Zajímáte se o téma VEPŘOVÁ OMÁČKA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Máte chuť na šťavnaté libové vepřové maso? Pak byste měli skočit do řeznictví a vybrat si nějaký pěkný kousek vepřové pečeně a už cestou domu můžete přemýšlet, jakou dobrotu si z ní připravíte. Abyste nemuseli hledat v širokém okruhu receptů, připravila jsem pro vás několik zajímavých, které určitě stojí za to vyzkoušet.
Recepty z vepřové plece
Vepřová plec na paprice
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti
2 cibule
70 ml oleje
250 ml mléka
250 ml smetany
100 g másla
100 g hladké mouky
paprika mletá sladká
pepř
sůl
Postup:
Vepřovou plec očistěte, opláchněte, osolte a opečte na oleji. Opečené maso vyjměte, na tuku osmahněte cibulku nakrájenou na plátky, přidejte mletou papriku a zalijte asi 400 ml vody. Vraťte maso a za občasného obracení a přelévání duste do měkka, poté ho vyjměte. Z másla a mouky připravte světlou jíšku, kterou vmíchejte do omáčky, přidejte ještě asi 400 ml vody a mléko a vařte za občasného míchání alespoň 20 minut. Ke konci přidejte do omáčky smetanu pro zjemnění a dochuťte solí a pepřem. Maso nakrájejte přes vlákno na plátky, naservírujte na talíř a přelévejte omáčkou. Jako příloha se k vepřové pleci na paprice hodí rýže, těstoviny nebo houskové knedlíky.
Vepřová plec pečená
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti s kůží
15 g hladké mouky
kmín
sůl
Postup:
Vepřovou plec omyjte, osolte a okmínujte, vložte do pekáče kůží dolů, podlijte trochou vody a vložte do trouby vyhřáté na 200 °C. Maso pečte asi 60 minut, občas ho přelijte vzniklým výpekem, v případě potřeby podlijte trochou vody. Maso by mělo být upečeno dozlatova. Po hodině pečení plec otočte kůží nahoru, tu pokrájejte na proužky a vložte zpět do trouby, aby byla křupavá. Předtím než vložíte pekáč zpět do trouby, slijte část výpeku pro vytvoření šťávy. Výpek dejte na pánev, zaprašte trochou mouky a osmahněte, zalijte trochou vody a vařte asi 20 minut. Na konci šťávu dochuťte solí. Dopečené maso pokrájejte na plátky, podávejte přelité šťávou. Vhodnou přílohou k tomuto pokrmu budou různě upravené brambory či bramborové, chlupaté nebo houskové knedlíky, doplněné dušeným zelím, špenátem či kapustou.
Vepřová plec na smetaně
Ingredience:
1 kg vepřové plece bez kosti
3 cibule
500 ml smetany
150 ml oleje
100 g hladké mouky
kmín mletý
paprika sladká mletá
pepř mletý
sůl
Postup:
Cibuli nakrájejte na kostičky a společně s kmínem nechte zesklovatět na oleji. Přidejte omytou a na kostky pokrájenou vepřovou plec. Maso osolte, opepřete a zprudka osmahněte, aby se zatáhlo, přidejte sladkou papriku, promíchejte a zalijte asi 1 litrem vody. Přiklopte pokličkou a nechte alespoň 30 minut dusit, do poloměkka. V nádobě si rozmíchejte smetanu s moukou a za stálého míchání ji p
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
Ve svém příspěvku VEPROVA KYTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
moc pěkné zpracované
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Narazila jsem na tyto stránky náhodou a moc se mi líbí. Divím se, že - např. u vepřové kýty - je jen jeden komentář. Přála bych autorům více pochval!
Díky!
Omáčka z čerstvých rajčat je nejklasičtější z italských omáček, čerstvá rajčata oloupaná, nakrájená na kousky a orestovaná na pánvi s olejem, česnekem a bazalkou. Typický letní recept, kdy jsou rajčata v plné sezóně bohatá na chuť a málo vodnatá. Omáčka, která je rychlá na přípravu, za méně než 15 minut bude hotová!
Příprava čerstvé rajčatové omáčky je velmi snadná, ale je důležité znát pár malých triků, aby byla omáčka lahodná! Začněme s výběrem vhodných rajčat. Vždy vybírejte zralá rajčata s malým množstvím vody a semen. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. Pokud se rozhodnete použít cherry rajčata, doporučuji Datterino. Jakmile rajčata vyberete, omyjte je a blanšírujte ve vroucí vodě, abyste odstranili slupku (v případě rajčat Datterino to není nutné!). Rajčata nakrájejte a odstraňte přebytečnou vodu a semínka.
