Tento kyselý zázrak, který vyčistí mastné skvrny, nánosy od mýdla i vodní kámen, je mezi přírodními čističi jasným šampionem.
Bílý ocet na úklid
Čisticí účinky obyčejného octa jsou prověřené historií. Ocet má však své místo i v moderní domácnosti. Je ekologicky nezávadný a má široké spektrum použití. Obzvláště v situacích, kdy je potřeba odstraňovat vodní kámen, by měl být ocet volbou číslo jedna. Úklid domácnosti s pomocí octa navíc nijak zvlášť nezatíží vaši peněženku.
V některých situacích při úklidu je aplikace octa přímo z lahve nepraktická. Zkuste tedy přelít část octa do rozprašovače, ideálně také s funkcí stříkání úzkým proudem. Tuto pomůcku využijete například při čištění toalety, kde se tak s octem snadno dostanete i pod okraj mísy. Při práci však vždy dbejte na to, abyste si ocet nestříkli do očí, a mějte ochranné rukavice. Kontakt s neředěným octem může vyvolat podráždění kůže.
O octu se dá podobně jako o citronové šťávě říci, že jde o skutečně univerzálního pomocníka. Pomůže vám odstranit vodní kámen, mastnotu i opravdu hodně „zažrané“ skvrny na keramice, dřevě, skle, vodovodních bateriích či na látkách. Připravte si tedy dva díly bílého octa, přilijte jeden díl vody a pro zjemnění štiplavého odéru přidejte kapku voňavého oleje dle svých preferencí. Nyní se můžete pustit do boje se skvrnami.
Destilovaný ocet navíc vytváří prostředí, které zabraňuje množení plísní a některých druhů bakterií, jako jsou třeba E. coli a salmonela. Ocet zředěný jedním až dvěma díly vody vám tak poslouží jako mírná dezinfekce k mytí povrchů a odstranění zápachu (chladnička, kuchyňská pracovní deska, vnitřní plochy kuchyňských skříněk, podlahy a podobně).
Ačkoliv se to možná zpočátku zdá málo pravděpodobné, ocet z vašeho bytu či domu pomůže odstranit i nepříjemné pachy. Ať už se jedná o cigaretový kouř, zápach z lednice, nebo pach, který zůstává po zvířecích mazlíčcích. Ocet stačí nalít do menší misky a umístit ho na problematické místo.
Ocet si dokáže poradit i se skvrnami od vosku, které jsou velmi odolné i vůči nejrůznějším chemickým čističům. V takovém případě nechte vosk trochu změknout (můžete použít například horký vzduch za pomoci fénu) a následně zbytky vosku odstraňte setřením látkou napuštěnou octem.
Rovněž s ucpanými trubkami a odpady vám pomůže ocet – nalijte ho do nich neředěný a nechte působit cca třicet minut.
Pokud máte doma plíseň, nastříkejte ocet přímo na plíseň, po patnácti minutách jej smyjte a nechte místo pořádně vyschnout.
Chcete-li se zbavit u napařovací žehličky usazenin z tvrdé vody, naplňte žehličku směsí vody a octa, zmáčkněte knoflík na páru, žehličku vypněte a nechte vychladnout. Poté octovou vodu vylijte a nádobu vypláchněte vodou.
Ve svém příspěvku KDE SE PRODÁVÁ BÍLÝ OCET V PRAZE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mamyna.
Dobrý den ,prosím o radu -kde koupím bílý ocet v Praze?.
Děkuji za Vaši reakci,Stehlíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Bílý ocet, tedy koncentrovanější verzi, která se nebarví karamelem a je vhodná i jako čistící prostředek V Praze pořídíte na vídejním místě eshopu Aromky Brno ve Strašnicích - https://www.aromka.cz/ocet-…
Ocet vzniká kvašením tekutin obsahujících etylalkohol, který se přemění v kyselinu octovou. Nejběžnější kvasný lihový ocet se obvykle vyrábí z destilovaného alkoholu získaného z brambor, žita nebo cukrové řepy. Běžný lihový ocet se prodává nejčastěji v 8% koncentraci. U koncentrovanějších octů, případně octových esencí, je třeba dbát zvýšené opatrnosti stejně jako při práci s kyselinami.
