Rychlá odpověď: Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu většinou asi 20 až 60 cm, důležitější je ale jejich šíření do stran. Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém, proto nejvíc trpí suchem, utuženou půdou a špatnou výsadbou. U domu, zídky a plotu řešte hlavně vzdálenost, vodu a budoucí šířku porostu.
Kořeny tújí se na zahradách řeší hlavně ve chvíli, kdy už je problém vidět: plot se špatně opravuje, chodník se zvedá, živý plot hnědne, nebo se má stará túje přesadit. Jenže právě u kořenů platí, že co se pokazí při výsadbě, často se ukáže až za rok nebo dva.
Tento článek píšu prakticky: ne jako botanickou definici, ale jako zkušenost člověka, který už túje sázel, vyrýval, podřezával kořeny, řešil sucho v řadě u plotu a srovnával je s bobkovišní. Dozvíte se, kdy jsou kořeny tújí neškodné, kdy mohou zlobit a proč samotná hloubka není nejdůležitější údaj.
FAQ – hloubka kořenů thuje, kořenový systém a živý plot
Jak hluboké kořeny má thuje?
Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu nejčastěji přibližně 20 až 60 cm, podle stáří, půdy a zálivky.
Nejdůležitější ale není jen hloubka. Túje má mělký vláknitý kořenový systém, který se rozrůstá hlavně do stran. Proto může dobře držet v půdě, ale zároveň rychle trpí suchem v horní vrstvě. U starších rostlin mohou jít některé kořeny níže, ale většina jemných přijímacích kořenů zůstává poměrně mělko.
Mají túje invazivní kořeny?
Túje většinou nemají invazivní kořeny v agresivním smyslu, ale jejich hustá mělká kořenová síť může překážet.
Kořeny tújí obvykle aktivně neničí pevné základy jako mohutné stromy, ale v úzkém pásu u plotu, chodníku nebo zídky umí vytvořit problém. Berou vodu, zaplní horní vrstvu půdy a ztíží pozdější rytí nebo opravy. Prakticky tedy nejsou extrémně nebezpečné, ale potřebují prostor.
Poškodí kořeny tújí základy domu?
Kořeny tújí běžně nepatří mezi hlavní ničitele základů, ale u domu je lepší sázet s rozumným odstupem.
Riziko roste tam, kde je stará drenáž, praskliny, špatný zásyp nebo trvale vlhké spáry. Túje nehledá beton, ale hledá vodu, vzduch a prostor. Pokud máte u domu okapový chodník, hydroizolaci nebo drenáž, nechte si přístup na údržbu. Bezpečný odstup je levnější než pozdější oprava přes vzrostlý živý plot.
Jak daleko sázet túje od plotu?
Túje sázejte od plotu tak, aby zůstal prostor na kořeny, šířku koruny i stříhání, ne jen na sazenici.
Přesná vzdálenost záleží na odrůdě a plánované výšce, ale častou chybou je výsadba těsně k hranici. Malá sazenice vypadá nevinně, za několik let ale potřebuje místo. Myslete na to, že živý plot se bude rozšiřovat a budete ho muset stříhat. Údržbový prostor je u tújí stejně důležitý jako samotná hloubka kořenů.
Jaké kořeny mají tůje?
Tůje mají mělké, husté a vláknité kořeny, které se rozprostírají hlavně v horní vrstvě půdy.
Nejde obvykle o jeden hluboký kůlový kořen. Spíš o síť jemných kořínků a několika silnějších bočních kořenů. Díky tomu túje dobře využívá vláhu po dešti, ale zároveň je citlivá na vyschnutí povrchu. Pokud je půda tvrdá, suchá nebo přehřátá, kořenový systém thuje začne rychle trpět.
Rostou kořeny tújí víc do hloubky, nebo do šířky?
Kořeny tújí rostou prakticky víc do šířky než hluboko dolů, hlavně u živých plotů.
Proto se při výsadbě doporučuje spíš širší rýha než zbytečně hluboká jáma. Kořeny potřebují měkký prostor do stran, aby se mohly rozrůstat mimo původní bal. Když narazí na tvrdý jíl, stavební zásyp nebo betonové omezení, růst se zpomalí. Šířka kořenové zóny je pro vitalitu tújí zásadní.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠÁRKA.
Dobrý den, mám dotaz, mám už vysokou modrozelenou tuji asi 5m na výšku
a asi 50cm od domu, obávám se zda její kořeny se mi nedostanou pod dum
a nenaruší nějaké sítě. Děkuji.
