Postup: Na rozpáleném oleji v pánvičce necháme rozvonět česnekový stroužek a větvičku rozmarýnu. Na provoněný olej vložíme osušené slabší plátky krkovičky a prudce je necháme osmažit z každé strany. Maso osolíme, opepříme a podlijeme suchým vínem. Víno necháme redukovat, plátky masa občas obrátíme. Maso smažíme do křupava a ihned pokládáme na talíř. Minutka z vepřové krkovice na pánvi zachutná s bramborovou přílohou nebo se zeleninovým salátem.
V naší poradně s názvem WWW.HOVĚZÍ POLEVKA-ČISTIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Trvalová Dagmar.
Jak vyčistit hovězí polévku.Mám vývar z hov. kostí a je bílý,Jak ho vyčistit i když jsem pěnu odebrala. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hovězí vývar vyčistíte tak, že do horkého vývaru rozmícháte vaječný bílek bez žloutku. Bílek na sebe naváže všechny drobné nečistoty a jde pak dobře vychytat přes cedník. Výsledkem je průzračný vývar.
Technologický postup: Plátky vepřové krkovice naklepeme tak, aby nezůstaly moc silné, posypeme kořením na steak a potřeme olejem. Necháme v chladu uležet, nejlépe do druhého dne. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kolečka. Plátky vepřové krkovice opékáme na rozpáleném oleji z obou stran, z každé asi 10 minut. Pak pod maso nasypeme kolečka cibule a společně opékáme do zhnědnutí cibule. Osolíme, opepříme, případně ještě dochutíme kořením. Opečené plátky masa na talíři poklademe osmaženou cibulí a polijeme vypečenou šťávou. Tato jednoduchá minutka z vepřové krkovice chutná s rýží nebo hranolky, ale postačí i chléb. Doplníme čerstvou zeleninou, můžeme přidat tatarku nebo dresink podle vlastní chuti. Při nákupu masa vybírejte krkovici libovější, ne příliš prorostlou.
V diskuzi VEPROVA KYTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
moc pěkné zpracované
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Narazila jsem na tyto stránky náhodou a moc se mi líbí. Divím se, že - např. u vepřové kýty - je jen jeden komentář. Přála bych autorům více pochval!
Díky!
Ingredience: 1 kg vepřové krkovice s kostí vcelku, 1 ks cibule, 2 stroužky česneku, kmín, pepř, sůl, sádlo, olej
Technologický postup: Krkovičku osolíme, opepříme a potřeme olejem. Do pekáče dáme sádlo, cibuli nakrájenou na půlkolečka, česnek na plátky, vložíme krkovičku, okmínujeme, posypeme cibulí, česnekem, podlijeme cca 1 dl vody, přikryjeme víkem a vložíme do trouby rozpálené na 250 stupňů. Po půlhodině přiměřeně podlijeme horkou vodou a krkovičku přelijeme výpekem. Dáme zpět do trouby, teplotu snížíme na 200 stupňů a za občasného podlévání a polévání výpekem pečeme další 1 až 1,5 hodiny (podle velikosti a kvality masa). Takto upravenou krkovici můžeme podávat s bramborem, zelím, knedlíkem, kdo by chtěl, může i s rýží.
V naší poradně s názvem HNĚDÉ SKVRNY NA NOHÁCH NA HOLENI KOSTI I NÁRTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Kucapova.
Dobrý den mám cukrovku a trápí mně sbarvení kůže na nohou a na kotníku jsou vidět malé žilky na koho se mám obrátit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Skvrny na holeni při cukrovce jsou diabetická dermopatie. Mohou vypadat jako jednoduché stařecké skvrny. Ale nejsou. Vysoká hladina cukru v krvi při cukrovce poškozuje malé krevní cévy a způsobuje tyto nahnědlé skvrny. Tyto kulaté, drsné skvrny se často objevují právě na holeních. Dermopatie je obvykle neškodná a měla by sama odeznít do 18 měsíců. Ale také může vydržet déle. Proti opakování vám může pomoci, když udržíte krevní cukr v terapeutických hodnotách.
