Zajímáte se o téma UZENÁ POLÉVKA S BRAMBOREM? Tak právě pro vás je určen tento článek. Uzené maso a pokrmy z něj nejsou příliš vhodné pro naše zdraví, a to z důvodu způsobu zpracování masa – nasolování, uzení. Uzená polévka bývá zdrojem velkého množství soli, nevhodných tuků a mnoha přídatných látek z uzeného masa. Základem uzené polévky je vývar z uzeného masa (žebra a podobně), do kterého se přidávají kroupy, obrané maso z žeber, zelenina, případně také smetana. Jednotlivé receptury na uzenou polévku se však mohou recept od receptu lišit.
Uzenápolévkas bramborem
Ingredience: 5 větších brambor, 100 g mražené míchané zeleniny, 1 lžičku sušené petrželky, 1 kg uzených žeber
Postup:Uzená žebra uvaříme v tlakovém hrnci do měkka. Do vývaru dáme na menší kousky nakrájené brambory. K téměř měkkým přidáme zeleninu, krátce povaříme a doplníme obraným masem. Na závěr polévku dochutíme solí a petrželkou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel OTTO PEDACK.
Dobrý den všechny vás zdravím chtěl bych reagovat a přidat svůj příspěvek jelikož pěstuji dýně Hokaido jak zelené tak oranžové a jelikož z nich dělám krémové omáčky a polévky tak musím říct že za mě opravdu vynikající rodina tyto polévky miluje a můžu je vřele všem doporučit nebojte se toho zkuste to fakt se to vyplatí takže hezký den a dobrou chuť.
Ingredience: 0,5 kg uzených žeber, 0,5 kg nejlépe červených fazolí, 1 mrkev, 1 kolečko celeru, 1 petržel, 2 středně velké cibule, 4 kusy bobkového listu, celý černý pepř, mletý černý pepř, nové koření, sůl, hladká mouka, olej, ocet, 1 kostka bujonu
Postup: Ve vodě, do které jsme přidali veškeré koření (s výjimkou mletého pepře), sůl, mrkev, celer, 1 cibuli a petržel, uvaříme do měkka uzená žebra. Vyjmeme, obereme. Do scezeného vývaru namočíme fazole a necháme nejlépe přes noc nabobtnat. Druhý den uvaříme do měkka. Na oleji osmahneme drobně nakrájenou cibuli a uděláme zlatou jíšku. Jíšku přidáme k uvařeným fazolím, případným přidáním vody upravíme optimální krémovou konzistenci polévky, dochutíme pepřem, solí, octem eventuálně bujonem. Na závěr přidáme obrané maso, prohřejeme a můžeme podávat.
Ingredience: 750 g brokolice, 10 g másla, 1 střední brambor, 1,5 l vývaru, 1 stroužek česneku, 100 ml šlehačky, sůl, pepř, muškátový oříšek
Postup: Brokolici očistíme, omyjeme a rozdělíme na růžičky, košťály oloupeme a nakrájíme na plátky. Brambor oloupeme, omyjeme a nakrájíme na kostičky. Česnek nasekáme a podusíme na rozpáleném tuku. Přilijeme vývar a povaříme asi 5 minut na mírném ohni i s bramborem nakrájeným na kostičky a košťálem z brokolice. Poté přidáme růžičky brokolice a vaříme 10 minut. Brokolici spolu s bramborem a vývarem rozmixujeme. Za stálého míchání přidáme smetanu a dochutíme solí, pepřem a strouhaným muškátovým oříškem. Polévku podáváme sypanou čerstvou bazalkou.
Ingredience: 200 g pórku, 200 g brambor, 6 plátků anglické slaniny, 1 cibule, kousek másla, 350 ml zeleninového vývaru, 200 g smetany, sůl, pepř
Postup: Plátky anglické slaniny podélně přepůlíme a na rozpuštěném kousku másla opečeme. Část opečené slaniny dáme stranou. Cibuli nakrájíme nadrobno, brambory na drobné kostičky (dobře je propláchneme), pórek nakrájíme na kolečka. V pánvi se slaninou osmahneme cibuli, aby zesklovatěla. Přidáme pórek a brambory. Promícháme, zakryjeme a dusíme na mírné teplotě asi 5 minut. Občas promícháme, aby se nic nepřichytlo na dno pánve. Přilijeme vývar a přivedeme k varu. Zakryjeme a vaříme 20 minut, aby zelenina změkla. Necháme mírně vychladnout, přelijeme do kastrolu a pak tyčovým mixerem směs rozmixujeme dohladka. Zahřejeme. Přilijeme smetanu. Dochutíme solí a pepřem. Takto připravená krémová polévka se doladí slaninou a dalamánkem.
