Polostín je na českých zahradách nejčastější a zároveň nejproblematičtější světelná podmínka. Málokterý pozemek má ideální plné slunce, zato polostín vzniká u domů, plotů, stromů i na severních a východních stranách zahrady.
Ne každý keř, který „snese polostín“, tam ale skutečně dobře poroste. Tento článek vychází z reálné zahradnické praxe a ukazuje, které keře v polostínu dlouhodobě fungují, které jen přežívají a které se nevyplatí sázet vůbec.
FAQ – Často kladené otázky
Jaký je rozdíl mezi polostínem a stínem u keřů?
Polostín znamená, že keř má část dne přístup ke světlu, zatímco ve stínu je světlo výrazně omezené po celý den. Tento rozdíl je pro růst zásadní.
V praxi polostín obvykle znamená 3–6 hodin rozptýleného nebo přímého slunce denně. Keře do polostínu s tímto světlem počítají a využívají ho. Pokud je vysadíte do skutečného stínu, často jen přežívají, málo rostou a špatně kvetou.
Které keře do polostínu jsou nejméně náročné na péči?
Mezi nejméně náročné keře do polostínu patří mahonie, skalník a některé tavolníky. Tyto druhy zvládají kolísání světla i horší půdní podmínky.
V praxi nevyžadují pravidelné hnojení ani častý řez. Pokud mají alespoň základní vláhu v prvních letech, dokážou se stabilizovat a fungovat dlouhodobě bez zásahů.
Porostou kvetoucí keře v polostínu stejně jako na slunci?
V polostínu keře obvykle kvetou méně než na plném slunci, ale stále mohou kvést spolehlivě. Záleží na konkrétním druhu.
Například hortenzie nebo tavolníky v polostínu kvetou méně bohatě, ale zato déle a pravidelně. Pokud je pro vás kvetení hlavní cíl, je nutné počítat s kompromisem mezi množstvím květů a vitalitou keře.
Jak poznám, že má keř v polostínu málo světla?
Nedostatek světla se projeví změnou růstu a tvaru keře, nikoli okamžitým úhynem. To je důvod, proč problém často zůstává dlouho skrytý.
Typické příznaky jsou dlouhé vytáhlé výhony, řídké olistění, málo květů a růst směrem ke světlejší straně. Pokud tyto znaky trvají několik sezón, je místo pro keř nevhodné.
Lze keř po několika letech přesadit z polostínu jinam?
Ano, přesazení je možné, ale záleží na stáří a druhu keře. Čím je keř starší, tím hůře změnu snáší.
U mladších keřů do 3–4 let je přesazení reálné řešení. U starších exemplářů bývá úspěšnější nahradit je vhodnějším druhem než riskovat jejich poškození.
Má smysl keře v polostínu více hnojit?
Více hnojiva nenahradí nedostatek světla. To je jeden z nejčastějších omylů při péči o keře v polostínu.
Přehnojení může vést k bujnému, ale slabému růstu, který je náchylnější k chorobám. V polostínu je důležitější správný výběr druhu než intenzivní hnojení.
Které keře do polostínu zvládnou i sucho?
Suchý polostín zvládnou jen některé keře, například mahonie, skalník nebo muchovník. Tyto druhy snášejí konkurenci kořenů i omezenou vláhu.
V praxi je klíčové zejména první dva roky po výsadbě zajistit zálivku. Jakmile keř zakoření, dokáže si s občasným suchem poradit lépe než citlivější druhy.
Jak rychle poznám, že jsem vybral keř do polostínu špatně?
Špatný výběr se často projeví až po dvou až třech letech. První ro
Verbena, někdy také nazývána sporýš, je také velmi oblíbenou balkonovou květinou, a to především ve svém převislém vydání. Vzpřímené verbeny se hodí do květináčů i záhonů. Ani tyto balkonové květiny nejsou ochuzeny na barevné škále, bývají bílé, oranžové, růžové, červené, žluté, fialové i několikabarevné. Květ verbeny se skládá z několika drobnějších kvítků.
Jak verbenu pěstovat
Verbena má sice ráda slunce a teplo, ale můžete ji pěstovat i v polostínu. Abyste docílili nových a nových květů a tím i neustálého květenství, je potřeba, abyste alespoň jednou týdně zbavili rostlinu starých květů zaštípnutím. Verbeny jsou vhodné pro záhony i truhlíky, vyrůstají do výšky 15 až 30 cm a šířky 30 až 60 cm. Do jednoho truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlinek, abyste docílili očekávaného výsledku. Verbeny můžete kombinovat společně s jinými druhy rostlin, jen je potřeba volit takové rostliny, které mají rády hodně vláhy a hnojiva.
