VARENE MASO S DUSENOU KAPUSTA je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Je jen málo podobných zelenin, které jsou tak zdravé, někteří dokonce kapustu považují za přírodní zázrak. Její blahodárné účinky znali už v Mezopotámii. V dnešní době trh nabízí tuto listovou zeleninu hned v několika typech. Od křehké rané přes kadeřavou až po hlávkovou. Kulinářsky nejvíce ceněná je pak kapusta růžičková. Vlastní kapustu můžete na zahrádce sklízet od jara až do zimy. Zamražená vám vydrží i v mezidobí, takže kapusta může váš jídelníček obohacovat opravdu po celý rok. Můžete ji vařit, dusit, smažit, grilovat, zapékat a podobně. Snad jediným záporem je, že nadýmá.
Růžičková versus normální
V současné době můžete takřka celoročně najít v obchodech se zeleninou kapustu hlávkovou, kadeřavou a také kapustu růžičkovou. Listová kapusta je druh, který se nejvíce podobá kapustě, jakou znali naši předci: na více než metr dlouhém košťálu vyrůstají křehké ploché listy s voskovými povlaky. Hlávková kapusta se pěstuje pro svou velkou hlávku s bublinkatě zkadeřenými listy – právě tímto způsobem zkadeření ji můžete odlišit od hlávkového zelí, kterému je podobná. Hlávku tvoří spirálovitě vyrůstající listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál pak dorůstá do výšky 30 až 70 cm. U kapusty kadeřavé neboli kadeřávku nerostou listy v uzavřené hlávce, ale volně na stonku, takže netvoří hlávku, ale volnou růžici. Výhodou tedy je, že je můžete otrhávat postupně odspodu a máte vždy čerstvé ingredience ke kuchyňské úpravě. Kadeřávky existují pravé a sibiřské (ty jsou otužilejší). Růžičková kapusta byla vyšlechtěna z normální kapusty a je nejmladším a také nejchutnějším druhem této listové zeleniny. Od předešlých druhů se liší tím, že má schopnost vytvářet jakési malé hlávky z pupenů v paždí listů. U této kapusty se tedy konzumují jen tyto malé růžičky. Růžičková kapusta je ze všech druhů kapusty také biologicky nejhodnotnější. Obsahuje nejvíce vitaminu C, provitamin A, vitaminy skupiny B, bílkoviny, sacharidy a minerální látky, z nichž je nejvíce zastoupen draslík, fosfor a síra. Najdeme v ní také vitamin B1-thiamin, který je velmi důležitý nejen pro mentální svěžest, soustředění a odolnost vůči stresu, ale i pro fyzickou výkonnost. Další vitamin ze skupiny B, tedy B1, potřebují zejména kuřáci, těžce fyzicky pracující lidé, děti ve vývinu i lidé ve stresu. Růžičkovou kapustu by měli konzumovat i ti, kdo trpí otoky, neboť přítomný draslík podporuje vylučování nadměrného množství vody z těla, čímž napomáhá k detoxikaci organismu a odplavování škodlivých látek. Růžičková kapusta obsahuje konečně i velké množství vlákniny, zlepšuje tak vylučování, čistí střeva a působí proti zácpě.
A protože se dále v našem článku budeme věnovat přípravě různých pokrmů z kapusty, musíme zmínit ještě jeden rozdíl mezi kapustou hlávkovou a růžičkovou: růžičkovou kapustu vařte jen několik minut, jinak hrozí její rozvaření. Kapusta hlávková se musí vařit o něco déle. Tepelnou úpravou se totiž zbavíte hořkosti a také zbylých nečistot.
V naší poradně s názvem RYCHLOSŮL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VIT.
mam DNU je to spatny praganda na moji DNU?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Praganda se používá k nasolování masa a při běžném používání v kuchyni se s ní nesetkáte. Ptáte-li se, jestli maso nasolené pragandou je špatné pro vaši dnu, tak v tomto ohledu vůbec nezáleží, čím je maso upraveno. Je to stále maso a při jeho trávení bude vznikat kyselina močová. Máte-li chuť na uzené, tak si dát můžete, i když máte dnu, ale jen jednu malou porci. Každé takové hodování je třeba řádně zapít čistou neochucenou vodou. Voda zaměstná ledviny a ty pak mohou lépe odvádět kyselinu močovou ven z těla.
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C. Obyčejné, ale funkční teploměry na steak stojí jen pár korun,
V naší poradně s názvem NUTRIE NA MASO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Klímek.
