Ochranným pásmem elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Tento prostor je jednak určen k zajištění ochrany zařízení pro výrobu a rozvod elektřiny před účinky vnějších vlivů a tím ke zvýšení spolehlivosti jejich provozu a jednak vytváří podmínky pro bezpečnost osob a jejich majetku nacházejícího se v blízkosti elektrických zařízení.
Ochranná pásma v energetických odvětvích jsou stanovena zákonem. Ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení od krajních vodičů a mění se podle napětí:
nad 1kV do 35 kV je ochranné pásmo 7 m;
nad 1kV do 35 kV (závěsná kabelová vedení v izolaci) je ochranné pásmo 1 m;
nad 35 kV do 110 kV je ochranné pásmo 12 m;
nad 35 kV do 110 kV (vodič s izolací) je ochranné pásmo 5 m;
nad 110 kV do 220kV je ochranné pásmo 15 m;
nad 220 kV do 440 kV je ochranné pásmo 20 m;
nad 440 kV je ochranné pásmo 30 m.
V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky, vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad 3 m, v ochranném pásmu podzemního vedení vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 tun.
U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:
do 110 kV: 1 m;
nad 110 kV: 3 m.
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.
Při výstavbě a provozu nadzemního přenosového vedení elektrické energie lze předpokládat výskyt přímých a nepřímých vlivů na obyvatelstvo. V daném případě přichází v úvahu zejména vliv elektromagnetického pole a vlivy hluku v důsledku dopravního provozu. Z přímých vlivů se jedná o působení elektrického a magnetického pole, vyvolaného provozem silnoproudých elektrických vedení, na zdraví obyvatel. Přípustné hygienické limity pro elektrická a magnetická pole a elektromagnetická záření s frekvencí od 0 Hz do 1,7x1015 Hz stanovuje nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění (ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády z 29. března 2010 platné od 1. 5. 2010), ve znění zákona č. 1/2008 Sb., o oc
V naší poradně s názvem VEDENI V PRVNIM ROCE VYSAZENÉHO ŘÍZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
dobrý den mam na vas dotaz ohledně zasazeného řízku vinné revy. Letos na jaře jsem vysadil vinnou revu a ma už ted zhruba vyšku 130cm a sílu jak tužka ,jedna se mi o to jestli mam odstranit krom fazochu i spodni listy na kminku nebo je ponechat děkuji moc za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Při každém řezu vlastně keř stále maličko omlazujeme. Prostředkem k tomu jsou zásobní čípky, o kterých jsem se již dnes zmínila, a také pravidlo, na základě kterého se ono omlazení provádí – jmenuje se princip Guyotova řezu. Spočívá v tom, že se na keři z jednoletého dřeva nařezává dvouoký čípek a nad ním plodonosný čípek nebo tažeň. Nad ním (myšleno morfologicky, tedy blíže kmeni nebo starému dřevu) je vždy zásobní čípek. Při rašení z každého očka začne vyrůstat letorost (pokud ovšem očko v zimě nezmrzlo). Z dvouokého zásobního čípku tedy vyrostou dva letorosty, které se v následujícím roce využijí stejně: spodní na zásobní čípek a ten horní na plodonosný čípek nebo tažeň.
Zdravé očko
Očko poškozené mrazem
Pokud zásobní čípek takto využít nelze, třeba proto, že jeden z výhonů je krátký, musíme vyhledat jiný vhodný výhon pro nařezání plodonosného čípku nebo tažně a výhon morfologicky postavený pod ním využijeme na zásobní čípek. Vtip řezu spočívá v tom, že vše za jednoletým dřevem, ponechaným na keři, se odřízne, tedy všechno nevyužité jednoleté i dvouleté dřevo. Tímto způsobem se keř každoročně maličko omladí a nerozrůstá se do stran, odborně: „nevysoukává se“. Tento postup je důležitý proto, že při řezu omezuje počet řezných ran. A co pro révu řezná rána, to poškození cévních svazků, které se musí s tímto poškozením vypořádat tak, že „odbočí“. Důsledkem je „křivolaká“ cesta pro živiny proudící z kořenů. Při ponechání většího počtu řezných ran na keři jsou rostoucí letorosty špatně vyživovány. Tento „trošku zmlazovací“ princip se využívá při všech způsobech tvarování keře, ať jde o tvary vrcholové nebo kordonové. Viz následující obrázek:
řez vinné révy obrázky
A jaké jsou ty způsoby tvarování?