Substrát pro verbeny by měl být dobře propustný, plný výživy, ale zároveň by měl mít schopnost dobře si svou vláhu zadržet. Samozavlažovací truhlíky budou mít pro vás a rostliny i v tomto případě velký přínos, vy nebudete muset zalévat každý den a verbeny budou mít dostatek vláhy.
Chcete-li si verbeny vypěstovat ze semen, máte-li kde, není to problém. Je potřeba, aby místo, na které je chcete vysévat, mělo alespoň 10 °C, zároveň musí mít dostatek světla, ale ne na přímém slunci. Semena vysévejte v březnu ve vzdálenosti 2,5 cm, do hloubky 1 cm. Zeminu po celou dobu nesmíte nechat vyschnout. K vysévání můžete použít také semenáče, což jsou nádoby určené přímo k předpěstování rostlin. Do truhlíku je možné verbeny přesazovat jakmile se objeví první pravé lístky. Na balkon lze truhlíky umístit až „po zmrzlých“, protože teploty nesmějí klesat pod bod mrazu.
Zálivka a hnojení
Jak jsem již uvedla, verbeny mají rády vlhkou půdu, proto je potřeba pravidelná zálivka. V teplých letních dnech i každodenní, pokud tedy nevyužijete doporučené samozavlažovací truhlíky. Ani hnojivem nemůžete u verben šetřit, doporučená dávka je jedenkrát týdně. Používejte hnojivo pro balkonové květiny.
Přezimování
Chcete-li si rostliny uchovat na další rok, je potřeba je včas přemístit, aby nebyly poškozeny mrazem. Místnost by měla být dobře prosvětlená a teplota by se měla pohybovat mezi 8 až 10 °C, ideálním místem jsou zimní zahrady, zádveří či dobře prosvětlené a nevytápěné chodby. Výhonky rostliny seřízněte na délku asi 15 cm, aby se vám s verbenou lépe manipulovalo a zbytečně jste ji nepoškodili. Otrhejte všechny uvadající lístky. Během zimy rostliny průběžně zalévejte, aby úplně nevyschl
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.
proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.
V naší poradně s názvem ŽÁDOST O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Rebhánová.
Dobrý den mám dotaz slyšela jsem že už teď můžu dát na balkon truhlíky s rostlinou million bells tak se ptám jestli je to pravda. děkuji za odpověď Lenka Rebhánová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Million bells již můžete mít venku, přežije i nízké mrazy kolem -2°C, ale nečekejte žádné přírůstky. Rostlina potřebuje hlavně slunce. Větší úspěch budete mít ve skleníku s vystavením na stanoviště až po zmrzlých. Když budete pěstovat ve skleníku, hnojte hnojivem s převahou dusíku.
Pokud mám vybrat keře, které v polostínu nejen přežijí, ale skutečně dobře rostou i po letech, vždy se vracím ke stejným druhům. Ne proto, že by byly nejhezčí první rok, ale proto, že dlouhodobě drží tvar, barvu i vitalitu.
Tyto keře se osvědčily v různých typech polostínu, od ranního slunce po rozptýlený stín:
Z původních pelargonií, které jsou domovem v jižní Africe, pochází dnes známých téměř 240 druhů. Zde má tedy kořeny jejich vitalita a odolnost, s níž přežijí i v méně vhodných podmínkách –několikadenní sucho je neumoří, porostou a pokvetou, ať máte balkon nebo okna orientovaná na kteroukoliv světovou stranu.
Nejlépe kvetou odrůdy s menšími, jednoduchými květy, které se nejvíce uplatňují v truhlících a závěsných nádobách. Dnešní sortiment zahrnuje bohatě kvetoucí odrůdy s jednoduchými květy a tenkými listy, které vytvářejí dlouhé převislé výhony a dále odrůdy tučnolisté s poloplnými nebo plnými květy s kratšími výhony. Převislé muškáty (pelargonie břečťanovité) jsou vhodné a nenáročné rostliny pro balkony a otevřená stanoviště.