Nerada bych ji pokácela , je zdravá a krásná tuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Riziko, že strom pod sebou nebo blízko svého kmene naruší základy a sítě, je vždy a záleží jen na náhodě, zda se tak stane nebo ne. Řešením je rozhodnutí ponechat věci svému osudu a nebo zakročit a tůji pokácet. Dražší řešení je tůji přesadit jinam. Větší zahradnické firmy mají stroje, se kterými dokáží přesadit i vzrostlé stromy.
Sazenice řízků tújí v květináčích lze sázet po celou sezonu. Jinak tomu je u sadby v balu, nebo dokonce u prostokořenných sazenic. Ty je možné sázet jen brzy na jaře nebo naopak ke konci podzimu. V českých zahradnictvích už se dnes setkáte převážně s kontejnery (květináči), takže se nemusíte obávat, že by se rostlinky neujaly, pokud se rozhodnete živý plot založit například v červenci. Jen nezapomínejte na pravidelnou zálivku a další pravidla pro výsadbu tújí.
Túje potřebují vydatnou zálivku každý čtvrtý den bez deště. Zalévat budete tedy zejména v létě. V opačném případě mohou sucha zničit i vzrostlé sazenice. Jak již bylo zmíněno, sazenice tújí potřebují vlhkou půdu. Túje navíc sucho nesnáší dobře, jakmile jí zaschnou kořeny, už se nevzpamatuje.
Pokud již máte vypěstované sazenice tújí, je vhodné pustit se do výsadby. Výsadbu nepodceňujte. Máte jen jeden pokus a případná chyba vás bude mrzet desítky let. Rostliny v živém plotě vydrží pravděpodobně až do konce vašeho života.
Postup:
Kořenové baly namočte do vody.
Vykopejte 60 centimetrů hlubokou a 80 centimetrů širokou rýhu.
Vykopaný substrát smíchejte s kompostem.
Rostliny zasaďte na místo tak, aby nebyly příliš utopené.
Přiměřeně udusejte půdu v celé délce rýhy.
Půdu doporučujeme ještě zasypat bohatou vrstvou mulče.
Sazenice vydatně zalijte.
Odborníci doporučují na jeden metr dvě túje. Pokud tedy chcete vytvořit například 10 metrů dlouhou stěnu, budete potřebovat 20 tújí. Jestliže se rozhodnete pro exotičtější kultivary tújí, raději se zeptejte prodejce. Udávaná čísla platí pro nejžádanější túji 'Smaragd'.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Živý plot z tújí (dříve psáno také thuje a nesprávně tůje) vyžaduje minimálně řez alespoň dvakrát ročně, a to na samém sklonku zimy a koncem června. Čím častěji budete řez túje provádět, tím hezčí živý plot bude. Pokud byste túje nechali třeba rok bez zastřižení, následující řez by musel být hluboký (do staršího dřeva). Živá stěna by pak špatně obrůstala, keře by vypadaly omšele a s výsledkem byste určitě nebyli spokojeni. Túje můžeme nechat přirozeně rozrůstat, máme-li dost místa.
Túje všeobecně dobře snáší stříhání a tvarování. Zastřihovat je můžete během celé vegetace, tedy od jara do podzimu. Jarní tvarování rychle obrazí a během vegetace dorůstá. Není však vhodné zastřihávat túje během zimy (listopad až únor), protože do jara stejně neobrazí, ani se nezahojí. Tuhé mrazy mohou navíc nezhojené ranky vysušit a zaschlé konečky větví následně moc parády nenadělají. Tvarování živých plotů se provádí jednou až dvakrát ročně. Záleží na bujnosti růstu a nárocích na ideální tvar. Z praxe i literatury lze doporučit tvarování jednou na jaře (březen až květen) a popřípadě podruhé koncem léta (konec srpna až září).
Túje čili zerav západní (Thuja occidentalis) má velmi široký sortiment kultivarů. Najdeme mezi nimi typy různých tvarů, vysoké stromovité, kuželovité, úzce sloupovité i keřovité. Na druhé straně je řada zakrslých kultivarů kuželovitých, kulovitých i rozložitých. Správný tvar je tudíž závislý na druhu rostliny. Túje můžete využít jako solitéry, do skupinových výsadeb (pozor na příliš mnohobarevné kombinace), do skalek či jako přenosnou zeleň.
Kořeny jsou obecně mělké a široce rozprostřené, přičemž větší odrůdy mají kořeny, které mohou dosáhnout hloubky 45–60 cm, zatímco menším odrůdám, jako je Emerald Green, sahají do hloubky pouze 20 cm. Kořeny se rozprostírají do stran a často dosahují až k okraji větví stromu.
