Téma: 

úl

LANGSTROTH

Kdo to byl Langstroth

Jedná se o amerického pastora, učitele a včelaře, který se jmenoval celým svým jménem Lorenzo Lorraine Langstroth a žil v letech 1810 až 1895 v Pensylvánii. Jeho velkým objevem byla takzvaná včelí mezera, ke které navrhl včelí úl s rozebíratelným dílem. Díky svým objevům je považován za otce moderního amerického včelařství. O včelařství se zajímal během kazatelské a učitelské kariéry, kdy si tím kompenzoval deprese.

V roce 1852 získal patent na první rozebíratelný rámkový úl, který je tvořen odnímatelným dnem, nástavky a víkem. Nástavky byly na 10 rámků. Objevil také, že se dá matka uzavřít v nejnižší části úlu, a to mateří mřížkou. Zabýval se chovem vlašské včely (italská), která produkovala více medu. S těmito včelami začal obchodovat.

Ovlivnil včelaření na několika světových kontinentech.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

Diskuze: Šmejdi

Varuji všechny, kteří uvěří v zázrak jménem Tinnitus stop. Za vším je polská firma
Reverse Logistics LLC.
ul. Chłodna 64
00-872 Warszawa,
která ve spojení se slevovým klubem toto nabízí. A jaké jsou polské výrobky všichni víme. Tabletky jsou skutečně na jedno použití (do hajzlu) ale jinak je to skutečně vyhození peněz.

Jsou to internetoví šmejdi.

Zdroj: diskuze Tinnitus stop
Odesláno dne: 5.3.2017 uživatelem Václav Veselka
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

VČELAŘENÍ V NÁSTAVCÍCH

Vysokonástavkové včelaření

Vysokonástavkovými úly máme na mysli úly, které mají nástavky větší než 20 cm. Výhodou je, že na jeden úl není potřeba mnoho nástavků a rámků, což usnadní práci při výrobě. Naopak při manipulaci s nástavky narazíme na značnou váhu nástavku.

Zdroj: Včelaření v nástavcích
Zveřejněno dne: 14.6.2017

STAVBA VČELÍHO ÚLU

Včelí úl Čechoslovák

Včelí úl Čechoslovák vznikl z takzvaného jednotného úlu. Čechoslovák je v základním provedení vybaven dvěma nástavky z dvojitých stěn. Ty jsou utepleny dvěma centimetry polystyrenu. Nástavek pojme deset rámků o rozměrech 37 x 30 cm. Máte možnost zvolit mezi teplou nebo studenou stavbou (zateplený, nezateplený). Nástavek má v čele vyvrtán otvor, který je osazen česnovým uzávěrem.

Tato konstrukce nástavkového úlu 37 x 30 cm je jednoduchá a lze ji rychle a jednoduše přizpůsobit potřebám včelstva. Dlouhodobá pozorování potvrdila, že zimní chomáč se vytváří převážně uprostřed nástavku na šířku 4–5 plástů. Včelstvo se v těchto úlech stahuje do zimního hroznu podstatně později.

Nevýhodou je těžší práce při medobraní, kdy jsou medníky plné a jeden nástavek může vážit i přes 30 kg.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro inspiraci výroby se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena. Částky se značně liší a záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 2 000 Kč.

Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno dne: 5.11.2015

STAVBA VČELÍHO ÚLU

Včelí úl Langstroth

Jestliže hledáte ten nejstarší a nejrozšířenější úl na světě vůbec, pak právě Langstroth je tím pravým. Úl vymyslel a poprvé sestavil Langstroth, včelař se Severní Ameriky, podle kterého také úl nese své jméno. Úl měl původně základní rámkovou míru 45 x 23 cm a byl určen pro deset rámků na studenou stavbu s oddělitelným dnem. V dalším vývoji se u úlů Langstroth sjednotila postupně rámková šíře na 45 cm, výšky rámků na 13,6; 15,9; 23,2; a 28,6 cm s 8 až 12 rámky na studenou stavbu. U všech těchto druhů zůstalo odnímatelné dno. Kromě toho, že je dno odnímatelné, je často i otočné. Otočením dna včelař může změnit výšku česna na výšku 1 centimetr nebo 4,5 centimetru. Současně s tím se takto mění i výška podmetu. U těchto úlů se nejčastěji používají nástavky s 10 rámky, přičemž se výhradně jedná o použití rámků Hoffmanova typu. V běžné praxi se nejčastěji setkáte s rámky plodištními s výškou 23 cm, tříčtvrtečními s 16 cm rámky a mělkými s 13,5 cm jako medníkovými pro produkci vytáčeného medu i medu plástečkového. Stěna úlu je jednoduchá, o síle cca 2,5 cm.

