VEDENI PRO MALINY A OSTRUZINY

Video návod pro přesazení

Jak na množení malin nám pomohou následující video návody: jak množit maliny.

Zdroj: článek Jak množit maliny

Příběh

Ve svém příspěvku ROZMNOŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA VALOVÁ.

JAK A KDY SE MAJÍ ROZMNOŽOVAT MALINY A OSTRUŽINY.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel VALOVÁ ANNA.

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: příběh ROZMNOŽOVÁNÍ

Ochranné pásmo podzemního vedení nízkého napětí do 1kV

U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:

• do 110 kV: 1 m;
• nad 110 kV: 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.

Zdroj: článek Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem PROČ NERAŠÍ MALINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava.

Vloni jsem zasadila v listopadu maliny a ještě vůbec neraší.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Asi uschly a nebo zmrzly. Nebo vám nějaký škůdce sežral kořeny. Ještě chvíli počkejte a potom zasaďte nové.

Zdroj: příběh Proč neraší maliny

Kdy množit maliny

Výsadba maliníku probíhá nejčastěji na jaře (možné je ho vysadit i na podzim). Při výsadbě rostliny by se měly kořeny zakrýt vlhkou pytlovinou. Je potřeba také řádně zastřihnout všechny zlomené kořeny s roztřepenými konci.

Zdroj: článek Jak množit maliny

Maliny a vitamíny

Maliny obsahují v plodech i listech mnoho vitamínu C. V plodech najdeme dále provitamín A a také vitamíny B2, B3, E a P. Jsou v nich obsaženy i sacharidy, bioflavonoidy pektin a karoten, třísloviny, kyseliny jablečná, citronová, ellagová a salicylová. Z minerálních látek maliny obsahují především vápník, hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Zinek v plodech malin je silné afrodiziakum. Maliny obsahují také biotin, který je důležitý pro lesk a hustotu vlasů a pružnost pleti.

Zdroj: článek Pěstování malin

Poradna

V naší poradně s názvem VEDENI V PRVNIM ROCE VYSAZENÉHO ŘÍZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

dobrý den mam na vas dotaz ohledně zasazeného řízku vinné revy. Letos na jaře jsem vysadil vinnou revu a ma už ted zhruba vyšku 130cm a sílu jak tužka ,jedna se mi o to jestli mam odstranit krom fazochu i spodni listy na kminku nebo je ponechat děkuji moc za odpověd.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Listy nechte, fazochy odstraňujte.

Zdroj: příběh Vedeni v prvnim roce vysazeného řízku

Co malina obsahuje?

Plod ostružiníku maliníku obsahuje:

• polynenasycené mastné kyseliny (0,4 g /100 g malin),
• mononenasycené mastné kyseliny (0,1 g / 100 g malin),
• sodík (1 mg / 100 g malin),
• draslík (151 mg / 100 g malin),
• vláknina (7 g / 100 g malin),
• cukr (4,4 g / 100 g maliny),
• bílkoviny (1, 2 g / 100 g malin).

Kromě toho jsou maliny zdrojem vitamínu A, vitamínu C, vitamínu D, Vitamínu B6, vitamínu B 12, vápníku, železa a hořčíku.

Zdroj: článek Jak množit maliny

Příběh

Ve svém příspěvku CHOROBY OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina Fletcher.

Dobrý den, v kořenech maliny a ostružiny, které mám v samozavlažovacím květináči na terase, se objevilo velké množství tenkých "červů", kteří vypadají jako nítěnky, jsou bílí a pohybují se do strany. Nenašla jsem na internetu žádnou informaci o tomto parazitu. Je evidentní, že rostliny nerostou,jak by měly, ale mají květy, na listech se objevil na okrajích fialový žír. V minulé sezóně byly rostliny napadeny sviluškou a jsou oslabené a tento rok se objevili tito červi. Je zajímavé, že rostliny jsou v jiných květináčích, které nejsou blízko u sebe. Budu ráda, když mi pomůžete s identifikací. Děkuji.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Choroby ostružin

Ochranné pásmo elektrické přípojky

Elektrická přípojka je zařízení, které začíná odbočením mimo elektrickou stanici od vedení distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, případně odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici.

Ochranné pásmo podzemního vedení tvoří souvislý prostor vymezený dvěma svislými rovinami vedenými po obou stranách podzemního vedení ve vodorovné vzdálenosti. Vodorovná vzdálenost se měří kolmo na podzemní vedení. Do 110 kV je ochranné pásmo 1 m a nad 110 kV je ochranné pásmo 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení nelze přejíždět mechanismy o celkové hmotnosti větší než 6 tun. Dále v něm není možné vysazovat trvalé porosty.