Kořeny tújí jsou primárně mělké a vláknité, což znamená, že se rozprostírají blízko povrchu, spíše než aby rostly hluboko jako kůlové kořeny.
Hloubka kořenů
Kořeny tújí jsou obecně mělké, přičemž hloubka se může lišit v závislosti na konkrétní odrůdě tújí. Ale i tak větším odrůdám, jako je Green Giant, sahají kořeny jen do hloubky 45–60 cm. Kořeny tújí ale mohou být oportunní, což znamená, že se mohou přizpůsobit půdním podmínkám a růst hlouběji nebo mělčeji v závislosti na faktorech, jako je typ půdy a odvodnění.
I když se kořeny tújí obecně nepovažují za invazivní, v určitých situacích mohou představovat problém. Mohou potenciálně zhoršit trhliny v základech nebo dlažbě, zejména pokud jsou trhliny již přítomny.
Videonávody k výsadbě živého plotu, tújím a alternativám
U kořenů tújí hodně pomůže vidět výsadbu, šířku rýhy, práci s půdou a srovnání s jinými živými ploty. Níže jsou vybraná skutečná videa, která se hodí jako doplněk k článku. U stopáží doporučuji po vložení na web ještě jednou ověřit aktuální průběh videa, protože YouTube může měnit střihy, kapitoly nebo dostupnost.
PRRPZ I. série 6. díl – Živé ploty: výběr, výsadba a řez
Toto video je vhodné jako širší kontext, protože ukazuje, že živý plot není jen otázka tújí. Důležité pasáže: začátek videa pro výběr rostlin, střední část pro výsadbu a vzdálenosti, závěr pro řez a dlouhodobou údržbu. Prakticky se hodí ke srovnání tújí s jinými druhy.
Výsadba živého plotu | KING GARDENS
Video je užitečné hlavně pro představu, jak vypadá skutečná práce s výsadbovým pásem. Sledujte zejména části, kde se řeší příprava místa, rozestupy a následná péče. Pro čtenáře je cenné, že výsadba je vidět v praxi, ne jen jako seznam kroků.
Živý plot z původních druhů keřů
Toto video se hodí pro ty, kteří po přečtení části o kořenech tújí zvažují alternativu. Důležité pasáže: 0:00 výchozí situace a cíl živého plotu, 0:59 sázení a konkrétní keře, 1:57 péče o keře, 3:02 úhyn některých keřů, 3:39 vývoj růstu. Je cenné právě tím, že ukazuje i neúspěch, ne jen dokonalý výsledek.
Chcete nejkrásnější živý plot? Portugalský vavřín
Video se hodí jako srovnání se stálezelenou listnatou alternativou. Sledujte části, kde se ukazuje vzhled rostliny, hustota porostu a použití v živém plotu. Pro článek je důležité proto, že čtenář často řeší otázku, zda místo tújí nezvolit jiný stálezelený keř.
Prunus laurocerasus Etna – bobkovišeň lékařská
Toto video doplňuje část o bobkovišních. I když se týká kultivaru Etna, vizuálně pomáhá pochopit rozdíl mezi jehličnatou tújí a listnatou bobkovišní. Sledujte vzhled listů, hustotu a celkový charakter rostliny, protože právě vzhled a řez jsou hlavní důvody, proč lidé hledají náhradu za túje.
Jak na výsadbu živého plotu z habrů | KING GARDENS
Video je dobré jako kontrast k tújím, protože habr je listnatá alternativa s jiným sezónním chováním. Důležité jsou pasáže o přípravě výsadby, rozmístění rostlin a péči po výsadbě. Pomáhá čtenáři pochopit, že zdravý živý plot začíná pod zemí, ať už jde o túje, habr nebo jiný druh.
V naší poradně s názvem TVAROVÁNÍ TUJI DO SPIRÁLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kozubková.