Ocet jako slabá kyselina vzniká v různých situacích i běžně v přírodě. Poměrně nízká koncentrace používaných potravinářských octů tedy nepředstavuje po rozředění v odpadních vodách pro životní prostředí nebezpečí. V čističkách odpadních vod nezpůsobuje žádné problémy a beze zbytku se odbourá.
V naší poradně s názvem BÍLÝ OCET NA PRÁDLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu, kde se dá koupit bílý ocet?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Bílý ocet je u nás běžně k dostání v obchodech s potravinami. Vyskytuje se ve dvou variantách a to jako bílý ocet kvasný a bílý ocet destilovaný. Vyzkoušejte, který bude pro váš účel použití ten lepší. Zde jsou vidět ceny, za které je bílý ocet v prodeji: https://www.zbozi.cz/potrav…
Ocet obsahuje většinou 8 % kyseliny octové. Ta reaguje s alkalickými složkami ve vodě (např. hydrogenuhličitany) a dočasně sníží pH. Problém je, že organické kyseliny se rychle rozkládají a jejich účinek není stabilní.
Nevýhody použití octa v bazénu
Krátkodobý účinek – pH se může po několika hodinách vrátit zpět.
Zvyšuje se organické znečištění – ocet je potravou pro bakterie.
Odstranění silikonu octem – k této metodě vám stačí obyčejný kuchyňský ocet, který má každý z nás doma, a houbička na nádobí. Jednoduše naneste ocet na vybraný silikonový povrch, nechte pár minut působit, aby ocet narušil vrchní vrstvu silikonu, a poté odstraňte silikon pomocí houbičky na nádobí a saponátu, kupříkladu prášku na praní. Zejména na obklady se dobře osvědčuje právě prací prášek jako snadný odstraňovač silikonu.
Účinnou metodou je také namočit hadřík do octa a nechat pár minut na zaschlém silikonu. Poté vše odstraňte přetřením rozpuštěného silikonu hadříkem. V případě potřeby opakujte.
Stojí za zmínku, že ocet je jednou z nejčastěji používaných chemikálií, při údržbě našich domácností. Je to levný produkt a přitom velmi účinný. Například, když necháte v octu macerovat nastrouhanou pomerančovou kůru a pak po několika týdnech tento ocet použijete místo aviváže, budete mít nejen měkké prádlo, ale i voňavé po citrusech. Aviváž za pár korun.
Zkuste použít ocet místo aviváže – změkčuje totiž vodu, a navíc vám pomáhá odstranit zbytky prášku a vyčistit pračku. Dávkování octa záleží na objemu pračky a je nutno jej vyzkoušet, při testování začněte s podobnou dávkou jako u běžné aviváže, prádlo by po uschnutí nemělo být octem vůbec cítit.
Ocet využijete i při praní prádla. Dokáže totiž prádlo změkčit, a dokonce i vybělit. Perfektně se proto hodí například při praní špinavých záclon.
Cererit dávkování na 1 m² se obvykle pohybuje mezi 50–80 g na m², podle kvality půdy a typu plodiny.
Na běžné zahradní půdě stačí nižší dávka kolem 50 g, zatímco u chudé nebo písčité půdy je vhodné použít vyšší množství. Důležité je dávku rovnoměrně rozprostřít a zapracovat do půdy. Pokud použijete více než doporučené množství, může dojít k přehnojení, které se projeví spálením listů nebo zpomalením růstu. Přesné dávkování cereritu je klíčové pro správnou funkci hnojiva.
Kdy hnojit cereritem na jaře?
Kdy hnojit cereritem na jaře je zásadní otázka, protože správný termín ovlivňuje celý růst rostlin.
Ideální je aplikace na začátku vegetační sezóny, tedy v březnu až dubnu. Cererit se zapravuje do půdy při přípravě záhonů před výsadbou. Pokud se použije později, rostliny už nemusí živiny plně využít. Důležité je také sledovat počasí – nejlepší je hnojit před deštěm nebo po zálivce. Jarní hnojení cereritem je nejefektivnější způsob, jak podpořit růst.
Může cererit spálit rostliny?
Cererit může spálit rostliny, pokud je použit ve vysoké dávce nebo na suchou půdu.
Granule obsahují koncentrované živiny, které mohou poškodit kořeny nebo listy. Typickým příznakem jsou spálené okraje listů a žloutnutí. K tomu dochází hlavně při přehnojení nebo pokud hnojivo není zapracováno do půdy. Proto je důležité dodržet dávkování a po aplikaci rostliny zalít. Správné použití cereritu minimalizuje riziko poškození.
