Vepřové maso ve vlastní šťávě je tradiční domácí ruční výrobou. Takto připravené maso je výborné k přípravě dalších pokrmů, ideálně se hodí pro přípravu „rychlého oběda“. Vepřové maso je šťavnaté a povětšinou libové. V tomto článku se dozvíte užitečné rady.
Lidl/Pikok Vepřové maso ve vlastní šťávě jemně kořeněné je výrobek řetězce Lidl.
Složení: 92 % vepřového masa, vepřové kůže, jedlá sůl, kořenicí přípravek (pepř, majoránka, cibule)
Cena: 34,90 Kč
Dle hodnocení dTestu výrobek Lidl/Pikok Vepřové maso ve vlastní šťávě jemně kořeněné dopadl velmi dobře.
Zdroj: článek Vepřové maso ve vlastní šťávě
Ve svém příspěvku VEPROVA KYTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
moc pěkné zpracované
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Narazila jsem na tyto stránky náhodou a moc se mi líbí. Divím se, že - např. u vepřové kýty - je jen jeden komentář. Přála bych autorům více pochval!
Díky!
Zdroj: příběh Veprova kyta
Vepřová líčka jsou maso z lícní části hlavy prasete a vyznačují se vysokým obsahem kolagenu, díky kterému jsou po správné úpravě mimořádně šťavnatá a měkká.
Na rozdíl od běžných libových částí nejsou vepřová líčka vhodná pro rychlou přípravu. Vyžadují delší čas a nižší teplotu, aby se kolagen postupně přeměnil na želatinu. Právě tato vlastnost způsobuje, že maso po dlouhém tažení doslova měkne a omáčka získává přirozenou plnost bez nutnosti velkého zahušťování.
Nejčastějším důvodem tuhosti je příliš krátká doba přípravy nebo vysoká teplota, při které se kolagen nestihne správně rozpustit.
Kolagen se nezačne měnit na želatinu okamžitě. Pokud maso rychle opečete nebo dusíte krátce, zůstane tuhé a suché. Řešením je vrátit líčka zpět do tekutiny, snížit teplotu a pokračovat v pomalém vaření. V praxi často platí, že líčka nejsou převařená, ale naopak nedovařená.
Doba přípravy vepřových líček se pohybuje obvykle mezi 2 až 6 hodinami podle zvoleného postupu a teploty.
Při dušení nebo pečení kolem 140–150 °C počítejte minimálně se dvěma až třemi hodinami. Při velmi pomalém tažení v troubě kolem 120 °C může příprava trvat i šest až osm hodin. Výhodou je, že maso se nepřipaluje a výsledek je extrémně jemný.
Ideální teplota pro přípravu vepřových líček je nízká až střední, nejčastěji mezi 120–150 °C.
Při této teplotě má kolagen dostatek času se přeměnit na želatinu. Vyšší teploty sice zkrátí dobu přípravy, ale zvyšují riziko, že maso zůstane tuhé. Vepřová líčka patří mezi typická jídla, kde čas pracuje ve váš prospěch.
Marinování není nutné, ale může výrazně zlepšit chuť a strukturu masa.
V praxi se velmi osvědčilo alespoň jednoduché nasolení den předem. Sůl pronikne do masa a pomůže mu udržet šťavnatost. U výraznějších receptů, například na víně nebo pivu, se často marinuje přímo během dlouhého tažení, takže samostatná marináda není nutná.
Líčka by měla být při přípravě alespoň zčásti ponořená v tekutině, ideálně do dvou třetin své výšky.
Tekutina je zásadní pro správnou přeměnu kolagenu. Bez ní se maso spíše peče než táhne a výsledek je horší. Použít lze vývar, víno, pivo nebo jejich kombinaci. Tekutina se během vaření redukuje a vytváří základ omáčky.
