Téma: 

tvorba oddělku


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba oddělků

Tvorba oddělků má ve včelařské praxi nezastupitelné místo. Představuje nejen moderní způsob velmi efektivního množení včelstev, ale také působí protirojově a má své místo v soužití s kleštíkem. Přes drobné nuance je princip vytváření a další péče o oddělek stejný a zároveň jednoduchý.

V nízkonástavkových úlech je tvorba oddělků velice jednoduchá. Můžeme odejmout celý nástavek s plodem i se včelami, jestliže jsme si 4 dny předem úl rozdělili mřížkou. Podle vajíček snadno zjistíme, v které části je matka. Ze zbytků můžeme dělat oddělky.

Detail odstavce: Tvorba oddělků
Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno: 19.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: malá tvorba hroznů

Mám dotaz: Víno kvete nasadí hrozny a kuličky začnou opadávat děkuji.

Zdroj: diskuze Malá tvorba hroznů
Odesláno: 23.6.2016 uživatelem Josef
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

TVORBA ODDĚLKŮ

Pomůcky k tvorbě oddělku

Než se včelař pustí do tvorby oddělků, měl by si samozřejmě obstarat volný nástavek se dnem a víkem, do kterého bude oddělek později přemístěn. Protože oddělené včely budou potřebovat dostatek zásob, je nutné do nástavku umístit zásobní plást a souš, na kterou byla nastříkána voda. K získání plástu i souše poslouží původní včelstvo oddělku či kterékoli jiné včelstvo. Dále by měl mít včelař po ruce zralý matečník, nejlépe rovnou dva. Připravenou musí mít včelař také přepážku, rámky (nejlépe s mezistěnami) a krmení, kterým bude včely podněcovat k dílu.

Detail odstavce: Pomůcky k tvorbě oddělku
Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno: 19.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: malá tvorba hroznů

Vinná réva pěkně kvete vytváří se hrozny, při dozrání je však úroda velmi malá, vytvoří se jenom několik málo skutečných kuliček hroznů. Jsou však sladké a zdravé.
Děkuji za radu

Zdroj: diskuze Malá tvorba hroznů
Odesláno: 14.10.2015 uživatelem Zdeněk
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

TVORBA ODDĚLKŮ

Jak se starat o oddělek

Včelám se nemusí podařit matku vychovat nebo se matka může ztratit během proletů.

Čerstvě utvořený oddělek potřebuje velmi malý vstupní otvor do úlu, aby ho i v malém počtu mohly včely ubránit. Nejlepší způsob je úlu zcela uzavřít česno a pouze mu otevřít očko. Teprve až nová matka v oddělku začne plodovat, tak očko zavřete a otevřete česno, ale jen částečně. Takto oddělek může zůstat až do příštího roku, kdy už z něj bude silné včelstvo, a v létě mu můžete česno otevřít úplně.

Zásoby jsou vůbec pro oddělek v počáteční fázi důležité. Pokud mu dáte do startu zásob jen málo, může během horšího počasí nebo snůškové mezery umřít. Když tedy oddělek vytváříte, buď mu nějaké zásoby ze zdrojového včelstva dejte (stačí tak 2/3 plástu míry 39 x 24 cm), anebo ho co nejdřív po oddělení musíte přikrmit.

Když se vytvořený oddělek nerozroste víc než do jednoho nástavku (na míře 39 x 24 cm), respektive do velikosti normálního včelstva, bez problému ho zazimujte v jednom nástavku a k rozšiřování oddělku přistupte až na jaře.

Vhodná doba k tvorbě oddělku je od května do července. Později už by se oddělek nestačil do zimy rozvinout. Tvorba oddělku v červenci je tedy ještě možná.