Pokud jde o vaření rajčatové omáčky, teplota je velmi důležitá. Aby se z rajčat stala lahodná omáčka, olej musí být horký; pouze tímto způsobem zkaramelizují rajčatové cukry a vaše omáčka bude hustá a krémová. Postupujte podle receptu krok za krokem pomocí těchto několika jednoduchých tipů a během pár minut připravíte lahodnou omáčku z čerstvých rajčat!
Ingredience
Na 2 sklenice po 250 g:
1 kg rajčat;
olivový olej;
2 stroužky česneku;
chilli;
čerstvá bazalka;
sůl a pepř.
Postup
Pro přípravu dobré omáčky z čerstvých rajčat doporučuji zvolit zralá rajčata s nízkým obsahem vody a semínek. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. V případě cherry rajčat zvolte Datterino.
Rajčata omyjte, na konci udělejte příčný řez a blanšírujte je 1 až 2 minuty. Scedíme je, namočíme do studené vody a oloupeme. Pokud použijete rajčata Datterino, stačí je rozpůlit a použít i se slupkou.
Rajčata překrojte napůl a odstraňte přebytečnou vodu a semínka. Dužinu nakrájejte na malé kousky, pokud dáváte přednost homogennější omáčce, dužinu rozmixujte.
Na pánev se širokým dnem nalijte olivový olej. Přidejte česnek a nechte na mírném ohni smažit. Česnek musí uvolnit svou chuť do oleje, aniž by se připálil! Jinak vám to celé zhořkne a můžete to vyhodit.
Zvyšte teplotu a rychle přidejte rajčatovou dužinu. Buďte opatrní, protože to bude prskat! Proto to ihned zakryjte pokličkou. Když jsou kousky rajčat prohřáté na vysokou teplotu, přidejte sůl a čerstvou nasekanou bazalku. Tajemství dobré rajčatové omáčky je plný plamen, který umožňuje rajčatovým cukrům zkaramelizovat a udělat omáčku hustší a krémovější.
Rajčatová omáčka je základní recept italské kuchyně, velmi ceněná omáčka připravovaná z rajčatového protlaku, olivového oleje, česneku (nebo cibulí) a bazalkou, ideální na tisíc příprav. Například na jednoduchý pokrm špagety s rajčatovou omáčkou a nebo na lahodnou boloňskou omáčku s mletým masem. Skutečná otázka ale zní: Jak připravit dobrou omáčku s rajčatovým protlakem? Omáčka, která není kyselá a zároveň je chutná, voňavá a správně hutná? Níže vám řeknu, jak připravit nejlepší rajčatovou omáčku, jakou jste kdy jedli.
Ingredience
750 ml rajčatového protlaku;
400 ml vody;
olivový olej;
1 stroužek česneku nebo půl cibule;
chilli paprička;
1 snítka čerstvé bazalky.
Postup
Pro přípravu dobré omáčky je nezbytné vybrat kvalitní rajčatový protlak. Vždy volím organickou verzi. Případně můžete použít své vlastní domácí pyré.
Na pánev nalijte olivový olej a přidejte 1 stroužek česneku (já ho dávám celý, aby se nakonec mohl odstranit) a trochu chilli papričky. Jakmile česnek začne prskat, nalijte do pánve rajčatový protlak.
Láhev od protlaku naplňte přibližně 200 ml vody, protřepejte a nalijte vodu do pánve, aby se pyré rozředilo.
Počkejte, až se protlak začne vařit, a poté přidejte špičku lžičky jedlé sody, abyste odstranili kyselost rajčat.
Uvidíte, že pyré začne pěnit, míchejte naběračkou, dokud pěna nevyteče.
V tuto chvíli můžete omáčku dochutit solí a bazalkou. Pokud chcete trochu osladit, přidejte trochu cukru. Rajčatová omáčka může být ochucena i jinými aromaty, jako je máta nebo petrželka.
Horkou omáčku nalijte do sterilních sklenic, zavíčkujte a zavařujte po dobu 20 minut ve vroucí vodě.
