Rychlá odpověď: Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu většinou asi 20 až 60 cm, důležitější je ale jejich šíření do stran. Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém, proto nejvíc trpí suchem, utuženou půdou a špatnou výsadbou. U domu, zídky a plotu řešte hlavně vzdálenost, vodu a budoucí šířku porostu.
Kořeny tújí se na zahradách řeší hlavně ve chvíli, kdy už je problém vidět: plot se špatně opravuje, chodník se zvedá, živý plot hnědne, nebo se má stará túje přesadit. Jenže právě u kořenů platí, že co se pokazí při výsadbě, často se ukáže až za rok nebo dva.
Tento článek píšu prakticky: ne jako botanickou definici, ale jako zkušenost člověka, který už túje sázel, vyrýval, podřezával kořeny, řešil sucho v řadě u plotu a srovnával je s bobkovišní. Dozvíte se, kdy jsou kořeny tújí neškodné, kdy mohou zlobit a proč samotná hloubka není nejdůležitější údaj.
FAQ – hloubka kořenů thuje, kořenový systém a živý plot
Jak hluboké kořeny má thuje?
Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu nejčastěji přibližně 20 až 60 cm, podle stáří, půdy a zálivky.
Nejdůležitější ale není jen hloubka. Túje má mělký vláknitý kořenový systém, který se rozrůstá hlavně do stran. Proto může dobře držet v půdě, ale zároveň rychle trpí suchem v horní vrstvě. U starších rostlin mohou jít některé kořeny níže, ale většina jemných přijímacích kořenů zůstává poměrně mělko.
Mají túje invazivní kořeny?
Túje většinou nemají invazivní kořeny v agresivním smyslu, ale jejich hustá mělká kořenová síť může překážet.
Kořeny tújí obvykle aktivně neničí pevné základy jako mohutné stromy, ale v úzkém pásu u plotu, chodníku nebo zídky umí vytvořit problém. Berou vodu, zaplní horní vrstvu půdy a ztíží pozdější rytí nebo opravy. Prakticky tedy nejsou extrémně nebezpečné, ale potřebují prostor.
Poškodí kořeny tújí základy domu?
Kořeny tújí běžně nepatří mezi hlavní ničitele základů, ale u domu je lepší sázet s rozumným odstupem.
Riziko roste tam, kde je stará drenáž, praskliny, špatný zásyp nebo trvale vlhké spáry. Túje nehledá beton, ale hledá vodu, vzduch a prostor. Pokud máte u domu okapový chodník, hydroizolaci nebo drenáž, nechte si přístup na údržbu. Bezpečný odstup je levnější než pozdější oprava přes vzrostlý živý plot.
Jak daleko sázet túje od plotu?
Túje sázejte od plotu tak, aby zůstal prostor na kořeny, šířku koruny i stříhání, ne jen na sazenici.
Přesná vzdálenost záleží na odrůdě a plánované výšce, ale častou chybou je výsadba těsně k hranici. Malá sazenice vypadá nevinně, za několik let ale potřebuje místo. Myslete na to, že živý plot se bude rozšiřovat a budete ho muset stříhat. Údržbový prostor je u tújí stejně důležitý jako samotná hloubka kořenů.
Jaké kořeny mají tůje?
Tůje mají mělké, husté a vláknité kořeny, které se rozprostírají hlavně v horní vrstvě půdy.
Nejde obvykle o jeden hluboký kůlový kořen. Spíš o síť jemných kořínků a několika silnějších bočních kořenů. Díky tomu túje dobře využívá vláhu po dešti, ale zároveň je citlivá na vyschnutí povrchu. Pokud je půda tvrdá, suchá nebo přehřátá, kořenový systém thuje začne rychle trpět.
Rostou kořeny tújí víc do hloubky, nebo do šířky?
Kořeny tújí rostou prakticky víc do šířky než hluboko dolů, hlavně u živých plotů.
Proto se při výsadbě doporučuje spíš širší rýha než zbytečně hluboká jáma. Kořeny potřebují měkký prostor do stran, aby se mohly rozrůstat mimo původní bal. Když narazí na tvrdý jíl, stavební zásyp nebo betonové omezení, růst se zpomalí. Šířka kořenové zóny je pro vitalitu tújí zásadní.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Množení řízkováním se nejčastěji daří na jaře, v létě nebo na konci léta podle typu rostliny.
Bylinné a polodřevité řízky, například levandule nebo muškáty, se často odebírají v teplejší části roku. Dřevité řízky, například u vinné révy, se připravují v době vegetačního klidu. U každé rostliny je důležité sledovat nejen kalendář, ale hlavně vyzrálost výhonu.
Proč řízky hnijí místo toho, aby zakořenily?
Řízky nejčastěji hnijí kvůli přemokřenému substrátu, špatnému větrání nebo příliš měkkému rostlinnému materiálu.
Řízek bez kořenů neumí dobře hospodařit s vodou. Potřebuje vlhký vzduch, ale ne těžkou mokrou zeminu. Riziko hniloby zvyšuje také špinavý nůž, starý substrát a chladné místo. U kaktusů je navíc nutné nechat řeznou ránu zaschnout, jinak se hniloba řízku objeví velmi rychle.
Je lepší řízkovat ve vodě, nebo rovnou v substrátu?
Řízkování ve vodě je jednoduché, ale nehodí se pro všechny rostliny. Často bezpečnější je lehký substrát.