Detail odstavce: Jak se starat o oddělek
Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno: 19.6.2017

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba oddělku s novou matkou

Oddělek můžeme utvořit také nad včelstvem tím způsobem, že nad původní nástavek vložíme mateří mřížku, nahoru nasadíme nástavek, do jehož středu zavěsíme asi 4 plásty s plodem, doplníme soušemi a zásobními plásty a úl uzavřeme. Pres noc se k plodu natáhnou zdola mladší včely a osvojí si zásoby. Příští den otevřeme očko a přidáme zralý matečník chráněný alobalem nebo staniolem. Chceme-li místo matečníku přidat oplozenou matku, měl by plod v nástavku být z větší části zavíčkovaný. S přidáním matky musíme ještě den počkat, jestliže jsme předtím mřížku opět nahradili pevným uzávěrem a nechali odlétnout starší včely. Po vylámání matečníků pak přidáme matku některým z mnoha známých způsobů. Jakmile se matka v oddělku již dostatečně rozkladla, překryjeme otvor v přepážce opět mateří mřížkou a po několika dnech můžeme přepážku zcela odstranit, protože včelstva se vlastně již spojila. Přidávání matek produkčním včelstvům pomocí oddělku je velmi jednoduché a nenásilné. V hlavním včelstvu matku nehledáme, včely si většinou ponechají mladou. Tvorba oddělku se starou matkou bude předmětem některého z dalších článků. Máte-li zájem o toto téma napište si o něj v diskusi pod článkem.

Zvykneme-li si každoročně přidávat mladou matku pomocí oddělku, můžeme omezit rojení na skutečně nejmenší míru. Včelstva s takto přidávanými matkami bývají navíc neobyčejně silná. Musíme se však smířit s tím, že v produkčních včelstvech za celou sezonu většinou matky vůbec neuvidíme.

Detail odstavce: Tvorba oddělku s novou matkou
Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno: 19.6.2017

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba smetence

Další možností je takzvaný sběrný oddělek. Z kmenového včelstva odebereme 1 plást (platí pro květen – později více) se zavíčkovaným plodem krátce před líhnutím i s obsedajícími včelami a vložíme ho mezi zásobní plást a souš s vodou do plemenáče či nového úlu. Přidáme včely z dalšího 1–2 rámečků s otevřeným plodem. Do plástu s plodem zapíchneme zralý matečník či dva. Matka musí zůstat v původním včelstvu, pokud tedy není cílem vytvořit oddělek se starou matkou. Do nového úlu poté ještě smeteme nebo sklepneme včely z několika dalších plástů zdrojového úlu a nový úl potom zavřeme – celý, včetně česna. Chybějící plásty ve zdrojovém včelstvu nahradíme prázdnými rámky. Plemenáč zavřeme a umístíme na nové místo, nejlépe na jiné, vzdálené stanoviště. V následujících dnech zkontrolujeme vylíhnutí matečníku (po 2–3 dnech) a můžeme podávat podněcovací krmení, postupně provádíme rozšiřování oddělku mezistěnami (při extenzivní metodě můžeme vložit rovnou), zkontrolujeme kladení matky (cca po 10 dnech). Případné problémy (nevylíhnutí matky, ztráta při oplozování) patřičně řešíme.

Detail odstavce: Tvorba smetence
Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno: 19.6.2017

TVORBA ODDĚLKŮ

Stimulace oddělku

  1. Vytvořením silnějšího oddělku: můžete dát více než dva až tři plásty – ne z jednoho zdrojového včelstva, to byste ho hodně oslabili, ale můžete naplnit třeba celý nástavek oddělku plásty poskládanými z několika zdrojových včelstev. Oddělek je pak hned od začátku silnější.
  2. Přidáním matečníku: pokud se zdrojové včelstvo chystá rojit a má už matečníky, uděláte dobře, když jeden takový matečník dáte do oddělku. Ten tím pádem nebude muset dělat nouzový matečník a už dostane matečník v jisté fázi vývoje, takže to do vylíhnutí matky nebude trvat tak dlouho. Navíc matky z přirozených matečníků mají větší šanci na úspěch. Někteří včelaři připravují matečníky i uměle.
  3. Přidáním matky: někteří včelaři se věnují záměrnému chovu matek, takže od nich můžete tyto matky koupit. A třeba už oplozené. S takovou matkou máte jistotu, že se oddělek začne rozvíjet hned a úspěch je potom prakticky jistý. Přináší to nicméně náklady na nákup matky.
  4. Přidáním druhé matky: tato varianta spočívá v tom, že do oddělku dáte ze zdrojového včelstva i jeho matku. Toto se vám občas podaří udělat i omylem. Oddělek tak bude mít hned od začátku svoji „rozjetou“ matku, což mu v podstatě zajistí bezproblémový rozvoj. Zdrojové včelstvo tak o matku přijde. Je však třeba si uvědomit, že zdrojové včelstvo je silné, a tudíž se se ztrátou matky vyrovná mnohem lépe.