Vepřová plec je maso překrývající kloub přední nohy, můžete se setkat také s názvem ramínko nebo plecko. Většinou se jedná o světlé, libové maso nebo jen s trochou sádla, tvořené několika svaly či úpony. Vepřová plec je velmi chutné a šťavnaté maso s širokým využitím a bývá nejčastěji používaným masem v kuchyni. Můžete se s ní setkat v různých omáčkách a minutkách, ale i při pečení, dušení či grilování.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vepřová kýta je bledorůžové barvy, je velmi libová a sušší. Na pečení se hodí méně. K dostání je s kostí nebo bez kosti. Vepřová kýta obsahuje 47 % vody, 14 % bílkovin, 8 % tuků, 0,15 % sacharidů, železo, vitamin B1 a B2.
Vepřovou kýtu můžeme vykostit, tedy oddělit kosti od masa, přičemž dbáme, aby kosti zůstaly hladké, beze zbytků masa a aby maso nebylo pořezané. K tomu je zapotřebí vědět něco o anatomii jednotlivých zvířat. Maso se má vykosťovat krátce před další úpravou, aby se zbytečně nevysušovalo a neznečišťovalo. Současně s vykosťováním se maso začišťuje – vyřezávají se šlachy, chrupavky, zbytky kůže, blány, sražená krev.
Vykostěné části masa se dělí podle jeho upotřebitelnosti před přípravou jídel na kusy, na porce (na plátky, řízky) nebo na kostky (kousky). K přípravě masa vařením a na pečeni je potřeba maso nakrájet podél vláken na podlouhlé kusy o hmotnosti 1,5–3 kg. Maso na porce se pak krájí napříč vláken. Užší kusy masa se krájí na porce tak, že se udělá řez jen do poloviny krájeného masa a při následujícím řezu se maso přeřízne.
Kýta se dělí na:
Vrchní šál – libové maso (3 % tuku) s ponechanou tukovou vrstvou je ideální k pečení vcelku nebo ve formě rolády, očištěné a odblaněné se hodí na řízky a lze z něj připravit řadu dušených pokrmů (soté a ragú).
Spodní šál – jemně mramorované maso se spodní částí tuku se peče vcelku – po krátkém prudkém osmažení ze všech stran, zvolna a při nižších teplotách. Další využití je podobné jako u vrchního šálu.
Ořech – jemně vláknitý ořech včetně špičky kýty se dá péct vcelku stejně jako ostatní libová křehká masa. Nakrájený na kostičky se hodí do masového fondue, ale i do gulášů či perkeltů.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Vepřové maso je tučné a platí, že čím je tučnější, tím méně obsahuje bílkovin (je bledorůžové, hůře stravitelné). Chuť vepřového masa je závislá na věku a způsobu krmení zvířat. Maso starších kusů má tuhá, hrubá vlákna a tmavočervenou barvu. Maso nevykastrovaných kanců zapáchá, proto je nepoživatelné.
Vepřové maso obsahuje vodu (47–72 %), bílkoviny (14–20 %), tuky (8–40 %), sacharidy (0,15 %), minerální látky (Fe), vitamíny (B1 a B2).
Výseková prasata (50–70 kg) jsou libová, do 110 kg se jedná o vepře, kteří mají ještě přijatelné množství sádla, nad 110 kg se jedná o sádelnatá prasata, která mohou mít až 60 % tuku.
Prasata se po porážce rozdělují dle jakosti – rozeznáváme 3 jakostní třídy. Poražená prasata se půlí a dále bourají (dělí).
Vepřová kýta patří do 1. jakostní třídy. Kýtu můžeme mít s kostí (v celku) nebo bez kosti (vykoštěnou), anebo rozbouranou na jednotlivé části. Kýta se skládá z vrchního a spodního šálu, ořechu, květové špičky a zadního kolene. Kýta je jedna z nejkvalitnějších částí vepře, obsahuje velké svalové celky bez vaziva a tuku. Lze ji upravovat vařením, dušením, pečením, smažením. Dají se z ní připravit řízky, minutky, šunka, závitky a špízy, může se i sušit. Vepřová kýta se méně hodí na pečení, je sušší.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejprve je potřeba si pepř pořádně rozdrtit, aby v omáčce neplavaly celé kuličky. Poté si v hrnci na středním plameni rozehřejeme máslo. Do něj přidáme pokrájenou šalotku. Vše vaříme tak dlouho, dokud šalotka nezměkne. Do omáčky se pak přidá pepř a brandy. Vše se přivede k varu. Poté se do omáčky přilije ještě vývar z hovězího masa. Vše se přivede k varu. Jakmile se omáčka přivede k varu, je třeba plamen snížit a přidat do omáčky smetanu. Omáčka se musí pořádně promíchat a nechat se zahřát, ale bez vaření. Když se omáčka celá prohřeje, začne se znovu mírně zahřívat, dokud dostatečně nezhoustne, obvykle to trvá 5 - 10 minut. Omáčka je možné dosolit podle chuti.
