Uplatnění kukuřice je opravdu široké. Můžeme si ji dopřát syrovou, vařenou, ale také ve formě kukuřičné mouky či krupice v pečivu, moučnících či v kaších. Přínos má i pro rybáře.
Vařená kukuřice na ryby
Jako návnada a nástraha patří k nejuniverzálnějším při chytání kaprovitých a bílých ryb. Je nepoměrně levnější alternativou k boilie, například při lovu větších kaprů. Přestože boilie má selektivnější charakter (to znamená, že je možné velikostí a úpravami omezit záběry menších ryb), na některých vodách je kukuřice dlouhodobě úspěšnější nástrahou. Je to zřejmě dáno její snadnější dostupností a masivnějším užíváním při vnadění.
I když můžeme v obchodech zakoupit kukuřici již konzervovanou a upravenou (naložená, zavařená, sladká, barvená a podobně), pro dlouhodobé používání si ji můžeme vhodně upravit sami. Zralou a patřičně vyschlou (vydrolenou z klasů) kukuřici můžeme skladovat po delší dobu v suchu. Možných způsobů úprav kukuřice je hned několik.
Kukuřice máčená
Potřebnou dávku kukuřice nasypeme do nádoby a zalijeme ji dvojnásobným množstvím studené vody. Ponecháme ji 24–48 hodin v klidu do doby, než kukuřice nabobtná. Protože i pak zůstane velmi tuhá a bez vůně, pro menší ryby není atraktivní, lovci kaprů ji proto občas používají k vnadění. Nelze to ale doporučit jednoznačně. Ryba je totiž tvor studenokrevný a průběh trávení tedy závisí na teplotě vody. Jestliže je kapr plný tvrdé kukuřice (nebo jiné luštěniny, kupříkladu hrachu) a dojde k prudkému ochlazení vody třeba vlivem studeného deště a větru, trávení se okamžitě zpomalí. To společně s vlivem kvašení může způsobit potíže.
Kukuřice mírně předvařená
Po zhruba 24 hodinách bobtnání slijeme vodu, kukuřici nasypeme do sklenice s uzávěrem, náplň zalijeme vařící vodou, uzavřeme nádobu a vše necháme odstát. Pak vodu slijeme a totéž opakujeme ještě nejméně 2x. Takto získáme návnadu již poněkud měkčí, ale stále jen na povrchu. Pozor, při slévání vody přicházíme o vyloučené látky včetně škrobů. Tato kukuřice ještě nemá typické silné aroma. Jednou z nejúčinnějších nástrah je vařená kukuřice. Vzhledem ke své vydatnosti je vhodná obzvláště na podzim. Ryby sbírají zásoby na zimu a nástrahy „lehkého typu“, kupříkladu křupky, ztrácejí díky nedostatku výživných látek na atraktivitě.
Kukuřice vařená
Po zhruba 24 hodinách bobtnání kukuřici i s vodou nasypeme do nádoby, ve které ji budeme vařit (větší hrnec, hodně času ušetříme například použitím staršího papiňáku). Počítejte s tím, že kukuřice nabude až dvojnásobný objem, proto nádobu vybírejte dostatečně velkou. Dolijeme dvojnásobek vody a vaříme až do okamžiku, kdy některá zrna začínají pukat, rozevírat se. Nádobu odstavíme a kukuřici necháme v původní vodě. Takto připravená kukuřice je skvělou návnadou i nástrahou, je měkká a krásně voní.
V naší poradně s názvem RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVEL.
NEJDE MI VYKLOPIT UVAŘENE VEJCE ZE SILIKONOVE FORMIČKY CO MAM UDĚLAT ZA NAPRAVU
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Vaření vajec v silikonových formách není jen tak a chce to trochu zkušeností, abyste měl vajíčka pěkně hladká a aby šla pěkně vyklopit. Co je k tomu potřeba? Před umístěním syrového vajíčka do formičky je zapotřebí formičku nejdříve důkladně vystříkat olejem ve spreji, ke koupi zde: https://www.zbozi.cz/hledan…. Po vaření 16 minut ve vroucí vodě se musí forma na chvíli umístit do studené vody a potom půjde vyklopit. Když by to šlo ztuha, tak je možné si pomoci velkou polévkovou lžící. Pokud máte zájem shlédnout recenzi, která názorně řeší tento problém, tak je k dispozici zde: https://youtu.be/mS6zMr6W5_o
Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.
V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.
Kolik metrů je ochranné pásmo trafostanice?
Ochranné pásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.
Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.