Výhodou tohoto typu je velké rozšíření mezi včelaři, otočné dno, variabilita. Nevýhodou je váha při medobraní.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro inspiraci výroby se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena, ta se značně liší, záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 1 790 Kč.

Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno dne: 5.11.2015

VČELAŘENÍ V NÁSTAVCÍCH

Metodika

Pokud používáme nástavkový úl, máme možnost úlový prostor zvětšovat a zmenšovat, či přehazovat uspořádání nástavků nebo rámků. U nástavkového úlu se upřednostňuje zacházení s celými nástavky namísto s jednotlivými rámky, protože je to rychlejší a snazší.

Trochu sporným bodem provozní metody jsou prohlídky včelstev – otevřeme úl, ale nic v něm neděláme, pouze zkontrolujeme stav zásob, plození a podobně. V zásadě bychom toto nikdy neměli dělat zbytečně, protože každé otevírání a rozebírání úlu včely dost zásadním způsobem vyrušuje. Dobrou zásadou je nechodit se do včel nikdy jen tak dívat, ale otevírat úl jen tehdy, když v něm opravdu potřebujeme něco provést. A při té příležitosti si situaci v úlu můžeme zrovna prohlédnout. Takže na jaře otevřeme úl proto, abychom odebrali staré opuštěné plásty, ale současně při tom zkontrolujeme, jak jsou na tom včely se zásobami a jak přežily zimu.

Nízkými nástavky, které měl původně jen Dadantův úl (polonástavky), se dnes těží med skoro ve všech úlových systémech. Výhody jsou především: nízká hmotnost nástavků s medem, dokonale zavíčkovaný, tedy zralý, zejména květový med s nízkým obsahem vody, získávání druhových medů, možnost vyfukování včel, případně vytáčení celých nástavků, možnost nástavkového včelaření žen a také jedinců v pokročilejším věku. Větší počet rámků vyžaduje radiální (hvězdicový) medomet a je vyvážen možností nedrátkování rámků.

Zdroj: Včelaření v nástavcích
Zveřejněno dne: 14.6.2017

STAVBA VČELÍHO ÚLU

Včelí úl 39 x 24 cm

Jedná se o nástavkový úl s rozměrem rámkové míry 39 x 24 cm. Jedná se o nejpoužívanější rámkovou míru v České republice. Nástavky 39 x 24 cm jsou využívány zejména ke včelaření vysokonástavkovému, při němž se používá mateří mřížka. Moderní nástavkové úly vynikají svými dobrými vlastnostmi, které využívají racionálně a ekonomicky myslící včelaři.

K hlavním přednostem nástavkového úlu patří jeho jednoduchost, včelstvu přizpůsobená konstrukce a bezproblémové ošetřování včelstev. Úly mají vysoký podmet a jsou oblíbené díky volnému rozestavení bez dodatečných ochranných zařízení. Úly jsou jednoduché a umožňují snadnou přepravu.

Konstrukce nástavkového úlu 39 x 24 cm je jednoduchá a je přizpůsobená potřebám včelstva. Dlouhodobé průzkumy potvrdily, že zimní chomáč je vytvářen zejména uprostřed nástavku o šířce 4 až 5 plástů. Včelstvo tak má na jaře dostatečný prostor k roztažení.

Nevýhodou je těžší práce při medobraní, kdy jsou medníky plné a jeden nástavek může vážit i 30 kg.

Jak si vyrobit tento nástavkový úl, najdete v podrobném plánku a pro další inspiraci se můžete podívat na tato videa.

Tento typ nástavkového úlu je možné pořídit i na internetových obchodech, kde je uvedena rovněž cena, ta se značně liší a záleží vždy na dodavateli. Kompletní úl je možné zakoupit od 1 780 Kč.

Zdroj: Stavba včelího úlu
Zveřejněno dne: 5.11.2015

JAK CHOVAT VČELY

Umístění úlů

Každý úl by měl být po pečlivé úvaze umístěn tak, aby sousedy a ostatní obyvatele nijak neomezoval a neškodil jim (bodají většinou starší včely). Stanoviště úlu volíme tak, aby česno nebylo orientováno přímo na veřejnou cestu. Směr a výšku vyletování lze rovněž ovlivnit překážkou (vysázení vysokých křovin, plotem). Podle právní úpravy v ČR je třeba se zdržet takzvaného „obtěžování nad míru přiměřenou poměrům“.

Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno dne: 29.10.2015

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba oddělků

Tvorba oddělků má ve včelařské praxi nezastupitelné místo. Představuje nejen moderní způsob velmi efektivního množení včelstev, ale také působí protirojově a má své místo v soužití s kleštíkem. Přes drobné nuance je princip vytváření a další péče o oddělek stejný a zároveň jednoduchý.

V nízkonástavkových úlech je tvorba oddělků velice jednoduchá. Můžeme odejmout celý nástavek s plodem i se včelami, jestliže jsme si 4 dny předem úl rozdělili mřížkou. Podle vajíček snadno zjistíme, v které části je matka. Ze zbytků můžeme dělat oddělky.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

JAK CHOVAT VČELY

Volba úlu

Z mnoha důvodů radím používat nástavkové úly. Jejich konstrukce je velmi jednoduchá, odpovídá potřebám včelstva a včelstvo je možné rychle a bez problémů ošetřovat. Dále musíme zvážit, jakou chceme používat míru rámků. Obvyklé rámkové míry jsou Německá (370 x 223 mm), Kuntzschova (330 x 250 mm), Zanderova (420 x 220 mm), Langstrothova (448 x 232 mm), Dadantova (460 x 270 mm), Adamcova (390 x 240 mm). V ČR je nejrozšířenější Adamcova míra. Nástavkové úly se dají v přírodě velmi dobře umístit a podle potřeby také převážet.

Nástavkový úl je sestaven ze samostatných dílů. K nim patří odnímatelné dno, několik nástavků, víko, mateří mřížka a fólie. Nástavky jsou vyrobeny pouze z bočních stěn a dají se stavět nad sebe a vyměňovat, díky tomu se dá úl zvětšovat dle potřeby. V každém nástavku může být zavěšeno osm až dvanáct rámků. Dno slouží k větrání a je v něm zabudováno česno. Do dna se umístí laťkový rošt, aby včely nemohly stavět dolů.

Podle typu materiálu rozdělujeme úly na dřevěné a z plastických hmot. Úly z plastických hmot jsou o něco lehčí a lépe izolují. Nevýhodou někdy bývá malá prodyšnost plástů. Dřevěné úly dlouho vydrží a můžeme si je sami zhotovit z prefabrikovaných dílů. Včelařům se nabízejí úly ze dřeva borovice vejmutovky, protože je velmi lehké a porézní a mnohem lépe izoluje než tvrdá dřeva.

Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno dne: 29.10.2015

LANGSTROTH

Langstroth 2/3

Tento nástavek má výšku rámků 159 mm (výška nástavků je 167 mm). Používá se v nízkonástavkovém provozu v jižních oblastech s bohatou snůškou, hlavně v nížinách a povodích řek. Využívají ho včelaři na produkci jednodruhových medů. Snadno se tvoří oddělky celým nástavkem. Svou nízkou hmotností je velice vhodný pro ženy. Dá se použít také do kombinované sestavy s vysokým nástavkem pod názvem Jumbo, což je zejména vhodné v lokalitách s kratší vegetační dobou, kde nejsou včelstvem kladeny takové nároky na prostor. Můžeme ho použít jako krmítko. Vyložením fólií přímo na rámky z něho vytvoříme velkoobjemové krmítko.

Parametry tohoto úlu jsou: vnější rozměr 51,5 x 42,5 x 16,8 cm, vnitřní rozměr 46,5 x 37,5 x 16,8 cm, rozměry rámku 44,8 x 15,9 cm.

Úl se dá pořídit v internetových obchodech nebo si ho nechte vyrobit u truhláře na zakázku.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

VČELY V KVĚTNU

Úly

Dnešní včelaři chovají včely v úlech. Nežijeme již tedy v dobách dávno minulých, kdy brtníci obcházeli dutiny stromů, ve kterých včely hnízdily, a celkem spoře oděni ze žebříků, často holýma rukama, podobni medvědům, med odebírali. Pak přišli na svět dřevěné úly vyrobené ze starých kmenů stromů. Těmto krásným, avšak nutno uvést, že velmi nepraktickým úlům, se říkalo „kláty“ a my známe pár včelařů, kteří si je z lásky ke včelám umístili prázdné na zahradu. Další typem úlů byly takzvané košnice – úly vyrobené ze svazků slámy.