Převislé muškáty se používají především do okenních truhlíků a závěsných nádob na balkony a okenní parapety, kde nejlépe vyniknou jejich převislé výhony se spoustou květů. Uplatňují se také na terasách a v předzahrádkách, vysazené ve velkých dekorativních nádobách spolu s ostatními druhy balkonových a záhonových květin. Nejvhodnějším místem pro jejich stanoviště je jihovýchod, jihozápad a jižní strana. Během pěstování jsou převislé pelargonie náchylnější k vysoké vlhkosti vzduchu než pelargonie páskaté. V případě nedostatečného větrání se na listech často objevuje takzvaná korkovitost. Zálivka se provádí pravidelně nejlépe brzy ráno nebo v podvečer, kdy slunce nepálí. Optimální je nechat pelargonie vyschnout a potom opět zalít.
Tipy na pěstování:
Než nakoupíte převislé muškáty, zkontrolujte truhlíky, které pro výsadbu máte. Ideální jsou samozavlažovací nádoby s třemi až pěti knoty, které v letních vedrech nejen zajišťují plynulý přísun vláhy, ale vyrovnávají i teplotu substrátu. Ten se jinak na osluněném místě prohřeje až na padesát stupňů – tato teplota už poškozuje kořenový systém rostlin. Nelitujte proto peněz za dražší truhlíky, mívají podstatně delší životnost a vám ušetří čas, který byste strávili každodenní zálivkou.
Spočtěte si také, kolik rostlin budete potřebovat: do truhlíku šedesát centimetrů dlouhého počítejte se sedmi mladými rostlinami. Dáte-li o dva muškáty méně, nevadí, ale porost bude později řidší.
Vyhněte se výprodejům v supermarketech, kde se v přenosných boxech prodávají bezejmenné muškáty. Někdy mají i slabý kořenový systém a často se hodí jen k dopěstování na příští sezonu, letos od nich ale žádné velké zázraky neočekávejte. V zahradnických centrech dostanete rostliny kvalitní, silné a označené jménem – budete vědět, kupujete-li poloplné či plnokvěté odrůdy a můžete si být jisti i barvou (silné sazenice v tuto dobu už nakvétají).
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROŠOVÁ.
Dobrý den.Chtěla bych se zeptat jestli by kamélii vadilo podlahové topení.A musí mít hodně světla,nebo by mohla být v chodbě,kde moc světla není?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevová.
Dobrý den ,dnes jsem si koupila v Lidlu bilou Camelii japonica NOBILISSIMA můžu ji vysadit do zahrady kolínský okres u Kouřimi 4km.Nebo ji mužu přesadit do většího květináče a nechat ji venku v polostínu ze začátku jen ve stínu .Zemina jako na rododendrony stačí.Jak zalévat z vrchu nebo i do podmisky?Díky za odpévěď Vlasta V. ..kdy přihnojovat?
Většina problémů s keři v polostínu se neprojeví první rok. Právě to je důvod, proč se chyby opakují znovu a znovu.
Typické chyby, které jsem na zahradách viděl – včetně té své:
sázení keře „na hraně“ jeho světelných nároků,
předpoklad, že více hnojiva nahradí světlo,
zaměňování polostínu za stín,
výběr keře jen podle fotografie z katalogu.
Keř často první rok přežije, druhý rok stagnuje a třetí rok je zklamání nevyhnutelné. Typickým příkladem jsou některé okrasné keře, které vypadají krásně jen v ideálních podmínkách.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Smutná.
Dobrý den, kamelii mám od března 2019. Po odkvětu byla celé léto do října v polostínu, nasadila hodně poupat. Přenesla jsem ji na chodbu s teplotou cca 15-17 C. V průběhu svou týdnů začaly opadavat listy a vzápětí polorozkvetle pupeny. Dnes vypadá jako stromy v listopadu. Nevím, kde jsem udělala chybu a jak ji zachránit, poradíte prosím? Děkuji. Olga Smutná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Jedna z nejčastějších chyb při výběru keřů je představa, že polostín je všude stejný. Ve skutečnosti se světelné podmínky liší nejen podle orientace, ale i podle ročního období.
Nejčastější typy polostínu na českých zahradách:
ranní slunce, odpolední stín – typické pro východní stranu domu,
dopolední stín, odpolední slunce – časté u západních plotů,
rozptýlený stín celý den – pod řídkými korunami stromů,
hlubší polostín – severní strany a úzké prostory mezi stavbami.
