Tymián obecný (Thymus vulgaris) je trvalka z čeledi hluchavkovitých. Pochází ze Středomoří, odkud se jeho pěstování rozšířilo i do střední a východní Evropy. V těchto oblastech se však musí přezimující rostliny chránit před zimou. Tento nízký polokeř (dorůstá obvykle do výšky 20–30 cm) patřící k rodu mateřídouška (Thymus) má na rozdíl od našich domácích druhů mateřídoušky dřevnatějící lodyhu, která je hustě obrostlá drobnými čárkovitými listy. Tymián začíná kvést v květnu a kvete až do září. Existuje mnoho typů s rozličnou vůní (citrónovou, pomerančovou), a to podle složení silice. Tato bylinka má široké spektrum využití.
Tymián citronový
Citronový tymián je křížencem tymiánu obecného a mateřídoušky vejčité. Z tohoto křížení vznikly i další kultivary, které se liší zejména barvou listů. Pokud má tymián citronový tradiční zbarvení, je velmi podobný tymiánu obecnému. Má stoupavou, na bázi dřevnatějící, čtyřhrannou lodyhu. Poměrně malé tuhé oválné listy vyrůstají na krátkých řapících a jsou navrchu sytě zelené, zespodu světlé, s okraji lehce podvinutými. Citronový tymián kvete v červnu až červenci drobnými, světle fialovými nebo růžovými pyskatými květy. Vzhledem k tomu, že se jedná o křížence, množí se výhradně vegetativně, tedy zejména řízkováním nebo dělením trsu. Citronový tymián také tvoří keříky a pěstuje se stejně jako tymián obecný.
Jak název napovídá, má tento tymián výrazně citronové aroma i chuť, výborně se tedy hodí k rybímu masu. Vhodný je k drůbeži, mořským plodům, jehněčímu masu, dušené zelenině nebo bramborám. V podstatě jej lze použít do každého receptu, který vyžaduje citronové aroma, a navíc tato bylinka pomáhá strávit těžká a tučná jídla.
Kromě listů je možné konzumovat také květy, které se obvykle kandují a používají ke zdobení různých dezertů. Čerstvé květy je možné přidávat do zeleninových i ovocných salátů.
Citronový tymián můžete skladovat v sáčku v lednici velmi dlouho. Díky svým kožovitým listům podléhá zkáze pomalu, téměř nezahnívá ani nevadne. Pokud však chcete tymián skladovat déle, lze jej také sušit nebo naložit do oleje či octa, což dokonale zachová jeho svěží chuť.
Vůně a chuť citronového tymiánu se sice liší od tymiánu obecného, který je známější a více využívaný, ale obsahové látky v obou druzích jsou velmi podobné. Proto můžete i z citronového tymiánu připravit odvar, který pomáhá při chorobách dýchacího a trávicího ústrojí, při bolestech hlavy a nachlazení. Zevně se dá tato rostlinka používat proti dermatitidě, bradavicím, do ústních vod a past nebo kloktadel. V případě použití citronového tymiánu je čaj dokonce lahodnější než z tymiánu obecného.
Při výběru odrůdy pro pěstování je lépe si nechat poradit, protože ne každá odrůda citronového tymiánu je určena ke konzumaci.
Ve svém příspěvku ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Pokud bych chtel pěstovat Aloe Vera celoročně venku v půdě,tak jaky mráz vydrří taková rostlina..?Musi se nějak ošetřit zateplením? Jutou atp.?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stana.
Mráz nevydrží, to je má vlastní zkušenost. Při teplotách +5 až 0°C ještě vypadá jako zdravá, ale už je tou teplotou poškozená. Při poklesu pod nulu je rostlina viditelně poškozená, změklé, položené listy a mají už trochu jinou barvu. To byly rostliny na jaře vysázené do země na chráněném slunném místě. V květináči se rychle rozrostly, měla jsem dost rostlinek na tuto zkoušku. Přeji hodně úspěchů.
Tymián obecný dorůstá do výšky cca 20 cm a šířky 30 cm. Pro pěstování tymiánu vyberte hlavně slunné stanoviště chráněné před prudkým větrem. Budete-li začínat od semínek, tak ta vyséváme v březnu až dubnu přímo na pěstební místo na povrch zeminy, a to v řádcích vzdálených od sebe přibližně 40 cm. Nesázíme je do hloubky, ale pouze je do půdy vmáčkneme. Tymiánu se daří v polosuché a na živiny chudé půdě. Má rád především propustnou písčitou zeminu s dostatečnou zásobou vápníku. Výhodné je stanoviště uprostřed dvorku, kde sálá horko z dlažby, nebo na skalce, kde stejnou službu dělají kameny. Nevhodná jsou místa se zamokřenou a kyselou půdou.
Chcete-li pěstovat tymián na zahradě, postačí pro jednu rodinu záhonek 0,5 m x 0,5 m. Není vhodná přílišná zálivka, neboť potom tymián ztrácí svou přirozenou vůni a aroma. Rovněž není dobré přihnojování, protože čím výživnější půda, tím méně voňavý je tymián. Můžeme použít i předpěstované sazenice, které koupíme v zahradnictví nebo květinářství. Kromě klasického záhonku můžeme tymián také začlenit do skalky. Jelikož se jedná o malou rostlinku, lze ji pěstovat i v květináči nebo truhlíku třeba za oknem nebo na okenním parapetu, nejlépe na jižní straně.
Jak pěstovat tymián venku v květináči společně s rozmarýnem? Velice jednoduše, jelikož obě rostliny mají stejné nároky na pěstování.
