Téma: 

vajíčka slimáků


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

VAJÍČKOVÁ TLAČENKA

Vaječná tlačenka s masoxem

Ingredience: 6 vajec, 1 Moravanka nebo jiná zelenina do salátu, 1 masox, 200 ml majonézy, 1/2 cibule, 200-250 g měkkého salámu (nejlépe kuřecího), 1 želatina (na vaječnou tlačenku), 400 ml vody

Postup: Vajíčka uvaříme natvrdo, mezitím nasekáme cibuli nadrobno a salám na malé kostičky. Zeleninu do salátu scedíme, ale vodu nevyléváme, necháme si ji na později. Zeleninu, cibuli a salám smícháme v jedné míse, přidáme vajíčka přes "sítovačku" (budou z nich drobné kostičky) a majonézu. Vše důkladně promícháme.

Do scezené vody ze zeleniny dolijeme 400 ml vody, promícháme a rozdělíme na dvě poloviny. Jednu polovinu dáme vařit a povaříme s masoxem, ale dále už nevaříme. Do horké vody vysypeme želatinu a důkladně promícháme. Dolijeme druhou polovinu vody a vše znovu promícháme. Poté zalijeme směs v míse a vše ještě jednou promícháme a vlijeme do formy, například do dortové. Dáme do lednice ztuhnout cca na 2 hodiny.

Detail odstavce: Vaječná tlačenka s masoxem
Zdroj: Vajíčková tlačenka
Zveřejněno: 26.2.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: vyvoj slimáka

Tady jsou vidět vajíčka slimáků www.google.com/searc…
Nejlépe na ně působí roztoči, kteří nalezou do jejich těla a tím je zahubí. Mrtvé slimáky sežerou ti živí i s roztoči a postupně tak vymřou všichni.

Zdroj: diskuze Vyvoj slimáka
Odesláno: 21.5.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

SLIMÁCI

Slimáci a kompost

Na kompostu plní důležitou úlohu při rozmělňování měkkých částí rostlin. Pokud zde najde dostatek potravy, nemá důvod vydávat se na zdravé rostliny. Když na kompost dáte čerstvě nasekanou trávu, zničíte v něm vajíčka slimáků. Tráva totiž začne brzy kvasit a zahřívat v kompostu nakladená vajíčka.

Detail odstavce: Slimáci a kompost
Zdroj: Slimáci
Zveřejněno: 17.3.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: vyvoj slimáka

marně se snažim najit jak vypadá a kde je nejvic kladeno vajičko slimáka a jak vypadá když se z vajička vylihne.Je to štihli hbity červík?Ty totiž mivám pod špaliky dřeva kde slimáky sbirám.Vajička také nevím jak vypadaji,nikdy jsem žádne nenašla.Jsem z nich na mrtvici.Děkuji za odpověd

Zdroj: diskuze Vyvoj slimáka
Odesláno: 21.5.2016 uživatelem eva nováková
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

JAK ZAZIMOVAT ZAHRADU

Zazimování záhonů

Je dobré pamatovat na to, že co uděláme na zahradě před zimou, jí nejen velice prospěje, ale na jaře nás za naši péči odmění svou krásou.

Jak zazimovat záhony

Záhony musí být odpleveleny předtím, než je zryjeme. U záhonů stačí před zimou pouze zrýt, čím později to provedeme, tím lépe. Pokud to uděláme moc brzy, vytvoříme dobré podmínky pro rozmnožování slimáků, ti totiž kladou vajíčka na podzim do čerstvě zrytých záhonů.

Detail odstavce: Zazimování záhonů
Zdroj: Jak zazimovat zahradu
Zveřejněno: 22.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: vyvoj slimáka

Vajíčka slimáka jsou jako malé perličky,bílé barvy.Bývají v zemi pod květináči atd.

Zdroj: diskuze Vyvoj slimáka
Odesláno: 12.6.2016 uživatelem Věra
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ROUPY U DOSPĚLÝCH LIDÍ

Inkubační doba

Časový interval od přijetí oplodněného vajíčka v potravě až po kladení vajíček dospělého červa je kolem jednoho měsíce. Vajíčka i larvy přežívají při pokojové teplotě a ve vlhkém prostředí několik dní. V suchém prostředí naopak rychle hynou.