Může být trafostanice vedle domu?
Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.
V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.
Je trafostanice u domu nebezpečná?
Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.
Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.
Může být trafostanice na mém pozemku?
Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.
V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Na polích se ve velkém pěstuje kukuřice na zrno (Zea mays indentata), říká se jí krmná nebo také „koňský zub“, a sice pro podobnost semen se zuby koně. Je to velice důležitá plodina pro výrobu škrobu, potravin a mouky.
Kukuřice obecná (Zea mays indurata) se liší tvarem zrn, která jsou kratší, tvrdá a kulatější. Má podobné využití, ale u nás se moc nepěstuje. Rozšířená je spíše v zámoří, hlavně v Jižní Americe.
Cukrová kukuřice (Zea mays invar. saccharata) bude zajímat zahrádkáře. Řadí se mezi zeleninu a konzumuje se syrová nebo na mnoho způsobů v kuchyňské úpravě. Semena obsahují hodně cukru, vitamínu B i vlákniny.
Pukancovou kukuřici (Zea mays everta) znají milovníci popcornu v podobě pražených puklých zrn. Díky vysokému obsahu škrobu bobtnajícího při zahřátí jsou pražená zrna mnohem větší, než byla v původní velikosti.
Moučná kukuřice (Zea mays amylacea) má měkká zrna složená převážně ze škrobovin. Používá se k výrobě mouky na speciální pečivo (tortilly a podobně), bývá i barevná. U nás se nepěstuje, takže ji uvádíme spíše pro zajímavost.
Zbývá ještě indiánská kukuřice, druh s menšími klasy a různobarevnými zrny. Jedná se o kukuřici okrasnou, která je využívána jako dekorace. Vypadá úžasně, a tak není divu, že se její obliba mezi pěstiteli rychle šíří.
Jakmile zaschnou kukuřici „vlasy“, zkuste rozbalit klas a dloubnout nehtem do zrnka. Pokud je měkké a tekutina vodová, ještě je na sklizeň čas. Ze zralého zrna po narušení prýští mléčná tekutina, zato přezrálé zrno je jen moučnatě škrobovité. Sklizené klasy nechte v suknicích, loupejte je až před úpravou, aby neztrácely chuť.
Kukuřici můžete jíst syrovou, kuchyňsky upravovat vařením či v mikrovlnné troubě, grilovat i zamrazovat. Syrové klasy neskladujte dlouho, moučnatí a ztrácí svěží chuť. Při vařeníkukuřice nepřidávejte do vody sůl, zrna by ztvrdla, přidejte ale lžíci cukru – zvýrazní se chuť i vůně.
S kukuřicí si nejen pochutnáte, ale i polepšíte: látky obsažené v zrnech zahánějí stres a zásobí mozek okamžitou energií. Odbourávají také únavu a podrážděnost, podporují soustředění a zvyšují vaši odolnost proti špatným náladám.
Pokud vám lahůdková kukuřice chutná, není problém vypěstovat si ji na zahradě. Semena (odrůda může být i barevná) se vysévají v době, kdy má půda teplotu alespoň osm stupňů. Hybridy ji potřebují ještě prohřátější, s výsevem není radno spěchat, protože při nižších teplotách semena nevyklíčí. Předpěstování je možné od března ve skleníku, asi po pěti týdnech jsou sazeničky vhodné k vysazování. Před výsadbou je alespoň deset dní otužujte. Přesazování se nebojte, kukuřice ho snáší velmi dobře. Rostliny vysazujte na dvacet pět centimetrů od sebe, řádky by měly mít vzdálenost tak sedmdesát pět centimetrů. Předpěstováním získáte o tři týdny časnější sklizeň. Pro postupnou (prodlouženou) sklizeň vysévejte kukuřici postupně v intervalu dvou týdnů, další jarní výsevy po oteplení už nemusíte předpěstovávat.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Boráň.
