Neobvyklý název získaly topinambury v Itálii, kde se jim říká girasole neboli jeruzalémské artyčoky. Lodyha některých odrůd totiž končí malým květenstvím, takže zdužnatělá lůžka se podobně jako artyčoky opravdu konzumovala. Zelené části topinamburu se dají také využít jako krmivo pro hospodářská zvířata a květy po vysušení jako čaj. Zelené části rostliny se velmi dobře silážují.
Co je to topinambur
Topinambury dorůstají do úctyhodné dvoumetrové výšky a jejich květy i listy se velmi podobají slunečnici. Semena dozrávají jen v klimaticky teplejších oblastech, proto se v našich podmínkách množí výhradně vegetativně, a to z hlíz. Topinambur je odolný proti mrazu i suchu, ale přece jen je více náročný na vláhu než brambory. Topinambury mají obdobné složení jako brambory. Obsahují bílkoviny, necelé procento tuku, šestnáct procent inulinu, minerálie železo a křemík a o trochu méně draslíku. Právě pro vysoký obsah inulinu místo škrobnatých látek jsou vhodnou zeleninou pro diabetiky. Chuť hlíz je velmi jemná i za syrova, nastrouhané nebo nakrájené na plátky se přidávají do salátů, vaří se jako příloha, mohou se opékat nebo jimi lze nahradit v polévkách brambory. Vaří se krátce s kapkou citronové šťávy nebo octa, aby hlízy nemodraly, ale zůstaly pěkně bílé. Ale pozor, vařte opravdu jen krátce, protože hlízy jsou velmi brzo měkké.
V hlízách topinamburu je obsažen kvalitní olej, vláknina, aminokyseliny, vitamín C a další vitamíny, draslík a především inulin. Ten je vhodný nejen pro diabetiky, ale i pro všechny ostatní, neboť snižuje hladinu cukru v krvi a ničí volné radikály. Jsou skvělou dietní potravinou napomáhající redukci nadváhy, i potravinou vhodnou pro osoby v rekonvalescenci a pro osoby starší. Zlepšují nejen činnost trávicí soustavy, ale i jater a ledvin, podporují látkovou výměnu obecně, také působí antirevmaticky a proti astmatu. Jsou vhodné pro těhotné ženy, neboť jejich požívání zmírňuje těhotenské křeče i nevolnosti a působí proti potratu. Pozitivně působí na snižování hladiny cholesterolu v krvi, mají i detoxikační a antistresové účinky.
Topinambury lze připravovat na spoustu způsobů, je možné je konzumovat jak za syrova, tak je tepelně upravovat. Jejich chuť je mírně nasládlá s jemně oříškovým nádechem. Hlízy topinambur ze všeho nejdříve očistíme kartáčkem. Konzumovat je můžeme vcelku, nakrájené na plátky nebo na kostičky, lze je i strouhat na struhadle. Můžete je smíchat s další zeleninou nebo je vařit, dusit, zapékat nebo smažit. Za syrova v salátech nahradí ředkvičku, mají obdobnou chuť, a za tepla je lze užít všude tam, kdy bychom použili jako přílohu k jídlu brambory. Z topinamburů si můžete připravit v odšťavňovači i čerstvou šťávu, pro vylepšení chuti ji doplňte třeba o šťávu z čerstvých mrkví.
Topinambury se mohou pěstovat z hlíz, které se nakrájí na kousky, ale tak, aby na každém zůstalo jedno očko. Po zaschnutí se řízky hlíz sází do pařeniště ve sponu deset krát deset centimetrů a pět centimetrů hluboko. Jakmile rostlinky dosáhnou výšky deseti centimetrů, vysazují se na záhon. Stěna z topinamburů může sloužit i jako živý plot. Topinambury je vhodnější sklízet každoročně, i když rostlina vydrží na jednom místě čtyři až šest let. Začnou-li se tvořit malé hlízy, je čas přesadit je na jiné místo. Topinambur je rostlina poměrně nenáročná a odolná. Stačí mu i půda, která je poměrně chudá na živiny. Dobře snáší vlhko i zimu. Topinambur lze pěstovat na záhonech, je dobré dát rostlinám rozestupy mezi sebou 20–30 cm, ale můžete je pěstovat dokonce i v prostorné nádobě. Hlízy se vysazují na jaře do hloubky 10–15 centimetrů. Rostliny potřebují pro růst oporu v podobě kůlu. Rostlina vyrůstá do výšky cca dva metry nad zemí, někdy i vyšší, a kvete žlutými květy. S příchodem zimy nadzemní část rostliny umírá. Z jedné rostliny sklidíte cca 1–1,5 kg hlízy. Úlomek hlízy můžete pak znovu zasadit a z něj vyroste nová rostlina. Topinambur se množí velice rychle. Vhodná doba pro sklizeň nastává od října až do pozdního podzimu. Hlízy nesklízejte jako brambory, ani rostlinu nevytrhávejte. Stačí ji vyvrátit – pod povrchem půdy se objeví většina hlíz. Ty opatrně vyjměte, abyste je nepoškodili. Poraněné hlízy totiž rychle vysychají nebo podléhají hnilobě.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čapčuch.
