z másla a hladké mouky. Přidáme jikry nebo mlíčí, pokud máme nějaké vnitřnosti a povaříme zhruba 10 minut. Po dovaření přidáme obrané maso z uvařené hlavy a odřezků a dozdobíme petrželkou. Podáváme s kostičkami osmažené housky.
Co se týká názvu, stává se, že ještě někdo používá i název jaternice. Tohle pojmenování se k nám dostalo z němčiny překladem ze slova Leberwurst. Dnes je slovo jaternice už zastaralé, ale občas ho někdy někdo použije. Správná jitrnice se pozná podle toho, že nemá bílý prstýnek. Z jednoho prasete se dá připravit až 60 jitrnic.
Slovo jaternice používali naši předci, a to z toho důvodu, že se do nich mlela syrová játra.
Není jitrnice jako jitrnice. Všude je dělají jinak, někde masovější, jinde s větším podílem housky. Liší se i v použitém koření a dalších přidaných surovinách. Jsou místa, kde přidávají kroupy, jinde rýži nebo česnek. Základními surovinami je ale vždy méně hodnotné maso. Rozlišit bychom měli i dva základní druhy jitrnic:
Moravské – připravují se z masa z vařené hlavy, vařené kůže, syrových jater, vývaru, koření.
České – připravují se z laloku, bůčku, vnitřností (plíce a slezina), jater, kůže, bílého pečiva, vývaru, koření.
Jitrnice se nejčastěji koření solí, pepřem, mletým novým kořením, majoránkou, mletým zázvorem, přidává se i česnek a v některých regionech i cibule. Poměr surovin je různý podle krajů a tradic.
Ze všeho nejdřív si musíte namlít nebo nakrájet pomocí kolébky podřadné maso, které se nehodí ani do tlačenky. Jde například o hlavu, uši, všelijaké odřezky, kůže, plíce a další vnitřnosti. Do směsi se přidá třený, nikoliv mačkaný česnek. Je to proto, aby se netvořily „cucky“. Směs se okoření majoránkou, novým kořením, pepřem, solí (někde přidávají i kroupy). Přidá se natrhaná buchta (v horším případě veka nebo žemle) a spaří se vřelou polévkou ze zabijačky.
Masová směs se pak plní (naráží) do čistých vepřových střívek. Ta se na zabijačce musí otočit naruby, aby se dokonale vyprala (očistila). Je třeba je přeprat minimálně v deseti vodách. To, že jsou střeva čistá a připravená pro plnění, se pozná podle toho, že vržou mezi prsty. Takto omytá střeva se uchovávají ve vodě se solí a octem.
Pak je šikovný řezník nařeže na délku jitrnic (cca 20 cm) a zašpejluje na jednom konci. To se dělá jako při pletení. Pak se otevřený konec střívka vezme mezi dva prsty a tlakem se sevřenou pěstí druhé ruky vhání směs masa do střívka nebo pomocí narážečky. Na druhém konci se zašpejluje a jitrnice je připravena k vaření nebo pečení.
Jitrnice se vaří ve velkém hrnci s vodou teplou 70 až 80 °C asi deset minut nebo čtvrt hodiny, protože všechno, co je uvnitř, je už jednou vařené, kromě krupice. Voda, ve které se vaří jitrnice, se nesmí nikdy vařit (bublat). Pak se vytáhnou z teplé vody a vloží se do studené vody. Pokud taková jitrnice plave, je hotová.
Ingredience: 1/2 vepřové hlavy, 2 kg tučnějšího vepřového bůčku, 0,5 kg vepřových jater, 1,5 kg vepřových jazyků, 1,5 kg vepřových srdcí, 200 g soli, 20 g mletého černého pepře, 20 g mletého nového koření, 20 g drceného kmínu, 20 g majoránky, masitý vývar, tenké střevo, 2 kg ječných krup, 100 g česneku, 0,5 kg cibule, špejle
Technologický postup: Pokud neděláme jitrnice přímo na zabijačce, tak vepřová střeva den dopředu namočíme do vlažné vody, kterou osolíme. Všechno maso a vnitřnosti umyjeme, kromě jater je všechny dáme do velkého hrnce, zalijeme studenou vodou a dáme vařit doměkka. Až je maso uvařené, vyndáme ho z hrnce, hlavu a bůček vykostíme a srdce a jazyky očistíme a zbavíme chrupavek, pak necháme vše zchladnout, vývar nevyléváme, budeme ho v případě potřeby dolévat do směsi. Maso a vnitřnosti umeleme v mlýnku (použijeme kotouč s otvory 4 mm). Syrová játra nakrájíme, umeleme najemno a smícháme s prolisovaným česnekem. Kroupy uvaříme doměkka v osolené vodě a na závěr neproplachujeme. Pokud chceme jemnější jitrnice, tak kroupy umeleme v mlýnku. Dokud jsou kroupy teplé, tak je smícháme s ostatním namletým masem a játry, přidáme namletou cibuli, sůl i ostatní koření a dobře promícháme. Když je směs příliš tuhá, přidáme vývar z masa. Nakonec směs plníme do střev, zašpejlujeme a vaříme v hrnci při teplotě 70–85 °C cca 30–40 minut, jitrnice jsou hotové, když vyplavou na povrch. Potom jitrnice vytáhneme děrovanou naběračkou z hrnce, prudce zchladíme studenou vodou a necháme vychladnout volně položené na stole, musíme je průběžně během chladnutí otáčet.