Troška čerstvého nasekaného tymiánu dodá chuť a vůni ovocné šťávě, salátu, zálivce, pikantní omáčce a veškerým pokrmům z masa a zeleniny. Tymián se rovněž hodí na pečenou, grilovanou či dušenou rybu. Před pečením posypeme čerstvě odrhnutými lístky maso nebo vložíme celou snítku pod kůži. Tymián se neztratí ani v nádivce do kuřete, v rajčatových omáčkách a polévkách, ale také v paštikách a marinádách. Z citrónového tymiánu se zase vaří velmi osvěžující a léčivý čaj: snítku zalijeme vroucí vodou a necháme 10 minut odstát.
Tymián má dezinfekční účinky, působí proti parazitům, průjmům a nadýmání a zlepšuje trávení. Ulevuje při chronických zánětech žaludku a podporuje krevní oběh. Kromě toho mírní kašel a pomáhá při bronchitidách, astmatu a černém kašli. Napomáhá obnovit normální střevní flóru, proto je prospěšný při užívání antibiotik a při kandidóze. Je účinný při vyčerpání, úzkosti, nespavosti a depresi. Má močopudné účinky, působí tedy při zadržování vody v těle, infekcích močových cest, revmatismu a dně. Tymiánový olej se zevně používá jako mazání při artritidě, svalové bolesti a jako dezinfekční prostředek. Nálev nebo tinktura jsou účinné jako ústní voda, kloktadlo a k oplachování aft.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Zapomněla jsem orchidej u otevřeného okna,venku byl mráz /okolo minus 10 stupňů /,květy i listy byly zvadlé.Je možné, že rostlinka se ještě vzpamatuje ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejspíš se nevzpamatuje, protože listy přestaly fungovat a rostlina si nedokáže fotosyntézou vyrábět hmotu na výstavbu nových. Zkuste ji nechat při minimální zálivce a uvidíte.
Tymián se u nás nejčastěji pěstuje ze semínek, ty se zasévají během března až dubna do pařeniště (stačí je umístit na povrch půdy a jen zlehka přitlačit, protože klíčí na světle). Když se semenáčky dají uchopit do prstů, přepíchají se do květináčků se sadbovým substrátem, nebo přímo na vybrané stanoviště. Koncem dubna a v květnu lze tymián vysévat přímo ven do bylinkové zahrádky. Nejvhodnější je půda kyprá, písčitá či kamenitá, protože ve výživné zemině přichází tymián o svou typickou kořeněnou chuť. Tymián miluje slunné stanoviště chráněné před větrem, nepřihnojuje se. Můžete jej vysazovat do skalek, zídek, suchých štěrkových nebo pískových strání či do větších nádob. Zálivka by měla být mírná, půda však nesmí vyschnout. K zalévání je nejvhodnější odstátá voda.
Olistěnou nať sklízejte před kvetením od května do září. Největší obsah vonných látek mají listy v poledne. Nať rychle uschne rozložená ve vzdušné sušárně, i ve vyšší vrstvě; v sušičce nesmí teplota překročit 40 °C. Čerstvé větvičky můžete nakládat do oleje či octa.
Po odkvětu se keř zkracuje o třetinu, aby bohatě obrostl novými výhonky a udržel si kompaktní vzrůst. Tymián sice dobře snáší sucho, ale potřebuje ochranu před chladným větrem a mrazy. Při přezimování na záhonku je nutné rostlinku přikrýt větvičkami z jehličnanů. Při pěstování doma se tymián na zimu umístí na světlé místo, zálivku vyžaduje jen mírnou a teplotu kolem 15 °C.
Tymián se dá množit řízky z postranních výhonů (potřeba odříznout i s „uzlinou“), a to koncem jara nebo začátkem léta. Řízky se vloží do malých květináčků naplněných směsí rašeliny a písku nebo perlitu v poměru 1 : 1 a nechají se zakořenit v pařeništi. Zakořeněné řízky se přesazují jednotlivě do květináčků o průměru cca 8 cm se sadbovým substrátem a na podzim se vysazují ven. Na jaře lze také rozdělit kořeny starších rostlin a přesadit je do samostatných květináčků.
V naší poradně s názvem MAGNÓLIE A MRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Prosim o radu magnolie kterou mame jiz 9let vzdy krasne kvetla , ted mela jiz napukle kvety ale po mrazu ktere byly nejednou poupata jakoby uschla a cela magnolie je bez listu a poupata jakoby uschla, manzel ji chce vykopat a dat novou, ale me je ji lito nevim co s ni mam delat muze mi prosim nekdo poradit, da se nejak zachranit, diky za radu Alca
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Normálně ji nechte v zemi a příští rok zase pokvete. Nedávné bleskové mrazy zničily nově narašená poupata i listy, které uschly a zhnědly. Samotná rostlina však přežila, stejně jako každou předchozí zimu.
Ano, medvědí česnek může růst i na slunném balkoně, ale pouze pokud mu zajistíte stínění a stabilní vlhkost substrátu. Přímé polední slunce je rizikové.
Ve svém testu jsem krátce vystavil část truhlíku přímému odpolednímu slunci a špičky listů začaly během dvou dnů zasychat. Medvědí česnek je lesní rostlina, která přirozeně roste v polostínu. Pokud máte jižní balkon, doporučuji umístění ke zdi, použití stínicí textilie nebo vyšší okolní vegetaci. Bez těchto opatření dochází k přehřívání substrátu a stresu cibulek.