Já už sbírám plody rakytníku asi čtvrtým rokem. Původně jem zasadil dvě samice a jednoho samce. Loni jsem sklidil 28 l malviček. Protože byly rostliny dost vysoké a husté, tak jsem je radikálně ostříhal( kvůli sklizni). Letos jsem sklidil opět 28l. Pokud budete pod rakytníkem pravidelně křoviňákem sekat trávu, tak se vám nerozroste. Kořeny sice narostou dál, ale křoviňákem nové rostlinky pohodlně useknete.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Jde o to kolik plodů chcete sklízet a kolik máte placu na zahradě. Strýček má 7 leté stromky 2+1 3 m od sebe a nestříhá zatím ale už maj 4 m výšku. A je z nich tak 15 litrů plodů a to je podle mne to podstatné . Když jsem vyděl na netu obrázky zemědělské velkovýroby tak to bylo pole asi tak stejně velkých stromků. Tam to ale zbíraj nějakýmy kombajny. Ale určitě i mi budem asi omlazovat a prořezávat. Víc neporadím. J
Ingredience: 2 ks mražené sladké kukuřice, 2 plátky másla, 2 lžičky soli, 2 špejle, 2 l vody
Technologický postup: Do hrnce vložíme kukuřici – mraženou sladkou kukuřici (celý klas). Lze koupit v každém větším obchodě. Hrnec naplníme vodou tak, aby byly kukuřice zcela potopené. Vodu osolíme a hrnec přiklopíme pokličkou. Vodu přivedeme k varu, poté sundáme pokličku a dál kukuřice vaříme. Je potřeba občas dolít vodu tak, aby byla kukuřice stále celá potopená. Vaříme do té doby, než nám kukuřice změkne, asi tak 20 minut. Když je kukuřice měkká, přidáme do vroucí vody máslo a počkáme, až se ve vodě rozpustí. Poté vodu vypneme a kukuřice vytáhneme. Pro lepší manipulaci při jídle je dobré napíchnout kukuřici na špejli. Poté stačí jen kukuřici po celé její ploše rovnoměrně osolit. Vařené kukuřice ihned podáváme.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír.
Jak stříkat víno , když je vedeno po stěně domu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevova.
Prosím o radu jak a kdy správně ošetřovat postřikem révu proti škůdce padlí a plisni mám 4 hlavy jen tak pro svůj užitek a radost ze bude úroda jednoduché to není to jsem už poznala a bez postřiku to nelze děkuji Vorobjevova Dobre Pole okr.Kolin
Odstřihněte slupku. Neodstraňujte ji, jen její konce sestřihněte, aby se klas vešel do mikrovlnky. Zbavte se pouze suchých nebo uvolněných listů. Vytrhněte uvolněné vlasy. Pokud je to nutné, můžete také vlhkou papírovou utěrkou otřít z listů špínu. Dejte klasy do mikrovlnky (obvykle se vejdou 3 klasy najednou). Pokud máte velkou mikrovlnku, možná se jich tam vejde víc. Aby se klasy uvařily rovnoměrně, měly by být ve středu nádoby a nedotýkat se ostatních. Pokud vaříte tři klasy, naskládejte je do trojúhelníku, pokud čtyři, tak do čtverce. Dávejte pozor, aby se klasy jeden druhého nedotýkaly. Nerovnejte je na sebe, jinak bude kukuřice nedovařená. Ohřejte kukuřici. Nechte ji v mikrovlnce asi 3–5 minut, podle velikosti klasů a jejich počtu. Pokud máte pouze jeden klas, začněte na 3 minutách, vaříte-li jich víc, začněte na 5 minutách. Jestli vaříte více klasů najednou, v půlce vaření troubu otevřete a otočte je, aby se uvařily ze všech stran. Podle velikosti kukuřičných klasů počítejte asi 2–4 minuty na každý. Vytáhněte kukuřici z mikrovlnky a nechte ji odpočinout. Nechte kukuřici ve slupce minutu nebo dvě odležet, aby se v ní teplo správně rozložilo. Slupka obsahuje velmi málo vody, proto zůstane suchá. Odkryjte kousek slupky a zkontrolujte, zda je kukuřice hotová. Dloubněte do několika zrníček a zkontrolujte jejich teplotu a strukturu. Pokud je to zapotřebí, dejte slupku zpátky, kukuřici vraťte do mikrovlnky a vařte dále. Je-li kukuřice rozbředlá nebo příliš měkká, je převařená – příště ji nechte vařit kratší dobu. Před konzumací odstraňte z kukuřice slupku a vlasy. Kukuřice a její pevný stonek budou horké, buďte opatrní, abyste se při loupání nespálili. Slupka i vlasy by měly jít od zrníček poměrně snadno. Ochuťte svou kukuřici. Potřete ji máslem, osolte a opepřete, nebo doplňte jiným kořením, které máte rádi. Nechte ji trochu vystydnout, než ji budete jíst. Kukuřice ohřátá v mikrovlnné troubě je čerstvá a velmi chutná. Můžete ji jíst jen tak, samotnou, nebo jako přílohu k nejrůznějším pokrmům. Chcete-li, stáhněte zrníčka z klasu. Jednoduše kukuřici podržte, aby vertikálně stála a pak po zrníčkách přejeďte ostrým nožem.