Rozlišují se dva typy: tvary vrcholové a kordonové. Vrcholové tvary tvoří kmen z víceletého dřeva, zakončený jednoletým výhonem, který se podle délky, jak již víme, často označuje tažeň. Tažeň se na kmeni obvykle ponechává jen jeden, někdy (při požadovaném větších zatížení) dva. U kordonových tvarů víceleté dřevo vytváří kromě kmene také ramena, na kterých se nařezávají čípky, vždy střídavě zásobní a plodonosné. Vrcholové tvary se obvykle používají v produkčních vinicích, kde záleží na jednoduchosti a rychlosti provádění řezu. Kordonové tvary naopak často využívají pěstitelé na zahrádkách, kde se pomocí kordonových ramen dají keře tvarovat do požadovaných tvarů, například na pergoly nebo révové stěny. Takováto tvůrčí činnost zahrádkáře často svede k přetěžování keřů vysokým počtem ponechaných oček. Proto je vždy dobré myslet na
Kmínek se u tohoto způsobu nepěstuje, vedení na hlavu je skutečně na hlavu neboli na babku, což je zesílený útvar hned u země. Opakovaným řezem u země vznikne útvar velikosti pěsti, v dobrých podmínkách mohutný až do velikosti lidské hlavy – proto vedení na hlavu. U vedení na hlavu není nutné budovat drátěnku, výhony se vyvazují ke kůlům, které by měly být v dobrém stavu. I taková vinice má své kouzlo. Pokud si chcete ulehčit práci, je možné vybudovat drátěnky a výhony normálně zastrkovat do dvojdrátí.
Řez se provádí raději v zimě než na podzim. Zkracuje se na různě dlouhé čípky, a to podle plodnosti odrůd. Jen v případě málo plodných klonů se dříve používal i u tohoto vedení tažeň. Dnes šlechtitelé dodávají kvalitní materiál, takže tažně už nejsou nutné a dobře plodí i čípky. Zimní řez se dělá na čípek se 2 až 3 očky, letorosty se vyvazují k dřevěnému kůlu zaraženému u každé hlavy. U vedení na hlavu odpadá starost s drátěnkou, jak už bylo zmíněno výše.
Při vedení na hlavu budou hrozny zrát už v polovině srpna a budou mít nízké kyseliny. Čím níž totiž hrozen je, tím rychleji zraje. Ale pozor, abyste nenechávali na keři moc listí, hrozí zvýšené riziko rozvoje chorob. Někteří pěstitelé tvrdí, že je vyvazování letorostů ke kůlu rozhodně náročnější na práci jejich zastrkávání do dvojdrátí. Navíc pak sklízíte hrozny v hlubokém předklonu nebo na kolenou. A úrodu vám mohou ožírat myši.
Tip: Pokud si chcete práci ušetřit, tak lze vedení na hlavu trochu modernizovat a využít výhod lepšího vyzrávání a možné ochrany proti zimním mrazům. Odrůdy Irsai, MM i Solaris jsou pro tento způsob pěstování vhodné. Irsai proto, že nejlépe z výše jmenovaných odolává plísním (ale na nízkém vedení hůře plodí). Solaris a MM hodně plodí, ale mohou uhnívat. Pokud chcete pouze zaujmout starobylým způsobem pěstování a na odrůdě vám tolik nezáleží, tak zvolte například Cabernet Blanc nebo Souvignier Gris, z modrých Cabernet Cortis. Ušetříte za postřiky, ochráníte přírodu a úroda vám nebude hnít.