Malé žilky na kotníku může být Granuloma Annulare. Nedá se s jistotou říct, že souvisí s cukrovkou, protože přesná příčina není známa. Vypadají jako drobné červené hrbolky kolem kotníků, rukou, nohou nebo horní části paží a jinde. Může to být reakce na zánět. Váš lékař se může pokusit léčit je pomocí krémů nebo injekcí. Pokud jsou vaše příznaky mírné, nebudete potřebovat žádnou léčbu.
Vepřovou krkovici potřete hořčicí a obalte v kořenící směsi. Maso položte na gril nad přímé žároviště se středním ohněm a opečte z každé strany 3 minuty. Poté maso zabalte do alobalu, a než alobal uzavřete, přilijte k masu pivo. Balíček s masem vraťte na gril a dejte nad nepřímé žároviště na mírný oheň a při 150 °C ho grilujte pod poklopem dvě a půl hodiny. Poté maso vybalte z alobalu, nechte chvíli odpočinout, nakrájejte na plátky a podávejte s pikantním kapustovým salátem s praženými arašídy.
Ingredience: 4 vejce, olej na smažení, 60 g strouhanky, 150 g anglické slaniny, 4 plátky vepřové krkovicebez kosti, mletý kmín, sůl
Ingredience zálivka: 120 g másla,1 kostka masoxu, 500 ml vody
Postup: Krkovici omyjeme, osušíme a naklepeme. Potom ji osolíme, okmínujeme a důkladně obalíme ve strouhance. Co nejvíce strouhanky vtlačíme do masa. Vejce rozšleháme v míse, na pánvi rozehřejeme olej. Troubu předehřejeme na 200 °C. V hrnci svaříme vodu, masox a máslo. Plátky masa obalené ve strouhance dobře namočíme v rozšlehaných vejcích a ihned dáváme do rozpáleného tuku a z obou stran opečeme. Osmažené řízky naskládáme do zapékací misky, obložíme anglickou slaninou, zalijeme připraveným vývarem a dáme do trouby. Pečeme přibližně půl hodiny. Zapékané plátky ihned servírujeme. Vhodnou přílohou jsou hranolky.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Technologický postup: Plátky z krkovičky si nařízneme na pár místech (přes blánu), aby se nám nekroutily, pak je naklepeme a necháme být. V nějaké misce si smícháme a rozšleháme vejce, Solamyl, hořčici, česnek, grilovací koření, gyros, osolíme, opepříme a zalijeme malým množstvím oleje. Krkovičku v této směsi namočíme z obou stran, pak ji v misce necháme, přikryjeme a dáme do lednice (nejméně přes noc, ale i déle – až 3 dny). Pak vyndáme, a když v misce zůstane ještě nějaká směs, tak jí potřeme plátky, hned dáme smažit do horkého oleje, po chvílích několikrát otáčíme, aby byla krkovička pěkně propečená. Pak už servírujeme s fazolkami na slanině, hranolky nebo chlebem.
Technologický postup: Všechny suroviny na marinádu (med, omáčka Teriyaki, dijonská hořčice, olivový olej, česnek, kečup, chilli paprička, mletý pepř, sůl a polovina piva) prošleháme v misce, ve které pak budeme maso marinovat přes noc. Plátky krkovice omyjeme, osušíme, ale nenaklepáváme. Vložíme do marinády a pořádně ji do masa vetřeme. Nádobu uzavřeme a necháme do rána odpočívat v ledničce. Cibuli nakrájíme na kolečka nebo půlkolečka, polovinu vyskládáme do pekáče, vložíme maso, zasypeme zbytkem cibule, podlijeme částí piva, přiklopíme a dáme do trouby vyhřáté na 200 °C. Pečeme cca 40 minut, průběžně podléváme pivem. Poté sundáme poklici a dopékáme dozlatova dalších cca 20 minut. Podle chuti dosolíme. Podáváme s jakkoliv upravenými bramborami.
