Téma: 

tvarování thují


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Tvarování tújí

V minulosti byly přísně stříhané ploty unikátem a pýchou zahrady. Vytvářely se nízké i vysoké živé ploty, ornamenty a labyrinty. Dnes si kromě nich můžete ze dřevin vytvarovat i jakýkoli geometrický tvar, zvíře či postavu. Zezačátku vyzkoušejte nejprve jednoduché tvary, jako je koule nebo jehlan. Při volbě tvaru však vždy zohledněte styl zahrady, ne všude se stříhané tvary hodí. Výbornou pomůckou pro vás následně budou i speciální šablony, například ve tvaru ptáka, zajíce nebo kočky, které si můžete pořídit v zahradním centru či hobby marketu. Kromě nich budete potřebovat i ostré nůžky. Šablony ke tvarování dřevin bývají zpravidla z pozinkovaného drátu, odolného vůči povětrnostním vlivům. Kulovitou šablonu zakoupíte v různých velikostech a obvykle ji tvoří dvě polokoule, které se k sobě upínají pomocí svorek. K tvarování koule si ale nemusíte hned kupovat šablonu, stačí ji vystřihnout z kartonu. Stejně tak živý plot zastřihnete do stejné výšky a šířky pomocí rovné desky nebo provázku. Ani složitější šablony si nemusíte pořizovat, s trochou zručnosti je vyrobíte z jemného, takzvaného králičího pletiva.

Detail odstavce: Tvarování tújí
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 23.2.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: thuje

Dobrý den, koupila jsem od jedneho pěstitele 68ks thuji krásné.Bohužel mi cca za měsic zacali odchazet. Začalo to vrškem thuji. Koupila jsem hořkou sůl a hnojivo na jehličaní. Bohužel nic nepomohlo.Tak ted nevím co im chyby anebo jak im mam jeste pomoct ted na jaře. Děkuji Silvia Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Odesláno: 5.3.2018 uživatelem Silvia
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

MYRTA

Tvarování

Myrta patří k rostlinám, kterým velmi sluší tvarování. Obzvlášť vynikne, když jí ponecháte delší rovný kmínek a korunku sestříháte do tvaru koule. Dvě takovéto rostliny mohou dekorovat vstup vašeho domu, terasu apod. Díky drobnému olistění a květům je myrta vhodná i k tvarování na pokojovou bonsaj. Do požadovaného tvaru ji seřezáváme nejlépe v dubnu. Pokud chceme, aby keřík zhoustl, můžeme mu během růstového období postupně zaštipovat nové výhonky. Jestliže myrtu seřezávat nebudete a necháte jí volný růst, bude naopak více nakvétat.

Detail odstavce: Tvarování
Zdroj: Myrta
Zveřejněno: 3.11.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: fíkusy druhy a pěstování

Fikus snese tvarování. Klidně ho sestříhejte jak potřebujete. Lepší je to dělat na jaře.

Zdroj: diskuze Fíkusy druhy a pěstování
Odesláno: 28.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

BUXUS

Historie

Jako okrasná dřevina zastává buxus významné místo v zahradní kultuře už od starověku, k velkému rozšíření pak došlo zejména v období baroka a rokoka (stříhané bizarní i geometrické tvary, labyrinty). V současnosti patří mezi nejčastěji pěstované dřeviny parků a zahrad. Výborně totiž snáší sestřih a tvarování, je vhodný i pro bonsajové pěstování. Dřevo buxusu je jedno z nejhustších dřev Evropy. Sloužilo k výrobě hudebních nástrojů, různých ozdobných předmětů, dřevorytů a podobně.

Detail odstavce: Historie
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: choroby tújí

Jedná se opravdu túje? Podle toho jak to popisujete, že jsou zduřené větve a o tom slizu, tak se spíš zdá, že jde o nějaký druh Jalovce, těch je velká spousta druhů!! užíznět zdravou větvičku a doneste JI ukázat ZAHRADNÍKOVI. když ten potvrdí, že se jedná o thúji, tak skutečně stačí Kuprikol. Jestli je to jalovec, jako, že asi ano, tak se jedná o plíseň hruškovou. Pokud jsou v blízkosti hrušně, tak se jí zbavíte pouze tím, že jalovce vykácíte a už je nikdy nebudete pěstovat a pořídíte si zerav- túje.

