UTOPENCI NEJLEPŠÍ CO ZNÁTE a nejen to se dozvíte v tomto článku. Špekáčky v kyselém nálevu patří k českým specialitám, na které nedáme dopustit. Můžete je naložit se zeleninou, do piva nebo i jinak. Inspirujte se níže uvedenými recepty.
Utopenci
Pomalu by se dalo říci, že co česká rodina, to originální recept na utopence. Základem všech by ale měly být kvalitní špekáčky. Při nákupu musíme být obezřetní, abychom špekáček nezaměnili s buřty či opékáčky.
V případě špekáčku totiž máme jistotu, že obsahuje minimálně 40 % masa (samozřejmě že čím víc masa, tím líp) a obsah tuku by v něm neměl být vyšší než 45 %. Oproti tomu u buřtů, vuřtů, uzenek či opékáčků množství masa není regulováno, a tak jsou plné laciných náhražek včetně sójové mouky.
Utopenci mají i svého vynálezce, údajně to byl hostinský a mlynář Šamánek z Berounska. Před sto lety začal konzervovat špekáčky do kyselého nálevu. Postupně začal svůj recept rozšiřovat přidáváním cibule a dalších přísad. Jeho hospůdka se stala velmi populární, a to právě díky nakládaným špekáčkům. Hostinský se prý utopil při opravě mlýnského kola a od té doby začali lidé říkat takto připraveným špekáčkům utopenci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Technologický postup: Vodu a oba druhy octů přivedeme k varu, přihodíme koření včetně soli a cukru. Asi pět minut necháme nálev povařit, ochutnáme a podle vlastní chuti dochutíme. Cibuli a česnek nakrájíme na plátky, chilli papriku na tenká kolečka. Špekáčky oloupeme a rozkrojíme asi tak do 2/3, vysypeme mletou paprikou a naplníme několika plátky cibule, česneku a kolečky paprik. Zbylou zeleninu promícháme se zelím, část dáme na dno sklenice, na to poklademe několik špekáčků a jednotlivé vrstvy střídáme. Nakonec utopence přelijeme teplým nálevem (jeho množství záleží na velikosti sklenice a jak natěsno jsou v ní utopenci naskládaní), uzavřeme sklenici a dáme ji na tmavé místo do chladna odležet, tak 7 dní. Místo papriky můžeme potřít špekáčky plnotučnou hořčicí.
Ingredience nálev: ½ lžičky mletého pepře, 6 kuliček nového koření, 1 dl octa, 4 lžíce plnotučné hořčice, 4 ks bobkového listu, 100 g sladkého kečupu, 2 dl vody, 6 lžic worcesterské omáčky, 3 špetky chilli koření, sůl, 6 lžic oleje
Ingredience utopenci: 10 špekáčků, 4 cibule
Technologický postup: Suroviny na nálev smícháme v kastrůlku. Nálev přivedeme k varu a povaříme asi 5 minut. Pak jej necháme vychladnout. Studený nálev scedíme a vmícháme kečup. Zatím si můžeme připravit špekáčky a cibuli tak, že obojí oloupeme a pak nakrájíme na kolečka, cibuli na tenká, špekáčky na širší. Kolečka střídavě skládáme do sklenice a postupně zaléváme nálevem. Je lepší dávat nálev postupně, protože se pak méně tvoří vzduchové bubliny. Rychlé pikantní utopence dolijeme nálevem po okraj sklenice, utěsníme a necháme 3–7 dní uležet v chladničce. Podáváme s přílohou podle chuti. Nejlepší je samozřejmě čerstvý chléb.
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Marek.