Narážím často na jeden problém. Vyroste krásná košatá nať,ale brambor pod natí je málo a jsou drobné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Odpověď tkví ve hnojení. Pokud hnojíte brambory, i když jsou jejich výhony velké více než 25 až 30 cm, tak nebudete mít žádný výnos, ale jen bohaté zelené listy. Brambory je vhodné hojit jen zpočátku jejich růstu, aby vytvořily košaté výhony a pak v době "hnojivové diety" začly ukládat svou produkci ze slunce a vody do hlíz pod zemí. Co s tím dělat? Pokud používáte hnůj, tak ho dejte jen poloviční množství a jen na začátku před sadbou. Pokud používáte průmyslově vyráběná hnojiva, tak použijte to s vyváženým poměrem dusíku, draslíku a fosforu pro růst a aplikujte ho jen v první růstové fázi. Když jsou výhony velké 25 cm začněte opravdu vydatně zalévat a kontrolujte stonky, aby se na nich nevytvářela šedá plíseň.
Nejlepší doba pro sázení brambor nastává tehdy, když je půda prohřátá alespoň na 7–8 °C a není přemokřená. Rozhodující není kalendář, ale stav půdy, který poznáte tak, že se nelepí na boty a drobí se.
V praxi to znamená, že v teplejších oblastech lze sázet už v dubnu, zatímco ve vyšších polohách klidně až na přelomu dubna a května. Příliš brzká výsadba vede k hnilobě sadby a slabému startu, zatímco o něco pozdější výsadba je většinou menší zlo.
Jak hluboko se mají brambory sázet?
Brambory se běžně sázejí do hloubky přibližně 8–10 cm, což je optimální kompromis mezi ochranou proti mrazu a dobrým prohříváním půdy. Příliš mělká výsadba zvyšuje riziko zelenání hlíz.
V suchých oblastech nebo lehkých půdách je možné sázet o něco hlouběji, aby kořeny lépe dosáhly na vláhu. Naopak v těžkých, vlhkých půdách je vhodné zůstat spíše u mělčí výsadby, jinak hrozí uhnívání.
Jak často a kolik zalévat brambory?
Zalévání brambor má smysl pouze v určitých fázích růstu, především při nasazování hlíz. Nejdůležitější je zalévat méně často, ale do hloubky, nikoli povrchově každý den.
Příliš časté zalévání vede k mělkému kořenění a malým hlízám, zatímco přemokření podporuje choroby. Pokud je půda vlhká v hloubce 10–15 cm, zalévat není třeba, i když je povrch suchý.
Čím hnojit brambory, aby byl dobrý výnos?
Brambory potřebují vyváženou výživu, přičemž klíčový je draslík, který podporuje tvorbu hlíz. Dusík má význam pouze na začátku růstu, později je spíše na škodu.
Nejlepší je zapravit kompost nebo dobře uleželý hnůj na podzim. Přihnojování během sezóny by mělo být velmi opatrné, protože přehnojení dusíkem vede k bujné nati a nízké sklizni.
Proč mají brambory hodně natě, ale málo hlíz?
Tento problém je téměř vždy způsoben přebytečným dusíkem nebo příliš častou zálivkou. Rostlina investuje energii do listů, nikoli do hlíz.
Řešením je omezit hnojení, přestat zalévat v nevhodnou dobu a dát rostlinám čas. Brambory nepotřebují neustálou péči, ale správné zásahy ve správný čas.
Lze pěstovat brambory v suchu bez zavlažování?
Ano, pěstování brambor v suchu je možné, ale vyžaduje úpravu postupu. Zásadní je mulčování, hlubší výsadba a výběr vhodných odrůd.