Dnešní úly nejsou nikterak prošpikované technologiemi a moderními materiály, jak by se možná mohlo od soudobého překotného vývoje techniky a technologií očekávat. Sice včelaři okusili v 80. letech 20. století pokusy o začlenění novodobých materiálů do včelařství, ale tradiční materiály obstály na jedničku. A tak, jak rychle přišly na trh například polystyrenové úly, plastové mezistěny a podobně, tak také rychle odešly. Včelařina tak zůstává krásným oborem (pro mnohé koníčkem), kde spolu s ocelí a jinými kovy vítězí přírodní materiály, jako je dřevo či včelí vosk, který se jako produkt včel do včelstev zase navrací. Soudobý úl je v podstatě speciálně upravená dřevěná bedna čtvercového nebo obdélníkového půdorysu, se speciálně upraveným dnem a s několika takzvanými nástavky. Odmyslíte-li si totiž ono zmíněné dno (oddělíte-li jej od zbytku bedny – a ve skutečnosti tomu u některých typů úlů tak i je), pak zbytek bedny je onen nástavek. A tak je úl vlastně tvořen jedním dnem a několika nástavky a říká se mu „nástavkový“. V určitých ročních obdobích, podle toho, jak jsou včelstva silná, včelaři úly podle potřeby rozšiřují o další nástavky. V létě pak může být úl tvořen i osmi nástavky a dosahovat výšky třeba 2 metry. V zimním období pak zase bývá zpravidla tvořen jedním, dvěma až čtyřmi nástavky. Už to něco napovídá o dynamice rozvoje včelstva v ročním období. Více úlů může být seskupeno do jedné dřevěné stavby, která se nazývá včelín.

Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno dne: 16.5.2016

LANGSTROTH

Langstroth 3/4

Tento nástavek má výšku rámků 185 mm (výška nástavků je 192 mm). Používá se v nízkonástavkovém provozu v oblastech s bohatou snůškou (řepka, akát). Tento nástavek se dá považovat za střední typ. Lze říci, že je nejvyšší z nízkonástavkových a nejnižší z vysokonástavkových sestav. Považuje se za kompromis mezi těmito možnostmi. Je vhodný pro včelaření bez mateří mřížky při silnějších snůškách i na včelaření s mateří mřížkou na slabší snůšky. Matky bez problémů do této rámkové výšky kladou. Snadno se tvoří oddělky celým nástavkem. Můžeme ho použít též do kombinace s vysokým nástavkem, což je zejména vhodné v lokalitách s kratší vegetační dobou, kde včelstvo neklade takové nároky na prostor. Jeho předností je také nízká hmotnost.

Parametry tohoto úlu jsou: vnější rozměr 51,5 x 42,5 x 19,2 cm, vnitřní rozměr 46,5 x 37,5 x 19,2 cm, rozměry rámku 44,8 x 18,5 cm.

Úl lze pořídit v internetových obchodech nebo si ho nechte vyrobit u truhláře na zakázku.

Zdroj: Langstroth
Zveřejněno dne: 14.11.2015

JAK CHOVAT VČELY

Získávání medu

K medobraní přistupujeme pokud možno na konci jedné snůšky (například po odkvětu řepky nebo akátů), a to nejlépe brzy ráno nebo ve dnech bez snůšky. Nikdy by se plásty neměly odebírat večer, po počasí příhodném pro pastvu, protože med bývá částečně ještě nezralý a mohl by zkvasit. Než sklidíme med, musíme se přesvědčit, že je zralý. Zralý med má obsah vody pod 20 %, nejoptimálněji kolem 17 %, protože jedině pak si můžeme být jisti, že med nebude kvasit. Existují dvě možnosti, jak se přesvědčit, jestli je med vhodný k vytáčení, a to zkouškou vystříknutím nebo změřením obsahu vody.

Med se odebírá tak, že postavíme za úl jeden nástavek s utěsněným dnem i víkem a jiný nástavek, ve kterém máme prázdné plásty a rámky s mezistěnami. Velmi lehce úl zakouříme a odstraníme víko a fólii. Vyjmeme krajní plást a obsedající včely smeteme smetáčkem. Pokud jsou ze ¾ buňky zavíčkovány, zavěsíme plást do připraveného utěsněného nástavku, který rychle uzavřeme. Vytahujeme plást po plástu, smetáme včely a plásty se zralým medem ukládáme do utěsněného nástavku. Po vyjmutí medových plástů naplníme medník soušemi.

Po odebrání medných plástů z úlu následuje odvíčkování, vytáčení, cezení, sbírání pěny, plnění, prodej a skladování. Med můžeme také pastovat.