Jak hluboko sázet cibulky medvědího česneku do truhlíku?
Cibulky medvědího česneku sázejte přibližně 5 cm hluboko do dobře propustného substrátu. Příliš mělká výsadba vede k nestabilnímu zakořenění.
V mém experimentu mělká výsadba (cca 2–3 cm) způsobila slabší zakořenění a nižší vitalitu ve druhém roce. Optimální hloubka 5 cm umožní stabilní růst a lepší ochranu před vysycháním. Důležité je také dodržet rozestupy 4–5 cm mezi cibulkami, aby nedocházelo ke konkurenci o prostor a živiny.
Kolik vody potřebuje medvědí česnek v nádobě?
Medvědí česnek potřebuje trvale vlhký, ale ne přemokřený substrát. U běžného truhlíku 40 × 20 cm to znamená přibližně 1–2,5 litru vody týdně podle teploty.
Největší chybou je automatické zalévání bez kontroly. V mém tříletém testu vedla nadměrná zálivka k plísni a úhynu části cibulek. Vlhkoměr nebo kontrola prstem je spolehlivější než pevný harmonogram. Substrát má být vlhký na dotek, nikoli mazlavý nebo těžký.
Přezimuje medvědí česnek v truhlíku venku?
Ano, medvědí česnek musí projít zimním chladem, aby na jaře správně vyrašil. Přezimování venku je přirozené a žádoucí.
Jednu sezónu jsem truhlík přenesl do nevytápěné chodby z obavy před mrazem a jarní růst byl opožděný o téměř tři týdny. Krátkodobý mráz cibulkám nevadí, pokud není substrát přemokřený. Důležité je zajistit odtok vody a zabránit dlouhodobému zamrznutí v podmáčené půdě.
Proč medvědí česnek druhý rok roste slabě?
Slabý druhý rok bývá důsledkem příliš intenzivní sklizně nebo špatné struktury substrátu. Cibulky potřebují energii z listů pro další sezónu.
V prvním roce jsem sklidil téměř všechny listy a druhý rok byl růst slabší. Nechte alespoň polovinu listů na každé cibulce a udržujte substrát vzdušný. Přemokření nebo úplné vyschnutí během léta může cibulky oslabit natolik, že další sezóna bude výrazně slabší.
Dalším faktorem může být přehoustnutí cibulek. Ve třetím roce testu bylo patrné, že pokud jsem část trsů nerozdělil, začaly si konkurovat o prostor a živiny. Půda byla fyzicky zaplněná kořeny a růst stagnoval.
Tymián je tradičním kořením Španělska, Francie, Itálie a Řecka. V současnosti se jeho obliba vrací i do našich kuchyní. Známý je jako součást takzvaného Provensálského koření. V gastronomii se nejčastěji používá tymián obecný nebo tymián citrónový. Větší aromatizující účinek mají kupodivu listy sušené než čerstvé. Tymián pomáhá při zažívání, je tedy vhodný ke skopovému či vepřovému masu nebo ke zvěřině. Zvýrazňuje chuť marinovaného masa, s oblibou se přidává do svíčkové omáčky. Pár lístků ochutí i pokrmy z ryb, luštěnin a rýže. Často se jím dochucují zeleninové pokrmy, omáčky a saláty, ve směsi s oreganem, bazalkou nebo rozmarýnou se často používá na pizzu, vodný je i na těstoviny
Listy k přímé spotřebě sklízíme kdykoliv. Při kořenění lístky rostliny sdrhujeme a v dlaních rozemneme. Čerstvé větvičky můžete vložit do oleje nebo octa a tento přípravek pak používat k dochucování mnoha pokrmů.
Zkuste některý z níže uvedených receptů a ochutnejte specifickou příchuť tymiánu.
V naší poradně s názvem MAGNÓLIE A MRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Normálně ji nechte v zemi a příští rok zase pokvete. Nedávné bleskové mrazy zničily nově narašená poupata i listy, které uschly a zhnědly. Samotná rostlina však přežila, stejně jako každou předchozí zimu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ALENA RUZICKOVA.
Moc Vam dekuji za odpoved, manzel ji chtel vyhodit, tak jste mi ji zachranily, hezky den preji.
Tymián má poměrně velké množství silice obsahující tymol (až 3,5 %) a další účinné látky, jako je cymol, karvakrol, a-pinén, linalol, borneol a cineol, dále až 10 % tříslovin, organické kyseliny, hořčiny, saponiny a flavonoidy. Léčivé účinky této byliny můžeme využít například prostřednictvím výluhu. Čaj lze připravit jak z čerstvého, tak ze sušeného tymiánu. Měla by se sbírat nať kvetoucí nebo nať těsně před rozkvětem. Tymián lze sušit ve svazcích, které se zavěsí na šňůru v suché a vzdušné místnosti, nebo umělým teplem (v sušičce) při maximální teplotě 40 °C.
Příprava čaje: 1 plnou lžíci tymiánu vložte do hrnečku se 150 ml studené vody a pomalu přiveďte k varu. Poté sejměte ze sporáku a nechte 10 minut louhovat. Sceďte a oslaďte nejlépe medem.
Pozitiva tymiánového čaje:
působí proti průjmům a nadýmání, při zánětech zažívacího traktu;
mírní kašel a bolest v krku při léčbě nachlazení, působí protizánětlivě;
je účinný proti bakteriím a plísním, střevním prvokům a parazitům;
stimuluje produkci bílých krvinek, čímž zvyšuje odolnost organismu;
je vhodný při inhalacích, jako ústní voda nebo kloktadlo;
pomáhá při infekcích močových cest a močového měchýře, účinkuje jako diuretikum.