Našel jsem spoustu receptů na maso z nutrií, ale kde to maso koupím, jsem nenašel. Jsem okresu Nový Jičín. Můžete poradit? Děkuji.
Karel Klímek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Maso z nutrie jde koupit na farmách přímo od chovatelů. Obvyklá cena je 140 Kč za kilo masa. Seznam farem můžete vidět tady: https://www.goofle.cz/searc…
Nejkvalitnější maso pochází z 3–6letých volů, vykastrovaných a zvlášť krmených rok před porážkou. Tuk je rovnoměrně prorostlý, maso je tudíž křehké a šťavnaté.
Dobré maso je z mladých jalovic, prvoletek a mladých býků. Nejméně kvalitní je maso ze starších kusů.
Hovězí maso má oproti vepřovému vyšší obsah železa, zinku, selenu, kyseliny listové a vitamínu B12. Je přirozeným zdrojem CLA, tedy konjugované kyseliny linolové, která napomáhá k vytvoření optimální rovnováhy mezi svalovou a tukovou hmotou v lidském těle.
Hovězí maso je významným zdrojem látek a živin pro krvetvorbu, patří k biologicky nejplnohodnotnějším druhům mas.
V dnešní době se na trhu dá zakoupit maso ze zvířete, které bylo prvotně chováno pro jednostrannou produkci mléka. Typickým příkladem jsou v tomto případě staré, vyřazené krávy (toto maso může být v obchodě krásně naaranžováno, ale zklamání, které vás čeká při jeho přípravě a konzumaci, raději ponechte jiným). Je pravdou, že dříve jsme jako spotřebitelé neměli možnost zjistit, co kupujeme. Dnes však máme možnost z povinně zveřejňovaných údajů zjistit datum narození a porážky zvířete, pohlaví a plemennou skladbu konkrétního jedince. Kupujte proto přednostně maso mladých býků (cca 14–24 měsíců) či jalovic (14–20 měsíců), v tuzemsku vykrmených a poražených (tuzemské zvíře poznáte tak, že před vlastním číslem je písmenný kód CZ).
Kvalitní hovězí maso potřebuje před kuchyňskou úpravou vyzrát. Jde o celý komplex procesů v mase, které zaručí jeho křehkost a chutnost. Doba zrání je u různých mas různě dlouhá, hovězí maso by mělo dle odborných doporučení zrát cca 10 dní. Vyzrálé maso je 2–3x křehčí než maso nevyzrálé, a proto lze jen doporučit zakoupení kvalitního hovězího masa cca 1 týden před jeho kulinářským využitím. Koupené maso doma pouze mechanicky dočistíme, zabalíme do potravinářské fólie a v lednici ho můžeme nechat dalších 5–10 dnů dozrát bez obav, že se zkazí.
Hovězí kýta se řadí v dělení hovězího masa mezi zadní část, která je v 1. jakostní kategorii. Hovězí kýta se skládá z ořechu, vrchního a spodního šálu, zadní kýty, válečku a květové špičky. Kýtu lze upravovat dušením, pečením, minutkovou úpravou, grilováním, méně často pak vařením.
Hovězí kýtu je možné v dnešních podmínkách zakoupit již rozbouranou na jednotlivé šály nebo jejich části. V některých řeznictvích je možné zakoupit i kýtu v celku s kostí, ta se dá rožnit, ale je to velmi náročná úprava. Spíše si ji doma rozbouráte na jednotlivé šály nebo kusy.
Květová špička (rump steak) je nejlepší část zadního hovězího. Tohle velice jemné maso najdete v horní části kýty, upravit jej lze téměř jakkoli. Hodí se k pomalejší úpravě
Ve svém příspěvku SUŠIČKY OVOCE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helenka.
Jako pokud chcete sušit třeba maso, vyplatí se investovat do kvalitnější sušičky. Mohu říct, že jsem měla kulatou plastovou a maso jsem pak vyhazovala. Pak jsem si pořídila yden sušičku a maso je z ní opravdu výborné, protože má právě nastavitelný program a tudíž i termostat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza Nosková.