Moudrá rada na závěr: Kdo má málo práce, ať si nasadí vinohrad. A kdo se vyloženě nudí, ať si zvolí vedení na hlavu.
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naďa.
Chtěla bych obnovit pěstování vinné révy na zahrádce v Praze, stolní odrůdy Picurka a Talisman a použít k tomu vysoké kovové tyče ze starého vedení. Je pro stolní odrůdy vhodný řez Vertiko?
V únoru se pěstitelé věnovali správnému řezu révy, dnes jste zmínila některé tvary, jako například vertiko nebo jednoduchá záclona a minule při zastrkování výhonů nás zajímalo dvoudrátí. Ale ještě jsme nemluvili o drátěnkách jako takových.
To máte tedy pravdu. Vybudovat drátěnku je potřebné nejdéle v druhém roce po výsadbě, ale můžeme si o ní něco povědět už teď, i když založení vinice a vlastní výsadba nás teprve čeká. Na začátku našeho povídání jsem říkala, že réva je liána, proto potřebuje oporu. V šerém dávnověku, kdy révu ještě „nezotročoval“ člověk, protože réva je mnohem starší než lidstvo, si tato liána musela s oporou poradit sama. Vyřešila to tak, že „šplhala“ po kmenech až do korun stromů, kde bylo sluníčka dost a kde se jí líbilo. Dnes, kdy jsou vinice monokulturami, případně monokulturami s ozeleněním, révové keře nemají k dispozici žádné stromy, po kterých by mohly šplhat a na nichž by se mohly uchytit, a proto potřebují opěrné konstrukce. Několik století si naši předkové vystačili s tím, že na jaře ke každému keři zatloukli dřevěný kolík a k němu během vegetace vyvazovali ty výhony, které po vylámání na keři ponechali. Na podzim po sklizni a po opadu listí kolíky vytahali a uložili je na kraj vinice. Kdo nějaký kolík ukradl, aby si s ním zatopil, byl náležitě potrestán, jak se můžeme dočíst v tehdejších „legislativních“ předpisech, které pro vinice napsal císař a milovník vín Karel IV. Taková opěra keřům vedeným na hlavu stačila.
Dnes, když jsme postupně navrhli a začali využívat řadu způsobů vedení, už nám jen opěrné tyče nestačí, protože na keřích pěstujeme kmínky, na nich nařezáváme různými způsoby ramena s čípky a ve velkých výsadbách využíváme téměř výlučně jen tažně. Proto je potřeba, aby opěrné konstrukce byly složitější. Pro výsadby, ve kterých používáme traktory, je navíc nutné, abychom keře poněkud násilně formovali do víceméně „placatých tvarů“, aby se tam stroje s nářadím vešly. Proto dnešní drátěnky tvoří krajové a středové sloupky a mezi nimi jsou napjaté dráty. Samozřejmě, že počet a uspořádání systému drátů závisí na používaných pěstitelských tvarech, ale pro většinu tvarů se hodí kombinace dvou nebo jednoho spodního drátu, kterému či kterým se říká „vodící“ a dvou až tří dvoudrátí, do kterých se za vegetace zasunují přirůstající letorosty. Krajové sloupky nesou největší tíhu danou hmotností přibývající zelené hmoty, která často pronáší dráty. Ty se musejí čas od času napínat a tím by se časem mohly krajové sloupky zbortit, proto se ukotvují nebo musí být podepřeny vzpěrami. Středové sloupky se umísťují obvykle vždy mezi šestý až sedmý keř, případně mezi sedmý a&n
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.
Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochranné pásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.
Detektory kabelů rozdělujeme na ty, které nám detekují vodiče ve zdi nebo v zemi (podzemní lokátory).
Podzemní lokátory
Podzemními lokátory nazýváme citlivé elektronické přístroje, které v profesionální praxi slouží k vyhledávání inženýrských sítí a prvků průmyslových rozvodů. Podzemní lokátory umožňují indikaci a trasování inženýrských sítí například při opravách nebo před započetím výkopových prací v dané lokalitě.