A jaký máte vy tip na zaručeně nejlepší pórkovou polévku s bramborem? Podělte se o své recepty a postřehy s ostatními čtenáři.
V naší poradně s názvem WWW.HOVĚZÍ POLEVKA-ČISTIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Trvalová Dagmar.
Jak vyčistit hovězí polévku.Mám vývar z hov. kostí a je bílý,Jak ho vyčistit i když jsem pěnu odebrala. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hovězí vývar vyčistíte tak, že do horkého vývaru rozmícháte vaječný bílek bez žloutku. Bílek na sebe naváže všechny drobné nečistoty a jde pak dobře vychytat přes cedník. Výsledkem je průzračný vývar.
Ingredience: 1 kg uzeného masa, 4 polévkové lžíce rýže, sůl, vegeta, smetana na vaření nebo mléko
Postup: Uzené maso dáme do velkého hrnce se studenou osolenou vodou a pomalu vaříme pod pokličkou. Nespěcháme!!! Během vaření průběžně kontrolujeme stav masa. Jinými slovy uždibujeme do té doby, než je maso krásně měkké. Maso z vody vyjmeme. Je-li vzniklý vývar příliš slaný (pokud se vám vyvařilo hodně vody), přilijeme ještě vodu. Dochutíme vegetou a přidáme syrovou rýži. Rýži přidávejte s rozumem, je zrádná a nabyde. Polévku provaříme, dokud rýže nezměkne, a můžeme podávat. Na talíři dochutíme smetanou nebo mlékem.
Postup: Do studené vody vložíme uzené maso, rozpůlenou cibuli se slupkou, podrcený česnek, bobkový list, nové koření, pepř, lehce osolíme a přivedeme k varu. Stáhneme teplotu na minimum a necháme táhnout 3–4 hodiny. Maso vyjmeme, okrájíme a použijeme do jiného pokrmu. Zbytky od kosti pečlivě obereme a vrátíme do vývaru. Přidáme nakrájenou zelenou cibulku a nudle a již jen provaříme, aby nudle byly uvařené na skus. Dochutíme a přidáme sekanou pažitku, libeček nebo petrželku.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Postup: Uzené kosti uvaříme a poté obereme. Na sádle osmažíme nakrájenou cibuli do růžova a přidáme nakrájené brambory. Orestujeme je, přidáme kmín, papriku a zalijeme vývarem z kostí. Zelí uvaříme zvlášť. Polévku zahustíme jíškou ze sádla a mouky. Provaříme, přidáme zelí s vodou, obrané maso. Dochutíme bujonem, solí, pepřem, feferonkou a majoránkou.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Ingredience: 40 g krupice, 35 g másla, 120 ml mléka, 15 g hladké mouky, 1 hrst kořenové zeleniny, snítka čerstvé petrželky, sůl, 1,5 l vývaru z uzeného masa, vejce dle porcí
Postup: Z uvařeného uzeného masa vývar procedíme, podle chuti osolíme, přidáme do něj na nudličky nakrájenou kořenovou zeleninu, máslovou jíšku a na másle usmaženou krupici a polévku vaříme jen tak dlouho, dokud zelenina nezměkne. Poté umícháme v polévkové míse v mléce vejce, sekanou petrželku a za stálého míchání nalijeme do takto připravených misek polévku a podáváme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabča Benešová.
