Plevel je černou můrou všech zahrádkářů. Plevele se lze zbavit pomocí běžných chemických prostředků, což však bude mít nepříznivý vliv na půdu a úrodu. Při boji s plevelem přitom mohou pomoci i některé přírodní zbraně, díky nimž nad plevelem zvítězíte bez chemie. Více se dozvíte níže.
Jak se zbavit plevele v zámkové dlažbě
Odstranění plevele ze zámkové dlažby je dřina, které se snaží vyhýbat snad každý majitel domu. Ti zodpovědnější vědí, že použít k hubení plevele herbicid typu Roundup není nejsprávnější cestou ke zdravé přírodě. Raději tedy zvolte ekologické hubení plevele a trávy pomocí horké vody a kartáče.
Města při údržbě chodníků nasazují horkou vodu a páru, která je velmi účinná a používaly ji už naše babičky. Metropole si pořizují nejčastěji stroj Wawe Weed Control. Energie horké vody o teplotě 98 °C ničí buněčné struktury rostlin, a tak plevel mezi dlaždicemi mizí. Nadzemní části velice rychle odumírají a dochází také k oslabení kořenového systému, takže je odstranění nežádoucích plevelů dlouhodobé, přičemž se jedná o jednoduchý způsob, jak se zbavit plevele.
V domácích podmínkách postačí nahřát hrnec vody a plochu touto horkou vodou polít. Stejný účinek má i napařování, lze použít například parní čistič, který mnozí znají z televizních reklam a který má sloužit ke snadnější očistě domácnosti. V nouzi poslouží i napařovací žehlička.
Nejpracnější metodou je mechanické odstranění plevele. Nemusí to naštěstí vždy znamenat, že musíte kleknout na kolena a ručně vydloubávat jednu pampelišku za druhou. Postačí tenký kartáč na tyči, ošetřit plevel párou a následně spáry drhnout. Nejen že se zbavíte plevele, ale také posílíte svaly a spálíte kalorie.
Ve svém příspěvku HUBENÍ PLEVELE V DLAŽBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem. Plevel se musí ohřát tak, aby vypadala jako opatřena vařící vodou. Uschne za pár dní. Nemá cenu plevel rychle upálit celou, zůstanou zde kořeny, které do 14 dnů zase rostou znovu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Plevel v zámkové dlažbě je možné zničit několika způsoby, a to i ekologicky. Dlažby jsou velmi oblíbeným zahradním doplňkem. O vydlážděnou příjezdovou cestu nebo letní terasu se nemusíte nijak složitě starat. Dlažba je krásná a odolná i po mnoha letech. Častým problémem je ale zarůstání plevele, který se z tenkých spár jen těžko odstraňuje.
Naše babičky měly zámkovou dlažbu spojenu s neutuchající dřinou. Pokud měla vypadat dobře, bylo třeba pravidelně obejít všechny spáry mezi dlaždicemi s tenkou špachtlí a smetáčkem a odstranit odtud náletové plevele, mechy a další nečistoty. Stejnou anabází si můžete projít i dnes nebo se poohlédnout po méně pracném řešení.
Náletové rostliny a mechy odstraní i některé přírodní prostředky. Tím nejjednodušším způsobem je polévání plevele horkou vodou například z rychlovarné konvice. Lze však aplikovat jen na dlaždice rozpálené od sluníčka, jinak by mohly vznikem rozdílných teplot puknout. Zvadlý plevel poté odstraníte snadno i s kořenem. Podobně působí i voda smíchaná s octem v poměru 3 : 1.
Ve svém příspěvku KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.
Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Před rokem jsem koupila v Lidlu Camelii po celý rok krásně rostla nasadila jedno poupě. Na podzim začaly špičky listů na vrcholu zasychat a nyní opadaly všechny listy. Poupě též zasychalo po vrchu takže se ani nerozvilo. Prosím o radu co bylo špatně. Měla jsem ji na verandě v rohu asi půl metru u topení. Světla měla dost ale stala na dlažbě. Díky za info Vorobjevova
Na běžné odstranění mechu se používá přibližně 40 až 50 gramů zelené skalice na 10 m² trávníku. Toto množství odpovídá asi 4–5 g na m² a ve většině případů stačí k potlačení mechu.