V naší poradně s názvem BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.
Dobry den. Mam asi pětiletý bobkový list, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na puklice je nejúčinnější chemická ochrana pomocí přípravku Mospilan. Bohužel jde o jed a v případě bobkového listu je to nešťastné řešení, protože se sice zbavíte puklic, ale nemůžete použít listy na vaření. Přírodní cesta k likvidaci puklic na vavřínu jsou berušky. Beruška se živí puklicemi a pomůže k jejich zničení. Ovšem je to živý tvor a bude těžké ho přimět, aby zůstal právě na vašem vavřínu. Další přírodní cesta je použití nimbového oleje. Olej ze stromu nimba má insekticidní účinky, když se pečlivě nastříká na všechny části postižené rostliny. Olej z nimby je možné koupit na internetu, například tady: https://www.prozdravi.cz/ni…
Oloupejte kukuřici. Všechny listy slupky z ní stáhněte dolů. Je to podobné spíše loupání banánu než loupání cibule. Budou držet při sobě, takže je snadno odtrhnete a zahodíte. Odstraňte také všechny vlasy, které zůstaly nalepené na zrníčkách kukuřice. Pokud se stonek kukuřice neulomil, nebo není poškozený, nechte ho být – hotová kukuřice se za něj dobře drží. Kukuřici zakryjte. Můžete ji zakrýt navlhčenou papírovou utěrkou, nebo ji dát do uzavíratelné nádoby, speciálně určené pro mikrovlnné trouby. Přidejte ke kukuřici lžíci vody, aby při vaření nevysychala. V tuto chvíli můžete také kukuřici různě ochutit. Vyzkoušejte strouhaný sýr, citronovou nebo limetkovou šťávu, či jiné koření, které podpoří chuť kukuřice. Papírovou utěrku můžete samotnou také namočit do ochucené šťávy, například citronové. Je to dobrý způsob, jak kukuřici ochutit a přitom nenadělat nepořádek. Kukuřici uvařte. Dejte ji na talíř nebo do misky do jedné vrstvy. Nechte mezi jednotlivými kusy trochu mezery, aby se uvařily ze všech stran. Vařte na vysoký výkon po dobu 5 minut, podle toho, kolik klasů vaříte. Na každý klas počítejte se 2–4 minutami. Vytáhněte kukuřici z mikrovlnky a nechte ji vychladnout. Ochuťte máslem, solí a pepřem nebo ji posypte strouhaným čedarem nebo jiným sýrem.
Když jsem před několika lety pomáhal známému vybírat stavební pozemek na okraji menšího města, všimli jsme si při druhé návštěvě malé betonové stavby na rohu parcely. Na první pohled jsme ji považovali za rozvodnou skříň nebo technický objekt obce. Až když jsme přišli blíž, ukázalo se, že jde o kioskovou trafostanici.
První reakce byla poměrně typická – obava, že stavba domu u trafostanice nebude možná nebo že bude pozemek výrazně omezený. Proto jsme hned následující den kontaktovali projektanta a později také distributora elektřiny. Ukázalo se, že trafostanice stojí na samostatném technickém pozemku a plánovaný dům bude asi 14 metrů od ní.
Projektant nám vysvětlil, že pokud bude stavba navržena mimo ochranné pásmo trafostanice, nebude to pro stavební řízení žádný problém. Po úpravě umístění domu o několik metrů se projekt bez komplikací schválil a stavba začala. Po dokončení domu se navíc ukázalo, že trafostanici člověk po několika týdnech téměř přestane vnímat.
Největší poučení z této zkušenosti bylo jednoduché: trafostanice u domu často nevypadá dobře na papíře, ale v praxi bývá mnohem menším problémem, než si lidé na začátku představují.
Zkušenosti lidí, kteří bydlí v blízkosti trafostanic, ukazují, že většina obav se v běžném životě nepotvrdí. Po určité době lidé často přestanou zařízení vnímat jako něco výjimečného.
Hluk trafostanice
Hluk transformátoru je obvykle velmi nízký a připomíná slabé brumění. Jeho intenzita navíc rychle klesá se vzdáleností od zařízení.
vzdálenost
typický hluk
1–3 m
slabé brumění
5–10 m
velmi tichý zvuk
více než 10 m
většinou neslyšitelné
Elektromagnetické pole
Podobně jako u hluku platí, že intenzita elektromagnetického pole velmi rychle klesá se vzdáleností od zdroje.
vzdálenost
intenzita pole
1 m
vyšší, ale pod limitem
5 m
výrazně nižší
10 m a více
velmi nízká
Z těchto důvodů většina lidí, kteří bydlí několik metrů od trafostanice, nepozoruje žádný praktický vliv na každodenní bydlení.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KARLOVARSKÝ HOUSKOVÝ KNEDLÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucasice.