Detail odstavce: Inkubační doba
Zdroj: Roupy u dospělých lidí
Zveřejněno: 14.9.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: nemoc draceny

Nejspíše to budou svilušky. Ty vytvářejí jemné pavučiny a vysávají listy, na kterých se díky tomu tvoří žluté skvrny postupně hnědnoucí. Nejlepší chemická ochrana proti sviluškám je NISSORUN 10 WP. NISSORUN 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, tzn., proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách. Aplikuje se jedním postřikem, přičemž účinná látka vydrží v rostlině 70 dní. Po přirozeném dožití dospělých svilušek se již nové nenarodí a rostlina je vyléčena. NISSORUN 10 WP je možné běžně koupit v hobby marketech nebo v zahradnictví, a jde také objednat přes internet. Tady můžete vidět kolik NISSORUN 10 WP stojí a jak vypadá: www.zbozi.cz/vyrobek…

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 29.11.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 7 Zobrazit odpovědi

SLIMÁCI

Hubení

Každoroční invaze slimáků je pro mnoho zahrádkářů pohromou, ve velkém likvidují zeleninu i okrasné květiny. Plzáci vše pilně strouhají radulou, jazykem posetým drobnými „zoubky“. Kdyby plzáků bylo jen několik, ztráty ani nepocítíme. Jsou však přemnoženi a schopni zlikvidovat celou zahradu. Bránit ji proto musíme od jara do podzimu. Slimáky sbírejte, nastražte pasti, aplikujte biologickou ochranu a zahrada se navrátí k původní rovnováze.

Na malých plochách se doporučuje sběr. Nejlépe se slimáci sbírají po dešti, kdy všichni vylézají, či ráno a za soumraku. Milují vlhko a stín. Po nasbírání do nádoby je co nejrychleji usmrtíte zalitím vařící vodou. Ve vodě se poté brzy rozloží a můžete je ve skupenství kapalném vylít na kompost. Občas praktikované posolení je špatnou metodou, která jim zbytečně připraví pomalou a bolestivou smrt.

Sběr si usnadníte nalákáním slimáků na zkažené ovoce či různou, nejlépe však listovou zeleninu, opadané květy či granule pro kočky a psy. Účinek zvýšíte, pokud potravu přiklopíte vlhkým, nejlépe nahnilým prkénkem – slimáci se rádi schovávají.

Dobře fungují i zapuštěné nádoby, přičemž nejlepším lákadlem pro většinu slimáků je pivo. Vhodné jsou i zbytky ze sudů, které lze získat zdarma. Okraj necháte 1 cm přečnívat, abyste omezili lapání jiných živočichů. Pasti denně kontrolujte, v pivu utopené slimáky již není třeba ani usmrcovat, měli příjemný konec. Nevýhodou pivních pastí je, že mohou přilákat i slimáky z okolí.

Další možností je mechanicky chránit jednotlivé záhony, a to bariérami, které jsou pro slimáky obtížně překonatelné či zcela nepřekonatelné. Lze například použít zapuštěné plechy s okrajem zahnutým směrem ven, vysoké alespoň 15 cm. Pásek měděného plechu nebo měděný drát, který slimáky odpuzuje. Pásy suchého materiálu, jako je sláma, piliny, vaječné skořápky, které je však třeba obnovovat Může pomoci i lemování aromatickými rostlinami, které plzáci většinou nežerou, a proto je nenalákají k další cestě do nitra záhonu, takovými rostlinami jsou například šalvěj, tymián, levandule. Jako nervový jed působí na mladé slimáky i obyčejná káva, zkuste tedy i využít kávovou sedlinu.

Hubení plzáků chemickými látkami je však dvojsečná zbraň – můžete ohrozit zdravotní nezávadnost vlastní zahrady a vyhubení škůdci se k vám stejně opět nastěhují z okolí. A přípravky, které kromě plzáků hubí i jejich přirozené nepřítele, jsou pro budoucnost zahrady stejnou pohromou, jako plzáci samotní. Preparáty, jejichž účinnou látkou je nervový jed, například methiocarb a další, hubí i všechny další živočichy. Ohrožují domácí zvířata, včely, žížaly i přirozené nepřátelé plzáků! A po náhodném požití granulí typu Vanis dochází dokonce k otravám psů, a to většinou smrtelným! Přípravky na bázi sloučeniny železa a fosforu by měly být pro ostatní zvířata neškodné, přitom jsou účinné. Měli byste jim proto dávat jednoznačně přednost!

Stále oblíbenější jsou pak přípravky biologické. Využívají přirozeného parazita plžů – hlístici Phasmarhabditis hermaphrodita. Neohrožuje zdravé prostředí na zahradě a nehubí přirozené predátory plžů, což by se vám v budoucnu mohlo vrátit v podobě ještě větší invaze. Jedinou nevýhodou tohoto jedinečného přípravku je jeho vyšší cena. Pozor, při jednorázovém užití je účinek pomalejší než u preparátů chemických. A také je důležité správné načasování – hlístice totiž účinkuje především na mladé plže.

Mladé plzáky žerou prasata i drůbež; slepice a kachny hledají i vajíčka. Když však plzáci vyrostou, chutnají již pouze podivuhodné kachně, která se nazývá indický běžec. Ta slimáky přímo vyhledává, jsou pro ni pochoutkou. Mezi pomocníky v boji mohou být i ježci, ropuchy, ještěrky, slepýši, užovky, rejsci a některé druhy ptáků.