Detail odstavce: Stimulace oddělku
Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno: 19.6.2017

PRODEJ VČELSTVA

Prodej oddělků

Ze zdravotního hlediska jde o jednu z nejlepších variant, která je i finančně dostupná. Oddělky se prodávají nejčastěji pětiplástové – s mladou matkou a plodem všeho stáří. Prodejce oddělků musí mít pro svou činnost veterinární atest, který okresní veterinární správa vydává na základě vyšetření jeho včelstev. Kopii tohoto atestu s vyplněnými údaji o kupujícím přikládá prodejce k oddělkům. Oddělky bývají nejčastěji ke koupi během června či začátkem července. Po převozu vyžadují dobré snůškové podmínky pro zdárný rozvoj vedoucí k přezimování. Začínající včelař nemívá dostatek plástů, a tak je v následujícím roce zapotřebí věnovat oddělku specifickou péči s ohledem na rojení. Rizika při koupi jsou malá, a to díky veterinárnímu osvědčení. Je vhodné si zkontrolovat přítomnost a kladení matky.

Detail odstavce: Prodej oddělků
Zdroj: Prodej včelstva
Zveřejněno: 9.11.2015

TVORBA ODDĚLKŮ

Péče o oddělek

V novém úlu se tedy nyní nachází menší skupina včel, schopná se o něj postarat. Včely nicméně vědí, že jsou někde, kde být neměly, a pokud bychom úl nechali otevřený, zase by se vrátily do původního. Je tedy třeba nechat ho zavřený aspoň jeden den, během této doby si včely na nové místo zvyknou. Současně také zjistí, že ve svém úlu nemají matku, a přejdou do nouzového režimu – pokusí se matku vychovat z existujícího plodu, který v plástech je. Víme, že dělnice se rodí ze stejných vajíček jako matky a záleží jen na druhu potravy, kterou dostávají. Proto včely mohou v matku proměnit jakýkoli dostatečně malý zárodek v dělničině, a ty jsme jim v plástu dali. Včely si samy vyberou nejvhodnější zárodek, postaví kolem něj nouzový matečník a začnou z něho vychovávat matku. Jakmile je to takto zařízeno, včely pokračují v práci, nosí sladinu, starají se o plod a čekají, až se matka vylíhne. Když se podaří, je oplodněna a začne klást, tak se oddělek promění v plnohodnotné včelstvo; jen zpočátku dost slabé.

Detail odstavce: Péče o oddělek
Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno: 19.6.2017

CHOV VČEL NA ODDĚLKY

Včelí matky

Včelaři většinou přidávají do oddělku zralý matečník (buňku s matkou těsně před vylíhnutím) anebo rovnou oplozenou matku. Chov včel na oddělky, kdy včelaři produkují matky či matečníky (buňky s budoucí matkou), se provádí i kvůli výměně matek ve vlastních včelstvech, navýšení jejich počtu či na prodej. Způsobů existuje mnoho, všechny využívají přirozených instinktů včel, které by se v určitých momentech pustily do výchovy nové matky i bez včelaře.

Detail odstavce: Včelí matky
Zdroj: Chov včel na oddělky
Zveřejněno: 7.11.2015

VČELÍ SMETENEC

Tvorba smetenců

Dobrou možností, jak přidat ušlechtilou kladoucí matku do včelstva, je tvorba smetence. Matka přijde poštou v zasílací klícce s několika doprovodnými včelami. Klícku je potřeba do druhého dne umístit na klidné místo (většinou doma na skříni). Vhodné je přidat včelám na klícku pár kapek vody, aby nežíznily.