Dobrý den, ráda bych si sestřihla thujku do tvaru spirály a nevím jak na to.omotám šňůru kolem thujky a stříhám to jak?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tůje sestříhané do spirály jsou opravdu kouzelné. Abyste získala představu, jak správně spirálu udělat, připravil jsem pro vás seznam několika instruktážních videí. Zde je odkaz na video návody: https://www.youtube.com/res…
V minulosti byly přísně stříhané ploty unikátem a pýchou zahrady. Vytvářely se nízké i vysoké živé ploty, ornamenty a labyrinty. Dnes si kromě nich můžete ze dřevin vytvarovat i jakýkoli geometrický tvar, zvíře či postavu. Zezačátku vyzkoušejte nejprve jednoduché tvary, jako je koule nebo jehlan. Při volbě tvaru však vždy zohledněte styl zahrady, ne všude se stříhané tvary hodí. Výbornou pomůckou pro vás následně budou i speciální šablony, například ve tvaru ptáka, zajíce nebo kočky, které si můžete pořídit v zahradním centru či hobby marketu. Kromě nich budete potřebovat i ostré nůžky. Šablony ke tvarování dřevin bývají zpravidla z pozinkovaného drátu, odolného vůči povětrnostním vlivům. Kulovitou šablonu zakoupíte v různých velikostech a obvykle ji tvoří dvě polokoule, které se k sobě upínají pomocí svorek. K tvarování koule si ale nemusíte hned kupovat šablonu, stačí ji vystřihnout z kartonu. Stejně tak živý plot zastřihnete do stejné výšky a šířky pomocí rovné desky nebo provázku. Ani složitější šablony si nemusíte pořizovat, s trochou zručnosti je vyrobíte z jemného, takzvaného králičího pletiva.
Rozdíl mezi bobkovišní Caucasica a Novita v kontextu živého plotu
Longtail rozdíl mezi bobkovišní Caucasica a Novita na první pohled nesouvisí s hloubkou kořenů tújí, ale ve skutečnosti patří do stejného rozhodování. Člověk často řeší kořeny tújí právě proto, že zvažuje, jestli je nevyměnit za bobkovišeň. Proto má smysl srovnat alespoň praktický rozdíl.
Bobkovišeň Caucasica bývá vnímaná jako vzrůstnější, užší a vhodná pro vyšší živé ploty. Má protáhlejší listy a působí vzpřímeněji. Hodí se tam, kde chcete vyšší zelenou clonu a máte dost místa na šířku i údržbu. Bobkovišeň Novita se často volí jako robustní, hustá a lesklolistá varianta, která dobře působí v moderních zahradách. V dobrých podmínkách umí růst rychle a vytvořit plnou zelenou stěnu.
Proti tújím má bobkovišeň jednu výhodu: po řezu často lépe obrůstá z listnatého dřeva a působí méně „hřbitovně“, což někteří lidé u tújí nemají rádi. Na druhou stranu bobkovišeň v zimě ukazuje listy, takže na ní víc vidíte mráz, vítr, spálení sluncem nebo okus. Túje zase lépe snášejí klasický úzký jehličnatý vzhled, ale když uvnitř vyholí, hůř se to napravuje.
Vlastnost
Túje
Bobkovišeň Caucasica
Bobkovišeň Novita
Vzhled plotu
Jehličnatá zelená stěna
Vyšší listnatý plot s užším dojmem
Hustý lesklý listnatý plot
Řez
Nestříhat hluboko do starého dřeva
Snáší řez dobře, ale chce prostor
Dobře houstne, vhodná pro tvarování
Kořeny
Mělké, vláknité, široké
Keřový kořenový systém, náročný na vláhu po výsadbě
Podobně jako jiné bobkovišně, důležitá je půda a zálivka
Riziko v zimě
Hnědnutí při stresu, sucho, posypová sůl
Poškození listů mrazem a zimním sluncem
Poškození listů v horších polohách, ale dobrá regenerace
Kdy bych ji volil
Na klasický úzký stálezelený plot
Na vyšší zelenou clonu s listy
Na hustý moderní živý plot, pokud je místo a vláha
Pokud řešíte hlavně to, že kořeny tújí jsou blízko plotu, bobkovišeň automaticky neznamená menší problém. I ona potřebuje prostor, vodu a přístup k řezu. Rozdíl je spíš v růstu, vzhledu, řezu a reakci na poškození. U úzkého pruhu u plotu bych proto nevybíral jen podle názvu rostliny, ale podle konkrétního místa: kolik je tam slunce, jaká je půda, zda je tam vítr, jak daleko je soused a jestli budete moci plot udržovat z obou stran.
Túje jsou jehličnaté stálezelené okrasné dřeviny různých velikostí, rostoucí po celé Evropě. Můžeme se setkat se stromky o výšce 30 cm, ale také se stromy, které mají více než 20 m. Také tyto rostliny lze množit řízkováním. Větvičku nařízneme pod rozvětvením a špičkou nože pak řízek s patkou odřízneme, nebo lehce nařízneme a odtrhneme s patkou. Řízek se již dále neupravuje. Optimální délka řízků je 15–20 cm. Delší řízky nejsou vhodné, protože špatně koření, můžeme však použít řízky kratší, nejméně však cca 10 cm. Upravené řízky ihned napícháme do množárenského substrátu, který si můžeme připravit z rašeliny a písku v poměru 1 : 1 nebo koupit. Na počátku potřebují řízky teplotu v rozmezí 6–10 °C a překrývají se fólií, aby se udržela vysoká vzdušná vlhkost. Později, při zakořenění, se teplota může zvýšit na 15 °C.