Pozor, jeho nadužívání může způsobit tyreotoxikózu, proto (nejen) čaj konzumujte s mírou. Tymián se úspěšně používá ve formě kloktadel, koupelí (působí výborně na regeneraci buněk pleti) a jako koření do různých jídel (zlepšení trávení, proti nadýmání).
Příprava tymiánových kapek: 150 g čerstvě nasekané natě tymiánu vložte do zavařovací sklenice. Přidejte 300 ml čistého alkoholu z lékárny a vše nechte jeden týden odpočívat. Čas od času obsah sklenice promíchejte. Po týdnu sceďte, zřeďte 300 ml převařené vody a naplňte do malých skleniček. Kapky uchovávejte v chladu a temnu.
Příprava tymiánu k inhalaci: 1 l vody přiveďte k varu a přidejte 3 lžíce tymiánu. Hrnec odstavte ze sporáku. Vše nechte asi 10 minut louhovat. Připravený nálev vlijte do misky a můžete inhalovat.
Příprava koupele s tymiánem: Do většího hrnce nasypte 1–2 hrsti čerstvého nebo sušeného tymiánu. Přilijte 2–3 l vařící vody. Nechte 10 minut louhovat a nakonec opatrně sceďte. Tento koncentrát si pak přidejte do teplé vody ve vaně.
Tip: Čerstvou nať tymiánu lze použít na poštípání hmyzem.
Tymián smíchejte se solí, pepřem, lisovaným česnekem a olejem. Směsí potřete očištěné maso, vložte porce do vymaštěného pekáčku, pokapejte citronovou šťávou, posypte strouhankou a poklaďte plátky másla. Pečte v troubě dozlatova. Nejlepší přílohou budou brambory.
Tymiánovo-česnekové kotlety
Suroviny:
4 kotlety bez kosti
česnek
sůl
1 lžička sušeného tymiánu
máslo
olej
špetka černého mletého pepře
1 šlehačka (215 g)
2 lžičky hladké mouky
Postup:
Kotlety z jedné strany nožem mírně nařízněte, aby se maso při restování nekroutilo. Plátky naklepejte a potřete česnekem utřeným se solí, mírně opepřete. Poté v kastrolu rozpusťte trochu másla, přilijte k němu olej a nepotřenou stranou kotlety orestujte. Podlijte je mírně vodou a pod pokličkou za občasného dolití vody duste doměkka. Až budou kotlety měkké, vyjměte je a do výpeku vlijte šlehačku smíchanou se sušeným tymiánem a hladkou moukou. Za stálého míchání na mírném ohni vařte ještě asi 10 minut. Nakonec vraťte kotlety, prohřejte je a omáčku dochuťte. Podávejte například s bramborovým knedlíkem.
Vepřové ragú na citronovém tymiánu
Suroviny:
½ kg vepřové kýty
½ kg žluté cibule
10 snítek citronového tymiánu
½ litru vývaru
sůl, citronový pepř, vepřové sádlo
Postup:
Vepřovou kýtu nakrájejte na silnější plátky a pak na kratší nudličky. Cibuli oloupejte a nakrájejte na hrubší měsíčky. Smíchejte ji s masem a přidejte lístky citronového tymiánu obrané ze snítek. Vše osolte a opepřete. Po promíchání nechte odležet cca 2 hodiny v chladu. V pánvi rozpusťte dvě lžíce vepřového sádla. Do rozpáleného sádla vložte maso s cibulí a za stálého míchání opékejte, dokud cibule nezačne lehce zlátnout a maso nejeví známky opečení. Poté podlijte vývarem a nechte jen probublávat. Rozvařující se cibule vytvoří lehce zahuštěnou omáčku. Podávejte s vařenou rýží nebo bramborem.
Kuřecí na tymiánu
Suroviny:
3 plátky kuřecích prsíček
tymián, sůl, pepř
1 svazek lahůdkové cibulky
olivový olej
Postup:
Kuřecí prsíčka naklepejte, osolte, popepřete a navrch posypte tymiánem. Takto připravené plátky zalijte olivovým olejem a nechte v lednici chvilku uležet. Pak na pánvi jemně opečte lahůdkovou cibulku nakrájenou na kolečka a přidejte naložené maso. Plátky zprudka opečte z obou stran.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.
Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.
Bazalka
Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.
Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.
Tymián
Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.
Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.
Majoránka
Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kůra na kmeni túje praská často. Příčinou může být hojná zálivka v minulém roce nebo mráz následovaný přímým slunečním zářením. Většinou nejde o nemoc, ale prasklina může být vstupní branou pro různé problémy, které mohou rostlinu úplně zničit.
Co dělat, když dojde k rozštěpení kůry na tújích?
V posledních letech bylo provedeno docela dost výzkumů věnujících se uzavření ran stromů. Výsledky uvádějí, že nanesení barvy nebo ošetřování dehtem mají jen malý účinek. Naopak začištění a oříznutí praskliny až na kůru, která pevně drží na dřevu, se ukázalo jako nejlepší řešení. Řezy v kůře rychle zaschnou, mají malou plochu a nazadržuje se v nich voda ani nečistoty. Obnažené dřevo zatuhne do hladka a uzavře se před okolním prostředím. Další ošetření již není potřeba, strom si s tím poradí sám. Jak provést začištění?