Ahoj Helenko, kromě ovoce bych ráda sušila právě i maso. Myslíte, že byste mi dokázala poradit, nějakou dobrou sušičku, se kterou by to šlo? Přemýšlela jsem o G21 Paradiso big, je velká, výkonná a prý by to měla umožňovat. Navíc se jí poměrně daří v testech spotřebičů, třeba tady - https://vas-pomocnik.cz/sus… Ale nedovedu posoudit, jestli to pořadí odpovídá tomu, jak by to mělo být a jestli je opravdu nejlepší. Navíc u větší sušičky (a já nechci nějakou maličkou krabičku) už to není zrovna malá investice a nechtěla bych někomu naletět. Předem díky za odpověď :)
O krůtím mase se všeobecně tvrdí, že má devět druhů a zároveň i mnoho chutí. Běžný spotřebitel zná z obchodů většinou jen dva druhy krůtího masa a tím jsou prsa a stehýnka. Znalci však objevili i další lahůdky, jako je například opomíjený krůtí krk. V dřívějších dobách dávaly hospodyňky krůtí krk pouze do polévky či ho obíraly do rizota. Dnes se kupuje krk na vaření, ale i na pečení. Ano i na pečení, protože zákazníci, velcí labužníci, dobře vědí, že když se krůtí krk upeče, je to opravdová delikatesa. Upečenému šťavnatému masu s červenou křupavou kůžičkou totiž odolá jen málokdo.
K vůbec nejchutnějším masům krůty nepatří ani prsíčka ani krk, ale dvě malé kuličky nejjemnějšího masa, které se nacházejí u krůty pod páteří. Je to jen hrstka svalů, která se běžně v obchodech neprodává. Připravují se z nich vynikající, citlivě okořeněné medailonky, které jsou vyhledávanou pochoutkou kulinářských restaurací. Další znamenitou lahůdkou, určenou pro venkovní grilování je krocan nebo krůta vcelku.
Krůtí maso můžeme vařit, smažit, dusit i péct. Pečeme-li ale krůtu v celku, musíme dát pozor, aby pečeně nebyla příliš vysušená nebo naopak syrová u kosti. Na rozdíl od kuřecího je mladé krůtí i krocaní maso nejen jemné, ale hlavně vyzrálejší. Krůty jdou na jatka v 15. až 16. týdnu věku (váha 8,5–9,5 kg), krocani ve 21. až 22. týdnu (váha až 21 kg).
V obchodech se také můžeme setkat s takzvaným křehčeným masem. Křehčená krůtí prsa jsou injektována roztokem na přírodní bázi. Maso se při tepelném opracování okamžitě zatáhne a tak zůstane uvnitř šťavnaté (vhodné pro rožnění).
Krůtí maso můžeme koupit jak v celku, tak naporcované například na horní a dolní stehna či prsa, všechny varianty pak v čerstvém nebo zamrazeném stavu. Téměř 1/3 celé hmotnosti krůty tvoří prsa, která mají maso křehké, vzdáleně připomínající telecí. Zato maso ze stehen se chutí mírně blíží masu z divoké zvěře. Maso z křídel chutná něco mezi telecím a kuřecím, samotné letky s velkým podílem kůže jsou oproti jiné drůbeži dobře svalnaté a chutnají podobně jako maso kuřecí. Dlouhé maso z krku a boků zase obsahuje více tuku a hodí se do polévek. Ovšem nejtučnější částí krůty je samotný biskup, dobře upečený připomíná husí pečínku. Dalším lákadlem je maso malého bederního svalu vhodné na minutkovou přípravu, například šťavnatých medailonků. A nakonec droby, tedy játra a žaludek, ty přinášejí další chuťové variace v kuchyni upravené krůty.
Krůta má cca 70 % bílého masa a 30 % tmavého masa. Jednotlivé druhy masa se od sebe liší nutriční hodnotou. Bílé maso obsahuje méně tuků a je méně kalorické.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Uzené maso je masný výrobek. Vyrábí se uzením v udírnách. Výroba tohoto masa je jednoduchá. Maso se musí nejprve nasolit buď klasickou solí, sanytrem, nebo dusitanovou směsí, přičemž možnosti nasolení jsou tři: nakládání do láku, suché nasolení a solení injekční stříkačkou. V českých podmínkách se nejčastěji užívá nakládání do láku. Kromě soli (rychlosoli) se do masa vetře či mezi jednotlivé vrstvy vloží různé další ingredience, jako například česnek, cibule, jalovcové bobule, pepř, cukr a podobně. V láku se maso nechá odležet určitou dobu, která je odvislá na použitém způsobu solení. Po tuto dobu je třeba maso průběžně kontrolovat. Takto připravené maso se vkládá do udírny, kde se vyudí.