Krkovice je část masa z vepře domácího, která se nachází na krku tohoto zvířete. Je to maso poměrně dost prorostlé tukem, přesto anebo právě proto je v české kuchyni velice oblíbené a hojně používané. Krkovice je zbarvena lehce dočervena, je chuťově výrazná, šťavnatá a pro kuchyňskou úpravu neutrální. Dá se proto využívat na různé druhy pokrmů a také připravovat několika různými tepelnými úpravami. Obsahuje velké množství vitaminu B1, který pomáhá posilovat nervový systém a odbourávat sacharidy, bohužel je však tučnější, takže není vhodná pro lidi s vyšším cholesterolem nebo jinou dietou, kde je potřeba hlídat si množství tuku. Krkovici koupíte běžně v obchodech, a to i v bio kvalitě, s kostí nebo bez kosti. Můžete ji péct vcelku nebo nakrájenou na plátky, grilovat, upravovat jako závitky, rolády, podávat s omáčkami nebo smažit plátky obalené v trojobalu jako takzvaný vídeňský řízek, který je velmi šťavnatý. Vhodným kořením na krkovici je hlavně česnek, cibule a kmín, chuťově ji dobře doplní špenát nebo moravské zelí.
Obecně je vepřové maso růžové, krkovice ale mívá barvu spíš dočervena. Chuťově je však daleko intenzivnější. Platí u ní totiž to, co u jiných druhů masa – čím tmavší, tím výrazněji osloví náš jazyk. Šťavnatost zajišťuje krkovičce tukové mramorování.
Zdravotníci upozorňují na větší obsah tuku, a tedy i vyšší přísun energie a cholesterolu. Ale třeba takový řízek se nejí přece každý den, a už vůbec ne pro dietu, nýbrž pro chuť. A tu vede právě tuk. Proto si poslední dobou v Evropě získala kvalitní a vyvážená krkovička velkou oblibu.
Každá kulinářská úprava krkovice vyžaduje trochu jinou kvalitu masa. Na závitky se nejlépe hodí libovější plátky bez kosti, zato silnější, aby se dobře balily a při naklepávání netrhaly. Na pečení vcelku je chutnější o něco víc mramorovaná krkovice s kostí. A na grilování se zase osvědčily jen lehce prorostlé plátky s kostí. U masa silně mramorovaného tukem je nutné počítat s tím, že se poměrně dost vypeče.
Vepřovákrkovice je k dostání v obchodní síti s kostí, přičemž se cena pohybuje od 67 do 100 korun, a také bez kosti, kdy se cena pohybuje od 87 do 120 korun. Cenu masa ovlivňuje země původu, chov zvířat (plemeno – berkshirský) a samozřejmě marže obchodníka.
Maso nejprve omyjte, osušte a nakrájejte na plátky silné asi 2 cm. Všechny ingredience smíchejte dohromady a steaky nechte v lednici minimálně 24, nejlépe 48 hodin.
Ingredience: plátky vepřové krkovice, rýže, cibule, česnek, hořčice, sůl, pepř, mletý kmín, sladká červená paprika, hladká mouka na zahuštění, koření na krkovičku, olej nebo sádlo
Postup: Maso osolte, opepřete a ochuťte kořením na vepřovou krkovičku. Osmažte na oleji z obou stran. Maso vyjměte z hrnce a dejte do výpeku osmažit cibulku. Přidejte trochu hladké mouky, podlijte vodou, vložte zpět maso a duste. Přidejte 2 prolisované stroužky česneku, trošku mletého kmínu, sladké mleté papriky, soli, 2 lžíce hořčice. Nechte dále dusit. Až maso změkne, zahustěte případně ještě moukou. Podávejte s vařenou rýží.
Technologický postup: Nejdříve dobře rozmícháme hořčici, sójovou omáčku a olej. Listy bazalky omyjeme, oklepeme a jemně nasekáme. Pak přidáme kečup, koření i sekanou bazalku. Opět vše dobře rozmícháme a nakonec přilijeme pivo. Plátky krkovice dobře omyjeme a osušíme. Maso nenaklepáváme. Na dno větší nádoby nalijeme polovinu marinády a krkovici do ní vložíme. Druhou polovinu marinády nalijeme na krkovici seshora. Nádobu dobře uzavřeme a dáme do lednice rozležet. Maso necháme naložené alespoň 3 hodiny, ideální čas je 12 hodin. Namarinované plátky krkovice pokládáme na dobře rozpálený gril. Marinovanou vepřovou krkovici grilujeme z každé strany přibližně 4 minuty. Tady záleží na tloušťce masa. Pokud je maso tenké, stačí 3 minuty z každé strany, pokud jsou plátky silnější, grilujeme 5 minut po obou stranách. Marinovaná krkovice na grilu chutná výborně s čerstvým chlebem či pečeným bramborem. Můžeme k ní podávat i různé dresinky a omáčky.