Keře reagují na tyto rozdíly velmi citlivě. To, co krásně kvete v ranním slunci, může v jiném typu polostínu jen živořit.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michálková Jar..
Prosím o radu, kamélie japonica mně ochodila téměř všechny listy. Má nasazeno hodně poupat, ale pomalu umírají. Je mně to moc líto a nevím,co mám udělat . Zalévám přiměřeně, stanoviště měla v květináči venku v polostínu.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Noční chlad a vlhko posledních dní umožnily rozvoj houbové choroby, která decimuje vaši kamélii. Můžete zkusit aplikovat zálivku kuprikolem. Kuprikol běžně zakoupíte v zahradnictví. Ale moc od toho neočekávejte a spíše se tešte na novou kamélii.
Verbena neboli sporýš se pěstuje rovněž na balkoně, a to především jako převislá rostlina. Vzpřímené verbeny se pak hodí do květináčů i záhonů. Co se týče barev, verbeny mohou být bílé, oranžové, růžové, červené, žluté, fialové i několikabarevné. Květ verbeny se skládá z několika drobnějších kvítků.
Verbeně vyberte slunné a teplé místo, ona se vám za to odvděčí krásnými a bohatými květy. A aby nové květy dále přibývaly, je potřeba rostlinu jednou týdně zbavit květů starých prostřednictvím zaštipování.
Substrát pro verbeny by měl být dobře propustný a plný živin, zároveň by však měl mít i schopnost zadržet vláhu. Do truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlin verbeny. Verbeny můžete kombinovat s jinými druhy rostlin, pouze musíte volit takové rostliny, které mají rády hodně vláhy a hnojiva. I v tomto případě jsou ideální samozavlažovací truhlíky.
Zálivka a hnojení
Jak už bylo výše uvedeno, verbeny mají rády vlhkou půdu, tudíž potřebují pravidelnou zálivku (v teplých letních dnech dokonce každodenní, pokud tedy nevyužijete samozavlažovací truhlíky). Ani hnojivem nešetřete: jedenkrát týdně hnojte hnojivem určeným pro balkonové květiny.
Přezimování
Chcete-li rostliny přezimovat, přemístěte je do prosvětlené místnosti, v níž se budou teploty pohybovat mezi 8 °C až 10 °C (například do zimní zahrady, zádveří či dobře prosvětlené a nevytápěné chodby). Na jaře rostliny přesaďte do nového substrátu, zaštípněte a začněte pěstovat nanovo.
Množení
Verbeny se mohou množit řízkováním, přičemž nejvhodnější období pro množení je od konce srpna do konce září. Asi 5 až 10 cm dlouhé odřezy (řízky) zapíchněte do připraveného substrátu (zemina smíchaná s pískem v poměru 3 : 1) nebo do zakoupeného substrátu určeného pro množení rostlin. Dokud se rostlina pořádně nezakoření, nepřidávejte žádné hnojivo.
Verbeny můžete rozmnožovat také zakořeněním ve vodě. Řízek dejte do sklenice s vodou a nechte ho tam do té doby, než začne pouštět kořeny (těch byste se měli dočkat asi po 14 dnech). Poté řízky zasaďte do substrátu (nejlépe každou rostlinku zvlášť, na jaře je potom sesadíte).
Poslední možnost, jak lze verbeny množit, představují semínka. Ta seberete a uschováte v suchu. Na jaře je pak můžete zasít rovnou do truhlíku.
Zaštipování
Zaštipování verbeny zahrnuje odstranění špičky stonku rostliny, aby se podpořil keřovitější růst a více květů. Tato technika přesměruje energii rostliny z růstu směrem nahoru na boční větvení, což vede k plnější a kompaktnější rostlině.
Ve svém příspěvku VOSKOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Šromová.
Mám dlouho krásnou voskovku omotanou dokola a rostou z ní dlouhé šlahouny, kvetla 1x, šlahouny připnu k sobě a za chvíli vyrostou další, je na SV straně v polostínu, zalévám s mírou, co s tím mám dělat? Nejraději bych ji vyhodila, ale listy jsou krásné, lesklé, opravdu se rozmýšlím, jestli ji nemám vyhodit, už jsem z ni nasadila 3 rývky a rostou pěkně, tak nevím, co dál, p o r a ď t e prosím.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Surfinie je převislá bohatě kvetoucí rostlina, jež roste do délky i do šířky. Při správném pěstování kvete skutečně tak hodně, že pokud budete chtít odstraňovat její odkvetlé květy (což není nutné), zabere vám to mnoho času. Květ surfinie se podobá trumpetě a může mít barvu bílou, růžovou červenou či fialovou.