Zdroj: článek Ochranné pásmo

Poradna

V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kudernová.

Prosím o radu, jak orezat remontantni maliny na jare.Dkuji .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Remontantní odrůdy malin jsou trochu náročnější na řez. Řez se provádí v únoru a odstraňují se všechny dvouleté a starší šlahouny. Také všechny výmladky a slabé či nemocné šlahouny. Na rostlině nechte jen několik silných výhonů, které nijak nezkracujte.

Zdroj: příběh Stříhání malin

Co dělat, když maliny neplodí

Pokud maliny neplodí, může to být způsobeno špatným řezem. Některé maliny plodí na loňských výhonech, jiná odrůda na letošních letorostech. Účelem řezu je podpořit vývin nových letorostů, které dávají základ nové úrodě, odstranit odplozené výhony a prosvětlit keře. Na jeden metr porostu se doporučuje ponechat 8 až 10 dobře vyvinutých výhonů.

Odrůdy malin, které se sklízí v průběhu července, se řežou na podzim, pozdní odrůdy se sklizní v srpnu a začátkem září se seřezávají až na jaře. Ty totiž plodí na výhonech, které vyrostou během sezony. Pěstování remontantních malin je náročnější v tom, že odplozené výhony se musejí vystříhat a nové upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily. Během vegetace je nutné odstraňovat všechny výhony, které nebudou potřeba k dalšímu pěstování (slabé, přebytečné, suché). Ponechává se jen 6 až 8 letorostů nahrazujících odplozené dřevo. V předjaří se dokončí řez, jímž se odstraní přebytečné výhony (během vegetace ponechané ve větším počtu), a zbývajícím výhonkům se pouze zakrátí vrcholky.

Maliny plodí na jednoletém či dvouletém dřevě, podle toho se odrůdy rozlišují na jednoplodící a stáleplodící, známé i pod pojmem remontantní. Na jednoplodícím maliníku dozrávají plody zpravidla od července, a to na loňských výhonech. První maliny remontantních odrůd lze sklízet od poloviny července, ale hlavní úroda bývá až na podzim, kdy dozrávají plody na nových výhonech. Takže dvě sklizně v jednom roce.

Zdroj: článek Ošetření malin na podzim

Příběh

Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Marek.

Pěstuji již několik let jednouplodící maliny. Každý rok po sklizni vyřežu odplozené
výhony a prořežu nové výhony vzrostlé od jara. Letos jsem to udělal stejně,avšak po
prořezu mi vyrazily ještě napodzim další výhonky. Chtěl bych se zeptat zda mám tyto
odstranit. Vpřípadě, že bych tak neučinil, měl bych příští rok dvojí maliny. Vysoké
od letošního jara a nízké od podzimu, nebo bych ty podzimní nechal ještě do dalšího roku? Tím bych ovšem měl tříleté výhony. Znáte-li někdo správný postup, budu rád za
Vaši radu. Děkuji. Marek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Stříhání malin

Zálivka v zimně

Přes zimu maliny rostoucí na zahradě zálivku nepotřebují.

Zdroj: článek Ošetření malin na podzim

Příběh

Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rena.

Dobrý den.Prosím o radu.Minulý rok jsem zasadila maliny , byli to řízky ,ale všechny uschly,kořeny ale zůstali a drží dál. Můžete mi poradit jestli je mám ustříhnout nad zemi a nebo nechat tak jak jsou.Dekuji

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Stříhání malin

Řez maliníku video

Zde se můžete podívat, jak ostříhat maliny, aby v příštím roce hodně rodily: řez maliníku video.

Zdroj: článek Malina stříhání

Příběh

Ve svém příspěvku OSTRUŽINY JSOU ČERVENÉ ALE NEDOROSTOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helga.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na ostružiny.Máme na zahradě beztrné ostružiny a stalo se nám,že je na nich mnoho ostružin,které dorostly do červených plodů a pak přestaly růst a spíše začaly jako sesychat.Byly velké cca 12 mm.Vůbec nedozrávaly.
Prosím o radu čím to je a popřípadě jakou zvolit ochranu,aby se to nestávalo.Děkuji za odpověď.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Ostružiny jsou červené ale nedorostou

Montážní pěna Den Braven

Montážní pěny Den Braven se na trh dodávají ve velkém výběru pro profesionální, ale i pro hobby použití. Pěny se dají výborně využít ve stavebnictví, kde slouží převážně k utěsňování a izolování okenních rámů, rámů, potrubního vedení, kabelového vedení, sanitárního vybavení a mnoho dalšího. Montážní pěna má vysokou přilnavost, dobré tepelně izolační vlastnosti, dlouhou životnost a hlavně přijatelnou cenu.