Bez mulče se půda rychle přehřívá a vysychá, což vede k malým hlízám. V suchých letech mají největší úspěch pěstitelé, kteří půdu chrání před výparem, nikoli ti, kteří jen více zalévají.
Má smysl pěstování brambor v pytli nebo sudu?
Pěstování brambor v pytli nebo sudu má smysl pouze v omezených podmínkách, například při nedostatku místa. Nelze očekávat stejný výnos jako ze záhonu.
Ve svém příspěvku DOTTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kott Jaroslav.
Dnes jsem zjistil, že asi u každého hnízda brambor sje v zemi díra a do ní nalézají včely či vosy. Brambory dobře zalévám. Letos zde na chalupě pěstuji brambory poprvé a jsem z toho pryč-bojím se i brambory okopávat. Poraďte prosím co mám dělat. Děkuji za radu. Kott Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Dobrý den,
měla jsem vosy v záhonu s jahodami. Zkoušela jsem kdeco, nakonec jsem se jich (spíše náhodou) zbavila tak, že jsem do díry nastříkala sprej proti vosám, zastrčila tam hořící sírový papírek a ono to blaflo. Vosy tam pak už nelítaly.
Topinambury jsou unikátní a všestranné rostliny pěstované pro své jedlé hlízy. I když jsou příbuzné slunečnicím a sdílejí některé podobné vlastnosti, jedním ze zajímavých aspektů topinamburů je jejich absence kvetení za určitých podmínek. Pochopení toho, proč tyto rostliny často nekvetou, může být zásadní pro zahradníky a farmáře, kteří je chtějí efektivně pěstovat.
Topinambur je odolná rostlina, které se daří v různých typech půdy a podnebí. Její schopnost kvést však velmi závisí na specifických podmínkách prostředí:
Topinambury jsou citlivé na fotoperiodu, což znamená, že k zahájení kvetení potřebují určité množství denního světla. V oblastech s kratšími dny nemusí rostliny dostávat dostatek světla k zahájení procesu kvetení.
Tyto rostliny preferují mírné teploty. Nadměrné teplo nebo chlad mohou rostlinu stresovat, což vede k zaměření se spíše na vývoj hlíz než na kvetení.
Půda bohatá na živiny je klíčová pro celkové zdraví rostliny. Pokud v půdě chybí esenciální živiny, rostlina může upřednostňovat růst hlíz před tvorbou květů.
Topiny se pěstují primárně pro své hlízy, nikoli pro květy. Rostlina přirozeně věnuje více energie vývoji těchto podzemních úložných orgánů, které jsou klíčové pro její přežití a reprodukci.
Primárním cílem rostliny je ukládat energii do hlíz, což zajišťuje, že přežije zimní měsíce a na jaře znovu vyroste. Tato alokace energie často probíhá na úkor kvetení.
Genetická výbava také hraje roli v tom, zda topinambur kvete. Některé odrůdy byly selektivně vyšlechtěny pro produkci hlíz spíše než pro okrasné účely, což přirozeně snižuje jejich sklon ke kvetení.
Různé kultivary mají různé sklony ke kvetení. Pokud je cílem kvetení, může být nutné vybrat odrůdu známou svou schopností kvetení.
Ačkoli topinambury mohou kvést za optimálních podmínek, několik faktorů může tomuto procesu bránit. Pochopení těchto faktorů může pomoci zahradníkům a zemědělcům zvládnout svá očekávání a soustředit se na pěstování požadovaných hlíz. Zajištěním správných podmínek prostředí a výběrem vhodných kultivarů je možné podpořit kvetení, pokud je to zamýšlený výsledek. Pro většinu pěstitelů však absence květů neubírá rostlině na jejím primárním účelu – produkci výživných a všestranných hlíz.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE S.O.S. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, děkuji za radu. Přípravek ACTARA 25 WG jsem si hned objednala dnes mi přišel,ale bohužel jsem bezradná,protože nevím jak mám určit dávkování.V návodu je jen dávka 70-80g na 1 ha brambor.A nevím zda mám orchideje přípravkem prolít nebo postříkat listy. Děkuji předem za radu Příhodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přípravek Actara rozřeďte v poměru 1,5 gramu na 5 litrů vody. S tím pak rostlinky postříkejte, a s tím co zbyde, je můžete zalít. Actara vám tak vystačí na mnoho let. Můžete ji bez obav použít každý rok jako prevenci na všechny pokojové rostliny. Nejvíce to prospěje těm rostlinám, které dáváte na léto ven. Jednou je ošetříte na začátku sezóny a jednou těsně před koncem. Přeji hodně zdaru.
