Kvetoucí rostliny jsou děleny na dva základní systémy, a to kořenový a nadzemní. Oba dva systémy jsou propojeny tkáněmi, které vedou od kořenu až po květ. Kořeny umožňují rostlině získávat vodu a živiny z půdy, zelené výhonky umožňují proces fotosyntézy. Jednou z dalších částí kvetoucí rostliny je květ.
Květ a jeho části
Hlavním cílem květu je podpořit opylení a tvorbu semene. Květ se dělí na čtyři hlavní části:
kališní lístek – chrání květ, má strukturu listu a zelenou barvu;
okvětní lístek – barevná a vonící část květu;
tyčinka – část květu poskytující pyl, dále se dělí na vlákno (stonek) a prašník (vak umístěný na špičce vlákna, obsahuje pyl);
pestík – skládá se ze stigmatu, stylu a vaječníků.
Za samčí část rostliny je považována tyčinka a za samičí pestík. Samčí obklopují samičí části, jsou uspořádány v kruzích od vnějších okvětních lístků po vnitřní vaječníky. Květiny, které obsahují tyčinky i pestík, jsou označovány za dokonalé rostliny, pokud chybí buď tyčinky, nebo pestíky, jsou květiny takzvaně nedokonalé.
Další části rostlin
Kořeny
Pro všechny rostliny jsou kořeny velmi důležité. Udržují rostlinu upevněnou v zemi a získávají živiny z vody a půdy. Živiny i voda jsou absorbovány malými kořenovými chloupky, které vyrůstají z kořenového systému. Ne všechny kořeny jsou vždy v zemi, u některých rostlin jsou kořeny na povrchu.
Stonek
Stonek umožňuje proudění vody a živin do celé rostliny.
Listy
Listy jsou části rostliny, jimiž je získávána světelná energie a oxid uhličitý, které jsou potřebné pro fotosyntézu, při níž je uvolňován do vzduchu kyslík. Listy mohou mít různé tvary, převážně se ale skládají z těchto částí:
čepel – plochá, prodloužená část listu;
žíly – jsou v celé délce čepele a dodávají vodu a živiny;
řapík – krátký stonek, který spojuje list se stonkem.
ovoce dle možností – jahody, borůvky, broskve a mandarinky
Postup: V kastrůlku společně smícháme červené víno, vodu, skořici, cukr, ananasový kompot a ostatní ovoce, pomalu přivedeme téměř k bodu varu, ale nevaříme. Stáhneme z plotny a vmícháme rum. Skleničky na punč můžeme ozdobit cukrovou krustou, nalijeme punč, dozdobíme kolečkem pomeranče a můžeme podávat.
Kosatec patří k nejkrásnějším a nejproměnlivějším rostlinám v přírodě severní polokoule. Své botanické jméno má po řecké bohyni duhy – Iris. Historické památky svědčí o tom, že kosatce patřily k prvním okrasným rostlinám. Květy kosatců zdobí etruský nábytek ze 7. století před naším letopočtem, na Krétě se zachovaly fresky s kosatci z roku 2100 před naším letopočtem.
Charakteristickými znaky kosatců je stavba květů, tvar listů a existence oddenku. Květ kosatců je trojčetný. Tři vnitřní okvětní lístky jsou u většiny druhů vztyčené, tři vnější okvětní lístky bývají nejčastěji převislé nebo odstávají do stran. Nad každým z vnějších okvětních lístků se sklání jedna tyčinka, která je shora chráněná rozšířeným ramenem čnělky. Na konci každého ramene čnělky je blizna, překrytá dvěma bliznovými laloky. Spodní semeník je spojen s ostatními částmi květů okvětní trubkou. Semeník a část trubky jsou ukryty mezi listeny, které mohou být buď zelené jako listy, nebo do různé míry nezelené, blanité až suché – papírovité. Plod je trojpouzdrá tobolka. U nejnižších druhů nese stonek jen jeden květ, vyšší kosatce mívají většinou víc květů (u nejvyšších druhů, kde stonek přesahuje výšku 1 m, může být až kolem 15 květů).
Rovněž mečík je rostlina známá po mnoho století. Zpočátku to byl plevel. Řecký lékař Dioskorides Pedanius, žijící v 1. století našeho letopočtu, se zmiňuje o purpurově kvetoucím plevelném mečíku na obilných polích. Pro své úzké dlouhé mečovité listy byl mečík až do středověku považován za rostlinu vítězství, která chrání před poraněním. Hlízy mečíků se nosily do boje jako talisman.