My doma veškeré knedlíky děláme už jen na páře.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hary.
Před 49 lety jsem okoukal vaření knedlíků v páře od své nastávající tchýně a od té doby to jinak nedělám. Nemusím mít strach z rozvaření, spolehlivě vytvořím knedlíky, které jsem ještě nikdy nevařil.
Elektroosmóza jako jev skutečně existuje. V laboratorních podmínkách lze pomocí elektrického pole ovlivnit pohyb vody v porézním materiálu. To je fakt, který se často používá v marketingu těchto zařízení.
Problém nastává ve chvíli, kdy se laboratorní princip přenese do reálného domu bez kontroly podmínek.
Aktivní vs. pasivní elektroosmóza
Aktivní elektroosmóza pracuje s elektrodami, zdrojem energie a řízeným polem. Používá se ve specifických technických aplikacích. Pasivní bezdrátové systémy fungují úplně jinak a jejich účinek je výrazně slabší.
OsmoDry patří do skupiny pasivních systémů. Nevkládá elektrody do zdiva, nepřivádí energii přímo do konstrukce. Spoléhá na změnu pole v prostoru.
Proč to naráží na realitu staveb
zdivo není homogenní materiál,
různá vlhkost, různé soli, různé materiály,
žádná kontrola intenzity pole v konkrétní stěně,
žádná zpětná vazba účinku.
Tohle není kritika z principu. To je popis fyzikálních omezení, která v praxi nelze obejít.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podle Pohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podle Pohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podle Pohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podle Pohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreich velmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
Detektory kovů lze v zásadě rozdělit podle technologie, se kterou pracují, a to na pulsní a VLF (Very Low Frequency). Tyto kategorie se vzájemně liší dosahovanými výkony, komfortem práce a u některých pulsních detektorů i cenou. V něčem má navrch pulsní detektor a v dalším zase VLF. Rozhodně nelze paušálně říci, že je jedna z technologií lepší, každá se prostě hodí na něco jiného. Obecně platí, že VLF detektory jsou mezi hobby hledači oblíbenější nebo aspoň rozšířenější než detektory pulsní.
VLF detektory
VLF detektory můžeme rozdělit na pohybové a bezpohybové. Pro správnou funkci pohybového detektoru je potřebný – jak jeho označení napovídá – pohyb cívky nad cílem, zatímco u bezpohybového tomu tak není. Obecně platí, že bezpohybový detektor má o něco nižší hloubkový dosah oproti pohybovému, ale zase má přesnější separaci. Většinu pohybových detektorů je možné přepnout do bezpohybového režimu (pinpoint), ten však obvykle není schopen diskriminace. Proto je důležité nezaměňovat bezpohybový detektor s bezpohybovým režimem pohybového detektoru. Hodně VLF detektorů má problémy při hledání v silně mineralizovaných půdách sopečného původu. Bohužel tuto vlastnost nelze v rámci této kategorie detektorů paušalizovat, takže pokud se chystáte hledat v takových podmínkách, určitě se před koupí přístroje poraďte s prodejcem, zda je vámi zvolený typ detektoru pro tato místa vhodný.
Hned na úvod začneme tím, co každého hledače zajímá asi nejvíc, tedy hloubkový dosah detektoru. Tuto vlastnost ovlivňuje mnoho faktorů: typ půdy, tvar či velikost předmětu, jeho poloha v zemi, nastavení detektoru a podobně. Středně velkou minci je pohybový detektor schopen rozeznat zhruba do 30 cm. U větších předmětů dosahuje i větších hloubek, ale rozhodně tu neplatí přímá úměra. Například taková přilba je detekovatelná řekněme do 60 cm, ale ve 150 cm už neobjevíte ani zakopaný vlak, protože použitá technologie zde naráží na své limity. Je to samozřejmé. Tyto údaje platí pro klasické detektory, tedy ty s cívkou na konci tyče, u nichž hledání probíhá plynulým, kontinuálním pohybem z jedné strany na druhou.