Druhý den omeťte do rojáku přes smyk včely z asi tak patnácti hůře obsednutých medníkových plástů. Zásadou je nepřimést k nim matku, která se může i v mednících vyskytnout. Roják se včelami je třeba potom umístit v chladné a tmavé místnosti. Důležité je smetenec přikrmovat roztokem cukru a vody v poměru 1 : 1. Roztoku není třeba mnoho, asi tak čtvrt litru na den. Podle některých zkušenějších včelařů je vhodné použít roztok studený. Po jedné až dvou hodinách včely kvílivým hlasem projevují svoji osiřelost a je možné přidat horním otvorem v rojáku matku v klícce. Je možné ji přidat i s doprovodnými včelami, i když odborná literatura doporučuje je od matky odstranit. Rojákem udeřte o zem a přes další uzpůsobený otvor v rojáku klícku přidrátujte tak, aby visela v jeho horní části. Včelstvo se po přidání matky asi tak během dvou hodin uklidní, což bývá signálem přijetí matky. Smetenec následně nechte ve sklepě dva dny a dvě noci. Jen kontrolujte roztok cukru ve sklenici, aby včely nehladověly. Třetí den večer smetenec usaďte na mezistěny do úlu podobně jako u oddělků, tedy s nízkým dnem a otevřeným očkem. Náběh nepoužívejte, včely vysypte doprostřed nástavku a poté vyskládejte mezistěnami. Matku je vhodnější nechat v klícce a otevřít jen záslepku u medocukrového těsta, aby se k ní mohly včely prokousat a vyvést ji ven.

Detail odstavce: Tvorba smetenců
Zdroj: Včelí smetenec
Zveřejněno: 11.7.2016

OTOK POD JAZYKEM

Příčiny

Infekce mohou způsobit bolestivé otoky slinných žláz (ucpaná slinná žláza pod jazykem). Mohou souviset i s řadou dalších potíží, jako je tvorba slinných kamenů nebo obecné potíže s tvorbou slin a jejich přívodem do úst.

Detail odstavce: Příčiny
Zdroj: Otok pod jazykem
Zveřejněno: 6.1.2018

PEROVSKIE LEBEDOLISTÁ

Perovskia atriplicifolia little spire

Perovskia atriplicifolia little spire je polokeř se stříbrnými, aromatickými listy. Prospívá na slunečném stanovišti, v sušší, propustné, hlinitopísčité zemině. Každý rok na jaře provádíme zpětný řez výhonů na cca 15 cm výšky, čímž se podpoří tvorba nových výhonů, na nichž perovskie vykvétá. Od jara do podzimu vytváří svým stříbrným olistěním zajímavý barevný efekt ve výsadbách, v létě pak vyniká velkým množstvím modrých květů, atraktivních pro včely a motýly.

Zde můžete vidět, jak vypadá Perovskia atriplicifolia little spire.

Detail odstavce: Perovskia atriplicifolia little spire
Zdroj: Perovskie lebedolistá
Zveřejněno: 4.3.2015

PRODEJ VČELSTVA

Prodej smetenců

Někdy se také říká pakety. V našich krajích se takto prodávají včelstva jen minimálně. Jde vlastně o umělý roj s rozkladenou matkou v klícce. Po převozu je možné jej usadit jako přírodní roj. Odpadá potřeba měnit matku. Smetenec v novém (zavřeném) úlu se dá na pár dní do sklepa a krmí se. Včely se stmelí, začnou stavět nové plásty, matka začne klást vajíčka. I tvorba smetence představuje značně pracný způsob množení včelstev, ale ve specifických případech (ozdravění včelstva) velmi účinný.