Ve vodě dobře koření některé pokojové rostliny, ale růže, levandule, túje nebo kaktusy bývají jistější v propustném množárenském substrátu, perlitu nebo písku. Kořeny vytvořené ve vodě jsou jemnější a po přesazení mohou hůř reagovat. Pro začátečníka je důležité hlídat, aby řízek nebyl bez vzduchu a nezačal zahnívat u báze.
Musí se při řízkování používat stimulátor?
Stimulátor na řízkování není vždy povinný, ale u hůře kořenících rostlin může zvýšit šanci na úspěch.
U muškátů nebo některých pokojových rostlin často stačí zdravý řízek a dobré podmínky. U růží, tújí, levandule nebo dřevitějších řízků může stimulátor pomoci, pokud se použije střídmě. Není to ale náhrada za správný termín, čistý řez a vhodný substrát. Přehnané množství prášku ani gelu nezachrání slabý řízek.
Jak dlouho trvá, než řízek zakoření?
Zakořenění řízků obvykle trvá od dvou týdnů do několika měsíců podle rostliny a podmínek.
Muškáty mohou zakořenit zhruba za několik týdnů, levandule často potřebuje delší čas a túje nebo dřevité řízky révy mohou vyžadovat výrazně více trpělivosti. Důležité je netahat řízky ze substrátu kvůli kontrole. Lepším signálem je nový růst, pevnější držení v substrátu a dobrý vzhled listů. Spěch je u řízkování častá chyba.
Jaký substrát je nejlepší pro množení řízkováním?
Nejlepší je vzdušný, chudší a propustný substrát, který drží mírnou vlhkost, ale nezůstává rozbahněný.
Dobře funguje výsevní substrát, perlit, písek s rašelinou nebo speciální množárenský substrát. Běžná těžká zahradní zemina bývá pro řízky riziková, protože se slehne a drží příliš vody.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.
dobry den.nasi sousede mezi nami meli zivy plot s tuji ten porezali a budou stavet novy z betonovych dilcu mame od jeich plotu na hranici a druhych sousedu tuje jiz 20 let jsou asi 7metru vysoke a oni chteji pave ty tuje od jejich pozemku 3m vzdalenosti uplne odstranit ale podle noveho ob.zakoniku ty tuje jsme sazeli davno przed rokem 2014 kdy vznikla povinnost prave sazet tuje a stromy 3metry od hranice pozemkku tazi se proto jestli jsem tedna povinen tyto tuje s hranici jejich plotu jak oni me pisi uplne odstranit a jestli jsem povinen je puustit na svuj pozemek z duvodu stavby plotu dekkkkuji novak.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V rámci zachování udržitelných sousedských vztahů, by bylo vhodné, abyste svého souseda na svůj pozemek pustil a vyhověl mu maximálně k dosažení jeho cíle. Jen tak můžete očekávat kompromisní přístup při řešení jednotlivých překážek.
Porážka tak vysokých tújí je krajní řešení a každý rozumný člověk to pochopí.
Ptáte li se zda jste povinnen, tak ano, jste povinnen to, co vám určí soud. Vše ostatní je jen dobrá vůle, která se vám ovšem ve většině případů vyplatí.
Ve většině případů Thuja Smaragd ze starého hnědého dřeva neobrazí, protože zde chybí aktivní pupeny schopné regenerace.
Pokud je větev uvnitř zcela hnědá a bez pružnosti, šance na nové výhony je velmi nízká. Výjimkou mohou být mladší rostliny s dostatečnou vitalitou. Řez do zeleného dřeva je bezpečnější než zásah hluboko do staré části. Spoléhat na obrůstání z hnědého středu je u starších plotů obvykle nereálné.
Za jak dlouho poznám, že túje po hlubokém řezu přežila?
První známky regenerace se obvykle projeví během jedné vegetační sezóny, pokud rostlina reaguje pozitivně.
Nové výhony se objevují na zbývajících zelených částech, nikoli ze suchého středu. Pokud po celé sezóně nevidíte žádný nový růst, je pravděpodobné, že zásah byl příliš hluboký. Vitalita během prvního roku je rozhodující indikátor dalšího vývoje. Úplná obnova hustoty může trvat 2–3 roky.
Můžu túji Smaragd zkrátit o jeden metr?
Zkrácení o jeden metr je možné pouze tehdy, pokud zůstane dostatek zelené hmoty nad místem řezu.
Pokud by řez zasáhl převážně hnědé staré dřevo, hrozí trvalé vyholení vrchní části. U mladších rostlin je zásah bezpečnější než u starých plotů. Radikální snížení výšky je nutné plánovat opatrně a ideálně po etapách. Postupné snižování během dvou sezón bývá bezpečnější varianta.
Je hluboký řez lepší na jaře nebo v létě?
Nejvhodnější období pro hlubší zásah je časné jaro před intenzivním růstem.
V létě je možné provést lehké korekce, ale hluboký řez během horkých a suchých dnů zvyšuje stres. Podzimní zásah před zimou je rizikový kvůli mrazům. Jarní období dává rostlině celou sezónu na regeneraci. Vyhněte se extrémům počasí při plánování řezu.
Co když je túje uvnitř úplně hnědá?
Pokud je vnitřek zcela hnědý, hluboký řez obvykle nepovede k obnově.
V takové situaci lze zkusit postupné vyřezávání jednotlivých starých větví, ale je třeba počítat s nejistým výsledkem. U velmi starých rostlin bývá efektivnější zvážit výměnu. Realistické zhodnocení stavu je klíčové před investicí času. Trvalé vyholení je častým následkem příliš radikálního zásahu.
Pomůže silné hnojení po hlubokém řezu?
