VEDENÍ NÍZKÉHO NAPĚTÍ

Stříhání vinné révy návod

Řekněte prosím konkrétně, jak tedy řezat?

Při každém řezu vlastně keř stále maličko omlazujeme. Prostředkem k tomu jsou zásobní čípky, o kterých jsem se již dnes zmínila, a také pravidlo, na základě kterého se ono omlazení provádí – jmenuje se princip Guyotova řezu. Spočívá v tom, že se na keři z jednoletého dřeva nařezává dvouoký čípek a nad ním plodonosný čípek nebo tažeň. Nad ním (myšleno morfologicky, tedy blíže kmeni nebo starému dřevu) je vždy zásobní čípek. Při rašení z každého očka začne vyrůstat letorost (pokud ovšem očko v zimě nezmrzlo). Z dvouokého zásobního čípku tedy vyrostou dva letorosty, které se v následujícím roce využijí stejně: spodní na zásobní čípek a ten horní na plodonosný čípek nebo tažeň.

Zdravé očko

Očko poškozené mrazem

Pokud zásobní čípek takto využít nelze, třeba proto, že jeden z výhonů je krátký, musíme vyhledat jiný vhodný výhon pro nařezání plodonosného čípku nebo tažně a výhon morfologicky postavený pod ním využijeme na zásobní čípek. Vtip řezu spočívá v tom, že vše za jednoletým dřevem, ponechaným na keři, se odřízne, tedy všechno nevyužité jednoleté i dvouleté dřevo. Tímto způsobem se keř každoročně maličko omladí a nerozrůstá se do stran, odborně: „nevysoukává se“. Tento postup je důležitý proto, že při řezu omezuje počet řezných ran. A co pro révu řezná rána, to poškození cévních svazků, které se musí s tímto poškozením vypořádat tak, že „odbočí“. Důsledkem je „křivolaká“ cesta pro živiny proudící z kořenů. Při ponechání většího počtu řezných ran na keři jsou rostoucí letorosty špatně vyživovány. Tento „trošku zmlazovací“ princip se využívá při všech způsobech tvarování keře, ať jde o tvary vrcholové nebo kordonové. Viz následující obrázek:

řez vinné révy obrázky

A jaké jsou ty způsoby tvarování?

Rozlišují se dva typy: tvary vrcholové a kordonové. Vrcholové tvary tvoří kmen z víceletého dřeva, zakončený jednoletým výhonem, který se podle délky, jak již víme, často označuje tažeň. Tažeň se na kmeni obvykle ponechává jen jeden, někdy (při požadovaném větších zatížení) dva. U kordonových tvarů víceleté dřevo vytváří kromě kmene také ramena, na kterých se nařezávají čípky, vždy střídavě zásobní a plodonosné. Vrcholové tvary se obvykle používají v produkčních vinicích, kde záleží na jednoduchosti a rychlosti provádění řezu. Kordonové tvary naopak často využívají pěstitelé na zahrádkách, kde se pomocí kordonových ramen dají keře tvarovat do požadovaných tvarů, například na pergoly nebo révové stěny. Takováto tvůrčí činnost zahrádkáře často svede k přetěžování keřů vysokým počtem ponechaných oček.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - únor

Příběh

Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.

Zdroj: příběh Ochranné pásmo podzemního vedení

Ochranná pásma energetických zařízení při stavbě domu

Při plánování stavby domu je dobré myslet nejen na trafostanici, ale také na další energetická zařízení v okolí. Elektrická vedení nebo kabely mohou mít vlastní ochranná pásma, která mohou ovlivnit umístění stavby.

Ochranné pásmo je prostor kolem energetického zařízení, který slouží k bezpečnému provozu a k zajištění přístupu pro údržbu nebo opravy.

Pokud se některé z těchto zařízení nachází v blízkosti pozemku, může být nutné přizpůsobit projekt domu nebo jeho umístění. V praxi to ale často znamená pouze drobnou úpravu projektu.