Představa, že rostliny nemohou být v blízkosti tújí, není zcela přesná. Túje jsou obecně odolné a přizpůsobivé, ale některé rostliny nejsou ideálními společníky. I když neexistuje definitivní seznam rostlin, které absolutně nelze vysazovat v blízkosti tújí, určité druhy nebo kombinace mohou bránit jejich růstu nebo vytvářet méně než ideální podmínky. Patří sem rostliny, které soutěží o zdroje, jako je voda a živiny, nebo ty, které preferují velmi odlišné půdní nebo světelné podmínky.
Rostliny, které by mohly konkurovat tújím
Bujné rostliny s mělkými kořeny
Velké, rychle rostoucí rostliny s rozsáhlým kořenovým systémem mohou konkurovat tújím o vodu a živiny, zejména v prvních letech po výsadbě. Příkladem mohou být některé agresivní půdopokryvné rostliny nebo velké keře s podobnou kořenovou strukturou.
Rostliny, které preferují velmi odlišné půdní podmínky
Túje obecně preferují dobře propustnou půdu. Výsadba v blízkosti druhů, které preferují velmi vlhké nebo velmi suché podmínky, může vést k problémům buď pro túje, nebo pro druhou rostlinu.
Rostliny milující stín
Túje sice snášejí určitý stín, ale daří se jí na plném slunci. Výsadba v blízkosti rostlin, které absolutně vyžadují stín, nemusí být ideální.
Rostliny, které potřebují více světla
Naopak, pokud je túje vysazena na místě, které má příliš málo světla, nemusí se jí dařit. Proto dbejte na celkové světelné podmínky v dané oblasti.
Přehuštění výsadby
Vyhněte se výsadbě tújí příliš blízko k jiným rostlinám, zejména pokud jsou také velké nebo rychle rostoucí. To může vést k přehuštění a konkurenci.
Škůdci a choroby
I když je túja obecně odolná vůči škůdcům, její výsadba v blízkosti rostlin, které jsou náchylné ke stejným škůdcům nebo chorobám, může zvýšit riziko problémů.
V naší poradně s názvem CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o houbovou nákazu. Aplikujte postřik přípravkem Kuprikol 50 dvakrát s odstupem tří týdnů. Zároveň si kupte hořkou sůl (magnézium) a rostlinu postříkejte 3% roztokem v mezidobí mezi ošetřeními Kuprikolem. Zbytek hořké soli můžete použít na zálivku.
Kořeny tújí při přesazování: proč je starší rostlina riziko
Přesazování tújí je téma, kde se nejvíc ukáže rozdíl mezi teorií a praxí. Malou túji přesadíte poměrně snadno, protože většina kořenů je ještě blízko balu. U dvoumetrové a vyšší túje už je situace jiná. Jemné funkční kořeny, které rostlinu skutečně živí, mohou být dál od kmínku, než čekáte. Když vykopete malý bal, rostlina sice bude stát, ale ztratí velkou část přijímacích kořenů.
Když jsem přesazoval starší túji z přehuštěného místa, udělal jsem přesně tu chybu, kterou dnes lidem nedoporučuji: snažil jsem se bal udělat „tak akorát“, aby šel unést. Jenže to, co je akorát pro záda, není akorát pro rostlinu. Po přesazení túje nejprve vypadala dobře, protože jehličí neuvadne tak rychle jako listy. Problém se ukázal až později. V horku začala ztrácet barvu a část koruny zaschla.
U přesazování je potřeba počítat s časovou prodlevou. Túje může po přesazení vypadat slušně ještě týdny, ale kořenový systém je poškozený a nestíhá zásobovat nadzemní část. Čím vyšší rostlina, tím větší má odpar vody a tím větší musí být kořenový bal. Proto se u starších tújí vyplatí zvážit, jestli má přesazování smysl, nebo jestli není lepší vysadit nové rostliny a ušetřit si rok nejistoty.