Silné dusíkaté hnojení po hlubokém řezu může rostlinu spíše oslabit než posílit.
Přehnojení stimuluje rychlý, ale slabý růst, který je citlivý na sucho a mráz. Vhodnější je mírné přihnojení kompostem a dostatečná zálivka. Vyvážená péče podporuje stabilní regeneraci. Přehnaná snaha „donutit“ rostlinu růst může vést k dalšímu stresu.
Může túje po hlubokém řezu úplně uschnout?
Ano, při příliš radikálním zásahu může Thuja Smaragd postupně uschnout, zejména pokud je oslabená suchem.
V naší poradně s názvem KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vaše obavy jsou neoopodstatněné. 75 cm je pro túje dostatečná vzdálenost od plotu a základy vzdálené 5 metrů od túje jsou také bez ohrožení. Túje není v tomto směru agresivní. Problém by mohl nastat, když byste chtěl na své zahrádce pěstovat hrušeň. Ta totiž nemá ráda v blízkosti žádné túje. Hrušeň v blízkosti tújí neprospívá a trpí skvrnitostí listů.
Nejlepší dřevo z túje, pochází z rodu stálezelených Thuja plicata a Thuja occidentalis. Dřevo túje je známé svou nízkou hmotností, trvanlivostí a odolností vůči hnilobě, díky čemuž je vhodné pro různé aplikace, včetně stavebnictví, nábytku a dokonce i hudebních nástrojů.
Západní červený cedr (Thuja plicata)
Tento druh pochází z pacifického severozápadu a je ceněn pro své červenohnědé jádrové dřevo a světlou běl. Je známý svou výjimečnou trvanlivostí a běžně se používá na obložení, šindele a plotové sloupky.
Severní bílý cedr (Thuja occidentalis)
Tento druh, známý také jako východní arborvitae, pochází z východní Severní Ameriky. Je výjimečně lehký a měkký, ale jeho odolnost vůči hnilobě ho činí cenným pro venkovní použití, jako jsou plotové sloupky a šindele, a také pro vnitřní použití.
Túje (Tetraclinis articulata):
Ačkoli technicky nepatří do rodu Túje, dřevo Túje je také vysoce ceněno pro svou jemnou kresbu, bohatou barvu a drsné vzory. Pochází z pohoří Atlas v severní Africe.
Vlastnosti dřeva z túje
Lehké
Dřevo Túje je obecně lehké, přičemž západní červený cedr váží kolem 350-400 kg/m³.
Odolné
Je přirozeně odolné vůči hnilobě, houbám a hmyzu, takže je vhodné pro venkovní použití a aplikace, kde je důležitá dlouhověkost.
Snadno opracovatelné
Dřevo z túje je relativně měkké a snadno se řeže, tvaruje a upravuje.
Příjemně voní
Po broušení vydává výraznou, příjemnou vůni, která je také známá tím, že odpuzuje hmyz.
Rozměrově stabilní
Má dobrou rozměrovou stabilitu, což znamená, že se při změnách vlhkosti příliš nesmršťuje ani nebobtná.
Běžné použití
Stavební práce: Plotové sloupky, šindele, obklady, sruby a další venkovní stavby.
Nábytek: Díky své odolnosti a zpracovatelnosti se používá pro vnitřní i venkovní nábytek.
Hudební nástroje: Západní červený cedr se používá na kytarové rezonanční desky a dřevo thuje se používá na luxusní kusy.
Ostatní: Truhly (na odpuzování molů), konstrukce kánoí a dokonce i esenciální oleje.
Důležité informace
Alergie
Někteří jedinci mohou být citliví na prach z thuje plicata (západního červeného cedru) a mohou mít alergické reakce nebo dýchací potíže.
Esenciální olej
Esenciální olej z thuje, získaný ze dřeva a listí, má některé léčivé vlastnosti, ale měl by se používat s opatrností, protože ve vysokých dávkách může být jedovatý.
Udržitelnost
Je důležité získávat dřevo thuje z udržitelně obhospodařovaných porostů, aby byla zajištěna jeho trvalá dostupnost.
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
Živý plot z tújí (dříve psáno také thuje a nesprávně tůje) vyžaduje minimálně řez alespoň dvakrát ročně, a to na samém sklonku zimy a koncem června. Čím častěji budete řez túje provádět, tím hezčí živý plot bude. Pokud byste túje nechali třeba rok bez zastřižení, následující řez by musel být hluboký (do staršího dřeva). Živá stěna by pak špatně obrůstala, keře by vypadaly omšele a s výsledkem byste určitě nebyli spokojeni. Túje můžeme nechat přirozeně rozrůstat, máme-li dost místa.
Túje všeobecně dobře snáší stříhání a tvarování. Zastřihovat je můžete během celé vegetace, tedy od jara do podzimu. Jarní tvarování rychle obrazí a během vegetace dorůstá. Není však vhodné zastřihávat túje během zimy (listopad až únor), protože do jara stejně neobrazí, ani se nezahojí. Tuhé mrazy mohou navíc nezhojené ranky vysušit a zaschlé konečky větví následně moc parády nenadělají. Tvarování živých plotů se provádí jednou až dvakrát ročně. Záleží na bujnosti růstu a nárocích na ideální tvar. Z praxe i literatury lze doporučit tvarování jednou na jaře (březen až květen) a popřípadě podruhé koncem léta (konec srpna až září).