Detail odstavce: Prodej smetenců
Zdroj: Prodej včelstva
Zveřejněno: 9.11.2015

VČELY V KVĚTNU

Oddělek

Oddělek představuje velice snadný a jednoduchý způsob rozšíření početního stavu včelstev. Ze všeho nejdříve si musíme zajistit kvalitní oplozenou matku. Nejlépe z nějakého vyššího chovu. Všechny tyto chovy rozchovávají matky z kvalitního a ověřeného materiálu. Samotný způsob tvorby oddělku je velice jednoduchý. Do připraveného úlu vložíme jako první od česna rámek s mezistěnou a další prázdnou souš. Z některého včelstva, nebo z více včelstev, odebereme tři až pět rámků s velkým počtem včel s maximálně zavíčkovaným plodem. Další rámky budou rovněž souše. Zbytkem volného prostoru se nemusíme nikterak zabývat. Samotnou matku vložíme do vhodné přidávací klícky a část této klícky vyplníme medocukrovým těstem. Přístup k tomuto těstu pro včely uzavřeme. Klícku s matkou pověsíme mezi plásty, ve kterých je plod, a to tak, aby měly včely maximální kontakt s matkou. Oddělek musíme trochu pokrmit. Asi za dva až tři dny odstraníme uzávěr medocukrového těsta a tím včely uvolní matku z klícky. Velice jednoduše poznáme přijetí matky. Oddělek nehučí, včely na česně se neklepou a nosí pyl. Tento oddělek je vhodné po přijetí matky postupně posilovat plodem z jiných včelstev, ale bez včel. Včely do doby krmení musí obsedat u větší rámkové míry (alespoň 10 rámků). U nízkých nástavků takové včelstvo musí obsadit alespoň dva nástavky.

Detail odstavce: Oddělek
Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno: 16.5.2016

LANGSTROTH

Langstrothův úl – metodika

Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.

Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.

Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.

Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.

Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.

Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.

Nízkonástavkový úl s velikostí rámků výšky 159 nebo 185 mm v plodištních i medníkových nástavcích znamená menší hmotnost nástavků i plástů. Záměna nástavků v třínástavkovém plodišti probíhá v rozsahu plodového hnízda a nezpůsobuje tak velký zásah do tepelného režimu včelstva. Stavba mezistěn probíhá v předem připravených nástavcích (s možností přípravy mimo sezónu), které pak mohou být jak pro med, tak i pro plod. Samozřejmá je manipulace s jednotlivými plásty pouze při vytáčení medu, případně při chovu matek. Oddělky, jako prevence rojení a porušování rozvoje roztoče Varroa, se provádějí v celém nízkém nástavku spolu s chovem matek, oplodňováním a selekcí, včetně jednoduché výměny matek spojováním oddělků s produkčním včelstvem (zmlazování). S nízkými nástavky jste velice flexibilní. Prostor může být přizpůsoben na jakoukoliv sílu včelstva a snůškovou situaci. Nástavkové stěny se nemusí většinou slepovat. Svojí malou hmotností zpřístupňují nízké nástavky včelaření i našim něžným kolegyním a starším včelařům. Je možné včelařit bez mateří mřížky. Nedostatkem nízkých nástavků je vyšší počet rámků a nástavků při zakládání včelnice – více uložených plástů a nástavků, více mezistěn a jejich příprava do rámků a nástavků.

Smíšený provoz systémem Dadant – velký plást plodištního nástavku podporuje rychlejší jarní rozvoj. Zásoby jsou rozděleny uceleněji. Rovněž plodové hnízdo je kompaktnější. Matka nemá snahu klást v nízkých medníkových nástavcích, má-li k dispozici velký plást a relativně vytlačí všechen med z plodiště k vytáčení, za předpokladu, že je dostatečně plodná. Lze pracovat bez mateří mřížky. Zbytky medu jsou v případně zaplodovaných nízkých plástů relativně malé.

