TVRDY SYR VYROBA a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Obecně lze konstatovat, že sýry jsou zdravé. Přesto ale nejsou všechny sýry stejné a ne každý našemu tělu prospívá. Některé sýry si například nemohou dopřát lidé s intolerancí laktózy, jejichž organismus nedokáže strávit mléčný cukr. Jiné sýry obsahují fosfáty, které blokují využití vápníku. Pozor také na sýry s nežádoucími plísněmi…
Recepty na plísňový sýr
Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.
Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.
Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.
Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.
Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.
Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.
Recept na domácí sýr
Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření
Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento zákla
Ve svém příspěvku SÝR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka Šmahová.
Wow, díky za informace. Moc mi to pomohlo. To je tohle https://www.atranet.cz/kuvi…, ten fermentor? Mě se to tedy zdá drahé. Co všechno to doopravdy umí?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
na dochucení: mletý černý pepř, sůl, drcený kmín, majoránka
Postup:
Nejprve si očistíme menší cibuli a česnek. Cibuli nakrájíme najemno, česnek také, ale můžeme ho nakrájet i na plátky nebo prolisovat. Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Potom si v hrnci rozehřejeme sádlo a cibulku necháme zesklovatět. Přidáme česnek, který krátce orestujeme a zalijeme horkou vodou. Přisypeme brambory, kostku bujónu (masový nebo zeleninový) a polévku osolíme, opepříme a dochutíme drceným kmínem. Česnečku vaříme do změknutí brambor. Ke konci vaření nadrhneme do česnečky majoránku. Pro silnější česnekový efekt můžeme přidat další 3 stroužky česneku, tentokrát už prolisovaného.
Horkou česnečku servírujeme nejlépe do misek a posypeme upečenými kostičkami tvrdšího chleba a nastrouhaným sýrem. Hotovou česnečku se sýrem ihned podáváme.
Do česnečky můžeme přidávat sýr jakéhokoliv druhu. Může to být sýr tavený, strouhaný tvrdý sýr a nemusí chybět ani chuťově výrazné sýry, jako je sýr balkánský nebo naše domácí tvarůžky. Sýr přidáváme vždy až nakonec, když už jsou ostatní přísady v česnečce uvařeny, a necháváme ho jen rozpustit. Tvrdý strouhaný sýr můžeme podávat tak, že jím horkou polévku ozdobíme až na talíři.
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel René.
Dobrý den, potreboval bych pomoct resp. poradit nedavno jsem se stehoval zrovna, kdyz byly ty nejvetsi mrazi a ja jsem stehoval dracenu, ktera mi hned jakoby uvadla (listy se tzv. cvrkly ke stonku) a ted postupne zacina uvadat. Nevim si rady nechci o ni prijit, mam ji totiz uz 13 let.Stonek je jeste tvrdy- tedy, ze tzv. nemokva. Dekuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena vám namrzla. Teď odumřou její listy a jestli promrznutí nebylo hluboké, tak za pár týdnů začnou rašit nové rostlinky na původním kmínku. Do té doby výrazně snižte zálivku, aby substrát vyschnul. Rostlinu umístěte na slunné místo a případně ji upravte řezem. Pokud nic rašit nezačne ani po dvou měsících, tak dracena umřela na šok z mrazu.
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu
V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viki Vikina.
Na ostružinách se mi již několik let drží nějaký roztočík nebo něco obdobného, který způsobuje, že každý plod dozraje jen zčásti a zčásti zůstane červený, tvrdý a kyselý. Jinak je keř krásný, vzrůstný, olistěný a plodí bohatě. Co s tím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.
Původ plísňových sýrů je zřejmě v povídce o selce, která zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, na jeho povrchu již byla bílá plíseň. Selka ho chtěla nejdříve vyhodit, ale nakonec ho ochutnala. Překvapila ji skvělá a zajímavá chuť. Tento příběh se stal ve francouzské vesnici Camembert – a jméno tohoto města dalo název lahodnému sýru. Camembert se ve Francii vyrábí už od roku 1791.