Túje čili zerav západní (Thuja occidentalis) má velmi široký sortiment kultivarů. Najdeme mezi nimi typy různých tvarů, vysoké stromovité, kuželovité, úzce sloupovité i keřovité. Na druhé straně je řada zakrslých kultivarů kuželovitých, kulovitých i rozložitých. Správný tvar je tudíž závislý na druhu rostliny. Túje můžete využít jako solitéry, do skupinových výsadeb (pozor na příliš mnohobarevné kombinace), do skalek či jako přenosnou zeleň.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Kořeny tújí u plotu, domu a zídky: čeho se bát a čeho ne
Pokud máte túje u domu, plotu nebo zídky, rozdělil bych riziko na tři části: mechanické poškození, vysušení půdy a budoucí přístup k údržbě. Mechanické poškození základů bývá u běžných stříhaných tújí menší obava než u velkých stromů. Mnohem častěji se řeší to, že živý plot přeroste, zhoustne, špatně se stříhá ze sousedovy strany a kořenová zóna vysuší úzký pás zeminy.
U domu je potřeba přemýšlet i nad okapovým chodníkem, drenáží a hydroizolací. Túje samy o sobě nemusí být agresivní, ale jejich kořeny se přirozeně tlačí do míst, kde je vlhko a vzduch. Pokud je u domu stará drenáž, spáry, dutiny nebo špatně provedený zásyp, je vždy lepší sázet dál. Ne proto, že by túje byly „ničitelé základů“, ale proto, že jakmile jednou u domu vznikne problém, oprava přes vzrostlý živý plot je drahá a protivná.
U plotu je praktická vzdálenost důležitější než přesná hloubka kořenů. Když dáte túje příliš blízko k hranici, možná první dva roky budete spokojení, protože rychle vznikne zelená stěna. Jenže za pět až osm let budete řešit stříhání, šířku, světlo, souseda a kořeny v úzkém pásu. Pokud má být plot vyšší, hustý a dlouhodobý, vyplatí se myslet dopředu.
Před výsadbou si položte tři jednoduché otázky:
Budu se za túje schopen dostat se zahradními nůžkami nebo plotostřihem?
Kam poteče voda při silném dešti a kde bude půda v létě nejsušší?
Co budu dělat, až budou mít túje dvojnásobnou šířku oproti dnešku?
Místo výsadby
Hlavní riziko
Praktické doporučení
U pletivového plotu
Přerůstání k sousedovi a složité stříhání
Nechat prostor na údržbu a počítat s šířkou dospělé rostliny.
U betonové podezdívky
Suchý, přehřátý a omezený kořenový prostor
Zlepšit půdu, mulčovat a nenechat výsadbu bez vody první sezóny.
U domu
Kolize s drenáží, okapovým chodníkem a údržbou fasády
Sázet raději dál a nechat přístup pro opravy.
U chodníku
Kořeny v mělké vrstvě, sucho, obtížná výměna obrub
Volit širší výsadbový pás a pravidelný řez.
Moje zkušenost je, že nejhorší kombinace je úzký výsadbový pás, beton z obou stran a občasná zálivka. Túje tam sice několik let rostou, ale nikdy nejsou opravdu silné. V horkém létě začnou ztrácet barvu, vnitřek prosychá a majitel pak hledá hnojivo, postřik nebo chorobu. Přitom hlavní problém bývá často pod zemí: kořeny mají málo prostoru, málo vzduchu a nerovnoměrnou vláhu.
Ve svém příspěvku KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Dobrý den,
prosím o radu. Mezi chodníkem a zídkou (cca 50 cm) mám nasazené tůje. Měly to být zakrslé stromečky, ale asi se vloudila chybička a tůje už jsou dost vysoké. Chci se zeptat, jak hluboké nebo rozvětvené mají tůje kořeny, zda mi kořeny nevytlačí zídku u garáže nebo nepoškodí chodník.
Děkuji za informaci a přeji hezký den.
Hana
Kořeny tújí při přesazování: proč je starší rostlina riziko
Přesazování tújí je téma, kde se nejvíc ukáže rozdíl mezi teorií a praxí. Malou túji přesadíte poměrně snadno, protože většina kořenů je ještě blízko balu. U dvoumetrové a vyšší túje už je situace jiná. Jemné funkční kořeny, které rostlinu skutečně živí, mohou být dál od kmínku, než čekáte. Když vykopete malý bal, rostlina sice bude stát, ale ztratí velkou část přijímacích kořenů.
Když jsem přesazoval starší túji z přehuštěného místa, udělal jsem přesně tu chybu, kterou dnes lidem nedoporučuji: snažil jsem se bal udělat „tak akorát“, aby šel unést. Jenže to, co je akorát pro záda, není akorát pro rostlinu. Po přesazení túje nejprve vypadala dobře, protože jehličí neuvadne tak rychle jako listy. Problém se ukázal až později. V horku začala ztrácet barvu a část koruny zaschla.
U přesazování je potřeba počítat s časovou prodlevou. Túje může po přesazení vypadat slušně ještě týdny, ale kořenový systém je poškozený a nestíhá zásobovat nadzemní část. Čím vyšší rostlina, tím větší má odpar vody a tím větší musí být kořenový bal. Proto se u starších tújí vyplatí zvážit, jestli má přesazování smysl, nebo jestli není lepší vysadit nové rostliny a ušetřit si rok nejistoty.
Orientačně mi pro rozhodování pomáhá toto:
túje do 80 cm: přesazení má dobrou šanci, pokud se nepoškodí bal a následuje zálivka,
túje 1 až 1,8 m: přesadit lze, ale bal musí být velkorysý a péče první sezónu pečlivá,
túje 2 až 2,5 m: riziko je výrazné, hlavně v suchém létě a lehké půdě,
túje nad 3 m: přesazení je spíš odborná práce nebo sázka s nejistým výsledkem.