Nevýhodou tohoto typu jsou dvě velikosti rámků, v plodišti pak manipulace s jednotlivými těžkými rámky. Stavba mezistěn v plodišti je ztížená, maximálně 3 mezistěny za rok, protože plásty k výměně jsou neustále zaplodované. V létech s medovicovou snůškou může zůstat v plástech dost medu, který je pro přezimování včel nevhodný. Chov matek se musí provádět ve zvláštních chovných úlcích nebo v nástavku rozděleném přepážkami a speciálním dnem. Jarní a letní přehození vysokého nástavku je velmi obtížné pro velkou hmotnost plodištního nástavku. Rychlejší jarní rozvoj včelstva znamená také rychlejší rozmnožení roztoče Varroa, protože to souvisí s plodováním. Je tedy nutné dbát na dokonalé odstranění roztočů při ošetření.

Detail odstavce: Langstrothův úl – metodika
Zdroj: Langstroth
Zveřejněno: 14.11.2015

DROŽĎOVÁ POMAZÁNKA

Drožďová pomazánka a zdraví

Syrové droždí je pozoruhodnou potravinou s velkým přínosem pro naše zdraví. Jako takové je ale bohužel stále opomíjeno. Kvasnice obsahují vysoké množství vitamínů B, sodíku a draslíku a pomáhají neutralizovat kyseliny v žaludku, játrech a ve střevech. Jsou tedy doslova přírodním elixírem zdraví a krásy. Avšak pozor! Droždí by se měli vyhnout lidé s přemnoženými kvasinkami ve střevech a nikdy, opravdu nikdy ho nekombinujte se zeleninou a ovocem. Důsledkem je tvorba alkoholu v zažívacím traktu a dalších sloučenin toxických pro játra a ledviny.

Kvasnicová pomazánka tepelnou úpravou část svých blahodárných látek a enzymů sice ztrácí, ale i přesto je zdravým a chutným zpestřením jídelníčku dětí i dospělých.

Výživová hodnota ve 30 g pomazánky je následující: energie 159,9 kJ; kalorie 38,22 kcal; bílkoviny 4,29 g; sacharidy 1,5 g; tuky 1,68 g.

Detail odstavce: Drožďová pomazánka a zdraví
Zdroj: Drožďová pomazánka
Zveřejněno: 1.3.2016

PEROVSKIE LEBEDOLISTÁ

Rostlina Perovskia atriplicifolia

Přírodní druh Perovskia atriplicifolia pochází z Afghánistánu, Iránu, Tibetu a Himálaje. Přestože byla botanikům známa již dříve, jako okrasná rostlina je používána přibližně od roku 1990 a od té doby si díky mimořádné dekorativnosti a nenáročnosti získala mnoho obdivu a příznivců. Ve své domovině byla perovskie používána v lidovém léčitelství a sušené listy se používaly jako tabák, ke kouření. Rostlina Perovskia atriplicifolia je charakteristická velkým množstvím levandulím podobných květenství, ale také stříbrným olistěním. Perovskie prospívá na slunečném stanovišti, v sušší, propustné, hlinitopísčité zemině. Každý rok na jaře se provádí zpětný řez výhonů na cca 15 cm výšky, čímž se podpoří tvorba nových výhonů, na nichž perovskie vykvétá. Od jara do podzimu vytváří svým stříbrným olistěním zajímavý barevný efekt ve výsadbách, v létě pak vyniká velkým množstvím modrých květů, atraktivních pro včely a motýly. Rostlina je mrazuvzdorná do -28 °C.

Detail odstavce: Rostlina Perovskia atriplicifolia
Zdroj: Perovskie lebedolistá
Zveřejněno: 4.3.2015

ROZMARÝN

Množení rozmarýnu

Množení rozmarýnu není náročné. Buď ho můžete vypěstovat ze semen, která se vysévají na jaře (březen). Následně pěstujeme při teplotě okolo 20 stupňů celsia. Do záhonu pak mladé rostlinky sázíme v červnu, a to do sponu přibližně 30 x 30 cm. Druhým způsobem množení je řízkování. Ze zdravé, měkké a ještě nezdřevnatělé rostliny odřízněte velmi ostrým nožem konce výhonků (řízky) 10 – 15 cm dlouhé, a to nejlépe v letním období. Zapíchejte je do vzdušné zeminy v květináči (smíchané s pískem) a půdu kolem lehce přitlačte. Aby se vám výhonky nezlomily, udělejte si předem tyčkou nebo kolíkem v hlíně dírky a z části rostliny, která „půjde pod zem“ otrhejte listy. Umístěte květináč na světlé místo (ne ale na přímé slunce) a udržujte mírnou vlhkost substrátu. Vzhledem k tomu, že se často všechny řízky neuchytí, dejte jich do jednoho květináče větší počet. Tvorba kořenů je ukončena do jara následujícího roku.