Zdroj: článek Jak daleko stavět dům od trafostanice: kolik metrů je bezpečných

Poradna

V naší poradně s názvem VEDENI V PRVNIM ROCE VYSAZENÉHO ŘÍZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Vedeni v prvnim roce vysazeného řízku

Řez révy vinné při vedení na hlavu

Kmínek se u tohoto způsobu nepěstuje, vedení na hlavu je skutečně na hlavu neboli na babku, což je zesílený útvar hned u země. Opakovaným řezem u země vznikne útvar velikosti pěsti, v dobrých podmínkách mohutný až do velikosti lidské hlavy – proto vedení na hlavu. U vedení na hlavu není nutné budovat drátěnku, výhony se vyvazují ke kůlům, které by měly být v dobrém stavu. I taková vinice má své kouzlo. Pokud si chcete ulehčit práci, je možné vybudovat drátěnky a výhony normálně zastrkovat do dvojdrátí.

Řez se provádí raději v zimě než na podzim. Zkracuje se na různě dlouhé čípky, a to podle plodnosti odrůd. Jen v případě málo plodných klonů se dříve používal i u tohoto vedení tažeň. Dnes šlechtitelé dodávají kvalitní materiál, takže tažně už nejsou nutné a dobře plodí i čípky. Zimní řez se dělá na čípek se 2 až 3 očky, letorosty se vyvazují k dřevěnému kůlu zaraženému u každé hlavy. U vedení na hlavu odpadá starost s drátěnkou, jak už bylo zmíněno výše.

Při vedení na hlavu budou hrozny zrát už v polovině srpna a budou mít nízké kyseliny. Čím níž totiž hrozen je, tím rychleji zraje. Ale pozor, abyste nenechávali na keři moc listí, hrozí zvýšené riziko rozvoje chorob. Někteří pěstitelé tvrdí, že je vyvazování letorostů ke kůlu rozhodně náročnější na práci jejich zastrkávání do dvojdrátí. Navíc pak sklízíte hrozny v hlubokém předklonu nebo na kolenou. A úrodu vám mohou ožírat myši.

Tip: Pokud si chcete práci ušetřit, tak lze vedení na hlavu trochu modernizovat a využít výhod lepšího vyzrávání a možné ochrany proti zimním mrazům. Odrůdy Irsai, MM i Solaris jsou pro tento způsob pěstování vhodné. Irsai proto, že nejlépe z výše jmenovaných odolává plísním (ale na nízkém vedení hůře plodí). Solaris a MM hodně plodí, ale mohou uhnívat. Pokud chcete pouze zaujmout starobylým způsobem pěstování a na odrůdě vám tolik nezáleží, tak zvolte například Cabernet Blanc nebo Souvignier Gris, z modrých Cabernet Cortis. Ušetříte za postřiky, ochráníte přírodu a úroda vám nebude hnít.

Moudrá rada na závěr: Kdo má málo práce, ať si nasadí vinohrad. A kdo se vyloženě nudí, ať si zvolí vedení na hlavu.

Zdroj: článek Podzimní řez vinné révy

Ochranné pásmo elektrického vedení nízkého napětí (NN)

Elektrické vedení nízkého napětí (NN) do 1 kV patří mezi nejčastější sítě na soukromých pozemcích. Typicky jde o přípojky k rodinným domům, garážím nebo hospodářským stavbám.

Ochranné pásmo vedení NN je stanoveno následovně:

• u nadzemního vedení NN je ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy krajního vodiče,
• u podzemního vedení NN je ochranné pásmo 1 metr od osy kabelu.

V praxi to znamená, že v tomto pásmu nelze bez souhlasu provozovatele provádět výkopy, zakládat stavby ani vysazovat hluboce kořenící stromy.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Příběh

Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naďa.

Zdroj: příběh Řez vinné révy na podzim

Drátěnky

V únoru se pěstitelé věnovali správnému řezu révy, dnes jste zmínila některé tvary, jako například vertiko nebo jednoduchá záclona a minule při zastrkování výhonů nás zajímalo dvoudrátí. Ale ještě jsme nemluvili o drátěnkách jako takových.