Způsob průmyslového uzení je odlišný. To má za účel výrobky pouze vybarvit, ochutit a aromatizovat. Na maso se aplikuje takzvaný tekutý udírenský kouř, doba skutečného uzení je pak příliš krátká. Výhoda tohoto uzení spočívá v tom, že takto upravené maso neobsahuje karcinogeny, které při běžném uzení v kouři vznikají. Nevýhodou je odlišná chuť. Po zrušení závazných norem na výrobu potravin počátkem 90. let 20. století začali někteří výrobci za účelem zlevnění masa či většího zisku do uzeného masa injekčně vpravovat vodu s polyfosfáty, což jsou zvýrazňovače chuti spolu s dalšími éčky. Některá uzená masa obsahují pouze 70 % masné části. Dalším způsobem šizení uzeného masa je jeho nastavování práškem ze sušené krve. Proto je dnes průmyslově vyráběné uzené maso velmi rozdílné kvality.
Uzené maso je úplně stejně tučné jako neuzené maso, záleží na tom, co je to za maso. Kuřecí šunka bude mít tuku minimum, naopak anglická slanina, turistické salámy nebo uzená krkovička klidně víc než 50 %. Uzené maso je nezdravé spíš svým vysokým obsahem soli a také možnou přítomností karcinogenních látek, které vznikají špatným vyuzením.
100 g vařeného uzeného masa má energetickou hodnotu 1 004,88 kJ (123,99 kcal) a obsahuje zhruba 15 g bílkovin a 20 g tuku.
Uzené maso často obsahuje velké množství tuku (podle druhu zvířete, ze kterého maso pochází, a podle použité části) a o něco méně bílkovin. Velké množství přidávané soli může být příčinou vysokého krevního tlaku (rizikové pro vznik infarktu myokardu) či zadržování vody v organismu. Solicí směsi často obsahují i další látky, které jsou podezřelé z negativního vlivu na lidské zdraví. Hovoří se o žaludečních vředech, rakovině tlustého střeva a jiných civilizačních chorobách. Při úpravě uzením vzniká množství dalších zdraví škodlivých látek (maso se několik hodin udí zavěšené v kouři). Pokud je to proto možné, uzenému masu se zcela vyhněte. Uzené maso je nevhodné zejména pro děti, starší lidi, pacienty s šetřící dietou nebo pro osoby s ledvinovými obtížemi. Nehodí se ani při redukční dietě. Pokud si uzené maso nedokážete odepřít, vybírejte alespoň méně tučné druhy a s jeho konzumací to nepřehánějte.
V naší poradně s názvem BRYNZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
muzu brynzu delam s ni pomazanku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst úplně všechno, jen u některých věcí musíte dávat pozor na množství. Nejrizikovější jsou zelí, kapusta, ledový salát, jarní cibulky, okurky, chřest a brokolice. Například u zelí, kapusty nebo salátu stačí jen 3 velké listy a pokryjí vám veškerý limit pro příjem vitamínu K, který ve vašem případě činí 90 mikrogramů. Zelí se tedy hodí tehdy, když víte, že jste za den nesnědla žádnou zeleninu, tak si můžete dát tři listy zelí a víte, že jste OK, protože vitamínu K nesmíte jíst mnoho ale ani méně, protože jinak Warfarin nefunguje správně.
Co se týče brynzy, tak tu samozřejmě jíst můžete, ale musíte s ní počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. 200 gramů brynzy obsahuje 10 mikrogramů vitamínu K.
Skopové maso je nejchutnější z 2 až 3letých dobře krmených beranů, skopců (vykastrovaný beran), ovcí. Maso je jasně červené barvy, tuk (lůj) je bílý a má tuhou konzistenci.
Skopové maso je více blanité a šlachovité než masa ostatních jatečních zvířat, a tak potřebuje delší dobu zrání.
Skopové maso má vysokou biologickou hodnotu, obsahuje až 30x více železa než maso ostatních druhů. Jeho chuť ovlivňuje prostředí chovu zvířete, výživa a druh plemene. Pokud bylo jehně drženo na volné pastvě a má tři až dvanáct měsíců, je jeho maso velmi libové a hezky růžové. S přibývajícím věkem pak barva masa tmavne. Prodává se maso beranů, ovcí, jehňat. Podle věku zvířete je skopové maso cihlově červené až tmavočervené, jemně vláknité. U starších zvířat je maso méně kvalitní (tuhé, tučné).