Pokud je trávník silně napaden mechem, může být potřeba dávku mírně zvýšit. Z praxe se ale ukazuje, že je bezpečnější začít se standardní dávkou a aplikaci případně po několika týdnech zopakovat. Příliš silná koncentrace totiž může oslabit trávník nebo vytvořit tmavé skvrny. Správné dávkování zelené skalice je proto klíčem k dobrému výsledku.
Jak rychle zelená skalice zabije mech?
Účinek bývá velmi rychlý. Po aplikaci začne mech obvykle tmavnout během několika hodin a během několika dní postupně odumírá.
První změnu barvy lze často pozorovat už tentýž den. Mech nejprve ztmavne, potom zčerná a během přibližně jednoho týdne je možné ho z trávníku snadno odstranit. Tento proces je typickým znakem, že zelená skalice na mech funguje správně. Pokud mech ani po několika dnech nemění barvu, může být roztok příliš slabý nebo byl rychle smyt deštěm.
Může zelená skalice spálit trávník?
Ano, při výrazně vyšší koncentraci může zelená skalice poškodit trávník. Nejčastěji se to stává při nerovnoměrné aplikaci nebo při použití příliš silného roztoku.
Při správném dávkování je ale riziko velmi malé. Tráva je vůči účinku síranu železnatého mnohem odolnější než mech. Pokud se objeví tmavší nebo oslabená místa, většinou se během několika týdnů zregenerují. Nejlepší prevencí je rovnoměrná aplikace roztoku a dodržení doporučeného dávkování zelené skalice.
Jak dlouho zůstává zelená skalice v půdě?
Zelená skalice nezůstává v půdě dlouhodobě. Postupně se rozkládá a její účinek se během několika týdnů výrazně snižuje.
Železo obsažené ve skalici se může částečně vázat v půdě, ale většina účinku se projeví během prvních dnů po aplikaci. Proto se při silném napadení mechem někdy provádí opakovaná aplikace zelené skalice během jedné sezóny. Dlouhodobé negativní působení na půdu je při běžném používání velmi nepravděpodobné.
Je zelená skalice jedovatá?
Zelená skalice není vysoce toxická látka, ale je potřeba s ní zacházet opatrně. Při přímém kontaktu může dráždit pokožku nebo oči.
Při práci je vhodné používat ochranné rukavice a vyhnout se vdechování prachu z krystalů. Po aplikaci na trávník je dobré zabránit tomu, aby se roztok dostal do očí nebo na otevřené rány. Při běžném zahradním použití je ale zelená skalice bezpečná, pokud se dodržují základní pravidla manipulace.
Ve svém příspěvku ZPRÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Já mám na zahrádce několik hlav révy a mám je obsypané štěrkem. Oštepky nebo kůra - souhrnně mulč můžou působit moc kysele a zároveň to slouží jako úkryt mnoha škůdců. Já bych doporučil kamínky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Dávám jako mulč posekanou trávu a nemám s tím problém ... Až tráva dostatečně zmenší svůj objem (zahnije), tak ji zaryji kolem hlavy a dám novou posekanou trávu ...
Bofix použijte, když dvouděložné plevele aktivně rostou, mají listy a trávník není oslabený, čerstvě posečený ani vysušený.
Nejvhodnější bývá jaro, začátek léta nebo časný podzim, pokud je dost vláhy a mírné počasí. Vyhněte se horku, větru, ostrému slunci a období těsně po sečení. Úspěch aplikace stojí hlavně na listové ploše plevele, protože přípravek se přijímá přes listy. Když plevel po sečení téměř nemá listy, účinek bývá slabší.
Jaké je správné ředění Bofixu?
Ředění Bofixu vždy ověřte na etiketě konkrétního balení; domácí orientační přepočet bývá kolem 10 ml na 1 litr vody.
Při přípravě nalijte do postřikovače polovinu vody, přidejte odměřené množství přípravku, promíchejte a doplňte zbytek vody. Nemíchejte koncentráty mimo nádrž a nepoužívejte kuchyňské náčiní. Přesná dávka není prostor pro odhadování podle oka. Silnější směs nezaručí lepší výsledek, ale může zvýšit riziko poškození trávníku, okolních rostlin i bezpečnostních problémů.
Pomáhá Bofix na svlačec?