Orientačně mi pro rozhodování pomáhá toto:
túje do 80 cm: přesazení má dobrou šanci, pokud se nepoškodí bal a následuje zálivka,
túje 1 až 1,8 m: přesadit lze, ale bal musí být velkorysý a péče první sezónu pečlivá,
túje 2 až 2,5 m: riziko je výrazné, hlavně v suchém létě a lehké půdě,
túje nad 3 m: přesazení je spíš odborná práce nebo sázka s nejistým výsledkem.
Fotografie ukazuje rozdíl mezi příliš malým a dostatečně velkým kořenovým balem u přesazované túje, protože právě velikost balu rozhoduje o přežití.
Ve svém příspěvku CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan Šín.
Mám na túji na větvích - kmenech ne na jehličí hnědý rosol.
Co je to a jak ho odstranit ?
Děkuji za radu Milan
Videonávody – která videa skutečně stojí za sledování a proč
Tato výběrová sekce vznikla na základě forenzní analýzy desítek videí o řezu a péči o ovocné stromy. Nejde o náhodné odkazy, ale o zdroje, které:
ukazují konkrétní řezy přímo na hrušních,
vysvětlují, co a proč se dělá,
zpřístupňují chyby, které se běžně dělají,
doplní znalosti z textu o reálnou demonstraci.
1. Jarní řez hrušky – od výsadby do plné plodnosti
Toto video ukazuje řezy přímo na hrušních v různém stádiu růstu – od mladých stromků až po plodící stromy. Autor zde vysvětluje konkrétní kroky při jarním řezu v české nebo středoevropské sezóně a ukazuje chyby i správné zásahy. Skvělé pro pochopení dynamiky řezu mezi lety i specificky pro hrušně, včetně omlazovacích řezů starých stromů.
2. Pruning Fruit Trees – techniky řezu krok za krokem
Anglické video, které srozumitelně ukazuje základní postupy řezů ovocných stromů: jak vybírat větve, jak tvořit korunu a jaké typy řezů existují. Ač není zaměřeno jen na hrušně, principy tvarování a prosvětlování koruny jsou univerzální a dobře se dají aplikovat i na hrušeň.
3. Největší chyby při tvarování hrušně
Toto video ukazuje nejčastější chyby, které lidé dělají při řezu hrušní, včetně nevhodného zkracování větví a špatného výběru řezných míst. Je praktickou ukázkou toho, co se nedělat, a pomáhá tak lépe pochopit teorii z textu.
4. Jak stříhám starší hrušně – Radkův sad
Video od českého pěstitelského kanálu ukazuje konkrétní zásahy u starších hrušní. Autor vysvětluje, jak vybírá větve, jak zacházet se silnějšími větvemi a jak vyvažovat tvar koruny. Je to skvělý doplněk k textovým zkušenostem se „starou hrušní“ z článku.
5. Jak stříhám hrušně 3–5 let po výsadbě
Tento díl se zaměřuje na mladší stromy, které jsou nejčastěji na malých zahradách. Ukazuje, jak tvarovat korunu v prvních letech po výsadbě, což je pro pochopení raného vývoje stromu a prevenci chyb klíčové.
6. Fruit tree pruning techniques – obecné zásady
Video demonstruje zásady pro řezy, které zvyšují přístup světla a snižují riziko chorob. I když se nejedná konkrétně o hrušně, techniky jsou přenositelné a dobře vysvětlují v textu zmíněné principy prosvětlování koruny a tvarování.
Tipy pro sledování: Začnete-li nejprve s videem o jarním řezu hrušní a poté si projdete praktické ukázky chyb a tvarování, získáte mnohem lepší představu o tom, jak postupovat krok za krokem. Video o technikách řezu obecně vás pak naučí principy, které můžete aplikovat i na jiné ovocné stromy a zpřesnit si koordinaci nástrojů a úhlů řezu.
Na vybranou dřevinu navlečte šablonu zvoleného tvaru a vyčnívající větévky ze šablony odstřihněte. Šablonu na rostlině ponechte, důkladně ji ale upevněte k zemi, aby se působením větru neposunula. Rostlina šablonou proroste tak, že ji nebude vidět, a vy budete příště už jen zastřihávat nově vyrašené větévky. Ideálním obdobím k tvarování je duben a pak začátek léta, tedy červen. Drobné estetické zastřihávání můžete samozřejmě provádět během celého roku kromě zimy. Rostliny stříhejte ideálně za podmračeného počasí a keře nezapomeňte pravidelně zalévat. Nůžky po každém řezu očistěte, abyste jimi nepřenesli na jinou dřevinu případné onemocnění či škůdce.