Náš český Hermelín dostal jméno podle podoby bílé plísně s kožešinou hermelínového pláště z kůže hranostaje. Historie českého Hermelínu sahá do 1. poloviny 20. století.
Dělení plísňových sýrů:
s plísní na povrchu: Camembert, Brie, Hermelín;
s plísní uvnitř: Niva, Gorgonzola, Rokfór.
Hermelín má kulovitý tvar (vypadá jako puk) a má jemnou ušlechtilou plíseň na povrchu. Sýr se uvnitř mění, dokonce zraje i poté, co si jej přivezete domů z nákupu. Čím déle máte Hermelín uložený v lednici, tím je měkčí a pikantnější. Zralý sýr uchovávejte v lednici při teplotě 4–8 stupňů Celsia.
Sýr Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je obdobou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Zrají spolu s ušlechtilou plísní Penicillium Rogueforti, která se přidává do mletého nebo sýřeninového sýra. Další verzí je italská Gorgonzola.
Výroba sýru Niva spočívá v odstředění syrového plnotučného kravského mléka; následuje homogenizace; pasterizace; sýření probíhá ve výrobníku. Sýřenina se zpracovává na zrno. Vzniklá směs syrovátky a zrna se pouští na pás, kde syrovátka odtéká a probíhá solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se v pravidelných intervalech obracejí. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Po vyjmutí se bochníky nechají den okapat a ručně se solí. Propichování slouží k tomu, aby se vytvořily průduchy nezbytné pro růst plísně. Je třeba udělat asi 35 vpichů z každé strany bochníku, aby se vytvořilo dostatek vzduchových bublin s dvojím významem – umožnit přístup vzduchu, který plíseň potřebuje, a nechat zplodiny vznikající štěpením bílkovin a tuků ze sýra uniknout. Plísňové kultury se dnes pěstují na povrchu vysterilizovaných krup a do sýrové hmoty se splachují vodou. Zrání ve sklepích při stálé teplotě (8–10 °C) a vlhkosti (95 %) probíhá 5 týdnů. Nakonec se provede takzvané ošetření – z bochníků se ručně seškrabují nežádoucí plísně.
Ve svém příspěvku TVAROHOVÝ KRÉM DO DORTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára Kubíčková.
Dobry den,
Chtela bych se zeptat zda do kremu Tvarohový krém se zakysanou smetanou
Patri tvaroh ve vanicce, nebo ten "tvrdy" jen zabaleny v obalu.
Jednou jsem tento recept udelala s vanickovym a krem nedrzel ani po ztuhnuti tvar.
Dekuji Kubíčková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mléko nalijeme do nádoby a zahřejeme jej cca na 36 °C, poté nádobu s mlékem odstavíme ze zdroje tepla a do mléka přidáme syřidlo, promícháme a necháme 30 minut syřidlo působit. Za tuto dobu se mléko srazí; takto sraženou hmotu v nádobě rozkrájíme na čtverečky a opět vše zahřejeme na 50 °C. Po dosažení teploty 50 °C směs přelijeme přes cedník s plátnem. V plátně zůstane tvarohová hmota, kterou necháme 4 až 5 hodin okapat. Takto připravený sýr se dá okamžitě konzumovat, nebo můžeme vytvořený sýr také naložit, a to například tak, že sýr nakrájíme na čtverečky a ty proložíme česnekem, bylinkami, feferonkami, cibulí a kořením, promícháme a vložíme do sklenic s uzávěrem. Obsah takto naplněné sklenice dolijeme olejem a uzavřeme. Naložený sýr necháme ve sklenici uležet 6 až 8 dní a poté konzumujeme.