Během celého medobraní dbáme na čistotu. Prostor, ve kterém med vytáčíme, by měl být světlý, suchý a čistý. Musí být „včelotěsný“ a měl by v něm být k dispozici vodovod nebo alespoň možnost k umytí a opláchnutí. Včelař by měl pracovat v čistém oblečení, protože pracuje s potravinou.

Med dělíme na pevný a tekutý. Med s vysokým obsahem hroznového cukru (glukózy) rychle krystalizuje na jemné krystalky (například řepkový), med s vysokým obsahem ovocného cukru (fruktózy) a nízkým obsahem glukózy zůstává dlouho tekutý (například akátový).

Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno dne: 29.10.2015

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba smetence

Další možností je takzvaný sběrný oddělek. Z kmenového včelstva odebereme 1 plást (platí pro květen – později více) se zavíčkovaným plodem krátce před líhnutím i s obsedajícími včelami a vložíme ho mezi zásobní plást a souš s vodou do plemenáče či nového úlu. Přidáme včely z dalšího 1–2 rámečků s otevřeným plodem. Do plástu s plodem zapíchneme zralý matečník či dva. Matka musí zůstat v původním včelstvu, pokud tedy není cílem vytvořit oddělek se starou matkou. Do nového úlu poté ještě smeteme nebo sklepneme včely z několika dalších plástů zdrojového úlu a nový úl potom zavřeme – celý, včetně česna. Chybějící plásty ve zdrojovém včelstvu nahradíme prázdnými rámky. Plemenáč zavřeme a umístíme na nové místo, nejlépe na jiné, vzdálené stanoviště. V následujících dnech zkontrolujeme vylíhnutí matečníku (po 2–3 dnech) a můžeme podávat podněcovací krmení, postupně provádíme rozšiřování oddělku mezistěnami (při extenzivní metodě můžeme vložit rovnou), zkontrolujeme kladení matky (cca po 10 dnech). Případné problémy (nevylíhnutí matky, ztráta při oplozování) patřičně řešíme.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

VČELAŘENÍ V NÁSTAVCÍCH

Rozšiřování včelstev na jaře

Nerušené včelstvo zajištěné na zimu dostatkem krmiva začne podle počasí od poloviny do konce ledna plodovat. Koncem února někdy dosahují denní teploty kolem 12–15 °C a takové počasí dovolí včelám opustit úl a vyprázdnit výkalový vak (takzvané vyprášení), tím se odstraní možní původci nemocí ze střeva včel. V opačném případě bychom se museli obávat přeplnění výkalového vaku nestravitelnými látkami, možného rozšíření nemocí a s tím spojených komplikací. Na konci zimy zvolna nastává vzestupný rozvoj, zvyšuje se počet dělnic a včelstvo sílí. Výživu prvního plodu a matky zajišťují zimní včely z vlastních tělesných rezerv.

Květy jívy, trnek a angreštu poskytují včelám první pyl a nektar. Včelstva se začínají rozrůstat, takže je čas na jejich důkladnější prohlídku. Při dlouhodobě teplém počasí a pylové snůšce začínáme rozšiřovat úl mezistěnami. Na podzim jsme sice zazimovali silná včelstva, která měla z hlediska síly, zásob a kvality matky ty nejlepší předpoklady, ale nedá se vyloučit, že některé včelstvo zklamalo.

Zrušení nebo spojení je nejlepším řešením pro slabá nebo osiřelá včelstva. Na jaře není spojování problém – měla by však platit zásada: nikdy nespojujeme dvě slabá včelstva! Spojení se silným včelstvem, které je nejméně na 10 rámcích, původní včelstvo posílí a otevře mu cestu k lepšímu vývoji. Při spojování vždy slabší včelstvo nasadíme na včelstvo silnější. Matku ze slabého včelstva můžeme odstranit, není to ale nutné. Problémy se dvěma matkami ve včelstvu nejsou. Během jednoho až dvou týdnů jedna z nich chybí. Při spojování od června a července je lepší, když slabší matku odstraníme a mezi spojované nástavky dáme proděrovaný novinový papír. Provedeme to v podvečer, aby se včelstva nespařila omezeným odvodem tepla.