Detail odstavce: Hubení
Zdroj: Slimáci
Zveřejněno: 17.3.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: obaleč zimostrázový

Dobrý den.Že jsou různé prosrředky k boji proti housenkám to jsem si pročetl.Zajímá mne však za jakých podmínek-teplot,vlhkosti,roční období a podobně motýlek klade vajíčka,jak dlouho mu trvá než se vylíhne housenka.Jaká teplota mu vyhovuje nebo škodí....Nebo je otužilý a klade i v mrazu,Nějaké vývojové stádium lze snad zachytit...Děkuji.

Zdroj: diskuze Obaleč zimostrázový
Odesláno: 23.10.2018 uživatelem Josef Klečka
Počet odpovědí: 0

SLIMÁCI

Hubení pomocí hlístice

Mnozí zahrádkáři se dnes již zajímají o možnost biologické ochrany. Účinnou metodu nabízí již výše zmiňované parazitické hlístice – jedná se o larvy háďátka Phasmarhabditis hermaphrodita. Tyto larvy žijí v půdě a aktivně napadají zejména mladé plže, přičemž pronikají do jejich těla. Nejsnáze se tam dostanou dýchacími otvory. Uvnitř těla napadeného jedince vyvrhnou larvy háďátka ze svého trávicího traktu bakterii, která plže zabije. Během 3 až 5 dnů přestává plž žrát a zhruba do 14 dnů pod zemí hyne. Uvnitř mrtvého těla slimáka se hlístice dále množí a po dokončení vývoje ho opouští a v okolí vyhledává další plzáky a slimáky. Slimáci jsou kanibalové, sežerou tak nakažené jedince a s nimi i dravé hlístice. Háďátka jsou tak drobná, že je okem nevidíme. Napadají výhradně plže, nejsou tedy nebezpečná pro žádné jiné organismy, ani pro člověka. Pokud najdete uhynulé slimáky, pak je vhodné je volně poházet po zahradě, protože poslouží jako potrava dalším slimákům a plzákům a rozšíříte tak napadení hlísticemi.

Parazitické hlístice získáte ve formě vlhkého práškového substrátu, který se při aplikaci dokonale promíchá asi v 10 litrech vody. Vznikne suspenze, která se zředí na potřebné množství kapaliny, které se okamžitě musí aplikovat (do 30 minut). Postříkejte nebo pokropte konví záhony, na nichž jste zaznamenali hojný výskyt, dobrým místem je také kompost, kde vždy nějací plži jsou. Osvědčila se dávka nejméně 2 litry na m2. Je důležité přípravek aplikovat na vlhký povrch půdy, nejlépe navečer. Po aplikaci se ošetřená místa ještě znova zakropí vodou. Půda se udržuje vlhká ještě po dobu minimálně dvou týdnů, protože hlístice jsou velmi drobné a snadno vysychají. Vhodná teplota je 5–20 °C, optimální pak 15 °C. Aplikujete na jaře, koncem léta a na podzim, abyste snížili přezimující populaci.

Pro zefektivnění zásahu se doporučuje instalace takzvaných „návnadových pastí“. Jedná se o prkýnka, která se rozmístí cca týden před aplikací po ploše zamořené slimáky. Je nutné udržovat půdu pod prkýnky vlhkou. Vyplatí se přidat rostlinné zbytky, například nakrájené jablko, slupky z brambor, zbytky salátu. Na tato místa se plži stahují a pak je můžete přímo zasáhnout postřikem a urychlit proces napadení. Tento proces funguje spolehlivě po dobu šesti týdnů, v té době už by měla být většina slimáků vyhubena. Samozřejmě nelze zabránit postupu slimáků z okolních prostor, zejména, jsou-li zanedbané. Při větším výskytu je nutné ošetření opakovat. Ideální je dohodnout se ve shodnou dobu na aplikaci se sousedy, velmi brzy pak zaznamenáte pokles plžů a máte jistotu, že se redukuje i násada vajíček a další generace. Parazitické hlístice patří opravdu mezi účinnou metodu hubení.

Detail odstavce: Hubení pomocí hlístice
Zdroj: Slimáci
Zveřejněno: 17.3.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: puriny a cizrna

Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety doporučuji omezit spotřebu luštěnin na maximálně jeden šálek denně a konzumaci masa, drůbeže a ryb na maximálně 120 až 170 gramů na den. Pro doplnění potřebného množství proteinů využijte nízkotučné mléčné výrobky, ořechy, arašídové máslo a vajíčka, všechny uvedené patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Puriny a cizrna
Odesláno: 14.7.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

HRNKOVÁ BÁBOVKA

Hrnková bábovka z hladké mouky

Ingredience: 1 hrnek cukru, 1/2 hrnku oleje, 2 vajíčka, 2 hrnky hladké mouky, 1 hrnek mléka, 1 prášek do pečiva, vanilkový cukr, kokos, kakao, kůra z citronu

Postup: Nejdřív smícháme vajíčka s cukrem, přilíváme olej, pak přidáme mouku, mléko, prášek do pečiva, cukr, citronovou kůru a pečeme 45–50 minut na 200 stupňů Celsia, pokud chceme kakaovou či kokosovou bábovku, přidáme kakao nebo kokos do části těsta.