Pěstuji již několik let jednouplodící maliny. Každý rok po sklizni vyřežu odplozené
výhony a prořežu nové výhony vzrostlé od jara. Letos jsem to udělal stejně,avšak po
prořezu mi vyrazily ještě napodzim další výhonky. Chtěl bych se zeptat zda mám tyto
odstranit. Vpřípadě, že bych tak neučinil, měl bych příští rok dvojí maliny. Vysoké
od letošního jara a nízké od podzimu, nebo bych ty podzimní nechal ještě do dalšího roku? Tím bych ovšem měl tříleté výhony. Znáte-li někdo správný postup, budu rád za
Vaši radu. Děkuji. Marek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Technologický postup: Pivo s vodou a octem přivedeme k varu, přidáme koření a necháme okolo pěti minut povařit. Ochutnáme a dochutíme. Špekáčky oloupeme, nařízneme, vymažeme hořčicí, vyklademe několika plátky cibule. Papriku pokrájíme na plátky a spolu s cibulí jí vyskládáme dno, pak přidáme špekáčky a vrstvy střídáme. Nakonec zalijeme teplým nálevem a necháme 4–5 dní uležet v chladu a temnu.
V naší poradně s názvem UBROUSKY NA POHLCOVÁNÍ BAREV ZKUŠENOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Ahoj, máte někdo prosím zkušenosti s ubrousky na pohlcování barev do pračky? Slyšela jsem o nich, prý když se tento ubrousek přidá do pračky k prádlu, nasaje do sebe barvu, kterou některé oblečení pouští a tím se neobarví ostatní prádlo, je to pravda? Jsou tyto ubrousky jednorázové nebo se dají použít víckrát? Kde tyto ubrousky kupujete? Moc děkuju za rady. Martina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejlepší odbarvovací ubrousky jsou značky Iberia a mají je v drogériích Rossmann, mají nejlepší výsledky při pohlcování barvy z prací vody. Na internetu se dají odbarvovací ubrousky koupit tady: https://www.zbozi.cz/?q=COL… nevím ale jakou mají účinnost.
Technologický postup: Vodu smícháme s octem, worcesterem, olejem a hořčicí. Přidáme bobkový list, mletý pepř, kuličky nové koření, chilli koření a sůl. Povaříme 5 minut, necháme vychladnout. Pak přimícháme kečup. Podle vlastní chuti můžeme poměr ingrediencí upravit. Nyní si nakrájíme cibule na poloviny a pak na slabé proužky a česnek na plátky. Špekáčky oloupeme, nařízneme podélně a vložíme do nich cibuli. Poté je nařízneme po obvodu, aby se nálev do nich lépe dostal. Do sklenice střídavě vrstvíme špekáčky s cibulí a česnekem a nakonec zalijeme nálevem. Dáme do studena uležet na 10 dní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Ingredience nálev: 400 ml octa, 400 ml vody, 3 lžičky cukru, 1 lžička soli, 7 kuliček nového koření, 12 černého pepře, 4 bobkové listy
Ingredience utopenci: 10 malých růžiček květáku, 2 červené kapie, 1 zelená kapie, 1 paprika, 3 stonky řapíkatého celeru, 1 menší křen, 3 mrkve, 1/2 hlávkového zelí, 10 špekáčků
Technologický postup: Ocet s vodou přivedeme k varu, přidáme koření a necháme několik minut vařit. Podle svého gusta dochutíme. Růžičky květáku uvaříme do poloměkka, necháme okapat. Kapie a papriku nakrájíme na tenké proužky, celer na centimetrové špalíčky, křen na tenká kolečka, mrkev na trochu silnější. Zelí pokrájíme na menší kousky. Špekáčky oloupeme, rozřízneme a vložíme do nich trochu zelí, pár kousků kapie a papriky. Veškerou zeleninu promícháme. Částí směsí poklademe dno, jako další vrstvu dáme několik špekáčků, pak znovu zeleninu, špekáčky a tak dále. Když je sklenice plná, zalijeme utopence nálevem až po horní vrstvu. Uzavřeme a necháme odpočívat 5–7 dní v tmavém a chladném místě.
V naší poradně s názvem ŠVESTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Víchová Jarmila.
Stromek švestky zarostl novými až 2m dlouhými větvemi v místě odkud vyrůstají mají větve sílu více jak 2cm.Celý stromek velice těmi novými větvemi zhoustl.Kdy mohu nový obrost vyřezat? Děkuji za odpověď Víchová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Švestky se nesmí stříhat v zimě, protože hrozí nákaza hobovou chorobou pevník nachový. Nejlepší doba řezu pro mladé stromky je jaro. Vzrostlé stromy je pak nejlepší prořezávat v polovině léta.