Zdroj: diskuze Choroby tújí
Odesláno: 26.8.2018 uživatelem Václav Štros
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Jak provést zkrácení tújí

V živých plotech keř stříhejte poněkud šikmo, aby byla túje nejširší u země. Na tvarování podle vašeho vkusu jsou vhodné túje s výškou nad jeden metr. V prvních letech zastřihávejte keř jen šikmo na bocích. Vrcholky tvarujte, až když bude stromek vyšší.

Detail odstavce: Jak provést zkrácení tújí
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 24.9.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Zluty ker

To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: www.google.com/searc…

Zdroj: diskuze Zluty ker
Odesláno: 9.5.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Cena za stříhání tújí

U střihu živých plotů se uvádí cena za běžný metr (bm):

  • výška do 1 m 22,00,– Kč
  • výška do 2 m 38,00,– Kč
  • výška do 3 m 54,00,– Kč
  • výška nad 3 m 60,00,– Kč
  • výška nad 4 m 78,00,– Kč

Příplatek za tvarování (modelace živého plotu) 3,20,- Kč/m

Uvedené ceny jsou pouze orientační.

Detail odstavce: Cena za stříhání tújí
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 24.9.2018

KATALPA - ŘEZ

Jak to katalpa snáší

Řez dospělých stromů se omezuje nejčastěji na odstraňování suchých větví uvnitř koruny, které přirozeně odesychají v důsledku zastínění, a na citlivé redukce těžkých vodorovných větví. Katalpy se v žádném případě nehodí k tvarování. Jejich regenerační schopnost je se stoupajícím věkem čím dál slabší.

Pokud je to nevyhnutelné, řezat lze, ale zásah by neměl přesáhnout 1/3 délky větve. Protože se jedná o velmi pomalu rostoucí strom, měl by být řez vždy proveden uvážlivě.

Detail odstavce: Jak to katalpa snáší
Zdroj: Katalpa - řez
Zveřejněno: 30.9.2016

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Správný tvar

Živý plot z tújí (dříve psáno také thuje a nesprávně tůje) vyžaduje minimálně řez alespoň dvakrát ročně, a to na samém sklonku zimy a koncem června. Čím častěji budete řez túje provádět, tím hezčí živý plot bude. Pokud byste túje nechali třeba rok bez zastřižení, následující řez by musel být hluboký (do staršího dřeva). Živá stěna by pak špatně obrůstala, keře by vypadaly omšele a s výsledkem byste určitě nebyli spokojeni. Túje můžeme nechat přirozeně rozrůstat, máme-li dost místa.

Túje všeobecně dobře snáší stříhání a tvarování. Zastřihovat je můžete během celé vegetace, tedy od jara do podzimu. Jarní tvarování rychle obrazí a během vegetace dorůstá. Není však vhodné zastřihávat túje během zimy (listopad až únor), protože do jara stejně neobrazí, ani se nezahojí. Tuhé mrazy mohou navíc nezhojené ranky vysušit a zaschlé konečky větví následně moc parády nenadělají. Tvarování živých plotů se provádí jednou až dvakrát ročně. Záleží na bujnosti růstu a nárocích na ideální tvar. Z praxe i literatury lze doporučit tvarování jednou na jaře (březen až květen) a popřípadě podruhé koncem léta (konec srpna až září).

Túje čili zerav západní (Thuja occidentalis) má velmi široký sortiment kultivarů. Najdeme mezi nimi typy různých tvarů, vysoké stromovité, kuželovité, úzce sloupovité i keřovité. Na druhé straně je řada zakrslých kultivarů kuželovitých, kulovitých i rozložitých. Správný tvar je tudíž závislý na druhu rostliny. Túje můžete využít jako solitéry, do skupinových výsadeb (pozor na příliš mnohobarevné kombinace), do skalek či jako přenosnou zeleň.