Detail odstavce: Hrnková bábovka z hladké mouky
Zdroj: Hrnková bábovka
Zveřejněno: 5.11.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů

Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: www.google.cz/images…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.

Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.

Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.

Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů
Odesláno: 26.8.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK OLOUPAT VEJCE

Jak loupat křepelčí vejce

Vajíčka uvařte ve vroucí osolené vodě s kapkou octa. Díky octu vám nepopraskají skořápky. Vajíčka se uvaří za 3 minuty. Potom je rychle zchlaďte v ledové vodě, půjdou snadno oloupat.

Postup: Uvařené křepelčí vajíčko lehce naklepněte a pod vodou začněte opatrně loupat. Vypadá to asi zvláštně, ale pod vodou to jde mnohem lépe než na suchu, a na začátku můžete použít trochu nehty. Za chvilku získáte grif.

No a jaké zkušenosti s loupáním vajíček máte vy? Podělte se o své vychytávky.

Detail odstavce: Jak loupat křepelčí vejce
Zdroj: Jak oloupat vejce
Zveřejněno: 6.12.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: škůdci na spodní straně listů vina

Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.

Zdroj: diskuze Škůdci na spodní straně listů vina
Odesláno: 15.6.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PIŠKOTOVÁ BÁBOVKA

Výjimečnosti piškotové bábovky

Piškotové těsto, ze kterého se připravuje bábovka, je lehké, na jeho přípravu se nepoužívá žádný tuk ani máslo, ale jen vajíčka, mouka a cukr. Nejčastěji se z něj pečou rolády a dortové korpusy a klasické bábovky. Příprava je jednoduchá, pečení netrvá dlouho. Piškotové těsto je možné ochutit, suroviny se vždy přidávají do žloutkové pěny s první částí sněhu z bílků.

Dobrá rada: Vajíčka před přípravou těsta vyjmeme na potřebnou dobu z chladničky, aby měla pokojovou teplotu. Část mouky je možné nahradit škrobovou moučkou, těsto pak bude jemnější.

Detail odstavce: Výjimečnosti piškotové bábovky
Zdroj: Piškotová bábovka
Zveřejněno: 5.11.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: vlašské ořechy choroby

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.

Zdroj: diskuze Vlašské ořechy choroby
Odesláno: 2.10.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SVILUŠKA

Sviluška ovocná

Sviluška ovocná patří mezi nejznámější zástupce tohoto rodu. Samičky svilušky ovocné jsou oválné, červené, 0,5–0,6 mm dlouhé. Larvy a nymfy jsou menší a méně výrazně vybarvené. Zimní vajíčka jsou sytě červená, cibulkovitá a 0,1–0,12 mm velká. Letní vajíčka jsou kulatá, žlutozelená až načervenalá. Přezimují zimní vajíčka, která kladou samičky od počátku září do okolí bazálních oček a k patě réví nebo do prasklin kůry stromu. Ze zimních vajíček se koncem dubna líhnou larvy, které osídlují rašící očka a mladé letorosty a dále se zde vyvíjejí. V průběhu vegetace saje škůdce především na spodní straně listů. Sviluška ovocná nespřádá charakteristické pavučinky. Napadené listy dostávají šedavý vzhled, zvlňují se a opadávají. Na silně napadených stromech často ovoce ani nedozraje.

Foto svilušky ovocné

Zde jsou vidět fotografie, na kterých je vidět sviluška ovocná.

Detail odstavce: Sviluška ovocná
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014

DROŽĎOVÁ POMAZÁNKA

Drožďová pomazánka se strouhankou

Ingredience: 5 vajec, 5 lžic strouhanky, 2 kostky droždí, 1 cibule, 3 stroužky česneku, sůl, pepř mletý, majoránka

Technologický postup: Vajíčka rozklepneme do půllitrového hrnku, zalijeme studenou vodou a rozmícháme. Na pánvi osmažíme do sklovata jemně nakrájenou cibulku a přidáme droždí. Droždí necháme rozpustit a za stálého míchání počkáme, až se začne znovu srážet. Potom přidáme vajíčka s vodou a mícháme, dokud nezačne směs opět vařit. Pak postupně přidáváme strouhanku, až se vytvoří směs podobná konzistencí „mozečku“. Pánev potom odstavíme z plotny a ochutíme nastrouhaným česnekem, majoránkou, solí a pepřem.