Detekce a lokalizace kabelů vedených pod povrchem země se provádí pomocí indikace elektromagnetického vlnění emitovaného těmito kabely a přijímaného citlivým detektorem podzemního lokátoru na povrchu země. Tyto kabely jsou buď samy zdroji radiového vyzařování, v tom případě mluvíme o pasivním módu činnosti (pasivním z hlediska měřicí metody – vyzařovaný signál postačí pasivně přijímat podzemním lokátorem na povrchu), nebo zachytitelné elektromagnetické vlnění neemitují. V tomto případě je nutné do podzemního vedení vhodným způsobem takový radiový signál zavést, a to pomocí generátoru signálu. Potom mluvíme o aktivním módu činnosti (aktivním opět z hlediska měřicí metody – měřicí signál je nutno do hledané podzemní sítě aktivně zavést).
Je tedy patrné, že pasivní mód vyhledávání podzemním lokátorem lze použít u kabelů „pod proudem“ (zde je možné použít obě výše uvedené metody), zatímco při hledání podzemních kabelů bez proudu je vždy nutné použít aktivní mód.
Detektor vodičů ve zdi
Detektorů, které umí detekovat vodiče ve zdi, je celá řada, nejčastěji se využívají multifunkční. Ty mají přehledný LCD displej, dovedou vyhledat a zaměřit ve zdi (pod omítkou), ve stropě, v podlaze i pod dlaždicemi elektrická vedení a kabely (pod napětím i bez napětí). Dále tento detekční přístroj vyhledává dutiny (dutých prostor pod omítkou), vodovodní nebo plynové potrubí, trubky topení včetně měděných trubek nebo ocelových výztuží v železobetonu (ocel pro betonářskou výztuž), jakož i kovové trámy (nosníky a sloupky), hřebíky z magnetických i nemagnetických kovů a dřevěných trámů do hloubky až 70 cm. Vždy záleží na druhu výrobku.
MultiFinder Pro – elektronický skener
Elektronický skener a detektor vodičů MultiFinder Pro od německého výrobce Laserliner je určen k vyhledávání dřeva, železa, mědi a elektrického vedení pod napětím (živé kabely). LCD obrazovka a průvodce maximálně usnadňují práci a používání elektrického skeneru MultiFinder Pro. Varovné signály zajišťují vysoké zabezpečení funkčnosti skeneru. Při vrtání do zdí se chtě nechtě vystavujete riziku provrtání kabelů a potrubí, či v nejhorším případě plynového potrubí. Naštěstí použitím elektronického skeneru MultiFinder od firmy Laserliner tomuto můžete předejít. V režimu detekce kovů je schopný vyhledat i elektrická vedení, která nejsou pod napětím.
Cena detektoru MultiFinder Pro je velmi příznivá ve srovnání s náklady, které vám může ušetřit. A to například tím, že neprovrtáte elektrické vedení a nebudete muset pracně měnit vodič.
Elektrická přípojka je zařízení, které začíná odbočením mimo elektrickou stanici od vedení distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, případně odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici.
Ochranné pásmo podzemního vedení tvoří souvislý prostor vymezený dvěma svislými rovinami vedenými po obou stranách podzemního vedení ve vodorovné vzdálenosti. Vodorovná vzdálenost se měří kolmo na podzemní vedení. Do 110 kV je ochranné pásmo 1 m a nad 110 kV je ochranné pásmo 3 m.
V ochranném pásmu podzemního vedení nelze přejíždět mechanismy o celkové hmotnosti větší než 6 tun. Dále v něm není možné vysazovat trvalé porosty.
V naší poradně s názvem TERMOFÓLIE NA OKNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kadlec.
Četl jsem vaše pojednání o termofoliích na okna. Zaujala mně hlavně zmínka o KERAMICKÝCH foliích. Prosím o sdělení bližších informací a zda by šlo mi sdělit prodejce nebo firmu (firmy) které je dodávají i s montáží.