Ingredience na omáčku: 1/2 lžičky másla, 10 dkg tvrdého sýra, 1/2 kelímku smetany na vaření, 2 kostky měkkého taveného sýra
Ingredience podle chuti: mletý barevný pepř, sůl
Postup: Z brokolice odstraníme košťál a rozdělíme ji na růžičky, které důkladně omyjeme. Brokolici vložíme do hrnce a uvaříme ji v osolené vodě doměkka. Po uvaření vodu slijeme a růžičky brokolice necháme odkapat v cedníku.
Brambory oloupeme a uvaříme v osolené vodě doměkka.
Mezitím si připravíme sýrovou omáčku. Tvrdý sýr nastrouháme na jemném struhadle. Na pánev dáme máslo, přidáme tvrdý sýr, měkký sýr a mícháme, dokud se sýry nerozpustí. Nakonec k sýrům přilijeme smetanu a za stálého míchání vaříme zhruba deset minut. Omáčku podle chuti osolíme a opepříme.
Na talíř servírujeme nejprve brambory, které posypeme sušenou petrželkou, a poté klademe růžičky brokolice, které přelijeme sýrovou omáčkou.
Výroba sýrů představuje umění staré možná 10 000 let, tuto dovednost ovládali totiž již staří Egypťané. V dobách nedávno minulých se domácí sýr připravoval zcela běžně. Sýr u nás býval kdysi obecně rozšířenou krmí, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem – a byli jím také pohoštěni. Je také písemně doloženo, že staročeské „kozí syrečky“ bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou.
Ingredience: 500 g listového těsta, 100 g šunky, 100 g plátkového sýra, oregano, kečup, vejce
Technologický postup: Troubu předehřejeme na 180 °C. Plech vyložíme pečicím papírem. Listové těsto můžeme koupit již rozválené na pečicím papíře, ten pak jen můžeme rozložit. Pokud máme listové těsto vcelku, rozválíme je. Těsto pokapeme kečupem a rozetřeme po celé ploše těsta (od krajů asi 1 cm). Kečup posypeme oreganem, množství podle chuti. Dále poklademe po celé ploše šunku a na ni sýr. Sýr můžeme použít libovolný polotvrdý či tvrdý – eidam, madeland, sýr ementálového typu. Plátkový sýr můžeme případně i nahradit sýrem strouhaným. Těsto s náplní srolujeme do rolády, při rolování mírně utahujeme. Roládu krájíme na asi 1 cm silné plátky, které pokládáme na plech vyložený pečicím papírem. Šneky na plechu potřeme rozšlehaným vejcem. Pečeme při 180 °C dozlatova, tedy asi 20 minut. Můžeme podávat ještě teplé nebo nechat vychladnout a podávat studené.
Postup: Spařte nať horkou vodou a nechejte 5–10 minut odstát. Po zcezení pijte před jídlem 3x denně. Čaj pomáhá proti plynatosti, podporuje činnost žaludku, uklidňuje nervy a zlepšuje činnost ledvin.
Vejce plněná bazalkovou pěnou
Budete potřebovat: 4 natvrdo uvařená vejce, 100 g nivy, 100 g měkkého tvarohu, 50 g másla, sůl, hrst bazalky, na ozdobu rajče nebo ředkvičku
Postup: Oloupaná vejce rozkrojte podélně na půlky. Žloutky a nivu prolisujte nebo jemně nastrouhejte, poté přidejte tvaroh, máslo, sůl a vše utřete v lehkou pěnu. Přisypte na jemno posekanou bazalku a pěnou plňte půlky vajec. Povrch ozdobte dílky rajčete nebo ředkvičky a lístkem bazalky.
Bylinková omáčka – bazalkové pesto
Do mixéru nasypte hrst bazalkových listů, 3 stroužky česneku, hrst vlašských ořechů nebo slunečnicových semínek a hrst strouhaného parmezánu. Zalijte olivovým olejem, osolte a vše rozmixujte. Nejvíce vám bude chutnat s těstovinami.