Detail odstavce: Množení rozmarýnu
Zdroj: Rozmarýn
Zveřejněno: 9.11.2015

WARFARIN A JEHO NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Nežádoucí účinky

Nejzávažnějším nežádoucím účinkem Warfarinu je krvácení. Riziko krvácení se zvyšuje se zvyšující se hodnotou INR. Pokud se u vás objeví jakýkoli z následujících příznaků, kontaktujte neprodleně lékaře.

Varovné příznaky:

  • krvácení z nosu (delší než 10 minut);
  • krev v moči, stolici nebo černá stolice;
  • nadměrná tvorba modřin bez zjevné příčiny;
  • zvracení s příměsí krve;
  • neobvyklé bolesti hlavy;
  • abnormálně silné menstruační krvácení nebo vaginální krvácení mimo cyklus.

Léčba Warfarinem může být ovlivněna aktuálním zdravotním stavem, současně užívanými léky, složením stravy a řadou dalších faktorů. Proto jsou nutné pravidelné laboratorní kontroly krevní srážlivosti (takzvaný Quickův test). Výsledky tohoto testu jsou vyjadřovány hodnotou INR (International Normalized Ratio). Čím vyšší je hodnota INR, tím vyšší je účinnost léčby. Pro většinu pacientů je optimální rozmezí INR mezi 2–3, ale v některých indikacích může být i mezi 3–4. Pokud se vaše hodnoty INR budou nacházet mimo léčebné rozmezí, lékař vám dávku Warfarinu upraví.

Detail odstavce: Nežádoucí účinky
Zdroj: Warfarin a jeho nežádoucí účinky
Zveřejněno: 30.11.2017

MELANIN TABLETY

Tvorba melaninu

Co je melanin? Z chemického hlediska je odvozen z aminokyselin tyrosinu či tryptofanu, které jsou oxidovány a polymerizovány. Nejběžnější formou je hnědočerný polymer eumelanin. Další běžná forma je červenohnědý polymer feomelanin, který je zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy. Oba mají mírně odlišnou chemickou strukturu.

Melanin chrání pokožku proti poškození světlem. Pokožka nesmí být nadměrně vystavena světelnému UV záření. Udává se, že nesmí docházet k oxidaci kyseliny listové v pokožce, ale při nedostatku světla by zase nemohl vznikat vitamín D. Melanin pohlcuje především ultrafialové záření, čímž zabraňuje tvorbě volných radikálů a chrání DNA buněk před poškozením a vznikem zhoubného nádoru melanomu.

V lidské kůži je tvorba melaninu stimulována v okamžiku, když dojde k poškození DNA. Pokožka tak při opalování hnědne. Různé lidské rasy mají geneticky zakódované odlišné barvy pleti, což zřejmě záviselo na tom, v jak intenzivním slunečním záření se daná populace vyvíjela. Buňka, v níž vzniká melanin, se označuje melanocyt a je zodpovědná za pigment.

Melanocyt čili pigmentová buňka je typ živočišných buněk roztroušených ve svrchní vrstvě pokožky, ve vlasových folikulech, v oční živnatce, ve vnitřním uchu, mozkových plenách, kostech i v srdci. Melanocyty produkují pigment melanin a jsou neuroektodermálního původu. Melanocyty jsou buňky s mnoha výběžky, jimiž se napojují na přilehlé keratinocyty. V cytoplazmě melanocytů jsou zvláštní organelové struktury, takzané melanozomy. Se vzrůstající velikostí melanozomů se dá usuzovat na temnější barvu pleti. Pokud jsou pokožkové buňky vystaveny UV záření, dochází k produkci intermedinu (melanocyty stimulující hormon, MSH), který podporuje tvorbu melaninu v melanozomech. Melanin se poté po malých částech předává do sousedních keratinocytů a způsobuje zde opálení.