Při přípravách na grilování je velmi důležité marinování. Maso naložíme minimálně tři hodiny před grilováním, čím je maso déle naložené, tím lépe. Rozhodně není dobré maso jen potřít olejem a hned začít grilovat. Olej i marinádu necháváme před grilováním okapat. Důraz klademe také na teplotu grilování. Gril je třeba dostatečně rozpálit, ideálně tak 35¬40 minut předem. Teplota by měla dosáhnout 250–300 °C. Stejně podstatná je i doba grilování.
Vepřová plec je maso překrývající kloub přední nohy, můžete se setkat také s názvem ramínko nebo plecko. Většinou se jedná o světlé, libové maso nebo jen s trochou sádla, tvořené několika svaly či úpony. Vepřová plec je velmi chutné a šťavnaté maso s širokým využitím a bývá nejčastěji používaným masem v kuchyni. Můžete se s ní setkat v různých omáčkách a minutkách, ale i při pečení, dušení či grilování.
Nejdříve si připravte marinádu. Oloupejte česnek a cibuli, česnek nasekejte nadrobno a cibuli nakrájejte na tenké kroužky. Z větviček otrhejte lístky tymiánu a jehličí rozmarýnu. V mělké misce smíchejte papriku, rajčatový protlak, worcesterskou omáčku, tabasco, limetkovou šťávu a řepkový olej. Umístěte steaky a otočte je v marinádě, navrch rozložte česnek, cibuli a bylinky, přikryjte a nechte přes noc marinovat. Pokud je na vás omáčka moc pikantní, vyzkoušejte náš recept na steak z vepřové krkovice s lehce ovocnou marinádou, který je uveden dále.
Druhý den steaky vyjměte z marinády, sceďte, dochuťte solí a pepřem. Vložte na předehřátý gril a grilujte asi 5 až 6 minut z každé strany, občas potřete marinádou.
Naaranžujte s ohnivými bramborovými špízy a cherry rajčátky a podávejte tyto vynikající steaky z vepřové krkovice.
Vepřové maso je tučné a platí, že čím je tučnější, tím méně obsahuje bílkovin (je bledorůžové, hůře stravitelné). Chuť vepřového masa je závislá na věku a způsobu krmení zvířat. Maso starších kusů má tuhá, hrubá vlákna a tmavočervenou barvu. Maso nevykastrovaných kanců zapáchá, proto je nepoživatelné.
Vepřové maso obsahuje vodu (47–72 %), bílkoviny (14–20 %), tuky (8–40 %), sacharidy (0,15 %), minerální látky (Fe), vitamíny (B1 a B2).
Výseková prasata (50–70 kg) jsou libová, do 110 kg se jedná o vepře, kteří mají ještě přijatelné množství sádla, nad 110 kg se jedná o sádelnatá prasata, která mohou mít až 60 % tuku.
Prasata se po porážce rozdělují dle jakosti – rozeznáváme 3 jakostní třídy. Poražená prasata se půlí a dále bourají (dělí).
Vepřová kýta patří do 1. jakostní třídy. Kýtu můžeme mít s kostí (v celku) nebo bez kosti (vykoštěnou), anebo rozbouranou na jednotlivé části. Kýta se skládá z vrchního a spodního šálu, ořechu, květové špičky a zadního kolene. Kýta je jedna z nejkvalitnějších částí vepře, obsahuje velké svalové celky bez vaziva a tuku. Lze ji upravovat vařením, dušením, pečením, smažením. Dají se z ní připravit řízky, minutky, šunka, závitky a špízy, může se i sušit. Vepřová kýta se méně hodí na pečení, je sušší.