Surfinie by se měly pěstovat v truhlících nebo v zavěšených květináčích, poněvadž musí mít dostatek místa pro své rozrůstání (v letním období jejich výhonky dosahují délky 1 m i více). Tyto rostliny mohou být dokonce tak těžké (díky velkému množství květů), že špatně uchycené truhlíky převrhnou. Surfinie mají rády hodně světla, proto by měly být umístěny na slunné místo. Na rozdíl od muškátů jim však nesvědčí silné deště a vítr, které mohou jejich křehké výhonky polámat a květy poničit. Jestliže se tak přece jen stane, rostlina neodumře, ale poroste dál.
Co se půdy týče, stejně jako u muškátů je dobré zvolit půdu dobře propustnou a bohatou na živiny. Rozhodnete-li se zeminu koupit, tou správnou volbou bude zemina pro muškáty nebo balkonové květiny. Chcete-li si ji namíchat sami, smíchejte zeminu s kompostem a pískem v poměru 2 : 1 : 1. Do truhlíku o délce 50 až 60 cm stačí zasadit 3 rostliny. Pakliže se o ně budete správně starat, hodně se rozrostou.
Zálivka a hnojení
U surfinií na zálivku nesmíte zapomínat: tyto rostliny mají vláhu rády. Nejlepší je pořízení samozavlažovacích truhlíků, které koupíte v každém zahradnictví nebo hobby marketu. Samozavlažovací truhlíky byste měli každý den nebo obden kontrolovat a v případě potřeby dolévat vodu.
Surfinie by se měly v ideálním případě hnojit jednou týdně, a to hnojivem určeným pro muškáty.
Přezimování
I surfinie jsou trvalky. Problém představují v pozdním létě a na podzim pouze plísně: pokud rostliny včas proti plísním neošetříte a plíseň je napadne, nezbude vám než surfinie vyhodit a na jaře koupit nové. Když rostlina zůstane zdravá, zkraťte její šlahouny na cca 20 cm a dejte ji na světlé místo, kde se teploty budou pohybovat mezi 5 °C až 10 °C. Zálivku omezte na minimum (stačí, aby zemina úplně nevyschla) a dopřejte rostlině odpočinek.
Na jaře je potřeba rostlinu zakrátit a přesadit do nového substrátu. A po ledových mužích můžete surfinie vrátit na slunné místo.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Prosím o radu.Proč mi na věncovci někdy žloutnou listy.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír Chytil.
Koupil jsme si věncovec a potřebujeme poradit na jaké okno, myšleno podle světových stran, je nejlépe rostlinu umístit a taky , kde přes léto. Máme ho v polostínu, opadávají nám květy - něco je špatně . Děkuji za odpověď - Chytil, Valašské Meziříčí
Zakrslé konifery jsou krásným a zajímavým způsobem, jak vnést celoroční texturu do jakékoli krajiny, bez ohledu na její velikost. Zatímco v zahradách vypadají atraktivně po celý rok, konifery skutečně vyniknou v zimě, kdy listnaté rostliny přecházejí do období klidu.
Konifery patří mezi nejvyšší, nejstarší a největší rostliny na Zemi a mnoho majitelů domů, kteří se potýkají se stínem od velkých stálezelených stromů, může váhat s zaváděním dalších jehličnanů do svých zahrad. Jejich zakrslé mini protějšky jsou mnohem menší a rostou pomaleji a dorůstají výšky pouhých 90–4,5 metru. Jejich kompaktní velikost a široká škála tvarů, barev a forem dělají z jehličnanů všestranný a vítaný zimní doplněk do jakéhokoli prostředí, od balkonových zahrad přes městskou krajinu až po rozsáhlé obytné domy.