Keř vytvarovaný do spirály si můžete také zkusit vytvořit. Vyberte si ale dostatečně pevnou a velkou rostlinu, aby na ní bylo tvarování vidět, nejlépe s rovným kmenem. Obtočte kolem ní provázek v přibližně stejných rozestupech, poslouží vám jako vodicí čára, a začněte podle něj keř odshora dolů zastřihávat. Máte-li ale pěknou, vzrostlou túji, zkuste ji první rok nejdříve sestříhat do tvaru kužele a až následující vyzkoušejte spirálu. Tvarované okrasné dřeviny, které se střihem udržují v daných tvarech, ať už geometrických nebo jiných, se nazývají také topiary. Složitější topiary mohou mít podobu i živé sochy. Pojmenování topiary je odvozeno od latinského slova označujícího ornamentální krajiny a čeština pro něj zatím název nemá.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Ve většině případů Thuja Smaragd ze starého hnědého dřeva neobrazí, protože zde chybí aktivní pupeny schopné regenerace.
Pokud je větev uvnitř zcela hnědá a bez pružnosti, šance na nové výhony je velmi nízká. Výjimkou mohou být mladší rostliny s dostatečnou vitalitou. Řez do zeleného dřeva je bezpečnější než zásah hluboko do staré části. Spoléhat na obrůstání z hnědého středu je u starších plotů obvykle nereálné.
Za jak dlouho poznám, že túje po hlubokém řezu přežila?
První známky regenerace se obvykle projeví během jedné vegetační sezóny, pokud rostlina reaguje pozitivně.
Nové výhony se objevují na zbývajících zelených částech, nikoli ze suchého středu. Pokud po celé sezóně nevidíte žádný nový růst, je pravděpodobné, že zásah byl příliš hluboký. Vitalita během prvního roku je rozhodující indikátor dalšího vývoje. Úplná obnova hustoty může trvat 2–3 roky.
Můžu túji Smaragd zkrátit o jeden metr?
Zkrácení o jeden metr je možné pouze tehdy, pokud zůstane dostatek zelené hmoty nad místem řezu.
Pokud by řez zasáhl převážně hnědé staré dřevo, hrozí trvalé vyholení vrchní části. U mladších rostlin je zásah bezpečnější než u starých plotů. Radikální snížení výšky je nutné plánovat opatrně a ideálně po etapách. Postupné snižování během dvou sezón bývá bezpečnější varianta.
Je hluboký řez lepší na jaře nebo v létě?
Nejvhodnější období pro hlubší zásah je časné jaro před intenzivním růstem.
V létě je možné provést lehké korekce, ale hluboký řez během horkých a suchých dnů zvyšuje stres. Podzimní zásah před zimou je rizikový kvůli mrazům. Jarní období dává rostlině celou sezónu na regeneraci. Vyhněte se extrémům počasí při plánování řezu.
Co když je túje uvnitř úplně hnědá?
Pokud je vnitřek zcela hnědý, hluboký řez obvykle nepovede k obnově.
V takové situaci lze zkusit postupné vyřezávání jednotlivých starých větví, ale je třeba počítat s nejistým výsledkem. U velmi starých rostlin bývá efektivnější zvážit výměnu. Realistické zhodnocení stavu je klíčové před investicí času. Trvalé vyholení je častým následkem příliš radikálního zásahu.
Pomůže silné hnojení po hlubokém řezu?
Silné dusíkaté hnojení po hlubokém řezu může rostlinu spíše oslabit než posílit.
Přehnojení stimuluje rychlý, ale slabý růst, který je citlivý na sucho a mráz. Vhodnější je mírné přihnojení kompostem a dostatečná zálivka. Vyvážená péče podporuje stabilní regeneraci. Přehnaná snaha „donutit“ rostlinu růst může vést k dalšímu stresu.
Může túje po hlubokém řezu úplně uschnout?
Ano, při příliš radikálním zásahu může Thuja Smaragd postupně uschnout, zejména pokud je oslabená suchem.
Časová dimenze: jak se kořeny tújí mění po výsadbě
U tújí je důležité nemyslet jen na den výsadby. Kořenový systém thuje se mění v čase a každá fáze má jiné riziko. První rok je nejzrádnější, protože nadzemní část může vypadat pěkně, ale kořeny ještě nejsou rozběhnuté do okolní půdy. Druhý a třetí rok se často rozhoduje, jestli bude živý plot dlouhodobě hustý, nebo se z něj stane řada rostlin, které jen přežívají.