To máte tedy pravdu. Vybudovat drátěnku je potřebné nejdéle v druhém roce po výsadbě, ale můžeme si o ní něco povědět už teď, i když založení vinice a vlastní výsadba nás teprve čeká. Na začátku našeho povídání jsem říkala, že réva je liána, proto potřebuje oporu. V šerém dávnověku, kdy révu ještě „nezotročoval“ člověk, protože réva je mnohem starší než lidstvo, si tato liána musela s oporou poradit sama. Vyřešila to tak, že „šplhala“ po kmenech až do korun stromů, kde bylo sluníčka dost a kde se jí líbilo. Dnes, kdy jsou vinice monokulturami, případně monokulturami s ozeleněním, révové keře nemají k dispozici žádné stromy, po kterých by mohly šplhat a na nichž by se mohly uchytit, a proto potřebují opěrné konstrukce. Několik století si naši předkové vystačili s tím, že na jaře ke každému keři zatloukli dřevěný kolík a k němu během vegetace vyvazovali ty výhony, které po vylámání na keři ponechali. Na podzim po sklizni a po opadu listí kolíky vytahali a uložili je na kraj vinice. Kdo nějaký kolík ukradl, aby si s ním zatopil, byl náležitě potrestán, jak se můžeme dočíst v tehdejších „legislativních“ předpisech, které pro vinice napsal císař a milovník vín Karel IV. Taková opěra keřům vedeným na hlavu stačila.

Dnes, když jsme postupně navrhli a začali využívat řadu způsobů vedení, už nám jen opěrné tyče nestačí, protože na keřích pěstujeme kmínky, na nich nařezáváme různými způsoby ramena s čípky a ve velkých výsadbách využíváme téměř výlučně jen tažně. Proto je potřeba, aby opěrné konstrukce byly složitější. Pro výsadby, ve kterých používáme traktory, je navíc nutné, abychom keře poněkud násilně formovali do víceméně „placatých tvarů“, aby se tam stroje s nářadím vešly. Proto dnešní drátěnky tvoří krajové a středové sloupky a mezi nimi jsou napjaté dráty. Samozřejmě, že počet a uspořádání systému drátů závisí na používaných pěstitelských tvarech, ale pro většinu tvarů se hodí kombinace dvou nebo jednoho spodního drátu, kterému či kterým se říká „vodící“ a dvou až tří dvoudrátí, do kterých se za vegetace zasunují přirůstající letorosty. Krajové sloupky nesou největší tíhu danou hmotností přibývající zelené hmoty, která často pronáší dráty. Ty se musejí čas od času napínat a tím by se časem mohly krajové sloupky zbortit, proto se ukotvují nebo musí být podepřeny vzpěrami.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - červen

FAQ – Často kladené otázky

Co je ochranné pásmo a kdy vzniká?

Ochranné pásmo vzniká automaticky ze zákona kolem vedení, zařízení nebo stavby technické infrastruktury.

Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nemovitostí nebo v územním plánu. Ochranné pásmo platí vždy a omezuje stavební činnost, terénní úpravy i výsadbu podle typu sítě.

Mohu stavět v ochranném pásmu, když získám souhlas?

V některých případech ano, ale nikdy automaticky.

U vodovodu, kanalizace nebo telekomunikací lze někdy získat písemný souhlas provozovatele. U plynu, VN, VVN a trafostanic je povolení výjimečné a často zcela nemožné.

Jak daleko se může stavět od trafostanice?

Minimální ochranné pásmo trafostanice jsou 2 metry od obvodové stěny objektu.

V tomto prostoru nelze bez souhlasu umisťovat stavby, ploty ani skladovat materiál. Někteří provozovatelé mohou požadovat i větší odstup.

Jaké je ochranné pásmo vedení VN 22 kV?

U nadzemního vedení VN 22 kV je ochranné pásmo 7 metrů od osy krajního vodiče.

U podzemního kabelového vedení VN činí ochranné pásmo zpravidla 2 metry od osy kabelu. V pásmu jsou omezeny stavby, výkopy i výsadba stromů.

Platí ochranné pásmo i pro elektrickou přípojku?

Ano, i elektrická přípojka má ochranné pásmo.

U vedení NN do 1 kV činí ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy vedení nebo kabelu. Toto pásmo se často porušuje při stavbě plotů a zpevněných ploch.

Jaké je ochranné pásmo plynovodu?

Ochranné pásmo plynovodu závisí na tlaku plynu.

U nízkotlakého plynu je to 1 metr, u středotlakého 2 metry a u vysokotlakého plynovodu 4 až 7 metrů od osy potrubí. V pásmu jsou přísná bezpečnostní omezení.

Jaké je ochranné pásmo vodovodu a kanalizace?

Vodovod i kanalizace mají ochranné pásmo 1,5 metru od osy potrubí.

V tomto pásmu nelze bez souhlasu provádět stavby, zakládat pevné konstrukce ani jezdit těžkou technikou.

Jaké je ochranné pásmo studny?