Ostrým nožem od jednoho konce praskliny, sledujte okraj kolem jedné strany rány, asi 1,5 až 2,5 cm od ní. Zastavte se na druhém konci a proveďte stejný postup na opačné straně praskliny. Nůž by měl být sterilizován mezi řezy jeho očištěním a ponořením na několik minut v roztoku chlornanu sodného s vodou v poměru 1:10 nebo v 70% alkoholu, aby se zabránilo kontaminaci. Opatrně vyjměte kůru z vnitřku ošetřovaného místa. Měl byste dosáhnout podobného stavu, jako na přiloženém obrázku. Nezapomeňte to nechat bez dalších zásahů.
1) Má jarní výsadba česneku vůbec smysl, když je výnos nižší?
Ano, jarní výsadba česneku má smysl, ale musíte počítat s nižším výnosem oproti podzimní variantě. Rozhodující je, jak brzy sázíte a jaká je teplota půdy.
Z mé zkušenosti je rozdíl ve výnosu kolem 20–40 %, ale kvalita bývá velmi dobrá. Pokud pěstujete pro rodinu a chcete mít jistotu původu, jarní česnek je plnohodnotná varianta. Pro prodej na trhu s důrazem na velikost palic je však výhodnější podzimní výsadba. Klíčem je správné načasování a důsledná příprava sadby.
2) Kdy je ideální termín pro jarní výsadbu česneku?
Ideální je sázet při teplotě půdy 5–7 °C, obvykle během března. Neřiďte se kalendářem, ale skutečnou teplotou v hloubce výsadby.
Jednou jsem čekal na teplé počasí a sázel při 12 °C. Výsledkem byly menší palice. Jakmile jsem začal sázet brzy, i když bylo chladno, kořenový systém byl silnější a výnos lepší. Pokud půda přes den rozmrzne a není přemokřená, je to správný okamžik.
3) Co se stane, když zasadím česnek až v dubnu?
Pozdní výsadba znamená vyšší teplotu půdy a rychlý růst listů, ale slabší kořen. Velikost cibule tím bývá omezená.
V mém pokusu byla dubnová výsadba při 11–12 °C půdy o téměř třetinu slabší na hmotnosti cibulí. Rostliny vypadaly silně, ale stonek byl tenčí. Pokud už musíte sázet v dubnu, zvažte větší stroužky a přísné třídění, jinak bude výnos spíše průměrný.
4) Má smysl dávat sadbu před jarní výsadbou do lednice?
Krátká domácí jarovizace může částečně pomoci, ale nenahradí zimu v půdě. Čtyři týdny při 4 °C mi zvýšily výnos asi o 8 %.
Stroužky jsem skladoval v suchu v lednici a vysadil do chladné půdy. Vzcházení bylo rychlejší a růst vyrovnanější. Přesto byl výsledek stále slabší než u podzimní výsadby. Je to kompromisní řešení pro ty, kdo nestihli podzim.
5) Proč je jarní česnek často menší než podzimní?
Rozhoduje hlavně síla kořenového systému před nástupem delších dnů. Bez silného kořene nemá rostlina kapacitu vytvořit velkou cibuli.
Podzimní výsadba projde přirozenou jarovizací a zakoření ještě před zimou. Jarní výsadba začíná „od nuly“. Pokud je půda teplá, rostlina roste do listu místo do kořene. Květen je klíčový měsíc – co nestihnete do té doby, už většinou nedoženete.
6) Jak hluboko sázet česnek na jaře?
Na jaře sázím do hloubky 5–8 cm, podle typu půdy. V těžší půdě mělčeji, v lehké o něco hlouběji.
Příliš mělká výsadba vede k vytažení cibule nad povrch, příliš hluboká zpomaluje růst. V mém případě byla ideální hloubka kolem 6 cm. Důležité je, aby byl stroužek pevně usazený a měl dobrý kontakt s půdou.
V naší poradně s názvem TMAVNUTÍ MLADÝCH VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Sobotka.
Dobrý den, na tříleté sazenici révy se na nových mladých výhoncích listů začala objevovat tmavá místa. Zdá se mi že se i zpomaluje jejich růst a jakoby usychají.
Prosím neporadil by mi někdo o co se jedná a jaké je řešení. Připojuji foto.
Děkuji Sobotka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčinou bude nejspíše mráz. Podle fotografie je vidět, že jsou postižené jen lístky, které vyrostly jako první a ty nově se tvořící již tyto problémy nemají. Zpomalený růst souvisí také s chladnými teplotami a zpomaluje ho i nedostatek produktivní zelené hmoty, která vlivem mrazu ztmavla a odumírá - usychá. Co s tím? Teď už nic a spoléhat se, že nepřijdou mrazy pod -5 °C.
Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.
Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie
Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.
V naší poradně s názvem TMAVNUTÍ MLADÝCH VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Sobotka.
Děkuji moc za rychlou odpověď. Mráz mě také napadl, ale 10cm vedle mi raší jiná odrůda a té nic není. Jen dodávám, že před cca.1,5 týdnem jsem provedl nejdříve preventivně postřik Rock effect proti mšicim a pak jsem začal panikařit a ještě Substralem, zdali to něco nežere.Teď se mi zdá, jestli to není nějaká houba.
Prosím jen pro jistotu zasílám ještě fotografii stejného výhonku po čase, něco se mi stále nezdá... Byl byste prosím tak hodný a posoudil ještě i tuto fotografii?