Maso z krmných beranů a ovcí – z vykastrovaných samčích a samičích kusů, které se porážejí až ve druhém roce stáří – má tmavou barvu a je prostoupené žlutým tukem (lojem). Maso z vykastrovaných samčích kusů starších dvou let je hrubě vláknité, žlutě žilkované tukem (lojem) a většinou mírně páchne po rybím tuku.
Skopové maso obsahuje lůj, který po vychladnutí tuhne a je velmi nechutný, proto pokrmy podáváme dostatečně horké a vždy na předehřátém talíři nebo v timbálech.
Možnosti kuchyňské úpravy jsou široké, vyžadují však zručnost a znalost způsobů různých řezů. Pro kuchyňskou úpravu skopového masa používáme pouze maso řádně vyzrálé, neboť jen u takového masa je zaručena jeho šťavnatost, křehkost, chuť a vůně. Při úpravě masa je třeba důkladně odstraňovat případný tuk a jednotlivé části pečlivě odblanit a zbavit šlach.
Jehněčí maso se dělí do dvou jakostních tříd. Do první jakostní třídy patří kýta, hřbet a výběrová kolínka. Do druhé jakostní třída spadá plecko, hrudí a krk.
V naší poradně s názvem JELENÍ GULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Může se občas jíst jeleni guláš na warfarin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínu K na stejné úrovni každý den. Jelení maso, stejně jako maso ostatních zvířat, obsahuje jen málo vitamínu K a proto není třeba jeho konzumaci nijak hlídat. 200 gramů syrového masa z jelena obsahuje 2,2 mikrogramů vitamínu K. Když si dáte jelení guláš s houskovým knedlíkem nebo s rýží, tak ho můžete jíst podle libosti neomezeně. Rýže totiž neobsahuje žádný vitamín K a pšeničná mouka v knedlíkách má jen zanedbatelné množství vitamínu K. Pšeničná mouka a rýže a výrobky z nich jsou nejlepší přílohy pro pacienty užívající Warfarin. Brambory jsou na tom o něco hůře. Jedna středně velká brambora obsahuje 4 mikrogramy vitamínu K. Přeji dobrou chuť.
Technologický postup: Vepřové maso omyjeme a nakrájíme na menší kousky. Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Česnek oloupeme a utřeme nebo prolisujeme. Kapustu očistíme, zbavíme košťálu, překrájíme listy na menší kousky a spaříme horkou vodou. V hrnci rozpustíme vepřové sádlo, na kterém osmahneme nakrájenou cibuli. Na cibuli vložíme maso, osolíme a dochutíme pepřem a kmínem, podlijeme vlažnou vodou, přikryjeme poklicí a dusíme do poloměkka. Během dušení podle potřeby podléváme vlažnou vodou a mícháme. Poloměkké maso zaprášíme hladkou moukou, osmahneme, doředíme vlažnou vodou a rozmícháme. Nakonec přidáme spařenou kapustu a prolisované stroužky česneku. Za občasného míchání dusíme, dokud není vše měkké. Dušené vepřové maso s kapustou podáváme s vařenými brambory.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Vepřové maso omyjte a nakrájejte na menší kousky. Cibuli oloupejte a pokrájejte na drobno. Česnek oloupejte a utřete nebo prolisujte. Kapustu očistěte, zbavte košťálu, listy pokrájejte na menší kousky a spařte je horkou vodou. Poté v hrnci rozpusťte vepřové sádlo a na něm osmahněte nakrájenou cibulku. Přidejte maso, osolte a dochuťte pepřem a kmínem, trochu osmahněte, poté podlijte vlažnou vodou, přikryjte poklicí a duste do poloměkka. Během dušení podle potřeby podlévejte vlažnou vodou a míchejte. Poloměkké maso zaprašte hladkou moukou, osmahněte, zřeďte opět vlažnou vodou a rozmíchejte. Nakonec přidejte spařenou kapustu a prolisované stroužky česneku. Za občasného míchání ještě doduste, dokud nebude vše měkké. Kapustu prvních deset minut duste bez poklice, bude mít lepší chuť i vůni. Dušené vepřové maso s kapustou podávejte nejlépe s vařenými bramborami.