Fotografie ukazuje rozdíl mezi příliš malým a dostatečně velkým kořenovým balem u přesazované túje, protože právě velikost balu rozhoduje o přežití.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Pro zakořenění tújí je důležité, v jakých podmínkách do té doby rostly. Pokud rostly celou dobu v kontejnerech, obvykle se na novém stanovišti ujímají dobře. Pokud túje začnou rezavět, je nutné zjistit příčinu problému.
Když vysadíme zejména starší rostliny, které rostly ve volné půdě, musíme počítat s určitým „výpadkem“ rostlin. I při jejich opatrném vykopání dochází k částečnému narušení jemných kořínků, které stálezeleným rostlinám potom chybí k dostatečnému zásobení rostlin vodou a živinami. Na rozdíl od dřevin opadavých, u kterých můžeme nadzemní část při výsadbě redukovat, stálezelené dřeviny – a jehličnany zejména – nezkracujeme. Proto je výhodnější a jistější, i když dražší, vysazovat jen túje pěstované v kontejnerech. Další výhodou tohoto způsobu je, že nejsme vázáni na jarní či podzimní termín výsadby a při dostatečné zálivce můžeme dřeviny sázet i v létě.
Malý životní prostor
Několik let po výsadbě se živý plot postupně zapojí a sousedícím rostlinám se logicky zmenší životní prostor. Do přehoustlých korun tújí se dostává méně světla a dochází k postupnému žloutnutí, hnědnutí a prosychání bazální části stromu. Jde o přirozenou fyziologickou reakci rostlin, proto je v tomto případě aplikace chemických přípravků proti domnělému napadení houbovými chorobami zbytečná. V ojedinělých případech, za extrémně vlhkých klimatických podmínek, skutečně může dojít k houbové infekci, která bývá doprovázena žloutnutím a odumíráním jednotlivých větviček, přičemž infekce postupuje od bazálních částí větví. Původce onemocnění ale obvykle zjistíme až po odumření větví, a ani v tomto případě by nebylo ošetření fungicidy nijak účinné, protože jde o onemocnění způsobené špatnými pěstitelskými podmínkami.
Nevyrovnaná výživa
Žloutnutí, hnědnutí a prosychání dřevin odspodu může nastat při nedostatku, ale paradoxně i při přebytku živin v půdě. Nedostatek živin můžeme nahradit pravidelnou aplikací granulovaných nebo kapalných hnojiv v první polovině vegetačního období. Opačným extrémem je nejen nadměrné používání hnojiv, ale také jejich aplikace ve špatnou dobu. Hnojiva s obsahem dusíku je třeba aplikovat na jaře, další dávku je možné dodat ještě koncem června. Při pozdější aplikaci dochází nejen k prodloužení vegetace, ale hlavně k horšímu vyzrávání dřeva, což má za následek jeho malou odolnost k silnějším mrazům v zimě. Mrazuvzdornost tújí můžeme naopak posílit aplikací jednosložkových draselných hnojiv, například síranem draselným, a to na konci srpna či v září.
Ve svém příspěvku ŘÍZKOVÁNÍ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hradecký.
Zdravím,na zakořeňování révy v zimních měsících nemám podmínky,zakořeňuji výhradně zelenýmy řízky s použitím stimulátoru,řízky odebrané v červnu do podzima v pohodě prokoření malý květináč v průměru 5cm,proto přesazuji do průměru 10cm v červenci,do podzima vyrostou některé i dva metry,př.Muškát blue,Attika,Melinda,Premier atd.V listopadu jsou kmínky zdřevnatělé ale venku je přes zimu nenechávám,jsou v chladné místnosti,na jaře je pak normálně zasadím do volné upravené půdy,dělám to tak přes 15 let a keře normálně rodí,úplně v pohodě se dá za zelena nařízkovat i Vostorg který z vyzrálých řízků skoro ani nejde zakořenit,když ho dvakrát nebo třikrát přesadíte od malého květináče po 15cm v průměru tak udělá velký kořenový bal a ve volné půdě uš roste bez problémů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Otázka jak daleko od sousedova pozemku mohu sázet túje nemá v českých zákonech jednu přesně danou odpověď v metrech.
Občanský zákoník vychází z obecné zásady, že vlastník pozemku nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat souseda.
Neřeší tedy konkrétní čísla, ale skutečné dopady výsadby na okolí.
Novinkou posledních let není nový zákon, ale zpřísněný výklad tohoto principu v praxi.
Obecní úřady, stavební odbory i soudy dnes živé ploty a túje posuzují výrazně přísněji než dříve.
Hodnotí se zejména výška, hustota, stínění, vysušování půdy a dlouhodobý vliv na sousední pozemek.
⚠️ Důležité upozornění – aktuální změna v praxi:
Přestože zákon nestanovuje přesnou vzdálenost, v praxi se dnes stále častěji uplatňuje zásada, že
živý plot nebo túje vyšší než cca 2 metry by neměly stát těsně u hranice pozemku,
pokud negativně ovlivňují souseda.
Úřady běžně považují za problematické výsadby blíže než 50–100 cm,
u vyšších tújí pak doporučují 1,5–2 metry odstupu, pokud neexistuje souhlas souseda.
Nejde o nový paragraf, ale o nově prosazovaný výklad, který má reálné dopady.