Bofix na svlačec pomoci může, ale nejlépe funguje na aktivně rostoucí výhony s dostatkem listů.
Svlačec je vytrvalý plevel, proto nebývá výsledek tak rychlý jako u mladé pampelišky nebo jetele. Po aplikaci nespěchejte se sečením, aby se účinné látky mohly rozvést rostlinou. Nejvhodnější postřik na svlačec je takový, který použijete cíleně, za dobrého počasí a bez úletu na záhony. U prorůstání od plotu je nutné dlouhodobě hlídat okraje.
Za jak dlouho Bofix začne působit?
Bofix může na citlivých plevelech ukázat první změny poměrně brzy, ale skutečný výsledek se hodnotí až po dnech až týdnech.
Listy se mohou kroutit, vadnout, žloutnout a postupně odumírat. U mladých plevelů bývá změna rychlejší, u starších růžic, pcháče nebo svlačce pomalejší. Neopakujte postřik ukvapeně jen proto, že po dvou dnech plevel ještě stojí. Důležité je nechat rostlinu odumřít přirozeně a teprve později řešit prázdná místa v trávníku.
Může se Bofix použít hned po sečení?
Bofix po sečení nepoužívejte okamžitě, protože plevel má málo listové plochy a trávník je mechanicky oslabený.
Prakticky se vyplatí počkat alespoň několik dní, aby plevel znovu ukázal listy. U nízko posečeného trávníku je účinek často horší, protože přípravek nemá dost zelené plochy k přijetí. Sečení před postřikem proto plánujte s předstihem. Lepší je ošetřit mírně dorostlý trávník než čerstvě oholenou plochu.
Kdy sekat po aplikaci Bofixu?
Sekání po Bofixu neuspěchejte; po aplikaci nechte plevel několik dní pracovat a u vytrvalých plevelů raději déle.
Ve svém příspěvku OBČANSKÝ ZÁKONÍK VÝŠKA THUJÍ KOLEM PLOTU MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poštulková.
Dobrý den, mám dotaz , sousedka má v délce plotu cca 80 m thuje ve výšce až 10 m, od plotu cca 1 m, jelikož 1) thuje dělají velký stín, tím ničí dřevěný plot (v letošním roce jsem musela opět vyměnit tyčky), tráva neroste,pouze mech thuje přesahují cca 1 m domé zahrady, 2) poslala jsem ji dopis (do vlastních rukou)se sousedkou není rozumná řeč, vykřikuje, že s tím nic neudělá. Já po ni jen vyžaduji, aby thuje zkratila alespoň na 3 m. Děkuji za radu, Poštulková Marie, Ostrava-Plesná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan Svoboda.
Jak vysoký může být tzv. živý plot? Jednoduchá otázka a přesto na ni nenajdeme v obsáhlém Obč. zákoníku odpověď. Jsou tam různé nepodstatné "kraviny", ale běžné praktické věci tam nejsou … A to to píše tlupa právníků, pak to schvaluje a podepisuje kde-kdo. Nebo se mýlím?
Lokální realita české zahrady: proč se plevel vrací
České zahrady mají často kombinaci podmínek, ve kterých se plevelům daří: utužená půda po stavbě, trávník založený narychlo, nepravidelná zálivka, nízké sečení, sucho v létě a semena přilétající z okolí. Když se k tomu přidá pes, děti, bazén, trampolína a sekačka nastavená příliš nízko, trávník slábne. Plevel pak není náhoda, ale důsledek volného prostoru.
Bofix umí zasáhnout viditelnou část problému, ale neřeší příčinu. Pokud je půda zhutněná, voda špatně vsakuje a tráva má mělké kořeny, po odumření plevelů zůstanou mezery. Pokud se seče příliš nízko, tráva nemá sílu konkurovat. Pokud se nehnojí vůbec, jetel může sílit, protože si poradí tam, kde tráva hladoví. Pokud se přehnojí nevhodně, trávník může být měkký, náchylný a nerovnoměrný.