Ochranné pásmo studny závisí na jejím typu.

U kopané studny se obvykle stanovuje minimálně 5 metrů, u vrtané studny minimálně 12 metrů. U zdrojů pitné vody mohou být vymezena pásma I. a II. stupně s výrazně přísnějšími pravidly.

Platí ochranné pásmo i když není zapsané v katastru?

Ano, platí vždy.

Ochranné pásmo není vázáno na zápis do katastru nemovitostí. Neznalost ochranného pásma nechrání vlastníka před sankcemi.

Co hrozí při porušení ochranného pásma?

Hrozí pokuty, zastavení stavby i odstranění objektu.

Provozovatel sítě může požadovat uvedení pozemku do původního stavu. V některých případech může dojít i k ohrožení bezpečnosti nebo přerušení dodávek.

Jak postupovat před koupí pozemku?

Vždy si nechte vytyčit inženýrské sítě.

Ověřte typ vedení, ochranná pásma a konzultujte záměr se stavebním úřadem i provozovateli sítí. Tím předejdete nejčastějším a nejdražším chybám.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Poradna

V naší poradně s názvem TERMOFÓLIE NA OKNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kadlec.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Termofólie na okna

Řídící systémy pro elektrické vytápění

Všechny typy elektrického vytápění jsou ovládány pomocí nějakého typu termostatu. Základní deska topení často používá termostat napětí v síti (termostat přímo řídí výkon dodávky do topného zařízení), zatímco jiné zařízení používají termostaty nízkého napětí (termostat používá relé). Termostat napětí v síti lze zabudovat do podlahového topení, ale pak dost často není dodržována pokojová teplota úplně přesně. Nejlepším místem pro instalaci, jak termostatu napětí v síta, tak termostatu nízkého napětí, je vnitřní zeď. Oba termostaty jsou k dispozici jako programovatelné termostaty, pro automatické nastavení teploty v noci, nebo když jste pryč.

Základní topná deska dodává teplo do každé místnosti samostatně, takže se ideálně hodí do zónového vytápění, které také umožňuje zahřívání obydleného pokoje ve vašem domě, a zároveň umožňuje vytápět volné plochy (například prázdné nebo zřídka používané místnosti). Vytápění v zónách může produkovat úsporu energie o více než 20%, ve srovnání s vytápěním obydlené a neobydlené oblasti vašeho domu.

Topné zóny jsou nejúčinnější, když jsou chladnější části vašeho dumu izolovány od vytápěných částí, což umožní, aby různé zóny fungovaly skutečně nezávisle. Nezapomeňte, že chladnější části vašeho domu musí být vyhřívány alespoň na teplotu nad bodem mrazu, abyste zabránili zamrznutí potrubí.

Termostaty cena

Tady je seznam nejlevnějších termostatů pro elektrické vytápění.

Zdroj: článek Elektrické topení

Proč se trafostanice často staví právě u rodinných domů

Mnoho lidí překvapí, když při prohlídce stavebního pozemku zjistí, že se v blízkosti nachází trafostanice. Ve skutečnosti je ale takové umístění poměrně běžné a souvisí s fungováním distribuční sítě elektřiny.

Elektřina se totiž na velké vzdálenosti přenáší při vysokém napětí. Aby bylo možné energii bezpečně používat v domácnostech, musí se toto napětí snížit na úroveň nízkého napětí. Právě tuto funkci plní trafostanice.

Aby byla distribuce elektřiny efektivní, musí být transformátory umístěny relativně blízko míst, kde se energie spotřebovává. Proto se malé trafostanice běžně nacházejí přímo v obytných čtvrtích.

Jedna trafostanice může zásobovat elektřinou například:

• 20 až 40 rodinných domů
• menší bytový dům
• několik ulic v nové zástavbě

Pokud by byla trafostanice umístěna příliš daleko, musely by být kabely nízkého napětí mnohem delší. To by způsobovalo vyšší ztráty energie a také vyšší náklady na výstavbu sítě.

Proto se trafostanice často nacházejí například na rohu ulice, na malém technickém pozemku nebo na okraji parcely v nové zástavbě.

Na následující fotografii je vidět, jak může být trafostanice začleněna přímo do obytné ulice. Takové řešení je běžné v moderních městských čtvrtích.