Aby zde uvedené informace byly kompletní, je třeba se zmínit i o existenci speciálních VLF detektorů určených pro skutečně hloubkové hledání. Takové přístroje, vybavené cívkou se dvěma boxy, sice nedisponují diskriminací, zato jsou schopny detekovat velké předměty až do hloubky 3–5 m. Na malé cíle blízko povrchu naopak nereagují. Zajímavou alternativou tak mohou být dva klasické VLF detektory firmy Garrett (GTI 2500 a Master Hunter CX Plus), u nichž je možné takovou cívku použít a vlastně tak získat dva přístroje v jednom.
V naší poradně s názvem BÍLÝ OCET NA PRÁDLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu, kde se dá koupit bílý ocet?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Bílý ocet je u nás běžně k dostání v obchodech s potravinami. Vyskytuje se ve dvou variantách a to jako bílý ocet kvasný a bílý ocet destilovaný. Vyzkoušejte, který bude pro váš účel použití ten lepší. Zde jsou vidět ceny, za které je bílý ocet v prodeji: https://www.zbozi.cz/potrav…
Dřevěný plot je v dnešní době relativně snadno dostupný. Navíc pro šikovného kutila s dostatkem času není žádný problém postavit si plot ze dřeva svépomocí. Jediné, co k tomu potřebuje, je materiál (dřevěné plotové sloupky, latě, tyčky, kotvicí a spojovací prvky...), nářadí (vrták do země, rýč, lopatu, kladivo, provázek...) a chuť do práce.
Hlavní materiál, který budeme potřebovat na stavbu tohoto plotu, je dřevo. Pokud se jedná o pohledové prvky, můžeme, nebo je spíše rozumnější použít hoblované dřevo. Výhodou hoblovaných dřev je kromě vzhledu i vyšší odolnost proti degradaci a menší spotřeba nátěru. Namísto dřevěných sloupků lze použít ocelové, které jsou sice náročnější na přípravu (musí se zabetonovat, navařit úchyty pro plotová pole), ale na druhou stranu oproti dřevu vydrží v exteriéru déle. Pokud nás po několika letech napadne změnit vzhled plotových polí, nebudeme mít problém s jejich demontáží a výměnou nebo přebarvením. Pokud chceme zachovat i sloupky dřevěné, můžeme použít ocelové patky do betonu. Ty osazujeme do betonu buď při zabetonování patek, nebo až dodatečně s kotvicími prvky (kotvy do betonu). Kotvicí a spojovací prvky, vruty, šrouby, hřebíky, volíme takové, které nekorodují (pozinkované). Případně nesmíme zapomenout na ochranné nátěry. Na ochranu dřeva můžeme použít Eternal, Woodex, Balakryl, Dixol, lazurovací laky, napouštěcí prostředky, vrchní krycí barvy. Dřevo je přírodní materiál, který je zapotřebí chránit před deštěm, degenerací, proti napadení dřevokaznými houbami a plísněmi. Na barvách nešetříme, pokud nechceme plot natírat každý rok.
V první řadě si nachystáme materiál. Jeho množství závisí na velikosti oplocovaného pozemku a typu plotu. Proto si vytvoříme plánek, na němž si vyznačíme části, které chceme oplotit, dále kde budou sloupky, branky, brány a jaká bude vzdálenost polí. Vymyslíme si vzhled plotu nebo se inspirujeme u jiných oplocených pozemků, kde plot již stojí. Co nás zajímá? Jaký účel má plot splňovat? Estetický, ochranný, jiný? Nezapomeneme na výšku plotu a prostup světla.
Materiál již máme. Na řadu přichází jeho opracování a zkrácení na požadovanou délku. Nachystáme si dřevěné kozy, abychom se nemuseli příliš ohýbat, a pustíme se do práce. S ruční pilou je krásná práce, ale vhodnější bude pila elektrická, se kterou zvládnete mnohem více práce. Při řezání zkracujeme nebo upravujeme více prken naráz.
Po nachystání sloupků, plotovek a dalších hranolů přichází na řadu úprava povrchů. A to buď nátěry, nebo opalováním (částí, které budou pod zemí). Nátěr radikálně zvýší životnost plotu! Nepodceňujte jej.
Chov včel není podmíněn členstvím v žádném včelařském spolku nebo organizaci, které by ověřovaly způsobilost k chovu včel. Přesto musí chovatel splnit několik zákonných povinností, včetně dodržování platných nařízení Státní veterinární správy.