Děkuji za ochotu
Sobotka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy jsou něčím popálené. Ale to bílé jsou pravděpodobně molice. Zkuste si vzít lupu a podívejte se na ta bílá zrnka, jestli to ve skutečnosti nejsou miniaturní bílé můry - molice. Na ně by účinkoval Mospilan 20 SP a nebo i ten Rock Effect. Důležité je důkladnost postřiku a načasování na brzké ráno, ještě před východem slunce.
Postup: Lososa nakrájíme na co nejtenčí plátky a naskládáme vedle sebe na talíř. Osolíme, pokapeme citronovou a limetovou šťávou. V míse smícháme lžíci japonské sójové omáčky s kapkou limetky a citronu, přidáme nasekaný kousek zázvoru. V pánvi rozpálíme olivový olej s troškou sezamového oleje – toho jen pomálu, má specifickou výraznější chuť. Do oleje nasekáme stroužek česneku a necháme ho zhnědnout. Poté olej nalijeme na lososové plátky. Na závěr přidáme také dresink ze sójové omáčky a ozdobíme čerstvou řeřichou a nasekanou pažitkou.
Zapékaný losos s estragonovou omáčkou
Ingredience: 400 g lososa, máslo, 2 žloutky, jarní cibulka, bílé víno, bílý vinný ocet, 2 žloutky, citronová šťáva, rajče, sůl, pepř, estragon, tymián, máta
Postup: Talíř nebo zapékací mísu vytřeme máslem, rovnou osolíme a opepříme. Dno vyložíme tenoučkými plátky lososa, na povrchu také osolíme a opepříme. Přidáme nasekanou jarní cibulku. V rendlíku ohřejeme asi 2 dl bílého vína s kapkou bílého vinného octa, osolíme, opepříme a svaříme. Žloutky vmícháme do vinného základu a prošleháme. Estragon, tymián a mátu nadrobno nasekáme a přidáme do hrnce s kapkou citronové šťávy. Směsí přelijeme plátky lososa. Dáme do trouby na slabé 2 minutky zapéct dozlatova. Ozdobíme rajčátkem nakrájeným na kostičky a lístky máty.
Postup: Lososa osolíme a opepříme z obou stran. Do vroucí osolené vody vhodíme čerstvé listy špenátu a necháme maximálně 30 vteřin spařit. Poté hned vhodíme do mísy s ledovou vodou, jen tak špenát zůstane krásně zelený. Přecedíme a dobře vymačkáme. V hrnci rozpustíme kousek másla a orestujeme na něm nasekanou šalotku a stroužek česneku. Po chvilce přilijeme kapku smetany, dochutíme solí a pepřem a krátce povaříme do zhoustnutí. Listové těsto rozválíme, potřeme rozšlehaným žloutkem a na kraj vložíme steak z lososa. Na něj navršíme špenát promíchaný se smetanovou omáčkou a přikryjeme druhým plátkem lososa. Těsto zarolujeme, vršek potřeme žloutkem a vidličkou sem tam propíchneme. Pečeme v troubě rozpálené na 175 °C asi 20 minut. Mezitím připravíme bazalkovou omáčku.
Ve svém příspěvku HORTENZIE SPALENA MRAZEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Lachmanova.
Dobrý den Prosím co mam udělat s květy hortenzie slehl ji jarní mraz vypadá to že jenom květy mám je ostříhat nebo nechat spamatuje se nebo už ne co mam stim.udelat děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Růži.
Dobrý den,
Mám stejný problém. Zapomněla jsem hortenzii schovat na noc, a díky mírnému mrazíku, který v noci úřadoval, jsem ráno našla na hortenzii seschlé hnědé květy ošlehané mrazem. Rostlina zasažena nebyla, ani většina listů. Ale ty nádherné květy to bohužel schytaly..
Existuje nějaká rada jak postupovat? Nechat květy tak, nebo ostříhat?
Ven již přemístím rozhodně až po zmrzlých ..
Šalvěj lze nahradit jinými bylinkami, ale vždy záleží na tom, v jakém jídle ji používáte a jakou roli tam hraje. Nejčastěji se používá kvůli chuti, vůni nebo práci s tukem.
V běžné kuchyňské praxi se osvědčil tymián, majoránka nebo velmi malé množství rozmarýnu. Důležité je použít menší množství než u šalvěje a dochucovat postupně. Pokud si nejste jistí, je lepší šalvěj vynechat úplně, než ji nahradit špatně a jídlo přebít.
Jaká bylinka je chuťově nejblíže šalvěji?
Chuťově má k šalvěji nejblíže tymián, protože není svěží, ale spíše zemitý a aromatický. Právě proto funguje v podobných typech jídel.
Rozmarýn je také blízký, ale je výraznější a snadno přebije ostatní chutě. Pokud ho používáte jako náhradu, je nutné dát ho výrazně méně. Majoránka se osvědčila hlavně u masa, kde dokáže vytvořit podobnou hloubku chuti.
Mohu šalvěj úplně vynechat bez náhrady?
Ano, v mnoha receptech lze šalvěj úplně vynechat, aniž by se jídlo pokazilo. Platí to hlavně tam, kde slouží jen jako doplňková bylinka.
Pokud je šalvěj v receptu pouze okrajovou chutí, stačí upravit techniku přípravy – například pracovat více s tukem nebo časem restování. V praxi je vynechání lepší než špatná náhrada, která může změnit charakter jídla.
Čím nahradit šalvěj v těstovinách s máslem?
V těstovinách s máslem se nejlépe osvědčil tymián, protože se dobře váže na tuk a nepůsobí rušivě. Je jemnější než rozmarýn a chuť zůstává vyvážená.