Vepřovou panenku opláchneme a nakrájíme ji na tlustší špalíčky. Můžeme je malinko poklepat, ale není to nutné. Lehce osolíme a opepříme z obou stran. Na pánvi rozpálíme máslo s troškou oleje a špalíčky osmahneme z obou stran zhruba 4–5 minut. Poté přendáme do hrnce s poklicí a udržujeme v teple.
Omáčka:
Na hlubší pánvi nebo v hrnci rozpustíme máslo, na něm osmažíme najemno nakrájenou cibuli, přidáme utřený stroužek česneku a zelený pepř. Poté přilejeme vývar se smetanou a pomalu vaříme. Vaříme tak dlouho, dokud nám omáčka nezhoustne. Ochutnáme a případně dosolíme. Maso nachystáme na talíř a přelijeme hotovou omáčkou. Takto připravené vepřové na zeleném pepři můžeme podávat se šťouchanými brambory nebo s hranolky.
Panenku očistěte a nakrájejte cca na 4 cm silné špalíky. Osolte hrubozrnnou solí a posypte čerstvě mletým pepřem. Dále si nakrájejte oloupaný česnek a anglickou slaninu na tenké plátky, omyté a osušené listy baby špenátu zbavte stonků. Na pracovní desce vytvořte proužek z 1–2 plátků anglické slaniny (podle velikosti, klaďte vedle sebe). Položte na ně listy špenátu a plátky česneku (podle chuti a síly, cca 1 menší stroužek na 1 medailonek). Medailonky zabalte a zajistěte provázkem. Pomocí mašlovačky potřete volnou vrchní a spodní část panenky olivovým olejem a položte špalíček na suchou rozpálenou pánev. Opečte ze všech stran, maso se zatáhne. Rozhodně obracejte pomocí kleští, vařeček nebo jiného vhodného náčiní. Do medailonků nepíchejte, z masa by vytekla šťáva.
Opečené medailonky přendejte na pekáč nebo do mísy (z varného skla, zapékací), zakryjte poklicí nebo alobalem a v troubě rozpálené na 200 °C nechte 8–10 minut dopéct. Doba záleží na velikosti a množství medailonků. Pokud jich děláte víc najednou a máte je v pekáčku naskládané na těsno, bude potřeba spíše 10 minut a je vhodné uprostřed pečení medailonky prohodit (ty ze středu přesunout na kraj). Po vyndání z trouby, tedy před servírováním, nechte v zakrytém pekáči asi 10 minut dojít. Maso by mělo být růžové, rozhodně ne krvavé.
Podávejte například s opečeným bramborem a sušenými rajčaty. Nebo s bramborovou kaší, hranolky či pečivem.
Ingredience: 600 g vepřové kýty v celku, 5 stroužků česneku, 2,5 lžíce olivového oleje, 1,5 lžíce bylinkového grilovacího koření, 1 lžička rozmarýnu, 1 lžička česnekové soli, 200 ml masového vývaru
Technologický postup: Vepřovou kýtu omyjeme, osušíme papírovou utěrkou a připravíme si marinádu. Do mističky vlijeme olej, vmícháme česnekovou sůl, bylinkové grilovací koření a prolisovaný česnek. Marinádu dobře promícháme. Celou kýtu potřeme ze všech stran marinádou. Abychom maso ochutili dokonale, můžeme uprostřed naříznout a potřít maso i jakoby zevnitř. Posypeme rozmarýnem a necháme pár hodin rozležet. Vepřovou kýtu vložíme do pekáčku a upečeme doměkka. Podle potřeby maso podlijeme masovým vývarem a během pečení kýtu občas přelijeme výpekem. Kýtu s rozmarýnem pečeme asi hodinu nebo déle, záleží, jakou máme troubu. Pečená vepřová kýta s rozmarýnem chutná s bramborovou kaší, ale dá se podávat i studená jako chuťovka. Před servírováním pečenou kýtu samozřejmě nakrájíme na plátky.