Zdroj: článek Jak daleko stavět dům od trafostanice: kolik metrů je bezpečných

Detektor kabelů

Detektory kabelů rozdělujeme na ty, které nám detekují vodiče ve zdi nebo v zemi (podzemní lokátory).

Podzemní lokátory

Podzemními lokátory nazýváme citlivé elektronické přístroje, které v profesionální praxi slouží k vyhledávání inženýrských sítí a prvků průmyslových rozvodů. Podzemní lokátory umožňují indikaci a trasování inženýrských sítí například při opravách nebo před započetím výkopových prací v dané lokalitě.

Detekce a lokalizace kabelů vedených pod povrchem země se provádí pomocí indikace elektromagnetického vlnění emitovaného těmito kabely a přijímaného citlivým detektorem podzemního lokátoru na povrchu země. Tyto kabely jsou buď samy zdroji radiového vyzařování, v tom případě mluvíme o pasivním módu činnosti (pasivním z hlediska měřicí metody – vyzařovaný signál postačí pasivně přijímat podzemním lokátorem na povrchu), nebo zachytitelné elektromagnetické vlnění neemitují. V tomto případě je nutné do podzemního vedení vhodným způsobem takový radiový signál zavést, a to pomocí generátoru signálu. Potom mluvíme o aktivním módu činnosti (aktivním opět z hlediska měřicí metody – měřicí signál je nutno do hledané podzemní sítě aktivně zavést).

Je tedy patrné, že pasivní mód vyhledávání podzemním lokátorem lze použít u kabelů „pod proudem“ (zde je možné použít obě výše uvedené metody), zatímco při hledání podzemních kabelů bez proudu je vždy nutné použít aktivní mód.

Detektor vodičů ve zdi

Detektorů, které umí detekovat vodiče ve zdi, je celá řada, nejčastěji se využívají multifunkční. Ty mají přehledný LCD displej, dovedou vyhledat a zaměřit ve zdi (pod omítkou), ve stropě, v podlaze i pod dlaždicemi elektrická vedení a kabely (pod napětím i bez napětí). Dále tento detekční přístroj vyhledává dutiny (dutých prostor pod omítkou), vodovodní nebo plynové potrubí, trubky topení včetně měděných trubek nebo ocelových výztuží v železobetonu (ocel pro betonářskou výztuž), jakož i kovové trámy (nosníky a sloupky), hřebíky z magnetických i nemagnetických kovů a dřevěných trámů do hloubky až 70 cm. Vždy záleží na druhu výrobku.

MultiFinder Pro – elektronický skener

Elektronický skener a detektor vodičů MultiFinder Pro od německého výrobce Laserliner je určen k vyhledávání dřeva, železa, mědi a elektrického vedení pod napětím (živé kabely). LCD obrazovka a průvodce maximálně usnadňují práci a používání elektrického skeneru MultiFinder Pro. Varovné signály zajišťují vysoké zabezpečení funkčnosti skeneru. Při vrtání do zdí se chtě nechtě vystavujete riziku provrtání kabelů a potrubí, či v nejhorším případě plynového potrubí. Naštěstí použitím elektronického skeneru MultiFinder od firmy Laserliner tomuto můžete předejít. V režimu detekce kovů je schopný vyhledat i elektrická vedení, která nejsou pod napětím.

Cena detektoru MultiFinder Pro je velmi příznivá ve srovnání s náklady, které vám může ušetřit. A to například tím, že neprovrtáte elektrické vedení a nebudete muset pracně měnit vodič.

Zdroj: článek Detektor kovů

Ochranné pásmo elektrického vedení VN 22 kV

Vedení vysokého napětí VN, nejčastěji 22 kV, představuje výrazně vyšší riziko než NN a tomu odpovídají i větší ochranné vzdálenosti.

Ochranné pásmo vedení VN 22 kV činí:

• 7 metrů na každou stranu od osy krajního vodiče u nadzemního vedení,
• 2 metry na každou stranu od osy kabelu u podzemního vedení.

Ochranné pásmo VN se vztahuje nejen na stavby, ale i na terénní úpravy, skládky materiálu nebo parkování těžké techniky.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Bojler 120 l

Mezi tyto bojlery patří následující produkty.