Ano, vepřová líčka jsou ideální jídlo na přípravu den dopředu.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vepřová líčka – kompletní průvodce přípravou, chybami a recepty
Rostlinné kurkumové barvivo je zcela neškodné. Krásně obarví polévky, rýži, máslo, sýry, tuky i hořčici na žádanou barvu. Kuchařka, která si kurkumu zvykne používat, se bez ní už neobejde. Například kuře potřené práškem z kurkumy rozmíchaným v trošce oleje získá při pečení lákavou kůrčičku. Ovšem potřebné dávky koření je třeba vždy nejprve opatrně vyzkoušet.
Ingredience: 6 vajec, 1/2 lžičky mleté kurkumy, 3 lžíce šťávy z cibule, sekaná petrželová nať, 1 chilli paprička, sůl, tuk na vymaštění plechu nebo mísy
Postup: Cibuli prolisujeme lisem podobně jako česnek. V takto získané cibulové šťávě rozšleháme žloutky společně s nasekanou petrželovou natí, kurkumou, solí a nasekanou zelenou paprikou, ze které jsme předtím odstranili semena. Do této dohladka vyšlehané hmoty zlehka vmícháme pevný sníh z bílků. Pekáč nebo zapékací mísu vymažeme olejem, vlijeme směs a pekáč vložíme do předehřáté trouby. Pečeme tak dlouho, dokud se omeleta nezdvihne a neztuhne. Musí však zůstat kyprá. Podáváme ji horkou na předehřátých talířích jako svačinu nebo vydatnou snídani s tmavým pečivem.
Ingredience: ½ hlávky květáku, 2 lžíce řepkového oleje, 1 vrchovatá lžička semínek černého pepře, 1 vrchovatá lžička semínek pískavice, 1 vrchovatá lžička kurkumy, 1 malá hrst sušených kari listů, zázvor o velikosti palce, 2 stroužky česneku, 6 jarních cibulek, 1 červená chilli paprička, 1 svazek čerstvého koriandru, 2 zralá rajčata, 1 konzerva nízkotučného kokosového mléka, 1 konzerva cizrny, 1 malá konzerva ananasu, 1 citron
Rýže: 1 hrnek rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže, 10 hřebíčků, ½ citronu
K podávání: ½ svazku čerstvé máty, 3 lžíce netučného bílého jogurtu, ½ citronu, 4 placky papadam
Postup: Otrhejte vnější listy květáku, pak jej nakrájejte na centimetrové plátky a opečte je na grilovací pánvi z obou stran. Do středního kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže se 2 hrnky vroucí vody, hřebíčkem, půlkou citronu a špetkou soli, přikryjte pokličkou. Olej vlijte do kastrolu, pak rychle vmíchejte semínka hořčice a pískavice, kurkumu a listy kari. Oloupaný zázvor, česnek, očištěné jarní cibulky, chilli papričku a stonky koriandru rozmixujte najemno a vmíchejte do kastrolu. Přidejte nahrubo nakrájená rajčata. Vlijte kokosové mléko, přidejte scezenou cizrnu, kousky ananasu i se šťávou. Přidejte opečený květák, přikryjte, zvyšte plamen a uveďte do varu. Syrové placky papadam dejte do mikrovlnky (800 W) na minutu nebo dvě, aby se nafoukly. Otrhejte lístky máty a rozdrťte je v hmoždíři na pastu.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kurkuma
Ingredience: 2 hrnky rýže, 1 hrnek na kostky nakrájené uzeniny, 1 hrnek nakrájené cibule, 1 hrnek nakrájené papriky, 1 zeleninový bujon, 2 a půl hrnku vody, sůl, kečup, vepřová konzerva, konzerva hrášku
Postup: Do tlakového hrnce dáme vařit vodu a do ní rozpustit kostku bujonu. Pak postupně přidáme všechny suroviny – kromě hrášku a vepřové konzervy. Osolíme, dáme lžíci kečupu a hrnec uzavřeme. Jakmile začne syčet, ztlumíme na minimum a necháme vařit 15 minut. Pak vypneme sporák a dalších 12 minut necháme dojít. Po této době otevřeme, přidáme konzervu masa a hrášku. Promícháme a oběd je hotový.