Mečík má na rozdíl od kosatce dvojí kořeny. První vyrůstají z mateční hlízy po vysazení a dorůstají délky 25 cm. Druhé kořeny vyrůstají u spodní části listů v místech, kde se tvoří nová hlíza. Jsou kratší než první kořeny a rozvětvují se. Stonek je zkrácený v bazální osní hlízu. Hlíza dorůstá průměru 6 cm i více a váhy 80 až 100 g i více. Listy jsou úzké mečovité s vyniklou nervaturou. Naspodu mají trubkovitý tvar. Vyrůstají proti sobě. Jsou různé a liší se nejen funkcí, ale i tvarem. Koruna květu je souměrná a skládá se z 6 okvětních lístků, které tvoří nálevkovitý tvar přecházející do jícnu. Okvětní lístky jsou uspořádány tak, že jsou 3 vnější a 3 vnitřní a naspodu jsou srostlé v trubku. Mají různou barvu. Průměr květu planých druhů mečíků je 2 až 4 cm, u kulturních forem až 20 cm. Květy se používají jako řezané rostliny sloužící k výzdobě.
Ingredience na těsto: 250 g polohrubé mouky, 170 g cukru, 80 ml oleje, 150 ml mléka, 2 lžíce kakaa, prášek do pečiva, 2 vejce; na ozdobu 1 tyčinka Margot
Ingredience na pařížský krém: 2 smetany na šlehání, ztužovač šlehačky, 2 tyčinky ledových kaštanů
Postup: Všechny suroviny vymícháme do hladkého těsta. Nalijeme na pečicí papír a pečeme v předehřáté troubě na 170 °C cca 20 minut. Necháme vystydnout. Nejlépe den předem (ale stačí i 3 hodiny) si uvaříme smetany a necháme v nich rozpustit ledové kaštany. Druhý den vyšleháme se ztužovačem do krému. Natřeme na piškot. Nastrouháme Margotku a posypeme jí pařížský krém. Kdo chce posypat hustěji, použije dvě Margotky. Je to vynikající jednoduchý moučník. Lehčí než pařížský dort, ale chuťově možná ještě lepší a postup je opravdu rychlý.
Ingredience: 3 vejce, 400 g polohrubé mouky, 175 g cukru krupice, 100 ml oleje, 200 ml mléka, 3 lžíce kakaa, 1 prášek do pečiva, 300 ml pařížské šlehačky, 1 tyčinka Margot
Postup: Nejprve vyšlehejte vejce s cukrem, poté přidávejte olej, mléko, kakao a mouku smíchanou s práškem do pečiva. Těsto nalijte do vymazané a hrubou moukou vysypané formy a pečte 20 minut při 180 °C. Jakmile korpus vychladne, potřete ho vyšlehanou pařížskou šlehačkou a posypte nahrubo nastrouhanou tyčinkou Margot.
Pokud budete postupovat podle našeho návodu, získáte 2 velké zavařovací sklenice po 750 ml nebo 4 menší sklenice. Pokud chcete udělat více jablečných kompotů, můžete množství snadno znásobit. Doba použitelnosti jsou měsíce, takže do zimy tak akorát.
Ingredience
1 kg jablek;
voda 150 ml;
cukr podle libosti;
citronová šťáva z jednoho citronu;
tyčinka skořice nebo vanilkový lusk.
Postup
Jablka omyjte a oloupejte. Prohlédněte je a všechna omačkaná místa dobře odřízněte. Také odstraňte celý jadřinec.
Jablka nahrubo nastrouhejte.
Vložte nastrouhaná jablka do hrnce a přidejte vodu, cukr a skořici nebo vanilkový lusk. Jablka uvařte do měkka, až z nich vznikne pyré s jemnou konzistencí.
Podle potřeby dochuťte citronovou šťávou a cukrem.
Do sterilních zavařovacích sklenic nalijte horký jablečný kompot. Můžete použít i široký trychtýř.
Sklenice pevně uzavřete a otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.
Ovocné pyré samozřejmě chutná přímo nebesky, když se jí lžičkou přímo ze sklenice. Výborně však chutná také s palačinkami. V kombinaci s rozinkami je dokonalé ke slaným pokrmům, jako jsou křupavé bramborové placky, jaké dělala babička. Pro mnoho z vás bude tento rychlý kompot dokonalý k masitým jídlům obzvlášť ke zvěřině s brusinkami.
Ingredience na korpus: 1 a 1/2 hrnku polohrubé mouky, 3/4 hrnku cukru, 1 vanilkový cukr, 2 vejce, 3/4 hrnku oleje, 1 hrnek vody, 4 lžíce kakaa, 1 prášek do pečiva
Ingredience na krém: 3 šlehačky, 2 tyčinky ledových kaštanů, 1/2 čokolády na vaření
Dále: rum, marmeláda (pikantní)
Ingredience na posyp: 1 tyčinka Margot
Postup: Suroviny na korpus vyšleháme elektrickým šlehačem a vylijeme na olejem vymazaný a kokosem vysypaný hluboký plech. Upečeme a necháme vychladnout. Den předem si svaříme suroviny na pařížskou šlehačku a necháme do druhého dne vychladit v lednici. Pak vyšleháme a natřeme na korpus, který jsme pokapali rumem a potřeli pikantní marmeládou. Posypeme strouhanou tyčinkou Margot.