Za tyto informace předem moc děkuji.
S pozdravem Kadlec Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Vlastnosti izolační fólie PerLite 70 interní (keramická fólie):
Je to keramická okenní fólie tepelně izolační
fólie PerLite 70 interní, která odfiltruje 99% UVA a UVB záření.
- keramická fólie bez napařených kovových částic
- odrazí 10% tepelné sluneční energie a 31% tepelné sluneční energie absorbuje, čímž přispívá k větší tepelné pohodě v interiéru
- celkem zadrží 35% záření z topných těles
- po instalaci fólie je zisk denního světla v interiéru pro oko prakticky stejný
- fólie propustí 66% denního světla, jedná se o velmi lehce tónovanou a decentní fólii
- fólie má nízkou externí reflexi 10% a je vhodná pro instalace, kdy je požadavkem zachovat průhled do interiéru (výlohy) a pro historické budovy.
Instalaci provádí firma Steinbauer a spol., s.r.o.
Adresa:
Sadská 12
198 00 Praha 9 – Hloubětín
E-mail: info@hanita.cz
Mobil: +420 777 195 501
Ing. Mgr. Jan Steinbauer vedení společnosti, informace
E-mail: steinbauer@steinbauer.cz.
Otevřeno mají od pondělí do pátku od 8 do 16 hodin.
Tato ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích a příslušné prováděcí vyhlášky. V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace, platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, která jsou součástí těchto vedení.
V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení.
Ochranné pásmo podzemního vedení nízkého napětí do 1kV
U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:
do 110 kV: 1 m;
nad 110 kV: 3 m.
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.
To je zvláštní kategorie tvarů pro vysoké vedení, kdy kmínek je veden až k vrcholu sloupků tvořících opěrnou konstrukci, takže celá zelená hmota keřů včetně hroznů visí dolů. Příkladem je tvar zvaný jednoduchá záclona, což je krátké kordonové ramínko, na kterém se nařezávají čípky. Složitějším tvarem je dvojitá záclona, někdy označovaná GDC, která na řádku tvoří dvě za sebou visící plochy. Do našich klimatických podmínek se však příliš nehodí. Zvláštním tvarem je vertikálně vedený kordon, mezi vinaři označovaný Vertiko. Jde o svislé rameno, na kterém se nařezávají tři patra se čtyřmi dvouokými čípky. Toto vedení bylo jednu dobu hodně rozšířené, ukázalo se však, že pro velké plochy příliš vhodné není. Hodí se však, jako všechny kordonové tvary, do zahrádek, kde pěstitelé mají dostatek času se mu věnovat.
Takže zahrádkář nemusí brát ohled na to, aby jeho vinici tvořily úhledné řádky a může si vytvořit svůj způsob vedení keřů, tak jak mu bude vyhovovat.
Správně. Ovšem je potřebné splnit požadavky révy, vyplývající z jejích vlastností, tedy z toho, že réva je teplomilná a světlomilná rostlina. Dá se využít každý způsob vedení, který zajistí, aby keře byly dobře osluněné a dostatečně provzdušněné. Samozřejmě, že některým odrůdám se lépe daří „tom svém“ způsobu vedení, což lze vyhledat v odborných publikacích.
A jaké materiály pro opěrné konstrukce byste do zahrad doporučila?
Konkrétně bych nedoporučila žádný, protože lze využit všechny, které jsem uvedla, ale i ještě některé další. Například, pokud budete chtít vést révu po fotbalové brance se sítí, půjde to také. Ovšem za podmínky, že, na rozdíl od jejího využití ve fotbale, bude síť dostatečně fixovaná a napjatá, aby skutečně sloužila jako opora. Viděla jsem révu, zakrývající nevzhledný sloup, který nebylo možné z nějakých technických důvodů odstranit. Tím chci říct, že jako opěrná konstrukce se dá využít cokoli -záleží na fantazii zahrádkářů. Pokud se týká tato otázka mne osobně, já bych se vyhnula betonu, protože ho prostě nemám ráda. Ale neznamená to, že se klasické betonové sloupky do zahrady nehodí. Musím říct, že už jsem takto vybavených zahrad viděla celou řadu. A byly pěkné, protože každá zahrada, o kterou se lidé starají s láskou, zákonitě pěkná být musí.