Jak hnojit rajčata cereritem?
Cererit na rajčata se používá hlavně při výsadbě v dávce 20–30 g na rostlinu.
Hnojivo je vhodné promíchat s půdou v jamce, aby nedošlo k přímému kontaktu s kořeny. Rajčata potřebují živiny hlavně na začátku růstu, proto je základní hnojení klíčové. Pozdější přihnojování by mělo být opatrné, aby nedošlo k nadměrnému růstu listů na úkor plodů. Správné dávkování cereritu u rajčat výrazně ovlivňuje kvalitu úrody.
Je cererit vhodný na trávník?
Cererit na trávník je vhodný jako startovací hnojivo na jaře v dávce kolem 50 g na m².
Důležité je hnojivo rovnoměrně rozprostřít, aby nevznikaly fleky. Po aplikaci je nutná zálivka, která aktivuje živiny. Cererit dodá trávníku základní živiny, ale není ideální pro dlouhodobou péči. Na tu je lepší použít specializovaná hnojiva. Jarní hnojení trávníku cereritem ale funguje velmi dobře.
Jaký je rozdíl mezi cereritem a NPK?
Rozdíl cererit vs NPK spočívá hlavně ve složení a způsobu použití.
Cererit obsahuje vyvážené živiny a je univerzální, zatímco NPK hnojiva mají často vyšší obsah dusíku nebo jiných složek.
Ve svém příspěvku DESTILOVANÝ BÍLÝ OCET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LIbovicka IvANA.
Dobrý den,
prosím , četla jsem, že 20 % octem se dá hubit plevel, ale nebylo tam napsáno, kde se tak vysoká hodnota dá koupit. V obchodech prodávají myslím nejvýše 8% ocet. Kde ho prosím mohu objednat či koupit. A pomáhá to skutečně na hubení plevele. Děkuji moc za odpověď.
Srdečně zdraví
Ivana Libovická
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Na běžné odstranění mechu se používá přibližně 40 až 50 gramů zelené skalice na 10 m² trávníku. Toto množství odpovídá asi 4–5 g na m² a ve většině případů stačí k potlačení mechu.
Pokud je trávník silně napaden mechem, může být potřeba dávku mírně zvýšit. Z praxe se ale ukazuje, že je bezpečnější začít se standardní dávkou a aplikaci případně po několika týdnech zopakovat. Příliš silná koncentrace totiž může oslabit trávník nebo vytvořit tmavé skvrny. Správné dávkování zelené skalice je proto klíčem k dobrému výsledku.
Jak rychle zelená skalice zabije mech?
Účinek bývá velmi rychlý. Po aplikaci začne mech obvykle tmavnout během několika hodin a během několika dní postupně odumírá.
První změnu barvy lze často pozorovat už tentýž den. Mech nejprve ztmavne, potom zčerná a během přibližně jednoho týdne je možné ho z trávníku snadno odstranit. Tento proces je typickým znakem, že zelená skalice na mech funguje správně. Pokud mech ani po několika dnech nemění barvu, může být roztok příliš slabý nebo byl rychle smyt deštěm.
Může zelená skalice spálit trávník?
Ano, při výrazně vyšší koncentraci může zelená skalice poškodit trávník. Nejčastěji se to stává při nerovnoměrné aplikaci nebo při použití příliš silného roztoku.
Při správném dávkování je ale riziko velmi malé. Tráva je vůči účinku síranu železnatého mnohem odolnější než mech. Pokud se objeví tmavší nebo oslabená místa, většinou se během několika týdnů zregenerují. Nejlepší prevencí je rovnoměrná aplikace roztoku a dodržení doporučeného dávkování zelené skalice.
Jak dlouho zůstává zelená skalice v půdě?
Zelená skalice nezůstává v půdě dlouhodobě. Postupně se rozkládá a její účinek se během několika týdnů výrazně snižuje.
Železo obsažené ve skalici se může částečně vázat v půdě, ale většina účinku se projeví během prvních dnů po aplikaci. Proto se při silném napadení mechem někdy provádí opakovaná aplikace zelené skalice během jedné sezóny. Dlouhodobé negativní působení na půdu je při běžném používání velmi nepravděpodobné.