DRAŽICE OKHE ONE 120

OKHE ONE 120 je elektrický plochý ohřívač vhodný k instalaci v omezených prostorách (kuchyňské linky), umožňuje rychlý ohřev vody díky konceptu dvou nádob. Keramické topné těleso umístěné v suché jímce slouží k rychlejšímu ohřevu teplé vody a vede k výraznému prodloužení životnosti ohřívače. Vnitřní antikorozní vrstva ohřívače nepodléhá důlkové korozi při chlorované nebo tvrdé vodě. Vysoce kvalitní izolace Covestro zajistí nízké tepelné ztráty a tím výrazně šetří provozní náklady. Tento ohřívač nabízí možnost připojení k využití nízkého tarifu elektrické energie (noční proud).

Výhody:

• provedení: závěsný, svislý
• vnitřní nádoba: smaltovaná ocel
• nominální výkon: 2 000 W
• objem: 98 litrů
• připojovací napětí: 230 V

Ostatní technické parametry – rozměry:

• elektrické krytí: IP 44
• hmotnost bez vody: 62 kg
• doba ohřevu el. energie z 10 na 60 °C (h) – těleso 1 100 W: 3 h
• výška: 1 552 mm
• šířka: 523 mm
• hloubka bez závěsu: 318 mm
• jmenovitý přetlak: 0,6 MPa
• maximální provozní teplota: 90 °C
• rozteč vstupu – výstupu vody: 387 mm
• závit hrdla: 3/4" vnější
• rozteč k zavěšení: 180 mm
• možnost dokoupit závěsnou konzolu 102000703
• energetická třída: C
• záruka: 5 let na vnitřní nádobu ohřívače a víko příruby, 2 roky na elektroinstalaci, topné těleso a ostatní + možnost prodloužení záruky

Spotřebič musí být instalován v souladu s návodem k obsluze vydaným výrobcem tohoto spotřebiče. Uvedení do provozu musí provést osoba vlastnící patřičná oprávnění! V záručním listě musí být potvrzena odborná montáž elektrozařízení.

AEG EWH 120 UNIVERSAL EL

Nádrž ohřívačů je vyrobena z ocelového plechu smaltovaného při teplotě 850 °C. Spolu s anodovou ochranou je tak zajištěna vysoká odolnost proti korozi. Zbytkový smalt je využit pro vnější antikorozní ochranu nádrže. Tento patentovaný způsob výroby nese ochrannou známku CoPro. O vynikající kvalitě vnitřního smaltového povrchu svědčí i získání značky kvality Evropského svazu výrobců smaltů (EEA). Nejmodernější technologie sváření vnitřních nádob a povrchová smaltová úprava zabezpečují hygienickou nezávadnost přípravy teplé užitkové vody. Zapouzdřené keramické topné těleso ve dvouokruhovém provedení umožňuje základní ohřev příkonem 2 kW (1,3 kW u 30litrové varianty) a jednorázový rychloohřev zvýšeným příkonem 3 kW (2,6 kW u 30litrové varianty). Díky velké teplosměnné ploše je řada AEG EWH Universal vhodná pro použití v oblastech s tvrdou vodou.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bojlery

Elektrická přípojka přes cizí pozemek

ČEZ sice podle energetického zákona musí připojit každého, kdo o to požádá, ale již není řešeno co dělat, pokud vlastníci okolních pozemků nedají souhlas s vedením kabelu pro přípojku.

Zákon č. 458/2000 Sb. § 2 odst. 2a) říká: „1. distribuční soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.“

Situace může být problematická, pokud vlastník nechce povolit věcné břemeno pro ČEZ. Tato situace se poté musí řešit právní cestou. Cesta vede jen přes dohodu. Vyvlastnění nepřichází v úvahu.

Jedna přípojka rozhodně nezadává opodstatněný důvod k zahájení úkonů podle zákona č. 184/2006 Sb. Zákon č. 458/2000 Sb. obsahuje u práva na připojení zákazníka formulku: „Podle jednoho z nálezů ÚS se za dotčený pozemek považují i pozemky přilehlé s různými vlastníky.“ To je prostor pro boje právníků, a kdo bude mít lepšího, prosadí svou pravdu. Lze předpokládat, že i majitel sousedního pozemku bude mít svou cenu. Ostatně v případě vynucení věcného břemene na základě EZ náleží kompenzace. Její výše je opět o schopnostech právníků. Může se stát, že distributor zřídí přípojku na nejbližším možném místě a dál musí žadatel bojovat sám.