Zdroj: článek Hrnkové recepty na sladkosti
Ingredience: 200 g klobásy, 1 červená cibule, 1 bílá cibule, 1 konzerva tmavých fazolí v ostrém nálevu, 1 konzerva sterilované kukuřice, 4 lžíce rajčatového protlaku, 1 dl červeného vína, 1 lžička mleté sladké papriky, špetka pálivé mleté papriky, 500 ml vývaru, 1 naťová cibulka, sůl, olej
Technologický postup: Na pánev do rozpáleného oleje vhodíme nadrobno pokrájenou cibuli (jednu červenou a jednu bílou), a až je dorůžova opečená, přidáme na tenká půlkolečka pokrájenou domácí klobásu a řádně opečeme. Přisypeme trochu sladké a špetku pálivé papriky, promícháme a vysypeme do pánve obsah konzervy tmavých fazolí v ostrém nálevu, zároveň se sterilovanou kukuřicí. Poté přidáme ještě několik lžic rajského protlaku, vše prohřejeme a zastříkneme červeným vínem. Podle potřeby přilijeme vývar. Důkladně vše provaříme a nakonec přisypeme naťovou zelenou cibulkou, pokrájenou na tenká kolečka. Můžeme podávat v tortille nebo s chlebem.
Zdroj: článek Mexické fazole
Ingredience: 1 konzerva sterilovaných rajčat, 1 konzerva červených fazolí, 300 g vařené rýže, ½ brokolice, 150 g kukuřice, 1 cibule, 2 řapíkaté celery, 1 červená paprika, 1 hrst rozinek, 3 lžíce olivového oleje, špetka oregana, špetka chilli koření, 1 lžička římského kmínu, svazek petrželové nati, 2 stroužky česneku, mletý pepř, sůl, 2 hrsti parmazánu
Technologický postup: Cibuli nakrájejte najemno, řapíky celeru na plátky a česnek prolisujte. Vše vložte na rozehřátý olej a 5 minut opékejte. Přidejte nakrájenou a jádřinců zbavenou papriku, proprané rozinky, oregano, chilli a kmín. Opékejte ještě asi 2 minuty. Potom přidejte rajčata i se šťávou, osolte, opepřete, přilijte trošku vody a povařte asi 5 minut. Brokolici rozdělte na růžičky a povařte v osolené vodě 2 minuty, potom ji sceďte a nechte okapat. Nať nasekejte najemno, trochu nechte stranou na ozdobu. Fazole slijte a spolu s uvařenou rýží a kukuřicí vložte k rajčatové směsi. Uveďte do varu, povařte 2 minuty, přidejte brokolici a odstavte. Směs smíchejte s natí, přendejte do olejem vytřené zapékací mísy, posypte nastrouhaným sýrem a vložte do trouby pod rozehřátý gril (220 °C). Zapékejte 5–8 minut, než se sýr roztaví a vytvoří kůrčičku. Podávejte posypané zbytkem zelené natě samotné nebo s čerstvým pečivem.
Zdroj: článek Římský kmín
Tento recept je důkazem, že i bez masa lze připravit výrazné a syté jídlo. Fazole, rajčata, kukuřice a správné koření vytváří hutnou směs ideální k rýži, bramborám nebo tortille. Pro masožrouty je zásadní výrazná chuť papriky, česneku a chilli.
Zdroj: článek Recepty bez masa, které chutnají i masožroutům
Těstoviny uvařte dle návodu, propláchněte a nechte vystydnout. Pak přidejte na nudličky pokrájenou vepřovou šunku. Kukuřici i hrášek slijte, nechte okapat a přidejte do salátu. Rajčata omyjte, nakrájejte na kostičky a vše promíchejte. Na závěr vmíchejte zakysanou smetanu a dochuťte solí a pepřem.