Je zelená skalice jedovatá?
Zelená skalice není vysoce toxická látka, ale je potřeba s ní zacházet opatrně. Při přímém kontaktu může dráždit pokožku nebo oči.
Při práci je vhodné používat ochranné rukavice a vyhnout se vdechování prachu z krystalů. Po aplikaci na trávník je dobré zabránit tomu, aby se roztok dostal do očí nebo na otevřené rány. Při běžném zahradním použití je ale zelená skalice bezpečná, pokud se dodržují základní pravidla manipulace.
Postup: Do mísy vložíme čerstvé žloutky a citronovou šťávu, to promícháme a za stálého šlehání do směsi pomalu přiléváme olej. Do hotové majonézy přidáme nasekaný česnek a ančovičky a znovu promícháme. Zálivku ochutíme worcesterem, hořčicí, solí a pepřem. Opatrně se solí a worcesterem (ančovičky jsou slané).
Postup: V misce (nebo v mixéru) rozetřeme polovinu sardelí, přidáme hořčici, worcesterskou omáčku, ocet, citronovou šťávu, oloupaná a zchlazená vejce, pepř a sůl. Pořádně ušleháme. Za stálého míchání postupně přiléváme olej. Když směs dosáhne majonézové konzistence, přidáme strouhaný parmezán.
Postup: Do mísy vložíme čerstvé vejce, citronovou šťávu, vinný ocet, jeden stroužek česneku, worcester, sůl a pepř. Směs vyšleháme šlehačem do majonézové konzistence.
Zálivka na salát César III
Ingredience: 2 žloutky, šťáva z 1 citronu, 2 kusy ančoviček (nejlépe Lorea filety v konzervě), 1 lžíce balzamikového octa, 150 ml extra panenského olivového oleje, 10 g parmezánu, 1 lžička dijonské hořčice.
Postup: Do misky vložíme najemno nastrouhaný sýr (parmazánového typu), žloutky, šťávu z jednoho citronu, ančovičky, dijonskou hořčici, olivový olej a balzamikový ocet. Vše v misce zamícháme (nejlépe pomocí mixéru) tak, aby vznikla hustší hmota. V případě, že je zálivka příliš hustá, přidáme olivový olej, který ji zředí. Ničím nedochucujeme, jelikož ingredience salátu jsou zároveň kořením.
Samotný ocet na troubu není moc účinný. Je vhodné jej použít v kombinaci s jedlou sodou. Ocet lze použít jen na lehce zamaštěnou troubu, a to okamžitě po pečení. Při větším znečištění se bez chemie bohužel neobejdete. Vždy mějte na paměti, že trouba by se měla čistit ještě teplá. Ideální je přípravek nastříkat, nechat působit cca hodinu a spotřebič při tom klidně vyhřát na 15 °C. Na skutečně odolnou špínu se vyplatí celý postup zopakovat až třikrát.
Ocet je spíše pomocníkem na dočištění trouby.
Postup
Nalijte ocet do rozprašovače a postříkejte s ním vnitřek trouby včetně roštu a dvířek. Případné zbylé usazené nečistoty seškrábněte plastovou špachtlí. Vše nakonec stírejte vlhkým hadříkem tak dlouho, dokud nebude trouba úplně čistá.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Použijte metodu našich babiček, která naprosto spolehlivě zabírá. Ocet je jak k pračce, tak k přírodě mnohem šetrnější než k čištění nabízené chemické výrobky, navíc je výborný proti vodnímu kameni, dezinfikuje a po vyprání není cítit. Na čištění pračky si tedy připravte ocet, klidně stačí běžný typ. Pokud chcete, můžete použít i ocet bílý, bez přidaných barviv. Doporučuje se přidat i sáček prací sody zakoupené v drogerii. Pak si ještě připravte starý zubní kartáček a utěrku z mikrovlákna. Půl hrnku sody nasypte do přihrádky na prací prášek a ocet dejte až po okraj do oddílu pro máchání. Poté nastavte pračku na ten nejdelší cyklus a nejvyšší možnou teplotu, tedy 90 až 95 °C, a spusťte program. Doporučuje se vypnout pračku dříve, než přejde prací cyklus do fáze máchání – přerušte jej a nevypouštějte vodu. Vodu s octem můžete v pračce nechat přes noc. Přesvědčte se, zda se nedá pračka otevřít, když je plná. Následně nechte celý program projet ještě jednou naprázdno bez přerušení s polovinu octa vloženého rovnou do praní a bez sody.