Ahoj, přicházím tu s dotazem ohledně gekončíka nočního, který mi přestal jíst (sameček). Mám ho něco málo přes půl roku a s krmením nikdy problém nebyl, akorát jsem ho musela krmit z pinzety (byl nemotorný a nebyl většinou schopný si cvrčka či švába ulovit sám). Pravidelně mu dávám vitamíny a vodu měním denně či obden. Už nejí cca 7 dní a potřebovala bych poradit jak mám dál jednat (někdo tvrdí, že sedm dní je v pořádku, ale už si všímám tenčího ocásku a o jídlo ani nezavadí pohledem). Včera jsem ho přemístila do "karanténního boxu", abych zabránila rozšíření případné nemoci (mám v teráriu ještě dvě samičky) a mohla vybrat trus, který pošlu na rozbor. Ještě bych chtěla dodat, že jsem v teráriu našla nestráveného moučnýho červa (nevím jestli ho vyloučil přirozenou cestou či vyzvracel a ani nevím jestli to bylo od toho samečka), taky jsem si všimla, že místo nebo někdy s močí vylučuje světle bílou až průhlednou tekutinu s malými kulatými částečkami. (vypadá to jak malinké vajíčka - pro upřesnění) a to jsem doposud v teráriu neviděla, tak nevím jestli to s tím nějak souvisí. Předem děkuji za jakoukoliv odezvu a pomoc. Přikládám fotku terária. Gabča.
Ve třicátých letech minulého století žil v Čechách řezník Hornoff. Zakládal si na uzených žebrech, neb pečeni z nich vykrajoval velkoryse, a když udil v ohromné skříni na zahradě, vůně kouře z bukového dřeva prý byla cítit až ve strojírně, co je za řekou. Pamětníci hovoří o záměru, protože do řeznictví chodívaly švarné děvečky až z okrajových vesnic a dělaly na pana mistra oči. To víte, že tu a tam nějaké žebro nechtěně ošidil, a protože si zakládal na jménu, nemohl takový nestandard někomu podstrčit, protože to se v živnosti nedělá. Řezník byl trochu ješita a tuze rád slýchal, když se mu říkalo pane mistr, a kdo oslovil živnostníka dokonce „pane von Hornoff”, marně hledal v žebrech kosti. Šlechtický rod Hornoff skutečně existoval, ale kde k němu starý Heinz přišel, už se nedovíme. Zkrátka ta řeznická firma zněla moc dobře. Tak tedy, ta ošizená žebra pan mistr vařil, maso si dával s křenem a vývar z nich byla věčná škoda vylít. Rozvařil v něm nakrouhané brambory, dohladka rozkvedlal, přidal česnek, majoránku a vařené kroupy, které jsou v řeznictví vždycky po ruce. Tak asi vznikla první uzenápolévka.
Ingredience: 3 větší brambory, 250 g brokolice, 1 cibule, olej, 3 stroužky česneku, sůl, mletý pepř, drcený kmín, majoránka
Postup: Brokolici opláchneme a odstraníme z ní tvrdé košťálové části a pak nakrájíme nadrobno. Očištěnou cibuli nakrájíme najemno a zpěníme na oleji, přidáme brokolici a krátce osmahneme. Zalijeme vroucí vodou, přidáme očištěné a pokrájené brambory, sůl, pepř, kmín a česnek. Je vhodné dát česnek až na konci, polévka má tak pikantnější chuť. A uvaříme doměkka. Hotovou polévku dochutíme majoránkou a podáváme s pečivem.
Tip: Tato polévka je určená jedincům, kteří nemají rádi krémové polévky.
Uzené maso je masný výrobek. Vyrábí se uzením v udírnách. Výroba tohoto masa je jednoduchá. Maso se musí nejprve nasolit buď klasickou solí, sanytrem, nebo dusitanovou směsí, přičemž možnosti nasolení jsou tři: nakládání do láku, suché nasolení a solení injekční stříkačkou. V českých podmínkách se nejčastěji užívá nakládání do láku. Kromě soli (rychlosoli) se do masa vetře či mezi jednotlivé vrstvy vloží různé další ingredience, jako například česnek, cibule, jalovcové bobule, pepř, cukr a podobně. V láku se maso nechá odležet určitou dobu, která je odvislá na použitém způsobu solení. Po tuto dobu je třeba maso průběžně kontrolovat. Takto připravené maso se vkládá do udírny, kde se vyudí.