Detail odstavce: Drožďová pomazánka se strouhankou
Zdroj: Drožďová pomazánka
Zveřejněno: 1.3.2016

JAK OLOUPAT VEJCE

Jak uvařit vajíčka, aby se dobře loupala

Jak nejlépe, snadno a rychle uvařit vejce? Asi si řeknete, co je to za hloupost, ovšem to, jakým způsobem vejce uvaříte, může mít velký vliv na to, jak snadno nebo obtížně se vám pak vajíčka budou loupat. Vložte vejce do hrnce a zalijte je studenou vodou. Hladina by měla být asi 5 cm nad vajíčky. Přidejte do vody lžičku jedlé sody a vodu přiveďte k varu. Nechte bublat cca 12 minut. Přítomnost sody je důležitá, ta zvyšuje pH bílku, který se pak méně lepí na skořápku a tenkou blanku pod ní.

Po uvaření vylijte z hrnce horkou vodu a napusťte do něj studenou vodu tak, aby uvařená vajíčka byla ponořená. Můžete přidat i pár kostek ledu. Studená voda vajíčko uvnitř smrští, takže se vytvoří prostor mezi skořápkou a bílkem a bude snazší skořápku oloupat. Nechte vajíčka zchladnout a poté je vytáhněte z vody a osušte papírovou utěrkou. Vezměte jedno po druhém do ruky a pevně ťukněte každým koncem o tvrdou podložku, třeba o kuchyňskou linku. Nejdříve na jednom konci, pak na druhém. Na širším konci vajíčka se nachází vzduchová bublina. Až ji prorazíte, vajíčko už půjde oloupat snadno.

Vajíčka začněte loupat na širším konci, kde je vzduchová bublina. Pomáhejte si hranou bříška palce. Takto byste měli oloupat jak skořápku, tak tenkou bílou blánu pod ní a odhalit lesklé, hladké vajíčko. Pokud bylo vejce správně uvařeno a ochlazeno, loupání by vám mělo jít snadno.

Detail odstavce: Jak uvařit vajíčka, aby se dobře loupala
Zdroj: Jak oloupat vejce
Zveřejněno: 6.12.2017

JAK OLOUPAT VEJCE

Proč vajíčko nejde oloupat

Jak oloupat čerstvé vajíčko? Pokud použijete čerstvá vejce, tím hůře jdou oloupat. Starší vejce mají na jednom konci větší vzduchovou kapsu, která rozpínání bílku usnadňuje. Pro loupání čerstvého vajíčka platí jediná rada: pokud je to možné, úplně čerstvá vajíčka raději natvrdo nevařte. Sáhněte po 3–5denních starých vejcích. A jak poznat, že se jedná o čerstvé vejce? Čerstvé vejce klesne ve vodě ke dnu. Čím je vajíčko starší, tím více vzduchu se do něho dostane. Zhruba týden stará vejce mívají tendenci vznášet se lehce ve vodě, hodně stará vejce vyloženě plavou, s těmi už opatrně.

Detail odstavce: Proč vajíčko nejde oloupat
Zdroj: Jak oloupat vejce
Zveřejněno: 6.12.2017

RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC

Vaření vajec naměkko

Vejce uvařené naměkko poznáme tak, že bílek je uvařený a žloutek syrový. Vaříme ho zhruba 2–3 minuty, potom vyndáme lžící z kastrůlku. Podáváme třeba k snídani ve speciálním držáčku na vajíčka.

Detail odstavce: Vaření vajec naměkko
Zdroj: Recepty z vařených vajec
Zveřejněno: 23.10.2014

SLIMÁCI

Slimák španělský

Kromě našich plžů se na škodách na zahradních i polních kulturách začíná podílet i plzák španělský. V některých oblastech České republiky se v důsledku vlhkého počasí v průběhu několika minulých let objevil silný výskyt slimáků, kteří způsobují výrazné škody v porostech ozimé řepky, lokálně bylo zaznamenáváno i poškození vzcházejících porostů ozimých obilnin a cukrovky i máku. Příčiny tohoto rozšíření se dávají do souvislosti s mírnými zimami a chladnými a vlhkými jary a rovněž se zjednodušením osevních postupů a změnou agrotechniky – s bezorebními technologiemi zpracování půdy a uváděním půdy do klidu. Podle názoru některých odborníků se na něm podílí i nevhodné používání neselektivních insekticidů, které hubí střevlíky a další přirozené nepřátele slimáků.

Na polích škodí převážně slimáčci rodu Deroceras (s dýchacím otvorem v zadní části pláště), délka jejich těla nepřesahuje 6 cm. Většinou se jedná o 2 druhy slimáků, a to o slimáčka síťkovaného (Deroceras reticulatum) a slimáčka polního (Deroceras agreste), ale zejména na okrajích pozemků se mohou vyskytovat i další druhy, jako například slimáček hladký (Deroceras leave) z rodu Arion (s dýchacím otvorem v přední části pláště), plzák zahradní, lesní a žíhaný, a v poslední době v ozimé řepce též plzák španělský (Arion lusitanicus).