Zdroj: článek Těstovinový salát
Ingredience: 200 g kvalitních vepřových klobás, 1 červená cibule, 1 bílá cibule, 1 konzerva tmavých fazolí v pikantním nálevu, 1 konzerva sterilované kukuřice, 3–4 lžíce rajčatového protlaku, 1 dl červeného vína, 1 lžička mleté sladké papriky, špetka pálivé mleté papriky, ½ kostky vývaru, 1 naťová cibulka, sůl
Postup: Do rozpáleného oleje na pánev dejte nadrobno pokrájenou cibuli (jednu červenou a jednu bílou), až bude dorůžova opečená, tak přidejte domácí klobásu pokrájenou na tenká půlkolečka a řádně opečte.
Přisypte trochu sladké a špetku pálivé papriky, promíchejte a vsypte do pánve obsah konzervy tmavých fazolí v pikantním nálevu, zároveň se sterilovanou kukuřicí.
Poté přidejte ještě několik lžic rajského protlaku, prohřejte a zastříkněte červeným sudovým jihomoravským vínem a rozdrobte půl kostky vývaru. Opět provařte a nakonec hustě zasypejte naťovou zelenou cibulkou, pokrájenou na tenká kolečka.
Na talíři ozdobte zelenou bylinkovou natí a kolečkem citronu.
Směs můžete podávat v tortille nebo s chlebem (toast nebo topinka), vhodná je i vařená rýže, americké nebo v troubě pečené brambory. Použijete-li tortilly, můžete je přelít zakysanou smetanou.
Zdroj: článek Mexické fazole s klobásou
Cena vepřových líček se obvykle pohybuje v rozmezí přibližně od 190 Kč do 300 Kč za kilogram u běžných variant, zatímco bio nebo speciální produkty mohou být výrazně dražší.
Ceny se liší v závislosti na prodejci, kvalitě (chlazené, mražené, bio) a původu masa.
Ceny u vybraných prodejců
Následující ceny jsou orientační a byly zjištěny z různých online zdrojů a e-shopů, přičemž aktuální ceny v kamenných prodejnách se mohou lišit.
S největší pravděpodobností si je v řeznictví budete muset objednat předem, protože se jedná o maso, které řezníci běžně nemají zařazené v sortimentu.
Zdroj: článek Vepřová líčka – kompletní průvodce přípravou, chybami a recepty
Vepřovou plec očistěte, opláchněte, osolte a opečte na oleji. Opečené maso vyjměte, na tuku osmahněte cibulku nakrájenou na plátky, přidejte mletou papriku a zalijte asi 400 ml vody. Vraťte maso a za občasného obracení a přelévání duste do měkka, poté ho vyjměte. Z másla a mouky připravte světlou jíšku, kterou vmíchejte do omáčky, přidejte ještě asi 400 ml vody a mléko a vařte za občasného míchání alespoň 20 minut. Ke konci přidejte do omáčky smetanu pro zjemnění a dochuťte solí a pepřem. Maso nakrájejte přes vlákno na plátky, naservírujte na talíř a přelévejte omáčkou. Jako příloha se k vepřové pleci na paprice hodí rýže, těstoviny nebo houskové knedlíky.
Vepřovou plec omyjte, osolte a okmínujte, vložte do pekáče kůží dolů, podlijte trochou vody a vložte do trouby vyhřáté na 200 °C. Maso pečte asi 60 minut, občas ho přelijte vzniklým výpekem, v případě potřeby podlijte trochou vody. Maso by mělo být upečeno dozlatova. Po hodině pečení plec otočte kůží nahoru, tu pokrájejte na proužky a vložte zpět do trouby, aby byla křupavá. Předtím než vložíte pekáč zpět do trouby, slijte část výpeku pro vytvoření šťávy. Výpek dejte na pánev, zaprašte trochou mouky a osmahněte, zalijte trochou vody a vařte asi 20 minut. Na konci šťávu dochuťte solí. Dopečené maso pokrájejte na plátky, podávejte přelité šťávou. Vhodnou přílohou k tomuto pokrmu budou různě upravené brambory či bramborové, chlupaté nebo houskové knedlíky, doplněné dušeným zelím, špenátem či kapustou.