Doporučené vzdálenosti podle úřední praxe
túje do cca 2 metrů – obvykle alespoň 0,5–1 m od plotu
túje nad 2 metry – doporučeno minimálně 1,5–2 m
výsadba přímo na hranici pozemku je vysoce riziková bez souhlasu souseda
posuzuje se obdobně jako otázka jak daleko se smí vysadit strom od souseda
V naší poradně s názvem KRÁSNOHLÁVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Astrid Krupková.
Dobrý den
prosím o radu. Ráda bych si sama namnožila rostlinku jménem krásnohlávek a nevím, jak se množí. Budu moc ráda, když mi někdo poradí. Za radu předem děkuji a přeji pěkně prožité svátky vánoční.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásnohlávek se množí setím a řízky. Řízkování je běžnější a proto vám ho vysvětlím. S řízkováním se začíná během ledna, kdy byste měla nastříhat větvičky. Řez provedete na horní části větvičky s nejméně dvěma internodiemi, které je třeba vložit do substrátu o teplotě 20° C, aby mohlo začít zakořenění. Poté, co kořenový systém dokončí formování, by měly být řízky přesazeny do květináče. O čtrnáct dní později nechte teplotu klesnout na 16–18° C. V další fázi proveďte zakrácení vrcholků, aby se zahájilo boční větvení. Od února do května procházejí rostliny takzvanou fází produkce za studena při teplotě 10–15° C.
Běžnou praxí je zakořenění řízků přímo do květináče nebo zavěšených košů. Tímto způsobem, pokud zasadíte několik řízků dohromady, získáte okamžitý efekt větších a hojnějších, luxusních květináčů.
U mladých tújí bývá kořenová zóna překvapivě mělká. Když vysadíte kontejnerovanou sazenici vysokou 60 až 100 cm, většina kořenů zůstává první sezónu v původním balu a v nejbližším okolí výsadbové jámy. Proto mladá túje vypadá, jako že „sedí v zemi“, ale ve skutečnosti ještě neumí pořádně tahat vodu z okolí. Stačí několik horkých dní, suchý vítr a nezalitý bal uprostřed jinak vlhké zeminy a rostlina začne vadnout nebo šednout.
U menších a středních tújí se kořeny často drží v horních 20 až 40 cm. U starších a vyšších rostlin se hlavní kořenová hmota může dostat níže, přibližně do 45 až 60 cm, ale stále jde o systém, který je z praktického pohledu mělký a plošný. Neznamená to, že žádný kořen nemůže jít hlouběji. Znamená to, že většina funkčních jemných kořenů, které přijímají vodu a živiny, pracuje v horní vrstvě půdy.
V české zahradě to má jeden zásadní důsledek: túje netrpí jen tím, že „má málo vody“. Často trpí tím, že voda není tam, kde jsou kořeny. Když zalijete jednou za čas hadicí povrch, voda po tvrdé půdě steče pryč. Když zalijete moc rychle, zůstane mokrý povrch, ale kořenový bal uvnitř může být suchý. A když je výsadba příliš hluboko, kořenový krček je zasypaný a rostlina se dusí v místě, kde má přecházet kmen do kořenů.
Pro běžného majitele zahrady je nejpraktičtější pracovat s tímto rozdělením:
Velikost túje
Typická hlavní kořenová zóna
Co to znamená v praxi
Mladá sazenice do 1 m
asi 15 až 30 cm
Potřebuje pravidelnou zálivku přímo ke kořenovému balu.
Živý plot 1 až 2 m
asi 25 až 45 cm
Kořeny už jdou do stran, ale stále rychle trpí letním suchem.
Starší túje 2 až 4 m
asi 40 až 60 cm
Větší problém než hloubka bývá konkurence o vodu a prostor.
Vzrostlá nestříhaná túje
místy i více, podle půdy
Přesazování je rizikové, protože jemné kořeny jsou daleko od kmene.
Tabulka není laboratorní měření, ale praktická pomůcka pro rozhodování. Pokud máte písčitou půdu, kořeny budou hledat vodu jinak než v těžkém jílu. Pokud máte pod tújemi mulč, kapkovou závlahu a kyprou zeminu, kořenový systém se vyvine lépe než v úzkém pásu mezi betonovým plotem a chodníkem.
Fotografie ukázuje mělkou, hustou síť kořenů túje po opatrném odhrnutí zeminy u staršího živého plotu, aby bylo jasné, že kořeny nejdou hlavně kolmo dolů, ale rozbíhají se do stran.
Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Kadlec.
Dnes mi říkal jeden vinař, že když odeberu řízky vinné révy podle vašeho návodu, cca 40 cm, horní očko ponechám, ostatní vylomím, v podstatě, že z každého řízkování nová rostlina nevydrží tak dlouho jako původní, je to pravda, podle něho původní vydrží 20-35 let a nová z řízkování 7-8 let, zdá se mi to nelogické, jsem absolutní laik a mám na zahradě asi 5 rostlin révy jen tak na okrasu u plotu a chtěl bych letos v únoru po řezu udělat nové řízky. Poradí mí někdo.
Videonávody jsou u řízkování velmi užitečné, protože na rozdíl od textu ukazují délku řízku, místo řezu, odstranění spodních listů, práci se substrátem i chyby, které vedou k hnití. Níže jsou vybraná videa pro nejhledanější rostliny: růže, levandule, muškáty, túje, vinnou révu, orchideje, kaktusy a obecný princip řízkování rostlin.
Praktické pravidlo: u většiny řízků rozhoduje méně voda než vzduch. Substrát má být vlhký, ale ne mokrý. Pokud řízek stojí v těžké, studené a přemokřené zemině, často shnije dřív, než začne kořenit.