Detail odstavce: Správný tvar
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 23.2.2018

AEONIUM CILIATUM

Aeonium jako sukulentní bonsaj

Sukulentní bonsaje se sice těžko vyrovnají svým pravým kolegyním, ale mají oproti nim řadu výhod. Hlavní z nich je to, že nemusíte čekat desítky let, než rostlina vytvoří svůj charakteristický bonsajový tvar. Ze sukulentních rostlin můžete vytvarovat efektní bonsaj již za několik málo let. Pokud se vám řez nepodaří, není nic ztraceno, sukulenty rychle obrůstají, takže můžete brzy provést nápravu. Jsou to rostliny velmi nenáročné a odolné. Bez problému snesou i delší absenci zálivky, což je další nesporná výhoda oproti klasickým bonsajím, které musíte pravidelně zalévat. Sukulenty, mezi nimi i Aeonium, které chcete tvarovat jako bonsaj, pěstujte stejně jako ostatní, pouze je nehnojte a dopřejte jim méně vody. Hnojením byste rostlinu zbytečně podporovali v růstu, což by bylo v rozporu s vašimi úmysly vytvořit z ní bonsaj. Tvarování se nebojte, rostliny snesou hodně. Řez provádějte pouze ve vegetační sezóně. Myslete na to, že ne všechny sukulenty (Aeonia) jsou vhodné k tvarování. Například z Aeonia tabuliforme bonsaj uděláte těžko, jeho přízemní růžice se nemůže stříhat.

Detail odstavce: Aeonium jako sukulentní bonsaj
Zdroj: Aeonium ciliatum
Zveřejněno: 21.3.2016

BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI

Množení

Pokud množit vavřín, půjde to vcelku jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Poté umisťujeme šikmo seříznuté řízky po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.

S dobrým prospíváním keříku bezesporu souvisí také řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1–2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stále zelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Bobkový list v květináči
Zveřejněno: 19.6.2017

STŘÍHÁNÍ OLEANDRU

Choroby

Základem je správné zalévání odstátou vodou, správné dávkování hnojiva a tvarování. Pokud oleandry nekvetou, příčinu hledejte buď v nesprávné péči, nebo v nedostatečné likvidaci škůdců a chorob. Nejčastěji jde o čerň, kdy listy vypadají jako posypané sazemi, houby poškozující květy (plíseň), mšice, puklice a svilušky. Pokud je oleandr napaden škůdci, dochází ke žloutnutí listů a jejich opadávání. Oleandr je teplomilná rostlina z oblasti Středomoří, takže i menší mráz jí může uškodit.

Velkým nepřítelem oleandru jsou mšice. Ty jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Na mšice je ideální nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoct si můžete i vodou smíchanou s tabákem.

Detail odstavce: Choroby
Zdroj: Stříhání oleandru
Zveřejněno: 29.4.2017

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Postup

Na vybranou dřevinu navlečte šablonu zvoleného tvaru a vyčnívající větévky ze šablony odstřihněte. Šablonu na rostlině ponechte, důkladně ji ale upevněte k zemi, aby se působením větru neposunula. Rostlina šablonou proroste tak, že ji nebude vidět, a vy budete příště už jen zastřihávat nově vyrašené větévky. Ideálním obdobím k tvarování je duben a pak začátek léta, tedy červen. Drobné estetické zastřihávání můžete samozřejmě provádět během celého roku kromě zimy. Rostliny stříhejte ideálně za podmračeného počasí a keře nezapomeňte pravidelně zalévat. Nůžky po každém řezu očistěte, abyste jimi nepřenesli na jinou dřevinu případné onemocnění či škůdce.