V běžné zahradě proto dává největší smysl spojit postřik s plánem péče. Nejdřív určit plevele, potom zvolit termín, po aplikaci počkat, vyhodnotit výsledek a následně řešit hustotu trávníku. Hustý trávník je nejlepší dlouhodobá prevence, protože plevel má méně světla a prostoru pro klíčení.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Jedná se o speciální stroj, který je určen k likvidaci zelených rostlin na komunikacích. Pracuje na principu likvidace plevelů horkou vodou o teplotě nad 96 stupňů, kdy se nadzemní části rostlin doslova uvaří, horká voda zateče i ke kořenům a zároveň poškodí i některá semena rostlin zalétnutá do spár v komunikacích. Používá se tedy pouze horká voda bez jakéhokoli chemického přípravku. Využití je u kamenných dlažeb, zámkové dlažby, asfaltových povrchů, mlatových cest v parcích.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Blýskavka padá listí: nejdřív zjistěte, jestli jde o stres, chorobu, nebo špatné stanoviště
Blýskavka je v českých zahradách oblíbená hlavně proto, že vypadá draze, moderně a rychle vytvoří pěkný živý plot. Jenže právě u živých plotů se také nejčastěji ukáže její slabina: když je výsadba moc hustá, listy po dešti dlouho osychají a uvnitř keře se drží vlhký vzduch. Pak člověk najde pod rostlinou zelené, žluté, hnědé nebo skvrnité listy a začne hledat, jestli ji má ostříhat, přihnojit, postříkat, přesadit nebo rovnou vyhodit.
Moje první chyba byla, že jsem opad bral jako jeden problém. Jenže padání listů u Photinie není diagnóza, ale příznak. Stejně jako když u auta svítí kontrolka: může jít o maličkost, ale také o věc, kterou zhoršíte, když začnete zasahovat bez rozmyslu. U blýskavky se mi nejvíc osvědčilo nejdřív rozdělit příznaky podle listů, půdy a roční doby.
Praktické pravidlo: pokud listy padají čisté, bez výrazných skvrn, často jde o stres po výsadbě, sucho, mráz nebo přemokření. Pokud mají drobné tmavé tečky, hnědé až černé skvrny a padají hlavně po vlhkém období, podezření míří k listové skvrnitosti.
V českých podmínkách se problém často objeví ve třech vlnách. První je jaro po zimě, kdy rostlina shazuje listy po mrazu, větru nebo zimním suchu. Druhá je období po delších deštích, kdy se v hustém plotu rozjede skvrnitost. Třetí je léto, kdy se u mladých výsadeb střídá sucho, přelití a rozpálená půda kolem plotu, hlavně u chodníků, zdí a zámkové dlažby.
Než začnete něco stříkat, vezměte do ruky několik spadaných listů a porovnejte je. U zdravějšího stresového opadu bývá list často žlutý, hnědavý, suchý nebo prostě starší. U choroby bývají na listech malé skvrny, které se zvětšují, splývají a někdy mají tmavý lem. Když se k tomu přidá hustý porost a zálivka přes listy, problém se umí vracet i po částečném zlepšení.
Fotografie ukazuje první rozhodovací moment: zda listy opadávají „čistě“, nebo jsou na nich skvrny. Bez tohoto rozlišení se špatně volí další postup.
Fotografie znázorňuje detail několika spadaných listů blýskavky na světlé dlažbě: některé listy jsou jen zažloutlé, jiné mají drobné tmavé skvrny, aby bylo jasně vidět rozdíl mezi stresovým opadem a podezřením na listovou skvrnitost.
Gladiator je systémově působící totální herbicid. Jde o zcela nový, vysoce účinný přípravek pro hubení plevelů, křovin a další nežádoucí vegetace. Tento herbicid je přijímán listy a je cévními svazky rozváděn do celé rostliny včetně kořenů, což vede k celkovému zničení rostliny. Nemusíte se tedy obávat rozšíření plevelů pomocí kořenů. Uschlou rostlinku pak můžete jednoduše odstranit. Všeobecně platí, že lze herbicidy používat po celé vegetační období, nejlépe však před vysemeněním plevelů.
Hlavní výhodou tohoto inovativního herbicidu je, že nezanechává rezidua v půdě. Je navázán na jílové částice a následně biologicky odbouráván.
Na trhu je k dispozici celá řada výrobků pro ničení plevelů. Většina z nich je ale zastaralá a obsahuje mnohem méně účinné látky než zmiňovaný Gladiator, který obsahuje 360 g/l účinné látky glyfos.