Vysoká nať u brambor se vyskytuje hlavně díky přehnojení dusíkem. Dusík motivuje rostlinu k bujné tvorbě zelených stonků a listů. Aby rostlina mohla dále prosperovat, je třeba zabránit jejímu zlomení. Ke stabilizaci takových rostlin pomůže přihrnutí vždy, když je nať brambory vyšší než 20 cm. Optimální nadzemní výška natě je 20 cm. Pomůže zde přihrnutí stonků i s listy okolní hlínou. Nahrnutí zeminy kolem základny bramborových rostlin jim může pomoci zůstat stabilní. To také pomáhá zabránit tomu, aby byly hlízy brambor vystaveny slunečnímu záření. Když jsou hlízy brambor vystaveny slunečnímu záření, zezelenají a stanou se jedovatými.
Další příčinou dlouhé natě u brambor může být nedostatek slunečního svitu. Bramborové rostliny mohou být vytáhlé, protože nedostávají potřebné množství slunečního světla. To nutí bramborové rostliny natáhnout se po světle a ztenčit.
Hlavním důvodem tohoto problému je, že rostliny brambor mají příliš mnoho stínu. Možná jsou vysazeny v blízkosti větší rostliny nebo stromu. Nebo je možná stíní zeď nebo plot.
Někdy se může stát, že v nati brambor vyrostlo hodně listů, které způsobují zablokování slunečního světla. V takovém případě můžete některé výhony seříznout, abyste tomuto problému předešli.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M. Chalupníková.
Letos se podařilo kamarádce vypěstovat z jedné odrůdy brambory,které se po uvaření nedají jíst,jsou hořké. Čím by to mohlo být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V bramborách může být solanin a ten produkuje hořkou chuť, i když brambory nemají žádné zelené skvrny. Někteří lidé jsou citlivější na solanin a vnímají jeho hořkou chuť silněji než ostatní lidi.
Jakmile se na stopkách brambor začnou vyvíjet květy, je to znamení, že pod nimi rostou hlízy brambor. Nyní můžete brambory sklízet, pokud chcete. Pokud je ale sklidíte okamžitě, získáte mladé, malé a nezralé brambory.
Brambory můžete nechat dále růst a sklízet je, až když začnou vadnout listy. Pak získáte vyzrálé a velké brambory.
Prospěšné je odstraňování květů, protože to pomáhá rostlině přesměrovat veškerou energii na vývoj velkých a škrobových brambor.
Jakmile jsou brambory připraveny ke sklizni podle vašich představ, teprve pak můžete oříznout vršek rostlin brambor. Jakmile oříznete vršek bramborových rostlin, nechte brambory v zemi ještě po dobu 1-2 týdnů. To pomáhá bramborám vytvořit silnou slupku. Takové brambory pak budete moci bez problémů skladovat několik týdnů či měsíců. V zemi je ale můžete bez problémů ponechat i 2 až 4 týdny, pokud není v půdě příliš vláhy.
Další situací, kdy byste měli ořezávat rostliny brambor, je případ napadení révy škůdcem nebo chorobou. Nejlepší je zbavit se takové natě, protože to pomáhá bramborové rostlině vyhnout se utrácení energie na boj s problémem. Seříznutím natě rostlina zaměří svou energii na vývoj nových listů a hlíz.
Další situací, kdy budete možná muset oříznout rostliny brambor, je, že stonky vyrostly příliš vysoko a zlomily se. To se může stát, pokud rostlinu přehnojujete hnojivem bohatým na dusík a nepřihrnujete ji zeminou. Rostlina se může zlomit kvůli hmotnosti vysokých stonků a brambory potom neporostou dobře, protože rostlina vynakládá spoustu energie na růst nových listů.
Jak správně oříznout nať bramborových rostlin?
Prořezávačem můžete odříznout horní část stonků brambor ve výšce 3 cm nad zemí. Pokud seříznete nať bramboru až k zemi, je možné, že hlíza bude vystavena vzduchu. To způsobí, že brambory zezelenají a stanou se nepoživatelnými.