Zdroj: Včelaření v nástavcích
Zveřejněno dne: 14.6.2017

TVORBA ODDĚLKŮ

Péče o oddělek

V novém úlu se tedy nyní nachází menší skupina včel, schopná se o něj postarat. Včely nicméně vědí, že jsou někde, kde být neměly, a pokud bychom úl nechali otevřený, zase by se vrátily do původního. Je tedy třeba nechat ho zavřený aspoň jeden den, během této doby si včely na nové místo zvyknou. Současně také zjistí, že ve svém úlu nemají matku, a přejdou do nouzového režimu – pokusí se matku vychovat z existujícího plodu, který v plástech je. Víme, že dělnice se rodí ze stejných vajíček jako matky a záleží jen na druhu potravy, kterou dostávají. Proto včely mohou v matku proměnit jakýkoli dostatečně malý zárodek v dělničině, a ty jsme jim v plástu dali. Včely si samy vyberou nejvhodnější zárodek, postaví kolem něj nouzový matečník a začnou z něho vychovávat matku. Jakmile je to takto zařízeno, včely pokračují v práci, nosí sladinu, starají se o plod a čekají, až se matka vylíhne. Když se podaří, je oplodněna a začne klást, tak se oddělek promění v plnohodnotné včelstvo; jen zpočátku dost slabé.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

ČMELÁK

Péče o čmeláky

Usazení se zdařilo, samičku občas vídáme přilétat do úlu obtěžkanou pylem, takže lze úl považovat za obsazený. Nyní nezbývá než věřit, že se samičce nepřihodí nic neblahého a že zdárně vychová 1. generaci dělnic.

Během prvního týdne po usazení úl neotvírejte a nesnažte se v substrátu nalézt hnízdo. Pokud jste nuceni doplňovat krmivo do napajedla, počínejte si s nejvyšší opatrností. Je-li střecha příliš těsně přisedlá k jeho stěnám a musíte použít sílu k jejímu sejmutí, pravděpodobně samičku vyrušíte, takže o sobě dá vědět hlasitým bzučením. Pokud se vyleká příliš, úl opustí. Jestliže je příznivé počasí a samička nalezne dost potravy v přírodě, raději krmivo nedoplňujte a neriskujte osiření hnízda.

Druhý či třetí týden už lze do úlu nahlédnout bez obav a pokusit se nalézt hnízdo. Počínejte si však s krajní opatrností, protože je to stavba velmi křehká, kterou navíc samička v některých případech obětavě brání. Pokud budete chtít i později pozorovat vývoj kolonie, bude zapotřebí zakoupit včelařské pomůcky – přinejmenším klobouk či kuklu a rukavice. Čmeláci totiž hnízdo proti vetřelcům brání mnohem usilovněji než domestikované včely, takže je nutno se připravit na několik nepříjemných bodnutí. To je zapříčiněno i tím, že hnízdo je často kompaktní voskovou koulí, do které nelze nahlédnout jinak než jejím narušením shora, což čmeláci pochopitelně „nesou nelibě“. Hlavně v pozdějších fázích vývoje společenstva lze otevíráním hnízda napáchat značné škody, protože buňky s larvami sdílejí stěny s povrchovou stěnou hnízda a při narušení se z ní „vysypou“. Takové larvy čmeláci do buněk znovu nevracejí, ale odnášejí je pryč z úlu.

K utišení dělnic bránících kolonii nepoužívejte včelařský kuřák. Vykuřování je pro čmeláky zhoubné. Zpočátku postačí svrchní kontrola stavu hnízda. Pokud vše proběhne zcela optimálně (což se stává spíše výjimečně), představuje péče o čmeláky pouze doplňování krmiva v období dlouhotrvajícího nepříznivého počasí (dešťů či sucha), popřípadě odvětrávání úlu v parném létě.

Čmeláci jsou daleko více schopni násadu zahřívat než ochlazovat. Proto úl nikdy neumisťujte na přímé slunce. Optimální je stín či polostín. Pokud stoupne teplota v úlu nad 30 °C, čmeláci začínají usilovně větrat. Stoupne-li nad 45 °C, larvy i kukly uhynou. Že v úle příliš stoupla teplota, poznáte snadno: jedna či více dělnic sedí přichycených k letáku a křídly vhánějí do vletového otvoru vzduch. Mnoho dalších činí totéž uvnitř úlu. Přichyceny k substrátu či stěnám se snaží máváním křídel zvýšit cirkulaci vzduchu v úle. V takových případech stačí vyjmout vnitřní víko, nahradit je rámečkem se sítí proti hmyzu a střechu podložit například špejlemi, aby do úlu mohl vzduch. V extrémně parném létě je zapotřebí větrat i úly umístěné ve stínu. Jednou za čas je vhodné vyčistit napajedlo a odstranit silně znečištěné části hnízdního substrátu.