7 oblíbených zakrslých konifer do zahrady
Každý podzim zahradní centra posilují svou nabídku unikátních, vysoce kvalitních zakrslých jehličnanů, aby vaše zahradní aranžmá v květináčích s příchodem zimních měsíců zaujalo svým atraktivním vzhledem. Zde je několik oblíbených odrůd mini konifer:
Cypřiš velkoplodý – Cupressus macrocarpa
Tento citronový cypřiš zůstává oblíbenou trvalkou v zahradách. S jasně žlutým, hebkým jehličím s citronovou vůní vytváří úzký, vzpřímený dojem v květináčích nebo v zahradě. Dorůstá výšky 2,4 metru a šířky 0,9 metru, vhodné na plné slunce i do polostínu.
Jalovec modrý – Juniperus squamata
Tento kompaktní jalovec je známý svými výraznými, stříbřitě modrými jehličkovitými listy, které tvoří hustý, zaoblený tvar. Jeho pomalu rostoucí povaha a zářivá barva z něj činí vynikající doplněk skalek, záhonů nebo jako akcentní rostlinu. Dorůstá výšky 90 cm a šířky 120 cm, na plném slunci.
Smrk ztepilý – Picea abies
Tento zakrslý stálezelený strom má husté, tmavě zelené jehličí, které tvoří nízký, zaoblený kopeček. Jeho kompaktní velikost a úhledný, symetrický tvar z něj činí vynikající volbu pro skalky, záhony nebo malé prostory. Dorůstá výšky 45 cm a šířky 45 cm, vhodné na plné až polosluneční místo.
Černý drak japonský cedr – Cryptomeria japonica
Tento japonský cedr má tmavé, tuhé, prstovité, sytě zelené větve, které tvoří zaoblený tvar. Je ideální jako ústřední bod poblíž domu. Dorůstá výšky až 3 metry a šířky 1,8 metru (pro menší exemplář zvolte 'Little Diamond'); pěstuje se na plném slunci, ale prosperovat bude i v polostínu.
Jedle kanadská – Tsuga canadensis
Tato majestátní kanadská jedlovka má půvabné klenuté větve a nízký, kopcovitý tvar. Na začátku jara se projevuje úchvatným odrůstáním zářivě zlatých výhonků, které v létě blednou do jemnější zlatozelené barvy. Dorůstá výšky až
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Všechny rostliny pěstované v kontejnerech můžeme vysazovat po celé vegetační období, tedy i v letních měsících.
Rostliny pěstované v truhlících vždy vyžadují substrát zakoupený v obchodě a pravidelné přihnojování asi 1x za měsíc. Nebo můžeme do substrátu přidat pomalu rozpustné hnojivo. Pozor, Cereritem a NPK se nesmí přihnojovat vřesovištní rostliny.
Okrasné dřeviny menších prodejních velikostí se většinou nabízejí v květináčích. Druhy, které nejsou choulostivé na namrzání, můžeme sázet celoročně. V letním období pouze věnujeme zvýšenou pozornost dostatečné zálivce.
Truhlíky zaléváme tak, aby nedocházelo k přemokření, ale ani k přesychání substrátu. Každodenní zalévání truhlíku je rozhodně špatně. Truhlík musí mít odtokové otvory a nikdy nesmí stát v misce s vodou. Problematické jsou i samozavlažovací truhlíky.
Pokud potřebujeme vysazovat do nádob jehličnany, vybíráme z druhů, které lépe snášejí sucho (borovice, jalovce, zeravy, tisy, cedry). Rovněž jsou vhodnější méně vzrůstné kultivary, popřípadě druhy, které snáší zastřihávání a tvarování. Pozornost musíme věnovat zálivce, a to i v zimním období, kdy jehličnany také odpařují vodu. Počátkem jara začínáme přihnojovat, ideální jsou rozpustná hnojiva obsahující všechny důležité prvky. Hnojení ukončíme zhruba v srpnu, ke konci je vhodné dodat více draslíku (podporuje vyzrávání pletiv a tím lepší přezimování).
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U surfinií na zálivku nesmíte zapomínat. Tyto rostliny mají vláhu opravdu rády a nejlépe uděláte, pořídíte-li si samozavlažovací truhlíky, které seženete v každém zahradnictví nebo hobby marketu. Samozavlažovací ale neznamená, že si pro vodu rostliny dojdou sami, je potřeba každý den nebo alespoň obden truhlíky kontrolovat a v případě potřeby vodu doplňovat.
Ani s hnojením to u surfinií nebudete mít tak jednoduché, ideální četnost hnojení je 1krát za týden hnojivem na muškáty.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