Chovatel musí splnit dvě zákonné povinnosti. Tou první je registrovat se u Českomoravské společnosti chovatelů v Hradištku, která přiděluje registrační číslo chovatele. Zároveň zde musí nahlásit budoucí umístění stanoviště včetně počtu včelstev, kterému bude také přiděleno registrační číslo stanoviště. Pokud se jedná o stanoviště na pozemku, jehož chovatel není vlastníkem, je třeba mít souhlas majitele pozemku, ten není součástí registrace. Ze slušnosti je také vhodné nahlásit se místní základní organizaci ČSV.
Stanoviště včelstev je třeba nahlásit také na místně příslušný obecní nebo městský úřad (příslušným formulářem). Pokud se stanoviště nachází ve volné přírodě, je vhodné přiložit situační plánek. Stanoviště mimo zastavěnou část obce je třeba označit umístěním žlutého rovnostranného trojúhelníku s délkou strany 1 m. Zároveň je vhodné na přístupové cesty umístit ceduli s varováním POZOR VČELY. Toto opatření se provádí jako prevence vzniku škod na včelách v důsledku zemědělské činnosti. Ošetřovatelé porostů musí postupovat podle zákona č. 326/2004 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 327/2004 Sb. Škody na včelách, které vzniknou v důsledku zemědělské činnosti, je třeba oznámit místní Veterinární správě a také ČSV.
Pokud budete pořízená včelstva nebo oddělky převážet z území jednoho kraje do druhého, je třeba mít k nim veterinární atest, ten vystaví veterinární správa v místě původu včelstev/oddělků. V případě, že se bude jednat o převoz mimo obec, musí být včelstva vyšetřena na mor včelího plodu s negativním výsledkem. Pozor na přesuny včelstev v blízkosti ochranných pásem moru. Problém také může nastat, pokud se v blízkosti takového pásma nachází vaše nové stanoviště. Při nákupu buďte obezřetní a kupujte včelstva s jasným původem. Ideální je například od chovatele matek. Taková včelstva budou mít dobré vlastnosti a zároveň je tento chov pravidelně sledován na včelí nemoci.
Každý rok, nejpozději do konce února, je včelař povinen oznámit písemnou formou umístění stanoviště – stejně jako tomu je před pořízením včelstev, kdy se stanoviště nahlašují na místně příslušný obecní nebo městský úřad. Nové umístění včelstev nebo dočasných stanovišť je třeba oznámit nejméně pět dnů předem.
Pravidelnou povinností včelaře, kterou je třeba každoročně splnit nejpozději do 15. září, je oznámit Českomoravské společnosti chovatelů v Hradištku aktuální počty včelstev na stanovištích.
Když lidé zjistí, že se v blízkosti domu nachází trafostanice, často se objeví různé obavy. Tyto obavy jsou většinou založené na neúplných informacích nebo na mylných představách o fungování elektrické infrastruktury.
Následující přehled ukazuje nejčastější mýty, které se kolem trafostanic objevují.
Mýtus 1: Trafostanice je nebezpečná
Moderní trafostanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy. Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým částem zařízení vůbec nedostane.
Z tohoto důvodu se trafostanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů.
Mýtus 2: Trafostanice vydává silný hluk
Transformátory mohou vydávat mírné brumění způsobené vibracemi jádra transformátoru. Moderní zařízení jsou ale konstruována tak, aby byl hluk velmi nízký.
Ve vzdálenosti několika metrů bývá tento zvuk často sotva slyšitelný a v běžném prostředí jej většinou přehluší okolní hluk.
Mýtus 3: Trafostanice vytváří nebezpečné elektromagnetické pole
Elektromagnetické pole vzniká u všech elektrických zařízení. U trafostanic ale jeho intenzita velmi rychle klesá se vzdáleností. Ve vzdálenosti několika metrů se hodnoty obvykle pohybují hluboko pod hygienickými limity.
Mýtus 4: Trafostanice výrazně snižuje cenu pozemku
Někteří lidé se domnívají, že trafostanice v okolí automaticky snižuje hodnotu nemovitosti. V praxi však záleží hlavně na vzdálenosti a vizuálním začlenění zařízení do okolí.
Pokud je trafostanice umístěna například na rohu ulice nebo na samostatném pozemku, většina kupujících ji považuje za běžnou součást infrastruktury.
Mýtus 5: Trafostanici lze snadno přemístit
Přeložení trafostanice je technicky možné, ale většinou jde o velmi nákladný zásah do distribuční sítě. Proto se takové řešení používá jen ve výjimečných případech.
Vařená kukuřice má ve 100 g takovéto nutriční hodnoty: 400 kJ, 95,6 kcal kalorií, 3 g bílkovin, 18 g sacharidů (z toho 3 g cukrů), 2 g tuků, 2 g vlákniny.