Všechny druhy kapusty mají velký obsah vlákniny, což příznivě působí na náš trávicí systém, a rovněž obsahují množství vitamínů, například vitamin C (někdy větší množství než citrusové plody), vitaminy skupiny B, vitamin E a K. Uvádí se, že stačí sníst 100 g kapusty a tělo dostane například tři čtvrtiny doporučované denní dávky vitaminu A. Najdeme zde také draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, selen a kyselinu listovou. Kapusta obsahuje dostatek vody, zanedbatelný není ani obsah kvalitních rostlinných bílkovin. Hodně karotenu obsahuje zejména kadeřavá kapusta. Kdo má potíže s žaludkem či játry, měl by pojídat právě kapustu, která navíc příznivě působí i na snižování hladiny cholesterolu. Konzumace této listové zeleniny posiluje stěny cév i náš imunitní systém, podporuje hojení ekzémů a jiných kožních potíží.
Kapusta je sice lépe stravitelná než zelí, ale přesto nadýmá. Nedoporučuje se tedy lidem po operacích, těhotným i kojícím ženám, vyhýbat by se jí raději měly osoby se zažívacími problémy a srdečními chorobami. Není vhodná ani v jídelníčku nepohyblivých seniorů. Nadýmavost můžete částečně snížit, když budete kapustu vařit bez pokličky a přidáte k ní vhodné koření, například kmín, saturejku, koriandr, zázvor, semínka fenyklu nebo anýzu.
Technologický postup: Jestli nám nezbyl výpek, rozpustíme sádlo a opečeme na něm nakrájenou cibuli. Kapustu nakrájíme na proužky, oloupané brambory na větší kostky. Do výpeku dáme nakrájenou cibuli, kapustu, brambory a posypeme kmínem, solí a pepřem. Podlijeme lehce vodou, jen asi do 1/3. Kapusta změkne a zmenší obsah. Pekáč přikryjeme a dáme na 30–35 minut do trouby. Občas zkontrolujeme. Poté přidáme nakrájené maso a promícháme. Přimícháme česnek, případně dochutíme a dopečeme asi 15 minut. Šťáva by měla být skoro vypečená. Není třeba zahušťovat, ale kdo chce, zapráší před dopečením šťávu lžící mouky.
Ve svém příspěvku SKOPOVÉ MASO CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Ducarová.
Nějaká prodejna v Ostravě která prodává skopové maso děkuji za info Ducarová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Otakar-p.
Zkuste to sehnat buď přímo z chovu nebo v nějakém blízkovýchodním krámku. arabský nebo ázerbájdžánský obchůdek by to měl mít, jídla z jehněčího (https://hotel-lipno.cz/cs/12-nejpopularnejsich-azerbajdzanskych-jidel/) jsou tam velmi populární.
Hovězí, který se připravuje rychle v pánvi jako steak, se nazývá biftek. Od anglického beef steak, tedy hovězí steak. I když se pod označením biftek někdy rozumí pouze steak z hovězí svíčkové, toho nejjemnějšího a nejdražšího masa, lze ho použít v rozšířeném smyslu na všechno hovězí, které lze zprudka a krátce opéct na pánvi.
Na kvalitní steak potřebujete vyzrálé maso. Po porážce se v mase začnou odehrávat enzymatické rozkladné procesy. Ty mají za následek mnoho věcí, ale především to, že se maso nepřemění na odolnou žvýkačku, až do něj poprvé kousnete, naopak bude perfektně křehké a měkké. U kuřecího nebo třeba vepřového masa tento proces zrání trvá jen jeden nebo dva dny, ale hovězí potřebuje mnohem víc času, aspoň tři týdny. Po celou tu dobu musí ležet v kontrolovaném prostředí s teplotou mezi 0-2 stupni Celsia a zrát. Maso nejen zkřehne, ale také se mu změní barva, přestane být zářivě červené, ztmavne a zhnědne. Toto zbarvení poskytne snadnou vizuální kontrolu při nákupu. Když do vyzrálého masa šťouchnete prstem, bude měkké a tvárné jako máslo a důlek v něm po nějakou dobu zůstane. Na rozdíl od něj červené a nevyzrálé kousky pod tlakem prstu pruží, takže na minutkovou úpravu nejsou vhodné. Jestli se takové maso na něco hodí, tak na delší dušení nebo pečení.
I když v obchodě objevíte správné maso, ještě nemáte vyhráno. Podívejte se také, jak je maso vysoké, tedy silné. Z půlcentimetrového plátku masa nic kromě stupně well done neuděláte. Jestliže toužíte po růžovém prostředku, nebo dokonce po krvavém, logicky musíte pracovat s plátkem o výšce aspoň dva centimetry, aby se nestačil propéct hned v první minutě.