Ingredience nálev: 0,75 l vody, 0,5 l octa, špetka soli, 2 lžíce cukru, 16 kuliček nového koření, 16 kuliček pepře, 8 feferonek
Ingredience utopenci: 2 kg špekáčků, 800 g cibule
Technologický postup: Cibuli a špekáčky dle zvyklostí rozkrájíme a vložíme střídavě do sklenice (cibule, špekáčky). Vodu s octem, cukrem, feferonkami a kořením povaříme cca 10 minut, necháme vychladnout a zalijeme špekáčky s cibulí. Necháme odležet asi týden.
V naší poradně s názvem SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Kdy je nevhodnější doba pro sázení vinné révy?
zakoupil jsem v srpnu sazenici, mám ji hned zasadit nebo uskladnit do sklepa a sázet na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba pro sázení vinné révy je v dubnu a květnu. Kontejnerové sazenice je nejlepší sázet až do léta. Přestože lze vinnou révu sázet i v létě a na podzim, nově vysazená réva by mohla v zimě utrpět poškození mrazem a vlhkostí. Pokud jste tedy koupil sazenici teď v plném letním proudu, tak ji zasaďte co nejdříve na své stanoviště, aby měla čas zakořenit, než skončí vegetační období. Na zimu nezapomeňte rostlinu dostatečně přihrnout živým kompostem, který tlením stále vytváří teplo a ochrání tak novou sazenici před mrazy výkyvy vlhkosti.
Ingredience: 5 špekáčků, 0,2 l octa, 1 l vody, 4 cibule, 4 kyselé okurky, 1 lžíce soli, 2 lžíce cukru, 1 lžíce vegety – Podravky, 4 bobkové listy, 8 kuliček nové koření, 8 kuliček černého pepře, 2 sáčky želatiny
Technologický postup: Ocet, litr vody, sůl, cukr, celý pepř, bobkový list, nové koření a vegetu svaříme. Necháme povařit ještě asi 3 minuty, pak koření scedíme a do láku dáme na 3 minuty vařit oloupanou a na proužky nakrájenou cibuli. Špekáčky „svlékneme z kůže“ a nakrájíme na centimetrová kolečka (případně kostičky). Kyselé okurky nakrájíme na tenká kolečka. Špekáčky, okurku a cibuli zalijeme teplým nálevem a necháme 3 dny marinovat. Po uplynutí této doby si připravíme aspik. Slijeme nálev z utopenců, dolijeme vodou na požadované množství pro 2 sáčky želatiny, ohřejeme na 80 °C – nesmí se vařit! Obdélníkovou formu na pečení (žebro) vložíme do většího mikrotenového sáčku, upravíme podle formy a nalijeme sběračkou asi 2 cm nálevu. Necháme chvíli v chladu ztuhnout a pak střídavě dodáváme po vrstvách směs špekáčků s cibulí a zaléváme nálevem aspiku. Špekáčky mají tendenci vyplavávat nahoru, tak vždy chvíli počkáme a necháme maličko zatuhnout. Utopencový aspik můžeme připravit i tak, že špekáčky nakrájíme na kostičky a spolu s cibulí a okurkami nasypeme do obalu na tlačenku, zalijeme aspikem, zavážeme a necháme ztuhnout.
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
Technologický postup: Svaříme vodu s octem a solí, vsypeme celý (nikdy nedělit na několik nálevů!) obsah 100g balíčku Deka, povaříme asi 4 minuty a necháme chladnout. Špekáčky oloupeme, nakrojíme napůl, ale nedokrojíme (můžeme nechat i vcelku) a do hrnce či sklenice je vkládáme do vrstev rozevřeným řezem dolů, střídavě s cibulí nakrájenou na kolečka. Prosypeme cukrem, pokud jsme zvolili umělé sladidlo, necháme ho rozpustit ve vařícím nálevu, přidáme další koření a zalijeme téměř chladným nálevem. Necháme zrát v chladnu a temnu 10 dní.