Poté přichází na řadu manuální čištění. Vyjměte zásuvku na prací prostředky a propláchněte ji sprchou. Starým zubním kartáčkem pak vyčistěte vše, co se octem a sodou ještě nepodařilo odstranit. Vyčistěte i otvor, kam se zásuvka umisťuje. Stejně tak očistěte těsnění kolem otvoru na plnění, vyndejte zapomenuté papírové kapesníky a zachycené vlasy. Pak vše vytřete vlhkým hadrem.
Čištění pračky octem zaručeně zabírá. Nezapomeňte nakonec vyčistit filtr pračky. Při čištění filtru možná objevíte mince, knoflíky, sponky a spoustu dalších „pokladů“. Pak už jen pračku otřete zvenčí. Zubní kartáček se hodí na spáry, drážky i okraje tlačítek. Je dobré pračku i odpojit od vody, odsunout ji a vyčistit spoustu usazeného prachu za ní.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Ocet je jeden z nejuniverzálnějších čističů v domácnosti. Je ideální na baterie, sprchy, obklady i umyvadla. Rozpouští minerální usazeniny a zanechává povrchy lesklé. Pokud je vodní kámen silnější, ocet je potřeba nechat působit déle nebo aplikovat vícekrát.
Praganda je dusitanová rychlosůl používaná především při nakládání masa na uzení, vaření nebo další zpracování. Jejím hlavním účelem je stabilizace barvy, chuti a mikrobiální bezpečnosti masa.
V praxi se Praganda používá při domácím uzení, výrobě šunky, klobás a dalších uzenářských výrobků. Díky obsahu dusitanů zajišťuje typické růžové zbarvení masa, chrání tuky před oxidací a zároveň brání růstu nežádoucích bakterií. Pokud se používá správně a v doporučeném množství, plní technologickou funkci, kterou běžná kuchyňská sůl neumí.
Jaký je rozdíl mezi Pragandou a obyčejnou solí
Hlavní rozdíl je v obsahu dusitanů, které běžná kuchyňská sůl neobsahuje. Právě dusitany způsobují vybarvení masa a zrychlují proces proležení.
Při použití obyčejné soli maso po tepelné úpravě zešedne a chuť je plošší. Praganda naopak zajišťuje typickou uzenou barvu a aroma. Rozdíl je patrný nejen vizuálně, ale i chuťově. Použití obyčejné soli je možné, ale vyžaduje delší čas nakládání a jiný výsledek.
Kolik Pragandy se dává na kilogram masa
Doporučené dávkování Pragandy je 20–25 g na 1 kg masa v závislosti na druhu masa a zvoleném postupu.
Pro domácí uzení se doporučuje držet spodní hranici dávkování. Vepřové maso se běžně solí 22–25 g/kg, hovězí a skopové 25–27 g/kg. Překračování těchto hodnot nepřináší lepší chuť, ale zvyšuje riziko přesolení a vyššího příjmu dusitanů.
Jak připravit lák z Pragandy
Lák z Pragandy se připravuje rozpuštěním soli ve vodě o přesně dané koncentraci, nejčastěji 8–16 %.
Pro běžné domácí nakládání se používá lák o koncentraci 8–11,5 %. To znamená 80–115 g Pragandy na 1 litr vody. Silnější 16% lák se používá u specifických postupů. Lák musí být vždy vychlazený na cca 4 °C a maso v něm musí být zcela ponořené bez přístupu vzduchu.
Jak dlouho se maso nakládá do Pragandy
Doba nakládání masa do Pragandy je obvykle kolem 14 dnů, v závislosti na velikosti kusu a způsobu solení.
Menší kusy masa se prosolí rychleji, větší kusy, jako jsou šunky nebo kýty, potřebují delší čas. Teplota skladování by měla být stabilně kolem 4 °C. Příliš krátká doba vede k neproleženému středu, příliš dlouhá k přesolení.
Je Praganda zdraví škodlivá
Praganda obsahuje dusitan sodný (E250), který je ve vyšších dávkách toxický, ale v potravinářství je používán v přísně regulovaném množství.