Hodně lásky vám i vašim vinicím přejí Hanka Synková a Ludmila Svobodová.
Druhy opory musíte volit podle toho, kde chcete vinnou révu pěstovat, zda ji chcete nechat pnout po pergole, domu, nebo růst u kamenné zdi, či ve volném prostoru. Jestliže se chystáte vysazovat skleníkovou odrůdu, vybírejte ve skleníku místo v rohu, aby rostlina nebránila dalšímu pěstování jiných plodin. Dále je vhodné připravit jednoduchou konstrukci na podporu bujně rostoucích šlahounů tak, aby réva rostla u stropu a nebránila volnému pohybu po skleníku. Pokud se rozhodnete vysazovat sazenici ven, vybírejte nejlépe kryté místo, kde vytvoříte opěrnou konstrukci, nebo můžete nechat vinnou révu růst a plazit se po pergole. Při pěstování u zdi formou takzvané palmety, kdy se réva rozrůstá podél zdi do šířky, dodržte vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi čtyři až pět metrů. Rostlinu zasaďte ke zděné stěně a oporu zakotvěte do ní. Pokud chcete mít úrodu hroznů, nenechávejte révu příliš rozrůst; a pozor, nesázejte révu poblíž studny, táhne se za vodou a její kořeny by vám mohly prorůst i pod nejnižší skruží do studny.
Pro pergoly a loubí, po nichž se sazenice mají pnout do výšky i šířky, bude vzdálenost záviset na tom, zda je povedete více do výšky nebo do šířky. V případě, že chcete révu pěstovat na volném prostranství, například na jižním svahu pozemku, musíte pro ni vytvořit opory. Vzdálenost mezi sazenicemi pak bývá jeden metr. Protože musíte v prvních letech vypěstovat rovný kmínek, použijte opěrný kůl, který může být z nejrůznějších materiálů: dřeva, kovu nebo plastu. Podle způsobu vedení révy (nízké, střední, vysoké) se pak pro rostliny vytvářejí podpůrné konstrukce, po kterých se od třetího roku začnou pnout. Jsou to různé typy pergol či drátěnek. Mezi nosné sloupky a případně trámky se pak napíná nosný a vodicí drát. Různé způsoby vedení a opor najdete podrobně popsané například na těchto stránkách: způsoby vedení a opor.
Zkušení pěstitelé například postupují takto: Na dvě až tři rostlinky vinné révy postačí dvě staré železné trubky (3/4" nebo 1") z vyřazeného ústředního topení, nebo železné pozinkované trubky ze starého vodovodu, a to v délce 1,8 až 2 metry. Tyto trubky se zatlučou 3 až 4 metry od sebe cca půl metru do země, aby je nevyvrátil ani vítr. Mezi tyto trubky se pak vodorovně natáhnou vodicí dráty – několik řad vzdálených od sebe asi 40 cm. Někteří používají drát z PVC a letorosty vážou provázkem, jiní betonářské pletivo koupené ve stavebninách a mezi trubky natáhnou velmi pevný drát, který přichytí objímkami, aby po trubce nesklouzl. Nedoporučují dřevěnou konstrukci, protože mnoho let nevydrží.
Ve vinařských prodejnách lze zakoupit na vyvazování letorostů speciální drátky, sloupky například nakoupíte zde: potřeby na vyvazování.
ČEZ sice podle energetického zákona musí připojit každého, kdo o to požádá, ale již není řešeno co dělat, pokud vlastníci okolních pozemků nedají souhlas s vedením kabelu pro přípojku.