Plzák španělský (Arion lusitanicus), nazývaný také portugalský, lusitanský, případně rezavý, patří do čeledi plzákovitých (Arionidae) a dostal se do České republiky z jižní Evropy. Původně se vyskytoval na Pyrenejském poloostrově, v západní Francii a Anglii. Přibližně před 50 lety se začal šířit za hranice svého původního výskytu. V Česku byl poprvé spolehlivě pozorován na začátku 90. let minulého století. V celé Evropě se jedná o historicky nejvýznamnějšího a nejproblematičtějšího škůdce mezi plži vůbec.

Plzák španělský dorůstá v dospělosti délky 8–12 cm, a je tak druhým největším plzákem z osmi našich druhů čeledi Arionidae. Tělo má zavalité, schopné se polokulovitě stahovat. Zadní konec nohy je zaoblený. V dospělosti má jeho zbarvení různé odstíny v oranžovohnědé škále. Díky barevné kombinaci působí zbarvení plzáka španělského jakýmsi špinavým dojmem. Právě svou velikostí a barvou se může v dospělosti často velmi podobat našemu původnímu plzáku lesnímu (Arion rufus). Ten však dorůstá větší velikosti (12–15 cm) a jeho zbarvení se pohybuje v rozmezí oranžové, cihlově až sytě červené. Hlavním a jednoznačným rozdílem je vybarvení mladých jedinců přibližně do velikosti 3 cm. U plzáka španělského jsou mláďata pestře zbarvená v odstínech žluté až hnědé a na hřbetě mají dva ostře vyznačené žluté až citrónově zbarvené pruhy. Tvar těchto mladých jedinců je víceméně vejčitý. Naopak plzák lesní má mláďata jednobarevně bílá až světle žlutá s kontrastně tmavými tykadly. Délka mláďat je výrazně větší než jejich šířka, takže tvar je protáhle válcovitý. Právě pestře zbarvená mláďata plzáka španělského jsou natolik charakteristická, že umožňují velmi snadné rozlišení od zbývajících plzáků.

Početné výskyty jsou kolem míst prvotního zavlečení a tam, kde je dostatek synantropních stanovišť (vyskytujících se v blízkosti lidských obydlí a využívajících změn prostředí způsobených člověkem) nebo v jinak člověkem významněji pozměněné krajině. Během posledních let bylo i na našem území zaznamenáno mnoho případů silného lokálního přemnožení. Plzák španělský obsazuje především kulturní plochy, kde se stává díky opakovanému přemnožení častým škůdcem. Přednost dává drobným zahrádkám nebo zapleveleným a hustě zarostlým neudržovaným plochám ve větších sídlech. S oblibou vyhledává zastíněná místa, pokud možno s vysokou vegetací, jakými jsou hustě zarostlé meze nebo příkopy podél komunikací. Při vhodném počasí (po dešti) plži pronikají na zemědělské plochy (včetně velkých honů) za potravou. Větší druhy jsou schopny se přes noc přesunout až na vzdálenost 50 m a poškozují především okraje porostů související s neobdělávanou půdou a zahradami. Při kalamitním přemnožení zde mohou způsobit žírem velké hospodářské škody, zejména na kulturách řepky. Za takové situace může vzniknout mylný dojem rapidního namnožení populace i během krátké doby.

Plicnatí plži, mezi něž patří i plzák španělský, jsou hermafrodité, tedy obojetného pohlaví. K případům vlastního oplození však prakticky nedochází. Kopulace u hermafroditů spočívá ve výměně spermií mezi dvěma jedinci. Hlavní výhodou hermafroditismu je, že každý jedinec je schopen klást vajíčka, zatímco kdyby se jednalo o gonochoristy (oddělené pohlaví), tak by vajíčka kladly pouze samice, tedy přibližně pouze polovina jedinců.

V podmínkách středoevropského klimatu má plzák španělský jednu generaci do roka a ke kopulaci dochází také jednou ročně, a to v časově relativně krátké době na konci června. Kladení vajíček probíhá od poloviny srpna do konce září, někdy až do poloviny prosince. Jeden plž může naklást 4 až 7 snůšek, dohromady až 225 vajíček. První mláďata se líhnou za příznivé teploty už za 1 měsíc po nakladení vajíček. Vajíčka kladená v září a později přezimují a líhnou se příští jaro. Malí přezimující jedinci do délky 1,5 cm mohou vylézat již v lednu, pokud teplota vystoupí nad 4 °C. Z většiny ozimých vajíček se mladí jedinci líhnou obvykle od prvních dubnových dní. Maximální početnosti dosahují plzáci španělští v květnu až červnu, kdy jsou zaznamenávány nejmasovější výskyty.