Zdroj: článek Montážní pěna

Maliník obecný

Maliny patří mezi nejstarší známé druhy ovoce. Archeologické nálezy potvrzují, že je znali lidé už v dávné době neolitu. Pěstovat se ale začaly až v 16. století. V té době je pěstovali a šlechtili především mniši v klášterních zahradách, a již v 17. století byly známy červené i žluté odrůdy. Maliny pocházejí z jižní Evropy, odkud se pak rozšířily do dalších oblastí. Dnes se vyskytují v podstatě v celém mírném klimatickém pásmu severní polokoule.

Zdroj: článek Pěstování malin

Ochranné pásmo vodovodu

Pro vedení rozvodů vody a kanalizace v zastavěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí:

• do DN 500 mm je ochranné pásmo 1,5 m na obě strany;
• nad DN 500 mm je ochranné pásmo 2,5 m na obě strany;
• u průměru potrubí o 200 mm, uloženého ve větší hloubce než 2,5 m, je ochranné pásmo 3,5 m.

Zdroj: článek Ochranné pásmo

Ovocný dort s želatinou

Pro dort s želatinou si nejdříve upečte korpus, jehož ingredience a postup přípravy jsou popsány v receptu na korpus pro ovocné dorty (viz výše). Jako surovinu navíc si připravte čerstvé ovoce, například borůvky, jahody, ostružiny, maliny a podobně, nebo kompotované ovoce, a to jahody, mandarinky, ananas, hrušky či broskve. Dále budete potřebovat 2 sáčky želatiny, trochu cukru a zavařeninu dle chuti.

Když korpus vychladne, vraťte ho zpět do dortové formy, jemně potřete zavařeninou a poskládejte vámi vybraným ovocem nakrájeným na kousky. Připravte si v hrnci želatinu dle návodu, pokud použijete kompotované ovoce, lze místo vody využít šťávu z kompotu, pozor na cukr, buď už ho nedávejte vůbec, nebo želatinu nejdříve ochutnejte. Nechte želatinu mírně vychladnout a po lžících polévejte ovoce, až bude celé ponořené. Pak nechte želatinu ztuhnout a můžete dort podávat.

Zdroj: článek Ovocný dort

Ochranné pásmo telekomunikačního vedení

Tato ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích a příslušné prováděcí vyhlášky. V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace, platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, která jsou součástí těchto vedení.

V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení.

Zdroj: článek Ochranné pásmo

Malina

Pojmem malina je myšlen plod ostružiníku maliníku. Maliny patří k lesnímu ovoci.

O maliníku víme, že je původní evropskou a asijskou rostlinou. Zajímavé je, že podle všeho neměl maliník pro lidi velký význam až do 19. století. Proto se o něm neobjevují výrazné zmínky v historických písemnostech. V sedmnáctém století se zdokumentovaly některé existující odrůdy, a v dalších dřívějších dokumentech se vyskytují ještě některé zmínky o maliníku, jeho plody jsou ale popsány jako kyselé, a tím pádem pro lidi nezajímavé.

Je velmi pravděpodobné, že maliník se ale do zahrad dostal již před devatenáctým stoletím. Stačilo, aby si lidé přinesli proutky této rostliny z lesů do svých zahrad (stejně tak se do domácností dostaly i plané lesní jahody).

Zdroj: článek Jak množit maliny

Švédský koláč s ovocem

Těsto

Ingredience:

• 3 hrnky polohrubé mouky
• 1 hrnek cukru
• 1 sáček prášku do pečiva
• 1 sáček vanilkového cukru
• špetka soli

Postup:

Stejně jako u předchozího receptu všechny suroviny smícháte a vzniklou hmotu rozdělíte na poloviny. Jednu polovinu nasypte na plech vymazaný máslem a vysypaný hrubou moukou. Druhou polovinu nechte na potom.

Náplň

Ingredience:

• 2 vejce
• 1 hrnek ovoce – borůvky, lesní ovoce, maliny, ostružiny, jahody, meruňky, hrušky, švestky
• 1 hrnek moučkového cukru
• 1 hrnek zakysané smetany
• 2 tvarohy
• 1 sáček vanilkového cukru
• 1 máslo

Postup:

Smíchejte vejce, cukr, zakysanou smetanu, tvarohy a vanilkový cukr. Pomalu náplň nalijte na plech na vrstvu sypké směsi, přidejte ovoce a rovnoměrně zasypte zbylou sypkou směsí. Na povrch nakrájejte, nastrouhejte nebo nalijte máslo a koláč dejte do trouby předem vyhřáté na 180 °C a pečte dozlatova asi 45 minut. Koláč nechte vychladnout, ztuhnout a podávejte.

Zdroj: článek Švédský koláč