Důležité je přidat bylinku až ke konci a nesmažit ji dlouho. Pokud nemáte ani tymián, lze jídlo připravit jen s kvalitním máslem a trochou pepře. Výsledek bude jednodušší, ale stále funkční.
Čím nahradit šalvěj k masu?
U masa záleží na druhu a způsobu přípravy. Šalvěj se často používá kvůli práci s tukem a potlačení těžkosti.
U vepřového a telecího masa funguje majoránka, u kuřecího masa malé množství tymiánu nebo rozmarýnu. Vždy platí pravidlo, že náhrady musí být méně než šalvěje, jinak chuť masa zanikne.
Jaký je rozdíl mezi čerstvou a sušenou šalvějí při náhradě?
Čerstvá a sušená šalvěj se chovají výrazně odlišně. Sušená je koncentrovanější, hořčí a citlivější na teplo.
Pokud nahrazujete čerstvou šalvěj sušenou, použijte maximálně třetinu množství a přidávejte ji až ke konci. V některých receptech je lepší sušenou šalvěj vůbec nepoužít a zvolit jinou bylinku.
Proč se šalvěj nehodí nahrazovat bazalkou?
Bazalka má úplně jiný chuťový profil než šalvěj. Je svěží, lehká a typická pro jiný typ kuchyně.
Při náhradě šalvěje bazalkou vzniká jídlo, které chutná „jinam“, než má.
Starost o přezimování jahod začíná v podstatě už po jejich sklizni. Správné zazimování jahodníku je důležité nejen pro jeho samotné přežití do další sezony, ale i pro případnou eliminaci nejrůznějších chorob a škůdců. Nejčastěji dochází k poškození jahodníku vymrznutím, když v hloubce kořenového systému teplota klesne pod -15 stupňů Celsia. Pokud je kořenový systém bohatý a zdravý a teplota neklesne pod zmiňovaných -15 °C, jahodník je schopen zimu přečkat bez úhony. Dost důležitým opatřením před zimou je zamezení výskytu chorob a škůdců odstraněním listů asi pět centimetrů nad srdíčkem. Napadené a staré listy je nutné obrat a zlikvidovat.
Jak ošetřit jahody na podzim?
Přezimování převislých jahodníků je problematické, a pokud nemáte k dispozici nic jiného než balkon a nemůžete je zapustit do záhonu, většinou se s nimi musíte rozloučit. Tyto jahodníky je totiž nutné na zimu zasadit do záhonu. Před zazimováním je zapotřebí zakrátit výhony. Dokud není mráz, jahody občas mírně zalévejte, aby zemina zcela nevyschla. Velkým nepřítelem této skupiny rostlin je totiž sucho. A také v zimě, je-li tomu půda přístupná, musíme zalévat. Nejlépe ještě před zimou, nebo už v době, když noční teploty klesají pod bod mrazu, proveďte jednu pořádnou zálivku. V mnoha případech škody během zimy obvykle nezpůsobí mráz, ale chybějící vlhkost. Mráz totiž odnímá půdě vodu. Rovněž neškodí zakrýt jahodníky přes zimu chvojím. Na jaře jahody přesaďte do nové zeminy. Jakmile je přenesete z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízněte do požadovaného tvaru.
Správně provedený řez převislé vrby zdravý strom nezničí a obvykle vede k silnějšímu obrůstání.
Riziko vzniká při kombinaci hlubokého zásahu, extrémního sucha a oslabeného kořenového systému. Pokud je převislá vrba v dobré kondici a řez proběhne v doporučeném období, regenerace je rychlá. Kritické je neřezat při silném mrazu a po zásahu zajistit dostatečnou zálivku, aby strom nebyl ve stresu.
Ostříhal jsem vrbu moc – může se ještě vzpamatovat?
Ano, pokud jste odstranili větší část koruny, převislá vrba se obvykle dokáže obnovit během jedné až dvou sezón.
Radikálnější zásah může dočasně změnit vzhled stromu, ale zdravá vrba má silnou schopnost obrůstání. Důležité je sledovat nové pupeny a zajistit dostatek vláhy. Zmlazovací řez je dokonce běžnou metodou obnovy, takže hlubší zásah sám o sobě strom nezničí.
Kolik centimetrů mám při řezu nechat?
Výhony se obvykle zkracují na 10–20 cm, přičemž řez vedeme nad zdravým pupenem.
Příliš dlouhé ponechání výhonů vede k prodlužování větví bez zahuštění. Naopak řez příliš blízko pupenu může omezit nové obrůstání. Správná technika řezu převislé vrby podporuje kompaktní tvar a hustotu. Dodržení rozmezí 10–20 cm je pro tvarovací řez nejbezpečnější variantou.
Můžu stříhat převislou vrbu v létě?
Letní řez je vhodný pouze jako lehká korekce, nikoli jako hlavní zásah.
V plné vegetaci strom investuje energii do růstu listů, a hlubší řez by jej zbytečně oslabil. Hlavní tvarovací řez je ideální provádět brzy na jaře. Letní zásah by měl být omezen jen na odstranění poškozených větví.
Je normální, že po řezu teče z vrby míza?
Ano, mírné vytékání mízy po řezu je běžné, zejména pokud se řeže později na jaře.
Míza je přirozenou reakcí stromu na poranění. Pokud je řez převislé vrby proveden v doporučeném období, množství mízy je obvykle minimální. Nadměrné vytékání může znamenat příliš pozdní zásah během silného proudění mízy.
Mám po řezu zatírat rány?