Technologický postup: Špekáčky oloupeme a z každé strany podélně nakrojíme. Hořčici smícháme s mletým pepřem a potřeme jí nakrojenou část špekáčků. Do průřezu vložíme plátky cibule, špekáčky spíchneme párátky a vložíme natěsno do větší sklenice. Zálivku připravíme z piva, soli, cukru a koření, přivedeme k varu, krátce vaříme, necháme zchladnout a přidáme ocet. Ještě vlažný nálev nalijeme na špekáčky. Uzavřeme a necháme při pokojové teplotě vychladnout, potom umístíme na týden do chladna.
Rozhodnete-li se pěstovat vavřín, získáte tak nejen krásný dekorativní prvek své bylinkové zahrádky, ale i skvělou aromatickou bylinku do kuchyně. Vavřín vznešený možná znáte spíše pod názvem bobkový list. Jistě ho ale znáte i jako symbol vítězství ve vavřínových věncích. Vavřín vznešený může dorůst až do výšky 0,5–2 m, a tak si pro něj připravte časem docela velkou nádobu. Samotné používání vavřínu jako léčivky není u nás příliš obvyklé. Pomáhá při špatném trávení, proto se ostatně přidává i do řady těžších a masitých pokrmů, podporuje metabolismus. Pomáhá odstraňovat odpadní látky z těla, což ocení lidé, které sužují revmatické choroby. Jeho využití v kuchyni je velmi široké, a to jak v čerstvém, tak sušeném stavu. Používá se k dochucení všech druhů masa, polévek, paštik, omáček a podobně. Listy vložené do nádoby s moukou či rýží odpuzují moučné moly.
Jeho celoroční pěstování venku není možné, jelikož by nevydržel mráz. V našich končinách dorůstá vavřín jen malých rozměrů. Oproti zemím kolem Středozemního moře, kde narůstá do obrovských rozměrů. Často ho tam najdeme ve velikosti keře, či dokonce stromku. Ačkoliv u nás doroste menších rozměrů, nic nám nebrání nějak ho tvarovat. Proto můžeme v některých případech vavřín považovat i za okrasnou rostlinu. V zimě ho ale obalte netkanou textilií. Mnoho odborníků řadí vavřín do takzvané mobilní zeleně, to znamená, že ho na zimu uklízejí do chladných zimních zahrad. Vyzrálé starší keře snesou i krátké pětistupňové, někdy i vyšší mrazy.
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil
Buřty alias špekáčky se nejlépe loupu, když jsou čerstvé, maximálně dva dny po vyuzení. Čím jsou buřty starší, tím ztrácejí vlhkost a jejich kůžička se stává tvrdá a nepoddajná. Abyste mohli oloupat i starší buřty, tak je namočte do octové vody. Nechte chvíli (hodinu) koupat a pak oloupejte. Nařízněte je u špičky a stáhněte kůži nejdříve z jedné poloviny a potom z té druhé.
Jak réva vinná pokročila ve svém vegetačním cyklu? Už se máme začít těšit na zralé hrozny?
Na většinu zralých hroznů si ještě chvíli počkáme. V září, u některých odrůd již na konci srpna, réva vstupuje do posledního období aktivního vegetačního cyklu, kdy začíná vyzrávat to, co vyzrávat může a co vyzrávat má. Proto tomuto období říkáme období zrání. Kromě hroznů ještě také vyzrávají letorosty, o nichž budeme mluvit v dalších měsících.
První fenofází, která toto období zahajuje, je zaměkání bobulí. Je to často doba, kdy vinař už se nejen těší na sklizeň, ale kdy už začíná mít konkrétní představu, jaká ta sklizeň bude. Bobule v předchozí fenofázi uzavírání hroznů dosáhly své konečné velikosti a dále nerostou. Hrozny jsou plné, husté, podle toho, co je jim dáno v genech. Pochopitelně, pokud nesprchly. (Vysvětlení tohoto pojmu viz Kalendář pro vinaře v měsících duben, červen, červenec.) Jak název fenofáze naznačuje, během zaměkání se mění konzistence dužniny v bobulích. Buňky se naplňují vodou, bobule se na omak stávají pružné, dají se zmáčknout mezi prsty.