Co je to buřtguláš a čím se liší od klasického guláše?
Buřtguláš je jednoduché české jídlo z uzeniny a brambor, které se vaří rychleji než klasický guláš a používá jiné suroviny na buřtguláš.
Na rozdíl od hovězího nebo vepřového guláše se buřtguláš připravuje hlavně z uzeniny, brambor a cibule. Nevyžaduje dlouhé dušení masa, takže je hotový výrazně rychleji. Typická je i hutnější konzistence díky bramborám, které se částečně rozvaří a omáčku přirozeně zahustí. Buřtguláš je proto ideální jako rychlé, syté a levné jídlo pro běžné vaření.
Jaké suroviny na buřtguláš jsou úplně základní?
Základní suroviny na buřtguláš tvoří brambory, uzenina, cibule, paprika, česnek a tuk.
Bez těchto surovin už by nešlo o klasický buřtguláš. Brambory zajišťují sytost a hustotu, uzenina dodává chuť a tuk, cibule vytváří základ omáčky. Mletá paprika je klíčová pro barvu i chuť a česnek s majoránkou dotvářejí typické aroma. Ostatní přísady, jako fazole, houby nebo pivo, jsou už jen varianty.
Jaká uzenina je nejlepší na buřtguláš?
Na buřtguláš jsou nejlepší kvalitní špekáčky nebo buřty s vysokým obsahem masa.
Ideální je uzenina, která při vaření pustí chuť i tuk, ale nerozpadne se. Klasické špekáčky jsou sázkou na jistotu, dobře fungují i liberecké párky nebo domácí uzenina. Vyhněte se příliš měkkým párkům s nízkým obsahem masa, které se v guláši rozvaří a ztratí strukturu.
Jak vaří buřtguláš Zdeněk Pohlreich?
Buřtguláš podle Pohlreicha staví na opečené uzenině, cibuli, paprice, smetaně a postupném zahuštění.
Zdeněk Pohlreich klade důraz na správně opečený základ, aby buřty zůstaly pevné a chuťově výrazné. Papriku krátce rozvoní, zalévá vařící vodou a guláš zjemňuje smetanou. Zahuštění řeší moukou rozmíchanou ve vodě až na závěr. Výsledkem je krémovější, výraznější verze, kterou detailně popisuje samostatný recept.
Je buřtguláš vhodný pro děti?
Buřtguláš pro děti ano, ale musí být upravený bez pálivého koření a s jemnější chutí.
Pro děti se používá méně uzeniny, ideálně kvalitní párek s vysokým obsahem masa, minimum papriky a žádné chilli. Chuť lze zjemnit přidáním cizrny nebo rozmixované brambory. Česnek a majoránku stačí přidat v malém množství. Taková verze je lehčí na trávení a přitom stále sytá.
Lze uvařit buřtguláš bez brambor?
Ano, buřtguláš bez brambor existuje a připravuje se hlavně z uzeniny, cibule a rajčatového základu.
Tato varianta je méně sytá, ale chuťově výrazná. Brambory se nahrazují sterilovanou paprikou, rajčatovým protlakem nebo kapiemi. Zahuštění zajišťuje tuk a redukce omáčky.
Vysoká nať rostlin brambor je základním faktorem, který zaviní její zlomení. Bramborové rostliny mohou vyrůst příliš vysoko, když jim bylo podáno příliš mnoho hnojiva, zvláště když je bohaté na dusík. Dusík může povzbudit rostliny brambor, aby se vyvíjely více než obvykle, a to je patrné na přerůstání jejich vysokých zelených výhonků nad zemí.
Krásná bohatá tmavě zelená nať se může zdát ideální, přehnojování bramborových rostlin hnojivy ale může odradit růst brambor pod zemí. Bujné olistění nad zemí spotřebovává energii rostlin brambor a povede k nízké sklizni, pokud tato situace nebude rychle napravena.