Propečenost můžete otestovat dotykem prstu. Tím, jak se maso postupně propéká směrem dovnitř, začíná tuhnout. Čím je propečenější, tím je tužší.
Návod na test prstem: Spojte bříška palce a ukazováčku levé ruky, vůbec přitom jimi nemusíte tlačit proti sobě. Ukazováčkem pravé ruky se dotkněte toho vybouleného místa pod palcem, které už patří k dlani. Trochu do tohoto svalu šťouchněte - přesně takovou tuhost vykazuje biftek propečený na stupeň rare. Nyní spojte palec a prostředníček a znovu si zatlačte do té baculaté části pod palcem: takto bude steak medium. A konečně spojení prsteníčku a palce nám napoví, jak je tuhý stupeň well done. Zkuste vystřídat prsty rychle za sebou, ať cítíte rozdíl.
Hovězí steak ve třech krocích
Prudké opečení masa v pánvi po obou stranách: Takto vytvoříte na povrchu masa tmavě hnědou, částečně křupavou kůrku. Tím se značně zesílí a zlepší chuť i barva steaku. Cílem však není maso dostat do správného stupně vni
Ingredience: 1 kapusta (menší nebo 1/2 velké), 2 cibule, 5 stroužků česneku, 100 g slaniny (v celku, může být i anglická slanina), 200 g moravského uzeného, 200 g vepřové krkovice, 5 stroužků česneku, instantní jíška (nebo připravená doma z mouky a tuku), trochu sádla, 1 bobkový list, trochu mletého kmínu, vývar (nebo voda), pepř, sůl
Postup: Kapustu nakrájíme na nudličky (jako krájíme zelí), cibuli na malé kousky, slaninu na menší čtverečky, maso na proužky. Do hrnce dáme sádlo se slaninou a necháme rozpustit. Přisypeme cibuli, kterou necháme zesklovatět. Pak přidáme maso a necháme ho zalité vývarem nebo vodou podusit. Když začne maso měknout, nasypeme připravenou kapustu, ještě trochu zalijeme, přidáme bobkový list, kmín, pepř, osolíme a necháme vše dusit. Před koncem, kdy už je všechno měkké, dáme rozmačkaný česnek a jíšku a necháme cca 15 minut vařit odkryté. Nezahušťujeme moc, jen tak, aby nám zbyla šťáva.
Ingredience: 800 g telecích líček, 100 ml hovězí vývaru, 50 ml oleje, 1 ½ mrkve (a půl mrkve na ozdobu), 1 ½ celeru (a půl celeru na ozdobu), 1 cibule, 4 stroužky česneku, 4 větvičky majoránky (a pár lístků do hotové omáčky), 8 kusů na osminky nakrájených žampiónů, 300 ml červeného vína, 2 lžíce kvalitního rajského protlaku, 150 ml vína Marsala, 50 g na kostičky nakrájeného másla, 1 lžíce nasekané ploché petrželky, sůl, čerstvý mletý pepř, bramborová kaše jako příloha
Postup: V kastrolu rozpalte olej a zprudka na něm orestujte osolená a opepřená telecí líčka. Jakmile jsou dohněda ze všech stran, vyndejte je ven. Do kastrolu přidejte opět trochu oleje, vložte nakrájenou zeleninu a orestujte ji dotmava. Ke konci přidejte česnek a opečte ho. K základu přidejte protlak, zalijte červeným vínem Marsala a vařte, dokud se většina nevyvaří. Poté přidejte líčka, hovězí vývar a duste doměkka cca 4 hodiny. Jakmile jsou líčka měkká, vyndejte je z hrnce a odložte stranou. Vzniklou omáčku přeceďte a následně ji svařte na požadovanou hustotu. Přidejte chlazené, na kostičky nakrájené máslo, lístky majoránky a dle vlastní chuti dochuťte solí a pepřem. Líčka vraťte zpět do omáčky a prohřejte. Na pánvi opečte žampiony spolu se zbytkem mrkve a celeru. Poté vše promíchejte s nasekanou petrželí. Telecí líčka podávejte s opečenou zeleninou a bramborovou kaší.