Způsob průmyslového uzení je odlišný. To má za účel výrobky pouze vybarvit, ochutit a aromatizovat. Na maso se aplikuje takzvaný tekutý udírenský kouř, doba skutečného uzení je pak příliš krátká. Výhoda tohoto uzení spočívá v tom, že takto upravené maso neobsahuje karcinogeny, které při běžném uzení v kouři vznikají. Nevýhodou je odlišná chuť. Po zrušení závazných norem na výrobu potravin počátkem 90. let 20. století začali někteří výrobci za účelem zlevnění masa či většího zisku do uzeného masa injekčně vpravovat vodu s polyfosfáty, což jsou zvýrazňovače chuti spolu s dalšími éčky. Některá uzená masa obsahují pouze 70 % masné části. Dalším způsobem šizení uzeného masa je jeho nastavování práškem ze sušené krve. Proto je dnes průmyslově vyráběné uzené maso velmi rozdílné kvality.
Uzené maso je úplně stejně tučné jako neuzené maso, záleží na tom, co je to za maso. Kuřecí šunka bude mít tuku minimum, naopak anglická slanina, turistické salámy nebo uzená krkovička klidně víc než 50 %. Uzené maso je nezdravé spíš svým vysokým obsahem soli a také možnou přítomností karcinogenních látek, které vznikají špatným vyuzením.
100 g vařeného uzeného masa má energetickou hodnotu 1 004,88 kJ (123,99 kcal) a obsahuje zhruba 15 g bílkovin a 20 g tuku.
Uzené maso často obsahuje velké množství tuku (podle druhu zvířete, ze kterého maso pochází, a podle použité části) a o něco méně bílkovin. Velké množství přidávané soli může být příčinou vysokého krevního tlaku (rizikové pro vznik infarktu myokardu) či zadržování vody v organismu. Solicí směsi často obsahují i další látky, které jsou podezřelé z negativního vlivu na lidské zdraví. Hovoří se o žaludečních vředech, rakovině tlustého střeva a jiných civilizačních chorobách. Při úpravě uzením vzniká množství dalších zdraví škodlivých látek (maso se několik hodin udí zavěšené v kouři). Pokud je to proto možné, uzenému masu se zcela vyhněte. Uzené maso je nevhodné zejména pro děti, starší lidi, pacienty s šetřící dietou nebo pro osoby s ledvinovými obtížemi. Nehodí se ani při redukční dietě. Pokud si uzené maso nedokážete odepřít, vybírejte alespoň méně tučné druhy a s jeho konzumací to nepřehánějte.
Ingredience: 1 lžíce slunečnicového oleje, 1 lžíce másla, 3 velké pórky, 3 stroužky česneku, 250 g brambor varného typu B nebo C1, 1 l zeleninového vývaru, trochu kmínu, 1/2 lžičky sušené majoránky, čerstvá majoránka
Postup: Nejdříve očistíme a nakrájíme brambory na kostičky a pórek na kolečka. Česnek prozatím jen oloupeme. Olej rozpálíme ve velkém hrnci, snížíme plamen na střední, přidáme máslo a po chvilce i pórek a na něj prolisujeme česnek. Za stálého míchání opékejte přibližně 5 minut. Přilijte vývar a opepřete, přidejte kmín a majoránku. Vařte do změknutí brambor a rozmixujte. Polévku podávejte ozdobenou čerstvou majoránkou.
Ingredience: 1 celá brokolice, 1 mrkev, 2 menší brambory, 1 lžíce másla (nebo řepkového oleje), majoránka, troška soli, mléko na zahuštění
Postup: Mrkev a brambory očistěte a nakrájejte na menší kostičky, orestujte je na trošce másla (nebo řepkového oleje). Podlijte troškou vody a nechte dusit přibližně 5 minut. Poté přidejte hlavičky brokolice a zalijte vodou nad okraj. Dochuťte majoránkou a troškou soli. Můžete přidat i domácí nebo bio zeleninový vývar. Vařte doměkka cca 10 minut. Poté odstavte, rozmixujte a vlijte zpět do hrnce.
Tip: Polévku můžete zjemnit mlékem. Menším dětem připravte polévku bez restování, povařte zeleninu, rozmixujte a nakonec nechte rozehřát lžičku mléka nebo přidejte trošku řepkového či olivového oleje.