Jak množit růže řízkováním
Video je vhodné pro řízkování růží, protože ukazuje výběr výhonu, délku řízku a práci s očky. U růží je důležité nebrat příliš měkký zelený vrchol ani staré slabé dřevo. Prakticky nejdůležitější částí bývá ukázka spodního řezu pod očkem a ponechání správného počtu pupenů.
Důležitá pasáž: výběr zdravého výhonu a příprava řízku.
Sledujte hlavně: kde je spodní očko, jak hluboko se řízek sází a proč se nesmí nechat zaschnout.
Pro článek: dobře doplňuje dotazy řízkování růží, množení růží řízkováním a kdy řízkovat růže.
Řízkování levandule z polodřevitých řízků
Levandule se nejlépe množí z polodřevitých řízků, tedy z výhonků, které nejsou úplně měkké, ale ještě nejsou tvrdě zdřevnatělé. Video je užitečné hlavně pro rozpoznání správného místa odběru. U levandule bývá častou chybou příliš mokrý substrát a umístění řízků na ostré slunce.
Důležitá pasáž: odběr polodřevité části levandule.
Sledujte hlavně: odstranění spodních lístků a zasazení do lehkého substrátu.
Pro článek: pokrývá dotazy množení levandule řízkováním, jak rozmnožit levanduli a řízkování levandule video.
Řízkování muškátů a pelargonií
Muškáty se řízkují velmi dobře, pokud se použijí zdravé vrcholové řízky a nenechají se stát ve studeném, přemokřeném substrátu. Video je praktické pro každého, kdo řeší množení muškátů před zazimováním, omlazení starších rostlin nebo množení převislých pelargonií.
Důležitá pasáž: výběr vrcholového řízku a odstranění spodních listů.
Sledujte hlavně: rozdíl mezi řízkem, který má sílu zakořenit, a slabým měkkým výhonem.
Pro článek: podporuje dotazy množení muškátů kdy řízkovat, pelargonie řízkování množení a množení převislých muškátů.
Jak množit túje a další jehličnany
U tújí je důležitý řízek s patkou, tedy malým kouskem staršího dřeva. Právě to je rozdíl proti mnoha měkkým bylinným řízkům. Video se hodí pro čtenáře, kteří chtějí množit túje na živý plot a neví, proč jim obyčejně ustřižené větvičky nezakořeňují.
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habr obecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. https://youtu.be/sqfzX9SZfKc
Vrba celolistá (Salix integra 'Hakuro Nishiki'), známá také jako vrba japonská, se nejsnadněji množí řízky, buď z měkkého dřeva v létě, nebo z tvrdého dřeva v zimě. Řízky z tvrdého dřeva jsou obecně spolehlivější. Další metodou je hřížení na vzduchu.
Množení řízky z tvrdého dřeva v zimě
Vyberte si řízky
Vyberte si stonky z předchozí sezóny, dlouhé asi 15–20 cm. Ujistěte se, že stonky nejsou příliš silné ani příliš tenké.
Příprava řízků
Odstraňte všechny listy ze spodní části stonku a několik jich nechte nahoře.
Zasaďte řízky
Řízky vložte do květináče naplněného zeminou a ujistěte se, že jsou zapuštěny asi 5–7,5 cm.
Péče
Dobře zalijte a umístěte květináč na místo, které je vystaveno jasnému, nepřímému slunečnímu záření. Udržujte půdu trvale vlhkou.
Zakořenění
Zakořenění proběhne během několika týdnů a řízky lze po vytvoření dobrého kořenového systému přesadit do většího květináče nebo do země.
Množení měkkými řízky v létě
Vyberte a připravte řízky
Vyberte si nové výhonky z aktuální sezóny, dlouhé asi 10–15 cm. Odstraňte spodní listy.
Zasaďte řízky
Řízky vložte do květináče se substrátem a udržujte půdu vlhkou.
Zajistěte jim péči
Umístěte květináč na místo s jasným, nepřímým slunečním světlem. Udržujte půdu trvale vlhkou.
Zakořenění
Řízky z měkkého dřeva mohou být náročnější na zakořenění než řízky z listnatého dřeva, ale s náležitou péčí by měly zakořenit během několika týdnů.
Hřížení na vzduchu
Vyberte větev: Vyberte zdravou větev na matečné rostlině.
Příprava větve: Kolem větve udělejte malý řez nebo kruh kůry.
Aplikace kořenového hormonu (volitelné): Řez namočte do kořenového hormonu.
Zabalte vlhkým rašeliníkem: Řez přikryjte vlhkým rašeliníkem a zabalte do plastové fólie.
Zajistěte a čekejte: Zajistěte plastovou fólii a udržujte mech vlhký. Po několika týdnech by se měly vytvořit kořeny.
Odřízněte a zasaďte do květináče: Jakmile jsou kořeny dobře vyvinuté, odřízněte větev pod kořeny a zasaďte ji do květináče.
Obecné tipy pro množení japonské vrby
Zalévání: Udržujte půdu trvale vlhkou, zejména během procesu zakořeňování.
Sluneční světlo: Vrba japonská potřebuje pro optimální růst jasné, nepřímé sluneční světlo.
Půda: Dobře propustná půda je důležitá pro řízky z měkkého i listnatého dřeva.
Hnojení: doporučuje se hnojit na jaře vyváženým hnojivem pro podporu zdravého růstu.
Stříhat: Pravidelné prořezávání může pomoci udržet požadovaný tvar a podpořit nový růst.