Dušená telecí líčka
Ingredience: 4 telecí líčka, 300 g kořenové zeleniny, 100 g cibule, 200 ml červeného vína, 500 ml demi glace, 3 lžíce rajčatového protlaku, nové koření, bobkový list, rozmarýn, tymián, olej, máslo, sůl, pepř
Postup: V přiměřeně velkém kastrolu rozehřejeme olej a osolená a opepřená líčka na něm zprudka opečeme. Poté vyjmeme a na výpeku pozvolna orestujeme kořenovou zeleninu a cibuli. Přidáme rajčatový protlak, koření, opět zarestujeme a zalijeme červeným vínem. Necháme vyvařit, přidáme demi glace a opět přivedeme k varu. Do omáčky přidáme opečená líčka, přiklopíme a pozvolna dusíme asi tři hodiny (podle potřeby, záleží i na kvalitě masa, obecně platí, že telecí budou hotová dřív, hovězí spíš ještě později). Kastrol s ragú můžeme také vložit do trouby vyhřáté na cca 120 stupňů a pomalu péct. Měkká líčka vyndáme a omáčku propasírujeme, podle potřeby svaříme a zatáhneme máslem nebo naopak naředíme vývarem.
Telecí líčka na bílém víně
Ingredience: 1–1,25 kg telecích líček, 2 bobkové listy, 3 celé hřebíčky, 2 stroužky česneku, pár snítek čerstvého tymiánu, 2 lžičky olivového oleje, 8 středních mrkví, 10–12 šalote
Nejprve si nakrájíme cibuli na kostičky, poté ji na oleji osmahneme dosklovata. K cibuli se přidá kapusta nakrájená na kostky a kmín. Vše se zasmahne a přidá se nahrubo nasekaný česnek. Vše se krátce opeče a zastříkne octem, osolí se a případně i podlije vodou (pokud je potřeba), aby se kapusta mohla dusit doměkka. Změklá kapusta se na závěr dochutí mletým pepřem.
Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.
Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.
Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.
Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.
Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.
Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO3) a 30 g práškového cukru.
Krátkodobé solení na sucho
Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.
Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.
Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.
U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření.
Vepřovou plec očistěte, opláchněte, osolte a opečte na oleji. Opečené maso vyjměte, na tuku osmahněte cibulku nakrájenou na plátky, přidejte mletou papriku a zalijte asi 400 ml vody. Vraťte maso a za občasného obracení a přelévání duste do měkka, poté ho vyjměte. Z másla a mouky připravte světlou jíšku, kterou vmíchejte do omáčky, přidejte ještě asi 400 ml vody a mléko a vařte za občasného míchání alespoň 20 minut. Ke konci přidejte do omáčky smetanu pro zjemnění a dochuťte solí a pepřem. Maso nakrájejte přes vlákno na plátky, naservírujte na talíř a přelévejte omáčkou. Jako příloha se k vepřové pleci na paprice hodí rýže, těstoviny nebo houskové knedlíky.
Vepřová plec pečená
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti s kůží
15 g hladké mouky
kmín
sůl
Postup:
Vepřovou plec omyjte, osolte a okmínujte, vložte do pekáče kůží dolů, podlijte trochou vody a vložte do trouby vyhřáté na 200 °C. Maso pečte asi 60 minut, občas ho přelijte vzniklým výpekem, v případě potřeby podlijte trochou vody. Maso by mělo být upečeno dozlatova. Po hodině pečení plec otočte kůží nahoru, tu pokrájejte na proužky a vložte zpět do trouby, aby byla křupavá. Předtím než vložíte pekáč zpět do trouby, slijte část výpeku pro vytvoření šťávy. Výpek dejte na pánev, zaprašte trochou mouky a osmahněte, zalijte trochou vody a vařte asi 20 minut. Na konci šťávu dochuťte solí. Dopečené maso pokrájejte na plátky, podávejte přelité šťávou. Vhodnou přílohou k tomuto pokrmu budou různě upravené brambory či bramborové, chlupaté nebo houskové knedlíky, doplněné dušeným zelím, špenátem či kapustou.
Vepřová plec na smetaně
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti
3 cibule
500 ml smetany
150 ml oleje
100 g hladké mouky
kmín mletý
paprika sladká mletá
pepř mletý
sůl
Postup:
Cibuli nakrájejte na kostičky a společně s kmínem nechte zesklovatět na oleji. Přidejte omytou a na kostky pokrájenou vepřovou plec. Maso osolte, opepřete a zprudka osmahněte, aby se zatáhlo, přidejte sladkou papriku, promíchejte a zalijte asi 1 litrem vody. Přiklopte pokličkou a nechte alespoň 30 minut dusit, do poloměkka. V nádobě si rozmíchejte smetanu s moukou a za stálého míchání ji p