Postup: Brokolici rozdělíme na růžičky, které omyjeme pod tekoucí studenou vodou. Brambory omyjeme a pokrájíme na malé kostičky. Oloupanou cibulku posekáme nadrobno a orestujeme na másle po dobu cca 2 minut. K cibuli pak přidáme růžičky brokolice, brambory a ještě chvíli restujeme. Přidáme vývar a zeleninu dál vaříme pod pokličkou asi 20 minut na mírném plameni. Pak vyjmeme několik růžiček z brokolice a odložíme si je na další použití. Zbylou polévku rozmixujeme ponorným mixérem a podle chuti osolíme a ochutíme kořením. Odloženou brokolici vrátíme zpět do rozmixované polévky. Polévku nalijeme do předehřátých talířů nebo misek, ozdobíme troškou šlehačky, petrželkou nebo libečkem, strouhaným sýrem a posypeme chilli papričkou (není nutné).
Tip: V polévce může být i současně vařena kapusta, zelí, zkuste po jednom listu. Vše pak už je i na fantazii a chuti každého.
Brokolice je ideální surovinou nejen pro děti, ale i dospělé lidi. Obsahuje velké množství vitamínu C, ve 100 g se nachází téměř 155 % jeho doporučené denní dávky. Je zdrojem vlákniny, vitamínu E a K, betakarotenu a kyseliny listové. Z minerálních látek obsahuje především vápník a draslík, dále pak fosfor, selen, hořčík, železo a síru. Posiluje imunitu, má pozitivní vliv na zažívací ústrojí a působí proti rakovině.
Rychlá polévka, při níž využijeme cenné suroviny, je současně i zdravá.
Nestává se to často, ale i sebechutnější chléb může občas zbýt. Protože domácí chléb peču z kvalitních surovin, jako je špaldová mouka, určitě využiji i zbylý chléb.
V předstihu (nejlépe večer) kousky chleba namočím asi do dvou litrů vody. Na lžíci olivového oleje nebo másla dám zpěnit na kostičky nakrájenou cibulku. Nastrouhám kousek mrkve, celeru, petržele. Zeleninu s cibulkou lehce orestuji, až voní. Přidám chléb i s vodou, v níž se namáčel. Osolím bylinkovou solí. Rozvařím. Rozmixuji ponorným mixérem. Přiliju ve studené vodě rozmíchaný biobujón (1-2 lžičky). Krátce povařím. Ochutím čerstvě mletým pepřem. Na talíř dám nasekanou petrželku a přeliji polévkou. Každý si může polévku ochutit dle svého citrónem nebo umeoctem.
Vylepšená chlebová polévka
Do polévky můžeme přidat zakysanou smetanu nebo jogurt.
Usmažíme vajíčka a dáme je do talíře, kam budeme polévku servírovat.
Do polévky dáme podušené houby.
Při vaření použijeme též sušený zázvor - polévka bude pikantnější.
Při vaření použijeme čerstvý libeček. Polévka bude „masovější“.
Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“
Ingredience: 1–2 mrkve, 1/4 celeru, 3 větší brambory, cibule nebo pórek, 4 polévkové lžíce oleje, sladká paprika, majoránka, tymián, libeček, 2 litry zeleninového vývaru z kostky, menší konzerva červených fazolí, 1–2 stroužky propasírovaného česneku, hladká mouky, kousek másla, petrželka nebo pažitka, párek
Postup: Mrkev, celer, brambory a cibuli nakrájíme na kostičky. Do hrnce dáme olej, zesklovatíme cibuli, přidáme zeleninu a za stálého míchání krátce opékáme. Přidáme mletou papriku (může být i uzená), majoránku, tymián, libeček, promícháme a zalijeme zeleninovým vývarem. Polévku vaříme 20–30 minut, respektive až je zelenina měkká, a přidáme fazole. Uděláme dozlatova jíšku s prolisovaným česnekem, vmícháme do polévky a chvíli provaříme. Polévku případně dosolíme (opatrně, zeleninový vývar byl slaný), přidáme nakrájený párek, pažitku a servírujeme.