Použití Gladiatoru je velmi široké a jednoduché i pro začínající zahrádkáře, kteří chtějí odstranit plevele a mechy ze zámkové dlažby či odstranit trávu, která prorůstá pod plotem do drátěnky. Pokud se chcete zbavit křovin a náletů, aplikujte štětečkem neředěný Gladiator na čerstvé řezné plochy. Takto zamezíte jejich obrůstání.
V naší poradně s názvem JAK SI VYROBIT SVŮJ RANDAP ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Ví někdo prosím ,jak si doma vyrobit randap ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Roundup je přípravek, který ničí vše zelené. Jen málo rostlin mu dokáže odolat. Proto se hojně používal na ničení plevelů. Roundup je založen na účinku tak zvaného glyfosfátu, o kterém se vedou debaty, zdali je toxický. Zatím nebylo nic potvrzeno, ale preventivně byl stažen z maloobchodního prodeje kvůli domněnce, že by mohl být karcinogenní. Co tedy použít na hubení plevele místo Roundupu? Existuje přírodní alternativa glyfosátu. Levným a účinným nástrojem proti plevelům může být roztok z octa, soli a saponátu. Jde o levný a účinný nástroj proti plevelům může být roztok připravený smícháním octa, soli a Jaru. Nefunguje to ale lépe než Roundup. Pokud jste odpůrci používání Roundupu nebo chcete ocet používat z jiných důvodů, určitě to můžete udělat, ale uvědomte si, že s ním budete muset postřikovat pořád dokola, protože vždy zničí jen to, co je nad zemí. Další variantou jsou herbicidy na bázi železa, které se aplikují na aktivně rostoucí drobné plevele v trávnících na jaře nebo na podzim, když jsou chladné teploty a dostatek vláhy. Ošetření by mělo být znovu aplikováno 4 týdny po první aplikaci a pro dlouhodobý účinek opakováno maximálně ale celkem 4 krát za rok. Po ošetření může dojít ke ztmavnutí listů trávníku. Tráva se však obvykle zotaví během několika dnů až týdne. Štítky na komerčně dostupných produktech uvádějí nízké, střední a vysoké dávky pro hubení specifických plevelů. Střední a vyšší dávky pravděpodobněji způsobí změnu barvy trávníku v chladném období. Přípravky na bázi železa mají na sobě uvedeno Tekuté / kapalné železo, Chlorid železitý.
Lokální realita: proč se blýskavka v Česku chová jinak než v katalogu
Katalogové fotografie často ukazují dokonalou Photinii s lesklými listy a červeným rašením. Jenže česká zahrada není katalog. Máme mrazové kotliny, těžké jílovité půdy, novostavby s navážkou, ploty u zámkové dlažby, suchá léta, prudké deště a zimní vítr. To všechno rozhoduje o tom, jestli blýskavka jen trochu shodí listy, nebo se z ní stane každoroční starost.
V teplejších a chráněných polohách bývá blýskavka spolehlivější. Typicky u domu, za plotem, v závětří, na slunci až polostínu a v propustnější půdě. Horší je otevřený severní roh, místo u pole, dolík s těžkou zeminou nebo úzký pás mezi zdí a chodníkem. Tam se kumuluje stres: v zimě vítr, v létě horko, po dešti vlhko a v půdě málo prostoru.
Velkou roli hraje i způsob výsadby. Lidé často chtějí rychlý živý plot, takže rostliny dají blízko k sobě. První rok to vypadá plněji, jenže později se keře potkají, zhoustnou a uvnitř začnou držet vlhkost. U blýskavky je lepší počítat s tím, že poroste, a raději ji vést řezem než ji od začátku namačkat do neprostupné zelené stěny.
V českých podmínkách se mi jako nejdůležitější ukázala prevence. Nečekat, až keř ztratí třetinu listů, ale už při prvních skvrnách upravit zálivku, vybrat listí a prosvětlit porost. Blýskavka umí regenerovat, ale potřebuje, aby se neopakovaly stejné chyby. Když ji každý večer znovu namočíte přes listy, bude se problém vracet i po zásahu.
Fotografie v tomto místě zachycuje čtvrtý rozhodovací moment: blýskavka u zdi nebo v úzkém pásu může trpět jinak než volně rostoucí keř v dobré půdě.