Vepřová kýta je bledorůžové barvy, je velmi libová a sušší. Na pečení se hodí méně. K dostání je s kostí nebo bez kosti. Vepřová kýta obsahuje 47 % vody, 14 % bílkovin, 8 % tuků, 0,15 % sacharidů, železo, vitamin B1 a B2.
Vepřovou kýtu můžeme vykostit, tedy oddělit kosti od masa, přičemž dbáme, aby kosti zůstaly hladké, beze zbytků masa a aby maso nebylo pořezané. K tomu je zapotřebí vědět něco o anatomii jednotlivých zvířat. Maso se má vykosťovat krátce před další úpravou, aby se zbytečně nevysušovalo a neznečišťovalo. Současně s vykosťováním se maso začišťuje – vyřezávají se šlachy, chrupavky, zbytky kůže, blány, sražená krev.
Vykostěné části masa se dělí podle jeho upotřebitelnosti před přípravou jídel na kusy, na porce (na plátky, řízky) nebo na kostky (kousky). K přípravě masa vařením a na pečeni je potřeba maso nakrájet podél vláken na podlouhlé kusy o hmotnosti 1,5–3 kg. Maso na porce se pak krájí napříč vláken. Užší kusy masa se krájí na porce tak, že se udělá řez jen do poloviny krájeného masa a při následujícím řezu se maso přeřízne.
Kýta se dělí na:
Vrchní šál – libové maso (3 % tuku) s ponechanou tukovou vrstvou je ideální k pečení vcelku nebo ve formě rolády, očištěné a odblaněné se hodí na řízky a lze z něj připravit řadu dušených pokrmů (soté a ragú).
Spodní šál – jemně mramorované maso se spodní částí tuku se peče vcelku – po krátkém prudkém osmažení ze všech stran, zvolna a při nižších teplotách. Další využití je podobné jako u vrchního šálu.
Ořech – jemně vláknitý ořech včetně špičky kýty se dá péct vcelku stejně jako ostatní libová křehká masa. Nakrájený na kostičky se hodí do masového fondue, ale i do gulášů či perkeltů.
Ingredience gulášová šťáva: 3 střední cibule, 2 lžíce mleté sladké papriky, 400 ml vody, 3 stroužky česneku, 1 hrst majoránky, kmín, chlebová střídka na zahuštění, olej, sůl, pepř
Ingredience šťouchané brambory: 400 g brambor, 50 g másla, petrželová nať nebo pažitka, sůl
Ingredience vídeňská cibulka: 3 velké cibule, hladká mouka na obalení, olej na osmažení
Postup: Krkovici osolíme, opepříme a potřeme hořčicí, lehce zakápneme olejem. Necháme v lednici odležet nejlépe přes noc. Krkovici opečeme zprudka na oleji z obou stran tak, aby byla hotová, a z pánve vyjmeme. Později ji budeme vkládat do gulášové šťávy.
Postup gulášová šťáva: Cibuli a česnek nakrájíme najemno, orestujeme na oleji společně s kmínem, přidáme sladkou papriku, krátce zpěníme a zalijeme vodou, přivedeme k varu, krátce povaříme, cca 15 minut, dochutíme česnekem, solí, pepřem a majoránkou. Podle potřeby zahustíme najemno nadrobenou chlebovou střídkou nebo naopak zředíme vodou na požadovanou konzistenci hustší šťávy.
Do omáčky přidáme opečené maso a vše společně ještě 10–15 minut zvolna provaříme.
Postup šťouchané brambory: Oloupané a pokrájené brambory uvaříme v osolené vodě doměkka, vodu scedíme, přidáme máslo, sekanou petrželku nebo pažitku a rozšťoucháme, podle potřeby dosolíme.
Postup vídeňská cibulka: Cibuli nakrájíme na jemné plátky, obalíme v hladké mouce a v oleji usmažíme dozlatova. Po vyjmutí z pánve klademe cibuli na papírový ubrousek, aby přebytečný olej okapal.
Tip: Vyplatí se věnovat čas a péči naložení masa, které by alespoň přes noc mělo odpočívat v ledničce.