150 g hrubé mouky (dle potřeby přidejte – záleží na druhu brambor)
cca 1 dcl mléka
sůl
Postup:
Syrové brambory omyjte, oloupejte a nastrouhejte na jemném struhadle. Nastrouhané brambory nejlépe v ruce vymačkejte do sucha – vodu z nich ale chytejte do misky, nevylévejte ji. Vyždímané brambory vložte do větší mísy, přelijte horkým mlékem, promíchejte a nastrouhejte k nim oloupané vařené brambory. Z odstáté vody z brambor velmi opatrně slijte pryč tekutinu, dokud vám na dně nezůstane jen škrob (dávejte pozor, abyste s miskou moc nepohybovali, škrob by se vám opět promíchal s vodou). Do mísy s bramborami přidejte tento škrob, vejce, mouku, sůl a vařečkou vypracujte těsto (nesmí být tuhé), ve kterém by po přejetí prstem měla zůstat čára. Ve velkém hrnci přiveďte vodu k varu, osolte ji a lžící namáčenou ve studené vodě tvořte z těsta větší noky, které vkládejte do vroucí vody. Vždy vařte jen jednu várku, to je asi 10–15 kusů, abyste měli knedlíky stejnoměrně uvařené. Vařte cca 10 minut, dle velikosti. Knedlíky po uvaření propíchejte špejlí nebo vidličkou. Tyto chlupaté knedlíky můžete podávat například jako přílohu k pečenému masu s ohřátým kyselým zelím a posypané smaženou cibulkou.
Ve svém příspěvku ČEVABČIČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janak.
Chtěla bych pravý recept , ten je bez česneku a cibule , tyhle recepty jsou na karbanátky , a obaluje se to v mouce .
to nejní přesný
děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jurko.
Ano, naprostá pravda. Tady se , nejenom tyto stránky, kašle na pravý recept. Tady si každý dělá co chce, ale propůjčuje si název jídla. Dle ČSN (15418) patří do čevabčiči směs hovězího a vepřového masa 500g - 500g umletého s 150g cibule osoleného, přidána mletá paprika 5g, pepř 1g. Vše smícháme a vytvoříme 30 dílků masa které rozválíme na tenké válečky a ty pak v sádle opečeme do zlatova. Podáváme s najemno nakrájenou cibulkou a hořčicí. K tomu chléb, nebo brambor. Toť vše.
PS. je mi líto, že se na základní jídla nepoužívají normy. Pak si člověk někde dá něco a přinesou mu úplně něco jiného než čekal. Ještě že Svíčkovou musí vařit alespoň přibližně. Protože třeba guláš pod určitým názvem je všude jiný
Pěkný den
Vrchní části rostlin brambor můžete ořezávat, ale pouze tehdy, když jsou hlízy brambor připraveny ke sklizni. Pokud zastřihnete vršky před touto dobou, jen kvůli tomu, že jsou moc vysoké, nebudou mít bramborové rostliny dostatek listů, aby získaly dostatek živin pro tvorbu hlíz pod zemí.
Kdy je čas na oříznutí horní části rostlin brambor, aby se hlízy mohly připravit na sklizeň? Níže jsou podrobnosti, které by se vám mohly hodit.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MM.
Hotové jídlo nesmí obsahovat mouku, výrobky z mouky, rýži ani brambory. Po krátké době by začalo ve sklenicích kvasit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Venas.
Měl jsem do dneška zavařený hovězí guláš kde byl nastrouhaný brambor i mouka a nic mu ani po 3 měsících nebylo. Tak nevím jestli je pravda to, že začne kysat. Možná je to pravda, ale mně vydržel bez úhony.
Hlízy topinambur se dají koupit například na www.topinambury.cz, ale jen na jaře. Hlízy topinamburů můžete sehnat třeba v prodejně BioKoloniál, U Svobodárny 1110/12, 190 00 Praha 9.
Cibuli oloupejte a nakrájejte na drobno, slaninu na malé kousky, paprikovou klobásku na ¼ kolečka. V hrnci zahřejte olej s máslem (můžete nahradit sádlem, do této polévky to bude vynikající), přisypte cibuli a krátce orestujte, dále přidejte nakrájenou slaninu a klobásky, po chvilce také česnek a společně důkladně orestujte. Ochuťte mletou červenou papriku, pálivou paprikou, gulášovým kořením a vše promíchejte. Přisypte hladkou mouku, rozmíchejte a krátce orestujte. Zalijte trochou horké vody a nechte chvilku provařit. Mouky dejte méně, protože na zahuštění použijete ještě nastrouhaný brambor. Mezitím si v malém kastrůlku spařte rajčata, ze kterých potom odstraňte slupku, dužinu pokrájejte na kousky a přidejte do základu polévky. Přidejte také na drobno nakrájenou feferonku a dochuťte solí, čerstvě mletým pepřem a kmínem, celé promíchejte a zalijte 1,5 l vody. Jeden brambor nastrouhejte najemno, zbylé brambory nakrájejte na kostičky a vše přidejte do polévky. Polévku vařte podle brambor, to je asi 15–20 minut, přidejte majoránku, případně sušenou petrželku (pokud nemáte čerstvou) a ještě krátce provařte. Pikantní falešnou gulášovou polévku ozdobte na talíři čerstvou petrželkou a podávejte s čerstvým pečivem.