Fotografie znázorňuje blýskavku vysazenou v úzkém pásu mezi plotem a dlažbou, kde je patrné omezené místo pro kořeny, odraz tepla a hustší porost se zhoršeným prouděním vzduchu.
Jedna z nejčastějších praktických otázek zní: co se vlastně smí a nesmí stavět v ochranném pásmu. Odpověď není univerzální a vždy závisí na typu sítě, ale existují jasná pravidla, která se v praxi opakují.
Bez souhlasu provozovatele sítě zpravidla nelze v ochranném pásmu:
stavět rodinný dům, garáž ani hospodářskou stavbu,
zakládat pevné betonové základy,
provádět hluboké výkopy,
vysazovat stromy s hlubokým kořenovým systémem.
Podmíněně lze (po dohodě nebo s písemným souhlasem):
oplocení (nejčastěji drátěné nebo lehké ploty),
pergoly bez pevných základů,
zpevněné plochy ze zámkové dlažby,
dočasné stavby.
V praxi platí jednoduché pravidlo: čím rizikovější síť, tím přísnější omezení. Zatímco u vodovodu nebo telekomunikací lze výjimky získat relativně snadno, u plynu, VN a VVN je povolování výrazně složitější.
Typ stavby
NN
VN / VVN
Plyn
Voda / kanalizace
Rodinný dům
ne
ne
ne
výjimečně
Plot
ano
výjimečně
výjimečně
ano
Pergola
výjimečně
ne
ne
ano
Zpevněná plocha
ano
výjimečně
ne
ano
Každá stavba v ochranném pásmu by měla být konzultována předem. Dodatečné povolování je složité a často neúspěšné.
Hnojiva nám při správném použití zajistí potřebné živiny pro růst a zdraví trávníku.
Chemická hnojiva
Chemická hnojiva uvolňují živiny do trávníku příliš rychle, mají vysoký obsah dusíku, který sice zaručí rychlý růst trávníku, ale dostatečně nepodpoří rozvoj kořenů. Takový trávník pak kvůli nadměrnému růstu musíte častěji sekat. Častým sekáním ztrácí trávník živiny, je pak rychle náchylný k různým nemocem, plevelům nebo má problémy s hmyzem.
Velkou nevýhodou chemických hnojiv je, že během deště se spousta hnojiva odplaví a finance vložené do hnojiv tak uplavou s nimi.
Organická hnojiva
Organická hnojiva jsou výhodnější a levnější než chemická hnojiva. Organickým hnojivem bývá kompost, hnůj nebo tráva a listí. Organická hnojiva dodávají trávníku mikroživiny i makroživiny bez poškození důležitých půdních organismů, uvolňují živiny postupně a pomalu a zabezpečují potřebné zadržování vody v půdě i cirkulaci vzduchu.
Užívání organických hnojiv má řadu dalších výhod. Když si na zahradě založíte kompost, nemusíte odpad nikam odvážet, vždy ho na podzim použijete pro pohnojení trávníku. Pokud byste chtěli používat hnůj od vlastních zvířat, je potřeba jej nechat alespoň půl roku odležet, protože použitím čerstvého hnoje byste trávník spálili.
Hnojit trávník můžete i v průběhu sekání, sice tento způsob není doporučován při každém sekání, ale jednou za čas tak můžete vykonat dvě práce současně a přitom spotřebovat přebytečný odpad. Posekanou trávu nechte na trávníku rozložit, nesbírejte ji do koše ani nehrabejte, poskytne trávníku živiny. Tráva zmizí po několika dnech, problém by mohl nastat jen tehdy, pokud jste sekali příliš vysokou trávu. V takovém případě není hnojení tímto způsobem doporučováno, raději si počkejte na příští sekání a začněte sekat o něco dříve.