Představa, že rostliny nemohou být v blízkosti tújí, není zcela přesná. Túje jsou obecně odolné a přizpůsobivé, ale některé rostliny nejsou ideálními společníky. I když neexistuje definitivní seznam rostlin, které absolutně nelze vysazovat v blízkosti tújí, určité druhy nebo kombinace mohou bránit jejich růstu nebo vytvářet méně než ideální podmínky. Patří sem rostliny, které soutěží o zdroje, jako je voda a živiny, nebo ty, které preferují velmi odlišné půdní nebo světelné podmínky.
Rostliny, které by mohly konkurovat tújím
Bujné rostliny s mělkými kořeny
Velké, rychle rostoucí rostliny s rozsáhlým kořenovým systémem mohou konkurovat tújím o vodu a živiny, zejména v prvních letech po výsadbě. Příkladem mohou být některé agresivní půdopokryvné rostliny nebo velké keře s podobnou kořenovou strukturou.
Rostliny, které preferují velmi odlišné půdní podmínky
Túje obecně preferují dobře propustnou půdu. Výsadba v blízkosti druhů, které preferují velmi vlhké nebo velmi suché podmínky, může vést k problémům buď pro túje, nebo pro druhou rostlinu.
Rostliny milující stín
Túje sice snášejí určitý stín, ale daří se jí na plném slunci. Výsadba v blízkosti rostlin, které absolutně vyžadují stín, nemusí být ideální.
Rostliny, které potřebují více světla
Naopak, pokud je túje vysazena na místě, které má příliš málo světla, nemusí se jí dařit. Proto dbejte na celkové světelné podmínky v dané oblasti.
Přehuštění výsadby
Vyhněte se výsadbě tújí příliš blízko k jiným rostlinám, zejména pokud jsou také velké nebo rychle rostoucí. To může vést k přehuštění a konkurenci.
Škůdci a choroby
I když je túja obecně odolná vůči škůdcům, její výsadba v blízkosti rostlin, které jsou náchylné ke stejným škůdcům nebo chorobám, může zvýšit riziko problémů.
Túje se v květináčích pěstují stejně jako ve volné půdě pouze s tím rozdílem, že v nádobě pomaleji rostou a jsou odkázány na vaši péči. Nádoby na pěstování vyhovují zejména keramické a z pálené hlíny. Tenký plast není vyhovující ani dlouhodobou záležitostí. Na dno dejte drenážní vrstvu a túje vysaďte do vhodného substrátu. Nezapomeňte na hnojení a zalévání. Vrchní vrstvu můžete mulčovat štěrkem, kamínky nebo kůrou. Nádoby by měly být dostatečně velké. Túje v zahradě, zejména Thuja occidentalis Smaragd, roste cca 20 cm za rok. V nádobě to bude přibližně 10 cm.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY VEDLE TŮJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirřina Spáčilová.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat manžel pěstuje doma vinnou révu. Ze strany od souseda nám to vžy chytne plíseň. Na zahrádce soused má tůje je možné, že se tůje a vinná réva nesnáší. Děkuji za odpověď. Spáčilová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Spíše ty túje brání v proudění vzduchu a v listech révy se pak vytvoří vlhké prostředí, což vede ke vzniku plísně, ať už přilétla odkudkoliv. Buď přesaďte révu na otevřené slunné prostranství a zalévejte ji ke kmínku a ne na list. A nebo rostliny révy ošetřete postřikem. Těsně před květnem aplikujte FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE a po odkvětu v červnu aplikujte MELODY COMBI.
Česká lokální realita: jíl, sucho, novostavby a úzké pásy u plotu
V českých zahradách mají túje často těžší podmínky, než se zdá z katalogových fotografií. Hodně živých plotů se sází u novostaveb, kde je vrchní vrstva zeminy jen tenká kosmetická úprava a pod ní bývá zhutněný zásyp. Kořeny tújí potom neřeší ideální zahradní půdu, ale směs jílu, štěrku, kamenů, zbytků stavebního materiálu a suchého větru kolem plotu.
V jílovité půdě je problém dvojí. Když je mokro, jíl drží vodu a kořeny mohou trpět nedostatkem vzduchu. Když přijde sucho, jíl ztvrdne a voda po něm špatně vsakujte. Túje pak zažívá dva extrémy: chvíli stojí v těžké vlhké zemině a potom se kořeny perou s tvrdou suchou hroudou. Proto v jílu nepomůže jen vykopat hlubší díru. Naopak, hluboká jáma v jílu se může chovat jako vana.
V písčité nebo lehké půdě je problém opačný. Voda rychle mizí a horní vrstva, kde má túje nejvíc jemných kořenů, snadno vyschne. Tam se mi nejvíc osvědčil mulč, pravidelná hlubší zálivka a přiměřené zlepšení půdy kompostem. Ne tak, aby se túje utopila v čistém kompostu, ale aby zemina lépe držela vláhu.
U plotů směrem na jih a západ je potřeba počítat s přehříváním. Betonová podezdívka, dlažba a plechové prvky umí vytvořit mikroklima, ve kterém je kořenová zóna mnohem sušší než zbytek zahrady. Túje pak sice má teoreticky kořeny 20 až 60 cm hluboko, ale prakticky žije v přehřátém pruhu, který se v létě chová jako kraj silnice.
Česká realita u tújí: největší problém nebývá samotná hloubka kořenů, ale kombinace mělkého kořenového systému, suchého léta, zhutněné půdy a výsadby příliš blízko stavebních prvků.