Plzák španělský je schopen se přizpůsobit nejrůznějším typům stanovišť, umí totiž velice efektivně využívat volnou (uvolněnou) část ekologické niky. Proto ke kalamitnímu přemnožení dochází zpravidla v silně změněné a narušené krajině, kde je více či méně porušena ekologická stabilita a rovnováha. To znamená, že se zde vyskytují náhradní, nestabilní a často výrazně ochuzená rostlinná a živočišná společenstva, kde po druzích, které vlivem změn vymizely, zůstalo volné místo (nemyslí se jen fyzicky, ale také ve využívání zdrojů, v potravních řetězcích, mezidruhových vztazích a podobně). Druhy, jež jsou schopny se přizpůsobit, pak mohou toto volné místo rychle zaplnit. Dalším faktorem, který hraje ve prospěch plzáků, je, že se jedná o nepůvodní druh v prostředí, do něhož nepatří. To má za následek, že zde nejsou vytvořeny funkční biologické vztahy mezi plzáky a jejich potenciálními predátory a parazity. Pak jsme svědky jejich „nepochopitelného“ přemnožení. Přitom živočichů, v jejichž jídelníčku hrají důležitou úlohu nazí plži, je i v naší fauně celá řada – ptáci, ježci, rejsci, ropuchy, slepýši střevlíci, páteříčci, drabčíci a jiní. Dospělí jedinci však dorůstají až dvanácti centimetrů délky, a to si na ně již mnoho menších živočichů netroufne. Jak ukázaly některé parazitologické průzkumy, promořenost invazních populací plzáků i běžnými parazity je prakticky nulová.

S ohledem na znalost vývojového cyklu plzáka je nutné zdůraznit, že jeho likvidace by měla být nejintenzivnější v rozmezí května až července. Pokud se začne později, například až v srpnu, kdy už dochází ke kladení vajíček, tak se snažení v podstatě omezí jen na aktuální škody, ale situaci v následujícím roce již mnoho neovlivní, neboť většina vykladených dospělých jedinců zimní měsíce nepřežije i bez našeho zásahu.

Detail odstavce: Slimák španělský
Zdroj: Slimáci
Zveřejněno: 17.3.2016

JAK OLOUPAT VEJCE

Fígl na loupání vajec

Zde jsou další rady, abecedně seřazené, jak snadno, rychle a co nejlépe oloupat vejce...

Lžícování: Lžící několikrát poklepejte na širší konec vejce. Rozbijete tak skořápku a prorazíte vzduchovou bublinu. Vsuňte lžíci mezi skořápku a povrch vejce. Vejce samo vyklouzne ven.

Třesení: Z vychladlých vajec slijte studenou vodu. Hrnec přiklopte pokličkou a začněte třást, můžete i do rytmu hudby. Netřeste masivně, jelikož byste z vajec mohli mít skořápkovou míchanici. Až odklopíte poklici, skořápky budou rozbité na malé kousky. Jednoduše je z vajíček opláchněte vodou.

Válení: Až budou vajíčka vychladnutá, naklepněte konce o pevnou podložku. Nejprve jeden konec, pak druhý. Položte vejce na kuchyňskou linku, pevně na něj položte dlaň a kutálejte pod dlaní dopředu. Tlačte tak akorát, abyste slyšeli zřetelné křupání a na skořápce se objevila síť prasklin. Skořápku loupejte ze stran vajíčka a z širšího konce. Nakonec by celá skořápka měla z vejce hladce sklouznout.

Vymáčknutí: Vezměte jedno vejce po druhém do ruky a naklepejte skořápku na obou koncích o tvrdý povrch, třeba o kuchyňskou linku. Odstraňte rozbitou skořápku z obou špiček vajíčka. Pevně ho chyťte do ruky a zmáčkněte vajíčko na užším konci skořápky. Při troše šikovnosti vyklouzne. Tento postup vyžaduje cvik.

Detail odstavce: Fígl na loupání vajec
Zdroj: Jak oloupat vejce
Zveřejněno: 6.12.2017

PIŠKOTOVÁ BÁBOVKA

Recept na piškotové těsto

Ingredience: 120 gramů polohrubé mouky, 120 gramů moučkového cukru, 6 vajec

Postup: Vajíčka rozklepneme a žloutky oddělíme od bílků. Žloutky ve větší míse našleháme se třemi lžícemi cukru. Z bílků v jiné misce ušleháme pevný sníh a pak do něj opatrně přidáme zbylý cukr. Jednu třetinu sněhu z bílků zamícháme do žloutkové pěny, zlehka vmícháme mouku a nakonec zbylý sníh.

Detail odstavce: Recept na piškotové těsto
Zdroj: Piškotová bábovka
Zveřejněno: 5.11.2016

ORIGINÁL RECEPT NA TATARSKÝ BIFTEK PODLE POHLREICHA

Tatarský biftek v zahraničí

Ve Francii, Itálii a také v Belgii se přísady používají v menším množství a chuť masa spíš podpoří. Tyto zahraniční tatarské bifteky jsou velmi jemné, šťavnaté a pouze mírně pikantní, vždy v nich vyniká především chuť použitého masa.

Při přípravě se používá dijonská hořčice, kapary, malé okurčičky a olivový olej. Vaječný žloutek zcela chybí, místo něj se přidává nastrouhaný parmazán. V některých případech se k dochucení používá pikantní majonéza, servírovaná ve skořápce vajíčka. Topinky často nahrazuje opečená bageta, někdy také bramborové hranolky a salát.