Zdroj: Čmelák
Zveřejněno dne: 5.6.2016

JAK CHOVAT VČELY

Produkční období a rojení

Toto období trvá od května do července. Z důvodů vysoké nabídky snůšky a krátkého života letní včely je v úlu zapotřebí velkého množství včel. Proto matka klade až 2 000 vajíček denně. Během tří týdnů je zakladeno více než 40 000 buněk a denně se líhnou až 2 000 mladých včel. Průměrná velikost jednoho včelstva je v létě kolem 30 000 až 50 000 jedinců. Protože včely v létě musí hodně pracovat, velmi rychle se opotřebují a umírají po třech až šesti týdnech. Včelař se v této době musí starat především o to, aby obratně podporoval snůšku, stavbu plástů i plodování, proto vykonává tyto práce: sleduje velikost včelstev, přidává medník, kontroluje rojovou náladu, vyměňuje stavební rámky a vytváří oddělky.

V přírodních podmínkách je rojení jediným možným způsobem rozmnožení a omlazení včelstva. Rojení znamená, že stará matka opouští s částí svého včelstva, s takzvaným prvorojem, úl. Jakmile nastane rojová nálada, chování včel se výrazně změní. Veškeré práce v úle jsou omezeny, matka je stále méně krmena, neklade téměř žádná vajíčka a snižuje produkci mateří látky. Většina včel nečinně vysedává v úlu nebo obléhá česno, kde se vytvářejí chumáče ve tvaru hroznu. Rojení by měl včelař bránit, protože se jedná o ztrátu.

Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno dne: 29.10.2015

ZÁBRANA ROJENÍ

Kdy se rojí včely

Zachování rodu je základní myšlenkou každého včelstva. V momentu, kdy příroda otevře svůj roh hojnosti, včely se v úlu začnou silně množit a nosit do něj velké množství zásob. Pokud překročí hranici kapacity úlu, rozhodnou se rozdělit rojením. Tomuto aktu předcházejí dlouhodobé přípravy. Jednak matky omezí kladení nových vajíček a včely připraví velké množství matečníkových misek, do kterých donutí matku položit oplozená vajíčka. Z těchto misek se posléze stanou matečníky, ve kterých se tvoří nové matky. Původní královnu včely přestanou krmit, aby zhubla a byla schopna letu, neboť stávající poměr nosné plochy křídel k jejímu velkému zadečku jí to neumožňuje. Po zavíčkování matečníků okolo devátého dne se včelstvo připravuje k rozdělení a odletu do neznáma a nejistoty. Včely do sebe nasají medné zásoby na tři dny a začnou určovat kategorie, které vylétnou a které naopak zůstanou doma s novou neoplozenou matkou.

Rojení je přirozený způsob množení včelstev. V minulosti byla rojivost dokonce vyžadovaná vlastnost – díky ní se snadno navyšoval počet včelstev. V dnešní době včelaři rojivost už tolik neoceňují; včelstva se dají množit i jinými způsoby, ve svém důsledku efektivnějšími. Snaha je tak o selekci takových včelstev, která nejsou přehnaně rojivá. A dále je možné rojivost snižovat až k nule pomocí různých opatření.

Jakmile vzroste okolní teplota na maximum, včely opustí úl. Po zformování se do letové spirály nabírají směr, který jim ukázaly pátračky, tedy na předem vytipované a určené místo. Hučící spirála se pomalu pohybuje v letovém kurzu. Protože matka je špatným letcem, roj vždy nejprve usedne na nejbližší větev, shlukne se do dlouhého hroznu a připraví se na další, snad již konečnou cestu do nového příbytku.

Včely se rojí v období před první snůškou až do 20. června, kdy je konec období rozvoje a včely se začínají připravovat na zimu. Nejčastější příčinou rojení je přitom nedostatek místa v úlu. Včely v úlu mají různé úlohy. Náročné na prostor jsou stavba včelího díla, ukládaní zásob a kladení. Pokud tedy nemohou vykonávat jednu z těchto činností, dělnice narazí matečník a přinutí včelí matku opustit úl (vyrojit se).