Ingredience: 1 kg vepřových líček, 1 l černého piva, 30 g másla, 200 g anglické slaniny, 100 g mrkve, 100 g petržele, 50 g celeru, 1 cibule, 1 červená cibule, 1 bobkový list, snítka tymiánu, snítka petrželové nati, špetka nového koření (mleté), 3 stroužky česneku, 1 chilli paprička, 12 ks žampionů, kmín, sůl, pepř, olej, 2 lžíce plnotučné hořčice
Technologický postup: Vepřová líčka očistíme, odblaníme a osmahneme na směsi oleje a másla. Poté maso vyjmeme a ve výpeku orestujeme anglickou slaninu. Přidáme pokrájenou mrkev, petržel a celer, obě cibule na měsíčky a osmahneme. Přidáme koření a bylinky, utřený česnek a nasekanou chilli papričku a opečeme. Dochutíme hořčicí a vrátíme maso. Zalijeme pivem a dusíme cca 45 minut. Mezitím ve vedlejší pánvi orestujeme žampiony. Slijeme z nich přebytečnou šťávu a přidáme je k masu. Dusíme ještě 15 minut. Před podáváním odstraníme svazky bylinek.
Technologický postup: Den předem líčka naklepeme, potřeme utřeným česnekem, okořeníme, zakápneme olejem a necháme odležet v lednici. Chilli papričky, nakrájené na malé kousky, restujeme na dvou lžících oleje asi 5 minut, přidáme a krátce orestujeme cibule nakrájené na kostičky. Odleželé maso obalíme v mouce, přidáme k cibulce a z obou stran opečeme. Podlijeme, přidáme sušené hříbky a dusíme pod poklicí do měkka. Podle chuti dosolíme.
Ingredience: 1 kg vepřových líček, 200 g vepřového sádla, 100 g čerstvého zázvoru, 1 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer), 500 ml bílého vína, 1 l vývaru, 400 g cibule, 100 g medu, 100 g rajčatového protlaku, tymián, sůl, divoké koření (celý pepř, celé nové koření, bobkový list, jalovec), bylinky, mletý pepř
Technologický postup: Vepřová líčka očistíme, omyjeme a den předem nasolíme. Druhý den líčka opláchneme a zprudka opečeme na vepřovém sádle do hněda. Líčka vyjmeme, vložíme kořenovou zeleninu, koření, bylinky a opět opékáme do hněda. Přidáme rajčatový protlak, orestujeme a přilijeme bíle víno. Zredukujeme, přidáme zázvor, med, vepřový vývar, líčka a přiklopíme. Táhneme nejlépe celou noc v troubě vyhřáté na 120 °C. Měkké maso vyjmeme a nakrájíme. Scezenou šťávu zredukujeme na potřebnou hustotu.
Ingredience: 1 vepřová panenka, bazalka, oregano, sůl, pepř, máslo, jíška (domácí či kupovaná), smetana na vaření
Postup: Panenku rozkrájíme na centimetrové plátky, které lehce proklepeme paličkou na maso. Osolíme, opepříme. Dáme na rozpálenou pánev. Když je maso měkké, vyjmeme ho z pánve a odložíme stranou pod pokličku, aby nevychladlo. Do stejné pánvičky, na které jsme opékali maso, dáme kousek másla a zalijeme 200 ml smetany. Přidáme sůl a opepříme (jelikož máme pepřovou omáčku, tak pepřem nešetříme). Poté přidáme bazalku a oregano (buď čerstvé nebo sušené). Zahustíme jíškou a dle chuti můžeme okořenit i jinými bylinkami. Jako přílohu můžeme dát bramborový knedlík, noky či obyčejné brambory.
Postup: Očištěná kolena vložíme do vroucí vody ochucené solí, bobkovým listem, pepřem a novým kořením. Vaříme velice pozvolna do poloměkka. Pak vepřová kolena necháme okapat a vychladnout. Vývar uchováme na podlévání. Mezitím si připravíme marinádu. Oloupaný česnek prolisujeme, chilli papričky zbavíme jadérek a jemně nasekáme. Olej promícháme s medem, prolisovaným česnekem, sójovou omáčkou, jemně usekanými papričkami, citronovou šťávou a cukrem. Marináda se dá dochutit kajenským pepřem a solí. Kůži vychladlých kolen na několika místech nařízneme, přelijeme marinádou a za občasného obracení necháme asi 3 hodiny odležet. Pak maso přendáme do pekáče a za občasného polévání vývarem, marinádou a vlastní šťávou pečeme při 200 °C dozlatova. Upečená vepřová kolena rozdělíme na porce a podáváme s nejrůznějšími dipy, zeleninou a pečivem podle vlastní chuti.