Italská rajská polévka s bazalkou
Budete potřebovat: 500 g čerstvých rajčat, 250 g loupaných sterilovaných rajčat, cca 60 g rajského protlaku, 1 malou bílou nebo červenou papriku, 1 cibuli, 1 stroužek česneku, 2 lžíce olivového oleje, bazalku (nejlépe čerstvou), 1 litr zeleninového vývaru, sůl, pepř
Postup: Nejprve spařte rajčata vařící vodou a oloupejte slupku, pak je rozkrojte napůl, vydlabte všechna semínka a dužinu nakrájejte na větší kusy. Cibuli nakrájejte nadrobno, česnek prolisujte a obojí na mírném plameni za stálého míchání smažte na olivovém oleji cca 5 minut. Cibule ani česnek nesmí zhnědnout! Poté přidejte nakrájená i konzervovaná rajčata a duste bez pokličky za občasného míchání asi 10 minut. Osolte, opepřete, zalijte horkým zeleninovým vývarem, protlakem a pod pokličkou vařte dalších 15 minut. Po odstavení z plotny přidejte celé lístky čerstvé bazalky (pokud máte sušenou, musí se přidat hned na začátku s rajčaty) a nechte mírně vychladnout. Jakmile je polévka vlažná, po částech ji rozmixujte, vraťte zpět do hrnce a ještě mírně prohřejte. Na talíři ozdobte snítkou bazalky, hoblinami parmazánu a podávejte nejlépe s česnekovou bagetou.
Špagety s bazalkou
Budete potřebovat: 400 g špaget, 4 stroužky česneku, 2 snítky bazalky, 6 ks rajčat, 40 g piniových jader, 80 g parmazánu, 6 lžic olivového oleje, špetku soli
Postup: Uvařte špagety podle návodu na obalu. Česnek oloupejte a najemno nasekejte. Bazalku operte, lístečky otrhejte a několik si odložte na ozdobení. Pak česnek, bazalku a piniová jádra rozmixujte na kaši, přidejte 60
Z tvrdých sýrů byste měli volit ty, jejichž energetická hodnota nepřesahuje 1 100 kJ. Dobrým vodítkem je hledat sýry s 20–30 procenty tuku v sušině, kdy obsah sušiny je okolo 30 procent. Obecně lze říci, že čím je výrobek sušší, tím je i tučnější, a naopak čím víc obsahuje vody, tím je méně tučný.
Oloupejte česnek a rozdrťte ho, přidejte 2 tavené sýry, trochu majonézy (nebo tatarky) a 2 lžíce pomazánkového másla. Můžete přidat i na jemno nastrouhaný tvrdý sýr. Pomazánku nezapomeňte osolit a dle chuti můžete i opepřit. Pořádně zamíchejte a servírujte například na kolečkách rohlíku.
Ingredience: 500 g špaget, 100 g vepřové šunky, 1 cibule, 5 ks žampionů, máslo, 1 stroužek česneku, vývar, 200 ml kečupu, slunečnicový olej, sůl, čerstvá petrželová nať, tvrdý sýr
Technologický postup: Cibuli oloupeme a najemno nakrájíme. Vepřovou šunku nakrájíme na proužky. Žampiony očistíme a nakrájíme na plátky. Česnek oloupeme a prolisujeme. Tvrdý sýr nastrouháme na jemném struhadle. Čerstvou petrželku nadrobno nasekáme. Špagety uvaříme ve vodě s kapkou oleje a špetkou soli. Po uvaření dáme studené špagety do hrnce s máslem, necháme je ohřát a přilijeme silný vývar. Mezitím si na pánvi necháme rozehřát máslo a přidáme cibuli, kterou pouze osmažíme. Přidáme nakrájenou vepřovou šunku, žampiony, kečup a podle chuti česnek. Rychlé milánské špagety podáváme se strouhaným sýrem a zdobené petrželkou.
Ve svém příspěvku VÝROBA BUDKY PRO ČMELÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vysloužil Zdeněk.
Prosím o zaslání plánku na výrobu budky pro čmeláky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Rabens.