Zdroj: Zábrana rojení
Zveřejněno dne: 16.6.2017

TVORBA ODDĚLKŮ

Tvorba oddělku s novou matkou

Oddělek můžeme utvořit také nad včelstvem tím způsobem, že nad původní nástavek vložíme mateří mřížku, nahoru nasadíme nástavek, do jehož středu zavěsíme asi 4 plásty s plodem, doplníme soušemi a zásobními plásty a úl uzavřeme. Pres noc se k plodu natáhnou zdola mladší včely a osvojí si zásoby. Příští den otevřeme očko a přidáme zralý matečník chráněný alobalem nebo staniolem. Chceme-li místo matečníku přidat oplozenou matku, měl by plod v nástavku být z větší části zavíčkovaný. S přidáním matky musíme ještě den počkat, jestliže jsme předtím mřížku opět nahradili pevným uzávěrem a nechali odlétnout starší včely. Po vylámání matečníků pak přidáme matku některým z mnoha známých způsobů. Jakmile se matka v oddělku již dostatečně rozkladla, překryjeme otvor v přepážce opět mateří mřížkou a po několika dnech můžeme přepážku zcela odstranit, protože včelstva se vlastně již spojila. Přidávání matek produkčním včelstvům pomocí oddělku je velmi jednoduché a nenásilné. V hlavním včelstvu matku nehledáme, včely si většinou ponechají mladou. Tvorba oddělku se starou matkou bude předmětem některého z dalších článků. Máte-li zájem o toto téma napište si o něj v diskusi pod článkem.

Zvykneme-li si každoročně přidávat mladou matku pomocí oddělku, můžeme omezit rojení na skutečně nejmenší míru. Včelstva s takto přidávanými matkami bývají navíc neobyčejně silná. Musíme se však smířit s tím, že v produkčních včelstvech za celou sezonu většinou matky vůbec neuvidíme.

Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno dne: 19.6.2017

ČMELÁK

Choroby, parazité a predátoři čmeláků

Čmeláci trpí celou řadou chorob a mají ve volné přírodě poměrně mnoho parazitů a predátorů, což vede k častému a brzkému zániku společenstva. To z jejich chovu dělá činnost poměrně nevděčnou. Jakýmsi nepsaným kritériem chovatelské úspěšnosti je zde počet odchovaných mladých matek, které opustily úl. Mezi nejčastější nebezpečí, kterému je možné se bránit, patří mravenci.

Tento velmi „agilní“ druh hmyzu, řazený se čmeláky do stejného řádu, je dovede vypudit z hnízda za několik dní. Poměrně úspěšně se jim lze bránit podložením úlu skleněnou tabulkou, na jejíž spodní část nanesete vrstvu lepivého materiálu (například vyjetého oleje), kterou budete pravidelně obnovovat. Tak se lze poměrně účinně bránit i jiným nelétavým parazitům čmeláků, například kodulkám (vypadají jako velcí lesní mravenci).

Mnohem větším a možná vůbec největším problémem terénního chovu čmeláků je drobný motýl z čeledi zavíječů – Aphomia sociella – zavíječ čmeláčí. Podle některých odhadů je příčinou zániku až 90 % všech volně žijících kolonií. Samička v období od května do srpna vniká za šera do hnízda, které vyhledává podle pachu, nějaký čas setrvá v ústraní a až „načichne čmeláčinou“, prolézá hnízdem a klade vajíčka, z nichž se líhnou žluté, později až světle zelené, velmi žravé larvy, které jsou v extrémním případě schopny sežrat celé hnízdo včetně vosku. Stoprocentně účinná obrana neexistuje, nejčastěji se však používá petrolej, kterým je nutno každý večer asi hodinu před setměním lehce potřít okolí česna a letáku a veškeré štěrbiny, kterými by eventuálně mohly do hnízda proniknout larvy, například prostor pod střechou. Zavíječe to odpudí a čmelákům nezbyde, než si zvyknout. S použitím petroleje však nezačínejte dříve, než se vylíhnou první dělnice. Samička by hnízdo opustila. Budete-li pečliví, může se zadařit kolonie uchránit, i přesto však budou některé z nich napadeny. Často cynicky rozhodne právě ten jediný den, kdy jste zapomněli úly ošetřit nebo je po parném dni pozdě uzavřeli. Pokud ráno otevřete úl a na povrchu substrátu či stěnách úlu bude sedět asi 2 cm dlouhá šedobílá „můra“, je zle. Ti „odvážnější“ mohou všechny čmeláčí kukly – zámotky (které už čmeláci nekrmí a které larvy zavíječe napadají nejdříve) přemístit do termostatu a při 29 °C nechat vylíhnout, zbytek plástů pečlivě očistit jemným štětečkem a přemístit do čistého úlu s novým substrátem. I tak bude ztráta značná.

Zdroj: Čmelák
Zveřejněno dne: 5.6.2016