Ve většině případů není nutné rány po řezu natírat ochranným přípravkem.
Menší řezy se zahojí přirozeně. U silnějších větví lze zvážit ochranný nátěr, ale běžný řez převislé vrby to obvykle nevyžaduje. Důležitější než nátěr je čistý a ostrý nástroj.
Lze převislou vrbu stříhat na podzim?
Podzimní řez se nedoporučuje jako hlavní zásah.
Strom by mohl být citlivější na mráz a poškození během zimy. Pokud je nutné odstranit poškozené větve, lze provést lehkou úpravu. Hlavní řez převislé vrby by měl probíhat před začátkem vegetace.
Co když po řezu neporaší nové výhony?
Pokud převislá vrba po řezu neporaší, může jít o problém s vitalitou stromu.
Tlak ve vodárně je vhodné kontrolovat alespoň dvakrát ročně, ideálně na jaře a na podzim.
Tlaková nádoba přirozeně ztrácí vzduch a bez kontroly vzniká short cycling. Pokud tlak nekontrolujete, zvyšuje se počet startů a zatížení čerpadla. Pravidelná kontrola trvá několik minut a výrazně prodlužuje životnost systému.
Kolik startů čerpadla denně je ještě v normě?
Za běžných podmínek je normální přibližně 10–30 startů denně.
Pokud počet přesáhne 60 startů, je vhodné zkontrolovat tlak vzduchu a nastavení. Hodnota 100+ signalizuje short cycling. Vysoký počet startů výrazně zatěžuje čerpadlo a zkracuje jeho životnost.
Jak snížit spotřebu elektřiny u domácí vodárny?
Spotřebu snížíte omezením častého spínání a správným nastavením systému.
Short cycling znamená více startů a vyšší spotřebu. Správný tlak v tlakové nádobě a čistý filtr snižují zatížení čerpadla. Stabilní provoz vede k nižším nákladům a delší životnosti.
Kolik stojí zanedbaná údržba za několik let?
Zanedbaná údržba může během pěti let znamenat výměnu čerpadla a vyšší účty za elektřinu.
Ignorování short cyclingu zvyšuje počet startů a zatížení čerpadla. Výměna může stát tisíce korun. Pravidelný roční servis domácí vodárny je výrazně levnější.
Jak poznám, že je tlak vzduchu v nádobě nízký?
Nízký tlak se projeví častým spínáním a rychlým poklesem tlaku.
Pokud čerpadlo spíná často, je vhodné zkontrolovat tlakovou nádobu. Nízká vzduchová rezerva způsobuje short cycling a zvyšuje opotřebení systému.
Mám provádět servis i když vodárna funguje?
Ano, preventivní servis je důležitý i při zdánlivě bezproblémovém provozu.
Domácí vodárna může fungovat, ale postupně ztrácet vzduch. Pravidelný roční servis odhalí skryté problémy dříve, než způsobí poruchu čerpadla.
Jak často měnit nebo čistit filtr?
Filtr kontrolujte každé tři měsíce.
Zanesený filtr snižuje tlak a zvyšuje zatížení čerpadla. Pravidelná údržba domácí vodárny zabraňuje poklesu výkonu.
Může mráz poškodit domácí vodárnu?
Ano, mráz může ovlivnit tlak vzduchu i potrubí.
Pokud je domácí vodárna v nevytápěné místnosti, je nutná izolace. Nízká teplota může změnit tlak v tlakové nádobě a způsobit nestabilitu systému.
Jak poznám zanesený ventil?
Zanesený ventil se projeví poklesem tlaku bez odběru.
Pokud tlak přes noc klesá, může být problém ve zpětném ventilu. Nečistoty způsobují kolísání tlaku a časté spínání čerpadla.
Může krátké spínání zničit čerpadlo?
Ano, časté spínání výrazně zkracuje životnost motoru.
Short cycling znamená vysoký počet startů a zvýšené zahřívání. Pokud čerpadlo spíná každých pár sekund, je nutné systém upravit.
Tymián má nejen dezinfekční účinky, ale také výborně pomáhá k vykašlávání sekretu z horních cest dýchacích. Lze si vyrobit vynikající domácí sirup, který zabírá lépe než drahé sirupy a tablety v lékárně, přitom neškodí, a navíc je i chuťově výborný, takže i děti ho budou mít rády. Je to přírodní medicína, která vám pomůže více než chemie.
Příprava domácího sirupu: Svařte 500 ml vody a 40 dkg hnědého cukru. Vařte asi 10 minut a potom přisypte 10 g tymiánu (nejlépe z vlastní zahrádky). Můžete přidat také lžičku strouhaného čerstvého zázvoru nebo lžičku mletého zázvoru. Nechte odstát cca 6 hodin, poté přeceďte přes jemné umělohmotné sítko nebo plátýnko. Sirup nalévejte do čistých skleněných nádob, například do sklenic od dětské výživy. Užívejte 3–5x za den polévkovou lžíci, dětem pak dávku snižte na čajovou lžičku. Sirup výborně funguje i na úporný kašel.
Příprava bylinkového čaje pro zlepšení odkašlávání: K namíchání čajové směsi budete potřebovat 2 díly natě tymiánu nebo mateřídoušky, 1 díl listu jitrocele, 1 díl semene anýzu nebo fenyklu. Dvě lžíce této směsi zalijte 0,5 l teplé vody a nechte přes noc macerovat. Ráno uveďte do varu, odstavte a nechte 10–15 minut luhovat. Poté čaj přeceďte a užívejte po lžících během celého dne.