Porovnejte zahraniční recept:

Jemně naškrábané hovězí maso, které by mělo být ideálně ze svíčkové (může být i tzv. falešná svíčková), se v základu míchá s jemně nasekanou šalotkou, malými okurkami a kapary.

Podle chuti zákazníka se přidává: worcesterová omáčka, dijonská hořčice, majonéza a kečup (v opravdu malém množství), tabasco (pouze několik kapek), nastrouhaný parmazán.

Směs se nakonec zjemní olivovým olejem a dochutí pepřem a solí. Pro fajnšmekry se může přidat žloutek z křepelčího vajíčka servírovaný v originální skořápce na kopečku masa.

A jaké originální recepty máte vy?

Detail odstavce: Tatarský biftek v zahraničí
Zdroj: Originál recept na tatarský biftek podle Pohlreicha
Zveřejněno: 27.4.2017

VAJÍČKOVÁ POMAZÁNKA

Rychlá vajíčková pomazánka

Suroviny:

  • 4–5 vajec uvařených na tvrdo
  • máslo (nebo margarín)
  • plnotučná hořčice
  • pepř, sůl
  • čerstvá petrželka

Postup:

Na tvrdo uvařená a zchlazená vajíčka oloupejte, drobně pokrájejte a nasypte do misky s připraveným máslem. Opatrně zamíchejte a podle chuti přidávejte hořčici a pepř. Jemnou pomazánku vložte na chvíli do lednice. Poté podávejte s vekou, bagetou či celozrnným pečivem. Ideální bude v kombinaci s hlávkovým salátem jako lehká večeře.

Detail odstavce: Rychlá vajíčková pomazánka
Zdroj: Vajíčková pomazánka
Zveřejněno: 29.9.2014

ROUPY U DOSPĚLÝCH LIDÍ

Co je to mít roupy

Není výjimkou, že děti předají neznalým rodičům několik miniaturních vajíček, a tak se často musí léčit celá rodina. A pozor, onemocnění roupy (enterobióza) někdy probíhá i bez typických svědivých příznaků! Roupi v pochvě u děvčátek a žen nejsou při nakažení žádnou výjimkou, také roupy v těhotenství nebo roupy v pochvě si mohou některé ženy zažít.

Roup dětský je nenápadný, tenoučký, sotva 2 cm dlouhý bílý parazit, který dokáže svému hostiteli pořádně znepříjemnit život. A co více, může být i potencionálně nebezpečný, ve výjimečných případech může kupříkladu vyvolat zánět slepého střeva.

Sameček roupa je drobnější a z hostitelova útočiště je vypuzen až po smrti, k níž dochází za krátký čas po kopulaci se samičkou. Ta naopak ze svého útulného úkrytu v tlustém a tenkém střevě, a dokonce i v apendixu vycestovává ráda. Samičky roupa navečer vylézají ze svého útočiště a kladou vajíčka do záhybů řitního otvoru, což vyvolává úporné svědění. Vylíhlí roupi se opět vrací do úkrytu. A koloběh se opakuje! Někdy je samička roupa tak aktivní a zvědavá, že naklade vajíčka v okolí poševního vchodu či močové trubice. No, a kam se její potomci vrátí? Právě do prostor nakladení, to je do močové trubice nebo poševního vchodu, a na problém je zaděláno ještě více.

Příznakem osídlení roupy je svědění konečníku, a to zvláště v noci, kdy samičky kladou vajíčka. Pociťovat můžete nejen svědění, ale i pálení. Ovšem existují i další nespecifické příznaky, kterými hostitel může trpět. Patří mezi ně bolesti břicha, nevolnost, hubnutí, průjmy, podrážděnost, neschopnost soustředění, poruchy spánku a bolesti hlavy. U postiženého se nemusí projevit všechny příznaky najednou.

Detail odstavce: Co je to mít roupy
Zdroj: Roupy u dospělých lidí
Zveřejněno: 14.9.2017

VAJÍČKOVÁ POMAZÁNKA

Vajíčková pomazánka chuťovka

Suroviny:

  • několik lžic másla (margarínu)
  • 4 až 5 vajec uvařených na tvrdo
  • 2 lžíce majonézy
  • 1 lžička plnotučné hořčice
  • 3 stroužky česneku (může být více dle chuti)
  • sůl
  • pepř
  • 1 středně velká cibule

Postup:

Uvařená oloupaná vajíčka dobře rozmačkejte a smíchejte s máslem nebo margarínem. Postupně přidávejte majonézu, hořčici, na jemno nakrájenou cibulku a prolisovaný česnek. Na závěr pomazánku dochuťte solí a pepřem a ještě dobře promíchejte. Podávejte nejlépe s čerstvým pečivem.

Detail odstavce: Vajíčková pomazánka chuťovka
Zdroj: Vajíčková pomazánka
Zveřejněno: 29.9.2014