Cibuli nakrájejte na kostičky a společně s kmínem nechte zesklovatět na oleji. Přidejte omytou a na kostky pokrájenou vepřovou plec. Maso osolte, opepřete a zprudka osmahněte, aby se zatáhlo, přidejte sladkou papriku, promíchejte a zalijte asi 1 litrem vody. Přiklopte pokličkou a nechte alespoň 30 minut dusit, do poloměkka.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vepřová plec
Nejčastější příčinou je nedostatečný čas v nízké teplotě nebo přerušení procesu pečení.
Vepřová líčka obsahují vysoký podíl kolagenu, který se nezačne rozpadat hned. Pokud se pečení zkrátí, zvýší se teplota nebo se maso vytáhne dřív, než kolagen přejde v želatinu, zůstane struktura gumová. U burgundské úpravy je čas zásadní a nelze ho obejít, ani když maso vypadá po dvou hodinách hotové.
Ano, červené víno je klíčovou součástí burgundské úpravy.
Víno zde nefunguje jen jako tekutina, ale jako chuťový základ, který se během dlouhého pečení zakulatí a propojí s masem. Náhrada například vývarem nebo džusem vytvoří jiný typ omáčky a výsledek už nebude burgundský. Bez vína vznikne jiné jídlo, i když může být chuťově dobré.
Nejlepší je suché, středně plné červené víno bez výrazné kyselosti.
Není nutné používat drahé víno, ale mělo by být pitelné. Příliš kyselé nebo svíravé víno zanechá v omáčce tvrdost, která se ani dlouhým pečením zcela neztratí. Ideální je víno, které byste si dali ke stolu, ne víno určené jen na vaření.
Blanšírování slaniny slouží ke zmírnění její slanosti a kouřové chuti.
Při burgundské úpravě má být slanina chuťovým doplňkem, ne dominantou. Krátké povaření odstraní přebytečnou sůl a část kouře, takže slanina pak omáčku nezatíží. Výsledek je jemnější a vyváženější, zejména po delším pečení.
Ano, tři hodiny jsou u tohoto receptu realistické minimum.
První dvě hodiny slouží hlavně k rozkladu kolagenu, třetí hodina pak ke sjednocení chutí a stabilizaci struktury masa. Pokud se pečení zkrátí, líčka sice změknou částečně, ale omáčka nebude plná a chuť vína zůstane hrubší. Délka pečení přímo ovlivňuje kvalitu výsledku.
Krátké zapečení na vysokou teplotu pomáhá aktivovat mouku a povrch masa.
Tento krok zajistí, že se mouka rovnoměrně spojí s tukem a zeleninou a později vytvoří hladší omáčku. Zároveň se tím nastartuje chuťový základ. Bez tohoto kroku bývá omáčka plošší a méně stabilní.
Ano, příprava den dopředu je dokonce ideální.
Během odležení se chutě propojí, omáčka zhoustne přirozeně a víno ztratí poslední ostré tóny. Druhý den jsou líčka chuťově hlubší a vyváženější než v den přípravy. Jde o typické jídlo, které zráním získává.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vepřová líčka po burgundsku – slavnostní varianta na červeném víně
Vepřová líčka pocházejí z lícní části hlavy prasete. Jde o sval, který je během života zvířete neustále namáhaný, a právě proto obsahuje vysoké množství kolagenu. Tento kolagen je klíčem k chuti, šťavnatosti i struktuře masa.