Ingredience: 100 g romadúru (40%), 80 g anglické slaniny, 1 kg brambor vařených ve slupce, 1 vejce, sůl, pepř, trocha oleje, trocha mléka.
Postup:Brambory uvaříme ve slupce, necháme trochu zchladnout a oloupeme. Nakrájíme je na plátky, které klademe do vymazané zapékací mísy tak, že střídáme vrstvu brambor s vrstvou slaniny, jež je nakrájená na kousky. Každou vrstvu brambor pokapeme olejem a osolíme. Povrch francouzských brambor posypeme strouhaným romadúrem a dáme péct do trouby. Po 10 minutách brambory zalijeme mlékem, ve kterém jsme rozšlehali vejce se špetkou pepře, a dáme znovu péct. Francouzské brambory pečeme dorůžova.
Ingredience: 800 g vepřové kotlety v celku bez kosti, 1,2 kg brambor, 3 ks cibule, 1 kelímek smetany, sůl, pepř mletý, olej, 100 g tvrdého sýra
Technologický postup: Kotletu nakrájíme na plátky. Naklepeme, osolíme a opepříme. Oloupeme brambory a nakrájíme je na plátky (ne moc silné). Cibuli nakrájíme na slabá kolečka. Pekáč vymažeme olejem. Na dno pekáče poklademe vedle sebe brambory, osolíme. Na brambory dáme vrstvu cibule. Na cibuli opět vrstvu brambor (osolíme) a na brambory poklademe plátky kotlet. Na kotlety dáme vrstvu cibule. Na cibuli položíme vrstvu brambor (osolíme), na brambory dáme cibuli, plátky kotlet a poslední vrstvu brambor. Nastrouháme sýr a posypeme jím brambory, celou plochu. Vše zalijeme smetanou a dáme do trouby péct. Pečeme asi 2 hodiny. Ze začátku pečeme asi půl hodiny přikryté. Potom pekáč odkryjeme a necháme dopéct. Když sýr zrůžoví, je hotovo.
Hnojení brambor je kapitola, kde se láme chleba. Viděl jsem desítky zahrad, kde se hnojilo „pro jistotu“, a výsledek byl vždy stejný – krásná, tmavě zelená nať a pod ní pár drobných hlízek. Brambory potřebují výživu, ale jinou, než si většina lidí myslí.
Dusík vs. draslík: rozdíl, který rozhoduje
Dusík podporuje růst natě. Draslík podporuje tvorbu hlíz. Kdo tohle pochopí, má napůl vyhráno. Přebytek dusíku znamená málo brambor, přebytek draslíku bez dusíku zase slabý start.
Na začátku: mírná dávka dusíku pro rozjezd.
Před nasazováním hlíz: důraz na draslík.
Později: nehnojit vůbec.
Jeden soused přidával slepičinec ještě v červnu. Výsledek? Nať do pasu, hlízy velikosti vlašského ořechu. Od té doby už ví, že méně je více.
Kdy už hnojení škodí
Jakmile brambory kvetou a začínají nasazovat hlízy, jakékoli další hnojení dusíkem je chyba. V té chvíli už rostlina potřebuje klid a vodu, ne další živiny.
Ingredience: 300 g kapusty, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 5 brambor, 100 g celeru, 100 g mrkve, 1 lžíce oleje, 1 000 ml zeleninového vývaru, 100 g zakysané smetany, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Kapustu nakrájejte nadrobno stejně jako oloupanou cibuli, česnek, brambory, celer a mrkev. Na rozehřátém oleji osmažte všechnu zeleninu včetně brambor – několik kostiček brambor si nechte stranou. Vše krátce poduste, zalijte vývarem, osolte, opepřete a na mírném ohni 20 minut povařte. Zbylé kostičky brambor opražte na nepřilnavé pánvi, aby byly křupavé. Uvařenou polévku rozmixujte, dochuťte a podávejte s bramborovými kostičkami a trochou smetany.