Keř vytvarovaný do spirály si můžete také zkusit vytvořit. Vyberte si ale dostatečně pevnou a velkou rostlinu, aby na ní bylo tvarování vidět, nejlépe s rovným kmenem. Obtočte kolem ní provázek v přibližně stejných rozestupech, poslouží vám jako vodicí čára, a začněte podle něj keř odshora dolů zastřihávat. Máte-li ale pěknou, vzrostlou túji, zkuste ji první rok nejdříve sestříhat do tvaru kužele a až následující vyzkoušejte spirálu. Tvarované okrasné dřeviny, které se střihem udržují v daných tvarech, ať už geometrických nebo jiných, se nazývají také topiary. Složitější topiary mohou mít podobu i živé sochy. Pojmenování topiary je odvozeno od latinského slova označujícího ornamentální krajiny a čeština pro něj zatím název nemá.

Detail odstavce: Postup
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 23.2.2018

KONIFERY

Vyštipování

I pomalu rostoucí nádobové konifery, ale také normálně vysazené jehličnany je potřeba čas od času vyštipovat a tím upravovat jejich tvar. Od května do začátku července můžeme prsty vylamovat narašená poupata anebo lze u větších rostlin použít nůžky. V případě, že chceme tvarovat korunu konifer, vylamujeme celé pupeny. Na těchto místech se koruna zahustí, protože se zde objeví další 3–4 výhony. U zapěstovaných korun nové pupeny jen zkracujeme (ostrým řezem asi na polovinu). Tím zapříčiníme, že budou koruny vzdušnější. Nedochází ke hromadění starého jehličí a množení houbových chorob.

Po každém vylamování rostlinu osprchujte, a pokud vystříháváte více stromků, pak si při každém zalamování pečlivě umyjte ruce a vydezinfikujte stříhací nůžky. Klasické tvarování stačí provádět jednou ročně. Během července je možné provést radikálnější řez, kdy lze odstranit i dřevnatější části. U malých kultivarů provádíme korekci tvarů jednou za 2 roky. Listnáče tvarujeme od konce dubna do konce července, aby větvičky stihly vyzrát a nezničil je mráz.

Detail odstavce: Vyštipování
Zdroj: Konifery
Zveřejněno: 30.10.2016

BONSAJ CARMONA MICROPHYLLA

Co je to Bonsaj Carmona microphylla

Bonsaj Carmona microphylla je bonsaj s krásnými lesklými tužšími lístky, kvete drobnými bílými kvítky po celý rok. Má ráda teplo, umístění na světlém místě, ale chráněném před letním poledním slunečním žárem. Teplota nemá klesnout pod 15 °C. Zalévání této rostliny musí být velmi pečlivé, pravidelné, kořeny nesnáší přemokření, v podmisce nesmí stát voda, ale dobré není ani přílišné sucho. Četnost zálivky se mění s bohatostí olistění, opadají-li listy, snížíme zálivku. Na špatnou zálivku často reaguje opadáním všech listů, nové listy společně s poupaty květů narostou na světlém místě do 3 týdnů. Hnojíme od března do září co 2 týdny, v zimě jednou za měsíc, a to tekutými hnojivy. Nové výhony po vyvinutí 6–8 listů vždy za 1.–3. listem zastřihujeme. Tvarování provádíme pomocí drátu, rostlinu můžeme formovat dle potřeby po celý rok. Nové výhonky tvarujeme, až když lehce zdřevnatí. Rostlinu přesazujeme každý druhý rok na jaře s lehkým zakrácením kořenů. Rostlina chutná mšicím, vyskytnou-li se, ničíme je postřikem, například Mospilanem.

Detail odstavce: Co je to Bonsaj Carmona microphylla
Zdroj: Bonsaj Carmona microphylla
Zveřejněno: 15.2.2015

VÝSADBA OKRASNÝCH ROSTLIN

Rostliny pěstované v kontejnerech

Všechny rostliny pěstované v kontejnerech můžeme vysazovat po celé vegetační období, tedy i v letních měsících.

Rostliny pěstované v truhlících vždy vyžadují substrát zakoupený v obchodě a pravidelné přihnojování asi 1x za měsíc. Nebo můžeme do substrátu přidat pomalu rozpustné hnojivo. Pozor, Cereritem a NPK se nesmí přihnojovat vřesovištní rostliny.