Na rozdíl od libových částí, jako je kýta nebo pečeně, se vepřová líčka nechovají dobře při rychlé úpravě. Při teplotách kolem 60 °C se kolagen postupně rozpouští na želatinu, která:
Právě proto jsou vepřová líčka ideální pro pomalé vaření, dlouhé pečení nebo tažení v tekutině.
Zdroj: článek Vepřová líčka – kompletní průvodce přípravou, chybami a recepty
Vepřová plec je maso překrývající kloub přední nohy, můžete se setkat také s názvem ramínko nebo plecko. Většinou se jedná o světlé, libové maso nebo jen s trochou sádla, tvořené několika svaly či úpony. Vepřová plec je velmi chutné a šťavnaté maso s širokým využitím a bývá nejčastěji používaným masem v kuchyni. Můžete se s ní setkat v různých omáčkách a minutkách, ale i při pečení, dušení či grilování.
Zdroj: článek Vepřová plec
Vepřová kýta je bledorůžové barvy, je velmi libová a sušší. Na pečení se hodí méně. K dostání je s kostí nebo bez kosti. Vepřová kýta obsahuje 47 % vody, 14 % bílkovin, 8 % tuků, 0,15 % sacharidů, železo, vitamin B1 a B2.
Vepřovou kýtu můžeme vykostit, tedy oddělit kosti od masa, přičemž dbáme, aby kosti zůstaly hladké, beze zbytků masa a aby maso nebylo pořezané. K tomu je zapotřebí vědět něco o anatomii jednotlivých zvířat. Maso se má vykosťovat krátce před další úpravou, aby se zbytečně nevysušovalo a neznečišťovalo. Současně s vykosťováním se maso začišťuje – vyřezávají se šlachy, chrupavky, zbytky kůže, blány, sražená krev.
Vykostěné části masa se dělí podle jeho upotřebitelnosti před přípravou jídel na kusy, na porce (na plátky, řízky) nebo na kostky (kousky). K přípravě masa vařením a na pečeni je potřeba maso nakrájet podél vláken na podlouhlé kusy o hmotnosti 1,5–3 kg. Maso na porce se pak krájí napříč vláken. Užší kusy masa se krájí na porce tak, že se udělá řez jen do poloviny krájeného masa a při následujícím řezu se maso přeřízne.
Kýta se dělí na:
Zdroj: článek Vepřová kýta
Vepřové maso je tučné a platí, že čím je tučnější, tím méně obsahuje bílkovin (je bledorůžové, hůře stravitelné). Chuť vepřového masa je závislá na věku a způsobu krmení zvířat. Maso starších kusů má tuhá, hrubá vlákna a tmavočervenou barvu. Maso nevykastrovaných kanců zapáchá, proto je nepoživatelné.
Vepřové maso obsahuje vodu (47–72 %), bílkoviny (14–20 %), tuky (8–40 %), sacharidy (0,15 %), minerální látky (Fe), vitamíny (B1 a B2).
Výseková prasata (50–70 kg) jsou libová, do 110 kg se jedná o vepře, kteří mají ještě přijatelné množství sádla, nad 110 kg se jedná o sádelnatá prasata, která mohou mít až 60 % tuku.
Prasata se po porážce rozdělují dle jakosti – rozeznáváme 3 jakostní třídy. Poražená prasata se půlí a dále bourají (dělí).
Vepřová kýta patří do 1. jakostní třídy. Kýtu můžeme mít s kostí (v celku) nebo bez kosti (vykoštěnou), anebo rozbouranou na jednotlivé části. Kýta se skládá z vrchního a spodního šálu, ořechu, květové špičky a zadního kolene. Kýta je jedna z nejkvalitnějších částí vepře, obsahuje velké svalové celky bez vaziva a tuku. Lze ji upravovat vařením, dušením, pečením, smažením. Dají se z ní připravit řízky, minutky, šunka, závitky a špízy, může se i sušit. Vepřová kýta se méně hodí na pečení, je sušší.
Zdroj: článek Vepřová kýta - recepty pro začátečníky