Rád bych si budku pro čmeláky vyrobil.To by pro mne nebyl problém!Zatím jsem se ale nikde nedočetl kde se dává přikrmování.Před vchodem do včelína,nebo dovnitř?
Díky K.R.
A pokud bych během týdne včelín umístil,je ještě naděje že ho obsadí?
Díky K.R.
Dříve byl tento dort pouze pečený, v dnešní době se připravuje i v nepečené variantě. Lze jej připravit podle původní receptury, tedy čistě sýrový, nebo s různými příchutěmi, které bývají obohaceny i o ovoce nebo čokoládu.
Hlavními ingrediencemi jsou tvarohový čerstvý sýr, sušenky, cukr, máslo a zakysaná smetana.
První cheesecake byl vyroben na řeckém ostrově Samos. Formy na něj byly nalezeny právě na tomto místě a datují se k roku 2000 před naším letopočtem. Sýr a sýrové výrobky zde byly už daleko dříve, první nálezy jsou však datovány až k tomuto roku. V Řecku byl cheesecake považován za výborný zdroj energie a byl podáván sportovcům během prvních olympijských her v roce 776 př. n. l. Jednoduchá verze cheesecaku s pšeničnou moukou, medem a sýrem byla také servírována na řeckých svatbách.
Zatímco se v Americe se ustaloval pohled na cheesecake, v Evropě se stále experimentovalo s jeho variantami. Například Italové používají sýr Ricotta, Řekové sýr Mizithra nebo Feta. Němci dávají přednost tvarohu a Japonci používají kombinaci kukuřičného škrobu a vaječných bílků.
Přestože lze považovat cheesecake za sladký dezert se stejnými základními ingrediencemi, existují i speciální verze, které obsahují plísňový sýr, mořské plody, pikantní chilli nebo dokonce tofu. Přes 4000 let úprav vedlo k dnešním stovkám druhů cheesecaků a vy si tak můžete vychutnat tuto delikatesu v restauracích nebo i ve vlastní kuchyni.
Sýr se vyrábí srážením mléka syřidlem nebo kyselinou mléčnou. V některých případech může být ke sražení mléka použita i kyselina jako vinný ocet nebo citrónová šťáva. Používá se mléko kravské, ovčí, kozí i mléko jiných savců (buvolí nebo třeba i velbloudí). Různé druhy a příchuti sýrů jsou výsledkem použití mléka různých savců nebo různým procentem tuku v sušině, použitím určitých druhů bakterií a plísní nebo různou délkou zrání a jinými postupy při zpracovávání. Další faktory zahrnují skladbu potravy zvířat a také přidávání chuťových přísad, jako jsou bylinky nebo koření. Chuť může být ovlivněna také pasterizací mléka.
Postup: Kuřecí maso nakrájíme na malé kousky, osolíme a okořeníme pepřem a chilli. Orestujeme na trošce oleje a dáme stranou. Dále si připravíme zeleninovou směs. Cibuli a česnek nadrobno nakrájíme a orestujeme dozlatova, přidáme na malé kousky nakrájenou papriku a po chvilce rajčata. Vše dusíme přibližně 10 minut, aby paprika změkla. Osolíme, okořeníme pepřem a chilli. Chuť chilli by měla být dominantní. Tortilly si připravíme podle návodu, tedy ohřejeme je v mikrovlnné troubě nebo na pánvi. Každou tortillu potřeme tenkou vrstvou zakysané smetany, nanášíme ji asi 4 cm od okrajů. Poté poklademe kuřecím masem a zeleninovou směsí, navrch přidáme strouhaný nebo plátkový sýr. Tortillu těsně zabalíme a položíme na pánev, kde ji na mírném ohni z obou stran prohřejeme, aby se sýr rozpustil. Rychlou tortillu s kuřecím masem ihned podáváme se zeleninovou oblohou podle chuti. Pokud nám zbude zeleninová směs, můžeme při podávání směs k tortillám přisypat.