Zákon č. 458/2000 Sb. § 2 odst. 2a) říká: „1. distribuční soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.“
Situace může být problematická, pokud vlastník nechce povolit věcné břemeno pro ČEZ. Tato situace se poté musí řešit právní cestou. Cesta vede jen přes dohodu. Vyvlastnění nepřichází v úvahu.
Jedna přípojka rozhodně nezadává opodstatněný důvod k zahájení úkonů podle zákona č. 184/2006 Sb. Zákon č. 458/2000 Sb. obsahuje u práva na připojení zákazníka formulku: „Podle jednoho z nálezů ÚS se za dotčený pozemek považují i pozemky přilehlé s různými vlastníky.“ To je prostor pro boje právníků, a kdo bude mít lepšího, prosadí svou pravdu. Lze předpokládat, že i majitel sousedního pozemku bude mít svou cenu. Ostatně v případě vynucení věcného břemene na základě EZ náleží kompenzace. Její výše je opět o schopnostech právníků. Může se stát, že distributor zřídí přípojku na nejbližším možném místě a dál musí žadatel bojovat sám.
Montážní pěny Den Braven se na trh dodávají ve velkém výběru pro profesionální, ale i pro hobby použití. Pěny se dají výborně využít ve stavebnictví, kde slouží převážně k utěsňování a izolování okenních rámů, rámů, potrubního vedení, kabelového vedení, sanitárního vybavení a mnoho dalšího. Montážní pěna má vysokou přilnavost, dobré tepelně izolační vlastnosti, dlouhou životnost a hlavně přijatelnou cenu.
Při práci v koruně stromů se používá obvykle profesionální vybavení od firem Singing Rock, Petzl, Stihl, Silki a speciální arboristické vybavení od předních zahraničních firem.
Výsadba stromů
Představuje vlastně začátek arboristické práce, a proto jí je třeba věnovat velkou pozornost, neboť na jejím odborném provedení bude záviset v budoucnu celý život stromu, a potažmo i zalesňovaného okolí.
Výsadba stromů spočívá nejen ve vlastní výsadbě stromů, ale je třeba dbát i na další aspekty pro ideální budoucí podmínky pro vysazené stromy:
výběr vhodných stromů pro konkrétní stanoviště;
hodnocení podmínek stanoviště;
zabezpečení příznivých podmínek pro výsadbu stromů a zeleně;
péče o stromky v prvních letech po výsadbě.
Vysazují se jak malé stromky ze zahradní školky, tak i větší stromy až po ty největší. V závislosti na tvaru koruny, rozměrech daného stromu a půdních poměrech stanoviště se poté volí technologie výsadby a ukotvení stromu (park, zahrada, hřbitov, volná příroda, ...). Při samotné výsadbě stromu se většinou jedná o úplnou či částečnou výměnu substrátu na stanovišti, instalaci závlahových sond, statické zajištění stromu pomocí dřevěných kůlů, přihnojení, zamulčování kůrou proti výparu vody, zalití a provedení komparativního řezu. U větších stromů se pak kotví bal ještě speciálním podzemním systémem.
Kácení stromů
Patří mezi velmi časté činnosti. Provádí se rizikové kácení nebezpečných stromů v městské zástavbě, v blízkosti budov, nad objekty, ale i v lese a v blízkosti zástavby, hřbitovů, elektrického vedení a podobně.
Při kácení stromů je samozřejmostí pojištění proti způsobeným škodám a profesionální přístup. Cílem je postupné odřezání a bezpečná doprava částí stromu na zem tak, aby byla zachována maximální bezpečnost pro všechny zúčastněné pracovníky a nedošlo k žádnému poškození majetku zákazníka.
Kácení stromů a jejich prořezy se provádí za pomocí speciálních lanových technik a použitím arboristického vybavení od různých firem, které se dobře osvědčily (Singing Rock, Petzl, ...).
Ořezy stromů
Pravidelné ošetřování stromů je kompromisem mezi jejich přirozeným růstem a potřebami lidí. Vhodnými zásahy, jako jsou především různě rozsáhlé ořezy, se prodlužuje životnost stromů a zlepšuje se jejich zdraví.