Citrónová tráva nejen pěkně voní, ale můžeme ji směle zařadit i mezi léčivé rostliny. Má antibakteriální účinky, zvyšuje tvorbu potu, čehož se využívá při nachlazení a chřipce, napomáhá i celkové očistě organismu. Uplatňuje se při detoxikaci jater, močového měchýře a ledvin, přispívá ke snížení cholesterolu a optimalizaci cukru v krvi. Čaj z citronely usnadňuje a stimuluje trávení, u kojících maminek pak laktaci. Působí blahodárně na nervové choroby a deprese, zvyšuje schopnost koncentrace. V roce 2006 bylo zjištěno, že užívání citrónové trávy dokáže usmrtit dokonce i nádorové buňky. Dá se používat i zevně při svalových bolestech, na otoky, ošetřuje ústní dutinu. Zlepšuje také stav pokožky, je vhodná k ošetření mastné pleti a zvětšených pórů, na akné a jiné pupínky. Koupel v odvaru z citrónové trávy vás nejen osvěží, ale projasní i vaši pleť.
Jak již bylo napsáno výše, citrónová tráva je jednou ze základních bylinek asijské kuchyně. Používá se v indonéské, thajské, indické i vietnamské kuchyni. Pro zpracování se využívají nejměkčí části stonků. Přidává se buď do pokrmů jen pro provonění, nebo se nadrobno naseká k samotné konzumaci. V prvním případě uřízneme asi pěti centimetrový kousek trávy, který lehce pomačkáme. Tím se lépe uvolní jeho aroma. Takto používáme do různých vývarů a polévek, necháme povařit a před samotným podáváním ho vyjmeme.
Ve druhém případě se nadrobno nasekané kousky citrónové trávy přidávají především do salátů, čatní, marinád na maso a ryby, přímo do masových směsí, do dušených a zapékaných jídel apod. Dodává jim velmi pikantní a zajímavou chuť. Často je kombinována s česnekem, šalotkou, koriandrem nebo chilli paprikou.
Nejlépe je samozřejmě použít citronelu čerstvou. Ale ani sušením nebo zmrazením neztrácí nic ze své typické chuti.
Moje zkušenost: jak jsem odstranil mech ze starého trávníku
Na vlastní zahradě jsem měl s mechem dlouhodobý problém. Nejhorší byla severní část zahrady, kde je více stínu a půda zůstává dlouho vlhká. Na jaře se mech rozšířil tak, že místy téměř vytlačil trávu.
Nejdříve jsem zkoušel mechanické vyhrabání mechu. Výsledek byl ale jen dočasný. Mech se během několika týdnů objevil znovu a v některých místech byl ještě hustší než předtím.
Teprve když jsem použil roztok zelené skalice, začala být změna viditelná. Překvapilo mě, jak rychle mech reagoval. Už druhý den bylo vidět, že začíná tmavnout.
Po týdnu byl mech prakticky mrtvý a šel velmi snadno vyhrabat. Trávník sice vypadal krátce trochu hůř, ale během dalších dvou týdnů začala tráva znovu růst a postupně zaplnila prázdná místa.
Dokonalého trávníku bez vertikutátoru stěží dosáhneme. Práce s ním je jednoduchá, zejména je-li vertikutátor motorový. Vertikutaci provádíme alespoň jednou do roka, vždy na jaře. Optimální je provzdušnění dvakrát za sezonu. Trávník musí být posekaný, aby stroj mohl bez problémů pracovat. Po ošetření vertikutací je dobré trávník hodně zalít, popřípadě pohnojit.
Jde v podstatě o vertikální prořezání travního drnu do hloubky 3 cm, tímto úkonem se travní koberec provzdušňuje a zbavuje plsti, která omezuje cirkulaci vody a vzduchu a vytváří vhodné prostředí pro rozvoj různých chorob. Řez rovněž ničí dvouděložné plevele a podpoří odnožování trav, trávník se tak celkově zmladí.
Jak jsme již zmínili, ideální je trávník provzdušnit dvakrát ročně – na jaře a na podzim. U více namáhaných ploch lze vertikutaci provádět i častěji, vždy podle momentálního stavu ošetřované plochy. Ideální jarní dobou na provzdušnění je duben až polovina května, v případě brzkého jara můžeme začít už na konci března. Podzimní vertikutace se pak obvykle provádí od konce srpna až do závěru září, opět podle aktuálního počasí a stavu trávníku.