Okrasné dřeviny menších prodejních velikostí se většinou nabízejí v květináčích. Druhy, které nejsou choulostivé na namrzání, můžeme sázet celoročně. V letním období pouze věnujeme zvýšenou pozornost dostatečné zálivce.

Truhlíky zaléváme tak, aby nedocházelo k přemokření, ale ani k přesychání substrátu. Každodenní zalévání truhlíku je rozhodně špatně. Truhlík musí mít odtokové otvory a nikdy nesmí stát v misce s vodou. Problematické jsou i samozavlažovací truhlíky.

Pokud potřebujeme vysazovat do nádob jehličnany, vybíráme z druhů, které lépe snášejí sucho (borovice, jalovce, zeravy, tisy, cedry). Rovněž jsou vhodnější méně vzrůstné kultivary, popřípadě druhy, které snáší zastřihávání a tvarování. Pozornost musíme věnovat zálivce, a to i v zimním období, kdy jehličnany také odpařují vodu. Počátkem jara začínáme přihnojovat, ideální jsou rozpustná hnojiva obsahující všechny důležité prvky. Hnojení ukončíme zhruba v srpnu, ke konci je vhodné dodat více draslíku (podporuje vyzrávání pletiv a tím lepší přezimování).

Detail odstavce: Rostliny pěstované v kontejnerech
Zdroj: Výsadba okrasných rostlin
Zveřejněno: 14.6.2017

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Řez révy na pergole

Abyste měli bohatou sklizeň sladkých a velkých plodů, je nejvhodnější zakládat vinice nejvýše do 300 metrů nadmořské výšky. Ve vyšších polohách je pak potřeba rostliny chránit, nebo je sázet u zdí, osvědčily se také nejrůznější pergoly. Vinnou révu lze na zahradách s úspěchem pěstovat i ve skleníku. Možností, jak zkrášlit pergolu révou vinnou, je hned několik, přičemž vždy vycházejí z velikosti pergoly.

Menší pergola

K pergole vysadíme jen jeden keř, a to v místě, kde bude dostatečný přísun vody. Jedna sazenice tak bude mít prostor vytvořit mohutný tvar s rozlehlou vodorovnou korunou. Až do vodorovně umístěné konstrukce vyveďte jen holý kmen, bez postranního obrostu, který bude přecházet do rozvětvené části položené na pergole. Na rameni se provádí řez plodonosného dřeva ve formě polotažňů (polooblouků). Jednotlivé polotažně jsou od sebe vzdálené 0,6 až 0,8 m a jsou z nich vyvázány vodorovné plochy tak, aby se rostoucí letorosty nepřekrývaly. Je-li plocha pergoly velká, rozvede se paprskovitě několik takto kordonových ramen (způsob tvarování révy vinné). Síť z drátů tvořící čtverce o velikosti 0,5 m upevníme na vodorovný rám pergoly.

Větší pergola na volném prostranství

Vinná réva se vysází ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřují dovnitř plochy pergoly. Je-li pergola širší než 4 m, je nutné vysadit více keřů, a to i dovnitř pergoly. Jejich rozvádění se provádí stejným směrem, jak je uvedeno výše u malé pergoly.

Detail odstavce: Řez révy na pergole
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Tvarování tújí

Tvarované túje dodají zahradě noblesu a šmrnc. Lze je dokonce tvarovat podobně jako sochař tesá sochy. Jejich úpravou se můžete přímo umělecky vyžít. Nejlépe je kombinovat stříhání na jaře (březen až květen) se stříháním na konci léta (srpen až září).

Nejjednodušší tvary zvládnete možná vystříhat od oka. Ale pozor na stálé zarovnávání, které pak zanechá mnohem menší keřík, než jste měli původně v plánu. Kužel vytvoříte snáz, pokud si na keř připevníte do jehlanu pár bambusových hůlek a nahoře je svážete, případně kolem jejich obvodu několikrát obtočíte provázek či drátek. Kulovité tvary můžete vytvářet pomocí různých improvizovaných obručí.