Chlorofyl až do této fenofáze sloužil - jako všude jinde v zelených částech keře - k fotosyntéze, ovšem v bobulích se teď začíná rozkládat. Postupně se v nich objevují další barviva, která byla do té doby chlorofylem zakryta. Barviva jsou u většiny odrůd umístěna ve slupkách nebo v pletivech těsně pod slupkou. Nechci článek příliš zatěžovat chemickými termíny, nicméně bych ráda uvedla názvy některých barviv, vyskytujících se u bílých odrůd: karoteny, xantofyly, kvercetiny. Pro modré odrůdy jsou typická barviva ze skupiny antokyanů. To jsou barviva, která se nacházejí v řadě ovocných druhů, jako jsou borůvky, ostružiny nebo třeba v bezinkách. U některých modrých odrůd se antokyanová barviva ukládají nejen ve slupce a těsně pod ní, ale také v moštu. Takovým odrůdám se říká barvířky a jejich vína mají velmi tmavou, intenzivně červenou barvu.
Postupně zaměkající bobule na hroznu:
O antokyanových barvivech už řada spotřebitelů ví, že jsou zdraví prospěšná a že patří k takzvaným antioxidantům. Jak říkával například Miroslav Horníček, červené víno je možné považovat za „mléko starců“. Možná by konzumenty i pěstitele vína zajímalo také to, proč jsou bobule modré, ale vína z nich jsou pak červená?
Protože antokyanová barviva mění svoji barvu mezi červenou a modrou podle pH: při nízkém pH jsou červená a při vysokém modrá. Jistě to znáte ze sbírání borůvek. Vaše prsty i rty jsou červené, a když se pak umyjete mýdlem (tuhé mýdlo bývá zásadité), máte ruce černé. A protože ve vínech jsou vždy kyseliny, jsou bobule modré podle prostředí ve slupce, a při kvašení se barvivo dostane do kontaktu s kyselinami z dužniny; proto jsou vína červená.
Než se do samostatného budování jezírka pustíte, je zapotřebí si vše pořádně promyslet, zvážit jednotlivé varianty, které by přicházely v úvahu, a začít tvořit tehdy, až budete mít jasnou představu o výsledku a najdete odpovědi všechny své otázky. Na některé důležité věci byste ale neměli zapomenout.
K čemu má jezírko sloužit
Jak už bylo řečeno, nejdůležitější je rozhodnutí, k čemu má jezírko sloužit, protože od toho se bude odvíjet spousta dalších faktorů. Na výběr máte ony tři styly, které jsme již uvedli: jezírko plné rostlinek, jezírko s rybami anebo koupací jezírko. U koupacího jezírka se očekává, že budete kombinovat několik stylů současně, že tedy v koupacím jezírku také porostou rostliny, popřípadě že vodní plochu určenou k osvěžení nabídnete k životu i různým druhům ryb. Samozřejmě někoho může napadnout, že jezírko může být bez rostlin i bez ryb, určené jen pro osvěžení. Takové jezírko ale na zahradě pravděpodobně nebude plnit ten správný účel, bude bez života, smutné a jednotvárné. Asi by pak bylo lepším řešením pořídit zahradní bazén. První velké rozhodnutí, které musíte udělat, tedy znáte.
Rozloha zahradního jezírka
Rozloha zahradního jezírka musí být samozřejmě v souladu s rozlohou zahrady. S velikostí jezírka souvisí vaše první rozhodnutí, protože okrasné zahradní jezírko s rostlinami bude mělčí a menší než koupací jezírko. O doporučených parametrech se ještě dozvíte, zatím jsme stále u plánování.
Tvar zahradního jezírka
Všechny tvary v zahradě by měly být totožné nebo alespoň podobné. Pokud jste rozhodli, že záhony v zahradě budou mít obdélníkový tvar, a pozemek je v pravidelném tvaru, i vaše jezírko by mělo mít pravidelné, klidně i ostré rysy. Má-li ale zahrada volný obloukovitý styl, i jezírko může být nepravidelné. V podstatě ale vše záleží jen na vašem vkusu a fantazii, důležité je mít jasnou představu o tom, co chcete, abyste byli nakonec se svým dílem spokojení.