Zdroj: článek Elektrická přípojka

Závěr

Volba systému vedení závisí na místních klimatických podmínkách, odrůdě, cílech pěstitele (ozdobná réva, stolní hrozny, vinohrad), dostupnosti investic a ochotě provádět ruční či strojní práce. Nízké vedení je ideální pro hobby a snadnou údržbu; střední vedení poskytuje vyvážené výhody; vysoké vedení nabízí nejlepší mikroklima pro plody, ale za cenu vyšších nákladů; vodorovné kordony pak představují univerzální a systematický přístup, obzvlášť pro menší vinice.

Zdroj: článek Video se způsoby vedení opor vinné révy

Střední vedení

Popis

Střední vedení představuje kompromis mezi nízkým a vysokým systémem. Kmen révy je veden na kůlu nebo sloupku do výše přibližně 80–120 cm, odkud vyrůstají kordony nebo tažné větve. Tento systém nabízí lepší ochranu proti pozemnímu vlivu a mrazu než nízké vedení a zároveň zůstává relativně snadno přístupný pro sklizeň a údržbu. Díky lepší ventilaci a vyššímu umístění plodů je nižší riziko hnilob a některých chorob. Střední vedení je také flexibilní — lze ho použít pro různé odrůdy i různé účely (okrasné pergoly vs malé vinice).

Video

https://youtu.be/PdpjvB5O0oc

---

Zdroj: článek Video se způsoby vedení opor vinné révy

Ochranná pásma inženýrských sítí – základní přehled

Inženýrské sítě mají rozdílné ochranné vzdálenosti podle druhu média a technického provedení. Následující tabulka slouží jako základní orientační přehled.

Tento přehled je pouze úvodní. V dalších kapitolách budou jednotlivé typy ochranných pásem rozebrány detailně, včetně výjimek a praktických příkladů.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Jak poznat trafostanici při prohlídce pozemku

Při prohlídce stavebního pozemku se většina lidí soustředí hlavně na velikost parcely, orientaci ke světovým stranám nebo dostupnost příjezdové cesty. Technická infrastruktura v okolí pozemku ale často zůstává stranou pozornosti. Přitom právě ta může mít významný vliv na budoucí stavbu domu.

Trafostanice patří mezi zařízení, která jsou někdy na první pohled nenápadná. Moderní distribuční stanice totiž často vypadají jako malé technické objekty a lidé je mohou snadno přehlédnout nebo zaměnit za jiné zařízení.

Je proto dobré vědět, jak jednotlivé typy trafostanic vypadají a kde se obvykle nacházejí. Pokud se objeví v blízkosti pozemku, je vhodné zjistit jejich přesnou vzdálenost od plánované stavby.

Kiosková trafostanice

Nejběžnějším typem trafostanice v obytných čtvrtích je tzv. kiosková trafostanice. Jde o menší betonový nebo kovový objekt, který může velikostí připomínat zahradní domek nebo menší garáž.

• výška přibližně 2 až 3 metry
• větrací mřížky ve stěnách
• výstražné tabulky vysokého napětí
• často stojí u chodníku nebo na okraji pozemků

Tyto trafostanice jsou navrženy tak, aby byly bezpečné a zároveň nenápadné. V nových obytných čtvrtích se často integrují do okolní zástavby tak, aby vizuálně nerušily prostředí.

Na následující fotografii je typická kiosková trafostanice v obytné zóně. Tento typ stanice se dnes používá nejčastěji v nových obytných čtvrtích, protože je relativně kompaktní a bezpečný.

Sloupová trafostanice

Ve venkovských oblastech nebo na okrajích obcí se často používají sloupové trafostanice. Transformátor je umístěn přímo na sloupu elektrického vedení a z dálky může připomínat větší rozvaděč nebo kovovou skříň.

• transformátor umístěný na sloupu
• viditelné izolátory a vodiče
• časté u venkovních vedení

Sloupové trafostanice se obvykle nacházejí mimo hustou zástavbu, ale mohou stát také na okrajích vesnic nebo u zemědělských pozemků.

Na následující fotografii je vidět sloupová trafostanice, která se používá především ve venkovských oblastech. Transformátor je umístěn přímo na sloupu elektrického vedení.

Distribuční stanice

Ve větších městech nebo průmyslových zónách se mohou nacházet větší distribuční stanice. Tyto objekty připomínají menší technické budovy a bývají umístěny na samostatných pozemcích.