Všechny druhy řezu a ořezu stromů:
Výchovný řez – provádí se u mladých stromků v prvních letech po výsadbě na trvalé stanoviště. Cílem je dosažení druhově charakteristického tvaru koruny a její přizpůsobení funkčním požadavkům stanoviště (například úprava podchozí a podjezdové výšky).
Při vrtání do zdiva je nejdůležitější rozhodnout se, budete-li vrtat s příklepem nebo bez příklepu. Do betonu a kamene je potřeba vrtat s příklepem, absolutně nejvhodnější jsou k tomu proto vrtací kladiva. Do cihly se vrtá také s příklepem a je jedno, použijete-li kladivo nebo vrtačku. Problém s příklepem a tvrdostí materiálu pak nastává u porothermu, sádrokartonu, obkladaček a dlaždic, které jsou podobné cihle, ale tažené nebo dírkaté. Je nutné zdůraznit, že vrtačka je opravdu nevhodná pro vrtání betonu. Sice kroutí vrtákem velmi rychle, ale nemá tak silný a pro beton potřebný příklep jako vrtací kladivo. Navíc nepříjemně „mlátí“ s obsluhou. Vrtací kladivo, patent společnosti Bosch, oproti tomu využívá díky pístu uvnitř mechanismu takzvaného aktivního příklepu (vrtačka má pasivní příklep – tlak se generuje díky síle vrtajícího). Kladivo s velkým výkonem a mnohem silnějším úderem než vrtačka tluče do materiálu samo bez námahy toho, kdo ho drží. Kladivo je navíc vybaveno momentovou spojkou, která odpojí vrták od motoru v okamžiku, kdy se zasekne v materiálu.
Vrtáky do zdiva, které mají tvrdokovový břit, se liší kvalitou zpracování a typem stopky, kterou jsou uchyceny ve vrtačce či kladivu. Je tedy důležité zvolit správný vrták podle stavebního materiálu, do kterého budeme vrtat – armovaný beton, beton a kámen, cihlová zeď. Pro vrtačky s klasickým sklíčidlem mají vrtáky válcovou nebo ve výjimečných případech šestihrannou stopku. Do vrtacích kladiv se upínají rychloupínacími sklíčidly SDS-plus, do těžkých kladiv pak SDS-max, do strojů SDS-quick. Tyto vrtáky mají podélné drážky pro vedení a pojištění vrtáku.
Vrtáky do betonu a cihly mají napájenou tvrdokovovou špičku se střechovitě broušeným hrotem. Tento typ vrtáku vrtá tím, že hrotem drtí vrtané zdivo a otáčky jsou pak potřeba jen na odvádění drtě z otvoru. Problémem pro kvalitní vrtáky není ani občasné navrtání armovacích želez. Profesionálové pro vrtání armovaného betonu používají čtyřbřité vrtáky, které jsou sice pomalejší, ale minimalizují riziko zaseknutí v materiálu.
Pro vrtání bez příklepu stavebních hmot, jako je porotherm, sádrokarton nebo obkladačky se používají extrémně tvrdé „multiconstruction“ vrtáky. Vrták má také tvrdokovovou destičku, ale jiný tvar břitu než vrták do betonu. Není určen k příklepovému vrtání s velkým úderem, ale k postupnému odškrabávání materiálu. Při větším výkonu a v tvrdších materiálech se může přehřát a otupit, je proto dobré namáčet břity do nádobky s olejem. „Multiconstruction“ vrták provrtá cokoliv, ideální je také na rámy plastových oken, které se skládají z mnoha různě tvrdých materiálů.
Pro vedení rozvodů vody a kanalizace v zastavěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí:
do DN 500 mm je ochranné pásmo 1,5 m na obě strany;
nad DN 500 mm je ochranné pásmo 2,5 m na obě strany;
u průměru potrubí o 200 mm, uloženého ve větší hloubce než 2,5 m, je ochranné pásmo 3,5 m.