Na složité tvary malých sošek se vyplatí vytvořit si formu z drátěného pletiva. Tu nasadíte na keř (poté, co jste jej nahrubo ostříhali do požadovaného tvaru) a přečnívající výhony odstřihnete. Pomocí formy pak budete keř i nadále udržovat. Formy lze v některých zahradnictvích dokonce zakoupit již hotové. Podmínkou úspěšné práce jsou kvalitní, ostré zahradnické nůžky přiměřené velikosti. Existují dokonce i tvarovací malé pilky na elektrický pohon.

Přečnívající výhonky je třeba odstraňovat co nejdříve. Od jara do podzimu, kdy rostliny bujně přirůstají, budou potřebovat zástřih i jednou za dva či tři týdny. Ovšem například pomalu rostoucí tis stačí zastřihnout jednou ročně. V zimě nezapomeňte keře ochránit před těžkým sněhem, který by mohl dílo polámat.

Detail odstavce: Tvarování tújí
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 24.9.2018

BUXUS

Co je to buxus

Buxus patří do podříše vyšších rostlin, konkrétně mezi ty krytosemenné, což znamená, že vajíčka této rostliny jsou ukryta v pestíku, na rozdíl od nahosemenných, kdy leží volně na listech. Náleží do řádu zimostrázotvarých, konkrétně do čeledi zimostrázovitých. V Česku je nejoblíbenější zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), přičemž se využívá jako obruba cest, živý plot či ozdoba vchodu.

Lze jej velmi snadno tvarovat do nejrůznějších podob. Má drobné kožovité listy, které jsou na vrchní straně lesklé a tmavozelené, na rubu pak žlutozelené. Buxus kvete v březnu až dubnu, jeho plody (třírohé tobolky) dozrávají na podzim. Této okrasné dřevině se daří v každé nepříliš těžké nebo suché půdě, na slunci i ve stínu. Zimostráz neboli buxus je tedy vděčná, nenáročná rostlina, která roste poměrně dobře kdekoli bez nároků na půdní podmínky. Nejlépe však roste na vápenitých a hlinitých půdách. Pokud jej budete pěstovat v písčité půdě, je dobré pravidelně zapracovávat vyzrálý zahradní kompost. Půda by měla být dostatečně propustná a vlhká, nikoli však přemokřená. Buxusy hůře snášejí stanoviště na plném slunci, například u jižních stěn domů nebo zdí, což vede často k popálení a žloutnutí listů. Dokonce snáší bez újmy na svém vzhledu i znečistěné ovzduší, poškozuje ho pouze psí moč. U nás tvoří zimostráz výhradně keře, roste pomalu, a tak se dobře hodí do živých plotů, nízkých plůtků nebo jako obruba záhonů či chodníků a cest.

Nejčastěji se buxusy pěstují jako solitéry v zahradách a parcích, jelikož se mohou různě tvarovat. Jakékoliv (i radikální) řezy dobře snášejí. Optimální dobou pro tvarování a řezání zimostrázů je léto.

Detail odstavce: Co je to buxus
Zdroj: Buxus
Zveřejněno: 1.9.2014

HYDRANGEA MACROPHYLLA

Hydrangea macrophylla 'Hot red'

Hortenzie 'Hot red' je velkolistá hortenzie s kulatými květy růžovočervené barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, tudíž je při jarním tvarování keře nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě velké množství květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do růžovočervené. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.

V bytě kvete na jaře, na zahradě se květů dočkáme v létě. Ve své domovině hortenzie dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.

Barva květů závisí na pH půdy, v každém případě hortenzii vysaďte do země s rašelinou, do vlhké, ale dobře odvodněné živné půdy. Latinské jméno pro hortenzie je Hydrangea, takže je už z názvu patrné, že jde o milovnice vody. Zem musíte udržovat vlhkou, a to zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývají rostliny tak choulostivé na občasné vysušení. Nejlépe jim vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládnou pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat je do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné hortenzie letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků je schovejte buď ve sklepě, nebo je nechte na zahradě, ale pak je musíte na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkraťte a svažte do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjte vrstvou jehličí nebo slámy a hortenzii zakryjte chvojím. Dobře zamulčujte, aby půda neztrácela vláhu. Mrazuvzdorné jsou cca do -23 °C.