Nadměrnou lokální činností melanocytů vznikají různé skvrny, například pihy (ephelides), kávové skvrny („café-au-lait“) či některá lentiga. Horší bývají melanocytové névy, z nichž se může vyvinout maligní melanom.

Vlasové barvivo (melanin) je uloženo převážně v kortexu a částečně v medule.

Typy melaninu:

  • eumelanin (tmavý);
  • feomelanin (světlý);
  • erytromelanin (červený).

Detail odstavce: Tvorba melaninu
Zdroj: Melanin tablety
Zveřejněno: 14.8.2017

KYSELINA MRAVENČÍ

Využití ve včelařství

Kyselina mravenčí se ve včelařství využívá k tlumení varroázy. Zjednodušeně lze říci, že účinná koncentrace par kyseliny hubí roztoče, ale nepůsobí zhoubně na včely. Někteří kleštíci hynou okamžitě po aplikaci, jiní ve včelstvu ještě několik dnů až týdnů přežívají poškození a umírají později. Kyselina mravenčí je účinná i proti roztočům na zavíčkovaném plodu.

Příliš vysoká koncentrace par kyseliny mravenčí v úle (předávkování) ale může způsobit ztráty matek, poškození plodu, přestávku v plodování.

Účinnost ošetření kyselinou mravenčí podle různých zdrojů kolísá. Zevrubně lze říct, že jedna aplikace dlouhodobého odpařovače zahubí 60–80 % roztočů, dvě aplikace 90–98 % roztočů. Je-li v celoročním ošetřování včelstev počítáno ještě s dalším (jiným) léčením v bezplodém období (například amitrazem nebo kyselinou šťavelovou), není potřeba klást na účinnost odpařovačů takové nároky (snížení rizik z předávkování).

Kritický přirozený spad, určující počátek léčby, se v různých zdrojích značně liší od 2 do 10 roztočů, záleží také na části roku. Předpokladem je zabezpečení podložek proti ztrátám spadlých roztočů. Vložení aplikátoru s kyselinou mravenčí do úlu se doporučuje v podvečer nebo po ránu, obecně ve chvíli, kdy teploty nepřesahují 20 °C. Při tropických dnech s teplotami nad 30 °C (u některých aplikátorů 25 °C) se ošetření doporučuje neprovádět či odložit (vlastní omezená zkušenost toto ale nepotvrzuje).

Výpary kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch, mají tedy tendenci klesat. S vyšší teplotou se odpařování zrychluje (při 30 °C je cca 15x rychlejší než při 10 °C).

Odpařovače by se měly umisťovat buď vedle plodu (alespoň ob rámek nebo zcela ke stěně úlu), nebo nad plod, umístění do podmetu se doporučuje jen zřídka (u jednonástavkových oddělků). Výrobci aplikátorů kyseliny mravenčí si většinou vymiňují nepoužívat je v době nasazených medníků pro konzumní med.

V případě vysokého přirozeného denního spadu v průběhu sezóny (více než 2 roztoči za den) může být v mezidobí použita ještě odlehčovací aplikace formou krátkodobého odpařovače 85% kyseliny mravenčí, která má za cíl zejména snížení populace foretických roztočů. Množství kyseliny pro jednu aplikaci se liší podle druhu použitého odpařovače a síly včelstva. Pohybuje se zhruba v rozmezí 100 až 360 gramů (u běžného včelstva).

Aplikaci kyseliny mravenčí odparem není dobré provádět souběžně se zakrmováním. Často ale bývá doporučována mezi krmeními. Pro pozdní podzimní ošetření není kyselina mravenčí příliš často doporučována kvůli nízkým teplotám, když už, tak 85%.

Detail odstavce: Využití ve včelařství
Zdroj: Kyselina mravenčí
Zveřejněno: 6.11.2015