Z hlavních živin v kukuřici najdeme především sacharidy (zejména ve formě glukózy). Tato zelenina dále obsahuje vitamíny B1, B3, B5, B9, z minerálních látek pak železo, mangan, hořčík, selen či zinek.
Všechny výše uvedené vitamíny řady B jsou nezbytné pro správnou funkci orgánů a metabolické procesy v organismu. Obsažené minerální látky přispívají k tvorbě krve, okysličování buněk, udržují správnou hladinu hormonů, zdravou pleť, silné vlasy nebo podporují plodnost a potenci. Vysoký obsah cukrů je energií pro naše tělo i mozek. Pokud držíte redukční dietu, volte přiměřenou porci této zeleniny a doplňte ji dostatkem bílkovin (plátek masa, nízkotučný sýr, vejce a podobně).
Aby si vařená kukuřice zachovala co nejvyšší obsah zdraví prospěšných látek, vařte ji šetrně – nejlépe v páře a jen po nezbytně nutnou dobu.
Proč je králík na smetaně suchý, i když jsem dodržel recept?
Králík na smetaně bývá suchý hlavně kvůli příliš dlouhému nebo prudkému vaření, ne kvůli chybě v receptu.
Králík je velmi libové maso a nemá vnitřní tuk, který by ho chránil. Jakmile začne prudce vařit, šťáva se z masa vytlačí ven. Častou chybou je snaha „mít jistotu“, že je hotový. Přesně v tom okamžiku se králík vysuší. Správný postup je klidné tažení a ukončení tepla dřív, než máte pocit, že je „tak akorát“.
Jak změkčit králíka na smetaně, když už je tuhý?
Pokud je králík tuhý, další vaření většinou nepomůže a často situaci ještě zhorší.
Tuhost vzniká buď špatným kusem masa, nebo překročením bodu, kdy se struktura už dál nemění. V takové chvíli pomůže jen změna využití – maso nakrájet na menší kousky, podávat s omáčkou nebo použít studené druhý den. Králíka nelze „uvařit do měkka silou“. Čas navíc není řešení.
Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila a nebyla kyselá?
Smetana se přidává až ve chvíli, kdy je maso hotové nebo téměř hotové.
Pokud se smetana vaří dlouho, ztrácí jemnost a omáčka těžkne. Kyselost vzniká často kombinací dlouhého varu a snahy chuť „vyvážit“ kyselinou. Smetana má chuť zakulatit, ne vytvářet. Krátké provaření po přidání stačí. Delší var je zbytečný a škodlivý.
Dá se králík na smetaně zahustit bez mouky?
Ano, králík na smetaně se dá zahustit bez mouky a s lepším výsledkem.
Nejčistší cesta je redukce výpeku nebo rozmixování části zeleniny. Tyto metody zachovají chuť a nevyžadují další dlouhé vaření. Mouka sice zahustí rychle, ale chuťově omáčku zploští. Pokud je základ dobrý, mouka není potřeba. Zahuštění má podporovat chuť, ne ji zakrývat.
Proč je omáčka mdlá, i když je dost smetany?
Mdlá omáčka znamená, že chybí chuťový základ, ne že chybí smetana.
Smetana nepřidává chuť, jen jemnost. Pokud výpek a základ nemají sílu, smetana je jen zředí. Řešením není přidat další smetanu, ale vrátit se k redukci a dochucení výpeku. Chuť musí existovat dřív, než přijde smetana. Jinak vznikne jen bílé, těžké jídlo.
Je lepší králíka na smetaně vařit den předem?
Ano, v mnoha případech je králík na smetaně lepší druhý den.
Chutě se propojí a struktura masa se stabilizuje. Navíc vaříte bez stresu a máte čas reagovat, pokud se něco nevyvíjí ideálně. Při ohřívání je nutné držet nízkou teplotu a nespěchat. Den odležení často zlepší výsledek víc než další vaření.
Dá se králík na smetaně bezpečně ohřívat?
Králík na smetaně se dá ohřívat, pokud dodržíte nízkou teplotu a trpělivost.
Největší chybou je prudké přehřívání. To vede k vysušení masa a rozbití omáčky.
Technologický postup: Kukuřici očistíme od listů, dáme do papiňáku, zasypeme hodně solí, dolijeme do 3/4 hrnce vodu a zapneme. Od bodu varu vaříme asi 15 minut. Vypustíme vzduch, kukuřice vyndáme a znovu dle chuti osolíme a ihned podáváme.