Přesazujte každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.

Detail odstavce: Hydrangea macrophylla 'Hot red'
Zdroj: Hydrangea macrophylla
Zveřejněno: 15.12.2016

HYDRANGEA MACROPHYLLA

Hydrangea macrophylla 'Bodensee'

Hortenzie 'Bodensee' je velkolistá hortenzie s kulatými květy fialovorůžové barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře je nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě mnoho květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do fialovorůžové. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, mají sytě zelenou barvu. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.

V bytě kvete na jaře, na zahradě se květy objevují v létě. Ve své domovině dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.

Protože barva květů závisí na pH půdy, je nutné pro zachování sytosti odstínu výrazně okyselit zem síranem hlinitým nebo speciálními hnojivy na modré hortenzie a v každém případě ji vysadit do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Zem musíte udržovat vlhkou, a to zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při pravidelné dostatečné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat hortenzie do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků schováme rostlinu buď ve sklepě, nebo ji necháme na zahradě, ale musíme ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkrátíme a svážeme je do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjeme vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjeme chvojím. Dobře zamulčujeme, aby půda neztrácela vláhu. Hortenzie je mrazuvzdorná přibližně do -23 °C.

Přesazujeme každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.

Detail odstavce: Hydrangea macrophylla 'Bodensee'
Zdroj: Hydrangea macrophylla
Zveřejněno: 15.12.2016

HYDRANGEA MACROPHYLLA

Hydrangea macrophylla 'Bailmer'

Hortenzie 'Bailmer' je velkolistá hortenzie s kulatými květy růžové až blankytně modré barvy. Jedná se rovněž o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře zachovejte kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě hodně květů. Kvete bohatě a květenství má zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do růžové až blankytně modré barvy. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.

V bytě obvykle kvete na jaře, na zahradě se květy objevují v létě. Ve své domovině hortenzie dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.

Protože barva květů závisí na pH půdy, je nutné pro zachování sytosti odstínu výrazně okyselit zem síranem hlinitým nebo speciálními hnojivy na modré hortenzie, v každém případě ji vysadit do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Zem musíte udržovat vlhkou, a to především první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá rostlina tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků hortenzii přeneste do sklepa, nebo ji nechte na zahradě, ale musíte ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkraťte a svažte je do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjte vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjte chvojím. Dobře ji zamulčujte, aby půda neztrácela vláhu. Mrazuvzdorná je cca do -23 °C.

Přesazujte každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.

Detail odstavce: Hydrangea macrophylla 'Bailmer'
Zdroj: Hydrangea macrophylla
Zveřejněno: 15.12.2016

HYDRANGEA MACROPHYLLA

Hydrangea macrophylla 'Leuchtfeuer'

Leuchtfeuer přeloženo z němčiny znamená světlo majáku. Hortenzie 'Leuchtfeuer' je velkolistá hortenzie s kulatými květy sytě růžově červené barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře je nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě mnoho květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do sytě růžově červené. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.

V bytě kvete na jaře, na zahradě květy přicházejí v létě. Ve své domovině dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.

Protože barva květů závisí na pH půdy, v každém případě vysazujte do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Latinské jméno pro hortenzie je Hydrangea, takže už z názvu je patrné, že jsou to milovnice vody. Zem musíte udržovat vlhkou zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už rostlina nebývá tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků hortenzii přeneseme do sklepa, nebo ji necháme na zahradě, ale musíme ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkrátíme a svážeme do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjeme vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjeme chvojím. Dobře zamulčujeme, aby půda neztrácela vláhu. Mrazuvzdorná je asi do -23 °C.

Přesazujeme každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.

Detail odstavce: Hydrangea macrophylla 'Leuchtfeuer'
Zdroj: Hydrangea macrophylla
Zveřejněno: 15.12.2016