Při dodržení doporučeného dávkování je riziko pro zdravého dospělého člověka nízké. Riziko vzniká především při nadměrné konzumaci uzenin nebo při špatném dávkování.
Správné dávkování Pragandy je naprosto klíčové. V domácích podmínkách platí, že méně je lepší než více. Překročení doporučených hodnot nepřinese lepší chuť ani vyšší bezpečnost, naopak může vést k přesolení a zbytečnému zvýšení příjmu dusitanů.
Při dávkování vždy vycházejte z hmotnosti masa, nikoli od oka. Kuchyňská váha je základní vybavení.
Orientační dávkování Pragandy pro suché solení:
Druh masa
Množství Pragandy
Poznámka
Vepřové maso
22–25 g / 1 kg masa
ideální spodní hranice pro domácí uzení
Hovězí maso
25–27 g / 1 kg masa
pomalejší prosolení, tužší struktura
Skopové maso
25–27 g / 1 kg masa
výraznější chuť, hlídat sůl
Drůbež
18–20 g / 1 kg masa
kratší doba nakládání
Doporučuje se držet dávkování v rozmezí 2–2,5 % z hmotnosti masa. Hodnoty nad 3 % vedou téměř vždy k přesolení.
Účinným pomocníkem v boji s plevelem je také ocet. Stačí, když si pořídíte jakýkoliv rozprašovač, do kterého nalijete ocet, a rostliny jím postříkáte. Jedná se o jednoduchý postup, který je ale zapotřebí opakovat vícekrát. Ocet se totiž nejdříve dostane pouze na listy, ne k samotným kořenům. Opakovanou aplikací však plevel zničíte.
Postup: Lososa nakrájíme na co nejtenčí plátky a naskládáme vedle sebe na talíř. Osolíme, pokapeme citronovou a limetovou šťávou. V míse smícháme lžíci japonské sójové omáčky s kapkou limetky a citronu, přidáme nasekaný kousek zázvoru. V pánvi rozpálíme olivový olej s troškou sezamového oleje – toho jen pomálu, má specifickou výraznější chuť. Do oleje nasekáme stroužek česneku a necháme ho zhnědnout. Poté olej nalijeme na lososové plátky. Na závěr přidáme také dresink ze sójové omáčky a ozdobíme čerstvou řeřichou a nasekanou pažitkou.
Zapékaný losos s estragonovou omáčkou
Ingredience: 400 g lososa, máslo, 2 žloutky, jarní cibulka, bílé víno, bílý vinný ocet, 2 žloutky, citronová šťáva, rajče, sůl, pepř, estragon, tymián, máta
Postup: Talíř nebo zapékací mísu vytřeme máslem, rovnou osolíme a opepříme. Dno vyložíme tenoučkými plátky lososa, na povrchu také osolíme a opepříme. Přidáme nasekanou jarní cibulku. V rendlíku ohřejeme asi 2 dl bílého vína s kapkou bílého vinného octa, osolíme, opepříme a svaříme. Žloutky vmícháme do vinného základu a prošleháme. Estragon, tymián a mátu nadrobno nasekáme a přidáme do hrnce s kapkou citronové šťávy. Směsí přelijeme plátky lososa. Dáme do trouby na slabé 2 minutky zapéct dozlatova. Ozdobíme rajčátkem nakrájeným na kostičky a lístky máty.
Postup: Lososa osolíme a opepříme z obou stran. Do vroucí osolené vody vhodíme čerstvé listy špenátu a necháme maximálně 30 vteřin spařit. Poté hned vhodíme do mísy s ledovou vodou, jen tak špenát zůstane krásně zelený. Přecedíme a dobře vymačkáme. V hrnci rozpustíme kousek másla a orestujeme na něm nasekanou šalotku a stroužek česneku. Po chvilce přilijeme kapku smetany, dochutíme solí a pepřem a krátce povaříme do zhoustnutí. Listové těsto rozválíme, potřeme rozšlehaným žloutkem a na kraj vložíme steak z lososa. Na něj navršíme špenát promíchaný se smetanovou omáčkou a přikryjeme druhým plátkem lososa. Těsto zarolujeme, vršek potřeme žloutkem a vidličkou sem tam propíchneme. Pečeme v troubě rozpálené na 175 °C asi 20 minut. Mezitím připravíme bazalkovou omáčku.