Umístění zahradního jezírka
Umístění zahradního jezírka je velice důležité. Jako většina faktorů se odvíjí od toho, k čemu nám jezírko bude sloužit. Obecně ale můžeme říci, že by nemělo být na přímém celodenním slunci ani v celodenním stínu, protože voda by se buď přehřívala a nadměrně by nám v ní rostly řasy, anebo by byla příliš studená a rostlinám ani rybám by nevyhovovala. Určitě bychom se měli vyvarovat umístění jezírka pod vzrostlé stromy, padající listí by nám přidělalo zbytečné starosti, hlavně se znečištěnou vodou.
Zvolené materiály
Předtím, než začneme jezírko budovat, musíme zvolit vhodný materiál, se kterým budeme pracovat. Můžeme se rozhodnout pro již hotové plastové jezírko, lze si také jezírko vybetonova
Den díkůvzdání (Thanksgiving Day) je tradiční severoamerický svátek, který patří do období dožínek. Den díkůvzdání je svátek oslavující hojnou úrodu, o kterou se spolu dělili otcové-poutníci (první severoameričtí osadníci – Pilgrim Fathers) a původní obyvatelé Ameriky. Historicky bylo díkůvzdání chápáno v kontextu křesťanství jako poděkování Bohu za vše, co člověk má a co je mnohdy chápáno jako samozřejmost. Tento zvyk má původ v 17. století, kdy indiáni v Nové Anglii zachránili hladovějící puritánské osadníky tím, že jim přinesli k jídlu ulovené divoké krocany. Právě proto navrhl v 18. století Benjamin Franklin krocana jako symbol Spojených států, s tím ale nesouhlasil George Washington, který za heraldické zvíře prosadil orla bělohlavého. Se Dnem díkůvzdání je v USA spojen zajímavý zvyk, kdy prezident slavnostně udělí milost vybrané krůtě, která měla být zabita a upečena. Tento zvyk zavedl roku 1946 prezident Harry Truman.
Den díkuvzdání připadá vždy na poslední listopadový čtvrtek. K němu podle tradice patří pečený krocan. Správně upéct krocana je opravdu velké kulinářské umění. Musí se péct pomalu, aby nebyl místy nepropečený, ale zase se nesmí dlouhým pečením vysušit.
Postup: Krocana pořádně omyjte pod studenou vodou a očistěte. Pokud máte uvnitř droby, vyndejte je ven. Krocana pořádně prosolte. Posolte ho venku i uvnitř a sůl pořádně do masa vtírejte. Dělejte to pečlivě a důkladně. Tento krok pomáhá uvolnit chuť krocana a zároveň odstraňuje zbytky zmrzlé krůtí šťávy, která se nashromáždila během procesu zmrazování. Dále si očistěte a nakrájejte mrkev, cibuli a celer (krájejte na větší kousky). Připravte si svazek tymiánu a šalvěje. Zeleninu a bylinky potom vložte dovnitř krocana jako nádivku. Čím více nádivky, tím lépe, protože se maso nevysušuje. Troubu dejte předehřát na 190 °C. V kastrůlku rozehřejte asi 1/8 másla a 1/4 šálku olivového oleje. Jakmile se máslo rozehřeje, přidejte nakrájený tymián, petržel a šalvěj. Nakonec přidejte ještě sůl a pepř a pořádně promíchejte. Dolijte kuřecím vývarem. Směsí polijte celého krocana zvenku i zevnitř. Krocana převažte na třech místech, a to přes křídla, aby se neodchlipovala, přes stehna a nakonec svažte konce spodních nohou. Tělní otvor nemusíte zašívat, jak to znáte u nadívaného kuřete. Do pekáče nalijte dva šálky vody. Krocana překryjte alobalem. Dejte pozor na místa, kde by se mohl alobal přichytit ke kůži, potom byste strhli