Při samotné vertikutaci je potřeba vždy brát v potaz aktuální stav travního koberce. Chybou by bylo pustit se do úprav přemokřené nebo namrzlé plochy. Vhodnou dobou je stav, kdy tráva začíná rašit. Pokud byste se pro vertikutaci rozhodli později, je potřeba trávník nejdříve pokosit na výšku 3 až 4 centimetrů. Samotná hloubka provzdušnění by měla být maximálně do 4 mm. Jinak hrozí, že byste trávníku spíš ublížili, než prospěli. Pokud máte před sebou velmi zanedbanou plochu plnou mechu a travní plsti, doporučuje se vertikutovat ještě jednou, a to do kříže. Teprve takto očištěný a ozdravený trávník by se měl pohnojit a případně dosít.
Při nastavení je klíčové zvolit správnou hloubku. Příliš hluboká vertikutace poškodí kořeny trávníku a napáchá více škody než užitku. Správně nastavený vertikutátor by měl zanechávat jen mělké stopy, žádné hluboké brázdy. I když po vertikutaci může trávník vypadat nepěkně, zdravý pažit se rychle zase vzpamatuje.
Při vertikutaci rozhodně nezatáčejte a nezkoušejte couvat. To může být problém na nerovném povrchu, proto pokud máte nerovný terén, volte raději modely s jednou nápravou a válcem v její ose.
Provzdušňovat můžete ručním, elektrickým nebo benzínovým vertikutátorem. Ruční vertikutátory se používají na zahradách do 200 m2, elektrické do 500 m2 a benzínové nad 500 m2.
Ruční kypřič trávníku Gardena combisystem má nože vyrobené ze speciálně kalené a pozinkované nerezové oceli.
Svilušku na okurkách poznáte podle světlého tečkování listů, žloutnutí, zasychání a jemných pavučinek hlavně na spodní straně listů.
Nejrychlejší kontrola je jednoduchá: otočte podezřelý list, vezměte lupu nebo mobil s přiblížením a hledejte drobné pohyblivé tečky. U skleníkových okurek se svilušky často objeví v horku a suchu. Pokud jsou už listy hnědé a opředené pavučinkou, je napadení pokročilé a samotný slabý domácí postřik většinou nestačí.
Jsou svilušky na lidech nebezpečné?
Svilušky na lidech obvykle nežijí a neštípou člověka. Svědivé pupínky po zahradě způsobuje častěji sametka podzimní.
Tohle je velmi častý omyl. Svilušky jsou hlavně škůdci rostlin, kde sají na listech. Když se po sezení v trávě objeví červené svědivé pupínky v pase, tříslech, podkolení nebo kolem ponožek, podezření míří spíš na sametku. Prakticky pomáhá sprcha, vyprání oblečení, chlazení a neškrábat. Při silné reakci je vhodná konzultace v lékárně nebo u lékaře.
Jak vypadá štípnutí od svilušky?
Štípnutí od svilušky je většinou nepřesné označení. Typické svědivé pupínky po zahradě odpovídají spíš sametce podzimní.
Sametkové pupínky bývají malé, červené, hodně svědí a často se objeví až s odstupem několika hodin nebo druhý den. To mate, protože člověk má pocit, že ho něco poštípalo doma. Svilušky si naopak všimnete spíš na listech rostlin. Pro článek je proto důležité nepoužívat výraz kousnutí od svilušky jako jistou diagnózu.
Co je nejlepší postřik proti svilušce?
Postřik proti svilušce musí zasáhnout hlavně spodní stranu listů a měl by se opakovat. Jednorázový zásah často nestačí.
U mírného napadení začněte mechanicky: osprchovat listy, odstranit nejhorší části, zvýšit vlhkost a až potom použít vhodný přípravek. Ve skleníku dobře funguje kombinace prevence, opakované kontroly a případně biologické ochrany dravými roztoči. U chemických přípravků vždy sledujte, zda jsou aktuálně povolené pro danou plodinu, a dodržte ochrannou lhůtu.
Pomůže na svilušky česnekový postřik?
Česnekový postřik na svilušky může krátkodobě pomoci při slabém napadení, ale nebývá spolehlivý proti vajíčkům.
V praxi má smysl spíš jako podpůrný zásah na začátku problému. Jakmile jsou na okurkách pavučinky a listy schnou, samotný česnek většinou nestačí. Navíc může při silné koncentraci poškodit citlivé listy. Lepší je kombinovat ho s omytím rostliny, odstraněním napadených listů a pravidelnou kontrolou. Svilušky se rychle množí, proto rozhodují dny.