První sezónu po výsadbě se podle mě dělá nejvíc chyb. Člověk má pocit, že když prší, je zalito. Jenže kořenový bal z květináče může být uvnitř suchý, zatímco okolní půda je vlhká. To je časté hlavně u rostlin, které byly v kontejneru dlouho a mají bal hustě prokořeněný. Voda pak někdy po balu steče do stran a ke středu se nedostane.
Ve druhé sezóně začnou kořeny víc pracovat do okolí. Pokud jste při výsadbě připravili širokou rýhu a půdu není zhutněná, túje se obvykle zlepší. Pokud ale sedí v úzké jámě obklopené tvrdým jílem nebo stavebním zásypem, kořeny narazí na hranici a růst se zpomalí. Navenek se to projeví tak, že některé kusy v řadě rostou výrazně hůř než jiné.
Po třech až pěti letech už je problém vidět jasně. Dobře založený živý plot zhoustne, drží barvu a snese běžný řez. Špatně založený plot má mezery, hnědé vnitřky, jednotlivé slabé kusy a v horkém létě potřebuje neustálou záchrannou péči. Proto je u tújí nejdražší chyba ta, která na začátku vypadá jako úspora práce.
Období po výsadbě
Co se děje s kořeny
Co hlídat
Nejčastější chyba
První 2 týdny
Bal si sedá, jemné kořeny jsou citlivé na vyschnutí
V naší poradně s názvem KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vaše obavy jsou neoopodstatněné. 75 cm je pro túje dostatečná vzdálenost od plotu a základy vzdálené 5 metrů od túje jsou také bez ohrožení. Túje není v tomto směru agresivní. Problém by mohl nastat, když byste chtěl na své zahrádce pěstovat hrušeň. Ta totiž nemá ráda v blízkosti žádné túje. Hrušeň v blízkosti tújí neprospívá a trpí skvrnitostí listů.
Pro zakořenění tújí je důležité, v jakých podmínkách do té doby rostly. Pokud rostly celou dobu v kontejnerech, obvykle se na novém stanovišti ujímají dobře. Pokud túje začnou rezavět, je nutné zjistit příčinu problému.
Když vysadíme zejména starší rostliny, které rostly ve volné půdě, musíme počítat s určitým „výpadkem“ rostlin. I při jejich opatrném vykopání dochází k částečnému narušení jemných kořínků, které stálezeleným rostlinám potom chybí k dostatečnému zásobení rostlin vodou a živinami. Na rozdíl od dřevin opadavých, u kterých můžeme nadzemní část při výsadbě redukovat, stálezelené dřeviny – a jehličnany zejména – nezkracujeme. Proto je výhodnější a jistější, i když dražší, vysazovat jen túje pěstované v kontejnerech. Další výhodou tohoto způsobu je, že nejsme vázáni na jarní či podzimní termín výsadby a při dostatečné zálivce můžeme dřeviny sázet i v létě.
Malý životní prostor
Několik let po výsadbě se živý plot postupně zapojí a sousedícím rostlinám se logicky zmenší životní prostor. Do přehoustlých korun tújí se dostává méně světla a dochází k postupnému žloutnutí, hnědnutí a prosychání bazální části stromu. Jde o přirozenou fyziologickou reakci rostlin, proto je v tomto případě aplikace chemických přípravků proti domnělému napadení houbovými chorobami zbytečná. V ojedinělých případech, za extrémně vlhkých klimatických podmínek, skutečně může dojít k houbové infekci, která bývá doprovázena žloutnutím a odumíráním jednotlivých větviček, přičemž infekce postupuje od bazálních částí větví. Původce onemocnění ale obvykle zjistíme až po odumření větví, a ani v tomto případě by nebylo ošetření fungicidy nijak účinné, protože jde o onemocnění způsobené špatnými pěstitelskými podmínkami.
Nevyrovnaná výživa
Žloutnutí, hnědnutí a prosychání dřevin odspodu může nastat při nedostatku, ale paradoxně i při přebytku živin v půdě. Nedostatek živin můžeme nahradit pravidelnou aplikací granulovaných nebo kapalných hnojiv v první polovině vegetačního období. Opačným extrémem je nejen nadměrné používání hnojiv, ale také jejich aplikace ve špatnou dobu. Hnojiva s obsahem dusíku je třeba aplikovat na jaře, další dávku je možné dodat ještě koncem června. Při pozdější aplikaci dochází nejen k prodloužení vegetace, ale hlavně k horšímu vyzrávání dřeva, což má za následek jeho malou odolnost k silnějším mrazům v zimě. Mrazuvzdornost tújí můžeme naopak posílit aplikací jednosložkových draselných hnojiv, například síranem draselným, a to na konci srpna či v září.
